52011DC0466

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o činnosti Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v roce 2010

OBSAH

1. Úvod 1

2. Obecný přehled činností EFG v roce 2010 3

3. Návaznost na výroční zprávu za rok 2009 o činnostech EFG 4

4. Analýza činností EFG v roce 2010 4

4.1. Obdržené žádosti 4

Tabulka 1 – Žádosti obdržené v roce 2010 5

4.1.1. Obdržené žádosti podle členských států a odvětví 6

4.1.2. Obdržené žádosti podle částky požadovaného příspěvku 6

4.1.3. Obdržené žádosti podle počtu pracovníků, jimž je pomoc určena 6

4.1.4. Obdržené žádosti podle částky požadovaného příspěvku na pracovníka 7

4.1.5. Obdržené žádosti podle kritérií pro pomoc 7

4.2. Poskytnuté příspěvky 7

Tabulka 2 – Podrobný přehled příspěvků poskytnutých v roce 2010 8

Tabulka 3 – Příspěvky z EFG poskytnuté v roce 2010: profil pracovníků 9

4.2.1. Akce financované s pomocí EFG 10

4.2.2. Doplňkovost s akcemi financovanými ze strukturálních fondů, zejména z Evropského sociálního fondu (ESF) 10

4.3. Případy nesplňující podmínky pro finanční příspěvek z EFG 11

4.4 Dosažené výsledky EFG 11

4.4.1. Závěrečné zprávy o provádění finančních příspěvků obdržené od členských států v roce 2010 11

4.4.2. Shrnutí výsledků a osvědčených postupů nahlášených v roce 2010 11

Tabulka 4 – Výsledky uvedené v závěrečných zprávách obdržených v roce 2010 13

4.4.3. Podrobné informace o opatřeních provedených v roce 2010 13

4.5. Finanční zpráva 17

4.5.1. Finanční prostředky poskytnuté z EFG 17

4.5.2. Výdaje na technickou pomoc 17

4.5.3. Nahlášené nebo uzavřené nesrovnalosti 18

4.5.4. Ukončení finančních příspěvků z EFG 18

Tabulka 6 – Případy ukončené v roce 2010 19

4.6. Činnosti v rámci technické pomoci prováděné Komisí 19

4.6.1. Informace a propagace 19

4.6.2. Setkání s vnitrostátními orgány a sociálními partnery 20

4.6.3. Hodnocení EFG v polovině období 20

5. Směry vývoje 20

6. Závěr 22

Příloha 1 24

1. ÚVOD

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci („EFG“) byl zřízen nařízením (ES) č. 1927/2006[1] s cílem projevit solidaritu a poskytnout podporu pracovníkům postiženým propouštěním v důsledku velkých změn ve struktuře světového obchodu. Byl zřízen jako prostředek sladění celkových dlouhodobých výhod otevřeného obchodu, pokud jde o růst a zaměstnanost, s krátkodobými nepříznivými důsledky, které globalizace může mít především pro zaměstnanost nejzranitelnějších a nejméně kvalifikovaných pracovníků. Nařízením (ES) č. 546/2009 ze dne 18. června 2009[2] byla pravidla pozměněna s cílem reagovat účinněji na světovou finanční a hospodářskou krizi.

Článek 16 nařízení (ES) č. 1927/2006 stanoví, že Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 1. července každého roku kvantitativní i kvalitativní zprávu o činnostech EFG v předcházejícím roce. Tato zpráva má být zaměřena zejména na výsledky dosažené prostřednictvím EFG a má obsahovat hlavně informace týkající se předložených žádostí, přijatých rozhodnutí, financovaných akcí včetně jejich doplňkovosti s akcemi financovanými ze strukturálních fondů, a to zejména z Evropského sociálního fondu (ESF), a ukončení poskytovaného finančního příspěvku. Dále má dokumentovat žádosti, které byly zamítnuty z důvodu nedostatečných prostředků nebo nezpůsobilosti.

2. OBECNÝ PřEHLED čINNOSTÍ EFG V ROCE 2010

V roce 2010 obdržela Komise 31 žádostí o příspěvek z EFG, což bylo o jednu žádost více než v roce 2009. Podrobnosti o těchto žádostech jsou uvedeny v bodě 4.1 a v tabulce 1.

