15.9.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 315/68 |
Žaloba podaná dne 17. června 2014 – Prysmian a Prysmian cavi e sistemi v. Komise
(Věc T-475/14)
2014/C 315/113
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Prysmian SpA (Milán, Itálie) a Prysmian cavi e sistemi Srl (Milán) (zástupci: C. Tesauro, F. Russo a L. Armati, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:
— |
zrušil rozhodnutí; |
— |
podpůrně:
|
— |
uložil Komisi náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Touto žalobou se žalobkyně domáhají zrušení rozhodnutí Komise C (2014) 2139 final ze dne 2. dubna 2014 ve věci AT.39610 – Elektrické kabely.
Na podporu žaloby předkládají žalobkyně devět žalobních důvodů.
1. |
První žalobní důvod vychází z toho, že v průběhu šetření Komise nezákonně zkopírovala a odnesla přesné kopie z pevných disků v prostorách žalobkyň. Žalobkyně tvrdí, že Komise tímto překročila pravomoci, které jí svěřuje čl. 20 odst. 2 nařízení č. 1/2003 (1). |
2. |
Druhý žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila zásadu přiměřené lhůty v soutěžních řízeních, jelikož tato řízení trvala více než 62 měsíců. Žalobkyně tvrdí, ž Komise porušila čl. 6 odst. 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP) a nesnížila spravedlivě výši pokuty ve smyslu judikatury Tribunálu. |
3. |
Třetí žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila zásadu řádné správy tím, že neprovedla řádné a nestranné šetření z důvodu nedůvěryhodnosti žadatelů o shovívavost. Žalobkyně tvrdí, že Komise nevykládala s dostatečnou obezřetností důvěryhodnost spojeného prohlášení žadatelů o shovívavost a neshromáždila nezbytné potvrzující důkazy na podporu. |
4. |
Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že Komise nesprávně přičetla Prysmian Cavi e Sistemi S.r.l. odpovědnost za období před 27. listopadem 2001 a tím porušila zásady osobní odpovědnosti a rovného zacházení. |
5. |
Pátý žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003, jelikož nerozděluje odpovědnost mezi společně a nerozdílně odpovědné subjekty. |
6. |
Šestý žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila článek 101 SFEU, jelikož neprokázala existenci jediného a trvajícího protiprávního jednání a nesprávně vyložila povahu a strukturu relevantních trhů, čímž porušila právo žalobkyň na obhajobu. |
7. |
Sedmý žalobní důvod vychází z toho, že Komise neprokázala právně dostatečným způsobem dobu trvání údajného protiprávního jednání a zejména jeho začátek. |
8. |
Osmý žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003, zásadu rovného zacházení a zásadu proporcionality ve vztahu k určení základní částky pokuty, zejména s ohledem na závažnost protiprávního jednání. Žalobkyně tvrdí, že základní částka pokuty, jakož i vstupní poplatek, jsou nepřiměřené a měly by být upraveny s ohledem na omezený rozsah protiprávního jednání, chybějící dopad na ceny, uvolnění údajné koordinace po roce 2004 a značných dopad nákladů surovin na hodnotu prodeje. Žalobkyně dále tvrdí, že Komise porušila zásadu rovného zacházení tím, že použila rozdílné koeficienty závažnosti a vstupní poplatky na osoby, kterým bylo určeno rozhodnutí, ve srovnatelných situacích. |
9. |
Devátý žalobní důvod vychází z toho, že se Komise dopustila omylu, když uvedla jednoho z vedoucích pracovníků žalobkyň v rubrice „jména a profesní činnost osob relevantních z hlediska tohoto rozhodnutí“. |
(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích [101 SFEU] a [102 SFEU] (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).