EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52014DC0903
COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN CENTRAL BANK, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE, THE COMMITTEE OF THE REGIONS AND THE EUROPEAN INVESTMENT BANK An Investment Plan for Europe
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE Investiční plán pro Evropu
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE Investiční plán pro Evropu
/* COM/2014/0903 final */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE Investiční plán pro Evropu /* COM/2014/0903 final */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU,
RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU,
VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE Investiční plán pro Evropu
„Mou první prioritou ve funkci předsedy Komise bude posílit konkurenceschopnost
Evropy a podporovat investice v zájmu tvorby pracovních míst.“ „Při čerpání veřejných prostředků [dostupných na úrovni EU] přitom
potřebujeme inteligentnější investice, větší zacílení, méně regulace a větší
flexibilitu.“ „Tímto způsobem bychom měli být schopni aktivovat v následujících třech
letech dodatečné veřejné a soukromé investice do reálné ekonomiky v objemu až
300 miliard EUR.“ „Výsledné dodatečné investice by měly přednostně směřovat do
infrastruktury, zejména do širokopásmových a energetických sítí a do dopravní
infrastruktury v průmyslových centrech, dále do vzdělávání, výzkumu a inovací,
jakož i do energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti. Významná
částka by měla plynout do projektů, které dokáží pomoci mladší generaci najít
si opět zaměstnání.“ (Politické směry
Jeana-Clauda Junckera, předsedy Evropské komise, představené v Evropském
parlamentu dne 15. července 2014.) 1.
Investiční plán pro Evropu Evropa naléhavě
potřebuje investiční plán. V důsledku hospodářské a finanční krize se
úroveň investic v EU od svého maxima v roce 2007 výrazně
snížila, přibližně o 15 %.[1]
Tato úroveň je také mnohem nižší než její trend v minulosti.
V nadcházejících letech se očekává pouze částečné zlepšení. To je brzdou
hospodářského oživení, vytváření pracovních míst, dlouhodobého růstu a
konkurenceschopnosti. V této situaci
neexistuje žádné jednoduché nebo jediné řešení. Všeobecná nejistota ohledně
hospodářské situace, vysoká míra veřejného a soukromého zadlužení v
částech ekonomiky EU a jejich dopad na úvěrové riziko omezují náš
manévrovací prostor. Současně je však k dispozici významné množství úspor
a – na rozdíl od situace před několika lety – vysoká míra finanční
likvidity, kterou lze zmobilizovat. Evropa má kromě toho mnoho investičních
potřeb a ekonomicky životaschopných projektů, které hledají zdroje
financování. Pro nás je výzvou tyto úspory a finanční likviditu produktivně
využít s cílem podpořit udržitelná pracovní místa a růst v Evropě. Je nutné přistoupit
k činům na několika frontách současně a zabývat se jak nabídkou, tak
poptávkou ekonomiky.[2]
Potřebujeme důvěru v celkové ekonomické prostředí, předvídatelnost
a jasnost, pokud jde o tvorbu politik a regulační rámec, efektivní
využívání omezených veřejných zdrojů, důvěru v hospodářský potenciál
připravovaných investičních projektů a dostatečnou rizikovou kapacitu pro
povzbuzení navrhovatelů projektů, uvolnění investic a přilákání soukromých
investorů. Tyto záležitosti musí být řešeny veřejnými orgány na všech
úrovních. Členské státy i
regionální orgány musí hrát jasnou úlohu při realizaci nezbytných
strukturálních reforem, provádění odpovědné fiskální politiky, poskytování
regulační jistoty a zvyšování investic na podporu pracovních míst a
růstu. Členské státy, které mají manévrovací fiskální prostor, by měly více
investovat. Členské státy s omezenějším fiskálním prostorem by měly ve
svém rozpočtu upřednostňovat výdaje související s investicemi a růstem, lépe
využívat fondy EU a vytvářet prostředí příznivější pro investice soukromých
subjektů. Řady věcí lze dosáhnout na vnitrostátní a regionální
úrovni. Komise společně s dalšími institucemi a členskými státy bude řídit
a monitorovat pokrok v rámci evropského semestru pro koordinaci
hospodářských politik. Tento investiční
plán bude zmíněné úsilí doplňovat. Bude založen na třech vzájemně se
posilujících prvcích. Za prvé – mobilizace nejméně 315 miliard EUR
na další investice v průběhu příštích tří let, což povede k
maximalizaci dopadu veřejných zdrojů a uvolnění soukromých investic. Za druhé –
cílené iniciativy, aby tyto další investice odpovídaly potřebám reálné
ekonomiky. A za třetí – opatření s cílem zajistit větší regulační
předvídatelnost a odstranit překážky pro investice, aby se Evropa stala
přitažlivější, čímž se dopad plánu znásobí. Co se týče prvních
dvou prvků, investiční plán pro Evropu spouštějí společně Komise
a Evropská investiční banka (EIB) jakožto strategičtí partneři s jasným
cílem aktivizovat aktéry na všech úrovních. Pokud jde o třetí prvek, Komise
navrhne opatření v rámci svého nadcházejícího pracovního programu, jakož i
společně s dalšími institucemi EU a členskými státy v rámci
evropského semestru. Graf 1.
Investiční plán pro Evropu Dopad plánu bude
znásoben, až se zapojí více stran: členské státy, vnitrostátní banky
poskytující podporu, regionální orgány a soukromí investoři. Ti všichni budou
hrát nezbytnou úlohu. Komise zejména vítá energii rozvíjející se kolem plánu, o
čemž svědčí pozitivní prohlášení učiněná na evropské a globální úrovni na
podporu plánu v posledních týdnech[3].