V roce 2010 přijal rozpočtový orgán 31 rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG, což v porovnání s rokem 2009 představuje 300% nárůst, pokud jde o počet rozhodnutí, a 60% zvýšení spolufinancování z EFG. Podrobnosti o poskytnutých příspěvcích jsou uvedeny v bodě 4.2 a v tabulkách 2 a 3.

Komise obdržela v roce 2010 čtyři závěrečné zprávy o provádění z příspěvků EFG. Podrobnosti o dosažených výsledcích jsou uvedeny v bodě 4.4 a v tabulce 4. Ukončeno bylo šest příspěvků z EFG poskytnutých v předchozích letech (podrobnosti v bodě 4.5.4 a v tabulce 6). Byla také použita technická pomoc z podnětu Komise (čl. 8 odst. 1 nařízení o EFG). Podrobnosti jsou uvedeny v bodě 4.6 a v tabulce 5.

V roce 2010 zavedla Komise nový rozhodovací proces, který byl stanoven koncem roku 2009. Komise začala rovněž připravovat konzultace pro nadcházející přezkumy EFG po roce 2011 a 2013 podle čl. 1 odst. 1a a článku 20 nařízení o EFG. Podrobnosti jsou uvedeny v bodech 3 a 4.5.2.

3. NÁVAZNOST NA VÝROčNÍ ZPRÁVU ZA ROK 2009 O čINNOSTECH EFG

Nařízení (ES) č. 546/2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení EFG

Změna nařízení (ES) č. 1927/2006 z roku 2009 přinesla významné zlepšení EFG a poskytla členským státům lepší podmínky pro podávání žádostí o spolufinancování z EFG na podporu jejich reakcí na negativní dopad světové finanční a hospodářské krize na zaměstnanost. To se projevilo v počtu žádostí obdržených v roce 2010, který zůstal na stejně vysoké úrovni jako v předchozím roce (31 žádostí v roce 2010 v porovnání s 30 žádostmi v roce 2009). Podávání žádostí o podporu z EFG bylo jednoznačně usnadněno jak dočasnou „krizovou“ odchylkou, která zahrnovala zvýšení míry spolufinancování na 65 %, tak trvalým snížením prahu pro podávání žádostí na 500 propuštěných pracovníků a prodloužením prováděcího období na 24 měsíců ode dne podání žádosti.

Výsledky (zejména dopad podpory z EFG na zaměstnávání propuštěných pracovníků) budou určeny po dokončení projektů. První závěrečné zprávy pro prodloužené prováděcí období (24 měsíců ode dne podání žádosti) budou Komisi předloženy v listopadu/prosinci 2011.

Usnadnění rozhodování o žádostech o příspěvek z EFG: postup předkládání návrhů Radě a Evropskému parlamentu

Žádosti o příspěvky z EFG poskytnuté v roce 2010 byly zpracovány podle nových rozhodovacích postupů v rámci EFG, jež byly vytvořeny koncem roku 2009. Bylo vynaloženo velké úsilí na urychlení rozhodování v rámci pravidel stávajícího nařízení. Rychlost zásahu EFG a jeho úloha a potenciál jakožto nástroje solidarity byly záležitosti, které v průběhu celého roku zaujímaly čelní místo na programu jednání, zejména během konzultací s členskými státy o nacházejících přezkumech EFG po roce 2011 a po roce 2013, jež byly zahájeny v druhém pololetí roku 2010.

4. Anal ÝZA čINNOSTI EFG V ROCE 2010

4.1. Obdržené žádosti

Třicet jedna žádostí, které Komise obdržela v roce 2010 (viz tabulka 1), představuje o jednu žádost více než v roce 2009. Na všechny žádosti se vztahuje nařízení (ES) č. 546/2009, které bylo přijato dne 18. června 2009 (tj. míra spolufinancování ve výši 65 %, prováděcí období v délce 24 měsíců ode dne podání žádosti atd.).

Žádosti podalo 12 členských států, týkaly se 31 995 propuštěných pracovníků a výše požadovaných příspěvků z EFG dosáhla celkové částky 169 994 542 EUR. V roce 2010 podaly žádost poprvé tři členské státy: Česká republika, Polsko a Slovinsko.

