|
15.6.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 198/24 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 28. ledna 2015 Evonik Degussa GmbH proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 8. dubna 2015 ve věci T-341/12, Evonik Degussa GmbH v. Evropská komise
(Věc C-162/15 P)
(2015/C 198/33)
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evonik Degussa GmbH (zástupci: C. Steinle a C. von Köckritz, Rechtsanwälte, A. Richter, advokáti)
Další účastnice řízení: Evropská komise
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
|
— |
Zrušit rozsudek Tribunálu (třetího senátu) ze dne 28. ledna 2015 ve věci T-341/12, Evonik Degussa GmbH v. Evropská komise; |
|
— |
Zrušit rozhodnutí Komise ze dne 24. května 2012 ve věci COMP/38.620 peroxid vodíku a perboritan, C(2012) 3534 final, kterým se zamítá žádost společnosti Evonik Degussa o důvěrné zacházení s údaji uvedenými v rozhodnutí ve věci COMP/F/38.620 – Peroxid vodíku a perboritan, podle čl. 263 odst. 4 SFEU; a |
|
— |
Uložit Komisi náhradu nákladů navrhovatelky v řízení o kasačním prostředku v řízeních před Tribunálem a Soudním dvorem. |
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Navrhovatelka v řízení o kasačním prostředku (navrhovatelka) uplatňuje celkem tři důvody kasačního opravného prostředku.
První důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál nesprávně vyložil článek 8 rozhodnutí předsedy Komise 2011/695/EU ze dne 13. října 2001 o mandátu úředníka pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže (1) a nesprávně odmítl porušení povinnosti Komise uvést odůvodnění, jakož i a nesprávné posouzení úředníka pro slyšení při rozhodování o zveřejnění sporných informací. Snaha Tribunálu „vyčíst“ z odůvodnění úředníků generálního ředitelství Hospodářská soutěž uvedeného v jejich korespondenci s navrhovatelkou i odůvodnění rozhodnutí úředníka pro slyšení je v rozporu nejen s jasným zněním rozhodnutí úředníka pro slyšení a zakládá se tudíž nejen na zjevném zkreslení obsahu napadeného rozhodnutí, ale vedl i k porušení práva navrhovatelky na účinnou soudní ochranu.
Druhý důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál pochybil při výkladu článku 339 SFEU a článku 30 nařízení č. 1/2003 (2). Vycházel totiž nesprávně z toho, že sporné informace pocházející z oznámení o spolupráci nespadají pod ochranu profesního tajemství a jejich zveřejnění je podle článku 30 nařízení č. 1/2003 na uvážení Komise. Zveřejnění doslovných výtahů z oznámení o spolupráci v rozhodnutí Komise představuje zveřejnění části oznámení o spolupráci, které je podle bodu 32 a násl. oznámení o spolupráci z roku 2002 a bodu 40 oznámení o spolupráci z roku 2006 nepřípustné. Krom toho Tribunál neuznal význam čl. 4 odst. 2 nařízení 1049/2001 (3) a příslušné judikatury Soudního dvora pro zveřejnění částí rozhodnutí Komise.
Třetí důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál se dopustil pochybení při posouzení zásad právní jistoty a legitimního očekávání. Ve svém rozsudku neprávem vychází z toho, že zamýšleným zveřejněním podrobnějšího znění rozhodnutí nebylo porušeno chráněné legitimní očekávání navrhovatelky. Kartelové správní řízení Komise vedené proti navrhovatelce bylo uzavřeno zveřejněním nedůvěrného znění rozhodnutí v roce 2007. Zveřejnění podrobnějšího nedůvěrného znění po ukončení tohoto řízení je nepřípustné.
(2) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy, Úř. věst. L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205.
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331.