52011DC0713

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Mapování trestné činnosti v Evropské unii: Akční plán pro statistiku na období 2011–2015

ÚVOD

ÚČEL

Fakticky podložené politické iniciativy na úrovni EU lze rozvíjet pouze na základě statistiky o trestné činnosti a trestním soudnictví. Posuzování dopadů, hodnocení provádění právních předpisů EU ze strany členských států a hodnocení účinnosti nových předpisů – to je jen několik příkladů využívání statistických informací. Členské státy i Evropská komise již dávno uznaly, že potřebují faktické statistiky, avšak spolehlivých a srovnatelných statistických informací stále není dostatek.

Účelem tohoto sdělení je informovat zúčastněné strany o pokroku, kterého bylo dosaženo při mapování trestné činnosti a trestního soudnictví v uplynulých pěti letech, a stanovit nejdůležitější opatření pro dalších pět let v podobě akčního plánu na období 2011–2015.

SOUČASNÁ SITUACE

Akční plán 2006–2010 – souvislosti

V srpnu 2006 Komise přijala akční plán EU pro rozvoj komplexní a soudržné strategie EU k mapování trestné činnosti a trestního soudnictví na období pěti let. Za provádění tohoto akčního plánu bylo odpovědné Generální ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost (JLS) a od roku 2010 Generální ředitelství pro vnitřní věci (HOME) v úzké spolupráci s Eurostatem.

Zároveň byla zřízena skupina odborníků pro potřeby politiky ohledně údajů o trestné činnosti a trestním soudnictví[1], která má pomáhat Komisi při určování potřeb politiky v oblasti údajů na úrovni EU, poskytovat poradenství ohledně účinného rozvoje a využívání ukazatelů v oblasti údajů o trestné činnosti a trestním soudnictví. Tato skupina odborníků se skládá z úředníků z oblasti policie, soudnictví a vnitřních věcí ze všech členských států, kandidátských zemí a zemí ESVO[2], jakož i z příslušných unijních, evropských a mezinárodních organizací a agentur[3]. Zastoupeny jsou rovněž akademická obec a soukromý sektor. Skupina se od roku 2006 sešla pětkrát.

Zároveň byla zřízena pracovní skupina Eurostatu, jejímž úkolem je provádět závěry a doporučení skupiny odborníků. Všechny členské státy jsou v pracovní skupině zastoupeny vládními odborníky z národních statistických úřadů. Další účastníci zastupují země ESVO a kandidátské země, jakož i četné mezinárodní subjekty činné v této oblasti. Další odborníci jsou zváni ad hoc při projednávání témat souvisejících s jejich specializací. Skupina odborníků pro potřeby politiky stanoví priority a pracovní skupina Eurostatu projednává jejich proveditelnost a provádění, hodnotí kvalitu sbíraných údajů a v případě potřeby určí metody a postupy, které je třeba použít. Kromě toho byla za účelem kontroly konkrétních úkolů vyplývajících z akčního plánu zřízena řada podskupin a pracovních skupin. GŘ HOME zřídilo pět podskupin[4] a Eurostat dvě pracovní skupiny[5].

Akční plán 2006–2010 – dosažené výsledky

Jak Komise, tak členské státy vynaložily při provádění rozsáhlého akčního plánu značné úsilí. Hlavní dosažené výsledky lze shrnout následovně:

Mezinárodní spolupráce – mechanismus sběru údajů: Zvláštní pozornost byla věnována vybudování základny pro spolupráci s orgány členských států, evropskými agenturami a mezinárodními institucemi, a to zřízením sítě odborníků a určením kontaktních míst. Výsledkem této spolupráce byl rozvoj funkčního mechanismu pro sběr údajů, který se týká všech fází procesu, tj. od určení společných ukazatelů po zveřejnění nasbíraných údajů.

Lepší pochopení potřeb: Stejně důležité bylo zlepšení znalostí o potřebách, nedostatcích a omezeních při sběru a analýze údajů o trestné činnosti na úrovni EU. Výměna informací na zasedáních odborníků, zkušenosti získané při sběru údajů během tohoto období a výsledky výzkumných projektů k tomuto úsilí výrazně přispěly.

