EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52011PC0651
Proposal for a REGULATION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on insider dealing and market manipulation (market abuse)
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)
/* KOM/2011/0651 v konečném znění - 2011/0295 (COD) */
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) /* KOM/2011/0651 v konečném znění - 2011/0295 (COD) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.
SOUVISLOSTI NÁVRHU
Směrnice o zneužívání trhu (MAD) 2003/6/ES[1],
přijatá na začátku roku 2003, zavedla komplexní rámec pro boj proti
obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem, jež se dále
souhrnně označují jako „zneužívání trhu“. Cílem této směrnice je
zvýšit důvěru investorů a integritu trhu tím, že vyloučí
osoby, které mají důvěrné informace, z obchodování s příslušnými
finančními nástroji a zamezí manipulaci s trhy prostřednictvím
praktik, jakými jsou šíření nepravdivých informací nebo zvěstí a
uzavírání obchodů fixujících ceny na neobvyklých úrovních. Současná celosvětová hospodářská a
finanční krize poukázala na význam integrity trhu. V této souvislosti se
skupina zemí G20 dohodla na posílení finančního dohledu a regulace a vybudování
rámce mezinárodně uznávaných přísných norem. V souladu se závěry
skupiny G20 skupina na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU ve své
zprávě doporučila, aby se „obezřetnostní podnikatelský rámec pro
finanční sektor opíral o silný režim dohledu a sankcí“.[2]
Ve svém sdělení „Zajištění efektivních,
bezpečných a stabilních trhů s deriváty: Budoucí opatření v
oblasti politiky“ se Komise zavázala rozšířit příslušná ustanovení
směrnice MAD za účelem regulace trhů s deriváty, a to komplexním
způsobem[3]. Význam účinné
regulace mimoburzovních (OTC) transakcí s deriváty byl zdůrazněn i v
diskusích na různých mezinárodních fórech, včetně skupin G20 a
IOSCO, stejně jako v nedávném reformním programu finanční regulace
amerického ministerstva financí. Komise ve svém sdělení „Small Business Act
pro Evropu“ dále žádá Unii a členské státy, aby navrhovaly pravidla v
souladu se zásadou zohledňování malých a středních podniků
(„think small first“) a podporovaly snížení administrativní zátěže, úpravu
právních předpisů podle potřeb emitentů, jejichž
finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trzích pro růst
malých a středních podniků, a usnadnění přístupu
těchto emitentů k finančním prostředkům[4].
Revize stávajících sankčních pravomocí a jejich praktické aplikace
zaměřená na podporu sbližování sankcí v celém rozsahu dohledových
činností byla provedena ve sdělení Komise o sankcích v odvětví
finančních služeb[5]. Evropská komise posoudila použití směrnice
MAD a zjistila řadu problémů, které mají negativní dopady, pokud jde o
integritu trhu a ochranu investorů, vedou k nerovným podmínkám a mají za
následek náklady na dodržování předpisů a překážky pro emitenty,
jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trzích pro
růst malých a středních podniků, při získávání kapitálu. V důsledku vývoje v oblasti regulace, trhu a
technologií se objevily nedostatky v regulaci nových trhů, platforem a
mimoburzovních nástrojů. Podobně vedly stejné faktory k mezerám v
regulaci komodit a souvisejících derivátů. Skutečnost, že regulátorům
chybí určité informace a pravomoci a že sankce buď neexistují, nebo
jsou nedostatečně odrazující, znamená, že regulační orgány
nemohou směrnici účinně vymáhat. V neposlední řadě
existence četných možností volby a vlastního uvážení ve směrnici MAD,
jakož i nejasnosti v některých klíčových pojmech, narušují
účinnost směrnice. Ve světle těchto problémů má tato
iniciativa za cíl zvýšit integritu trhu a ochranu investorů a zajistit
jednotné předpisy a rovné podmínky a zvýšení atraktivity trhu s cennými
papíry pro získávání kapitálu.
2.
VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ
DOPADŮ
Tato iniciativa je výsledkem rozsáhlých konzultací
s hlavními zúčastněnými stranami, včetně veřejných
orgánů (vlád a regulátorů trhů s cennými papíry), emitentů,
zprostředkovatelů a investorů. Bere v úvahu zprávy vydané Evropským výborem
regulátorů trhů s cennými papíry (CESR) o povaze a rozsahu dohledových
pravomocí členských států v rámci směrnice o zneužívání trhu[6]
a možnostech volby a vlastního uvážení v rámci této směrnice využívaných
členskými státy[7]. Rovněž bere v úvahu zprávu skupiny
odborníků na evropské trhy s cennými papíry (ESME)[8],
která hodnotí účinnost směrnice MAD při dosahování jejích
hlavních cílů, identifikuje určité nedostatky a problémy a předkládá
návrhy na zlepšení[9]. Dne 12. listopadu 2008 uspořádala Evropská
komise veřejnou konferenci na téma přezkumu režimu prevence
zneužívání trhu[10]. Dne 20. dubna 2009 vyhlásila
Evropská komise výzvu ke sdělení skutečností k přezkumu
směrnice o zneužívání trhu. Komise obdržela 85 příspěvků.
Příspěvky, které nejsou důvěrné, lze nalézt na
internetových stránkách Komise[11]. Dne 28. června 2010 zahájila Komise
veřejnou konzultaci o přezkumu směrnice, která byla
uzavřena 23. července 2010[12]. Komise obdržela 96
příspěvků. Příspěvky, které nejsou důvěrné,
lze nalézt na internetových stránkách Komise[13]. Přehled je
uveden v příloze 2 zprávy o posouzení dopadů[14].
Dne 2. července 2010 uskutečnila Komise další konferenci o přezkumu
směrnice[15]. V souladu se svou politikou „zlepšování právní
úpravy“ provedla Komise posouzení dopadů alternativ politiky. Varianty
politiky se týkaly regulace nových trhů, platforem a nástrojů
obchodovaných formou OTC, komodit a souvisejících derivátů, postihů,
pravomocí příslušných orgánů, vysvětlení základních pojmů a
snižování administrativní zátěže. Každá varianta byla posouzena z hlediska
následujících kritérií: dopadu na zúčastněné strany, efektivity a
účinnosti. Celkový dopad všech preferovaných alternativ politiky povede k
značnému zlepšení v řešení problematiky zneužívání trhu v rámci EU. Především dojde ke zlepšení integrity trhu a
ochrany investorů, a to díky vyjasnění finančních nástrojů
a trhů, které jsou směrnicí regulovány, a zajistí se regulace
nástrojů přijatých k obchodování pouze v mnohostranném obchodním systému
(MTF) a dalších nových typech organizovaných obchodních systémů (OTF).
Upřednostňované alternativy dále zlepší ochranu proti zneužívání trhu
prostřednictvím komoditních derivátů díky zvýšení transparentnosti
trhu. Kromě toho tato preferovaná opatření zajistí
lepší odhalování zneužívání trhu tím, že poskytnou příslušným orgánům
potřebné pravomoci, aby mohly provádět šetření, a zlepší odrazující
účinek sankčních režimů zavedením minimálních zásad pro správní
opatření nebo sankce. Návrh směrnice [XX] také vyžaduje zavedení
trestních sankcí. Kromě toho povedou upřednostňované
alternativy k soudržnějšímu přístupu v oblasti zneužívání trhu tím,
že omezí možnosti volby a případy vlastního uvážení členských
států a zavedou přiměřený režim pro emitenty, jejichž
finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trzích pro růst
malých a středních podniků. Celkově se očekává, že
upřednostňované alternativy politiky přispějí ke zlepšení
integrity na finančních trzích, což bude mít pozitivní dopad na
důvěru investorů, a tím se dále přispěje k
finanční stabilitě finančních trhů. Zástupci GŘ MARKT se dne 23. února 2011
setkali s výborem pro posouzení dopadů. Výbor analyzoval posouzení dopadů
a zaujal stanovisko dne 25. února 2011. Během tohoto setkání sdělili
členové výboru zástupcům GŘ MARKT
připomínky k vylepšení obsahu posouzení dopadů, které vedly k
některým změnám v textu. Jedná se o následující: –
objasnění toho, jak dosud probíhalo hodnocení
stávajících právních předpisů a jak výsledky hodnocení ovlivnily
analýzu problému; –
doplnění o podložené odhady celkových škod
způsobené evropskému hospodářství v důsledku nekalých praktik na
uvažovaných trzích a o odhady celkových přínosů
upřednostňovaných alternativ politiky s nezbytnými výhradami týkajícími
se interpretace těchto odhadů; –
objasnění v rámci základního scénáře,
které se týká toho, jak směrnici o zneužívání trhu doplňují ostatní
související finanční předpisy; –
objasnění obsahu některých alternativ
politiky a lepší prezentace balíčků upřednostňovaných
alternativ, jakož i hodnocení celkových dopadů balíčků
upřednostňovaných alternativ s přihlédnutím k případným
synergickým efektům nebo kompromisům mezi jednotlivými alternativami; –
vyváženější analýza nejnákladnějších
opatření v rámci hodnocení administrativní zátěže a nákladů; –
doplnění hlavního textu o viditelnější
stručné shrnutí posouzení dopadů alternativ politiky z hlediska
základních práv, zejména v oblasti vyšetřovacích pravomocí a sankcí; –
lepší zdůvodnění toho, proč je
sbližování trestního práva nezbytné pro účinnou politiku EU v oblasti
zneužívání trhu, na základě studií a důkazů z členských
států o účinnosti trestních sankcí, jakož i shrnutí reakcí na
sdělení Komise o posílení sankčních režimů v odvětví
finančních služeb, a –
přehlednější uvedení názorů
zúčastněných stran, včetně institucionálních a
individuálních investorů, na alternativy politiky v hlavním textu.
3.
PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU
3.1.
Právní základ
Návrh vychází z článku 114 Smlouvy o
fungování EU jako nejvhodnějšího základu pro nařízení v této oblasti.
Nařízení se považuje za nejvhodnější právní nástroj pro definování
rámce proti zneužívání trhu v Evropské unii. Přímá použitelnost
nařízení sníží složitost předpisů a nabídne větší právní
jistotu pro ty, kteří se musí řídit právními předpisy v rámci
Unie, zavedením harmonizovaného souboru základních pravidel a
přispěním k fungování jednotného trhu.
3.2.
Subsidiarita a proporcionalita
V souladu se zásadou subsidiarity (čl. 5 odst.
3 Smlouvy o fungování EU) by měla být opatření na úrovni Unie přijata
pouze v případě, že plánovaných cílů nelze uspokojivě
dosáhnout na úrovni samotných členských států, a proto z důvodu
rozsahu či účinků navrhovaného opatření jich lze lépe
dosáhnout na úrovni Unie. I když všechny výše nastíněné problémy mají
významné důsledky pro každý jednotlivý členský stát, může být
jejich celkový dopad plně vnímán jen v přeshraničním kontextu.
To proto, že ke zneužívání trhu může docházet všude tam, kde je daný
nástroj kótován, nebo i v mimoburzovním prostředí, tedy i na jiných trzích,
než je primární trh příslušného nástroje. Z tohoto důvodu existuje
reálné riziko obcházení nebo neúčinnosti opatření členských
států proti zneužívání trhu vzhledem k neexistenci opatření na úrovni
Unie. Dále, aby se předešlo regulatorní arbitráži, je
nezbytný konzistentní přístup, a protože tato otázka je již zahrnuta v
acquis stávající směrnice, řešení výše uvedených problémů lze
nejlépe dosáhnout pomocí společného úsilí. V této souvislosti se opatření
Unie jeví jako vhodné z hlediska zásady subsidiarity. Zásada proporcionality vyžaduje, aby byl každý
zásah cílený a nepřekračoval rámec toho, co je nezbytné pro dosažení
cílů. Tento princip byl vodícím prvkem procesu od identifikace a hodnocení
alternativních variant politiky k vypracování tohoto návrhu.
3.3.
Soulad s články 290 a 291 Smlouvy o fungování
EU
Dne 23. září 2009 přijala Komise návrhy
nařízení o zřízení orgánů EBA, EIOPA a ESMA[16]. V tomto ohledu by Komise ráda připomněla prohlášení v
souvislosti s články 290 a 291 Smlouvy o fungování EU, která učinila
při přijetí nařízení o zřízení evropských orgánů
dohledu, podle kterých: „Pokud jde o postup přijímání regulačních
norem, zdůrazňuje Komise jedinečný charakter odvětví
finančních služeb, který vyplývá z Lamfalussyho struktury a který je
výslovně uznán v prohlášení 39 ke Smlouvě o fungování Evropské unie.
Komise má však vážné pochybnosti o tom, zda omezení její úlohy při
přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích
opatření jsou v souladu s články 290 a 291 Smlouvy o fungování EU.“
3.4.
Podrobné vysvětlení návrhu
3.4.1.
Kapitola I (Obecná ustanovení)
3.4.1.1.
Nařízení o nových trzích, obchodních mechanismech
a OTC finančních nástrojích
Směrnice MAD vychází z konceptu zákazu
obchodování zasvěcených osob nebo tržní manipulace s finančními
nástroji, které jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu. Od
přijetí směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID)[17]
se však finanční nástroje stále více obchodují v mnohostranných obchodních
systémech (MTF), v jiných typech organizovaných obchodních systémů (OTF),
jako jsou systémy obchodování se swapy nebo „broker crossing systems“, nebo
jsou obchodovány pouze formou OTC. Tato nová obchodní místa a mechanismy
představují větší konkurenci pro stávající regulovaný trh, získávají
stále větší podíl likvidity a lákají stále širší okruh investorů.
Nárůst obchodování v rámci různých systémů ztěžuje
odhalování případného zneužívání trhu. Proto nařízení rozšiřuje
oblast působnosti tohoto rámce proti zneužívání trhu na každý
finanční nástroj přijatý k obchodování na MTF nebo OTF, jakož i na
všechny související finanční nástroje obchodované formou OTC, které mohou
mít vliv na regulovaný podkladový trh. To je nezbytné k tomu, aby se zabránilo
regulatorní arbitráži mezi obchodními místy, aby se zajistilo zachování ochrany
investorů a integrity trhu s rovnými podmínkami v celé EU, a také k tomu,
aby byla jednoznačně zakázána manipulace s trhem těchto
finančních nástrojů prostřednictvím derivátů obchodovaných
formou OTC, jako jsou swapy úvěrového selhání.
3.4.1.2.
Regulace komoditních derivátů a souvisejících
spotových komoditních kontraktů
Spotové trhy a související trhy s deriváty jsou
vysoce propojené a ke zneužívání trhu může docházet na všech těchto
trzích. To vyvolává u spotových trhů obavy, neboť stávající pravidla
o transparentnosti a integritě trhu se vztahují pouze na finanční a
derivátové trhy, a nikoli na související trhy spotové. Účelem tohoto
nařízení není upravovat přímo tyto spotové trhy. Transakce nebo
jednání striktně v mezích těchto nefinančních trhů by
měla stát mimo oblast působnosti tohoto nařízení a být
předmětem zvláštních a odvětvových nařízení a jejich
dohledu, jak stanovuje Komise v oblasti energetiky ve svém návrhu nařízení
o integritě a transparentnosti trhu s energií (REMIT)[18].
Nařízení by se však mělo vztahovat na transakce nebo jednání na
těch spotových trzích, které se týkají a mají vliv na finanční a
derivátové trhy, jež jsou v jeho působnosti. Zejména v rámci současné
směrnice MAD může chybějící jasná a závazná definice
důvěrné informace ve vztahu k trhům s komoditními deriváty
umožňovat informační asymetrie v souvislosti s těmito
souvisejícími spotovými trhy. To znamená, že ve stávajícím rámci proti zneužívání
trhu mohou být investoři do komoditních derivátů méně
chráněni než investoři do derivátů na finančních trzích, protože
lze využít důvěrných informací ze spotového trhu při obchodování
na souvisejícím trhu s deriváty. Z tohoto důvodu by definice
důvěrné informace ve vztahu ke komoditním derivátům měla
být v souladu s obecnou definicí důvěrné informace a měla by se
rozšířit na cenově citlivé informace, které jsou relevantní pro
příslušné spotové komoditní kontrakty, jakož i na samotný derivát. Tím se
zajistí právní jistota a lepší informace pro investory. Kromě toho
směrnice MAD pouze zakazuje jakoukoliv manipulaci, která deformuje cenu
finančních nástrojů. Protože některé transakce na trhu s
deriváty lze také použít k manipulaci s cenou na souvisejících spotových trzích
a transakce na spotových trzích lze použít k manipulaci trhů s deriváty,
měla by se definice manipulace s trhem v nařízení rozšířit tak,
aby bylo možno odhalit také tyto typy manipulace napříč trhy. V
konkrétním případě velkoobchodních energetických produktů budou
příslušné orgány a ESMA spolupracovat s agenturou ACER a vnitrostátními
regulačními orgány členských států, aby zajistily koordinovaný
přístup k prosazování příslušných právních předpisů
týkajících se finančních nástrojů a velkoobchodních energetických
produktů. Zejména by příslušné orgány měly brát v úvahu
specifický charakter definic [nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. ... o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s
energií], když budou uplatňovat definice důvěrné informace,
obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem podle tohoto
nařízení na finanční nástroje týkající se velkoobchodních
energetických produktů.
3.4.1.3.
Manipulace s trhem prostřednictvím
algoritmického a vysokofrekvenčního obchodování
Na finančních trzích dochází k rozsáhlému
zvýšení využití automatizovaných obchodních metod, jako je algoritmické
obchodování nebo vysokofrekvenční obchodování. Takové obchodování využívá
počítačových algoritmů rozhodujících o zadání pokynů a/nebo
o aspektech provedení pokynu. Specifický druh algoritmického obchodování je
známý jako vysokofrekvenční obchodování. Vysokofrekvenční obchodování
není typicky strategií samo o sobě, ale jedná se o využívání velmi
sofistikované technologie k realizaci tradiční obchodní strategie, jako je
arbitráž a strategie tvorby trhu. Zatímco většina strategií algoritmického
a vysokofrekvenčního obchodování je legitimní, regulační orgány
objevily některé automatizované strategie, které svou realizací
představují pravděpodobné zneužití trhu. Například se jedná o
strategie „quote stuffing“, „layering“ a „spoofing“. Definice manipulace s
trhem ve směrnici MAD je velmi široká a lze ji již aplikovat na nekalé
jednání bez ohledu na to, jaké médium se k obchodování používá. Je však
třeba v nařízení dále uvést konkrétní příklady strategií
využívajících algoritmické a vysokofrekvenční obchodování, které spadají
do zákazu manipulace s trhem. Další identifikace nekalých strategií zajistí
konzistentní přístup v monitorování a prosazování pravidel ze strany
příslušných orgánů.
3.4.1.4.
Pokus o manipulaci s trhem
Protože se směrnice MAD netýká pokusů o
manipulaci s trhem, dokázání manipulace vyžaduje, aby regulátor prokázal, že
došlo buď k zadání pokynu, nebo provedení transakce. Existují však
situace, kdy osoba podniká kroky a existuje jasný důkaz o úmyslu
manipulovat s trhem, ale nedošlo k zadání pokynu nebo provedení transakce.
Nařízení výslovně zakazuje pokusy o manipulaci s trhem, což zlepší
integritu trhu. V dosavadní definici obchodování zasvěcených osob jsou již
obsaženy prvky jednání ve stadiu pokusu. Ty budou odstraněny a pokus o
obchodování zasvěcených osob bude kvalifikován jako samostatný trestný
čin.
3.4.1.5.
Povolenky na emise
Povolenky na emise budou v rámci přezkumu
směrnice o trzích s finančními nástroji překlasifikovány
jako finanční nástroje. V důsledku toho budou také zařazeny
do oblasti působnosti tohoto rámce proti zneužívání trhu. Většina
opatření v rámci režimu proti zneužívání trhu by sice byla použitelná bez
úprav pro povolenky na emise, avšak několik ustanovení bude třeba
upravit vzhledem ke specifické povaze těchto nástrojů a strukturálním
rysům tohoto trhu. Narozdíl od většiny druhů finančních
nástrojů především nelze účinně ukládat povinnost zveřejňování
důvěrných informací, povinnosti týkající se seznamů
zasvěcených osob a transakcí osob s řídicí pravomocí emitentovi
povolenek na emise, který má odpovědnost za rozvoj a provádění
politiky Unie v oblasti klimatu. Zodpovědné veřejné orgány
(včetně Komise) jsou beztak povinny zajistit spravedlivé a
nediskriminační zveřejnění a přístup k novým rozhodnutím,
vývoji a údajům. Kromě toho by členské státy, Evropská komise
ani jiné úředně stanovené subjekty provádějící politiku Unie v
oblasti klimatu neměly být omezeny povinnostmi stanovenými režimem proti zneužívání
trhu. Proto se zavádí zvláštní definice
důvěrné informace pro povolenky na emise. Povinnost
zveřejňovat důvěrné informace bude uložena
účastníkům trhu s povolenkami na emise, protože právě oni
jsou držiteli příslušných informací pro ad-hoc nebo pravidelné
zveřejňování. Prahová hodnota (vyjádřená jako emise, tepelný
příkon nebo jejich kombinace) definovaná v aktu s přenesenou
pravomocí by z rozsahu povinností podle článku 12 (a také článků
13 a 14) vyloučila všechny subjekty, jejichž činnost na individuálním
základě nemusí mít významný vliv na tvorbu cen povolenek na emise nebo na
(následné) riziko obchodování zasvěcených osob. V neposlední řadě bude díky klasifikaci
povolenek na emise jako finančních nástrojů v rámci MiFID možné
zařadit všechna opatření proti zneužívání trhu týkající se dražení
povolenek na emise do jednoho souboru pravidel a spojit je s obecným
režimem proti zneužívání trhu pro sekundární trh.
