52012DC0728

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Vytvoření rámce pro kvalitu stáží

Druhá fáze konzultace se sociálními partnery na evropské úrovni podle článku 154 Smlouvy o fungování Evropské unie

1.           Úvod

Cílem tohoto sdělení je získat názory sociálních partnerů na úrovni EU, v souladu s čl. 154 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále také „SFEU“), na návrh Komise vytvořit Evropský rámec pro kvalitu stáží a položit otázku, zda si přejí zahájit jednání podle čl. 154 odst. 4 SFEU.

Ve sdělení „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“[1] ze dne 18. dubna 2012 (balíček opatření týkající se zaměstnanosti) Komise oznámila, že do konce roku 2012 hodlá předložit doporučení Rady o rámci pro kvalitu stáží. Současně byla zahájena veřejná konzultace[2] s cílem shromáždit názory různých zainteresovaných stran na to, jestli je taková iniciativa potřebná, jaký by měl být její záběr, forma a případně obsah. V rámci veřejné konzultace bylo získáno více než 250 odpovědí, z toho 29 od státních a regionálních úřadů (ministerstva a agentury), 8 od odborů, 40 od organizací zaměstnavatelů a zástupců podnikatelské sféry, 14 od (zastřešujících) organizací mládeže, 33 od vzdělávacích institucí, 11 od jiných organizací a 117 od jednotlivců. Panovala obecná shoda na tom, že stáže jsou důležité pro usnadnění přechodu od vzdělávání do zaměstnání, a že je třeba, aby stáže měly vysokou kvalitu. Odbory, nevládní organizace, většina vzdělávacích institucí, jednotlivci a několik státních úřadů vyjádřilo podporu myšlence vytvořit rámec pro kvalitu stáží.

Evropští sociální partneři ve svých odpovědích na veřejnou konzultaci požádali, aby byl s nimi případný postup formálně konzultován podle článků 154 a 155 SFEU. Podle těchto článků musí Komise před předložením návrhů z oblasti sociální politiky sociální partnery konzultovat.

Komise žádost sociálních partnerů přijala a zdůraznila, že při vytváření a zavádění rámce pro kvalitu stáží mohou sehrát zásadní roli. V rámci první fáze konzultace byli evropští sociální partneři 11. září 2012 vyzváni, aby sdělili své názory na směr, jakým by se případný postup EU měl ubírat. Na základě obdržených reakcí Komise zahajuje druhou fázi konzultace o obsahu návrhu[3].

Toto sdělení shrnuje hlavní výsledky první fáze konzultace i nejnovější poznatky o problémech s kvalitou stáží. Dále jsou navrženy také varianty opatření na úrovni EU. Aby se sociálním partnerům usnadnila příprava odpovědí na tuto konzultaci, doprovází toto sdělení analytický dokument s podkladovými informacemi a analýzou (uvádí např. definici typů stáží, jejich přínosy a náklady, názory zúčastněných stran, vymezení problému a cíle politiky)[4].

Stáží se rozumí časově ohraničená pracovní praxe v podniku, veřejném úřadě nebo v neziskové organizaci, kterou student nebo mladý člověk, který čerstvě dokončil své vzdělání, absolvuje, aby získal cenné praktické pracovní zkušenosti před nástupem do řádného zaměstnání. Rozlišuje se mezi pěti hlavními typy stáží, které se do jisté míry překrývají: stáže během studia; povinné stáže v rámci profesní přípravy (např. právo, medicína, pedagogika, architektura, účetnictví atd.); stáže jako součást aktivních politik na trhu práce; stáže v rámci volného trhu a stáže v zahraničí.

Pokud jde o rozsah iniciativy, je rozhodnutí ponecháno na sociálních partnerech, nicméně pole působnosti by se mohlo nabízet u stáží v rámci volného trhu, poněvadž právě ty jsou nejproblematičtějším segmentem. Jsou však i další alternativy: působnost opatření by se mohla rozšířit nebo zúžit, aby se vztahovala výhradně na přeshraniční stáže nebo na stáže trvající déle než určitou stanovenou dobu. Další otázkou je, zda by si specifika jednotlivých odvětví vyžadovala přizpůsobení nebo omezení opatření na některá odvětví.