Vývoj ukazatelů a sběr údajů: Od roku 2007 Eurostat každoročně vydává publikaci Statistics in Focus[6] (statistika v kostce) o statistice o trestné činnosti, jež obsahuje údaje o celkové trestné činnosti, vraždách, násilných trestných činech, loupežích, vloupáních, krádežích motorových vozidel, obchodu s drogami, počtu osob umístěných ve věznicích a počtu policejných úředníků. V listopadu 2010 byl vydán první pracovní dokument o praní peněz[7]. Statistiky vycházely z ukazatelů stanovených podskupinou odborníků pro boj proti praní peněz při Evropské komisi. Další seznamy ukazatelů, které byly dosud sestaveny, se týkají obchodu s lidmi a kyberkriminality.

Šetření EU o bezpečnosti (viktimizace): Policejní a soudní statistiky by měly být doplněny statistikami o obětech, zejména v oblastech trestné činnosti, kde činy nejsou vždy zaznamenávány. Pokud je používána společná metodika, jsou šetření viktimizace navíc spolehlivým zdrojem naprosto srovnatelných údajů. Rozvoj společné metodiky a modulu šetření viktimizace byl proto dalším důležitým výsledkem tohoto akčního plánu. Provádění šetření bylo rozvrženo na období 2013–2014 a poskytne poprvé v zemích EU-27 srovnatelné informace o četnosti konkrétních typů trestné činnosti (míra viktimizace) a aspektech, jež souvisejí s pocitem občanů ohledně jejich bezpečí. Aktivní zapojení národních statistických úřadů v každé fázi (od navržení modulu po práci v terénu a odhady četnosti trestných činů) zaručuje plnou odpovědnost za kvalitu údajů, což je obzvláště důležité pro země, které neprovádějí vnitrostátní průzkumy ohledně obětí, neboť mohou této příležitosti využít pro vybudování svých vlastních kapacit.

Podpora příslušného výzkumu: Výzkumné činnosti v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí byly výrazně podporovány prostřednictvím programu „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“, jenž umožnil velkému počtu výzkumných skupin ze všech 27 členských států vypracovat studie v oblastech, které mají pro Komisi zvláštní význam. Typickým příkladem využití výsledků výzkumu je seznam ukazatelů o obchodu s lidmi, jenž vychází z návrhů a doporučení vyplývajících z příslušných studií.

Akční plán 2006–2010 – nabyté zkušenosti

I když bylo v oblasti výzkumu, koordinace a vytváření sítí vykonáno mnoho práce, bylo dosaženo pouze několika viditelných výsledků. To se týká především těch cílů, pro které je třeba nejen vyvinout společné ukazatele, ale také skutečně sbírat údaje. Sběr údajů je nejpomalejším a nejproblematičtějším aspektem provádění akčního plánu.

Hlavní důvody omezeného pokroku při sběru srovnatelných a jednotných údajů na úrovni EU byly shrnuty ve studii „Rozvoj klasifikačního systému na úrovni EU“, kterou Komise zadala v roce 2007[8]. Jsou to:

Odlišné definice trestných činů a odlišné klasifikační systémy: V celé EU se na sběru údajů a sestavování statistik o trestné činnosti podílí nejméně 128 vnitrostátních orgánů, přičemž bylo zjištěno, že existuje nejméně 52 různých systémů klasifikace trestných činů.

Obtíže při toku údajů: Koordinace na vnitrostátní úrovni se ukázala být složitá, zejména v případě, kdy je k dispozici více zdrojů údajů. I když jsou určena vnitrostátní kontaktní místa, ne vždy mají přístup k údajům ze všech fází v rámci systému trestního soudnictví. Od okamžiku sběru údajů proto dochází ke značným prodlevám, než jsou k dispozici integrované soubory údajů.

Odlišné systémy zaznamenávání: V členských státech se mohou pravidla týkající se výpočtů[9] pro měření trestné činnosti lišit, což ovlivňuje srovnatelnost údajů a často vede k dvojímu započítání. Další překážkou mohou být odlišnosti, pokud jde o okamžik záznamu údajů o trestném činu, a velké množství praktických postupů při zaznamenávání v celé EU.

Šíření sebraných údajů ze strany EU a mezinárodních organizací: Sběr údajů o trestné činnosti na mezinárodní úrovni ve velké míře závisí na pravomoci a mandátu příslušné organizace. V důsledku toho jsou orgány členských států často konfrontovány s podobnými, avšak ne identickými žádostmi o údaje, což vede k nedorozuměním a zvyšuje jejich administrativní zátěž.