Tab ulka 1 – Žádosti obdržené v roce 2010

[pic]

4.1.1. Obdržené žádosti podle členských států a odvětví

Obdržených 31 žádostí se týkalo 16 odvětví[3]. Pro sedm z těchto odvětví byla v roce 2010 žádost o příspěvek z EFG podána poprvé: tato odvětví jsou v níže uvedeném seznamu podtrhnuta. Počet žádostí usnadnila možnost požádat o příspěvek na základě „krizové“ odchylky.

Rakousko (dvě žádosti: výroba základních kovů , elektronická zařízení), Belgie (jedna žádost: automobilový průmysl), Česká republika (jedna žádost: maloobchod ), Dánsko (čtyři žádosti: výroba strojů a zařízení, stavba lodí ), Francie (jedna žádost: automobilový průmysl), Německo (jedna žádost: výroba strojů a zařízení), Irsko (tři žádosti: stavebnictví), Nizozemsko (sedm žádostí: elektronická zařízení, polygrafický průmysl, finanční služby, velkoobchod ), Polsko (tři žádosti: automobilový průmysl, výroba strojů a zařízení), Portugalsko (jedna žádost: výroba obuvi ), Španělsko (šest žádostí: automobilový průmysl, výroba oděvů, kamenářství/mramorářství , maloobchod ), Slovinsko (jedna žádost: výroba oděvů).

4.1.2. Obdržené žádosti podle částky požadovaného příspěvku

Členský stát žádající o podporu z EFG musí připravit nejvhodnější koordinovaný balík opatření s ohledem na profil pracovníků, kterým má být pomoc určena, a rozhodnout, jakou částku pomoci bude požadovat. Nařízení o EFG neuvádí žádná doporučení ani omezení týkající se celkové požadované částky, posouzení žádosti Komisí však může vyvolat otázky, v jejichž důsledku členský stát navrhovaný balík individualizovaných služeb upraví, což ovlivní výši požadované částky.

Výše příspěvků z EFG požadovaných na jeden případ se v roce 2010 pohybovala od 114 250 EUR do 38 052 069 EUR (v průměru 5 483 695 EUR).

4.1.3. Obdržené žádosti podle počtu pracovníků, jimž je pomoc určena

Celkový počet pracovníků, na které byla přímo zaměřena opatření navržená pro spolufinancování z EFG, činil 31 995. Počty se pohybovaly od 120 do 2 593 pracovníků, přičemž tři žádosti byly zaměřeny na více než 2 000 pracovníků, čtyři žádosti se týkaly počtu od 1 000 do 2 000 pracovníků a 21 žádostí méně než 1 000 pracovníků[4].

Rozdíl mezi počtem propuštěných pracovníků a počtem pracovníků, kterým je podpora z EGF určena, může v některých případech vzniknout v důsledku rozhodnutí členského státu zaměřit svou pomoc na zvláštní skupiny pracovníků, například na pracovníky, pro které je mimořádně obtížné udržet se na trhu práce, nebo na pracovníky, kteří pomoc potřebují nejvíce. Někteří z dotčených pracovníků mohou dostávat pomoc mimo EFG, zatímco jiní mohou najít nové zaměstnání sami nebo se mohou rozhodnout, že odejdou předčasně do důchodu, což znamená, že se na ně opatření EFG nezaměřují.

4.1.4. Obdržené žádosti podle částky požadovaného příspěvku na pracovníka

Částky navrhované na pracovníka se v roce 2010 pohybovaly od o něco více než 600 EUR po více než 23 000 EUR.

Balík individualizovaných služeb, který členské státy mohou navrhovat pro dotčené propuštěné pracovníky, se řídí jejich vlastním uvážením v rámci podmínek stanovených nařízením o EFG. Výše požadované částky na dotčeného pracovníka se tedy může lišit podle závažnosti propuštění, situace na dotčeném trhu práce, individuální situace dotčených pracovníků, opatření již přijatých členským státem a nákladů na poskytování služeb v dotčeném členském státě nebo regionu.