Cílem je
do konce roku 2017 zmobilizovat nejméně 315 miliard EUR dalších
veřejných a soukromých investic do reálné ekonomiky. Investiční plán
doplňuje stávající opatření a v maximální možné míře využije každé euro
z veřejných prostředků zmobilizovaných prostřednictvím nových
i stávajících nástrojů. Tím, že budeme jednat rychle, pokud jde o
každý aspekt tohoto plánu, můžeme společně dosáhnout mnohem více, než kdybychom
jednali nekoordinovaně, a můžeme využít dokonce více než 315 miliard EUR. V konečném
důsledku plán poslouží dosažení tří souvisejících cílů: §
zvrátit klesající trendy investic a podpořit tvorbu
pracovních míst a hospodářské oživení, aniž by to znamenalo břímě pro
veřejné finance členských států nebo nové zadlužení, §
učinit rozhodující krok směrem k uspokojení
dlouhodobých potřeb naší ekonomiky a zvýšit konkurenceschopnost, §
posílit evropský rozměr našeho lidského kapitálu,
výrobní kapacity, znalostí a fyzické infrastruktury, se zvláštním důrazem
na propojení zásadní pro náš jednotný trh. Musíme si pospíšit,
abychom zajistili rychlé výsledky, které vydrží do budoucna. Do realizace
investičního plánu bude úzce zapojen Evropský parlament a Evropská rada se
vyzývá, aby schválila obecný přístup na svém zasedání ve dnech 18.–19. prosince
2014. Komise
a Evropská investiční banka budou jednat s aktéry na všech úrovních
počátkem roku 2015. Důsledné sledování zajistí, aby byla veřejná riziková
kapacita dobře využita a řádně spravována a aby cílené projekty podnítily
vytváření pracovních míst, hospodářský růst a zvýšily konkurenceschopnost
Evropy. 2.
Mobilizace dalších investic ve výši
nejméně 315 miliard EUR na úrovni EU První prvek plánu
je mobilizace dalších investic ve výši nejméně 315 miliard EUR během příštích
tří let. Zde představené návrhy jsou založeny pouze na opatřeních na úrovni EU:
Komise vyzývá členské státy a ostatní hospodářské aktéry, aby se k této
iniciativě připojili a doplnili ji. V zájmu zajištění rychlých výsledků
lze navrhované opatření financovat v rámci současného víceletého finančního
rámce pro rozpočet EU na období 2014–2020. Za tímto účelem by
měly být části rozpočtu EU jinak využity, a to jak na úrovni EU, tak na
vnitrostátní úrovni. Hlavní myšlenkou je zajistit větší rizikovou kapacitu
prostřednictvím veřejných finančních prostředků s cílem povzbudit
navrhovatele projektů a přilákat soukromé finance pro životaschopné investiční
projekty, které by jinak nebyly realizovány. Takto budou veřejné zdroje EU
nejlépe využity. Na úrovni EU
se tak stane zřízením nového Evropského fondu pro strategické investice
na podporu rizika u dlouhodobých investic a zajištění lepšího
přístupu k rizikovému financování pro malé a střední podniky
a společnosti se střední tržní kapitalizací[4].
Na vnitrostátní úrovni může výrazně pomoci strategičtější využívání
evropských strukturálních a investičních fondů. Evropská rada
se vyzývá, aby schválila zřízení Evropského fondu pro strategické investice a
zavázala se k efektivnějšímu využívání evropských strukturálních a investičních
fondů, zejména prostřednictvím celkového zdvojnásobení ve využívání finančních
nástrojů. Právní návrh[5] nezbytný pro
Evropský fond pro strategické investice by měly Evropský parlament a Rada
jakožto zákonodárci EU posoudit ve zrychleném řízení, aby mohl vstoupit v
platnost do června 2015. 2.1. Nový
Evropský fond pro strategické investice Bude zřízen nový
Evropský fond pro strategické investice (EFSI) ve spolupráci mezi Komisí
a Evropskou investiční bankou s cílem využít osvědčených odborných
znalostí Evropské investiční banky a její prokázané schopnosti dosahovat
výsledků (viz graf 2). Fond bude zřízen v rámci skupiny Evropské investiční
banky.[6]
V porovnání se stávajícími strukturami bude mít fond odlišný rizikový
profil, bude poskytovat další zdroje rizikové kapacity a bude zaměřen na
projekty přinášející vyšší společenskou a ekonomickou hodnotu, čímž bude
doplňovat projekty, které jsou v současné době financovány prostřednictvím
Evropské investiční banky nebo stávajících programů EU. Rozsah možných produktů
bude otevřený, aby bylo možné se přizpůsobit vyvíjejícím se potřebám trhu. Za účelem zřízení
Evropského fondu pro strategické investice bude na jeho podporu v rámci
rozpočtu EU vytvořena záruka ve výši 16 miliard EUR. Evropská investiční
banka přispěje částkou 5 miliard EUR. Fond tak svou činnost zahájí dobře
vyzbrojen, ale do budoucna bude moci své aktivity i dále rozšířit. Členské
státy, přímo nebo prostřednictvím svých vnitrostátních bank poskytujících
podporu nebo podobných subjektů, budou mít příležitost přispívat do fondu
ve formě kapitálu. Je důležité poznamenat, že v kontextu posuzování
veřejných financí v rámci Paktu o stabilitě a růstu Komise zaujme vůči takovým
kapitálovým příspěvkům do fondu kladný postoj. Na úrovni fondu se také mohou
připojit soukromí investoři. Graf 2. Nový
Evropský fond pro strategické investice – počáteční struktura (pouze EU) Záruka EU se bude
opírat o stávající fondy EU z rozpětí flexibility, která existuje v
rozpočtu EU, Nástroj pro propojení Evropy a program Horizont 2020. Díky
novému fondu se dopad těchto stávajících fondů EU na reálnou ekonomiku
znásobí v porovnání s tím, čeho by jinak dosáhly. Na všechny
intervence Evropského fondu pro strategické investice se budou vztahovat
zavedené postupy schvalování státní podpory[7].