Dalším důvodem, proč docházelo při provádění opatření popsaných v akčním plánu k prodlevám, byl nedostatečný zájem o některé činnosti na vnitrostátní úrovni či odlišné stanovování priorit v této oblasti, nedostatek financí či pracovníků a nakonec také zvýšení administrativní zátěže spojené s novými žádostmi o údaje. Proto byla splněna pouze polovina cílů[10].

I nadále je pravdou, že informace o tradičních formách trestné činnosti – které se považují za formy nespadající do pravomoci EU – jsou spolehlivější, srovnatelnější a obecně mají lepší kvalitu než údaje v oblasti přeshraniční organizované trestné činnosti, jež více odpovídají politickým potřebám EU. Pokroku však bylo dosaženo v nových komplexních oblastech, jako je praní peněz, obchodování s lidmi a kyberkriminalita. Zůstává však pravdou, že údaje jak o tradiční, tak o přeshraniční trestné činnosti závisejí na kvalitě a účinnosti domácích struktur pro sběr a poskytování údajů.

POLITICKÉ ZÁVAZKY

Ve Stockholmském programu[11] Evropská rada vyzývá Komisi, aby

„ i nadále rozvíjela statistické nástroje pro měření trestné činnosti a uvažovala o tom, jak po roce 2010 dále rozvíjet opatření uvedená a z části provedená v akčním plánu Unie pro vytvoření komplexní a soudržné strategie Unie k mapování trestné činnosti a trestního soudnictví na období let 2006–2010, s ohledem na rostoucí potřebu takových statistik v řadě oblastí v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva. “

Boj proti závažné a organizované trestné činnosti a kyberkriminalitě a jejich předcházení patří mezi pět strategických cílů strategie vnitřní bezpečnosti[12], která vytváří základ účinnější spolupráce mezi členskými státy a orgány EU s cílem budovat bezpečnější Evropu. Výměna informací a sběr statistických údajů v konkrétních oblastech, jako je obchodování s lidmi, praní peněz, kyberkriminalita a korupce, jsou v souladu s návrhy opatření obsaženými v této strategii vnitřní bezpečnosti.

BUDOUCÍ ÚKOLY

Akční plán 2011–2015 – cíle

Vzhledem k tomu, že hlavní pozornost se soustředila na zavedení nezbytných mechanismů, je třeba na akční plán 2006–2010 nahlížet jako na první krok v dlouhodobém procesu. V rámci tohoto akčního plánu byl vytvořen základ pro strategii EU k mapování trestné činnosti a trestního soudnictví tím, že byl vyvinut a vyzkoušen funkční mechanismus pro plynulý tok informací z členských států a do členských států. Na základě získaných zkušeností je nyní možné používat tento mechanismus účinněji.

Cílem nového akčního plánu 2011–2015 je pokračovat v práci zahájené v roce 2006, rozvíjet ji a zaměřovat se na výsledky. Cíle uvedené v tomto akčním plánu vycházejí z priorit stanovených ve strategii vnitřní bezpečnosti pro určité oblasti trestné činnosti a z doporučení, která zformulovala skupina odborníků pro potřeby politiky při písemné konzultaci v létě 2010. Nejdůležitějším výsledkem této konzultace, jenž odráží priority celé řady zúčastněných stran, bylo zjištění, že potřebujeme cílený a proveditelný akční plán zaměřený na kvalitu sbíraných údajů, analýzu a šíření údajů a lepší koordinaci a spolupráci všech zapojených subjektů (členských států, orgánů EU, agentur EU, mezinárodních organizací, akademické obce). V reakci na tento požadavek byly cíle akčního plánu 2011–2015 rozděleny do těchto čtyř oblastí:

1. Spolupráce a koordinace na úrovni EU a na mezinárodní úrovni

2. Kvalita údajů

3. Analýza údajů a šíření výsledků

4. Vývoj ukazatelů a specifických souborů údajů

Spolupráce na úrovni EU a na mezinárodní úrovni

Cíle v této kategorii odpovídají doporučením odborníků pro lepší mapování potřeb tvůrců politik, lepší komunikaci se zúčastněnými stranami, podporu činností v oblasti statistik trestné činnosti a trestního soudnictví mezi orgány EU a lepší spolupráci na úrovni EU a na mezinárodní úrovni s cílem vyhnout se duplicitě při sběru údajů. Pro dosažení těchto cílů byla navržena mimo jiné tato opatření:

- vytvořit nové a rozšířené skupiny odborníků,

- pravidelně informovat příslušné pracovní skupiny Rady o provádění akčního plánu,

- podpořit a šířit osvědčené postupy uplatňované členskými státy a mezinárodními organizacemi pro sběr a záznam údajů,

- organizovat soubory údajů ve spolupráci s mezinárodními organizacemi a/nebo agenturami EU.