3.4.2.
Kapitola II (Obchodování zasvěcených osob a
manipulace s trhem)
3.4.2.1.
Důvěrné informace
Důvěrné informace je možné zneužít
ještě před tím, než je emitent povinen zveřejnit je. Stav
smluvních jednání, podmínky, na kterých se strany prozatímně dohodnou
v rámci smluvních jednání, možnost umisťování finančních
nástrojů, podmínky, za kterých budou finanční nástroje uváděny
na trh nebo prozatímní podmínky umisťování finančních nástrojů
mohou pro investory představovat relevantní informace. Na tyto informace
by tedy mělo být nahlíženo jako na důvěrné informace. Na druhou
stranu však tyto informace nemusí být dostatečně přesné, aby
bylo možné emitentovi uložit povinnost zveřejnit je. V takových
případech bude platit zákaz obchodování zasvěcených osob, ovšem
neměla by platit povinnost emitenta tyto informace zveřejnit.
3.4.2.2.
Rovné podmínky pro obchodní místa a mechanismy v
oblasti prevence a odhalování zneužívání trhu
Rostoucí objem obchodování s nástroji v
různých systémech ztěžuje sledování případného zneužívání trhu.
Podle směrnice MiFID mohou MTF provozovat organizátoři trhu nebo
investiční podniky. Na oba druhy subjektů se vztahují monitorovací
povinnosti v souladu s článkem 26 směrnice MiFID. Nicméně
povinnost přijmout strukturální opatření zaměřená na
předcházení a odhalování praktik manipulace s trhem stanovená v
článku 6 směrnice MAD se vztahuje pouze na organizátory trhu. Cílem
nařízení je zajistit rovné podmínky pro všechna obchodní místa a mechanismy
v rámci působnosti nařízení tím, že budou nuceny přijmout
nezbytná strukturální opatření zaměřená na předcházení a
odhalování praktik manipulace s trhem.
3.4.3.
Kapitola III (Požadavky na zveřejňování)
3.4.3.1.
Zveřejňování důvěrných
informací
3.4.3.2.
Čl. 6 odst. 1 směrnice MAD vyžaduje, aby
emitenti finančních nástrojů co nejdříve informovali
veřejnost o důvěrných informacích, které se jich přímo
týkají. Odstavec 2 umožňuje těmto emitentům za určitých
podmínek toto zveřejnění odložit. Podle tohoto nařízení budou
emitenti povinni informovat příslušné orgány o svém rozhodnutí odložit
zveřejnění důvěrných informací ihned poté, co ke
zveřejnění dojde. Odpovědnost za posouzení toho, zda je tento
odklad důvodný, zůstává na emitentovi. Možnost příslušných
orgánů případně dodatečně vyšetřit, zda specifické
podmínky pro odklad byly skutečně splněny, zvyšuje ochranu
investorů a integritu trhu. Nicméně, pokud se jedná o
důvěrné informace systémového významu a odklad zveřejnění
je ve veřejném zájmu, mají příslušné orgány pravomoc povolit odklad
na omezenou dobu v širším veřejném zájmu zachování stability
finančního systému a zamezení ztrátám, ke kterým by mohlo dojít
například v důsledku neúspěchu systémově významného
emitenta. Seznamy zasvěcených osob
Seznamy zasvěcených osob jsou důležitým
nástrojem pro příslušné orgány při vyšetřování možného zneužití
trhu. Cílem nařízení je odstranit rozdíly mezi státy, z nichž dosud plynula
pro emitenty zbytečná administrativní zátěž, tím, že stanoví, že
přesné údaje uváděné na těchto seznamech by měly být
definovány v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích technických
normách přijatých Komisí.
3.4.3.3.
Požadavky na zveřejňování pro emitenty,
jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trzích pro
růst malých a středních podniků
Aniž by byly dotčeny cíle zachování integrity
a transparentnosti finančních trhů a ochrany investorů, je rámec
proti zneužívání trhu přizpůsoben charakteristikám a potřebám
emitentů, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování
na trzích pro růst malých a středních podniků. Uplatnění
nového rámce proti zneužívání trhu dle nařízení nediferencovaným
způsobem na všechny trhy pro růst malých a středních
podniků může odradit emitenty na těchto trzích od získávání
kapitálu na kapitálových trzích. Rozsah a velikost podniků těchto
emitentů je omezenější a okolnosti vedoucí k povinnosti zveřejnit
důvěrné informace se obvykle vyskytují v omezenější míře
než u větších emitentů. Nařízení vyžaduje, aby tito emitenti
zveřejňovali důvěrné informace v pozměněné a
zjednodušené podobě odpovídající povaze trhu. Tyto důvěrné
informace mohou být zveřejněny na trzích pro růst malých a
středních podniků jménem těchto emitentů v souladu se
standardizovaným obsahem a formátem stanoveným v prováděcích technických
normách přijatých Komisí. Tito emitenti jsou rovněž za určitých
podmínek osvobozeni od povinnosti vést a průběžně aktualizovat
seznamy zasvěcených osob a v jejich prospěch je stanovena nová prahová
hodnota pro oznamování transakcí osob s řídicí pravomocí uvedená níže.
3.4.3.4.
Oznamování transakcí osob s řídicí pravomocí
Toto nařízení upřesňuje rozsah
oznamovacích povinností v souvislosti s transakcemi osob s řídicí pravomocí.
Tato hlášení jsou velmi významná tím, že odrazují manažery od obchodování
zasvěcených osob a poskytují trhu užitečné informace o pohledu osoby
s řídicí pravomocí na pohyby cen akcií emitentů. Toto nařízení
upřesňuje, že všechny transakce provedené osobou jednající dle
vlastního uvážení jménem osoby s řídicí pravomocí nebo případy, kdy
manažer zastaví nebo půjčí své akcie, se musí oznámit příslušným
orgánům a budou zpřístupněny veřejnosti. Kromě toho
zavádí prahovou hodnotu ve výši 20 000 EUR, jednotnou ve všech členských
státech, jejíž překročení znamená povinnost oznamovat transakce osob
s řídicí pravomocí.
3.4.4.
Kapitola IV (ESMA a příslušné orgány)
3.4.4.1.
Pravomoci příslušných orgánů
Podle čl. 12 odst. 2 písm. b) směrnice
MAD mají příslušné orgány pravomoc požadovat informace od jakékoli osoby.
Tam, kde neexistují žádná pravidla pro transparentnost či oznamovací
povinnosti vůči případným odvětvovým regulačním
orgánům, však dochází k informační mezeře o spotových trzích s
komoditami. Pravomoc požadovat informace od jakékoli osoby zpravidla
umožňuje příslušným orgánům přístup k veškerým údajům
potřebným k vyšetření podezření na možné zneužívání trhu. Avšak
tyto informace nemusí být dostatečné, zejména tehdy, neexistuje-li v
odvětví orgán pro dohled nad těmito spotovými komoditními trhy. Toto
nařízení umožňuje příslušným orgánům přístup k
průběžným údajům tím, že jim tyto údaje musí být přímo
předkládány ve stanoveném formátu. Prostřednictvím přístupu k
systémům obchodníků na spotových trzích s komoditami jsou
příslušné orgány schopny sledovat toky dat v reálném čase. Pro účely odhalování případů
obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem je nezbytné, aby
měly příslušné úřady možnost vstupovat do soukromých prostor a
zajišťovat tam dokumenty. Přístupu do soukromých prostor je
zapotřebí především v případě, že i) osoba, které byl
vznesen požadavek na poskytnutí informací, tento požadavek (zcela nebo
zčásti) nesplní; nebo ii) existují důvodné pochyby o tom, že pokud by
byl takový požadavek vznesen, byl by splněn, nebo že dokumenty nebo
informace, kterých se tento požadavek na poskytnutí informací týká, by nebyly
odstraněny, zfalšovány nebo zničeny. Ačkoli momentálně
všechny jurisdikce umožňují přístup k jakémukoli dokumentu, ne
všechny příslušné orgány mají pravomoc vstupovat do soukromých prostor a
zajišťovat tam dokumenty. V důsledku toho existuje riziko, že se
příslušným orgánům v takových případech nedostane
důležitých a nezbytných důkazů, a v důsledku toho bude
moci dojít k tomu, že některé případy obchodování
zasvěcených osob zůstanou neodhaleny a nepotrestány. V této
souvislosti je nutno zdůraznit, že tento přístup do soukromých
prostor může představovat zásah do základních práv na respektování
soukromého a rodinného života, jak je uznává článek 7 Listiny základních
práv Evropské unie. Je nezbytné, aby jejich omezení bylo zcela v souladu
s článkem 52 této listiny. Příslušné orgány členského státu
by tedy měly mít pravomoc vstupovat do soukromých prostor s cílem zajistit
tam dokumenty jen za předpokladu, že předtím získají povolení od
soudního orgánu příslušného členského státu v souladu s vnitrostátním
právem, a jen pokud bude existovat důvodné podezření, že tyto
dokumenty týkající se předmětu kontroly mohou být relevantní pro
prokázání případu obchodování zasvěcených osob nebo manipulace
s trhem v rozporu s tímto nařízením nebo směrnicí
[nová MAD]. Zákazy obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem
platí pro všechny osoby. Proto musí mít příslušné orgány přístup
k informacím uchovávaným nikoli pouze investičními podniky, ale také
těmito osobami samotnými, a k informacím týkajícím se jednání
těchto osob, které se uchovávají v databázích nefinančních
společností. Stávající záznamy o telefonních a datových přenosech od
investičních podniků, které provádějí transakce, a stávající
záznamy o telefonních a datových přenosech od telekomunikačních
operátorů představují důležité důkazy pro odhalování a
dokazování existence obchodování zasvěcených osob a manipulace
s trhem. Díky záznamům o telefonních a datových přenosech lze
stanovit totožnost osoby odpovědné za šíření nepravdivých nebo
zavádějících informací. U většiny forem obchodování zasvěcených
osob nebo manipulace s trhem jde o jednání dvou nebo více osob, které
přenášejí informace nebo koordinují své činnosti. Pomocí záznamů
o telefonních a datových přenosech lze stanovit, že existuje vztah mezi
osobou, která má přístup k důvěrným informacím, a podezřelou
obchodní činností jiné osoby, nebo zjistit vazbu mezi koordinovanou
obchodní činností dvou osob. Obzvláště přístup
k záznamům o telefonních a datových přenosech od
telekomunikačních operátorů se považuje za jeden
z klíčových faktorů úspěšného plnění úkolů
členů výboru CESR v oblasti vyšetřování a vymáhání pravidel[19].
Přístup k záznamům o telefonních a datových přenosech je
skutečně důležitým a někdy jediným důkazem pro
stanovení toho, zda byly důvěrné informace postoupeny primární
zasvěcenou osobou osobě obchodující s touto důvěrnou
informací. Například by tyto údaje představovaly důkaz v
případě, že by člen představenstva společnosti, který
by byl držitelem důvěrných informací, tyto důvěrné
informace sdělil po telefonu příteli, známému nebo rodinnému
příslušníkovi, který by poté provedl podezřelý obchod na základě
obdržených důvěrných informací. Záznamy o telefonních a datových
přenosech od telekomunikačních operátorů by zajistily důkaz
o tomto spojení, který by mohl být použit jako důkaz pro uložení sankce u
případu, který by jinak nikdy nebyl odhalen. Jiným příkladem je
případ, kdy je nepravdivá nebo zavádějící informace vystavena na
internetovém zpravodaji s cílem ovlivnit cenu finančního nástroje.
Záznamy o telefonních a datových přenosech pak bude možné použít ke
zjištění totožnosti autora takové zprávy. Mimoto mohou tyto záznamy
poskytnout důkaz o spojení s jinou osobou, která učinila
předchozí nebo následné podezřelé transakce, a prokázat tak manipulaci
s trhem šířením nepravdivých nebo zavádějících informací. V této souvislosti je důležité zajistit rovné
podmínky na vnitřním trhu, pokud jde o přístup příslušných
orgánů k existujícím záznamům o telefonních a datových
přenosech od telekomunikačního operátora nebo investičního
podniku. Příslušné orgány členského státu by tedy měly mít
možnost požadovat existující záznamy o telefonních a datových přenosech od
telekomunikačního operátora nebo investičního podniku jen tehdy,
pokud bude existovat důvodné podezření, že tyto záznamy týkající se
předmětu kontroly mohou být relevantní pro prokázání případu
obchodování zasvěcených osob nebo manipulace s trhem podle definice v
tomto nařízení nebo směrnici [nová MAD]. Dále by mělo být jasné,
že tyto záznamy se však nebudou týkat obsahu komunikace, s níž souvisejí. Protože ke zneužívání trhu může docházet v
různých státech a na různých trzích, má ESMA silnou koordinační
roli a příslušné orgány jsou povinny spolupracovat a vyměňovat
si informace s jinými příslušnými orgány a případně u
komoditních derivátů s regulačními orgány odpovědnými za
související spotové trhy v rámci Evropské unie i ve třetích zemích.
3.4.5.
Kapitola V (Správní sankce)
3.4.5.1.
Sankce
Finanční trhy v Evropské unii jsou stále více
integrovány a trestné činy mohou mít v Unii přeshraniční
důsledky. Stávající rozdílné sankční režimy mezi členskými státy
podporují regulatorní arbitráže, čímž se zabraňuje dosažení hlavního
cíle – integrity a transparentnosti trhu – v rámci jednotného trhu
finančních služeb. Probíhající „inventarizace“ vnitrostátních režimů
například ukázala, že úroveň peněžitých sankcí se mezi
členskými státy velmi liší, že některé příslušné orgány nemají určité
důležité sankční pravomoci a že některé orgány nemohou
řešit sankce u fyzických a právnických osob[20].
Proto toto nařízení zavádí minimální pravidla pro správní opatření,
sankce a pokuty. To však nebrání členským státům ve stanovení
přísnějších norem. Nařízení stanoví ve zjištěných
případech vydání veškerého zisku včetně úroků a zavádí
pokuty, které musí být vyšší než dosažený zisk nebo ztráta, jíž se
podařilo zabránit v důsledku porušení tohoto nařízení, aby byl
zajištěn odpovídající odrazující účinek, přičemž pokuty
musí příslušné orgány stanovit s ohledem na fakta a okolnosti. Silnější odrazující účinek než správní
opatření a sankce mají trestní sankce. Návrh směrnice [XX] zavádí
požadavek, aby všechny členské státy zavedly účinné,
přiměřené a odrazující trestní postihy za nejzávažnější
trestné činy obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem.
Uvedená směrnice by měla být uplatňována s ohledem na ustanovení
v tomto nařízení, včetně budoucích prováděcích
opatření. Definice pro účely směrnice se však mohou lišit od
těch, které se používají pro účely tohoto nařízení.
3.4.5.2.
Ochrana a pobídky pro informátory
Oznamování protiprávního jednání informátory může
být užitečným zdrojem primárních informací a může upozornit
příslušné orgány na případy podezření na zneužívání trhu.
Nařízení vylepšuje rámec proti zneužívání trhu v Evropské unii a zavádí
vhodnou ochranu informátorů oznamujících podezření na zneužívání
trhu, možnost finančních pobídek pro osoby, které poskytují
příslušným orgánům zásadní informace vedoucí k peněžitým
sankcím, a zlepšení pravidel členských států pro příjem a
kontrolu oznámení od informátorů.
4.
ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Konkrétní rozpočtové dopady návrhu se týkají
úkolů přidělených ESMA, jak je uvedeno v legislativním
finančním výkazu přiloženém k tomuto návrhu. Ve finančním výkazu
přiloženém k tomuto návrhu se rovněž hodnotí konkrétní dopady na
rozpočet Komise. Návrh má důsledky pro rozpočet
Společenství. 2011/0295 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A
RADY o obchodování zasvěcených osob a
manipulaci s trhem (zneužívání trhu) (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ
UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na článek 114 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise [21], po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním
parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského
hospodářského a sociálního výboru[22], s ohledem na stanovisko Evropské centrální
banky[23], s ohledem na stanovisko evropského inspektora
ochrany údajů, v souladu s řádným legislativním
postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1)
Skutečný jednotný trh s finančními
službami je rozhodující pro hospodářský růst a vytváření pracovních
míst v Unii. (2)
Integrovaný a účinný finanční trh
vyžaduje integritu. Řádné fungování trhů s cennými papíry a
důvěra veřejnosti v trhy jsou nezbytnými předpoklady
hospodářského růstu a blahobytu. Zneužívání trhu narušuje integritu
finančních trhů a důvěru veřejnosti v cenné papíry a
deriváty. (3)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2003/6/ES[24] o obchodování
zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu), která byla
přijata dne 28. ledna 2003, doplnila a aktualizovala právní rámec Unie na
ochranu integrity trhu. Nicméně vzhledem k tomu, že od té doby došlo k
vývoji v oblasti legislativy, trhu a technologií, který vedl k významným
proměnám podoby finančních trhů, by tato směrnice měla
být nyní nahrazena tak, aby držela s tímto vývojem krok. Nový legislativní
nástroj je také třeba k zajištění jednotných pravidel a
přehlednosti klíčových pojmů a k zajištění jednotných
předpisů v souladu se závěry skupiny na vysoké úrovni pro
finanční dohled[25]. (4)
Existuje potřeba vytvořit jednotný rámec,
který zachová integritu trhu a zabrání případným regulatorním arbitrážím a
také zajistí větší právní jistotu a menší složitost předpisů pro
účastníky trhu. Tento přímo uplatnitelný právní akt má za cíl
přispět rozhodujícím způsobem k hladkému fungování
vnitřního trhu a měl by v důsledku toho vycházet
z ustanovení článku 114 SFEU, jak je tento interpretován
v souladu s konzistentním případovým právem Soudního dvora
Evropské unie. (5)
S cílem odstranit zbývající překážky
obchodování a závažná narušení hospodářské soutěže mající za následek
rozdílnost práva členských států a zamezit vznikání případných
dalších pravděpodobných překážek obchodování a závažných narušení
hospodářské soutěže je nezbytné přijmout nařízení, kterým
se stanoví jednotná pravidla, která budou platit ve všech členských
státech. Vezmou-li na sebe požadavky týkající se zneužívání trhu formu
nařízení, mělo by být zajištěno, že tyto požadavky budou
přímo uplatnitelné. Tím by měly být zajištěny jednotné podmínky,
neboť se zamezí vzniku rozdílných vnitrostátních požadavků vlivem
provedení směrnice. Nařízení by mělo rovněž snížit složitost
regulačních pravidel a náklady firem na jejich plnění, a to
především pro firmy podnikající v přeshraničním styku, a
přispět k zamezení narušení hospodářské soutěže. (6)
Komise ve svém sdělení „Small Business Act pro
Evropu“[26] vyzývá Unii a její
členské státy, aby navrhovaly pravidla s cílem snížit administrativní
zátěž, přijímaly právní předpisy pro potřeby emitentů
na trzích malých a středních podniků a usnadnily přístup
těchto emitentů k financování. Řada ustanovení směrnice
2003/6/ES ukládá emitentům, zejména těm, jejichž finanční
nástroje jsou přijaty k obchodování na trzích pro růst malých a
středních podniků, administrativní zátěž, která by měla být
snížena. (7)
Zneužívání trhu je pojem, který zahrnuje veškeré
protiprávní jednání na finančních trzích, a pro účely tohoto
nařízení je třeba jej chápat tak, že sestává z obchodování
zasvěcených osob či zneužití důvěrných informací a
manipulace s trhem. Takové jednání snižuje úplnou a řádnou
průhlednost trhu, která je předpokladem pro operace všech
hospodářských subjektů na integrovaných finančních trzích. (8)
Oblast působnosti směrnice 2003/6/ES se
zaměřila na finanční nástroje přijaté k obchodování na
regulovaných trzích, ale v posledních letech se stále více finančních
nástrojů obchodovalo v mnohostranných obchodních systémech (MTF). Existují
i finanční nástroje, které se obchodují pouze na jiných typech
organizovaných obchodních systémů (OTF), jako jsou „broker crossing
systems“, nebo formou OTC. Působnost tohoto nařízení by proto
měla být rozšířena na všechny finanční nástroje obchodované v
systémech MTF nebo OTF, stejně jako finanční nástroje obchodované
mimo burzu, například swapy úvěrového selhání, nebo na jakékoliv jiné
jednání nebo činnosti, které mohou mít vliv na takové finanční
nástroje obchodované na regulovaném trhu, MTF nebo OTF. To by mělo zlepšit
ochranu investorů, zachovat integritu trhů a zajistit, aby byla
manipulace s trhem těchto nástrojů prostřednictvím
finančních nástrojů obchodovaných mimo burzu jednoznačně
zakázána. (9)
Stabilizace finančních nástrojů nebo
operace s vlastními akciemi v rámci programů zpětného odkupu mohou
být za určitých okolností z ekonomických důvodů legitimní, a
neměly by se proto samy o sobě považovat za zneužívání trhu. (10)
Členské státy a Evropský systém centrálních
bank, Evropský nástroj finanční stability, národní centrální banky a jiné
orgány nebo jednotky pro speciální účel jednoho či více
členských států i Evropské unie a některé další veřejné
orgány by neměly být omezovány v řízení měnové politiky,
politiky směnných kurzů nebo správy veřejného dluhu a politiky v
oblasti klimatu. (11)
Racionálně uvažující investoři opírají
svá investiční rozhodnutí o informace, které již mají k dispozici, to
znamená, o informace dostupné ex ante. Proto by otázka, zda by při
investičním rozhodování racionální investor pravděpodobně vzal v
úvahu konkrétní informaci, měla být hodnocena na základě informací
dostupných ex ante. Takové hodnocení musí vzít v potaz předpokládaný dopad
informací v kontextu všech souvisejících činností emitenta jako celku,
spolehlivost zdroje informací a jiné tržní proměnné, které mohou mít vliv
na finanční nástroje, související spotové komoditní kontrakty a za určitých
okolností dražené produkty na bázi povolenek na emise. (12)
Informace dostupné ex post se mohou použít k
ověření předpokladu, že informace dostupné ex ante byly citlivé
na cenu, ale neměly by se použít ke stíhání osob, které došly
k přiměřeným závěrům na základě ex ante
informací, které měly k dispozici. (13)
Právní jistota účastníků trhu by se
měla zvýšit díky užšímu vymezení dvou prvků, jež jsou zásadní pro
definici důvěrné informace, a sice přesné povahy takové
informace a významu jejího možného dopadu na ceny finančních
nástrojů, souvisejících spotových komoditních kontraktů a dražených produktů
na bázi povolenek na emise. V případě derivátů, které jsou
velkoobchodními energetickými produkty, by se mělo jako na
důvěrné informace nahlížet především na informace, jejichž
zveřejnění se žádá dle nařízení [nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. … o integritě a transparentnosti
velkoobchodního trhu s energií]. (14)
Důvěrné informace je možné zneužít
ještě před tím, než je emitent povinen zveřejnit je. Stav
smluvních jednání, podmínky, na kterých se strany prozatímně dohodnou
v rámci smluvních jednání, možnost umisťování finančních
nástrojů, podmínky, za kterých budou finanční nástroje uváděny
na trh, nebo prozatímní podmínky umisťování finančních nástrojů
mohou pro investory představovat relevantní informace. Na tyto informace
by tedy mělo být nahlíženo jako na důvěrné informace. Avšak tyto
informace nemusí být dostatečně přesné, aby bylo možné emitentovi
uložit povinnost je zveřejnit. V takových případech bude platit
zákaz obchodování zasvěcených osob, ovšem neměla by platit povinnost
emitenta tyto informace zveřejnit. (15)
Spotové trhy a odvozené trhy s deriváty jsou vysoce
propojené a globální a ke zneužívání trhu může docházet napříč
všemi trhy i napříč hranicemi států. To platí jak pro
obchodování zasvěcených osob, tak pro manipulaci s trhem.