2.           První fáze konzultace se sociálními partnery

Sociální partneři v EU se shodují na tom, že stáže jsou důležité pro usnadnění přechodu od vzdělávání k zaměstnání, zejména pak v kontextu krize. V roce 2010 se sociální partneři z různých odvětví dohodli, že jako klíčové opatření své Rámcové dohody o trzích práce přístupných všem budou „podporovat lepší kvalitu smluv v případě učňovské přípravy i stáží a jejich větší počet“. Všichni respondenti se shodují, že sociální partneři mají významnou úlohu při podpoře poskytování stáží, a vyzývají Komisi, aby poskytla finanční podporu za účelem zvýšení počtu stáží, včetně zahájení rozsáhlých programů na úrovni EU. První etapa konzultace však ukazuje, že se různí názory na potřebnost iniciativy EU, její rozsah působnosti i formu a na hlavní kvalitativní prvky, kterých by se iniciativa měla týkat.

Odborové organizace považují za „naprosto nezbytné“, aby se EU ujala iniciativy. EKOS[5] je velmi znepokojena tím, jak velký počet mladých lidí setrvává na pozicích stážistů mnohdy i několik let. Až příliš často tito mladí lidé nemají ani jednoznačný status, ani nárok na sociální zabezpečení a vydělávají mnohem méně než minimální mzdu. Jinak řečeno, odvádějí stejnou práci jako zaměstnanci, avšak bez příslušných srovnatelných výhod. Proto EKOS trvá na tom, že tyto problémy je třeba řešit právní úpravou nebo kolektivní smlouvou. EKOS souhlasí s analýzou/definicí kvalitativních prvků, které Komise uvedla v konzultačním dokumentu (smlouva o stáži, jasné cíle a náplň, ohraničená délka, odpovídající sociální zabezpečení nebo odměna atd.) a zdůrazňuje, že sociální partneři musí být do procesu aktivně zapojeni ve všech jeho fázích a na všech úrovních. EKOS také zdůrazňuje, že dodržování budoucího rámce pro kvalitu bude třeba sledovat.

Organizace zaměstnavatelů zaujímají skeptičtější postoj a podtrhují, že je nutné jasně rozlišovat mezi stáží a učňovskou přípravou. BusinessEurope se pozastavuje nad tím, zda je iniciativa EU skutečně opodstatněná. Organizace zaměstnavatelů sice připouštějí, že mohou existovat určité obavy ohledně kvality stáží, ale podle jejich názoru by se tyto problémy měly řešit na vnitrostátní nebo regionální úrovni. Uvádějí, že EU není náležitě kompetentní, zejména v otázce odměňování.

BusinessEurope tvrdí, že odměňování a sociální zabezpečení pravděpodobně nepatří do působnosti EU a že pro malé podniky by v každém případě bylo jejich uplatňování problematické. Přestože UEAPME[6] uznává, že stáže mají pro malé a střední podniky značné výhody (hlavně možnost vyzkoušet si potenciální zaměstnance, přijmout a udržet si vysoce kvalifikované pracovníky a s poměrně nízkými náklady zlepšit své firemní image), zdůrazňuje, že kvůli relativně vyšším nákladům není pro malé podniky snadné stáže poskytovat. CEEP[7] dává přednost rámci pro kvalitu na úrovni EU v podobě souboru obecných zásad.

BusinessEurope a UEAMPE uvádějí, že je třeba, aby si rámec zachoval dostatečnou pružnost, a mohl tak zohlednit různorodost vnitrostátních systémů a postupů. Zaznívají také obavy o to, aby stáže nebyly příliš zatěžovány množstvím právních či administrativních postupů, což by podniky mohlo odrazovat od přijímání stážistů, a mladí lidé by tak přišli o cenné příležitosti k získání profesních zkušeností.

Vládne široká shoda na tom, že většina hlášených problémů se týká stáží v rámci volného trhu, a několik organizací (včetně mnoha, ale ne všech, organizací zaměstnavatelů) proto navrhuje omezit rámec pouze na tento typ stáží.