Kvalita údajů

Cíle v této kategorii mají za účel zlepšit srovnatelnost údajů, které jsou již sbírány pravidelně. Jelikož hlavními důvody neexistence srovnatelných údajů jsou rozdíly v trestních zákonících a systémech zaznamenávání, klade se důraz na rozvoj mezinárodního systému klasifikace trestných činů pro statistické účely, a to při zohlednění potřeb mnohojazyčného prostředí. Podle odborníků konzultovaných v souvislosti s obsahem tohoto akčního plánu by mělo být hlavní prioritou zlepšit kvalitu statistik, které každoročně zveřejňuje Eurostat v publikaci Statistics in Focus . Byla navržena tato opatření:

- pokračovat a podporovat činnosti pracovní skupiny UNODC-UNECE pro klasifikaci trestných činů prostřednictvím finanční podpory těm členským státům, které chtějí navrhovanou klasifikaci vyzkoušet,

- snížit úroveň agregace a rozšířit seznam trestných činů (v publikaci Statistics in Focus o trestné činnosti a trestním soudnictví), aby byly kategorie homogennější,

- případně zavést demografické proměnné (např. pohlaví, státní příslušnost, věková skupina),

- navrhnout pokyny a společné definice, zejména pro nové soubory údajů o netradičních typech trestných činů.

Analýza údajů a šíření výsledků

Většina odborníků během konzultace poukázala na potřebu investovat více do analýzy sebraných údajů. Z důvodu rozdílů při záznamu, hlášení a klasifikaci trestných činů v členských státech může být porovnání míry kriminality zavádějící, zejména pokud absolutní čísla nejsou doplněna dodatečnými informacemi o jejich kvalitě (metadata), např. pokud došlo k odchýlení od instrukcí a pokynů obdržených na počátku.

Zároveň je již dlouho známo, že je třeba vypracovat zprávu o trestné činnosti v EU, která by shrnovala údaje a zprávy o trestné činnosti a příslušné statistiky. Rozvoj rámce pro vypracování takové zprávy byl zařazen již mezi cíle akčního plánu 2006–2010 a zároveň byl tématem studie uzavřené v prosinci roku 2010. Je však ještě třeba podrobněji prověřit proveditelnost navrhovaných možností.

Několik zúčastněných stran rovněž požadovalo, aby byly údaje, studie, zprávy a osvědčené postupy šířeny s volným přístupem. S ohledem na výše uvedené požadavky se plánují tato opatření:

- systematicky sestavovat a zveřejňovat metadata a kontextové informace po vzoru publikace Statistics in Focus ,

- vypracovat zprávu o trestné činnosti v EU na základě doporučení vyplývajících z předběžné studie a posouzení proveditelnosti navrhovaných možností,

- vypracovat pracovní dokumenty a vysvětlivky pro každý nový soubor údajů.

Vývoj ukazatelů a specifických souborů údajů

Cíle v této kategorii jsou v souladu s všeobecnou shodou o stručném a proveditelném akčním plánu a s požadavkem členských států, pokud jde o dodatečnou pracovní zátěž. Zároveň odpovídají prioritám stanoveným ve strategii vnitřní bezpečnosti pro určité oblasti trestné činnosti.

Jsou plánovány dva typy činností:

- probíhající činnosti, které byly zahájeny v rámci předchozího akčního plánu, např. provádění šetření EU o bezpečnosti, šetření viktimizace podniků a třetí sběr údajů o praní peněz,

- činnosti obsažené v předchozím akčním plánu, s nimiž se však dostatečně nepokročilo, např. sběr údajů o kyberkriminalitě, nebo se kterými se ještě nezačalo, např. vývoj ukazatelů o korupci.

Sběr údajů o trestné činnosti by měl být od roku 2012 dále zjednodušen tím, že členské státy včas provedou rozhodnutí (třetího pilíře) o zřízení Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS)[13].

Akční plán 2011–2015 – výzvy

Úspěšné provádění akčního plánu vyžaduje intenzívní a neustálou práci na všech úrovních (vnitrostátní, evropské a mezinárodní).

