—

zrušil čl. 1 první pododstavec bod 1) písm. b), bod 2) písm. b), bod 3) písm. b) a bod 4 písm. b) rozhodnutí C(2017) 1742 final v rozsahu, v němž se konstatování jediného a trvajícího protiprávního jednání přičítaného společnosti Air France-KLM zakládá na důkazech předložených společností Lufthansa v rámci její žádosti o poskytnutí ochrany na základě oznámení Komise z roku 2002 o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů, včetně zrušení důvodů, na nichž se zakládá, dále čl. 3 písm. b) a d) rozhodnutí v rozsahu, v němž jsou společnosti Air France-KLM uloženy dvě pokuty v celkové výši 307 360 000 eur, a článek 4 rozhodnutí, a odpovídajícím způsobem snížil částku těchto pokut na základě článku 261 SFEU, to vše v souladu s jejím druhým žalobním důvodem;

—

zrušil čl. 1 první pododstavec bod 1) písm. b), bod 2) písm. b), bod 3) písm. b) a bod 4 písm. b) rozhodnutí C(2017) 1742 final v rozsahu, v němž jsou tímto rozhodnutím z rozsahu jediného a trvajícího protiprávního jednání přičítaného společnosti Air France-KLM vyloučeny letecké společnosti označené v odůvodnění rozhodnutí jako společnosti zapojené do praktik souvisejících s tímto protiprávním jednáním, včetně zrušení důvodů, na nichž se zakládá, dále čl. 3 písm. b) a d) rozhodnutí v rozsahu, v němž jsou společnosti Air France-KLM uloženy dvě pokuty v celkové výši 307 360 000 eur, a článek 4 rozhodnutí, a odpovídajícím způsobem snížil částku těchto pokut na základě článku 261 SFEU, to vše v souladu s jejím třetím žalobním důvodem;

—

zrušil čl. 1 první pododstavec bod 2) písm. b) a bod 3) písm. b) rozhodnutí C(2017) 1742 final v rozsahu, v němž je tímto rozhodnutím konstatováno, že jediné a trvající protiprávní jednání přičítané společnosti Air France-KLM zahrnuje služby nákladní dopravy směřující do EHP (provoz do EHP), včetně zrušení důvodů, na nichž se zakládá, dále čl. 3 písm. b) a d) rozhodnutí v rozsahu, v němž jsou společnosti Air France-KLM uloženy dvě pokuty v celkové výši 307 360 000 eur, a článek 4 rozhodnutí, a odpovídajícím způsobem snížil částku těchto pokut na základě článku 261 SFEU, to vše v souladu s jejím čtvrtým žalobním důvodem;

—

zrušil čl. 1 první pododstavec bod 1) písm. b), bod 2) písm. b), bod 3) písm. b) a bod 4 písm. b) rozhodnutí C(2017) 1742 final v rozsahu, v němž je jím konstatováno, že odmítání platit speditérům provizi je odděleným prvkem jediného a trvajícího protiprávního jednání přičítaného společnosti Air France-KLM, včetně zrušení důvodů, na nichž se zakládá, dále čl. 3 písm. b) a d) rozhodnutí v rozsahu, v němž jsou společnosti Air France-KLM uloženy dvě pokuty v celkové výši 307 360 000 eur, a článek 4 rozhodnutí, a odpovídajícím způsobem snížil částku těchto pokut na základě článku 261 SFEU, to vše v souladu s jejím pátým žalobním důvodem.

—

zrušil čl. 3 písm. b) a d) rozhodnutí C(2017) 1742 final v rozsahu, v němž jsou společnosti Air France-KLM uloženy dvě pokuty v celkové výši 307 360 000 eur, neboť výpočet těchto pokut zahrnuje sazby a 50 % příjmů směřujících do EHP (příjmy do EHP) společností Société Air France a KLM (v souladu s jejím šestým žalobním důvodem), nadhodnocuje závažnost protiprávního jednání přičítaného společnosti Air France-KLM (v souladu s jejím sedmým žalobním důvodem), počítá s nesprávnou dobou trvání protiprávního jednání ve vztahu k Société Air France (v souladu s jejím osmým žalobním důvodem) a uplatňuje nedostatečné snížení pokuty z titulu regulačních režimů (v souladu s jejím devátým žalobním důvodem), včetně zrušení důvodů, na nichž se zakládá, a snížil tyto pokuty na základě článku 261 SFEU na přiměřenou částku;

—

První část vycházející z toho, že společnosti Air France-KLM byla chybně přičtena odpovědnost za praktiky společnosti Air France v době od 15. září 2004 a za praktiky společnosti KLM v době od 5. května 2004;

—

Druhá část vycházející z toho, že společnosti Air France-KLM byla chybně přičtena odpovědnost za praktiky společnosti Air France v době od 7. prosince 1999 do 15. září 2004;

—

První část vycházející z argumentu, že vynětí společností, které se zúčastnily protiprávního jednání, z výroku rozhodnutí je stiženo vadou spočívající v nedostatku odůvodnění;

—

Druhá část vycházející z argumentu, že vynětí společností, které se zúčastnily protiprávního jednání, z výroku rozhodnutí je stiženo vadou spočívající v porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace a zásady ochrany před svévolným zásahem Komise;

—

První část vycházející z toho, že praktiky související se službami směřujícími do EHP (provoz do EHP) se neuskutečnily v rámci EHP;

—

Druhá část: Komise neprokázala existenci významných účinků v rámci EHP spojených s praktikami souvisejícími se službami směřujícími do EHP (provoz do EHP);

—

První část, podle níž je toto konstatování stiženo vadou spočívající v rozporném odůvodnění;

—

Druhá část, podle níž je toto konstatování stiženo vadou spočívající ve zjevně nesprávném posouzení;

—

První část vycházející z toho, že zahrnutí sazeb do hodnoty tržeb je založeno na rozporném odůvodnění, na nesprávném právním posouzení v několika ohledech a na zjevně nesprávném posouzení;

—

Druhá část vycházející z toho, že zahrnutí 50 % příjmů směřujících do EHP (příjmy do EHP) do hodnoty tržeb porušuje pokyny pro výpočet pokut z roku 2006 a zásadu non bis in idem;

—

První část vycházející z argumentu, že nadhodnocení závažnosti spočívá na zjevně nesprávném posouzení v několika ohledech a na porušení zásad proporcionality trestů a rovnosti zacházení;

—

Druhá část vycházející z argumentu, že nadhodnocení závažnosti praktik vyplývá ze zahrnutí kontaktů týkajících se praktik uskutečňovaných mimo EHP do rozsahu protiprávního jednání v rozporu s pravidly územní příslušnosti Komise;