Na jednání výboru pro sociální dialog 23. října 2012 BusinessEurope, CEEP a UEAPME daly najevo, že zaměstnavatelé v EU jsou připraveni zahrnout diskuse o stážích do samostatných jednání sociálních partnerů EU o rámci opatření pro zaměstnanost mladých lidí. EKOS vysvětlila, že je plně odhodlána účastnit se jednání sociálních partnerů EU o výše uvedeném rámci opatření a vítá iniciativu Komise pracovat na rámci pro kvalitu stáží, nicméně diskuse o rámci opatření v této fázi nepovažuje za vhodné fórum k jednání o stážích podle článku 154 SFEU. Obě strany zdůraznily, že stanoviska, která vyjádřily v první fázi konzultace, nepředjímají jejich postoje během případné druhé fáze.

3.           Problémy týkající se stáží

Navzdory skutečnosti, že stáže mají řadu výhod nejen pro stážisty, ale i pro zaměstnavatele a společnost jako celek, vyjádřily všechny orgány EU obavy ohledně jejich účinnosti, dostupnosti a kvality. V roce 2010 přijal Evropský parlament usnesení, v němž volá právě po kvalitativně lepších stážích s určitým zabezpečením a po evropské chartě kvality, která by stanovením minimálních norem zajistila vzdělávací hodnotu stáží a zabránila jejich zneužívání[8]. V dubnu 2012 Evropská komise ve svém balíčku opatření pro oblast zaměstnanosti[9] oznámila, že do konce roku 2012 předloží návrh rámce pro kvalitu stáží. V červnu 2012 pak Evropská rada ve svých závěrech uvedla, že „je zcela zásadní řešit otázku nezaměstnanosti mládeže, zejména prostřednictvím iniciativ Komise týkajících se ‚záruk pro mladé‘ nebo rámce kvality stáží“[10].

Značná míra pozornosti na politické úrovni vyplývá z toho, že velké množství stáží trápí potíže typu nedostatečné vzdělávací náplně, žádné nebo malé výše náhrad či neuspokojivých podmínek v jiných oblastech než je odměňování/náhrady (např. nevyhovující pracovní podmínky). Dále existují problémy související s nízkou mírou mobility stážistů v rámci EU[11].

Ve všech členských státech je míra nezaměstnanosti mladých mnohem vyšší než u zbytku populace v produktivním věku – v průměru dvojnásobná. Je to způsobeno řadou důvodů, zejména tím, že nováčci na trhu práce nemají dostatek pracovních zkušeností. Tím se podtrhuje význam stáží pro usnadnění přechodu od studia k zaměstnání a v konečném důsledku pro přispění ke snížení nezaměstnanosti mládeže. Efektivní rámec pro kvalitu by měl obsahovat pokyny, jejichž pomocí by zaměstnavatelé mohli poskytovat více stáží, které prospějí jejich podnikání a stážistům budou dobrým odrazovým můstkem na trhu práce.

Naproti tomu nekvalitní stáže, které nijak nezlepšují stážistovy vyhlídky na zaměstnání, neposkytují alespoň minimální úroveň zabezpečení a využívají se jako nenákladná náhražka za již existující pracovní místa, mohou mladé lidi od investice do stáží odradit a mohou i narušit trh práce. V řadě členských států není povinné, aby byly práva a povinnosti stran upraveny smlouvou o stáži, což znamená, že někteří stážisté (podle průzkumu Evropského fóra mládeže se v roce 2011 jednalo až o 25%) nemají svůj vztah s hostitelskou organizací nijak písemně podložen.

Pokud jde o náhrady a odměňování, je pro zaměstnavatele kvalitní stáž nákladem. Nicméně odměna je důležitým kvalitativním prvkem. Skutečnost, že u značného počtu stáží se neposkytují žádné náhrady, vyvolává obavy ohledně spravedlivého zacházení, neboť je možné, že lidé z méně privilegovaných poměrů kvůli tomu mohou být ve skutečnosti vyloučeni.

Dalším problémem je rozšířená praxe po sobě následujících stáží, kdy mladý člověk někdy musí absolvovat několik stáží, než se mu podaří proniknout na trh práce. Podle průzkumu Evropského fóra mládeže 37 % respondentů absolvovalo přinejmenším tři stáže. Nízká či nulová mzda v kombinaci s po sobě následujícími stážemi vyvolává i otázku, zda zaměstnavatelé stáže nevyužívají jako formu neplacené práce.

