10.10.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 371/14


Žaloba podaná dne 28. července 2016 – Achemos Grupė a Achema v. Komise

(Věc T-417/16)

(2016/C 371/16)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Achemos Grupė UAB (Vilnius, Litva) a Achema AB (Jonava, Litva) (zástupci: R. Martens a C. Maczkovics, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Komise ze dne 20. listopadu 2013 ve věci státní podpory SA.36740 (2013/NN) – Litva, podpora pro Klaipedos Nafta – LNG Terminal, Brusel, C(2013) 7884 final, Úř. věst. C 161, 2016, s. 1; a

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení procesních pravidel obsažených v čl. 108 odst. 2 SFEU, čl. 4 odst. 4 nařízení č. 2015/1589 (1) a řádné správy, protože Komise navzdory vážným problémům spojeným s posuzování slučitelnosti dotčených opatření státní podpory s vnitřním trhem spoléhala výhradně na předběžné přezkoumání opatření státní podpory, zatímco byla s ohledem na tyto závažné potíže povinna zahájit řízení podle článku 108 odst. 2 SFEU a podle článku 6 nařízení č. 2015/1589.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, protože Komise nesprávně uplatnila kritéria pro posouzení, jak jsou uvedena v bodu 135 odůvodnění napadeného rozhodnutí, jelikož,

zaprvé co se týká vhodnosti a nezbytnosti těchto opatření, Komise měla posoudit konkrétně tato opatření a přezkoumat, zda neexistovaly jiné, vhodněji zaměřené nástroje;

zadruhé Komise měla dospět k závěru o nedostatečném účinku pobídek, protože společnost KN je právně zavázána postavit LNG Terminál;

zatřetí Komise měla posoudit, zda objem zvýhodněného LNG Terminálu byl přiměřený k dosažení sledovaného cíle a nevytvářel nadměrnou kapacitu.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 106 odst. 2 SFEU, Rámce SOHZ (2) a obecných zásad jako je rovné zacházení a ochrana legitimního očekávání, jakož i z porušení pravidel zadávání veřejných zakázek obsažených ve směrnici 2004/18 (3) a článku 14 směrnice 2004/18, protože Komise chybně uplatnila Rámec SOHZ, když přijala přímé pověření KN po dobu 55 let se ziskem odpovídajícím vnitřní míře návratnosti projektu, jelikož

zaprvé doba trvání pověření měla být odůvodněna podle objektivních kritérií, aniž by překročila období nutné pro (finanční) odpisy nejvýznamnějších aktiv nezbytných k poskytování SOHZ;

zadruhé jmenování KN nemohlo být vyňato z pravidel zadávání veřejných zakázek na základě ochrany podstatných zájmů (bezpečnosti) ve smyslu článku 14 směrnice 2004/18, protože v projednávaném případu existovaly alternativní prostředky, které jsou méně restriktivní než přímá koncese;

zatřetí s ohledem na úroveň rizika k tíži KN měl být její zisk omezen na relevantní swapovou sazbu (příslušně přehodnocenou s přihlédnutím ke splatnosti) navýšenou o 100 bazických bodů.


(1)  Nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 9).

(2)  Sdělení Komise – Rámec Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (2011) (Úř. věst. 2012, C 8, s. 15) (dále jen „Rámec SOHZ“)

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, 2004, s. 114)