Úkolem fondu je
zajistit větší rizikovou kapacitu a zmobilizovat další investice, zejména ze
soukromých zdrojů, ale také z veřejných zdrojů, v určitých odvětvích
a oblastech. Tyto oblasti jsou popsány níže. Odhadujeme, že fond
dosáhne celkového multiplikačního efektu 1:15 v reálných investicích do
ekonomiky. Fond totiž zajistí počáteční rizikovou kapacitu, která mu umožní
poskytnout další finanční prostředky a přilákat k účasti více investorů, jak je
uvedeno v grafu 3. Znamená to, že jedno euro záruky za riziko poskytnuté fondem
může vygenerovat v průměru 15 euro investic do reálné ekonomiky, které by jinak
nebyly realizovány. Tento multiplikační efekt 1:15 je obezřetný průměr
na základě minulých zkušeností z programů EU a Evropské
investiční banky. Konečný multiplikační efekt bude samozřejmě záviset na
konkrétní kombinaci činností a specifických rysech každého projektu. Graf 3.
Multiplikační efekt fondu (průměr založený na zkušenostech) Pro srovnání – navýšení
kapitálu Evropské investiční banky v roce 2012 mělo odhadovaný
multiplikační efekt 1:18 a materializuje se tak, jak se předpokládalo.
Stejně tak v rámci stávajícího Nástroje pro úvěrové záruky pro malé a střední
podniky v rámci programu COSME každá 1 miliarda EUR financování vede alespoň k 20
miliardám EUR kapitálu pro malé a střední podniky, což odpovídá multiplikačnímu
efektu 1:20. Fond bude mít svou
vlastní organizační strukturu. Bude řízen v souladu s dohodnutými investičními
pokyny. Jeho řídicí orgán zajistí, aby investiční pokyny byly dodržovány a aby
priority a aktivity fondu tyto pokyny odrážely. Konkrétní projekty bude
validovat nezávislý investiční výbor na základě jejich životaschopnosti,
přičemž zajistí, že tato veřejná podpora nevyloučí ani nevytěsní soukromé
investice. Navrhovatelé projektů a investoři se budou moci spolehnout na
profesionální poradenství, zkušenosti a podporu skupiny Evropské
investiční banky. Skupina Evropské investiční banky bude také poskytovat
podporu prostřednictvím vyčleněných pracovníků v oblastech, jako jsou vývoj
produktů, vyhledávání nových úvěrových příležitostí a strukturování úvěrů,
technická pomoc, finanční kapacita, správa pokladny, řízení aktiv a závazků,
záruky, správa portfolia, účetnictví a výkaznictví. Bude-li fond rychle
zřízen s počátečním příspěvkem ve výši 21 miliard EUR na úrovni EU, má celkově
potenciál přinést v období tří let další finanční prostředky ve výši přibližně 315 miliard
EUR. Dopad bude zjevně ještě vyšší, až se připojí členské státy
a vnitrostátní banky poskytující podporu. 2.2 Nový fond
bude podporovat dlouhodobé investiční projekty Evropský fond pro
strategické investice bude podporovat strategické investice evropského
významu do infrastruktury, zejména do širokopásmových a
energetických sítí a dopravní infrastruktury, zejména v průmyslových
centrech, do vzdělávání, výzkumu a inovací, jakož i do energie z obnovitelných
zdrojů a energetické účinnosti. Finanční prostředky by neměly být předem
přidělovány tematicky či zeměpisně, aby bylo zajištěno, že projekty budou
vybrány na základě jejich prospěšnosti, a aby se maximalizovala
přidaná hodnota fondu. Fond bude flexibilní, protože různé regiony mají k
nastartování investic různé potřeby. Činnosti fondu
v těchto oblastech budou doplňovat tradičnější oblast působnosti činností
Evropské investiční banky a probíhající programy EU, jako je Nástroj pro
propojení Evropy (pro investice do infrastruktury) a Horizont 2020
(pro inovace a výzkum a vývoj). Evropský fond pro strategické investice
bude zpravidla poskytovat krytí většího rizika u různých projektů, čímž se
značně usnadní soukromé investice do bezpečnějších tranší projektů. Je třeba
poznamenat, že do doby, než bude Evropský fond pro strategické investice
zřízen, existují významné zdroje financování v již schválených pracovních
programech v rámci Nástroje pro propojení Evropy a Horizontu 2020, které
budou k dispozici pro financování projektů v roce 2015. Kromě toho skupina
Evropské investiční banky na začátku roku 2015 zahájí činnost s využitím
vlastních zdrojů, čímž tento investiční plán dynamicky nastartuje. Mezi zvažovanými
oblastmi intervence by měl mít Evropský fond pro strategické investice možnost
financovat nejen individuální projekty, ale také podporovat soukromé struktury
financování, jako jsou evropské fondy dlouhodobých investic (ELTIF)[8], zřízené soukromými
investory a/nebo vnitrostátními bankami poskytujícími podporu. Tím se vytvoří
další multiplikační efekt a maximalizuje se dopad v praxi. Jak vyplývá z grafu
2, předpokládá se pro tyto typy činností použití tří čtvrtin zdrojů Evropského
fondu pro strategické investice (což povede k investicím přibližně 240 miliard EUR). 2.3. Nový
fond bude rovněž podporovat investice malých a středních podniků
a společností se střední tržní kapitalizací Evropský fond pro strategické investice dále podpoří rizikové
financování pro malé a střední podniky a společnosti se střední tržní
kapitalizací v celé Evropě a při operačním provádění se bude opírat o
Evropský investiční fond (EIF, součást skupiny EIB)[9]. Tato spolupráce by jim
měla pomoci překonat kapitálové nedostatky tím, že získají vyšší částky přímých
kapitálových investic a rovněž dodatečné záruky pro vysoce kvalitní
sekuritizaci úvěrů malých a středních podniků. To je účinný způsob, jak
nastartovat růst a vytváření pracovních míst, včetně zaměstnávání mladých
lidí. EIF má s tímto druhem činností velké zkušenosti. Evropský fond pro
strategické investice by tedy měl sloužit k rozšíření činností EIF, a tím
vytvořit nové kanály pro vnitrostátní banky poskytující podporu, aby rozvíjely
v této oblasti vlastní činnosti. To bude doplňkem stávajících opatření pro
malé a střední podniky, jež byla zahájena různými programy,
např. programy COSME a Horizont 2020, které poskytnou významné zdroje
financování již v roce 2015. Jak naznačuje graf
č. 2, pro tyto typy činností bude použita jedna čtvrtina zdrojů z Evropského
fondu pro strategické investice (výsledkem budou investice ve výši přibližně 75
miliard EUR). 2.4. Kromě
mobilizace 315 miliard EUR z Evropského fondu pro strategické investice může být dopad evropských strukturálních a investičních
fondů ještě posílen Od roku 2014 do
roku 2020 bude dáno k dispozici 450 miliard EUR (630 miliard EUR včetně
vnitrostátního spolufinancování) pro investice v rámci evropských strukturálních
a investičních fondů. Je nezbytné, aby členské státy a regionální orgány
co nejúčinněji využily finanční prostředky EU a zaměřily se přitom
na klíčové oblasti a využily každé investované euro. Velmi účinným
způsobem, jak zvýšit dopad těchto fondů, je využívat finanční nástroje
ve formě úvěrů, kapitálu a záruk, namísto tradičních grantů. Tyto
nástroje jsou pro mnohé veřejné orgány relativně nové, ale mají velký potenciál
a prokázanou schopnost fungovat v praxi. V rámci tohoto plánu by se
členské státy měly zavázat k tomu, že budou mnohem intenzivněji využívat
inovativních finančních nástrojů v zásadních oblastech pro investice,
jako je podpora malých a středních podniků, účinné využívání energie, informační
a komunikační technologie, doprava a podpora výzkumu a vývoje. Tímto
způsobem by se dosáhlo přinejmenším celkového dvojnásobného využívání
finančních nástrojů z evropských strukturálních a investičních fondů v
programovém období 2014–2020[10].