Důvěrné informace ze spotových trhů mohou zejména přinést
prospěch osobám obchodujícím na finančním trhu. Proto by se měla
obecná definice důvěrné informace ve vztahu k finančním trhům
a komoditním derivátům rovněž vztahovat na všechny informace, které
jsou pro příslušnou komoditu relevantní. Kromě toho se mohou
manipulativní strategie vyskytovat i napříč spotovými trhy a trhy s
deriváty. Obchodování s finančními nástroji včetně komoditních
derivátů, lze využít k manipulaci se souvisejícími spotovými komoditními
kontrakty a spotové komoditní kontrakty lze využít k manipulaci se
souvisejícími finančními nástroji. Zákaz manipulace s trhem by měl
tyto spojitosti zachytit. Není však vhodné ani možné rozšířit
působnost nařízení na jednání, které se netýká finančních
nástrojů, například na obchodování se spotovými komoditními
kontrakty, které má vliv pouze na spotovém trhu. V konkrétním případě
velkoobchodních energetických produktů by příslušné orgány měly
brát v úvahu specifický charakter definic [nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. ... o integritě a transparentnosti velkoobchodního
trhu s energií], když budou uplatňovat definice důvěrné
informace, obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem podle tohoto
nařízení na finanční nástroje týkající se velkoobchodních
energetických produktů. (16)
V důsledku klasifikace povolenek na emise
jako finančních nástrojů v rámci revize směrnice o trzích
s finančními nástroji, budou tyto nástroje rovněž zařazeny
do působnosti tohoto nařízení. Vzhledem ke specifické povaze
těchto nástrojů a strukturálním rysům trhu s uhlíkem je nutné
zajistit, aby nebyla omezena činnost členských států, Evropské
komise a dalších oficiálně určených orgánů týkající se povolenek
na emise při dosahování cílů politiky Unie v oblasti klimatu. Navíc
povinnost zveřejňovat důvěrné informace musí být uložena
účastníkům na tomto trhu obecně. Nicméně, aby se zabránilo uložení
oznamovací povinnosti, která není užitečná, a také k udržení efektivity
nákladů plánovaného opatření se jeví jako nezbytné omezit regulatorní
dopad této povinnosti pouze na ty operátory evropského systému pro obchodování
s emisemi (EU ETS), u nichž – vzhledem k jejich velikosti a činnostem –
lze důvodně předpokládat, že by mohli mít významný dopad na ceny
povolenek na emise. Tam, kde se účastníci trhu s povolenkami na emise již
řídí povinností zveřejňovat důvěrné informace, zejména
na základě nařízení o integritě a transparentnosti trhu s
energií, by povinnost zveřejňovat důvěrné informace týkající
se povolenek na emise neměla vést k opakování povinného
zveřejňování informací s prakticky stejným obsahem. (17)
Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne
12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb
povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí
Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro
obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství[27]
stanovilo pro dražby povolenek na emise dva paralelní režimy proti zneužívání
trhu. Nicméně v důsledku klasifikace povolenek na emise jako
finančních nástrojů by toto nařízení mělo představovat
jednotný soubor pravidel s opatřeními k zamezení zneužívání trhu
vztahující se na celý primární a sekundární trh s povolenkami na emise.
Toto nařízení se tak bude týkat také dražení povolenek na emise nebo
jiných dražených produktů, které jsou na nich založeny, v souladu
s nařízením Komise č. 1031/2010 z 12. listopadu 2010 o
harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise
skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady
2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise
skleníkových plynů ve Společenství. (18)
Toto nařízení by mělo stanovit
opatření týkající se manipulace s trhem, která mohou být
přizpůsobena novým formám obchodování nebo novým strategiím, které
mohou mít nekalý charakter. S ohledem na skutečnost, že obchodování s
finančními nástroji je stále více automatizováno, je žádoucí, aby byla
manipulace s trhem doplněna o příklady konkrétních nekalých
strategií, které lze provádět prostřednictvím algoritmického
obchodování, včetně obchodování vysokofrekvenčního. Uvedené
příklady nemají za cíl být vyčerpávající ani nemají naznačovat,
že stejné strategie prováděné jinými prostředky by neměly také nekalou
povahu. (19)
Za účelem doplnění zákazu manipulace s
trhem by toto nařízení mělo zahrnovat zákaz pokusu o manipulaci s
trhem s tím, že neúspěšné pokusy manipulovat s trhem by měly také
podléhat sankcím. Pokus o manipulaci s trhem je třeba odlišit od situace,
kdy jednání nemá na cenu finančního nástroje požadovaný vliv. Takové jednání
se považuje za manipulaci s trhem, pokud zřejmě vyslalo nepravdivé
nebo zavádějící signály. (20)
Toto nařízení by mělo rovněž
definovat to, že dopouštět se manipulace s trhem u finančního
nástroje, nebo se o to pokoušet, může mít podobu využití souvisejících
finančních nástrojů, jako jsou derivátové nástroje, které se
obchodují na jiném obchodním místě nebo formou OTC. (21)
Za účelem zajištění jednotných tržních
podmínek mezi obchodními místy a mechanismy, které jsou předmětem
tohoto nařízení, by měli být organizátoři regulovaných
trhů, MTF a OTF povinni přijmout přiměřená
strukturální opatření zaměřená na předcházení a odhalování
praktik manipulace s trhem. (22)
Manipulace nebo pokus o manipulaci s
finančními nástroji může spočívat i v zadání pokynu, který
nemusí být proveden. Dále lze finančním nástrojem manipulovat
prostřednictvím jednání, k němuž dochází mimo obchodní místo. Z
tohoto důvodu by měly osoby, které profesionálně zajišťují
nebo provádějí transakce a musí mít zavedeny systémy pro odhalování a oznamování
podezřelých transakcí, oznamovat i podezřelé pokyny a transakce, k
nimž dochází mimo obchodní místo. (23)
Manipulace nebo pokus o manipulaci
s finančními nástroji může spočívat i v šíření
nepravdivých nebo zavádějících informací. Rozšiřování nepravdivých
nebo zavádějících informací může mít v poměrně krátké
časové době významný dopad na ceny finančních nástrojů.
Může spočívat ve vytvoření zjevně nepravdivé informace, ale
rovněž v záměrném zatajení podstatných skutečností a
ve vědomě nepřesném vykazování informací. Tato forma
manipulace s trhem má obzvláště škodlivé důsledky pro investory,
protože je nutí vycházet při svých investičních rozhodnutích
z nepravdivých nebo zavádějících informací. Škodlivé důsledky to
má i pro emitenty, protože snižuje důvěru v dostupné informace o
nich. Absence důvěry v trh může zase ohrozit schopnost
emitenta vydávat nové finanční nástroje nebo zajišťovat si úvěry
od jiných účastníků trhu s cílem financovat svůj provoz.
Informace se na trhu šíří velmi rychle. V důsledku toho mohou
následky škod na straně investorů a emitentů přetrvávat po
poměrně dlouhou dobu až do okamžiku, kdy dojde k odhalení, že
daná informace je nepravdivá nebo zavádějící, a kdy ji také bude emitent
nebo osoby odpovědné za její šíření moci opravit. Je tedy nezbytné,
aby na rozšiřování nepravdivých nebo zavádějících informací,
včetně zvěstí a nepravdivých nebo zavádějících zpráv, bylo
pohlíženo jako na porušení tohoto nařízení. Z tohoto důvodu je vhodné
znemožnit osobám působícím na finančních trzích volně
sdělovat informace, které nejsou v souladu s jejich vlastním
názorem a o nichž vědí nebo by měly vědět, že jsou
nepravdivé nebo zavádějící, na úkor investorů a emitentů. (24)
Rychlé uveřejnění důvěrných
informací emitentem je nezbytné k tomu, aby se zabránilo obchodování
zasvěcených osob a zajistilo se, že investoři nejsou uváděni v
omyl. Emitenti by proto měli být povinni co nejdříve informovat
veřejnost o důvěrných informacích, kromě případů,
kdy se odkladem zveřejnění neuvede veřejnost v omyl a emitent je
schopen zajistit důvěrnost informací. (25)
V době, kdy je finanční instituce
příjemcem nouzové úvěrové pomoci, a jedná-li se o informace
systémového významu, může být v nejlepším zájmu finanční stability,
aby bylo zveřejnění důvěrných informací odloženo.
Příslušný orgán by tedy měl mít možnost povolit odklad
zveřejnění důvěrných informací. (26)
Požadavek na zveřejnění
důvěrných informací může představovat zátěž pro
emitenty, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na
trzích pro růst malých a středních podniků, a to k nákladům
na kontrolu informací, které mají, a na právní poradenství o tom, zda a kdy
musí být informace zveřejněny. Přesto je rychlé
zveřejnění důvěrných informací nezbytné pro zajištění
důvěry investorů v tyto emitenty. Proto by měl mít Evropský
úřad pro cenné papíry a trhy (ESMA) možnost vydávat pokyny, které pomáhají
emitentům splnit povinnost zveřejnit důvěrné informace a
neohrozit přitom ochranu investorů. (27)
Seznamy zasvěcených osob jsou důležitým
nástrojem pro regulační orgány při vyšetřování možného
zneužívání trhu, ale rozdíly mezi členskými státy v oblasti údajů,
které budou v těchto seznamech uvedeny, představují pro emitenty
zbytečnou administrativní zátěž. Datová pole povinná pro seznamy
zasvěcených osob by se proto měla sjednotit, a tím tyto náklady
snížit. Požadavek vést a neustále aktualizovat seznamy zasvěcených osob
představuje pro emitenty na trzích pro růst malých a středních
podniků administrativní zátěž. Protože jsou příslušné orgány
schopny vykonávat účinný dohled nad zneužíváním trhu, aniž by seznamy od
těchto emitentů měly po celou dobu k dispozici, měli by být
tito emitenti z této povinnosti vyňati za účelem snížení
administrativních nákladů, které z tohoto nařízení plynou. (28)
Větší průhlednost operací
prováděných osobami s řídicí pravomocí v rámci emitenta,
případně osobami s nimi úzce propojenými, představuje
preventivní opatření proti zneužívání trhu. Rovněž
uveřejňování těchto transakcí, přinejmenším jednotlivě,
může být velmi cenným zdrojem informací pro investory. Je třeba
upřesnit, že povinnost zveřejnit transakce osob s řídicí
pravomocí se také týká zastavení nebo půjčování finančních
nástrojů a transakcí prováděných jinou osobou jednající dle svého uvážení
jménem osoby s řídicí pravomocí. S cílem zajistit úměrnou rovnováhu
mezi mírou transparentnosti a počtem oznámení pro příslušné orgány i
veřejnost by měla být v tomto nařízení zavedena jednotná prahová
hodnota, do níž se transakce nemusí oznamovat. (29)
Účinnost dohledu příslušných orgánů
každého členského státu zaručí soubor nástrojů a pravomocí. K
integritě trhu by měly na své úrovni též přispět podniky na
trhu a hospodářské subjekty. V tomto smyslu by určení jediného orgánu
příslušného pro oblast zneužívání trhu nemělo vyloučit spolupráci
nebo rozdělení pravomocí příslušného orgánu mezi tento orgán a
podniky na trhu za účelem zajištění účinné kontroly dodržování tohoto
nařízení. (30)
Pro účely odhalování případů
obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem je nezbytné, aby
měly příslušné úřady možnost vstupovat do soukromých prostor a
zajišťovat tam dokumenty. Přístupu do soukromých prostor je
zapotřebí především v případě, že i) osoba, které byl
vznesen požadavek na poskytnutí informací, tento požadavek (zcela nebo
zčásti) nesplní; nebo ii) existují důvodné pochyby o tom, že pokud by
byl takový požadavek vznesen, byl by splněn, nebo že dokumenty nebo
informace, kterých se tento požadavek týká, by nebyly odstraněny,
zfalšovány nebo zničeny. (31)
Existující záznamy o telefonních a datových
přenosech od investičních podniků provádějících transakce a
existující záznamy o telefonních a datových přenosech od
telekomunikačních operátorů představují zásadní a někdy
jediný důkaz pro odhalování a prokazování existence obchodování
zasvěcených osob a manipulace s trhem. Pomocí záznamů o
telefonních a datových přenosech je možné stanovit totožnost osoby
odpovědné za šíření nepravdivé nebo zavádějící informace, že
dané osoby byly po určitou dobu v kontaktu a že mezi dvěma nebo
více lidmi existuje nějaký vztah. V zájmu
zavedení rovných podmínek v Unii ve vztahu k přístupu
příslušných orgánů k záznamům o telefonních a
datových přenosech uchovávaným telekomunikačním operátorem nebo
investičním podnikem, by měly mít příslušné orgány možnost
požadovat existující záznamy o telefonních a datových přenosech od
telekomunikačního operátora nebo investičního podniku, pokud existuje
důvodné podezření, že tyto záznamy týkající se předmětu
kontroly mohou být relevantní pro prokazování obchodování zasvěcených osob
nebo manipulace s trhem dle vymezení v [nové
směrnici MAD], kteréžto jednání je v rozporu s tímto
nařízením nebo směrnicí [nová směrnice MAD]. Záznamy o
telefonních a datových přenosech nezahrnují obsah těchto
záznamů. (32)
Vzhledem k tomu, že zneužívání trhu může
probíhat přes hranice a trhy, měly by příslušné orgány být
povinny spolupracovat a vyměňovat si informace s jinými
příslušnými regulačními orgány a s ESMA, a to zejména při
vyšetřování. Pokud je příslušný orgán přesvědčen, že ke
zneužívání trhu dochází nebo došlo v jiném členském státě nebo že se
dotýká finančních nástrojů obchodovaných v jiném členském
státě, měl by tuto skutečnost oznámit příslušnému orgánu a
ESMA. V případech zneužívání trhu s přeshraničními účinky
by ESMA měl mít povinnost koordinovat vyšetřování, pokud o to požádá
jeden z dotčených příslušných orgánů. (33)
S cílem zajistit výměnu informací a spolupráci
s orgány třetích zemí v souvislosti s účinným prosazováním tohoto
nařízení by příslušné orgány měly uzavřít se svými partnery
ve třetích zemích dohody o spolupráci. Veškeré předávání osobních
údajů prováděné na základě těchto dohod musí být v souladu
se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (ES) 95/46/ES ze dne 24.
října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním
osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[28]
a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18.
prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním
osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu
těchto údajů[29]. (34)
Obezřetnostní a podnikatelský rámec pro
finanční sektor by měl spočívat na pevném režimu dohledu a
sankcí. Za tímto účelem by měly být orgány dohledu vybaveny
dostatečnými pravomocemi jednat a měly by mít možnost využívat rovnocenné,
silné a odrazující sankce za všechna finanční pochybení a tyto sankce by
měly být účinně vymáhány. Skupina na vysoké úrovni však
měla za to, že žádný z těchto prvků v současné době
není zaveden. Revize stávajících sankčních pravomocí a jejich praktické aplikace
zaměřená na podporu sbližování sankcí v celém rozsahu dohledových
činností byla provedena v rámci sdělení Komise ze dne 8. prosince
2010 o posílení sankčních režimů ve finančním odvětví[30].
(35)
Proto by kromě poskytování účinných
regulačních nástrojů a pravomocí pro dohled měl být také
stanoven soubor správních opatření, sankcí a pokut, které zajistí jednotný
přístup v členských státech a posílí jejich odrazující účinek.
Správní pokuty by měly vzít v úvahu faktory, jako je vrácení všech
zjištěných finančních výhod, závažnost a trvání porušení pravidel,
různé přitěžující a polehčující faktory a měly by mít
odstrašující účinek a případně by mohly zahrnovat zmírnění
sankce v případě spolupráce s příslušným orgánem. Přijetí a
zveřejnění sankce by mělo respektovat základní práva stanovená v
Listině základních práv Evropské unie, a to zejména právo na respektování
soukromého a rodinného života (článek 7), právo na ochranu osobních
údajů (článek 8) a právo na účinný opravný prostředek a
spravedlivý proces (článek 47). (36)
Informátoři sdělují příslušným
orgánům nové informace, které jim pomáhají při odhalování a
postihování případů obchodování zasvěcených osob a manipulace s
trhem. Ochota oznamovat tyto přečiny však může být nižší v
důsledku strachu z odplaty nebo z nedostatku pobídek. Toto nařízení
by proto mělo zajistit, aby byla k dispozici odpovídající opatření,
která podpoří informátory v úsilí upozornit příslušné orgány na
případná porušení tohoto nařízení a ochrání je před odvetou.
Informátoři by však měli mít nárok na pobídky jen v
případě, že poskytnou nové informace, které nejsou ze zákona povinni
oznámit, a pokud tyto informace vedou k sankcím za porušení tohoto
nařízení. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby
informátorské programy, které zavedou, obsahovaly mechanismy, které poskytují
odpovídající ochranu nahlášených osob, zejména pokud jde o právo na ochranu
osobních údajů, a postupy pro zajištění práva nahlášené osoby na
obhajobu a práva být vyslechnut před přijetím rozhodnutí, jež se této
osoby týká, jakož i práva žádat u soudu o účinný opravný prostředek
proti rozhodnutí, jež se této osoby týká. (37)
Protože členské státy přijaly právní
předpisy provádějící směrnici 2003/6/ES a protože se před
úplnou implementací zaváděného rámce předpokládá přijetí
aktů v přenesené pravomoci a prováděcích technických norem, je
třeba odložit použití hmotněprávních ustanovení tohoto nařízení
na dostatečně dlouhou dobu. (38)
S cílem usnadnit hladký přechod k používání
tohoto nařízení lze pokračovat v používání tržních zvyklostí existujících
před vstupem tohoto nařízení v platnost a akceptovaných
příslušnými orgány v souladu s nařízením Komise (ES) č.
2273/2003 ze dne 22. prosince 2003, kterým se provádí směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o výjimky pro programy zpětného
odkupu a stabilizace finančních nástrojů[31],
pro účely použití čl. 1 bodu 2 písm. a) směrnice 2003/6/ES až do
jednoho roku od termínu stanoveného pro efektivní použití tohoto nařízení,
pokud jsou oznámeny orgánu ESMA. (39)
Toto nařízení respektuje základní práva a
dodržuje zásady uznávané v Listině základních práv Evropské unie zakotvené
ve Smlouvě, zejména právo na respektování soukromého a rodinného života,
právo na ochranu osobních údajů, svobodu projevu a informací, svobodu
podnikání, právo na účinný opravný prostředek a spravedlivý proces,
presumpci neviny a právo na obhajobu, zásady zákonnosti a
přiměřenosti trestných činů a trestů a právo
nebýt souzen nebo potrestán dvakrát za stejný čin. Omezení těchto
práv jsou v souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv, protože jsou
nezbytná pro zajištění cílů obecného zájmu ochrany investorů a
integrity finančních trhů a lze využít vhodných ochranných
opatření, která zajistí, že se práva omezí pouze v rozsahu nezbytném pro
naplnění těchto cílů a opatřeními, která jsou úměrná
plněnému cíli. Oznamování podezřelých transakcí je zejména nutné k
zajištění toho, aby mohly příslušné orgány odhalit a trestat
zneužívání trhu. Zákaz pokusů o manipulaci s trhem je nutný proto, aby
mohly příslušné orgány sankcionovat takové pokusy, u nichž disponují
důkazy o úmyslu manipulovat s trhem, a to i v případě, že nebyl
zjištěn vliv na tržní ceny. Přístup k datovým a telefonním
záznamům je nutný k zajištění důkazů a vodítek při
vyšetřování možného obchodování zasvěcených osob nebo manipulace s
trhem, a tedy pro zjišťování a trestání zneužívání trhu. Podmínky
stanovené v tomto nařízení zajistí dodržování základních práv.