Jen málo lidí v současnosti absolvuje stáž v jiné zemi. Průzkum Eurobarometru z roku 2011 ukázal, že 53 % mladých Evropanů je ochotno nebo by rádo pracovalo v jiném členském státě EU.[12]

Hlavní zjištěné překážky pro přeshraniční mobilitu souvisí s nedostatkem srozumitelných a snadno dostupných informací o právních a administrativních podmínkách a s tím, že není snadné najít hostitelskou organizaci, jejímž potřebám bude dobře odpovídat stážistův profil. Nedostatek informací o kvalitě je o poznání naléhavější právě u přeshraničních stáží. Studie o stážích zjistila, že v právní úpravě trhu práce i stáží existují v jednotlivých členských státech velké rozdíly. Kvůli nedostatku informací o místních podmínkách je pro zahraniční stážisty o to složitější porozumět svým právům a prosazovat je.

Zájem mladých lidí o práci v zahraničí a naproti tomu nízký podíl mezinárodních stáží naznačuje, že nejistota ohledně pracovních podmínek v zahraničí může být významným (negativním) faktorem. Jestliže mladý člověk neví, jaké může od zahraniční stáže očekávat podmínky, náplň, sociální zabezpečení, odměnu atd., jeho zájem zúčastnit se jí bude menší. Pro stážisty (a později zaměstnance) je to promarněná příležitost, pokud jde o nové dovednosti a zkušenosti, a je to i překážka pro mobilitu v rámci EU.

4.           Potřeba iniciativy EU v problematice stáží

Vzhledem k postavení mladých lidí na trhu práce v EU a k výše popsaným problémům je třeba urychleně zlepšit kvalitu stáží, a to zapojením sociálních partnerů a tím, že se členským státům poskytnou orientační pokyny. Je třeba se vypořádat s vysokou mírou nezaměstnanosti mládeže a zmenšit nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce v EU tím, že se usnadní přechod od studia k zaměstnání a odstraní překážky mobilitě. Toto sdělení je součástí balíčku opatření pro zaměstnanost mladých lidí, který obsahuje iniciativy ohledně záruk pro mladé lidi, mobility a učňovské přípravy[13].

V rámci evropského semestru 2012 obdrželo 22 členských států specifická doporučení konkrétně zaměřená na zlepšení situace mladých lidí na trhu práce[14]. Vysoce kvalitní stáže pomáhají zvýšit zaměstnatelnost mladých a jsou důležitým odrazovým můstkem na cestě k řádnému zaměstnání.

Opatření EU podpoří členské státy při plnění hlavního směru č. 8 pro politiku zaměstnanosti v rámci strategie Evropa 2020, konkrétně při „zavádění systémů, které čerstvým absolventům škol pomohou najít první zaměstnání nebo zahájit další studium nebo odbornou přípravu“. Definice mezinárodně uznávaných norem jakosti lze navíc dosáhnout rychleji, zhostí-li se koordinační a podpůrné úlohy nadnárodní instituce. EU k tomu má nejlepší předpoklady, protože se nezdá, že by se schylovalo ke spontánním pracím na mezinárodních normách kvality. Celoevropské řešení by rovněž mělo zřejmý přínos, pokud jde o mobilitu stážistů v rámci EU a přispělo by k docílení integrovanějšího trhu práce EU. Větší geografická mobilita stážistů v EU pomůže snížit strukturální nezaměstnanost, poněvadž na evropském trhu práce panuje značný nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po dovednostech. Klíčovým nástrojem k dosažení tohoto cíle je rozvoj přeshraničních stáží. Mladí lidé, kteří uvažují o odborné přípravě v jiném členském státě EU by měli mít jasný referenční bod, jehož pomocí by si mohli zkontrolovat kvalitativní kritéria, a zbytečně by je tak neodradila nejistota ohledně administrativních formalit a právních nebo smluvních povinností. Z praktického hlediska je přístup na úrovni EU rovněž předpokladem pro to, aby mohl být rozšířen systém EURES i na učňovskou přípravu a stáže, v souladu s požadavkem Evropské rady z června 2012[15].