Finanční
prostředky, které zpřístupní tyto nástroje, v kombinaci se zdroji získanými od
dalších investorů a příjemců zajistí prostřednictvím multiplikačního efektu
dodatečné investice do ekonomiky. Konečný multiplikační efekt na ekonomiku bude
záviset na skutečně použitých projektech a nástrojích. Vedle nedávné iniciativy
pro malé a střední podniky[11]
lze použít další finanční nástroje na úrovni EU, jakož i snadno dostupné
tzv. hotové nástroje „off-the-shelf“, aby se usnadnilo využívání
finančních nástrojů řídicími orgány. Komise bude jednat s každým členským
státem ohledně praktických opatření, která mají být přijata, a bude za tímto
účelem poskytovat poradenství. Ke sledování těchto výsledků bude zaveden
systém zvláštního monitorování. Během celého
programového období 2014–2020 by tento nový postup mohl zajistit téměř 30
miliard EUR, které by byly vyčleněny na inovativní finanční nástroje s přímým
multiplikačním efektem, jenž by mobilizoval dodatečné investice ve výši 40
až 70 miliard EUR s ještě větším multiplikačním efektem pro reálnou ekonomiku.
Podle konzervativních odhadů by výše těchto dodatečných investic, které by
mohly být mobilizovány mezi lety 2015 a 2017, činila 20 miliard EUR. Kromě toho mohou
členské státy a regiony také zvýšit multiplikační efekt finančních
prostředků EU zvýšením vnitrostátního spolufinancování nad rámec minimálních
právních požadavků. Jelikož vnitrostátní veřejné finanční prostředky jsou
omezené, zdrojem tohoto nárůstu by mohly být soukromé fondy, jak tomu již v
některých členských státech je[12]. Zatřetí se členské
státy vyzývají, aby s co největší účinností využily finanční prostředky EU,
které jsou ještě k dispozici v rámci programového období 2007–2013,
a zajistily, aby byly plně využity na podporu tohoto investičního
plánu. Komise poskytne za tímto účelem svou podporu a pomoc. Jelikož EIB zavede
paralelně s prováděním investičního plánu novou formu úvěrů, členské státy se
navíc vyzývají, aby s EIB spolupracovaly, a tím znásobily své stávající
vnitrostátní zdroje. 3.
Aby se financování investic dostalo
do reálné ekonomiky Druhým prvkem plánu
je přijmout cílené iniciativy, které mají zajistit, aby dodatečné financování
investic odpovídalo potřebám reálné ekonomiky. To znamená poskytovat dodatečné
veřejné a soukromé finanční prostředky životaschopným projektům se
skutečnou přidanou hodnotou pro evropské sociálně tržní hospodářství. To platí
pro nový Evropský fond pro strategické investice a evropské strukturální
a investiční fondy, ale jedná se o obecnější problém Evropy jako
celku. Hlavním účelem
tohoto druhého prvku je zaujmout zcela nový přístup k identifikaci a přípravě
investičních projektů v celé Evropě tím, že se zlepší způsob, jak soukromí
investoři a orgány veřejné správy přistupují k informacím
o investičních projektech v Evropě. To se úzce týká a překračuje
rámec otázky identifikace projektů o hodnotě 300 miliard EUR, které by
potenciálně mohly využít dodatečných zdrojů financování, jak bylo projednáno v
prvním prvku tohoto plánu. Evropská rada
se vyzývá, aby přijala návrh na zřízení seznamu projektů na úrovni EU a
posílení technické podpory prostřednictvím centra pro investiční poradenství,
jež by mělo začít fungovat nejpozději v červnu 2015. 3.1.