Opatření týkající se informátorství jsou nezbytná k usnadnění
odhalování zneužívání trhu a k zajištění ochrany oznamovatelů a
hlášených osob, včetně ochrany jejich soukromí, osobních údajů a
práva být vyslechnut a práva na účinné opravné prostředky před
soudem. Zavedení minimálních společných pravidel pro správní
opatření, sankce a pokuty je třeba k tomu, aby za srovnatelné
porušení zneužívání trhu hrozil srovnatelný trest a aby uložené sankce byly
úměrné závažnosti jednání. Toto nařízení v žádném případě
nebrání členským státům používat svá ústavní pravidla vztahující se
na svobodu tisku a svobodu projevu ve sdělovacích prostředcích. (40)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46 ze
dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se
zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[32]
a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18.
prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním
osobních údajů orgány a institucemi EU a o volném pohybu těchto
údajů[33] upravují zpracování
osobních údajů prováděné orgánem ESMA v rámci tohoto nařízení a
pod dohledem příslušných orgánů členských států, zejména
nezávislých veřejných orgánů určených členskými státy. Jakákoliv
výměna nebo přenos informací ze strany příslušných orgánů
by měly být v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů
stanovenými ve směrnici 95/46/ES. A jakákoliv výměna nebo
předávání informací orgánem ESMA by měla být v souladu s pravidly o
předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (ES) č.
45/2001. (41)
Tímto nařízením, jakož i akty v přenesené
pravomoci, normami a pokyny přijatými v souladu s ním není dotčeno
uplatňování pravidel Unie v oblasti hospodářské soutěže. (42)
Komise by měla být zmocněna k
přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem
290 Smlouvy. Zejména by měly být přijaty akty v přenesené
pravomoci, pokud jde o podmínky pro programy zpětného odkupu a stabilizace
finančních nástrojů, ukazatele manipulativního jednání ve výčtu
v příloze 1, prahovou hodnotu pro stanovení uplatnění povinnosti
zveřejnění na účastníky trhu s povolenkami na emise, podmínky
pro sestavování seznamů zasvěcených osob a prahovou hodnotu a
podmínky týkající se transakcí osob s řídicí pravomocí. Je obzvláště
důležité, aby Komise provedla vhodné konzultace v rámci přípravných
prací, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání
aktů v přenesené pravomoci by měla Komise zajistit simultánní,
včasné a řádné předávání příslušných dokumentů
Evropskému parlamentu a Radě. (43)
Komisi by měly být svěřeny prováděcí
pravomoci za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění
tohoto nařízení, pokud jde o postupy pro hlášení porušení tohoto
nařízení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011,
kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské
státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí. (44)
Technické normy v odvětví finančních
služeb by v celé Unii měly zajistit jednotné podmínky
v záležitostech, na které se vztahuje toto nařízení. Protože se jedná
o orgán s vysoce specializovanou odborností, bylo by efektivní a vhodné
svěřit ESMA vypracování návrhu regulačních a prováděcích
technických norem pro předložení Komisi, které se nebudou týkat výběru
variant politiky. (45)
Komise by měla přijmout návrhy
regulačních technických norem vypracovaných ESMA, pokud jde o postupy a
opatření pro obchodní místa zaměřené na prevenci a odhalování
zneužívání trhu a systémy a šablony, které budou osoby používat pro odhalování
a oznamování podezřelých pokynů a transakcí, a pokud jde o technická
opatření pro kategorie osob pro objektivní prezentaci informací
doporučujících investiční strategii a pro zveřejnění
konkrétních zájmů nebo upozornění na střety zájmů, k
přijetí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci dle
článku 290 SFEU a v souladu s články 10 až 14 nařízení
(EU) č. 1093/2010. Je obzvláště důležité, aby Komise
v rámci své přípravné práce provedla příslušné konzultace, a to
i na odborné úrovni. (46)
Komise by rovněž měla mít pravomoc
přijímat prováděcí technické normy prostřednictvím
prováděcích aktů dle článku 291 SFEU a v souladu
s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010. Orgánu ESMA by
mělo být svěřeno vypracování návrhu prováděcích technických
norem k předložení Komisi pro otázky zveřejňování
důvěrných informací, formátů seznamů zasvěcených osob
a formulářů a postupů pro spolupráci a výměnu informací
příslušných orgánů mezi sebou a s ESMA. (47)
Jelikož cíle navrhovaného opatření, konkrétně
zabránění zneužívání trhu v podobě obchodování zasvěcených osob
a manipulace s trhem, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských
států, a lze jej tedy z důvodu rozsahu a účinků
opatření lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijímat
opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5
Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v témže
článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je
nezbytné pro dosažení tohoto cíle. (48)
Protože ustanovení směrnice 2003/6/ES již
nejsou relevantní a dostatečná, měla by být tato směrnice zrušena,
a to po [24 měsících od vstupu tohoto nařízení v platnost].
Požadavky a zákazy uvedené v tomto nařízení jsou v těsném vztahu s
požadavky a zákazy uvedenými ve směrnici MiFID, proto by se měly začít
používat ke dni použitelnosti revidované směrnice MiFID, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ Oddíl 1 Předmět a oblast působnosti Článek 1
Předmět Toto nařízení stanoví společný
regulační rámec proti zneužívání trhu s cílem zajistit integritu
finančních trhů v Evropské unii, zlepšit ochranu investorů a
posílit důvěru v tyto trhy. Článek 2
Oblast působnosti 1.
Toto nařízení se vztahuje na: a) finanční nástroje přijaté k
obchodování na regulovaném trhu nebo ty, pro něž byla podána žádost o
přijetí k obchodování na regulovaném trhu; b) finanční nástroje obchodované v
systému MTF nebo OTF alespoň v jednom členském státě; c) jednání nebo transakce týkající se
finančních nástrojů uvedených v písmenech a) nebo b) bez ohledu na
to, zda se toto jednání nebo transakce uskuteční na regulovaném trhu, MTF
nebo OTF; d) jednání nebo transakce, včetně
nabídek, týkající se dražeb povolenek na emise nebo jiných dražených
produktů na nich založených dle nařízení Komise č.
1031/2010[34]. Aniž by byla
dotčena jakákoli ustanovení týkající se konkrétně nabídek
předložených v souvislosti s dražbou, vztahují se na tyto nabídky
požadavky a zákazy uvedené v tomto nařízení týkající se pokynů
k obchodování. 2.
Články 7 a 9 se vztahují také na nabytí nebo zcizení
finančních nástrojů, které nejsou uvedeny v odst. 1 písm. a) a b),
ale jejichž hodnota je vztažena k finančnímu nástroji uvedenému v daném
odstavci. To zahrnuje především derivátové nástroje pro přenos
úvěrového rizika, které se týkají finančního nástroje uvedeného v
odstavci 1, a finanční rozdílové smlouvy, které se vztahují k takovému
finančnímu nástroji. 3.
Články 8 a 10 se vztahují také na transakce, pokyny
k obchodování nebo jiné jednání, které se týká: a) druhů finančních nástrojů,
včetně derivátových kontraktů či derivátových nástrojů
pro přenos úvěrového rizika, kde transakce, pokyn nebo jednání má,
pravděpodobně bude mít nebo má mít vliv na finanční nástroj uvedený
v odst. 1 písm. a) a b); b) spotových komoditních kontraktů,
které nejsou velkoobchodními energetickými produkty, kde transakce, pokyn nebo jednání
má, pravděpodobně bude mít nebo má mít vliv na finanční nástroj
uvedený v odst. 1 písm. a) a b); nebo c) druhů finančních nástrojů,
včetně derivátových kontraktů nebo derivátových nástrojů
pro přenos úvěrového rizika, kde transakce, pokyn nebo jednání má,
pravděpodobně bude mít nebo má mít vliv na spotové komoditní
kontrakty. 4.
Zákazy a požadavky uvedené v tomto nařízení se
vztahují na činnosti týkající se nástrojů uvedených v odstavcích 1 až
3 prováděné v Unii i mimo ni. Oddíl 2 Vynětí z působnosti Článek 3
Výjimka pro programy zpětného odkupu a stabilizace 1.
Zákazy uvedené v článcích 9 a 10 tohoto
nařízení se nevztahují na obchodování s vlastními akciemi v rámci
programů zpětného odkupu, pakliže budou před začátkem
obchodování uveřejněny úplné podrobnosti o daném programu, dané
obchody jsou oznámeny příslušnému orgánu jako součást programu
zpětného odkupu a následně oznámeny veřejnosti a pokud jsou
dodrženy přiměřené mezní hodnoty s ohledem na objem a cenu. 2.
Zákazy uvedené v článcích 9 a 10 tohoto
nařízení se nevztahují na obchodování s vlastními akcemi pro
stabilizaci finančního nástroje, pakliže je stabilizace prováděna po
omezenou dobu, jsou-li uveřejněny relevantní informace o této
stabilizaci a pokud jsou dodrženy přiměřené mezní hodnoty
s ohledem na cenu. 3.
Komise přijme prostřednictvím aktů v
přenesené pravomoci v souladu s článkem 31 opatření, která
stanoví podmínky, jimiž se musí řídit programy zpětného odkupu a
stabilizační opatření uvedené v odstavcích 1 a 2,
včetně podmínek pro obchodování, omezení týkající se času a
objemu, povinností zveřejňování informací a podávání zpráv a podmínek
týkajících se cen. Článek 4
Výjimka pro činnosti v oblasti řízení měnové politiky a správy
veřejného dluhu a činnosti týkající se politiky v oblasti klimatu 1.
Toto nařízení se nevztahuje na transakce, pokyny
nebo jednání, které v rámci řízení měnové nebo kurzové politiky
či politiky v oblasti správy veřejného dluhu provádějí
členský stát, Evropský systém centrálních bank, centrální banka
členského státu, ministerstvo, agentura nebo jednotka pro speciální
účel členského státu nebo osoba jednající jejich jménem, a v
případě členského státu, který je federálním státem, se
nevztahuje na takovéto transakce, pokyny nebo jednání prováděné
členem této federace. Rovněž se nevztahuje na transakce, pokyny nebo jednání,
které provádí Unie, jednotka pro speciální účel pro několik
členských států, Evropská investiční banka, mezinárodní
finanční instituce zřízená dvěma nebo více členskými státy,
jejímž účelem je mobilizovat financování a poskytovat finanční pomoc
ve prospěch svých členů, kteří čelí vážným finančním
problémům nebo jsou jimi ohroženi, nebo Evropský nástroj finanční
stability. 2.
Toto nařízení se nevztahuje na činnost
členských států, Evropské komise nebo jakéhokoli jiného
úředně určeného subjektu nebo jakékoli osoby jednající jejich
jménem, která se týká povolenek na emise a která se provádí ve snaze dosahovat
cílů politiky Unie v oblasti klimatu. Oddíl 3 Definice Článek 5
Definice Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1.
„finančním nástrojem“ jakýkoli nástroj ve
smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 8 nařízení [MiFIR], 2.
„regulovaným trhem“ mnohostranný systém v Unii ve
smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 5 nařízení [MiFIR], 3.
„mnohostranným obchodním systémem (MTF)“
mnohostranný systém v Unii ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 6 nařízení
[MiFIR], 4.
„organizovaným obchodním systémem (OTF)“ systém
nebo mechanismus v Unii ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 7 nařízení
[MiFIR], 5.
„obchodním místem“ se rozumí systém nebo mechanismus
v Unii, na které odkazuje čl. 2 odst. 1 bod 26 nařízení [MiFIR], 6.
„trhem pro růst malých a středních
podniků“ systém MTF v Unii ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 17 směrnice
[nová MiFID], 7.
„příslušným orgánem“ příslušný orgán
určený v souladu s článkem 16, 8.
„osobou“ fyzická nebo právnická osoba, 9.
„komoditou“ komodita ve smyslu čl. 2 odst. 1
nařízení Komise (ES) č. 1287/2006[35], 10.
„spotovým komoditním kontraktem“ jakákoli smlouva o
dodávce komodity obchodované na spotovém trhu s dodáním ihned při vypořádání
transakce, včetně derivátové smlouvy, kterou je třeba
vypořádat fyzicky, 11.
„spotovým trhem“ jakýkoli komoditní trh, na kterém
se komodity prodávají za hotové a dodávají se ihned při vypořádání
transakce, 12.
„programem zpětného odkupu“ obchodování s
vlastními akciemi v souladu s články 19 až 24 směrnice Rady 77/91/EHS[36], 13.
„algoritmickým obchodováním“ obchodování s
finančními nástroji pomocí počítačových algoritmů ve smyslu
čl. 4 odst. 1 bodu 37 směrnice [nová MiFID], 14.
„povolenkami na emise“ finanční nástroj dle
vymezení v příloze I oddílu C bodě 11) směrnice [nová MiFID], 15.
„účastníkem trhu s povolenkami na emise“
osoba, která provádí transakce s povolenkami na emise, včetně
zadávání pokynů k obchodování, 16.
„emitentem finančního nástroje“ emitent
vymezený v čl. 2 odst. 1 písm. h) směrnice 2003/71/ES[37],
17.
zkratkou „ACER“ Agentura pro spolupráci
energetických regulačních orgánů zřízená nařízením (ES)
č. 713/2009[38], 18.
„velkoobchodní energetický produkt“ má stejný
význam jako v čl. 2 bodu 4 [nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č… o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s
energií][39], 19.
„vnitrostátní regulační orgán“ má stejný
význam jako v čl. 2 bodu 7 [nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č… o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s
energií][40]. oddíl 4 Důvěrné informace, obchodování
zasvěcených osob a manipulace s trhem Článek 6
Důvěrné informace 1.
Pro účely tohoto nařízení se jako
důvěrné informace označují následující typy informací: a) informace přesné povahy, která
nebyla zveřejněna, týká se přímo nebo nepřímo jednoho nebo
několika emitentů finančních nástrojů nebo jednoho nebo
několika finančních nástrojů a která, pokud by byla zveřejněna,
by pravděpodobně měla významný dopad na ceny těchto
finančních nástrojů nebo na ceny souvisejících derivátových
finančních nástrojů. b) ve vztahu ke komoditním derivátům
informace přesné povahy, která nebyla zveřejněna, týkající se
přímo nebo nepřímo jednoho nebo více takových derivátů nebo
souvisejících spotových komoditních kontraktů, a která, pokud by byla zveřejněna,
by pravděpodobně měla významný dopad na ceny těchto
derivátů nebo souvisejících spotových komoditních kontraktů;
především informace, která má být zveřejněna v souladu s
právními či regulatorními předpisy na úrovni EU nebo na vnitrostátní
úrovni, pravidly trhu, smlouvami nebo zvyklostmi na příslušných trzích
komoditních derivátů nebo spotových trzích. c) ve vztahu k povolenkám na emise a na nich
založeným draženým produktům informace přesné povahy, která nebyla
zveřejněna, týká se přímo nebo nepřímo jednoho nebo více z
těchto nástrojů a která, pokud by byla zveřejněna, by
pravděpodobně měla významný dopad na ceny těchto
nástrojů nebo na ceny souvisejících derivátových finančních
nástrojů. d) pro osoby pověřené
prováděním pokynů týkajících se finančních nástrojů to také
znamená informaci dodanou klientem a týkající se dosud nevyřízených pokynů
klienta k finančním nástrojům, která je přesné povahy, týká se přímo
nebo nepřímo jednoho nebo více emitentů finančních nástrojů
nebo jednoho nebo více finančních nástrojů a která, pokud by byla zveřejněna,
by pravděpodobně měla významný dopad na ceny těchto
finančních nástrojů, souvisejících spotových komoditních
kontraktů nebo na ceny souvisejících derivátových finančních
nástrojů. e) informace, která nespadá pod písmena a),
b), c) nebo d), týká se jednoho nebo více emitentů
finančních nástrojů nebo jednoho nebo více finančních
nástrojů a která není obecně přístupná
veřejnosti, ale pokud by byla k dispozici racionálnímu investorovi, který
pravidelně obchoduje na trhu a s příslušným finančním nástrojem
nebo souvisejícím spotovým komoditním kontraktem, by byla touto osobou
považována za relevantní při rozhodování o podmínkách, za nichž by
transakce s finančním nástrojem nebo souvisejícím spotovým komoditním
kontraktem byla provedena. 2.
Pro účely použití odstavce 1 se informace
považuje za informaci přesné povahy, pokud je jejím obsahem souhrn
okolností, který existuje nebo u něhož lze důvodně
očekávat, že vznikne, nebo událost, která nastala nebo u níž lze
důvodně očekávat, že nastane, a pokud je konkrétní natolik, že
umožňuje vyvozovat závěry týkající se možného vlivu tohoto souhrnu
okolností nebo události na ceny finančních nástrojů, souvisejících
spotových komoditních kontraktů nebo dražených produktů založených na
povolenkách na emise. 3.
Pro účely použití odstavce 1 se informací,
která by, pokud by byla zveřejněna, pravděpodobně měla
významný dopad na ceny finančních nástrojů, souvisejících spotových
komoditních kontraktů nebo dražených produktů založených na
povolenkách na emise, rozumí informace, kterou by racionální investor
pravděpodobně použil jako součást základu pro svá investiční
rozhodnutí. Článek 7
Obchodování zasvěcených osob a neoprávněné uveřejnění
důvěrných informací 1.
Pro účely tohoto nařízení dochází k
obchodování zasvěcených osob tehdy, když osoba disponuje
důvěrnou informací a použije ji při nabytí nebo zcizení
finančních nástrojů, jichž se informace týká, na vlastní účet
nebo na účet třetí osoby, přímo nebo nepřímo. Za
obchodování zasvěcených osob se považuje také využití důvěrné
informace ke zrušení nebo změně pokynu týkajícího se finančního
nástroje, jehož se informace týká, pokud byl tento pokyn zadán předtím,
než dotyčná osoba důvěrnou informaci získala. 2.
Pro účely tohoto nařízení dochází k
pokusu o obchodování zasvěcených osob tehdy, když osoba disponuje
důvěrnou informací a snaží se nabýt nebo zcizit finanční
nástroje, jichž se tato informace týká, na vlastní účet nebo na účet
třetí osoby, přímo nebo nepřímo. Za pokus o obchodování
zasvěcených osob na základě důvěrných informací se považuje
také pokus o zrušení nebo změnu pokynu týkajícího se finančního
nástroje, jehož se informace týká, pokud byl tento pokyn zadán předtím,
než dotyčná osoba důvěrnou informaci získala. 3.
Pro účely tohoto nařízení osoba
doporučuje nebo navádí jinou osobu k obchodování zasvěcených osob
tehdy, když tato osoba disponuje důvěrnou informací a na jejím
základě doporučuje nebo navádí jinou osobu k nabytí nebo zcizení
finančních nástrojů, jichž se informace týká. 4.
Pro účely tohoto nařízení dochází k
neoprávněnému zveřejnění důvěrných informací tehdy,
když osoba, která disponuje důvěrnými informacemi, sdělí tyto informace
jiné osobě, s výjimkou případů, kdy toto zveřejnění
informací spadá do rámce běžného výkonu povinností vyplývajících ze
zaměstnání nebo povolání. 5.
Odstavce 1, 2, 3 a 4 se vztahují na každou osobu,
která disponuje důvěrnou informací v důsledku některé z
následujících situací: a) status člena správního,
řídícího nebo dozorčího orgánu emitenta; b) podíl na kapitálu emitenta; c) přístup k informacím při
výkonu povinností vyplývajících ze zaměstnání nebo povolání; d) zapojení do trestné činnosti. Odstavce 1, 2, 3 a 4 se rovněž vztahují na
jakékoli důvěrné informace získané osobou za jiných okolností než za
okolností uvedených v písmenech a) až d), o nichž je nebo by mělo být
osobě známo, že se jedná o důvěrné informace. 6.
V případě, že osoba uvedená v odstavci 1
a 2 je právnická osoba, vztahují se ustanovení daných odstavců také na
fyzické osoby, které se podílejí na rozhodnutí o nabytí nebo zcizení nebo o
pokusu nabýt nebo zcizit finanční nástroje jménem právnické osoby nebo
takové rozhodnutí ovlivňují. 7.
V případě, že osoba uvedená v odstavci 1
je právnická osoba, ustanovení daného odstavce se nevztahují na transakce této právnické
osoby, pokud tato právnická osoba měla zavedena účinná opatření
zajišťující, že se žádná osoba disponující důvěrnými informacemi
týkajícími se daných transakcí nepodílela na rozhodnutí, nechovala se
způsobem ovlivňujícím rozhodnutí ani neměla jakékoli kontakty s osobami,
které se podílely na rozhodnutí, přičemž mohlo dojít k předání
informace nebo mohla být naznačena její existence. 8.
Odstavec 1 se nevztahuje na transakce provedené za
účelem splnění splatného závazku nabýt nebo zcizit finanční
nástroje, pokud tento závazek vyplývá z uzavřené dohody nebo má uspokojit
právní nebo regulatorní povinnost, které vznikly předtím, než dotyčná
osoba získala důvěrnou informaci. 9.
V souvislosti s dražbami povolenek na emise nebo jiných, na nich založených dražených
produktů, které se konají v souladu s nařízením č. 1031/2010, se
zákaz podle odstavce 1 vztahuje také na použití důvěrných informací při
předložení, změně nebo stažení nabídky na vlastní účet
osoby, která disponuje důvěrnými informacemi, nebo na účet
třetí osoby. Článek 8
Manipulace s trhem 1.