4.1.5. Obdržené žádosti podle kritérií pro pomoc

Z předložených 31 žádostí se jich 24 (77 %) týkalo podpory pracovníků propuštěných bezprostředně v důsledku světové finanční a hospodářské krize (čl. 1 odst. 1a pozměněného nařízení o EFG), zatímco zbývajících sedm žádostí (23 %) mělo reagovat na velké změny ve struktuře světového obchodu způsobené globalizací.

Dvanáct žádostí bylo vypracováno na základě čl. 2 písm. a) nařízení o EFG, 18 žádostí na základě čl. 2 písm. b) a jedna žádost se odvolávala na čl. 2 písm. c) – udávala mimořádné okolnosti a uváděla, že nebylo možno splnit podmínky čl. 2 písm. a).

4.2. Poskytnuté příspěvky

V roce 2010 přijal rozpočtový orgán 31 rozhodnutí o poskytnutí prostředků z EFG na spolufinancování aktivních opatření politiky trhu práce (viz tabulky 2 a 3, pokud jde o celkový přehled a rozčlenění podle profilů pracovníků). Z těchto rozhodnutí se třináct týkalo žádostí podaných v roce 2010 a osmnáct se týkalo žádostí obdržených v druhém pololetí roku 2009. Na všechny poskytnuté příspěvky se vztahuje nařízení (ES) č. 546/2009, které bylo přijato dne 18. června 2009 (tj. míra spolufinancování ve výši 65 %, prováděcí období v délce 24 měsíců ode dne podání žádosti atd.).

Třicet jedna poskytnutých příspěvků se týkalo 23 688 propuštěných pracovníků v devíti členských státech a dosáhlo celkové částky 83 554 141 EUR uvolněné z EFG (16,7 % maximální roční částky dostupné z EFG).

Tabulka 2 – Podrobný přehled příspěvků poskytnutých v roce 2010

[pic]

Tab ulka 3 – Příspěvky z EFG poskytnuté v roce 2010: profil pracovníků

[pic]

4.2.1. A kce financované s pomocí EFG

Podle článku 3 nařízení č. 1927/2006 může EFG spolufinancovat pouze aktivní opatření na trhu práce zaměřená na opětovné profesní začlenění propuštěných pracovníků. Kromě toho může podle uvedeného článku EFG financovat rovněž přípravné, řídící, informační, propagační a kontrolní činnosti, které provádí členský stát za účelem použití příspěvku (technická pomoc).

Opatření schválená v rámci 31 příspěvků z EFG poskytnutých v roce 2010 byla zaměřena na opětovné začlenění 23 688 propuštěných pracovníků na trh práce. Tato opatření spočívala zejména v intenzivní, individualizované pomoci při hledání zaměstnání a v řízení případů, v rozmanitých opatřeních v oblasti odborného vzdělávání, zvyšování kvalifikací a přeškolení, v různých dočasných finančních pobídkách/příspěvcích během hledání zaměstnání, odborné přípravy a jiných aktivních opatření trhu práce do doby opětovného profesního začlenění a v jiných druzích činnosti, jako je například podpora podnikání a podporované zaměstnávání.

4.2.2. Doplňkovost s akcemi financovanými ze strukturálních fondů, zejména z Evropského sociálního fondu (ESF)

EFG je určen ke zvýšení zaměstnatelnosti a zajištění rychlého opětovného zapojení propuštěných pracovníků na trhu práce prostřednictvím aktivních opatření trhu práce, a doplňuje tak ESF, který je hlavním nástrojem EU na podporu zaměstnanosti v Unii. Doplňkovost těchto dvou fondů spočívá ve schopnosti řešit tuto problematiku ze dvou různých časových perspektiv: zatímco EFG poskytuje propuštěným pracovníkům individuálně přizpůsobenou pomoc v reakci na specifické události hromadného propouštění v evropském měřítku, ESF podporuje prostřednictvím předem naplánovaných, víceletých programů strategické, dlouhodobé cíle (např. zvyšování lidského kapitálu, řízení změn), jejichž prostředky nelze běžně přerozdělit na řešení krizových situací způsobených hromadným propouštěním. EFG a ESF se někdy využívají k vzájemnému doplňování s cílem poskytnout krátkodobá i dlouhodobější řešení. Rozhodujícím kritériem je schopnost dostupných nástrojů účinně pomoci pracovníkům a je na členských státech, aby vybraly (a naplánovaly) nástroje a opatření, které jsou k dosažení sledovaných cílů nejvhodnější.