Na úrovni EU bude vytvořen seznam projektů Pro mnoho
zúčastněných stran není hlavním problémem nedostatek finančních prostředků, ale
pociťovaná absence životaschopných projektů. Avšak jak naznačuje počáteční
práce „pracovní skupiny pro investice“ (prováděné společně EIB a Komisí ve
spolupráci s členskými státy; očekává se, že tato pracovní skupina zveřejní
svou zprávu do konce roku), existuje velký počet potenciálně životaschopných
projektů, které jsou vhodné pro investice na úrovni EU. Soukromí investoři
si však často nejsou vědomi potenciálu těchto projektů a zdráhají se do
nich sami investovat vzhledem k jejich složitosti a nedostatku informací
pro řádné vyhodnocení rizika. Tak je tomu zejména v případě rozsáhlých
dlouhodobých investičních projektů v oblasti infrastruktury. Aby se investice
mohly realizovat, je nutně zapotřebí nezávislých a transparentních
hodnocení, která mohou potvrdit, zda je projekt hospodářsky životaschopný,
a zejména zda splňuje všechny příslušné regulační a správní
požadavky. Větší transparentnost a lepší porozumění rizikům pomůže
přilákat a uvolnit soukromé investice. Společně
s členskými státy provádí „pracovní skupina pro investice“ první prověrku
potenciálně životaschopných projektů evropského významu. Komise se domnívá,
že tato práce by měla pokračovat na trvalejším základě na úrovni
EU a pomoci určit a uvolnit klíčové investiční projekty evropského významu
a rovněž informovat pravidelně investory o stavu připravenosti jednotlivých
projektů. Vnitrostátní banky poskytující podporu by mohly k této práci
užitečným způsobem přispět. V této
souvislosti by mohl být vytvořen seznam projektů, do nichž lze investovat a
které mají evropský význam[13].
Tento seznam projektů by měl být dynamický a založený na řadě
jednoduchých a uznávaných ekonomických kritérií. Projekty by na něj byly
v průběhu času plynule přidávány a z něj odstraňovány. To však neznamená,
že každý projekt na evropském seznamu by měl být nebo bude financován
v rámci plánu nebo prostřednictvím uvedeného nového fondu, ale umožní veřejným
i soukromým investorům přístup k důležitým a transparentním
informacím. Seznam již posouzených a dosud neposouzených projektů by měl být
zpřístupněn veřejnosti na internetových stránkách a může být propojen s
podobnými seznamy na vnitrostátní a regionální úrovni. Tato práce by mohla
časem vést k systému evropské certifikace pro životaschopné investiční
projekty, které splňují určitá kritéria. Tuto certifikaci by mohla následně
používat EIB a vnitrostátní banky poskytující podporu s cílem
přilákat soukromé investory. Evropské investiční projekty by tak mohly získat
„nálepku důvěryhodnosti“. To je rovněž v souladu s úsilím o sdílení
osvědčených postupů pro investiční projekty na celosvětové úrovni
v rámci skupiny G20. 3.2. Bude
zřízeno společné „centrum pro investiční poradenství“, které bude sdružovat
zdroje odborných znalostí a posilovat technickou pomoc na všech
úrovních Mnoho projektů
a navrhovatelů projektů v Evropě stále hledá nejvhodnější zdroje
financování, které by byly uzpůsobeny jejich potřebám. Často jsou také
zapotřebí pokyny ohledně způsobů, jak řešit nezbytné regulační požadavky.
Prioritou investičního plánu bude poskytovat posílenou podporu pro rozvoj
projektů v celé EU, a to na základě odborných znalostí Komise,
EIB, vnitrostátních bank poskytujících podporu a řídicích orgánů
jednotlivých evropských strukturálních a investičních fondů. To zahrnuje zejména
technickou pomoc pro strukturování projektu, využívání inovativních finančních
nástrojů na vnitrostátní a evropské úrovni a využívání
partnerství veřejného a soukromého sektoru. Za tímto účelem bude zřízeno
jednotné kontaktní místo pro všechny otázky týkající se technické pomoci. To
bude mít podobu „centra pro investiční poradenství“ a bude určeno pro tři
cílové skupiny: navrhovatele projektů, investory a veřejné řídicí orgány. Toto
centrum bude poskytovat pokyny, pokud jde o nejvhodnější poradenství pro
určitého investora, bez ohledu na to, zda se jedná o poradenství ze strany
skupiny EIB, vnitrostátních bank poskytujících podporu nebo jiných mezinárodních
finančních institucí. Toto nové centrum
bude navazovat na úspěšné již dostupné nástroje, jako je program JASPERS,
který bude aktualizován a rozšířen, a novou poradní platformu pro
využívání inovativních finančních nástrojů (Fi-Compass). Bude vytvořeno v rámci
skupiny EIB v úzké spolupráci s vnitrostátními bankami poskytujícími
podporu a podobnými subjekty v celé Evropě a umožní těmto subjektům
intenzivněji v rámci této sítě spolupracovat. 3.3.
Spolupráce se zúčastněnými subjekty na evropské, vnitrostátní
a regionální úrovni S podporou
vnitrostátních a regionálních orgánů bude Komise a EIB spolupracovat
s investory, navrhovateli projektů a zúčastněnými stranami z
institucí s cílem usnadnit klíčové investiční projekty a zajistit,
aby se vhodným projektům dostalo vhodných zdrojů financování. Budou se také
organizovat workshopy na téma „Investování v Evropě“ na vnitrostátní,
nadnárodní a regionální úrovni, kde se budou řešit konkrétní problémy
společně s EIB. Důraz bude kladen na přilákání navrhovatelů projektů ze
soukromého i veřejného sektoru a rovněž soukromých investorů, zvyšování
povědomí o finančních nástrojích EU, kapacitu Evropského fondu pro strategické
investice nést dodatečné riziko a na maximalizaci synergií mezi vnitrostátními
a evropskými systémy. 4.
Zlepšení investičního prostředí Třetí prvek plánu
spočívá v zajištění větší regulační předvídatelnosti, odstranění překážek
pro investice v celé Evropě a dalším posílení jednotného trhu tím, že
se vytvoří optimální rámcové podmínky pro investice v Evropě. Jednotný trh
je největší úspěch strukturální reformy v Evropě. Mnoha úspěchů lze
dosáhnout na vnitrostátní úrovni. Komise bude společně s ostatními
institucemi EU řídit a sledovat pokrok v rámci evropského semestru
pro koordinaci hospodářských politik. Na úrovni EU Komise brzy předloží
prioritní iniciativy ve svém pracovním programu na rok 2015, spolu s
prvními opatřeními, jež mají být zahájena v nadcházejících týdnech. Evropská rada
se vyzývá, aby přijala tento celkový přístup, a Evropský parlament a Rada,
jakožto zákonodárci EU, by měly zajistit rychlé přijetí plánovaných
legislativních opatření nutných pro zlepšení regulačního prostředí pro
investice. 4.1.