Na vnitrostátní úrovni je třeba zlepšit domácí koordinaci mezi různými vládními a nevládními uživateli a poskytovateli údajů o trestné činnosti. Zkušenosti prokázaly, že tento nedostatek koordinace je hlavním důvodem prodlev při sběru údajů.

Finanční krize donutila některé členské státy, aby snížily své administrativní náklady, což také omezuje jejich možnost účastnit se práce skupin odborníků a výborů. Komise si je této situace vědoma a bude usilovat o minimalizaci počtu zasedání a rovněž zváží jiné způsoby komunikace, např. video- a telekonference.

Na úrovni EU zůstává hlavní výzvou srovnatelnost sebraných údajů. Proto je třeba jednotný přístup ke klasifikaci údajů o trestné činnosti. Nejen členské státy, ale také agentury EU musí používat společný systém klasifikace. Je třeba vyvinout úsilí, aby nedošlo k opakování stávající situace v některých členských státech, kde existuje několik a často odlišných systémů klasifikace trestných činů, čímž se ještě více zvyšuje složitost sběru srovnatelných údajů.

Na evropské a mezinárodní úrovni se hlavní pozornost soustředí na koordinaci a sdílení osvědčených postupů. Společné soubory údajů (např. Komise, orgánů OSN, Rady Evropy atd.) by snížily zátěž statistických úřadů členských států, a tím také čas potřebný pro sběr, kontrolu a přenos statistických informací.

PROVÁDĚNÍ A NÁSLEDNÁ OPATŘENÍ

Za provádění akčního plánu 2011–2015 bude odpovědné GŘ HOME. Eurostat bude pokračovat v činnostech zahájených v rámci předchozího akčního plánu a v případě potřeby poskytne odborné poradenství ohledně nových úkolů.

Opětovné vytvoření skupiny odborníků na podporu Komise při zjišťování politických potřeb ohledně údajů o trestných činech pomůže Komisi, orgánům a agenturám EU a mezinárodním organizacím činným v této sféře zabránit duplicitě práce v oblasti organizované a masové[14] trestné činnosti.

Pro plnění určitých úkolů budou zřízeny podskupiny a pracovní skupiny, pokud to skupina odborníků na svém výročním zasedání schválí.

Akční plán bude v závislosti na vývoji těchto prací aktualizován a zjištěná opatření budou zahrnuta do příslušných pracovních programů Komise, jakož i do statistického programu Společenství a jeho ročních pracovních programů. Může být rovněž potřeba, aby akční plán zachycoval údaje pro hodnocení účinného provádění politik EU prostřednictvím trestních opatření, jakož i možné nové nástroje související s trestnou činností a trestním soudnictvím. Nové finanční výhledy zohlední potřebu podpořit členské státy při provádění akčního plánu.

Komise bude příslušné pracovní slupiny Rady jednou ročně informovat o pokroku dosaženém při provádění akčního plánu. V roce 2013 Komise připraví přezkum v polovině období a na konci roku 2015 předloží Evropskému parlamentu a Radě závěrečnou zprávu o výsledcích a nezdarech při provádění akčního plánu.

PŘEHLED OPATŘENÍ PRO AKČNÍ PLÁN EU 2011–2015 O MAPOVÁNÍ TRESTNÉ čINNOSTI V EVROPSKÉ UNII

1. SPOLUPRÁCE A KOORDINACE NA ÚROVNI EU A NA MEZINÁRODNÍ ÚROVNI

Cíle | Odpovědná strana | Horizont | Konkrétní akce |

1.1 | Zřízení komunikačního kanálu mezi tvůrci politik (včetně Komise), poskytovateli údajů a konečnými uživateli | KOM (HOME) | Rozhodnutí Komise v roce 2011 Každoroční zasedání, počínaje rokem 2012 | a. Opětovné vytvoření a rozšíření skupiny odborníků[15] konzultované Komisí při provádění akčního plánu. b. Definice a pravidelná aktualizace potřeb politiky prostřednictvím diskusí a písemných konzultací. c. Zpětná vazba od uživatelů statistik o trestné činnosti, aby bylo jasnější, jaký typ údajů politici a osoby s rozhodovací pravomocí potřebují. |

