14.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 269/12


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tallinna Ringkonnakohus (Estonsko) dne 13. června 2017 – Eesti Pagar AS v. Ettevõtluse Arendamise Sihtasutus, Majandus- ja Kommunikatsiooniministeerium

(Věc C-349/17)

(2017/C 269/17)

Jednací jazyk: estonština

Předkládající soud

Tallinna Ringkonnakohus

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka v odvolacím řízení: Eesti Pagar AS

Odpůrci v odvolacím řízení: Ettevõtluse Arendamise Sihtasutus, Majandus- ja Kommunikatsiooniministeerium

Předběžné otázky

a)

Musí být čl. 8 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 800/2008 (1), kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách), vykládán v tom smyslu, že v kontextu tohoto ustanovení byly práce na „projektu nebo činnosti“ zahájeny, pokud činnost, jež má být podporována, spočívá například v nákupu zařízení, a kupní smlouva na příslušné zařízení byla uzavřena? Jsou orgány členského státu oprávněny posuzovat porušení kritéria, které je uvedeno v uvedeném ustanovení, na základě nákladů odstoupení od smlouvy, která je v rozporu s požadavkem motivačního účinku? V případě, že orgány členských států mají takovéto oprávnění, u jak vysokých nákladů (v procentech), které vznikají v případě odstoupení od smlouvy, je možné vycházet z toho, že jsou z hlediska splnění požadavku motivačního účinku dostatečně marginální?

b)

Je orgán členského státu povinen požadovat navrácení podpory, kterou poskytl protiprávně, také tehdy, pokud Evropská komise nevydala žádné příslušné rozhodnutí?

c)

Může orgán členského státu, který se rozhodne poskytnout podporu, – na základě nesprávného předpokladu, že se jedná o podporu, která je v souladu s podmínkami blokových výjimek, zatímco ve skutečnosti poskytuje protiprávní podporu, – vzbudit u příjemců podpory legitimní očekávání? Stačí pro založení legitimního očekávání u příjemců zejména to, že orgán členského státu při poskytování protiprávní podpory zná okolnosti, které vedou k tomu, že se na podporu nevztahuje bloková výjimka?

V případě kladné odpovědi na předchozí otázku: musí být vzájemně zvážen veřejný zájem a zájem jednotlivce. Je v kontextu příslušného zvážení podstatné, zda Evropská komise v souvislosti s předmětnou podporou vydala rozhodnutí, kterým ji prohlásila za neslučitelnou se společným trhem?

d)

Jaká promlčecí lhůta platí pro možnost požadovat navrácení protiprávní podpory orgánem členského státu? Činí tato lhůta deset let v souladu s dobou, po níž se podpora podle článků 1 a 15 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (2), kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES, stává existující podporou a není již možné požadovat její navrácení, nebo čtyři roky v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (3) o ochraně finančních zájmů Evropských společenství?

Co je právním základem pro takovéto vyžadování navrácení v případě, že podpora byla poskytnuta ze strukturálního fondu: čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie nebo nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství?

e)

V případě, že orgán členského státu požaduje navrácení protiprávní podpory, je přitom povinen požadovat od příjemce úroky z protiprávní podpory? Pokud ano, jaká pravidla se použijí pro výpočet úroků – zejména pokud jde o úrokovou sazbu a dobu, za kterou se úroky počítají?


(1)  Úř. věst. 2008, L 214, s. 3.

(2)  Úř. věst. 1999, L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339.

(3)  Úř. věst. 1995, L 312, s. 1; Zvl. vyd. 01/01, s. 340.