Pro účely tohoto nařízení se jako
manipulace s trhem označují následující činnosti: a) uzavření transakce, zadání pokynu k
obchodování nebo jiné jednání, které má tyto důsledky: –
dává nebo je způsobilé dávat nesprávné nebo
zavádějící signály, pokud jde o nabídku, poptávku nebo cenu
finančního nástroje nebo souvisejícího spotového komoditního kontraktu,
nebo –
zajišťuje nebo je způsobilé zajistit cenu
jednoho nebo několika finančních nástrojů nebo souvisejícího
spotového komoditního kontraktu na neobvyklé nebo umělé úrovni, b) uzavření transakce, zadání pokynu k
obchodování nebo jiné jednání ovlivňující cenu jednoho
nebo několika finančních nástrojů nebo souvisejícího spotového
komoditního kontraktu, přičemž jsou využity
fiktivní prostředky nebo jiná forma klamavého nebo lstivého jednání, nebo c) šíření informací
prostřednictvím médií, včetně internetu, nebo jakýmikoli jinými
prostředky, jež má následky, které jsou uvedeny v písmenu a), pokud osoba,
která tyto informace šíří, ví nebo by měla vědět, že tyto
informace jsou nepravdivé nebo zavádějící. Jsou-li informace šířeny
pro účely žurnalistiky, je třeba toto šíření informací posoudit
s ohledem na pravidla týkající se svobody tisku a svobody projevu v jiných
médiích, s výjimkou situací, kdy: –
tyto osoby získávají, přímo nebo nepřímo,
výhodu nebo zisk ze šíření zmíněných informací, nebo –
zveřejnění nebo šíření je činěno
se záměrem matení trhu, pokud jde o nabídku, poptávku nebo cenu
finančních nástrojů. 2.
Pro účely tohoto nařízení se pokusem o
manipulaci s trhem rozumí: a) pokus uzavřít transakci, pokus zadat
pokyn k obchodování nebo pokus o jakékoli jiné jednání podle vymezení v odst. 1
písm. a) nebo b), nebo b) pokus o šíření informací podle
vymezení v odst. 1 písm. c). 3.
Níže uvedené jednání je považováno za manipulaci s
trhem nebo za pokus o manipulaci s trhem: a) jednání osoby nebo osob jednajících ve
shodě směřující k získání dominantního postavení v oblasti
nabídky nebo poptávky po finančním nástroji nebo souvisejících spotových
komoditních kontraktech, které má přímo nebo nepřímo za následek
fixaci nákupních nebo prodejních cen nebo vytvoření jiných nespravedlivých
podmínek pro obchodování, b) nákup nebo prodej finančních
nástrojů v době uzavírání trhu s účinkem nebo záměrem
oklamat investory jednající na základě závěrečných cen, c) zasílání pokynů obchodnímu místu
prostřednictvím algoritmického obchodování, včetně
vysokofrekvenčního obchodování, a to bez úmyslu obchodovat, ale za
účelem: –
narušení nebo zpoždění fungování obchodního systému
obchodního místa; –
ztížení identifikace skutečných pokynů v
obchodním systému obchodního místa pro další osoby, nebo –
vytvoření nepravdivého nebo zavádějícího
dojmu o nabídce nebo poptávce po finančním nástroji. d) využití příležitostného nebo
pravidelného přístupu k tradičním nebo elektronickým médiím k
vyslovení názoru na finanční nástroj nebo související spotový komoditní kontrakt
(nebo nepřímo na jeho emitenta) po předchozím otevření pozice na
tento finanční nástroj nebo související spotový komoditní kontrakt s
následným prospěchem z dopadů vysloveného názoru na cenu tohoto
nástroje nebo souvisejícího spotového komoditního kontraktu, a to bez
současného zveřejnění střetu zájmů odpovídajícím a
účinným způsobem. e) koupě nebo prodej povolenek na emise
nebo souvisejících derivátů na sekundárním trhu před dražbou konanou podle
nařízení č. 1031/2010 s účinkem fixování dražebních zúčtovacích
cen za dražené produkty na neobvyklých nebo umělých úrovních nebo matení
účastníků dražby podávajících nabídky. 4.
Pro účely použití čl. 8 odst. 1 písm. a)
a b) a aniž jsou dotčeny formy jednání uvedené v odstavci 3, stanoví
příloha I demonstrativní výčet ukazatelů týkajících se využívání
fiktivních prostředků nebo jakýchkoli jiných forem klamavého nebo
lstivého jednání a demonstrativní výčet ukazatelů týkajících se
nepravdivých nebo zavádějících signálů a zajišťování cen. 5.
Komise může přijmout prostřednictvím
aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31 opatření,
která upřesní ukazatele uvedené v příloze I, s cílem objasnit jejich
prvky a vzít v úvahu technický vývoj na finančních trzích. KAPITOLA 2
OBCHODOVÁNÍ ZASVĚCENÝCH OSOB A MANIPULACE S TRHEM Článek 9
Zákaz obchodování zasvěcených osob a neoprávněného
zveřejňování důvěrných informací Je zakázáno: a) provádět obchodování
zasvěcených osob nebo se o něj pokoušet; b) doporučovat jiné osobě, aby prováděla
obchodování zasvěcených osob, nebo ji k tomu navádět, nebo c) neoprávněně zveřejnit
důvěrnou informaci. Článek 10
Zákaz manipulace s trhem Je zakázáno provádět manipulaci s trhem
nebo se o ni pokoušet. Článek 11
Prevence a odhalování zneužívání trhu 1.
Kdokoli, kdo provozuje činnost obchodního místa
musí přijmout a udržovat účinná opatření a postupy v souladu s
[články 31 a 56] směrnice [nová MiFID] zaměřenými na
prevenci a odhalování zneužívání trhu. 2.
Kdokoli, kdo profesionálně
zprostředkovává nebo provádí transakce s finančními nástroji, musí
zavést systémy k detekci a hlášení pokynů a transakcí, které mohou
představovat obchodování zasvěcených osob, manipulaci s trhem či
pokus o ně. Má-li tato osoba důvodné podezření, že pokyn nebo
transakce s jakýmkoli finančním nástrojem, ať již zadané nebo
provedené v obchodním místě nebo mimo něj, mohou představovat
obchodování zasvěcených osob, manipulaci s trhem či pokus o ně,
je tato osoba povinna tuto skutečnost bez prodlení oznámit
příslušnému orgánu. 3.
ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem
pro určení vhodných opatření a postupů pro splnění
požadavků stanovených v odstavci 1 a pro stanovení systémů a
vzorů oznámení, které budou osoby používat v rámci plnění
požadavků stanovených v odstavci 2. ESMA předloží návrhy regulačních technických
norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do [...]. Komisi je svěřena pravomoc přijímat
regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s
články 10 až 14 nařízení č. 1095/2010. KAPITOLA 3
POŽADAVKY NA ZVEŘEJŇOVÁNÍ Článek 12
Zveřejňování důvěrných informací 1.
Emitent finančního nástroje je povinen co
nejdříve informovat veřejnost o důvěrných informacích, jež
se ho přímo týkají, a na přiměřenou dobu umístit na svých
internetových stránkách veškeré důvěrné informace, které je nutno zveřejnit.
2.
Účastník trhu s povolenkami na emise je
povinen veřejně, účinně a včas zveřejnit
důvěrné informace týkající se povolenek na emise, které drží v
souvislosti se svým podnikáním, včetně činností v oblasti
letectví podle vymezení v příloze I směrnice 2003/87/ES nebo
zařízení ve smyslu čl. 3 písm. e) téže směrnice, které daný
účastník, mateřská společnost nebo přidružená
společnost vlastní nebo kontroluje, nebo za něž je účastník,
jeho mateřská společnost nebo přidružená společnost z
provozního hlediska odpovědná, a to buď zcela nebo
částečně. Pokud jde o zařízení, musí toto sdělení
obsahovat relevantní informace o kapacitě a využití zařízení,
včetně plánovaných či neplánovaných odstávek těchto zařízení. První pododstavec se nevztahuje na účastníky
trhu s povolenkami na emise, pokud činnosti v oblasti letectví nebo
zařízení, které vlastní, kontroluje nebo za než je zodpovědný, produkovaly
v předchozím roce emise pod úrovní minimální prahové hodnoty ekvivalentu
oxidu uhličitého, a v případě zařízení, kde probíhá spalování,
nepřesáhl jmenovitý tepelný příkon minimální prahovou hodnotu. Komise přijme prostřednictvím aktu v
přenesené pravomoci v souladu s článkem 31 opatření, kterým se
stanoví minimální hranice ekvivalentu oxidu
uhličitého, a minimální hranice jmenovitého tepelného příkonu pro
účely uplatnění výjimky stanovené v druhém pododstavci. 3.
Odstavce 1 a 2 se nevztahují na informace, které
jsou pouze důvěrnými informacemi ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm.
e). 4.
Aniž je dotčen odstavec 5, emitent
finančního nástroje nebo účastník trhu s povolenkami na emise, na
něhož se nevztahuje výjimka v souladu s čl. 12 odst. 2 druhým
pododstavcem, může na vlastní odpovědnost odložit
uveřejnění důvěrné informace podle odstavce 1, např.
aby nepoškodil své oprávněné zájmy, a to za předpokladu, že jsou
splněny tyto dvě podmínky: –
odkladem nedojde k uvedení veřejnosti v omyl; –
emitent finančního nástroje nebo účastník
trhu s povolenkami na emise je schopen zajistit důvěrnost této
informace. Pokud emitent finančního nástroje nebo
účastník trhu s povolenkami na emise odložil zveřejnění
důvěrné informace podle tohoto odstavce, je povinen to oznámit
příslušnému orgánu ihned poté, co tyto informace zveřejní. 5.
Příslušný orgán může emitentovi
finančního nástroje povolit odklad uveřejnění důvěrné
informace za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky: –
jde o informaci systémového významu; –
odklad zveřejnění je ve veřejném
zájmu; –
lze zajistit důvěrnost těchto
informací. Toto povolení se vydává písemně.
Příslušný orgán povolí odklad pouze na dobu, která je ve veřejném
zájmu. Příslušný orgán nejméně jednou týdně
posoudí, zda je odklad i nadále vhodný, a zruší povolení ihned poté, co
přestane platit některá z podmínek v písmenech a), b) a c). 6.
V případě, že emitent finančního
nástroje nebo účastník trhu s povolenkami na emise, na něhož se
nevztahuje výjimka v souladu s čl. 12 odst. 2 druhým pododstavcem, nebo
osoba jednající jeho jménem či na jeho účet sdělí
důvěrnou informaci třetí osobě při běžném výkonu
svých povinností vyplývajících ze zaměstnání či povolání, jak je
uvedeno v čl. 7 odst. 4, musí tuto informaci kompletně a účinně
zveřejnit buď současně v případě úmyslného
uveřejnění, nebo neprodleně v případě neúmyslného
uveřejnění. Tento odstavec se nepoužije v případě, že
osoba, která přijímá informaci, je povinna zachovávat mlčenlivost, a
to bez ohledu na to, zda tato povinnost vyplývá ze zákona, předpisů,
stanov nebo ze smlouvy. 7.
V případě, že se obchodní místo takto
rozhodne, může pro emitenty na daném trhu umístit důvěrné
informace týkající se emitentů finančních nástrojů, jejichž
finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trhu pro růst malých
a středních podniků, na svých internetových stránkách namísto na
webových stránkách emitenta. V takovém případě se má za to, že
emitent splnil povinnosti uvedené v odstavci 1. 8.
Tento článek se nevztahuje na emitenty,
kteří nepožadovali nebo neschválili přijetí svých finančních
nástrojů k obchodování na regulovaném trhu v některém z
členských států nebo v případě nástroje obchodovaného pouze
v systémech MTF či OTF nepožadovali nebo neschválili obchodování se svými
finančními nástroji v systémech MTF či OTF v některém z
členských států. 9.
ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem,
které stanoví: –
technické prostředky pro vhodné
uveřejňování důvěrných informací podle odstavců 1, 6 a
7; –
technické prostředky pro odklad
uveřejnění důvěrných informací podle odstavců 4 a 5. ESMA předloží návrhy prováděcích technických
norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do [...]. Komisi je svěřena pravomoc přijímat
prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu
s článkem 15 nařízení č. 1095/2010. Článek 13
Seznamy zasvěcených osob 1.
Emitenti finančních nástrojů nebo
účastníci trhu s povolenkami, na něž se nevztahuje výjimka v souladu
s čl. 12 odst. 2 druhým pododstavcem, a osoby jednající jejich jménem nebo
na jejich účet jsou povinni: –
sestavit seznam všech osob, které pro ně
pracují na základě pracovní smlouvy nebo jinak a které mají přístup k
důvěrným informacím; –
pravidelně seznam aktualizovat; a –
co nejdříve předložit tento seznam
příslušnému orgánu, pokud si jej tento vyžádá. 2.
Emitenti finančního nástroje, jejichž
finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trhu pro růst malých
a středních podniků, povinnost vypracovat takový seznam nemají. Pokud
o to však požádá příslušný orgán v rámci výkonu své kontrolní či
vyšetřovací pravomoci, poskytne emitent příslušnému orgánu seznam
označující osoby s přístupem k důvěrným informacím, které
pro něj pracují. 3.
Tento článek se nevztahuje na emitenty,
kteří nepožadovali nebo neschválili přijetí svých finančních
nástrojů k obchodování na regulovaném trhu v některém z
členských států nebo v případě nástroje obchodovaného pouze
v systémech MTF či OTF nepožadovali nebo neschválili obchodování
se svými finančními nástroji v systémech MTF či OTF v
některém z členských států. 4.
Komise přijme prostřednictvím aktů v
přenesené pravomoci v souladu s článkem 31 opatření, kterými se stanoví obsah seznamu dle odstavce 1, včetně
informací o totožnosti a důvodech pro zařazení těchto osob na
seznam zasvěcených osob, a podmínky, za nichž emitenti finančního
nástroje nebo účastníci trhu s povolenkami na emise nebo osoby
jednající jejich jménem musí vypracovat tento seznam, včetně
podmínek, za nichž je tyto seznamy třeba aktualizovat, časového období,
po které je nutno tyto seznamy uchovávat, a odpovědnosti osob na nich
uvedených. 5.
Tento článek se rovněž vztahuje na
všechny dražební platformy, dražitele a subjekty sledující dražby ve vztahu
k dražbám povolenek na emise nebo jiných, na nich založených dražených
produktů, které se konají v
souladu s nařízením č. 1031/2010. 6.
ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických
norem pro určení přesného formátu seznamů zasvěcených osob a formátu pro
aktualizaci těchto seznamů uvedených v tomto článku. ESMA předloží návrhy prováděcích technických
norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do [...]. Komisi je svěřena pravomoc přijímat
prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s
článkem 15 nařízení č. 1095/2010. Článek 14
Transakce osob s řídicí pravomocí 1.
Osoby s řídicí pravomocí v rámci emitenta
finančního nástroje nebo účastníka trhu s povolenkami na emise, na
něhož se nevztahuje výjimka v souladu s čl. 12 odst. 2 druhým
pododstavcem, jakož i osoby, jež jsou s nimi v úzké vazbě, zajistí, aby
byly zveřejněny informace o existenci transakcí
uskutečněných na vlastní účet vztahujících se k akciím daného
emitenta nebo k derivátům nebo k jiným finančním nástrojům s
nimi spojeným nebo k povolenkám na emise. Tyto osoby zajistí, aby byly
informace zveřejněny do dvou pracovních dnů ode dne, kdy k transakci
došlo. 2.
Pro účely odstavce 1 zahrnují transakce, pro
něž platí oznamovací povinnost, toto jednání: –
zastavení nebo půjčení finančních
nástrojů osobou nebo jménem osoby uvedené v odstavci 1; –
transakce uskutečněné portfolio manažerem
nebo jinou osobou jménem osoby uvedené v odstavci 1, včetně
případů, kdy tento manažer nebo jiná osoba jedná dle vlastního
uvážení. 3.
Odstavec 1 se nevztahuje na transakce v celkové
výši do 20 000 EUR za období kalendářního roku. 4.
Tento článek se rovněž vztahuje na
všechny dražební platformy, dražitele a subjekty sledující dražby ve vztahu
k dražbám povolenek na emise nebo jiných, na nich založených dražených
produktů, které se konají v
souladu s nařízením č. 1031/2010. 5.
Komise může přijmout prostřednictvím
aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31 opatření,
kterými se mění limit podle odstavce 3 s ohledem na vývoj na
finančních trzích. 6.
Komise přijme prostřednictvím aktů v
přenesené pravomoci v souladu s článkem 31 opatření, kterými se stanoví profesní funkce osob považovaných za osoby s
řídicí pravomocí uvedené v odstavci 1, typy vazeb, včetně
rodinných vazeb a vazeb dle občanského a smluvního práva, považované za
úzké osobní vazby, charakteristiky transakce podle odstavce 2, jež
zakládají oznamovací povinnost, informace, které se musí zveřejnit, a
způsob informování veřejnosti. Článek 15
Investiční doporučení a statistiky 1.
Osoby, které vydávají nebo rozšiřují informace
doporučující nebo navrhující investiční strategii určené pro
distribuční kanály nebo pro veřejnost, vyvinou přiměřenou
snahu o zajištění objektivní prezentace těchto informací a informují
o svých zájmech nebo upozorňují na střet zájmů v souvislosti s
finančními nástroji, jichž se informace týkají. 2.
Veřejné instituce, které rozšiřují
statistiky, jež mohou mít významný vliv na finanční trhy, rozšiřují
tyto statistiky objektivně a průhledně. 3.
ESMA vypracuje návrhy regulačních technických
norem, kterými se stanoví technická opatření pro různé kategorie osob uvedených
v odstavci 1, pro objektivní předkládání informací
doporučujících investiční strategii a pro uveřejňování konkrétních
zájmů nebo upozorňování na střety zájmů. ESMA předloží návrhy regulačních technických
norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do [...]. Komisi je svěřena pravomoc přijímat
regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s
články 10 až 14 nařízení č. 1095/2010. KAPITOLA 4
ESMA A PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY Článek 16
Příslušné orgány Aniž jsou dotčeny pravomoci soudních
orgánů, určí každý členský stát jediný správní orgán příslušný
pro účely tohoto nařízení. Příslušný orgán zajistí, aby se na
jeho území používala ustanovení tohoto nařízení ve vztahu k veškerým
činnostem prováděným na jeho území a k činnostem prováděným
v zahraničí týkajícím se nástrojů přijatých k obchodování na
regulovaném trhu, pro něž byla podána žádost o přijetí k obchodování
na regulovaném trhu nebo které jsou obchodovány v systému MTF nebo OTF na jeho
území. Členské státy o určeném příslušném orgánu informují Komisi,
ESMA a příslušné orgány jiných členských států. Článek 17
Pravomoci příslušných orgánů 1.
Příslušné orgány vykonávají své funkce
některým z následujících způsobů: a) přímo; b) ve spolupráci s jinými orgány nebo
podniky na trhu; c) v rámci své odpovědnosti
přenesením pravomoci na jiné orgány nebo podniky na trhu; d) podáním žádosti u příslušných
soudních orgánů. 2.
Aby mohly plnit své povinnosti podle tohoto
nařízení, musí mít příslušné orgány v souladu s vnitrostátním právem
alespoň tyto dohledové a vyšetřovací pravomoci: a) požadovat přístup k jakémukoli
dokumentu v jakékoli podobě a získat nebo pořídit jeho kopii; b) požadovat informace od jakékoli osoby,
včetně těch, které se postupně zúčastňují
předávání pokynů nebo provádění příslušných operací, jakož
i jejich nadřízených, a pokud je to nutné, předvolat a vyslechnout
každou takovou osobu za účelem získání informací; c) ve vztahu ke komoditním derivátům požadovat
informace od účastníků souvisejících spotových trhů podle
standardizovaných formátů, získávat zprávy o transakcích a mít přímý
přístup k systémům obchodníků; d) provádět kontroly na místě
v jiných než v soukromých prostorách s ohlášením nebo bez ohlášení; e) po předchozím získání povolení od
soudního orgánu daného členského státu v souladu s vnitrostátním
právem a v případě, že existuje důvodné podezření, že
dokumenty týkající se předmětu dané kontroly mohou být relevantní pro
dokazování případu obchodování s důvěrnými informacemi nebo
manipulace s trhem, kteréžto jednání je v rozporu se tímto
nařízením nebo směrnicí [nová směrnice MAD], vstupovat do
soukromých prostor s cílem zajistit dokumenty v jakékoli formě; f) požadovat stávající záznamy o
telefonních a datových přenosech uchovávané telekomunikačním
operátorem nebo investiční firmou v případě, že existuje
důvodné podezření, že tyto záznamy týkající se předmětu
dané kontroly mohou být relevantní pro dokazování případu obchodování
zasvěcených osob nebo manipulace s trhem dle vymezení v [nové směrnici MAD], kteréžto jednání je v rozporu
s tímto nařízením nebo směrnicí [nová směrnice MAD]; tyto
záznamy se však nebudou týkat obsahu komunikace, se kterou souvisí. 3.
Příslušné úřady vykonávají své dohledové
a vyšetřovací pravomoci uvedené v odstavci 2 v souladu
s vnitrostátním právem. 4.
Zpracování osobních údajů shromážděných
při výkonu dohledových a vyšetřovacích pravomocí podle tohoto
článku se provádí v souladu se směrnicí 95/46/ES. 5.
Členské státy zajistí přijetí vhodných
opatření tak, aby příslušné orgány měly veškeré dohledové a
vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro plnění jejich
povinností. Článek 18
Spolupráce s ESMA 1.
Příslušné orgány spolupracují pro účely
tohoto nařízení s ESMA v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010. 2.