Obsah „koordinovaného balíku individualizovaných služeb“, který má být spolufinancován EFG, by měl být vyvážen dalšími akcemi a doplňovat je. Opatření spolufinancovaná z EFG mohou jít nad standardní postupy a akce a praxe prokázala, že EGF členským státům umožňuje, aby propuštěným pracovníkům poskytovaly důkladnou individualizovanou pomoc, včetně opatření, jež by obvykle nebyla pracovníkům dostupná (např. pracovníci s dosaženým sekundárním nebo terciárním vzděláním). EFG členským státům umožňuje lépe se zaměřit na obzvláště zranitelné osoby, jako jsou osoby s nižší kvalifikací či osoby z rodin migrantů, nebo poskytovat podporu po delší dobu, než by to bylo možné bez EFG. To vše zvyšuje vyhlídky pracovníků na zlepšení jejich situace.

Zvláštními příklady toho, jak se fondy ESF a EFG úspěšně doplňují, jsou případy EGF/2010/011 NL/NXP Semiconductors a EGF/2010/012 NL/Noord Holland ICT, které předložilo Nizozemsko, případ EGF/2010/014 SI/Mura předložený Slovinskem a případ EGF/2010/018 DE/Heidelberger Druckmaschinen předložený Německem. Co se týká prvního nizozemského případu, doplňkovost spočívá ve zvláštním vzdělávacím projektu ESF pro pracovníky v podnicích v odvětví výroby polovodičů[5], jehož načasování se částečně shodovalo s obdobím provádění EFG. Co se týká druhého případu, propuštění pracovníci se mohli účastnit rovněž dvou projektů ESF v oblasti informačních a komunikačních technologií[6]. Slovinsko zajistilo, aby opatření EFG doplňovala různé akce ESF[7]. V německém případě byl balík individualizovaných služeb v rámci EFG navržen tak, aby doplňoval opatření financovaná ze strukturálních fondů a zvláštní certifikované vzdělávací kurzy ESF, jež byly poskytovány v rámci spolkového programu ESF-BA.

Všechny členské státy musí zavést potřebné mechanismy, aby zamezily riziku dvojího financování z finančních nástrojů EU, jak stanoví čl. 6 odst. 5 nařízení (ES) č. 1927/2006.

4.3. Případy nesplňující podmínky pro finanční příspěvek z EFG

Rozpočtový orgán nezamítl žádný návrh na financování z EFG, který předložila Komise. Jednu žádost (EGF/2009/022 BG/Kremikovtsi, předloženou Bulharskem dne 26. 10. 2009) považovala Komise za nezpůsobilou[8]. Toto zjištění bylo sděleno členskému státu.

4.4 Dosažené výsledky EFG

Hlavním zdrojem informací o výsledcích dosažených EFG jsou závěrečné zprávy, které mají členské státy předkládat v souladu s článkem 15 nařízení (ES) č. 1927/2006. Tyto zprávy jsou doplněny informacemi, které členské státy poskytnou v přímých kontaktech s Komisí a během koordinačních schůzek a konferencí se zástupci členských států v průběhu roku. Výsledky a údaje nahlášené členskými státy v roce 2010 jsou shrnuty v následujícím bodě a v tabulce 4.

4.4.1. Závěrečné zprávy o provádění finančních příspěvků obdržené od členských států v roce 2010

V roce 2010 obdržela Komise čtyři závěrečné zprávy o těchto případech: EGF/2008/004 ES/Castilla y León a Aragón, EGF/2008/005 ES/Cataluña, EGF/2009/001 PT/Norte-Centro a EGF/2009/002 DE/Nokia. Jednalo se o poslední případy EFG s 12měsíčním prováděcím obdobím před tím, než bylo toto období nařízením (ES) č. 546/2009 ze dne 18. června 2009 prodlouženo na 24 měsíců.