5.           Možnosti postupu EU

Komise určila směry, jimiž by se postup EU mohl ubírat, a ráda by na ně znala názory sociálních partnerů, a to i s ohledem na možné zahájení vzájemných jednání. Veškerá možná opatření EU, která lze navzájem kombinovat, jsou podrobně popsána v průvodním analytickém dokumentu.

Stanoviska, která sociální partneři EU vyjádřili v první fázi konzultace, se momentálně rozcházejí, pokud jde o obsah i formu takové iniciativy.

5.1.        Rámec pro kvalitu stáží

V balíčku opatření pro oblast zaměstnanosti z dubna 2012[16] Komise oznámila, že předloží návrh rámce pro kvalitu stáží. Co se týče výběru kvalitativních složek, které mají být přijaty, určila Komise na základě studie o stážích a odpovědí na otevřenou konzultaci i na první fázi konzultace několik zásad, které jsou pro kvalitní stáže charakteristické. Jakkoli se může zdát, že tyto zásady mají všeobecnou platnost, bylo by možné je přizpůsobit podle druhu zaměstnání/odvětví i velikosti hostitelské organizace. Měla by se vzít v potaz zátěž pro malé a střední podniky, neboť malé podniky a zejména mikropodniky se mohou potýkat s většími potížemi při zajišťování stejné úrovně odborného vedení (nebo jiné podpory), než větší organizace. Zabezpečení poskytované stážistům by také nemělo být větší než pro zaměstnance.

Při vytváření rámce by se mělo uvažovat o zahrnutí těchto prvků:

– Dohoda o stáži: Výchozím bodem rámce pro kvalitu je uzavření dohody o stáži. Kvalitní stáž by se měla zakládat na písemné dohodě mezi stážistou a hostitelskou organizací (a případně vzdělávací organizací), v níž budou uvedeny náležitosti, jako například profesní a vzdělávací cíle, délka, denní či týdenní pracovní doba a případně také sociální zabezpečení a odměňování/náhrady.

– Transparentnost informací: Práva a povinnosti stážisty, zaměstnavatele a případně i vzdělávací instituce. Všechny strany zapojené do organizace a průběhu stáží by měly mít přístup k aktuálním informacím o právních a jiných předpisech uplatňovaných na evropské i vnitrostátní úrovni, které by měly být snadno k dispozici a ve formátu umožňujícím srovnání. Nesnadný přístup ke spolehlivým a úplným informacím o takových předpisech ve všech členských státech je jednou z hlavních překážek přeshraničním stážím.

– Cíle a obsah: Stáž by měla svému absolventovi umožnit, aby získal pracovní dovednosti jako doplněk ke své teoretické přípravě ze studií. Hlavním účelem stáží je podpořit zaměstnatelnost a profesní rozvoj mladých lidí. Aby se stážistova zaměstnatelnost zlepšila, je důležité dobře stanovit cíle a zajistit vysoce kvalitní učební obsah.

– Odborné vedení a uznání stáže: Vzdělávací náplň by měla být zajištěna tím, že hostitelská organizace každému stážistovi přidělí pracovníka, který mu bude poskytovat osobní dohled nebo odborné vedení. Tento pracovník by měl stážistu provázet při plnění jeho úkolů, sledovat pokrok, a seznamovat ho s pracovními postupy a technikami. Na závěr by měl odborný vedoucí například formou reference zhodnotit, jak si absolvent při stáži vedl. Závěrečné hodnocení, uvádějící například délku stáže, vzdělávací náplň, vykonávané úkoly, získané znalosti, dovednosti a schopnosti a pracovní posudek, by mělo zajistit, že stáž bude řádně uznána.

– Délka stáže: Stáže v rámci volného trhu by obvykle neměly překračovat určenou dobu, například šest měsíců, aby se zajistilo, že se jimi nebudou nahrazovat řádná pracovní místa. Nemělo by se to týkat povinné postgraduální odborné přípravy (např. u lékařů, právníků, učitelů), poněvadž takové stáže zpravidla podléhají značné regulaci. Do podobné kategorie patří také vnitropodnikové stáže pro účely náboru pracovníků na vyšší úrovně řízení s cílem připravit adepty na vysoké manažerské pozice v daném podniku.