Příslušné orgány neprodleně poskytnou
ESMA veškeré informace nezbytné pro plnění jejích úkolů v souladu s
článkem 35 nařízení (EU) č. 1095/2010. 3.
ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických
norem pro určení postupů a formulářů
pro výměnu informací uvedených v odstavci 2. ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem
uvedené v prvním pododstavci Komisi do [...]. Komisi je svěřena pravomoc přijímat
prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s
článkem 15 nařízení č. 1095/2010. Článek 19
Povinnost spolupracovat 1.
Příslušné orgány spolupracují mezi sebou
navzájem a s ESMA tam, kde je to nezbytné pro účely tohoto nařízení.
Zejména poskytují pomoc příslušným orgánům jiných členských
států a ESMA a bez zbytečného odkladu si vyměňují informace
a spolupracují při vyšetřování a vymáhání práva. Tato spolupráce a
pomoc se vztahuje také na Komisi, pokud jde o výměnu informací týkajících
se komodit, které jsou zemědělskými produkty uvedenými v příloze
I Smlouvy. 2.
Příslušné orgány a ESMA spolupracují s
agenturou ACER a vnitrostátními regulačními orgány členských států
tak, aby zajistily přijetí koordinovaného přístupu k vymáhání
příslušných pravidel tam, kde se transakce, pokyny k obchodování nebo jiné
kroky či jednání vztahují na jeden či více finančních
nástrojů, na něž se vztahuje toto nařízení, jakož i na jeden
nebo více velkoobchodních energetických produktů, na které se vztahují
články 3, 4 a 5 [nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. ...
o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií]. Při
uplatňování článků 6, 7 a 8 tohoto nařízení u finančních
nástrojů týkajících se velkoobchodních energetických produktů příslušné
orgány zohlední specifickou povahu definic v článku 2 [nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. ... o integritě a transparentnosti
velkoobchodního trhu s energií] a ustanovení článků 3, 4 a 5
[nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. ... o integritě a
transparentnosti velkoobchodního trhu s energií]. 3.
Příslušné orgány na vyžádání neprodleně
poskytují veškeré informace nutné pro účely uvedené v odstavci 1. 4.
V případě, že je příslušný
orgán přesvědčen o tom, že na území jiného členského státu
dochází nebo došlo k jednání, které je v rozporu s ustanoveními tohoto
nařízení, nebo že dochází k jednání ovlivňujícímu finanční
nástroje obchodované v obchodním místě nacházejícím se v jiném
členském státě, oznámí tuto skutečnost co nejpodrobněji
příslušnému orgánu tohoto jiného členského státu a ESMA a v
případě velkoobchodních energetických produktů agentuře
ACER. Zainteresované příslušné orgány různých členských
států provádějí vzájemné konzultace a konzultace s ESMA a v
případě velkoobchodních energetických produktů s agenturou ACER
ohledně přijetí vhodných opatření a vzájemně se informují o
podstatných událostech dosavadního vývoje. Koordinují svůj postup, aby se
předešlo možnému zdvojení a překrývání při uplatňování
správních opatření, sankcí a pokut v těchto přeshraničních
případech v souladu s články 24, 25, 26, 27 a 28, a vzájemně si
pomáhají při prosazování svých rozhodnutí. 5.
Příslušný orgán jednoho členského státu
může pro účely kontroly nebo šetření na místě požádat o
pomoc příslušný orgán jiného členského státu. Příslušný orgán informuje ESMA o všech
žádostech uvedených v prvním pododstavci. V případě šetření nebo
kontroly s přeshraničním účinkem koordinuje ESMA kontroly nebo
šetření, je-li o to požádán některým z příslušných orgánů. Pokud příslušný orgán obdrží od
příslušného orgánu jiného členského státu žádost, aby provedl
kontrolu nebo šetření na místě, může provést některý z
následujících kroků: a) provést kontrolu nebo šetření na
místě sám; b) umožnit příslušnému orgánu, který
podal žádost, účastnit se kontroly nebo šetření na místě; c) umožnit příslušnému orgánu, který
podal žádost, provést kontrolu nebo šetření na místě sám; d) jmenovat auditory nebo odborníky,
kteří provedou kontrolu nebo šetření na místě; e) rozdělit se o konkrétní úkoly
související s kontrolními činnostmi s ostatními příslušnými orgány. 6.
Aniž je dotčen článek 258 Smlouvy o
fungování EU, může příslušný orgán, jehož žádosti o informace nebo
pomoc podle odstavců 1, 2, 3 a 4 není v přiměřené
lhůtě vyhověno nebo jehož žádost o informace nebo pomoc je
zamítnuta, toto zamítnutí nebo absenci konání v přiměřeném
časovém horizontu předložit ESMA. V těchto případech může ESMA
jednat v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010, aniž
je dotčena jeho možnost jednat v souladu s článkem 17 nařízení
(EU) č. 1095/2010. 7.
Příslušné orgány spolupracují a
vyměňují si informace s příslušnými vnitrostátními a
regulačními orgány třetích zemí odpovědných za související spotové
trhy v případě, že mají důvodné podezření, že došlo nebo
dochází k jednání, které představuje zneužívání trhu v souladu s
článkem 2. Tato spolupráce zajistí konsolidovaný přehled o
finančních a spotových trzích a odhalování a stíhání
přeshraničních případů zneužívání trhu i zneužívání
napříč trhy. V souvislosti s povolenkami na emise musí být
rovněž zajištěna spolupráce a výměna informací podle
předchozího pododstavce se: a) subjektem sledujícím dražby ve vztahu k
dražbám povolenek na emise nebo jiných dražených produktů na nich
založených, které se konají v souladu s nařízením č. 1031/2010; b) příslušnými orgány, správci
registru, včetně hlavního správce, a dalšími veřejnými orgány
pověřenými dohledem nad dodržováním směrnice 2003/87/ES. ESMA v rámci spolupráce a výměny informací
mezi příslušnými a regulačními orgány v ostatních členských
státech a třetích zemích vystupuje jako zprostředkovatel a
koordinátor. Příslušné orgány pokud možno uzavírají ujednání o spolupráci
s regulačními orgány třetích zemí odpovědnými za související
spotové trhy v souladu s článkem 20. 8.
Zpřístupnění osobních údajů
třetím zemím se řídí články 22 a 23. 9.
ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických
norem pro určení postupů a formulářů pro výměnu informací a pomoc
uvedených v tomto článku. ESMA předloží návrhy prováděcích technických
norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do [...]. Komisi je svěřena pravomoc přijímat
prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s
článkem 15 nařízení č. 1095/2010. Článek 20
Spolupráce s třetími zeměmi 1.
Příslušné orgány členských států
uzavírají v případě potřeby dohody o spolupráci s
příslušnými orgány třetích zemí, pokud jde o výměnu informací s
příslušnými orgány ve třetích zemích a vymáhání povinností vyplývajících
z tohoto nařízení ve třetích zemích. Tyto dohody zajistí alespoň
účinnou výměnu informací, která příslušným orgánům
umožňuje plnit své povinnosti podle tohoto nařízení. Příslušný orgán informuje ESMA a ostatní
příslušné orgány členských států, pokud navrhuje uzavřít
takové dohody. 2.
ESMA koordinuje rozvoj dohod o spolupráci mezi
příslušnými orgány členských států a příslušnými orgány
třetích zemí. Za tímto účelem připraví ESMA vzorovou dohodu o
spolupráci, kterou mohou příslušnými orgány členských států
použít. ESMA rovněž mezi příslušnými orgány
členských států koordinuje výměnu informací získaných od
příslušných orgánů třetích zemí, které mohou být důležité
pro přijetí opatření podle článků 24, 25, 26, 27 a 28. 3.
Příslušné orgány uzavírají dohody o
výměně informací s příslušnými orgány třetích zemí pouze
tehdy, pokud sdělované informace podléhají zárukám profesního tajemství,
které jsou alespoň rovnocenné zárukám stanoveným v článku 21. Účelem
této výměny informací je plnění úkolů těchto příslušných
orgánů. 4.
Zpřístupnění osobních údajů
třetím zemím se řídí články 22 a 23. Článek 21
Profesní tajemství 1.
Na veškeré důvěrné informace
přijaté, vyměněné nebo předané podle tohoto nařízení
se vztahují podmínky profesního tajemství stanovené v odstavcích 2 a 3. 2.
Povinnost mlčenlivosti v rámci profesního
tajemství se vztahuje na všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro
příslušný orgán nebo jakýkoli orgán nebo podnik na trhu, na něhož
příslušný orgán přenesl své pravomoci, včetně auditorů
a odborníků smluvně najatých příslušným orgánem. Informace, na
něž se vztahuje profesní tajemství, nesmějí být sděleny žádné
jiné osobě nebo orgánu, vyjma na základě ustanovení zákona. 3.
Veškeré informace vyměněné mezi
příslušnými orgány podle tohoto nařízení jsou považovány za
důvěrné, s výjimkou případů, kdy příslušný orgán v
okamžiku jejich sdělení uvede, že informace mohou být
zpřístupněny, nebo kdy je takovéto zpřístupnění nutné pro
soudní řízení. Článek 22
Ochrana osobních údajů Pokud jde o zpracování osobních údajů
členskými státy v rámci tohoto nařízení, použijí příslušné
orgány ustanovení směrnice 95/46/ES. Pokud jde o zpracování osobních
údajů orgánem ESMA v rámci tohoto nařízení, řídí se ESMA ustanoveními
nařízení (ES) č. 45/2001. Osobní údaje se uchovávají po dobu
maximálně 5 let. Článek 23
Poskytnutí osobních údajů třetím zemím 1.
Příslušný orgán členského státu může
předávat osobní údaje do třetích zemí za předpokladu, že jsou
splněny požadavky směrnice 95/46/ES, zejména článků 25 nebo
26, a pouze po posouzení jednotlivých případů. Příslušný orgán
členského státu se ujistí, že je předání nezbytné pro účely
tohoto nařízení. Příslušný orgán zajistí, aby tato třetí
země nepředala údaje jiné třetí zemi bez výslovného písemného
souhlasu a splnění podmínek stanovených příslušným orgánem
členského státu. Osobní údaje mohou být předány jen do třetí
země, která poskytuje odpovídající úroveň ochrany osobních
údajů. 2.
Příslušný orgán členského státu
předá příslušnému orgánu třetí země informace získané od
příslušného orgánu jiného členského státu pouze v případě,
že příslušný orgán daného členského státu získal výslovný souhlas
příslušného orgánu, který předal informace, a případně pokud
jsou tyto informace předány pouze pro účely, pro které tento orgán
dal svůj souhlas. 3.
V případě, že dohoda o spolupráci
umožňuje výměnu osobních údajů, musí být v souladu se
směrnicí 95/46/ES. KAPITOLA 5
Správní opatření a sankce Článek 24
Správní opatření a sankce 1.
Členské státy stanoví pravidla týkající se
správních opatření a sankcí vztahujících se za okolností vymezených
v článku 25 na osoby odpovědné za porušení ustanovení tohoto
nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění
jejich provádění. Tato opatření a tyto sankce musí být účinné,
přiměřené a odrazující. Do [24 měsíců po vstupu tohoto
nařízení v platnost] oznámí členské státy pravidla uvedená v
prvním pododstavci Komisi a ESMA. Členské státy oznámí Komisi a ESMA
neprodleně také všechny následné změny. 2.
Při výkonu svých sankčních pravomocí za
okolností vymezených v článku 25 příslušné orgány úzce spolupracují,
aby zajistily, že správní opatření a sankce povedou k žádoucím
výsledkům tohoto nařízení, a koordinují svou činnost, aby se
zabránilo možnému zdvojování a překrývání při uplatňování
správních opatření, sankcí a pokut v přeshraničních
případech v souladu s článkem 19. Článek 25
Sankční pravomoci Tento článek se uplatní za všech
těchto okolností: a) osoba provádí obchodování
zasvěcených osob v rozporu s článkem 9; b) osoba doporučuje nebo navádí jinou
osobu k obchodování zasvěcených osob v rozporu s článkem 9; c) osoba neoprávněně zveřejní
důvěrné informace v rozporu s článkem 9; d) osoba provádí manipulace s trhem v
rozporu s článkem 10; e) osoba se pokusí o manipulaci s trhem v
rozporu s článkem 10; f) osoba, která provozuje činnost
obchodního místa, nepřijme a neudržuje účinná opatření a postupy
zaměřené na prevenci a odhalování praktik manipulace s trhem v
rozporu s čl. 11 odst. 1; g) osoba, která profesionálně
zajišťuje nebo provádí transakce, nemá zavedeny systémy pro odhalování a oznamování
transakcí, které mohou představovat obchodování zasvěcených osob,
manipulaci s trhem či pokus o manipulaci s trhem, nebo neoznámí
podezřelé pokyny nebo transakce příslušnému orgánu bez prodlení, v
rozporu s čl. 11 odst. 2; h) emitent finančního nástroje nebo účastník
trhu s povolenkami na emise, na něhož se nevztahuje výjimka v souladu s
čl. 12 odst. 2 druhým pododstavcem, neinformuje co nejdříve
veřejnost o důvěrných informacích nebo na svých internetových
stránkách neuveřejní důvěrné informace, které mají být
zveřejněny, v rozporu s čl. 12 odst. 1; i) emitent finančního nástroje nebo
účastník trhu s povolenkami na emise, na něhož se nevztahuje výjimka
v souladu s čl. 12 odst. 2 druhým pododstavcem, odloží
zveřejnění důvěrných informací, přičemž takový
odklad může uvést veřejnost v omyl, nebo není zajištěna
důvěrnost této informace, v rozporu s čl. 12 odst. 2; j) emitent finančního nástroje nebo
účastník trhu s povolenkami na emise, na něhož se nevztahuje výjimka
v souladu s čl. 12 odst. 2 druhým pododstavcem, neinformuje příslušný
orgán, že zveřejnění důvěrných informací bylo odloženo, v
rozporu s čl. 12 odst. 2; k) emitent finančního nástroje nebo
účastník trhu s povolenkami na emise nebo osoba jednající jejich jménem
nebo na jejich účet nezveřejní důvěrné informace
sdělené kterékoli osobě v rámci běžného výkonu povinností
vyplývajících ze zaměstnání nebo povolání, v rozporu s čl. 12 odst.
4; l) emitent finančního nástroje,
účastník trhu s povolenkami na emise, na něhož se nevztahuje výjimka
v souladu s čl. 12 odst. 2 druhým pododstavcem, nebo osoba jednající
jejich jménem nebo na jejich účet nevytvoří, pravidelně
neaktualizuje nebo nepředá příslušnému orgánu na jeho žádost seznam
zasvěcených osob, v rozporu s čl. 13 odst. 1; m) osoba s řídicí pravomocí v rámci
emitenta finančních nástrojů, účastníka trhu s povolenkami na
emise, na něhož se nevztahuje výjimka v souladu s čl. 12 odst. 2 druhým
pododstavcem, nebo osoba v úzké vazbě s nimi nezveřejní existenci
transakcí uskutečněných na vlastní účet, v rozporu s čl. 14
odst. 1 a 2; n) osoba, která vydává nebo rozšiřuje
informace doporučující nebo navrhující investiční strategii
určené pro distribuční kanály nebo pro veřejnost, nevyvine
přiměřenou snahu k tomu, aby tyto informace byly
předkládány objektivně, nebo nezveřejní zájmy či střety
zájmů, v rozporu s čl. 15 odst. 1; o) osoba, která pracuje nebo pracovala pro
příslušný orgán nebo jakýkoli orgán nebo podnik na trhu, na něž
příslušný orgán přenesl své úkoly, zveřejní informace, na které
se vztahuje profesní tajemství, v rozporu s článkem 21; p) osoba neumožní příslušnému orgánu
přístup k dokumentu a neposkytne jeho kopii požadovanou v souladu s
čl. 17 odst. 2 písm. a); q) osoba neposkytne informace nebo nereaguje
na výzvu ze strany příslušného orgánu v souladu s čl. 17 odst. 2
písm. b); r) účastník trhu neposkytne
příslušnému orgánu informace týkající se komoditních derivátů nebo
zprávy o podezřelých transakcích nebo neumožní přímý přístup k
systémům obchodníků na základě žádosti v souladu s čl. 17
odst. 2 písm. c); s) osoba neumožní přístup do prostor
za účelem jejich kontroly na základě žádosti příslušného orgánu
v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. d); t) osoba neumožní přístup k
záznamům telefonních hovorů či datového přenosu na
základě žádosti příslušného orgánu v souladu s čl. 17 odst. 2
písm. f); u) osoba nevyhoví žádosti příslušného
orgánu ukončit činnost, která je v rozporu s tímto nařízením,
pozastavit obchodování s finančními nástroji nebo publikovat opravné
prohlášení; v) osoba vykonává činnost navzdory
zákazu ze strany příslušného orgánu. Článek 26
Správní opatření a sankce 1.
Aniž jsou dotčeny dohledové pravomoci
příslušných orgánů v souladu s článkem 17, mají v
případě porušení uvedeného v odstavci 1 příslušné orgány v
souladu s vnitrostátním právem pravomoc ukládat alespoň tato správní
opatření a sankce: a) příkaz osobě odpovědné za porušení
pravidel, aby toto jednání ukončila a zdržela se jeho opakování; b) opatření, která mají být
uplatněna za neposkytnutí spolupráce při vyšetřování podle
článku 17; c) opatření, která vedou k
ukončení trvalého porušování tohoto nařízení a odstranění jeho
účinků; d) veřejné prohlášení, které
označuje odpovědnou osobu a povahu porušení pravidel,
zveřejněné na internetových stránkách příslušných orgánů; e) oprava zveřejněných
nepravdivých nebo zavádějících informací včetně požadavku, aby
emitent nebo jiná osoba, která zveřejnila nebo šířila nepravdivé nebo
zavádějící informace, zveřejnila opravné prohlášení; f) dočasný zákaz výkonu činnosti; g) odnětí oprávnění investičního
podniku ve smyslu čl. 4 odst. 1 směrnice [nová MiFID]; h) dočasný zákaz výkonu funkce v
investičních podnicích pro jakéhokoli člena orgánu investičního
podniku nebo pro jakoukoli jinou fyzickou osobu, která nese odpovědnost; i) pozastavení obchodování s příslušným
finančním nástrojem; j) požadavek na zmrazení a/nebo obstavení
aktiv; k) správní peněžité sankce až do výše
dvojnásobku výše dosaženého zisku nebo zamezené ztráty, jež jsou důsledkem
porušení pravidel, pokud je lze stanovit; l) pokud jde o fyzické osoby, správní
peněžité sankce až do výše [5 000 000 EUR] nebo v členských
státech, v nichž euro není úřední měnou, do výše odpovídající hodnoty
v národní měně ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost; m) pokud jde o právnickou osobu, správní
peněžité sankce až do výše 10 % jejího celkového ročního obratu za
předchozí hospodářský rok; pokud je právnická osoba dceřinou
společností mateřského podniku [ve smyslu článků 1 a 2
směrnice 83/349/EHS], příslušný celkový roční obrat je celkovým
ročním obratem za předchozí hospodářský rok stanoveným z
konsolidované účetní závěrky vrcholného mateřského podniku. 2.
Příslušné orgány mohou mít kromě
pravomocí uvedených v odstavci 2 i jiné sankční pravomoci a mohou stanovit
vyšší úrovně správních peněžitých sankcí než jsou ty, které stanovuje
daný odstavec. 3.
Každé správní opatření a sankce za porušení
tohoto nařízení se zveřejňují bez zbytečného odkladu,
včetně alespoň informací o druhu a povaze porušení a totožnosti
osob za ně odpovědných, pokud však takové zveřejnění
vážně neohrozí stabilitu finančních trhů. V případě,
že by zveřejnění způsobilo nepřiměřenou škodu
zúčastněným stranám, musí příslušné orgány zveřejnit
opatření a sankce na anonymním základě. Článek 27
Účinné uplatňování sankcí 1.
Při určování druhu správních opatření
a sankcí vezmou příslušné orgány v úvahu veškeré významné okolnosti,
včetně: a) závažnosti a délky trvání porušení
pravidel; b) míry odpovědnosti odpovědné
osoby; c) finanční síly odpovědné osoby,
což je vyjádřeno celkovým obratem odpovědné právnické osoby nebo
ročním příjmem odpovědné fyzické osoby; d) významu realizovaného zisku nebo
zamezených ztrát pro odpovědnou osobu, pokud je lze určit; e) úrovně spolupráce odpovědné
osoby s příslušným orgánem, aniž by byla dotčena nutnost zajistit
vrácení realizovaných zisků či zamezených ztrát; f) předchozího porušení pravidel odpovědnou
osobou. Příslušné orgány mohou vzít do úvahy i další
faktory, jsou-li tyto faktory stanoveny ve vnitrostátním právu. 2.
ESMA stanoví obecné zásady určené
příslušným orgánům v souladu s článkem 16 nařízení (EU)
č. 1095/2010 o druzích správních opatření a sankcí a výši pokut. Článek 28
Odvolání Členské státy zajistí, aby na rozhodnutí
přijatá příslušným orgánem v souladu s tímto nařízením bylo
možno uplatnit právo na odvolání. Článek 29
Oznamování porušení pravidel 1.
Členské státy zavedou mechanismy, které
účinně motivují k oznamování porušení tohoto nařízení
příslušným orgánům a které zahrnují alespoň: a) zvláštní postupy pro příjem oznámení
o porušení pravidel a následná opatření; b) přiměřenou ochranu pro
osoby, které oznámí možné nebo skutečné porušení; c) ochranu osobních údajů týkajících se
jak osoby, která oznamuje možné nebo skutečné porušení, tak obviněné
osoby v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici 95/46/ES; d) vhodné postupy k zajištění práva
obviněné osoby na obhajobu a práva být vyslechnut před přijetím
rozhodnutí, které se jej týká, a práva na účinný soudní opravný
prostředek proti rozhodnutí nebo opatření, která se jej týkají. 2.