4.4.2. S hrnutí výsledků a osvědčených postupů nahlášených v roce 2010

Čtyři závěrečné zprávy předložené třemi členskými státy ukázaly, že na konci prováděcího období EFG nebo krátce poté nalezlo 629 pracovníků (20 % z celkového počtu 3 146) nové pracovní místo nebo zahájilo samostatnou výdělečnou činnost. Ostatní se buď účastnili vzdělávání nebo odborné přípravy (přibližně 5 %), nebo byli nezaměstnaní či pracovně nečinní z osobních důvodů.

Dosažení výsledků s ohledem na opětovné profesní začlenění značně brzdily omezené absorpční schopnosti místních a regionálních trhů práce jako přímý důsledek světové finanční a hospodářské krize. Význam míry opětovného profesního začlenění by se neměl přeceňovat, jelikož poskytuje pouze údaj o situaci pracovníka, pokud jde o zaměstnání, v okamžiku sběru údajů. Neposkytuje informace o druhu zaměstnání ani o kvalitě pracovního místa, které dotyčná osoba našla, a může se brzy poté významně změnit. Podle informací obdržených od několika členských států se míry opětovného profesního začlenění v několika málo měsících po předložení závěrečných zpráv zvyšují, zejména v případech, kdy je i po skončení období provádění EFG pracovníkům dále poskytována individuálně přizpůsobená pomoc, a to na náklady členských států nebo s pomocí ESF.

Členské státy uvedly řadu zajímavých skutečností a povzbudivých informací, které naznačují, že se osobní situace, sebedůvěra a zaměstnatelnost dotyčných pracovníků díky pomoci a službám EFG viditelně zlepšily, a to i tehdy, pokud se jim nepodařilo najít rychle nové pracovní místo. EFG členským státům umožnil jednat v regionech postižených propouštěním intenzivněji, než by to bylo možné bez financování z EFG, a to jak pokud jde o počet osob, jimž je poskytnuta pomoc, tak o dobu trvání a kvalitu podpory. Finanční prostředky EU členským státům umožnily jednat pružněji a zahrnout do svých balíků vysoce individualizovaná, někdy inovativní opatření a věnovat větší pozornost nejméně kvalifikovaným pracovníkům. Pomoc spolufinancovaná z EFG proto představuje vyšší investice do kvalifikací, což může mít kladný dopad ve střednědobém a dlouhodobějším horizontu v době, kdy se trhy postupně zotavují z krize. EFG byl mimoto považován za užitečný nástroj v době schodků veřejných rozpočtů a škrtů ve veřejném sektoru, kdy jsou vnitrostátní zdroje vzácné a členské státy a podniky se snaží překonat účinky světové krize. Hodnocení EFG v polovině období, které má být provedeno v roce 2011, jak požaduje čl. 17 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1927/2006, posoudí dopad EFG podrobněji.

Tab ulka 4 – Výsledky uvedené v závěrečných zprávách obdržených v roce 2010[9]

[pic]

4.4.3. Podrobné informace o opatřeních provedených v roce 2010

EGF/2008/004 Castilla y León a Aragón/Španělsko (automobilový průmysl)

Z 534 pracovníků, kteří se účastnili opatření spolufinancovaných z EFG, jich na konci období provádění bylo 184 (34,5 %) opět v zaměstnání a zbývajících 350 pracovníků (65,5 %) se účastnilo vzdělávání či odborné přípravy, bylo nezaměstnaných nebo pracovně nečinných z různých osobních důvodů. Míru opětovného profesního začlenění je nutno posoudit v kontextu vysoké míry nezaměstnanosti v obou dotčených regionech, která se mezi rokem 2008 a 2010 v důsledku finanční a hospodářské krize zdvojnásobila.

I dosud nezaměstnané osoby uváděly, že opatření EFG zlepšila jejich sebedůvěru a sebeúctu, zvýšila jejich nezávislost a poskytla jim základní dovednosti a schopnosti pro opětovné začlenění na trh práce. Podle španělských orgánů je EFG obzvláště vhodným nástrojem pro opětovné profesní začlenění pracovníků s malými příležitostmi, pokud jde o rychle nalezení nového zaměstnání, a díky příspěvku z EFG mohly vybírat z široké škály opatření, která jsou upravena na míru a individualizovanější, než by to bylo možné bez finančních prostředků z EFG. Vysoký podíl pracovníků, kterým byla poskytnuta pomoc, si udržel své úrovně kvalifikací nebo zvýšil svou zaměstnatelnost, čímž se zlepšily vyhlídky těchto pracovníků na trhu práce.