1.2 | Zvyšování povědomí a lepší zviditelnění činností v oblasti statistik o trestné činnosti mezi orgány EU | KOM (HOME) | nepřetržitě | a. Každoroční informování příslušné pracovní skupiny Rady o pokroku dosaženém při provádění akčního plánu. b. Podpora a šíření osvědčených postupů uplatňovaných členskými státy a mezinárodními organizacemi. |

1.3 | Zlepšování spolupráce mezi novou skupinou odborníků a pracovní skupinou Eurostatu | KOM (HOME, ESTAT) | nepřetržitě | Obecný přístup ke zprávám ze zasedání, prezentacím a podpůrným dokumentům druhé skupiny. |

1.4 | Zabránění zbytečnému šíření statistických údajů a duplicitě informací organizací souborů údajů ve spolupráci s dalšími mezinárodními organizacemi a/nebo agenturami EU | KOM (ESTAT, HOME, JUST) | První společná organizace souborů údajů v roce 2011 | Společné soubory údajů UNODC – EUROSTAT. Prověření jiných možností. Statistiky Komise a Rady Evropy údajů o osobách umístěných ve věznicích (SPACE I a II) |

1.5 | Úzká spolupráce s akademickou obcí a podpora výzkumných činností politického významu v prioritních oblastech kriminality GŘ HOME | KOM (HOME, ESTAT, JUST, RTD, ENTR) | nepřetržitě | a. Významné zastoupení akademické obce v příslušných skupinách oborníků a podskupinách Komise. b. Šíření informací o možnostech výzkumu v rámci 7. a 8. rámcového programu pro výzkum. c. Široké sdílení konečných výsledků a výsledků projektů financovaných prostřednictvím programu ISEC. |

2. KVALITA ÚDAJů

2.1 | Následná opatření a pokračování práce na vývoji mezinárodního systému klasifikace trestných činů pro statistické účely ve spolupráci s UNODC a UNECE | KOM (HOME, ESTAT), UNODC, UNECE | nepřetržitě | a. Příspěvek k vývoji takového systému klasifikace a poskytnutí konečných výstupů příslušným skupinám. b. Finanční podpora (prostřednictvím programu ISEC) členským státům, které chtějí navrhovanou klasifikaci vyzkoušet. |

2.2 | Pokračování v každoročním zveřejňování údajů o trestné činnosti a trestním soudnictví (Statistics in Focus), jejich zlepšování a doplňování | KOM (ESTAT, HOME, JUST, ) | nepřetržitě | a. Zavedení demografických proměnných (např. pohlaví a věkové skupiny). b. Doplnění informací o státní příslušnosti a bydlišti osob umístěných ve věznicích. c. Rozšíření zveřejňovaných informací o další typy trestných činů. |

2.3 | Zlepšení srovnatelnosti sebraných a již zveřejněných údajů | KOM (ESTAT a HOME) | nepřetržitě | a. Rozčlenění obecných tříd trestných činů do homogennějších kategorií trestných činů, pokud je to možné[16]. b. Vývoj společných ukazatelů a pokynů zejména pro nové soubory údajů o trestných činech s evropským rozměrem, se kterými nejsou předchozí zkušenosti. |

3. ANALÝZA ÚDAJů A šÍřENÍ VÝSLEDKů

3.1 | Vývoj soudržného rámce pro zprávy o trestné činnosti v zemích EU-27, aby se předešlo zavádějícím srovnáním | KOM (HOME) s příspěvky od dalších GŘ a mezinárodních zúčastněných stran | První tištěné vydání v letech 2013–2014 | Vypracování evropské zprávy o trestné činnosti na základě doporučení vyplývajících z předběžné studie provedené v rámci akčního plánu 2006–2010 a posouzení proveditelnosti navrhovaných možností. |

3.2 | Systematické sestavování a zveřejňování metadat a kontextových informací. | KOM (ESTAT, HOME) | nepřetržitě | Každý soubor údajů bude doplněn souborem metadat a komentářů členských států. |

3.3 | Zveřejňování pracovních dokumentů a vysvětlivek | KOM (HOME) a/nebo externí odborníci dle potřeby | nepřetržitě | Pro každý specifický soubor údajů (cíle 4.1 – 4.6) budou předloženy výsledky a (pokud to bude možné) analyzovány ve veřejně přístupném pracovním dokumentu. |