Finanční pobídky pro osoby, které nabízejí zásadní
informace o možném porušení tohoto nařízení, mohou být poskytovány
v souladu s vnitrostátním právem, pokud pro tyto osoby již neexistuje
právní nebo smluvní povinnost oznamovat tyto informace, informace jsou nové a vedou
k uložení správní sankce nebo opatření nebo trestní sankce za porušení
tohoto nařízení. 3.
Komise přijme prostřednictvím
prováděcích aktů v souladu s článkem 33 opatření pro upřesnění postupů uvedených v odstavci 1,
včetně způsobu oznamování, následných opatření a
opatření na ochranu osob. Článek 30
Výměna informací s ESMA 1.
Příslušné orgány a soudní orgány poskytnou
ESMA každoročně souhrnné informace o všech správních opatřeních,
sankcích a pokutách uložených v souladu s články 24, 25, 26, 27, 28 a 29.
ESMA tyto informace zveřejní ve výroční zprávě. 2.
V případě, že příslušný orgán
zveřejnil správní opatření, sankce a pokuty, oznámí je
současně orgánu ESMA. 3.
Pokud se zveřejněné správní
opatření, sankce a pokuta vztahují na investiční podnik povolený v
souladu se směrnicí [nová MiFID], uvede ESMA odkaz na
zveřejněnou sankci v rejstříku investičních podniků
podle čl. 5 odst. 3 směrnice [nová MiFID]. 4.
ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických
norem pro určení postupů a formulářů
pro výměnu informací uvedených v tomto článku. ESMA předloží návrhy prováděcích technických
norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do [...]. Komisi je svěřena pravomoc přijímat
prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s
článkem 15 nařízení č. 1095/2010. KAPITOLA 6
AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI Článek 31
Přenesení pravomoci Komise má pravomoc přijímat akty v
přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 týkající se
doplňování a změn podmínek pro programy zpětného odkupu a
stabilizace finančních nástrojů, definic v tomto nařízení,
podmínek pro sestavování seznamů zasvěcených osob, podmínek
týkajících se transakcí osob s řídicí pravomocí a pravidel pro osoby,
které poskytují informace, jež mohou vést ke zjištění porušení tohoto
nařízení. Článek 32
Výkon přenesené pravomoci 1.
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je
svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2.
Tato pravomoc je svěřena na dobu neurčitou
ode dne uvedeného v čl. 36 odst. 1. 3.
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení
pravomoci kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení
pravomocí v něm blíže určených. Nabývá účinku prvním dnem po
zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo
k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se
platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4.
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise
neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 5.
Akt v přenesené pravomoci vstoupí v platnost pouze
tehdy, nevysloví-li Evropský parlament ani Rada ve lhůtě dvou
měsíců od oznámení tohoto aktu Evropskému parlamentu a Radě
námitku, nebo oznámí-li před uplynutím této lhůty Evropský parlament
a Rada Komisi, že námitku nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo
Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. KAPITOLA 7
PROVÁDĚCÍ
AKTY Článek 33
Postup projednávání ve výboru 1.
Pro přijetí prováděcích aktů podle
čl. 29 odst. 3 je Komisi nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry
zřízený rozhodnutím Komise 2001/528/ES[41]. Tento výbor je
výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011[42]. 2.
Tam, kde se odkazuje na tento odstavec, se použije
článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011 s ohledem na ustanovení článku
8 téhož nařízení. KAPITOLA 8
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 34
Zrušení směrnice 2003/6/ES Směrnice 2003/6/ES se ruší s účinkem
ode dne [24 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost].
Odkazy na směrnici 2003/6/ES se považují za odkazy na toto nařízení. Článek 35
Přechodná ustanovení Tržní zvyklosti existující před vstupem
tohoto nařízení v platnost a akceptované příslušnými orgány v souladu
s nařízením Komise (ES) č. 2273/2003[43] pro účely
použití čl. 1 bodu 2 písm. a) směrnice 2003/6/ES mohou být nadále
používány až do [12 měsíců po zahájení použitelnosti tohoto
nařízení] za předpokladu, že jsou oznámeny příslušnými
orgány orgánu ESMA před datem použitelnosti tohoto nařízení. Článek 36
Vstup v platnost a použitelnost 1.
Toto nařízení vstupuje v platnost [dvacátým
dnem po] vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. 2.
Použije se od [24 měsíců po vstupu tohoto
nařízení v platnost] s výjimkou čl. 3 odst. 2, čl. 8 odst. 5, čl.
11 odst. 3, čl. 12 odst. 9, čl. 13 odst. 4, čl. 13 odst. 6, čl.
14 odst. 5, čl. 14 odst. 6, čl. 15 odst. 3, čl. 18 odst. 9, čl.
19 odst. 9, čl. 28 odst. 3 a čl. 29 odst. 3, které se použijí
okamžitě po vstupu tohoto nařízení v platnost. Toto nařízení je závazné v celém
rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu, Za Evropský parlament Za
Radu předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně PŘÍLOHA I A.
Ukazatele manipulativního jednání souvisejícího s nepravdivými nebo
zavádějícími signály a se zajištěním ceny Pro účely uplatňování čl. 8
odst. 1 písm. a) tohoto nařízení a aniž jsou dotčeny formy jednání
uvedené v odstavci 3 téhož článku, by účastníci trhu a příslušné
orgány měli při šetření transakcí nebo pokynů k obchodování
vzít v úvahu ukazatele z níže uvedeného demonstrativního výčtu,
které by však neměly být nutně samy o sobě považovány za projev
manipulace s trhem: a) míra, do jaké zadané pokyny k obchodování
nebo uskutečněné transakce představují významný podíl denního
objemu transakcí s příslušným finančním nástrojem, souvisejícím
spotovým komoditním kontraktem nebo draženým produktem na bázi povolenek na
emise, zejména když tyto činnosti vedou k významné změně jejich
cen; b) míra, do jaké pokyny k obchodování zadané
nebo transakce uskutečněné osobami s významnou kupní či prodejní
pozicí u finančního nástroje, souvisejícího spotového komoditního
kontraktu nebo draženého produktu na bázi povolenek na emise vedou k významným
změnám cen daného finančního nástroje, souvisejícího spotového
komoditního kontraktu nebo draženého produktu na bázi povolenek na emise; c) zda uskutečněné transakce
nevedou ke změně skutečného vlastníka finančního nástroje,
souvisejícího spotového komoditního kontraktu nebo draženého produktu na bázi
povolenek na emise; d) míra, do jaké zadané pokyny k obchodování
nebo uskutečněné transakce zahrnují zvrat pozic v krátkém období a
představují významný podíl denního objemu transakcí s příslušným
finančním nástrojem, souvisejícím spotovým komoditním kontraktem nebo
draženým produktem na bázi povolenek na emise a mohou být spojeny s významnými
změnami ceny finančního nástroje, souvisejícího spotového komoditního
kontraktu nebo draženého produktu na bázi povolenek na emise; e) míra, do jaké se zadané pokyny k
obchodování nebo uskutečněné transakce koncentrují v krátkém
časovém úseku burzovního dne a vedou ke změně ceny, která se
následně obrátí; f) míra, do jaké zadané pokyny k
obchodování změní zastoupení nejvýhodnější nabídky nebo prodejní ceny
u finančního nástroje, souvisejícího spotového komoditního kontraktu nebo
draženého produktu na bázi povolenek na emise (nebo obecněji zastoupení
knihy objednávek, která je k dispozici účastníkům trhu) a jsou
odstraněny před tím, než jsou provedeny; g) míra, do jaké jsou pokyny k obchodování
zadány nebo transakce uskutečněny v době nebo zhruba kolem doby,
kdy se počítají referenční ceny, vypořádací ceny a ocenění,
a vedou ke změnám cen, které mají vliv na tyto ceny a ocenění. B.
Ukazatelé manipulativního jednání souvisejícího s využíváním fiktivních
prostředků nebo jakékoli jiné formy klamavého nebo lstivého jednání Pro účely uplatňování čl. 8
odst. 1 písm. a) tohoto nařízení a aniž jsou dotčeny formy jednání
uvedené v odstavci 3 druhém pododstavci téhož článku, by účastníci
trhu a příslušné orgány měli při šetření transakcí nebo
pokynů k obchodování vzít v úvahu ukazatele z níže uvedeného demonstrativního
výčtu, které by však neměly být nutně samy o sobě
považovány za projev manipulace s trhem: a) zda pokynům k obchodování zadaným
nebo transakcím uskutečněným určitými osobami předchází
nebo po nich následuje šíření nepravdivých či zavádějících
informací týmiž osobami či osobami s nimi propojenými; b) zda jsou určitými osobami zadány pokyny
k obchodování nebo uskutečněny transakce předtím nebo poté, co
tytéž osoby nebo osoby s nimi propojené vydají nebo rozšíří
investiční doporučení, která jsou chybná či zkreslená nebo
očividně ovlivněná materiálním zájmem. LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ PRO
NÁVRHY 1. RÁMEC NÁVRHU/podnětu 1.1. Název návrhu/podnětu 1.2. Oblasti
politiky dotčené ve struktuře ABM/ABB 1.3. Povaha
návrhu/podnětu 1.4. Cíl(e)
1.5. Odůvodnění
návrhu/podnětu 1.6. Doba
trvání a finanční dopad 1.7. Předpokládané
způsoby řízení 2. OPATŘENÍ K ŘÍZENÍ 2.1. Pravidla
pro kontrolu a oznamování 2.2. Řídicí
a kontrolní systém 2.3. Opatření
k zamezení podvodům a nesrovnalostem 3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD
NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Čísla
víceletého finančního rámce a výdajů ovlivněných
rozpočtových položek 3.2. Odhadovaný
dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 3.2.2. Odhadovaný
dopad na provozní prostředky 3.2.3. Odhadovaný
dopad na prostředky administrativní povahy 3.2.4 Kompatibilita
se stávajícím víceletým finančním rámcem 3.2.5 Účast
třetích osob na financování 3.3. Odhadovaný dopad na
příjmy LEGISLATIVNÍ
FINANČNÍ VÝKAZ PRO NÁVRHY 1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu Návrh
nařízení Evropského parlamentu a Rady o obchodování zasvěcených osob
a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) Návrh
směrnice Evropského parlamentu a Rady o trestněprávním postihu za
obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) 1.2. Oblasti politiky dotčené
ve struktuře ABM/ABB[44] Vnitřní
trh - finanční trhy 1.3. Povaha návrhu/podnětu ý Návrh/podnět se týká
nové akce ¨ Návrh/podnět se
týká nové akce následující po pilotním projektu/přípravné akci[45] ¨ Návrh/podnět se
týká rozšíření stávající akce ¨ Návrh/podnět se
týká akce přesměrované na novou akci 1.4. Cíle 1.4.1. Víceletý strategický cíl
Komise, na něž se zaměřuje návrh/podnět Obecnými
cíli tohoto nařízení a směrnice o zneužívání trhu je zvýšit integritu
trhu a ochranu investorů tím, že bude zakázáno osobám, které mají
důvěrné informace, obchodovat se souvisejícími finančními
nástroji a že bude zakázáno manipulovat s finančními trhy
prostřednictvím praktik, jako je šíření nepravdivých informací nebo zvěstí
a uzavírání obchodů fixujících ceny na neobvyklých úrovních, při
současném zajištění jednotného kodexu a rovných podmínek a zvýšení
atraktivity trhu s cennými papíry pro získávání kapitálu pro emitenty na trzích
pro růst malých a středních podniků. 1.4.2. Specifické cíle a
příslušné činnosti (činností) ABM/ABB Specifický cíl č. Ve
světle výše uvedených obecných cílů jsou relevantní tyto specifické
cíle politiky: - zajistit,
aby nařízení a směrnice držely krok s vývojem trhu; - zajistit
účinné prosazování pravidel o zneužívání trhu; - zvýšit
účinnost režimu proti zneužívání trhu zajištěním větší jasnosti
a právní jistoty; - snížit
administrativní zátěž, pokud je to možné, zejména pro emitenty na trzích
malých a středních podniků. Příslušné aktivity ABM/ABB Specifické
cíle uvedené výše vyžadují dosažení těchto operačních cílů: - zamezit
zneužívání trhu na organizovaných trzích, platformách a u transakcí formou
OTC; - zamezit
zneužívání trhu s komoditami a souvisejících trhů s deriváty; - zajistit,
aby regulační orgány měly potřebné informace a pravomoci k
účinnému vymáhání; - zajistit
důsledné, účinné a odrazující sankce; - omezit
nebo odstranit možnosti volby a vlastního uvážení; - objasnit
některé klíčové pojmy. 1.4.3. Očekávané výsledky a
dopady Uveďte
účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce/cílovou
skupinu. Celkový
dopad návrhů povede ke značnému zlepšení v řešení zneužívání
trhu v rámci EU. Za prvé, integrita trhu a ochrana investorů bude
vylepšena upřesněním, které finanční nástroje a trhy jsou
pokryty, a bude zajištěno, aby byly pokryty nástroje přijímané k
obchodování pouze na MTF a dalších nových typech organizovaných obchodních
systémů. Dále se zlepší ochrana proti zneužívání trhu prostřednictvím
komoditních derivátů díky zvýšení transparentnosti trhu. Kromě toho návrh
zajistí lepší odhalování zneužívání trhu tím, že poskytne příslušným
orgánům potřebné pravomoci, aby mohly provádět šetření, a posílí
odrazující účinek sankčních režimů zavedením minimálních zásad pro
správní sankce a požadavkem na zavedení trestních sankcí. To mimoto povede k
soudržnějšímu přístupu v oblasti zneužívání trhu, jelikož budou
omezeny možnosti volby a vlastního uvážení členských států a bude
zaveden přiměřený režim pro emitenty na trzích pro růst
malých a středních podniků. Celkově se očekává, že návrh přispěje
ke zlepšení integrity na finančních trzích, což bude mít pozitivní dopad
na důvěru investorů, a přispěje tím dále k
finanční stabilitě finančních trhů. 1.4.4. Ukazatele výsledků a
dopadů Uveďte ukazatele
pro monitorování provádění návrhu/podnětu Hlavní
ukazatele a zdroje informací, které by mohly být použity při hodnocení,
jsou: - údaje
od příslušných vnitrostátních orgánů o počtu případů
zneužívání trhu, které zkoumaly a u nichž uložily sankce, a - zpráva
(která by mohla být vypracována prostřednictvím ESMA) o zkušenostech
získaných regulačními orgány v oblasti prosazování právních
předpisů. 1.5. Odůvodnění
návrhu/podnětu 1.5.1. Požadavky, jež mají být
splněny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu Krátkodobý
horizont: - zajistit,
aby regulační orgány měly potřebné informace a pravomoci k
účinnému vymáhání; - zajistit
důsledné, účinné a odrazující sankce; - omezit
nebo odstranit možnosti volby a vlastního uvážení; - objasnit
některé klíčové pojmy. Dlouhodobý
horizont: - zamezit
zneužívání trhu u transakcí na organizovaných trzích, platformách a formou OTC; - zamezit
zneužívání trhu s komoditami a souvisejících trhů s deriváty. 1.5.2. Přidaná hodnota zapojení
EU I
když všechny problémy nastíněné v hodnocení dopadů mají významné
důsledky pro každý jednotlivý členský stát, může být jejich
celkový dopad plně vnímán jen v přeshraničním kontextu. To proto,
že ke zneužívání trhu může docházet všude tam, kde je daný nástroj
kótován, nebo i v mimoburzovním prostředí, tedy i na jiných trzích, než je
primární trh příslušného nástroje. Z tohoto důvodu existuje reálné
riziko obcházení nebo neúčinnosti opatření členských států proti
zneužívání trhu vzhledem k neexistenci opatření na úrovni Unie. Dále, aby
se předešlo regulatorní arbitráži, je nezbytný konzistentní přístup,
a protože tato otázka je již zahrnuta v acquis stávající směrnice MAD,
řešení problémů uvedených v hodnocení dopadů lze nejlépe
dosáhnout pomocí společného úsilí. 1.5.3. Poučení vyplývající z
podobných zkušeností z minulosti Návrh
tohoto nařízení navazuje na stávající směrnici o zneužívání trhu, u
které se projevilo několik omezení pro její uplatnění a která byla v
jednotlivých členských státech používána různými způsoby, což
vedlo k potřebě přezkumu v podobě nařízení a
směrnice. 1.5.4. Soudržnost a možná synergie s
jinými příslušnými nástroji Jak
bylo oznámeno ve sdělení ze dne 2. června 2010 o regulaci
finančních služeb pro udržitelný růst,[46]
Komise dokončí v následujících měsících svůj úplný reformní
program pro finanční odvětví. Ze stávajících nebo projednávaných
návrhů uvedených ve sdělení se mnoho z nich vztahuje k této
iniciativě a přispěje k dosažení cílů v oblasti zvýšení
ochrany investorů a zvýšení transparentnosti a integrity trhu. Návrh
nařízení o krátkých prodejích a některých aspektech swapů
úvěrového selhání zahrnuje režim zveřejňování krátkých
prodejů, což by usnadnilo regulačním orgánům odhalení možných
případů manipulace s trhem a obchodování zasvěcených osob
spojených s krátkým prodejem.[47] Návrh
nařízení o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech
obchodních údajů rovněž zvýší průhlednost významných pozic u OTC
derivátů, která napomůže regulačním orgánům sledovat
zneužívání trhu pomocí finančních derivátů.[48] Revize
směrnice o trzích finančních nástrojů se bude zabývat možností
rozšířit stávající oblast působnosti oznamovací povinnosti v
souvislosti s obchody s nástroji obchodovanými pouze v mnohostranných
obchodních systémech (MTF) a oznamování mimoburzovních (OTC) transakcí,
včetně derivátů. Oznamování OTC transakcí příslušným
orgánům u nástrojů, které nejsou přijaty k obchodování na
regulovaném trhu, není v současné době povinné, a takové oznámení by
regulačním orgánům usnadnilo zjistit případné zneužívání trhu
prostřednictvím těchto nástrojů.[49]
Problematiku
požadavků na průhlednost a manipulativní jednání specifické pro
fyzické trhy s energií, stejně jako oznamování transakcí k zajištění
integrity trhů s energií, jsou předmětem návrhu Komise na
nařízení o integritě a transparentnosti trhu s energií.[50] 1.6. Doba trvání a finanční
dopad ¨ Návrh/podnět na dobu určitou
–
¨ Návrh/podnět v platnosti od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR –
¨ Finanční dopad od RRRR do RRRR ý Návrh/podnět na dobu
neurčitou –
Provádění se zahajovacím obdobím od RRRR do
RRRR –
následovaným obdobím běžného fungování. 1.7. Předpokládané
způsoby řízení[51] ý Centralizované přímé řízení Komisí ¨ Centralizované nepřímé řízení s přenesením implementačních úkolů na: –
¨ výkonné agentury –
¨ orgány zřízené Společenstvím[52]
–
¨ národní veřejnoprávní orgány pověřené veřejnou
službou –
¨ osoby pověřené prováděním zvláštních opatření
podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označené v příslušném
základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení ¨ Sdílené řízení s
členskými státy ¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi ¨ Společné řízení s mezinárodními
organizacemi (bude upřesněno) Je-li označeno
více způsobů řízení, uveďte v části
"poznámky" tohoto bodu podrobnosti. Komentář // 2. OPATŘENÍ K ŘÍZENÍ 2.1. Pravidla pro kontrolu a
oznamování Uveďte
četnost a podmínky Článek
81 nařízení o zřízení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy
stanoví vyhodnocení zkušeností získaných v rámci činnosti tohoto orgánu v
době tří let od skutečného zahájení jeho provozu. Za tímto
účelem Komise zveřejní obecnou zprávu, která bude předána
Evropskému parlamentu a Radě. 2.2. Řídicí a kontrolní
systém 2.2.1. Zjištěná rizika V
rámci reformy bylo provedeno posouzení dopadů systému finančního
dohledu v EU, jež je přiloženo k nařízení o zřízení Evropského
orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a
zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry
a trhy. V
důsledku současných návrhů je třeba zajistit orgánu ESMA
dodatečné zdroje tak, aby mohl vykonávat své pravomoci. 1. ESMA
zajistí harmonizaci a koordinaci pravidel ohledně: - výjimky
pro programy zpětného odkupu a stabilizace (článek 3); - technických
opatření pro zjišťování a oznamování podezřelých transakcí
(článek 11); - technických
prostředků pro vhodné uveřejňování důvěrných
informací (článek 12); - technických
prostředků pro odklad uveřejnění důvěrných
informací (článek 12); - informativního
a demonstrativního výčtu okolností týkajících se emitentů, jejichž
finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trhu malých a
středních podniků, které by mohly představovat důvěrné
informace (článek 12); - obsahu
a formátu seznamů zasvěcených osob (článek 13); - opatření
v oblasti investičních doporučení a statistik (článek 15); - postupů
a formulářů pro výměnu informací mezi EU a příslušnými
zahraničními regulačními orgány (články 18, 19, 20, 29). 2. Kromě
toho ESMA na žádost jednoho příslušného orgánu koordinuje vyšetřování
a kontroly mezi příslušnými orgány u přeshraničních
případů zneužívání trhu (článek 19). 3. ESMA
také koordinuje rozvoj dohod o spolupráci mezi příslušnými orgány
členských států a příslušnými orgány třetích zemí. ESMA
připraví vzorové dohody o spolupráci, které mohou příslušné orgány
použít. ESMA také mezi orgány koordinuje výměnu informací získaných od
příslušných orgánů třetích zemí (článek 20) 4. Ve
vztahu ke komoditním derivátům ESMA hraje úlohu zprostředkovatele a
koordinátora pro spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými
orgány a regulačními orgány v jiných členských státech a třetích
zemích odpovídajících za spotové trhy (čl. 19). V důsledku
absence tohoto zdroje nemohlo být zajištěno včasné a účinné
plnění této role úřadu. 2.2.2. Předpokládané
způsoby kontroly Řídící
a kontrolní systémy stanovené v nařízení o orgánu ESMA budou použity též v
rámci úlohy ESMA podle tohoto návrhu. O konečném souboru ukazatelů
pro hodnocení výkonnosti Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy rozhodne
Komise při provádění prvního požadovaného hodnocení. Pro konečné
hodnocení budou kvantitativní ukazatele stejně důležité jako
kvalitativní důkazy shromážděné v průběhu konzultací.