Jednodušší, lepší a předvídatelnější právní úprava na všech úrovních Optimální rámcové
podmínky pro podniky na jednotném trhu mají zásadní význam pro uvolnění
plného potenciálu investic v Evropě. Regulační rámec jak
na vnitrostátní, tak na evropské úrovni musí být jednoduchý, jasný,
předvídatelný a stabilní, aby se podpořily investice v dlouhodobém
horizontu. Tempo úsilí o snížení administrativní zátěže
a zjednodušení právní úpravy je stále ještě pomalé a nerovnoměrné,
a to i přes značnou snahu Unie a jejích členských států. To je
zatím velmi problematické především pro malé a střední podniky, které
vytvářejí pracovní místa a jsou páteří evropské ekonomiky. Je proto nezbytně
nutné zlepšit podmínky pro růst, aby investiční projekty mohly prosperovat a
finanční prostředky vydané na strategické investice v rámci tohoto plánu i
nad jeho rámec byly účelně využity. Zlepšení právní
úpravy je společnou odpovědností členských států a evropských institucí.
Nejedná se o deregulaci, nýbrž o inteligentní regulaci, která bude přínosem pro
občany i podniky. Patří sem snížení zbytečné regulační zátěže a zlepšení
podmínek pro podnikání, zejména pro malé a střední podniky, čímž se
zajistí, že jakákoli nezbytná regulace bude jednoduchá, jasná
a vhodná pro daný účel. Rovněž je třeba zlepšit účinnost vnitrostátních
výdajů a daňových systémů a zvýšit kvalitu veřejné správy na všech
úrovních. Členské státy jsou rovněž odpovědné za včasné a řádné
uplatňování práva EU. Je třeba zajistit, aby opatření k provádění
do vnitrostátního práva byla co nejjednodušší a co nejjasnější, aby se při
provádění právních předpisů EU do vnitrostátního práva zabránilo dodatečné
zátěži nebo tzv. „gold-plating“ (přidávání nadměrných požadavků na úrovni
členských států). Komise učinila
zlepšování právní úpravy jednou z priorit svého mandátu. To bude zohledněno již
v pracovním programu Komise na rok 2015. Komise v roce 2015 dále posílí svůj
celkový přístup ke zlepšování právní úpravy a poskytne v této oblasti nové
podněty. Právní úprava by měla odstranit překážky růstu, umožnit nové
příležitosti k rozkvětu, minimalizovat náklady a zajistit sociální a
environmentální udržitelnost. Komise zejména zvýší své úsilí v rámci „Programu
pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT)“ a bude spolupracovat se
zákonodárci EU, aby zajistila, že jakákoli navržená zjednodušení právních
předpisů se účinně projeví v praxi. 4.2. Nové
zdroje dlouhodobého financování včetně kroků směrem k unii kapitálových trhů Nedávné reformy
finančního regulačního rámce EU a dokončení bankovní unie povedou
k vybudování transparentního, bezpečného, odpovědného a odolného finančního
odvětví, což přispěje ke stabilitě a důvěře. Investice jsou však stále
značně závislé na bankovním zprostředkování a dlouhodobé financování
infrastruktur zůstává napjaté. Mnoho malých a středních podniků má dosud
omezený přístup k financování, a pokud jde o volný pohyb kapitálu
v EU, zbývá ještě hodně práce. Vytvořením unie
kapitálových trhů se postupně sníží roztříštěnost finančních trhů EU. Vzniknou
tak také pestřejší možnosti financování malých a středních podniků a
dlouhodobých projektů, a to doplněním bankovního financování o hlubší,
rozvinutější kapitálové trhy. Skutečně jednotný kapitálový trh přispěje ke
snížení nákladů financování pro zbytek ekonomiky. Unie kapitálových trhů je
tedy důležitou střednědobou až dlouhodobou složkou tohoto plánu. Po rozsáhlých
konzultacích na začátku roku 2015 budeme moci dále propracovat hlavní oblasti
činnosti a stanovit priority, pokud jde o odstraňování překážek bránících
financování investic a pokrok směrem k unii kapitálových trhů. Z krátkodobého pohledu
patří mezi hlavní oblasti činnosti následující: §
přijetí navrhovaného nařízení o evropských
fondech dlouhodobých investic (ELTIF) do konce roku 2014. Cílem je, aby
evropské fondy dlouhodobých investic fungovaly již od poloviny roku 2015 jako
užitečný nástroj pro investování do dlouhodobých projektů. Fondy ELTIF by mohly
rovněž hrát roli doplňkového nástroje, jehož prostřednictvím se veřejné nebo
soukromé/veřejné investice dostanou do zbytku ekonomiky. §
oživení vysoce kvalitních sekuritizačních trhů[14] s tím, že se nebudou
opakovat chyby z doby před krizí. Komise se zamyslí nad tím, jak co nejlépe
prezentovat kritéria jednoduché, transparentní a důsledné sekuritizace
s přihlédnutím k nejnovějším opatřením v odvětví pojišťovnictví
a bankovnictví a k činnosti v této oblasti na mezinárodní úrovni.
Oživení této třídy aktiv přispěje k vytvoření hlubokého a likvidního
sekundárního trhu, přiláká širší investorskou základnu a zlepší přidělování
financí tam, kde jsou nejvíce potřeba. §
zvážení možností řešení současné absence standardizovaných
úvěrových informací o malých a středních podnicích na základě již zahájené
činnosti v této oblasti a zkvalitnění informací o plánování infrastrukturních
projektů a o jejich úvěrové historii. §
společně se soukromým sektorem hledání nejlepších
cest, jak v mnohem větší míře v celé EU zopakovat úspěch režimů
soukromých nabídek na některých evropských trzích. §
přezkum stávajících opatření, jako např. směrnice
o prospektu, s cílem odlehčit malým a středním podnikům jejich
administrativní zátěž tak, aby mohly snadněji plnit své kotační povinnosti. 4.3.