– Po sobě následující stáže: Měla by se řešit otázka po sobě následujících stáží u téhož zaměstnavatele, např. tak, že po vypršení dohody se na určitou dobu (např. 12 měsíců) omezí možnost uzavřít novou dohodu o stáži mezi stejnými stranami.

– Ustanovení o sociálním zabezpečení: Aspekty sociálního zabezpečení mezi stážistou a hostitelskou organizací by měly být vyjasněny. Patří sem zdravotní pojištění a pojištění rizika úrazu na pracovišti. Není-li stážista studentem[17], musí hostitelská organizace a stážista splnit povinnosti, které v oblasti pojištění ukládá pracovní právo dané země. Jako alternativu by smluvní ujednání mohla stanovovat, že pojištění hradí hostitelská organizace nebo stážista.

– Odměňování / úhrada nákladů: Je-li to ku prospěchu hostitelské organizace i stážisty, pokud jde o předávání znalostí a učení, může být vhodnou formou neplacená stáž. S ohledem na to, jakou roli může odměna/úhrada nákladů hrát pro zajištění přístupu ke kvalitním stážím a nakonec i k některým povoláním pro (mladé) lidi ze znevýhodněných poměrů, by měl pokyn týkající se odměňování/náhrad stanovit, aby bylo v písemné dohodě o stáži jasně uvedeno, jaká se poskytuje náhrada či odměna (pokud se poskytuje).

– Partnerský přístup: V zájmu zvýšení počtu vysoce kvalitních stáží by zaměstnavatelé a hostitelské organizace měli prohloubit spolupráci s veřejnými službami zaměstnanosti (včetně sítě EURES), dalšími veřejnými orgány, vzdělávacími a školicími institucemi a s ostatními zaměstnavateli, aby se lépe využily součinnosti, snížily náklady, sdílely osvědčené postupy, zlepšilo propojení s potenciálními stážisty a tak dále.

Jak bylo oznámeno v balíčku opatření pro oblast zaměstnanosti, mohl by se takovýto rámec pro kvalitu omezit pouze na stáže v rámci volného trhu a mít formu doporučení (na základě článků 292 a 153 SFEU).

5.2.        Značka kvality stáží

Další možností by bylo udělovat značku kvality hostitelským organizacím, vzdělávacím institucím, službám zaměstnanosti a/nebo jiným příslušným subjektům, které dodržují rámec pro kvalitu nebo jiný soubor zásad kvality. Mohlo by se uvažovat také o značce kvality pro specifická odvětví.

Jsou možná různá řešení. Aby byly náklady na dodržení předpisů co nejnižší, mohla by se značka kvality přidělovat bez předchozí kontroly či auditu organizacím, které se zaváží, že budou zásady kvality dodržovat, přičemž by platilo, že řádně odůvodněné stížnosti mohou vést k odebrání značky. Tento přístup by umožňoval, aby se o značku starala jen malá externí kancelář nebo jiný zúčastněný subjekt. Značka kvality by byla neregulativním řešením problémů s kvalitou. Slabinou tohoto přístupu je ovšem riziko, že o značku požádá jen málo organizací, hlavně proto, že poptávka po stážích v současné době převyšuje nabídku. Navíc mezi žadateli bude pravděpodobně mnoho těch, kteří vysoce kvalitní stáže nabízejí již nyní, problém by to tudíž zcela nevyřešilo.

5.3.        Vytvoření informační internetové stránky

Další variantou je vytvořit internetovou stránku věnovanou stážím (s pravidelně aktualizovanými informacemi o podmínkách a právním rámci, které se na stáže v každém členském státě vztahují – v úvahu připadá zařazení pod portál EURES). Správně navržená a uživatelsky přívětivá internetová stránka by poskytovala snazší přístup k informacím o vnitrostátní právní úpravě stáží a o dostupnosti jednotlivých typů stáží v členských státech. Stážistům by se tím snížily náklady na hledání, mohl by se zmírnit nesoulad mezi nabídkou a poptávkou a mohl by se projevit i pozitivní efekt ve formě větší dostupnosti uchazečů o přeshraniční stáže. Nicméně internetová stránka by nejspíše měla jen malý dopad na kvalitu stáží. Řešila by problém s nedostatkem všeobecných informací o normách, ale nemohla by systematicky poskytovat informace o kvalitě konkrétních míst nabízených stážistům, spoléhala by se na modul, v jehož rámci by stážisté a absolventi stáží mohli poskytovat subjektivní zpětnou vazbu o konkrétních pracovních pozicích pro stážisty.