Hodnocení se bude opakovat každé tři roky. 2.3. Opatření k zamezení
podvodům a nesrovnalostem Uveďte stávající
nebo plánovaná preventivní a ochranná opatření Pro
účely boje proti podvodům, korupci a jakékoli jiné protiprávní
činnosti se na orgán ESMA vztahují bez omezení ustanovení nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999
o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti
podvodům (OLAF). ESMA
přistoupí k meziinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999
mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských
společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským
úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a neprodleně přijme
odpovídající ustanovení platná pro všechny jeho zaměstnance. Rozhodnutí
o financování a dohody a prováděcí nástroje z nich vyplývající výslovně
stanoví, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby
provádět kontroly na místě u příjemců finančních
prostředků vyplacených orgánem ESMA, jakož i u pracovníků
odpovědných za přidělování těchto prostředků. 3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD
NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého
finančního rámce a ovlivněné výdajové rozpočtové položky · Stávající výdajové rozpočtové položky V pořadí
okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek. Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Typ výdaje || Příspěvek Číslo [Popis ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ....] || RP/NRP ([53]) || ze zemí ESVO[54] || z kandidátských zemí[55] || ze třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. (aa) finančního nařízení || 12.040401.01 ESMA – Dotace v rámci hlavy 1 a 2 (personální a administrativní výdaje) || RP || ANO || NE || NE || NE · Nové požadované rozpočtové položky V pořadí okruhů víceletého finančního rámce
a rozpočtových položek. /// 3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1 Odhadovaný souhrnný dopad na
výdaje v milionech EUR (na 3 desetinná místa) Okruh víceletého finančního rámce || 1A || Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost GŘ: <MARKT> || || || Rok 2013[56] || Rok 2014 || Rok 2015 || || || CELKEM Provozní prostředky || || || || || || || || 12.040401.01 || Závazky || (1) || 0,179 || 0,327 || 0,327 || || || || || 0,832 Platby || (2) || 0,179 || 0 327 || 0 327 || || || || || 0,832 Prostředky správní povahy financované z finančních prostředků určených na specifické programy[57] || || || || || || || || Číslo rozpočtové položky || || (3) || 0 || 0 || 0 || || || || || Prostředky CELKEM za GŘ MARKT || Závazky || =1+1a +3 || 0,179 || 0,327 || 0,327 || || || || || 0,832 Platby || =2+2a +3 || 0,179 || 0,327 || 0,327 || || || || || 0,832 Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 0 || 0 || 0 || || || || || Platby || (5) || 0 || 0 || 0 || || || || || CELKEM prostředky správní povahy financované z finančních prostředků určených na specifické programy || (6) || 0 || 0 || 0 || || || || || CELKEM prostředky v rámci OKRUHU 1A víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 0,179 || 0,327 || 0,327 || || || || || 0,832 Platby || =5+ 6 || 0,179 || 0,327 || 0,327 || || || || || 0,832 1.
ESMA bude muset vypracovat určitý počet
návrhů prováděcích technických norem ohledně: –
výjimky pro programy zpětného odkupu a
stabilizace (článek 3); –
technických opatření pro zjišťování a
oznamování podezřelých transakcí (článek 11); –
technických prostředků pro vhodné
uveřejňování důvěrných informací (článek 12); –
technických prostředků pro odklad
uveřejnění důvěrných informací (článek 12); –
informativního a demonstrativního výčtu
okolností týkajících se emitentů, jejichž finanční nástroje jsou
přijaty k obchodování na trhu malých a středních podniků, které
by mohly představovat důvěrné informace (článek 12); –
obsahu a formátu seznamů zasvěcených osob
(článek 13); –
opatření v oblasti investičních
doporučení a statistik (článek 15); –
postupů a formulářů pro výměnu
informací mezi EU a příslušnými zahraničními regulačními orgány
(články 18, 19, 20, 29). 2.
ESMA na žádost jednoho příslušného orgánu
koordinuje vyšetřování a kontroly mezi příslušnými orgány u
přeshraničních případů zneužívání trhu. 3.
ESMA koordinuje rozvoj dohod o spolupráci mezi
příslušnými orgány členských států a příslušnými orgány
třetích zemí. ESMA připraví vzorové dohody o spolupráci, které mohou
příslušné orgány použít. ESMA také mezi orgány koordinuje výměnu
informací získaných od příslušných orgánů třetích zemí. 4.
Ve vztahu ke komoditním derivátům ESMA hraje
úlohu zprostředkovatele a koordinátora pro spolupráci a výměnu
informací mezi příslušnými orgány a regulačními orgány v jiných
členských státech a třetích zemích odpovídajících za spotové trhy. Pokud návrh/podnět ovlivňuje více než jeden
okruh: Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || || || Platby || (5) || || || || || || || || CELKEM prostředky správní povahy financované z finančních prostředků určených na specifické programy || (6) || || || || || || || || Prostředky CELKEM v rámci OKRUHŮ 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční hodnota) || Závazky || =4+ 6 || 0,179 || 0,327 || 0,327 || || || || || 0,832 Platby || =5+ 6 || 0,179 || 0,327 || 0,327 || || || || || 0,832 Okruh víceletého finančního rámce || 5 || " Správní výdaj " v milionech EUR (na 3 desetinná místa) || || || Rok 2013 || Rok 2014 || Rok 2015 || || || CELKEM GŘ: <…….> || Lidské zdroje || 0 || 0 || 0 || || || || || Ostatní správní výdaje || 0 || 0 || 0 || || || || || CELKEM GŘ <…….> || Prostředky || || || || || || || || CELKEM prostředky v rámci OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = Platby celkem) || 0 || 0 || 0 || || || || || v milionech EUR (na 3 desetinná místa) || || || Rok 2013[58] || Rok 2014 || Rok 2015 || || || CELKEM CELKEM prostředky v rámci OKRUHŮ 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 0,179 || 0,327 || 0,327 || || || || || 0,832 Platby || 0,179 || 0,327 || 0,327 || || || || || 0,832 3.2.2. Odhadovaný dopad na provozní
prostředky –
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití provozních prostředků –
ý Návrh/podnět vyžaduje využití provozních prostředků,
jak je vysvětleno níže: Specifické cíle tohoto návrhu jsou uvedeny v
odstavci 1.4.2. Bude jich dosaženo prostřednictvím navrhovaných
legislativních opatření, která mají být provedena na vnitrostátní úrovni a
prostřednictvím zapojení Evropského úřadu pro cenné papíry a trhy. I když není možné pro jednotlivé operativní
cíle připsat konkrétní číselné výstupy, role orgánu ESMA spolu s
novými pravomocemi pro vnitrostátní regulační orgány by měla
přispět ke zvýšení integrity trhu a ochraně investorů tím,
že zakazuje osobám disponujícím důvěrnými informacemi obchodovat se
souvisejícími finančními nástroji a zakazuje manipulaci s finančními
trhy prostřednictvím praktik, jakými jsou šíření nepravdivých
informací nebo zvěstí a provádění obchodů, které fixují ceny na
neobvyklých úrovních. Tento nový rámec zabrání zneužívání trhu na
organizovaných trzích, platformách, při OTC transakcích, na komoditních
trzích a trzích se souvisejícími deriváty. Kromě toho zajistí, aby měl
orgán ESMA a vnitrostátní regulační orgány potřebné informace a
pravomoci k prosazování jednotných, účinných a odrazujících sankcí. 3.2.3. Odhadovaný dopad na
prostředky administrativní povahy 3.2.3.1. Přehled –
ý Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků –
¨ Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků,
jak je vysvětleno níže: 3.2.3.2. Odhadované požadavky na lidské
zdroje –
ý Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů –
¨ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je
vysvětleno níže: Komentář: V důsledku tohoto návrhu nebudou v
GŘ MARKT potřeba žádné další lidské a administrativní zdroje. Zdroje
momentálně využívané pro účely směrnice MAD na ní budou pracovat
i nadále. 3.2.4. Kompatibilita se stávajícím
víceletým finančním rámcem –
¨ Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním
rámcem. –
ý Návrh/podnět si vyžádá změnu příslušného okruhu
víceletého finančního rámce. Návrh stanoví další úkoly, které mají být
prováděny orgánem ESMA. To si vyžádá další zdroje v rámci rozpočtové
položky 12.0404.01 –
¨ Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pro flexibilitu nebo
revizi víceletého finančního rámce[59]. Vysvětlete, co je třeba, a
upřesněte příslušné okruhy a rozpočtové položky a
odpovídající částky. 3.2.5. Příspěvky
třetích stran –
¨ Návrh/podnět nestanoví spolufinancování ze strany třetích
stran –
ý Návrh/podnět počítá se spolufinancováním, které se odhaduje
takto: Prostředky v milionech EUR (na 3 desetinná místa) || Rok 2013 || Rok 2014 || Rok 2015 || || || Celkem Uveďte spolufinancující orgán Členské státy prostřednictvím vnitrostátních orgánů dohledu v rámci EU (*) || 0 268 || 0,490 || 0,490 || || || || || 1,248 Spolufinancované prostředky CELKEM || 0,268 || 0,490 || 0,490 || || || || || 1,248 (*) Odhad na základě současného
mechanismu financování v návrhu nařízení o ESMA (členské státy 60 % -
Společenství 40 %).
3.3. Odhadovaný dopad na
příjmy –
ý Návrh/podnět nemá žádné finanční dopady na příjmy. –
¨ Návrh/podnět má tyto finanční dopady: ·
¨ na vlastní zdroje ·
¨ na různé příjmy Příloha k legislativnímu finančnímu
výkazu pro návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o obchodování
zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) a směrnici
Evropského parlamentu a Rady o trestněprávním postihu za obchodování
zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu). Použitá metodika a hlavní výchozí
předpoklady Byl proveden odhad nákladů spojených s
úkoly, které má provádět ESMA na základě z těchto dvou
návrhů, pokud je o výdaje na zaměstnance (hlava 1), v souladu s
klasifikací nákladů v návrhu rozpočtu orgánu ESMA pro rok 2012
předloženého Komisi. Tyto dva návrhy Komise obsahují ustanovení,
která požadují, aby ESMA vypracovala zhruba 11 souborů nových závazných
technických norem (BTS), které by měly zajistit, aby byla ustanovení
vysoce technické povahy důsledně uplatňována v celé EU. Podle
návrhů by ESMA měla vypracovat nové závazné technické normy 24
měsíců po vstupu nařízení v platnost. K dosažení tohoto cíle je
zapotřebí zvýšení počtu zaměstnanců, s nímž je třeba
začít již roku 2013. Pokud jde o povahu pozic, bude úspěšné a
včasné vypracování nových závazných technických norem vyžadovat zejména
přijetí dalších úředníků pro oblasti politiky, právní otázky a
posouzení dopadů. Na základě odhadů Komise a orgánu
ESMA byly k posouzení vlivu na počet plných pracovních úvazků
potřebných k vypracování nových závazných technických norem v souvislosti
s těmito dvěma návrhy použity tyto předpoklady: - Do roku 2013 bude zapotřebí jeden
úředník pro oblast politiky, jeden úředník pro oblast posouzení
dopadů a jeden právník. Proto si vytvoření nových závazných technických
norem v termínu do 24 měsíců po vstupu nařízení v platnost
vyžádá 3 zaměstnance. Orgánu ESMA by dále měly být
svěřeny některé trvalé úkoly v oblasti: - koordinace vyšetřování a kontroly mezi
příslušnými orgány pro přeshraniční případy zneužívání
trhu; - vypracování dohod o spolupráci mezi
příslušnými orgány členských států a příslušnými orgány
třetích zemí. ESMA připraví vzorové dohody o spolupráci, které mohou
příslušné orgány použít. ESMA také mezi orgány koordinuje výměnu
informací získaných od příslušných orgánů třetích zemí - úlohy zprostředkovatele a koordinátora
pro spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány a
regulačními orgány v jiných členských státech a třetích zemích
odpovídajícími za spotové trhy a povolenky na emise. Celkově je tedy třeba dalších 6
plných pracovních úvazků. Další předpoklady: –
na základě rozdělení plných pracovních
úvazků v návrhu rozpočtu pro rok 2012 se předpokládá dalších 6
plných pracovních úvazků, z nichž budou 3 dočasní zaměstnanci
(50 %), 2 přidělení národní experti (33,3 %) a 1 smluvní
zaměstnanec (16,7 %); –
průměrné roční mzdové náklady pro
různé skupiny zaměstnanců jsou založeny na pokynech GŘ
BUDG; –
koeficient úpravy platů pro Paříž je
1,27; –
náklady na vzdělávání se odhadují na 1 000 EUR
na pracovníka na plný pracovní úvazek za rok; –
výdaje na služební cesty se odhadují na 10 000 EUR
na základě návrhu rozpočtu pro rok 2012 pro služební cesty na osobu; –
náklady související s náborem (cestovné, ubytování,
lékařské prohlídky, příspěvky na usazení a jiné
příspěvky, náklady na stěhování, atd.) 12 700 EUR dle odhadu na
základě návrhu rozpočtu pro rok 2012 pro nábor nových
zaměstnanců na osobu. Předpokládá se, že pracovní vytížení po
výše uvedeném zvýšení pracovníků na plný úvazek bude v roce 2014 a dále
stejné a je spojené se změnou již vypracovaných závazných technických
norem. Způsob výpočtu zvýšení požadovaného
rozpočtu na příští tři roky je uveden podrobněji v níže
uvedené tabulce. Výpočet vychází ze skutečnosti, že z rozpočtu
Společenství je financováno 40 % nákladů. Typu nákladů || Výpočet || Částka (v tisících) 2013 || 2014 || 2015 || Celkem || || || || || Hlava 1: Výdaje na zaměstnance || || || || || || || || || || 6 platů a příspěvků || || || || || - z toho dočasní zaměstnanci || =3*127*1,27 || 241,93 || 483,87 || 483,87 || 1209,67 - z toho přidělení nár. experti || =2*73*1,27 || 92,71 || 185,42 || 185,42 || 463,55 - z toho smluvní zaměstnanci || =1*64*1,27 || 40,64 || 81,28 || 81,28 || 203,2 || || || || || 6 výdejových položek na nábor || || || || || || =6*12,7 || 76,2 || || || 76,2 || || || || || 6 výdejových položek na cesty || || || || || || =6*10 || 30 || 60 || 60 || 150 || || || || || 6 školení || =6*1 || 3 || 6 || 6 || 15 || || || || || Hlava 1 celkem: Výdaje na zaměstnance || || 484,48 || 816,57 || 816,57 || 2079,53 || || || || || Z toho příspěvek Společenství (40 %) || || 193,79 || 326,63 || 326,63 || 847,05 Z toho příspěvek členského státu (60 %) || || 290,68 || 489,94 || 489,94 || 1270,56 V následující tabulce je návrh plánu
zřízení tří dočasných pozic: Funkční skupina a platová třída || Dočasné pozice AD16 AD15 AD14 AD13 AD12 AD11 AD10 AD9 AD8 AD7 AD6 AD5 AD Celkem || 1 2 3 [1] Úř. věst. L 16, 12.4.2003, s. 16. [2] Zpráva skupiny na vysoké úrovni pro finanční
dohled v EU, Brusel, 25.2.2009, s. 23. [3] Evropská komise, sdělení Zajištění
efektivních, bezpečných a stabilních trhů s deriváty, KOM(2009)
332, 3. července 2009. [4] Evropská komise, sdělení Přezkum iniciativy
„Small Business Act“ pro Evropu, KOM(2011) 78, 23. února 2011. [5] Evropská komise, sdělení Posílení sankčních
režimů v odvětví finančních služeb, KOM(2010) 716, 8. prosince
2010. [6] Dokument
CESR/07-380, červen 2007, k dispozici na www.cesr-eu.org. [7] Dokument CESR/09-1120. [8] ESME je
poradní orgán Komise, složený z praktických odborníků a expertů na
trhy s cennými papíry, jehož mandát vypršel ke konci roku 2009 a nebyl obnoven.
Byl zřízen Komisí v dubnu 2006 a prováděl činnost na základě
rozhodnutí Komise 2006/288/ES ze dne 30. března 2006 o zřízení skupiny odborníků na
evropské trhy s cennými papíry k poskytování právního
a ekonomického poradenství k uplatňování směrnic EU
o cenných papírech (Úř. věst. L 106, 19.4.2006,
s. 14–17). [9] Vydáno v červnu 2007 pod názvem „Právní rámec EU
proti zneužívání trhu a jeho uplatňování členskými státy: první
hodnocení“. [10] Viz
http://ec.europa.eu/internal_market/securities/abuse/12112008_conference_en.htm. [11] Viz
http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2009/market_abuse_en.htm. [12] Viz
http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/docs/2010/mad/consultation_paper.pdf. [13] Viz
http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2010/mad_en.htm [14] Zpráva o posouzení dopadů je k dispozici na adrese
XXX. [15] Přehled diskusí naleznete v příloze 3 zprávy o
posouzení dopadů. [16] KOM(2009) 501, KOM(2009) 502,
KOM(2009) 503. [17] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze
dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů. Úř. věst.
L 145, 30.4.2004. [18] http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0726:FIN:EN:PDF. [19] Odpověď výboru CESR na výzvu k předložení
důkazů k přezkumu směrnice MAD, ze dne 20. dubna 2009,
která je k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/internal_market/securities/abuse/index_en.htm. [20] (KOM(2010) 1496) Sdělení Komise Evropskému
parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a
Výboru regionů o posílení sankčních režimů v odvětví
finančních služeb, prosinec 2010, kapitola 3. [21] Úř. věst. C [...], [...], s. [...]. [22] Úř. věst., s. . [23] Úř. věst., s. . [24] Úř. věst. L 16, 12.4.2003, s. 16. [25] Zpráva skupiny na vysoké úrovni pro
finanční dohled v EU, Brusel, 25.2.2009. [26] Sdělení Komise „Zelenou malým a středním
podnikům“ – „Small Business Act“ pro Evropu, KOM(2008) 394 v konečném
znění. [27] Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12.
listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek
na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského
parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s
povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, Úř.
věst. L 302, 18.11.2010, s. 1. [28] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. [29] Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1. [30] Evropská komise, sdělení Posílení sankčních
režimů v odvětví finančních služeb, KOM(2010) 716, 8. prosinec
2010. [31] Úř. věst. L 336, 23.12.2003, s. 33 [32] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. [33] Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1. [34] Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12.
listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek
na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského
parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s
povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, Úř. věst.
L 302, 18.11.2010, s. 1. [35] Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10.
srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady
2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních
podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání
finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro
účely zmíněné směrnice. [Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s.
1.]. [36] Druhá směrnice Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince
1976 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů
společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od
společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy při
zakládání akciových společností a při udržování a změně
jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto
opatření. [Úř. věst. L 26, 31.1.1977, s. 1]. [37] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze
dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při
veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o
změně směrnice 2001/34/ES. Úř. věst. L 345,
31.12.2003, s. 64. [38] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se
zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních
orgánů. Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1. [39] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
... o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií. [40] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …
o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií. [41] Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 45. [42] Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. [43] Úř. věst. L 162, 29.4.2004, s. 72. [44] ABM: Řízení podle činností (Activity-Based
Management – ABB): Rozpočtování podle činností (Activity-Based
Budgeting). [45] Jak je uvedeno v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b)
finančního nařízení. [46] (KOM(2010) 301) Sdělení Komise Evropskému parlamentu,
Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Evropské
centrální bance o regulaci finančních služeb pro udržitelný růst,
červen 2010. [47] (KOM(2010) 482) Návrh nařízení Evropského parlamentu
a Rady o krátkém prodeji a některých aspektech swapů úvěrového
selhání, září 2010. [48] (KOM(2010) 484) Návrh nařízení Evropského parlamentu
a Rady o OTC derivátech, ústředních protistranách a obchodních údajích,
září 2010. [49] (KOM(2011) XXX) [50] (KOM(2010) 484) Návrh nařízení Evropského parlamentu
a Rady o integritě a transparentnosti trhu s energií, září 2010. [51] Podrobnosti o způsobů řízení a odkazy na
finanční nařízení lze nalézt na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html [52] Jak je uvedeno v čl. 185 finančního
nařízení. [53] RP = Rozlišené položky / NRP = Nerozlišené položky [54] EFTA: Evropské sdružení volného obchodu [55] Kandidátské země, kde lze použít, potenciální
kandidátské země ze západního Balkánu. [56] Rok N je rokem, v němž návrh/podnět začíná. [57] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu
realizace programů EU a/nebo akcí (bývalé linie "BA"),
nepřímý výzkum, přímý výzkum. [58] Rok N je rokem, v němž návrh/podnět začíná. [59] Viz body 19 a 24 meziinstitucionální dohody.