4. VÝVOJ UKAZATELů A SPECIFICKÝCH SOUBORů ÚDAJů

4.1 | Mapování praní peněz | KOM (HOME, ESTAT) | Sběr údajů v roce 2011. Zveřejnění výsledků v první polovině roku 2012. | a. Třetí sběr údajů o praní peněz na základě ukazatelů vypracovaných v rámci akčního plánu 2006–2010. b. Posouzení potřeby pravidelného sběru každé dva roky. |

4.2 | Mapování obchodu s lidmi | KOM (HOME, ESTAT pro sběr údajů) | První sběr údajů v letech 2011–2012. | První sběr údajů k malému počtu ukazatelů ve spolupráci se sítí zpravodajů jednotlivých členských států. b. Posouzení proveditelnosti a potřeby pravidelného sběru údajů. |

4.3 | Mapování kyberkriminality | KOM (HOME, s odborným poradenstvím ESTATU) | První sběr údajů v roce 2012. | a. První sběr údajů o trestných činech navrhované směrnice EU o útocích proti informačním systémům[17]. b. Posouzení a prodiskutování postupného rozšíření seznamu o další trestné činy prováděné za pomoci počítače, např. o internetové podvody ve velkém rozsahu. |

4.4 | Mapování korupce | KOM (HOME, s odborným poradenstvím ESTATU a úřadu OLAF) | První sběr údajů v roce 2013. | Vývoj ukazatelů následovaný pilotním sběrem údajů. |

4.5 | Mapování míry viktimizace a pocitu bezpečí ve společném šetření EU (EU SASU) | KOM (ESTAT, HOME, JUST), členské státy | Provedení šetření v roce 2013. Zveřejnění výsledků v letech 2014–2015. | a. Provedení šetření v domácnostech a mezi občany Evropské unie; model byl vypracován v úzké spolupráci s členskými státy a zachycuje četnost konkrétních typů trestné činnosti (míra viktimizace) a další aspekty, jež souvisejí s pocitem občanů ohledně jejich bezpečí. b. Analýza a zveřejnění výsledků. |

4.6 | Mapování rozsahu a typu viktimizace v podnikové sféře | KOM (HOME) | Šetření v letech 2011–2012. Výsledky v roce 2013. | Provedení šetření viktimizace podniků na základě studie proveditelnosti vypracované v rámci akčního plánu 2006–2010. |

4.7 | Mapování dopadu právních předpisů EU o trestních sankcích na vnitrostátní postupy. | KOM (JUST) | Výsledky v roce 2013. | První sběr údajů na základě studie o právních předpisech a postupech ohledně trestních sankcí. |

[1] Rozhodnutím Komise (2006/581/ES).

[2] Evropské sdružení volného obchodu: Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.

[3] EUCPN, EMCDDA, EUROJUST, EUROPOL, FRA, Rada Evropy, European Sourcebook, UNODC, UNECE a UNICEF.

[4] Podskupina zabývající se plánováním, praním peněz, trestním soudnictvím, obchodováním s lidmi, policejní spoluprací a kyberkriminalitou.

[5] Pracovní skupina zabývající se viktimizací a dostupností údajů o trestné činnosti.

[6] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/crime/publications

[7] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/product_details/publication?p_product_code=KS-RA-10-003

[8] Nabídkové řízení JLS/D2/2007/03. Study on the development of an EU- level offence classification system and an assessment of its feasibility to supporting the implementation of the Action Plan to develop an EU strategy to measure crime and criminal justice.

[9] Někdy se vychází z počtu pachatelů, někdy z počtu trestných činů.

[10] Dalších 30 % cílů bylo splněno částečně nebo jsou stále ve fázi provádění.

[11] Úř. věst. C 115, 4.5.2010, s. 21 a násl.

[12] Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie: pět kroků směrem k bezpečnější Evropě. KOM(2010) 673 v konečném znění.

[13] Úř. věst. L 93, 7.4.2009, s. 33.

[14] Masová trestná činnost zahrnuje vloupání, loupeže, krádeže vozidel, napadení, vandalismus atd.

[15] Tak aby bylo zastoupeno všech 27 členských států, přistupující a kandidátské země, sekretariát Rady, agentury EU, Rada Evropy, orgány OSN, European Sourcebook (evropská ročenka statistiky trestné činnosti a trestního soudnictví) a představitelé akademické obce.

[16] Velmi závisí na výsledku cíle 2.1: vývoj mezinárodního systému klasifikace trestných činů pro statistické účely.

[17] Směrnice přijatá Komisí dne 30. září 2010 (KOM(2010) 517 v konečném znění).