5.4.        Dopad jednotlivých variant

Jak uvádí průvodní analytický dokument, budou mít všechny varianty opatření EU svůj dopad. Komise uvítá názory sociálních partnerů na dopad navrhovaných variant.

6.           Další kroky

Rámec pro kvalitu by mohl mít zásadní význam pro zlepšení kvality stáží v EU. Pobízel by hostitelské organizace, aby poskytovaly více stáží, které by nabízely vysoce kvalitní učební obsah a důstojné pracovní podmínky a byly skutečným odrazovým můstkem ke vstupu na trh práce.

Výsledky této konzultace Komise zohlední při své další práci na zlepšování kvality stáží. Komise například může tyto práce přerušit, pokud se sociální partneři rozhodnou zahájit svá jednání o otázkách s dostatečně širokým záběrem. Jinak Komise přikročí k přijetí iniciativy EU týkající se rámce kvality pro stáže, přičemž se opře o posouzení dopadů.

7.           Otázky pro sociální partnery

S ohledem na výše uvedené Komise žádá sociální partnery, aby sdělili své postoje k následujícím otázkám a posoudili, jaký dopad bude mít upřednostňovaná varianta:

1.           Domníváte se, že varianta uvedená v oddíle 5.1

– by mohla poskytnout přijatelný rámec k řešení problémů, které jste vyjádřili ve svých odpovědích na první fázi konzultace?

– by se měla omezit na stáže v rámci volného trhu, anebo by se měla vztahovat na všechny typy stáží?

2.           Jaký máte názor na ostatní varianty uvedené v oddílech 5.2 a 5.3?

3.           Chtějí sociální partneři EU na odvětvové či meziodvětvové úrovni na základě prvků uvedených v oddíle 5.1 tohoto sdělení zahájit jednání s cílem dosáhnout dohody o rámci pro kvalitu stáží podle článku 155 Smlouvy o fungování Evropské unie?

[1]               COM(2012) 173 final.

[2]               SWD(2012) 99 final.

[3]               Tento postup může mít tato vyústění: sociální partneři zahájí jednání a dosáhnou samostatné dohody, nebo mohou požádat Komisi, aby předložila legislativní návrh, který bude z této dohody vycházet. Pokud se sociální partneři nedohodnou nebo se rozhodnou, že jednání nezahájí, musí Komise situaci posoudit a rozhodnout se, zda předloží svůj vlastní návrh.

[4]               SWD(2012) 407 ze dne 5. prosince 2012.

[5]               Evropská konfederace odborových svazů.

[6]               Evropské sdružení řemesel a malých a středních podniků.

[7]               Evropské středisko podniků s veřejnou účastí a podniků obecného ekonomického zájmu.

[8]               EP 2009/2221 (INI), 14.6.2010.

[9]               COM(2012) 173, 18.4.2012.

[10]             EUCO 76/12, 28.–29. června 2012.

[11]             Evropská komise (2012): Studie týkající se komplexního přehledu organizace stáží v členských státech (Study on a comprehensive overview of traineeship arrangements in Member States (dále jen „studie o stážích“).

[12]             Zkušenosti získané díky programům Erasmus a Leonardo da Vinci prokazují, že mnoho studentů by velmi rádo absolvovalo stáž v zahraničí, neboť poptávka ze strany potenciálních stážistů výrazně převyšuje možnosti rozpočtu, který je k dispozici.

[13]             COM(2012) 727 ze dne 5. prosince 2012.

[14]             Podrobný přehled doporučení týkajících se mládeže lze nalézt v příloze II dokumentu SWD(2012) 406 ze dne 5. prosince 2012.

[15]             EUCO 76/12, 28.–29. června 2012.

[16]             COM(2012) 173, 18.4.2012.

[17]             Ve většině členských států studentům sociální zabezpečení poskytuje stát nebo jejich vzdělávací instituce, to znamená, že při stáži během studia jsou proti zdravotním rizikům a úrazům pojištěni.