Posilování rovných podmínek a odstraňování překážek bránících investování na
jednotném trhu Aby podniky mohly
výhod jednotného trhu využívat naplno a využívat jej jako účinný odrazový můstek
v podnikání, je zapotřebí odhodlaného úsilí. Jakkoli jsou některá opatření
dlouhodobější než jiná, základní dimenzí tohoto plánu je zkvalitňování
rámcových podmínek pro pracovní místa, růst a investice. Z krátkodobého a
střednědobého hlediska se k nejvýznamnějším řadí tyto oblasti:
Odvětví energetiky a dopravy jsou
důležitým rozměrem jednotného trhu a provádění nedávných reforem je nutné
urychlit. V této souvislosti sehraje zásadní roli evropská energetická
unie. Je třeba zajistit úplné provedení třetího energetického balíčku.
Pravidla pro přeshraniční obchod energií jsou v současnosti stále velmi
roztříštěná. V některých členských státech je dosud uplatňována trh
narušující regulace maloobchodních cen, kterou je třeba vyřešit. Komise
přijme také nezbytné kroky v návaznosti na nedávná rozhodnutí
týkající se rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku
2030.
Urychleně
musí být realizovány také strukturální reformy k odstranění překážek
bránících investicím do dopravní infrastruktury a systémů, zejména
s přeshraničním rozměrem. Aby mohly být naplno využívány výhody jednotného
trhu, mělo by být zajištěno splnění cílů jednotného evropského nebe, jakož
i urychlené přijetí a následné provádění čtvrtého železničního balíčku.
§
Evropa musí vybudovat skutečně propojený jednotný
digitální trh, a to jak urychlenými a ambiciózními legislativními kroky v
oblasti ochrany údajů, regulace telekomunikací, tak modernizováním a
zjednodušením předpisů na ochranu spotřebitele a předpisů v oblasti autorských
práv pro účely digitálních nákupů a nákupů online. Jednotný digitální trh by
měl přinést důvěru a bezpečnost transakcí prováděných online, interoperabilitu
různých technologických řešení a přístup k digitálním zdrojům a infrastrukturám
(zejména pokud jde o udělování licencí ke spektru). Jednotný trh by měl být
otevřen novým obchodním modelům, a přitom zajišťovat plnění základních cílů
veřejného zájmu. Spotřebitelé v celé Evropě by měli mít neomezený přístup k
obsahu a službám online bez diskriminace na základě státní příslušnosti nebo
bydliště.
Trh služeb a trh výrobků se čím dál více
propojují. Je třeba urychlit reformy k vyřešení nesourodých požadavků na
právní formu, držení kapitálových podílů a udělování povolení a ke
zlepšení vzájemného uznávání, zejména v odvětvích a oborech s vysokým
potenciálem přeshraničního obchodu. Na všech úrovních by mělo být
zajištěno účinné uplatňování pravidel zadávání veřejných zakázek a podpora
nástrojů elektronického zadávání veřejných zakázek.
Pokud
jde o posílení výzkumu a inovací, konkurenceschopnosti EU by
prospělo méně překážek bránících předávání znalostí, otevřený přístup k vědeckému
výzkumu a větší mobilita výzkumných pracovníků.
§
Spolupráce s našimi mezinárodními partnery
přispěje k podpoře otevřených investičních toků. Internacionalizace evropských
společností totiž zvyšuje jejich konkurenceschopnost. Investoři ze zemí mimo EU
mohou významným způsobem přispět k podpoře evropského hospodářství. 5.
Další kroky Tento plán není
jednorázovým řešením, nýbrž investiční ofenzívou, která se bude odvíjet v
nadcházejících třech letech. Je to plán, který zásadním způsobem změní veřejnou
politiku a finanční nástroje k podpoře investování v Evropě tak, aby ekonomická
a společenská návratnost každého vynaloženého eura byla co nejvyšší. Dnes předkládaný
plán je prvním krokem novým směrem. Členské státy se vyzývají, aby se k této
iniciativě připojily, například poskytnutím dalších finančních prostředků do
Evropského fondu pro strategické investice, čímž prohloubí dopad plánu na
reálnou ekonomiku. Kroky je třeba na všech úrovních provést rychle a účinně
tak, aby první výsledky byly vidět již v roce 2015. Komise vyzývá
Evropskou radu zasedající ve dnech 18.–19. prosince 2014, aby plán spolu se
všemi jeho prvky schválila. Evropský parlament a Radu jakožto zákonodárce EU
pak vyzývá, aby zajistily zrychlené přijetí nezbytného legislativního opatření
tak, aby Evropský fond pro strategické investice byl plně funkční do června
2015, a aby se urychleně věnovaly ostatním aspektům plánu. Pravidelná bilanční
hodnocení v Evropském parlamentu, na zasedáních hlav států a vlád, na
zasedáních Rady v jejích příslušných složeních a společně s Evropským
hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů zajistí politickou
odpovědnost nutnou k tomu, aby tyto iniciativy přinesly výsledky. Komise a EIB
osloví klíčové strany na vnitrostátní a regionální úrovni a uspořádají s nimi
následná hodnocení, na kterých prodiskutují a vypracují konkrétní řešení. Tento plán vychází
z předpokladu, že v této chvíli nedojde ke změnám víceletého finančního rámce
ani kapitálu EIB. V závislosti na pokroku budou do poloviny roku 2016 zvážena
další opatření, která se již budou krýt s přípravou přezkumu víceletého
finančního rámce v polovině období. PŘÍLOHA 1. JAKÝ
JE PRAVDĚPODOBNÝ DOPAD INVESTIČNÍHO PLÁNU? PŘÍLOHA 2. JAK
BUDE NOVÝ FOND FUNGOVAT V PŘÍPADĚ DLOUHODOBÝCH INVESTIC? EIB = Evropská investiční
banka PŘÍLOHA 3. JAKÝM
ZPŮSOBEM PODPOŘÍ NOVÝ FOND MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY A SPOLEČNOSTI SE STŘEDNÍ
TRŽNÍ KAPITALIZACÍ? EIF = Evropský investiční
fond PŘÍLOHA 4.
ČASOVÁ OSA A MILNÍKY [1] V
některých členských státech je tento pokles ještě dramatičtější, zejména v
případě Itálie (-25 %), Portugalska, (-36 %), Španělska (-38 %), Irska (-39%) a
Řecka (-64 %). [2]
Viz projev prezidenta ECB Maria Draghiho v Jackson Hole 22. srpna 2014.
Viz http://www.ecb.europa.eu/press/key/date/2014/html/sp140822.en.html
[3]
Závěry ze zasedání Evropské rady ve dnech 23. a 24. října 2014, bod 8: „Evropská
rada podporuje záměr nastupující Komise zahájit iniciativu k mobilizaci dalších
investic ve výši 300 miliard EUR z veřejných a soukromých zdrojů v období let
2015–2017.“ a Brisbanský akční plán skupiny G20, zveřejněný 16. listopadu
2014: „Kromě toho Evropská unie v říjnu oznámila významnou iniciativu k
mobilizaci dalších investic z veřejných a soukromých zdrojů v období let
2015–2017. Vyzýváme k urychlené realizaci [těchto] souborů opatření.“
Viz také projev prezidenta ECB Maria Draghiho v Jackson Hole 22. srpna 2014, na
který se odkazuje v poznámce pod čarou 2. [4] V
kontextu tohoto plánu jsou za společnosti se střední tržní kapitalizací
považovány společnosti, které mají 250 až 3 000 zaměstnanců. [5]
Právním nástrojem bude pravděpodobně nařízení založené na článcích 172, 182,
čl. 175 odst. 3 a případně článku 173 SFEU. [6] Komise a Evropská investiční banka se dohodly, že tento fond by měl
být zřízen v rámci Evropské investiční banky jako specifický svěřenský fond. To
zajistí jeho rychlé zřízení a fond bude těžit z finančních prostředků a
odborných znalostí v oblasti úvěrů a řízení rizika ze strany stávajících
struktur Evropské investiční banky. [7]
Aby investice do infrastruktury a projektů podporované v rámci této
iniciativy byly v souladu s pravidly státní podpory, měly by projekty
řešit neuspokojené potřeby (např. neměly by být duplicitní ke stávající
infrastruktuře), přilákat v maximální možné míře soukromé financování
a zabránit vytěsnění soukromě financovaných projektů. Podporované projekty
by měly být obecně otevřené všem uživatelům, včetně konkurenčních subjektů, za
spravedlivých, přiměřených a vhodných podmínek tak, aby se zabránilo
vytváření překážek pro vstup. S cílem maximalizovat dopad takových investic Komise
zformuluje soubor klíčových zásad pro účely hodnocení státní podpory, které
projekt bude muset splnit, aby byl způsobilý pro podporu v rámci Evropského
fondu pro strategické investice. Pokud projekt tato kritéria splňuje a obdrží z
fondu podporu, veškerá doplňková vnitrostátní podpora bude posouzena
v rámci zjednodušeného a zrychleného hodnocení státní podpory,
přičemž jediná další věc, kterou Komise ověří, bude proporcionalita veřejné
podpory (absence nadměrné kompenzace). [8]
COM(2013) 462 final, v současnosti v jednání trialogu mezi Evropským
parlamentem, Radou a Komisí. Jakmile vstoupí v platnost, poskytne toto
nařízení společný regulační rámec EU, který umožní fondům specializujícím se
na dlouhodobé investice, například do infrastrukturních projektů nebo
malých a středních podniků, působit na území celé EU, s cílem přilákat
investory s dlouhodobějším investičním horizontem. [9] Tato podpora musí být v souladu s pokyny Komise pro státní podporu
ohledně rizikového financování nebo musí být její cena stanovena na úroveň
tržní ceny. [10]
Aby toho mohlo být dosaženo, doporučuje se členským státům, aby poskytly pomocí
inovativních finančních nástrojů konkrétní procentní podíl přídělů stanovených
v jejich dohodách o partnerství na každou z těchto klíčových oblastí pro investice,
a sice takto: 50 % v oblasti podpory malých a středních podniků, 20 % v oblasti
opatření ke snížení emisí CO2, 10 % v oblasti informačních a komunikačních
technologií, 10 % v oblasti udržitelné dopravy, 5 % v oblasti podpory výzkumu,
vývoje a inovací a 5% v oblasti ochrany životního prostředí a účinného
využívání zdrojů. Používání nástrojů mikrofinancování pro poskytování
preferenčních úvěrů by mohlo také pomoci tomu, aby se podpořil rozvoj
samostatné výdělečné činnosti, podnikání a mikropodniků. [11]
Iniciativa pro malé a střední podniky je finanční nástroj, který slučuje
prostředky ze strukturálních a investičních fondů, programů COSME
a Horizont 2020, EIF a EIB. Nabízí dva druhy produktů pro zlepšení
financování malých a středních podniků: nelimitované záruky finančním
zprostředkovatelům a sekuritizaci portfolií stávajících úvěrů. [12]
Na základě toho, co lze dosáhnout, aniž by bylo přerušeno probíhající
programování fondů, se odhaduje, že v programovém období 2014–2020 by mohlo být
k dispozici dalších 26 miliard EUR pro financování dodatečných investic. Jedná
se o dodatečnou částku vedle dvojnásobného využití finančních nástrojů, která
není zohledněna v příloze 1. [13]
Evropská rada ve dnech 23.–24. října 2014 „uvítala zřízení pracovní skupiny
pod vedením Komise a Evropské investiční banky za účelem stanovení konkrétních
opatření ke zvýšení investic, včetně seznamu potenciálně životaschopných
projektů evropského významu, které by měly být realizovány v krátkodobém a
střednědobém horizontu“. [14]
Sekuritizace je bankami často využívaná finanční praxe konsolidace a přeměny
různých typů smluvních pohledávek, jako např. hypotéčních úvěrů na bydlení. Lze
jí využít k financování aktiv nebo k přesunům a diverzifikaci rizik.