Provedená individualizovaná opatření představují zajímavou kombinaci pomoci a dávek při hledání zaměstnání, odborné přípravě a opětovném profesním začleňování. Po běžných počátečních opatřeních pro všechny pracovníky, jimž je určena podpora, jako je poradenství a individuální cesty k získání zaměstnání, byla provedena různá opatření počínaje rozsáhlým zkoumáním trhu práce, po němž následovaly snahy o hledání odpovídajícího pracovního místa. Víceoborové týmy poskytující pomoc navštívily téměř 3 000 podniků (mezi nimi mnoho malých a středních) s dvojím cílem: sladit pracovní příležitosti s kvalifikacemi nezaměstnaných osob nebo je kvalifikovat pro nová pracovní místa a zajistit informovanost podniků o projektu. Takto bylo během období provádění EFG obdrženo více než 400 pracovních nabídek a více než 200 pracovníků se úspěšně ucházelo o nová pracovní místa. Kromě opětovného profesního začlenění byli pracovníci rovněž sledováni s cílem určit možné nevýhody a posoudit jejich osobní spokojenost. Španělské orgány budou i po skončení projektu EFG analyzovat situaci pracovníků s ohledem na trh a pracovní příležitosti a budou rovněž udržovány kontakty s podniky k zajištění kontinuity dosažených výsledků EFG v průběhu času.

Opatření v oblasti kvalifikací, která byla dostupná pro pracovníky, zahrnovala různé typy odborné přípravy, přičemž některé z nich byly spojeny se závazkem podniku pracovníky opět začlenit do zaměstnání, například kurzy pro zvyšování kvalifikací v oblasti technologií pro energii z obnovitelných zdrojů, informačních technologií, techniky, údržby, v sociální oblasti a v oblasti cestovního ruchu; účetnictví a řízení malých a středních podniků a techniky vedení a komunikace. Některým pracovníkům byly poskytnuty dočasné finanční dávky k vyrovnání rozdílu mezi jejich předchozí a novou mzdou (pobídky k opětovnému profesnímu začlenění) a/nebo příspěvky při hledání zaměstnání, včetně zvláštních příspěvků pro osoby s pečovatelskými povinnostmi.

EGF/2008/005 Cataluña/Španělsko (textilní průmysl)

Z 587 pracovníků, kteří byli příjemci opatření spolufinancovaných z EFG, jich na konci období provádění bylo 30 (5,1 %) opět v zaměstnání (včetně jednoho pracovníka, který založil vlastní živnost), 17 pracovníků (2,9 %) se účastnilo vzdělávání či odborné přípravy a zbývajících 540 pracovníků (92,0 %) bylo nezaměstnaných nebo pracovně nečinných z různých osobních důvodů. Nízkou míru opětovného profesního začlenění je nutno posoudit v kontextu slabého trhu práce v regionu v důsledku finanční a hospodářské krize a rovněž s ohledem na pozdní příchod finančních prostředků EFG (viz poznámka níže).

Španělské orgány uvedly, že příspěvek z EFG jim umožnil provést intenzivní opatření přizpůsobená konkrétním potřebám dotčených pracovníků, pro něž by jiné fondy byly méně vhodné. Většina zúčastněných pracovníků projevovala s ohledem na opatření velkou angažovanost a obecný názor účastníků byl velmi kladný. K modelům řízení patřilo využívání rozsáhlé sítě institucí a za hlavní prvek úspěšného provedení opatření se považovala účast místních orgánů. Regionální orgány budou pokud možno uplatňovat metodiku EFG v případě podobných programů k opětovnému začlenění do zaměstnání.

Opatření zahrnovala profesní poradenství za účelem určení zaměstnatelnosti propuštěných pracovníků a překážek nalezení nového zaměstnání, intenzivní pomoc při převádění do jiného zaměstnání / hledání nového pracovního místa za účasti osobních poradců, kteří pracovníkům pomáhají při opětovném začleňování na trh práce, a „aktivní učebny“, které pracovníkům umožňovaly přímý přístup k počítačům a k portálům pro hledání zaměstnání pod odborným vedením kvalifikovaných zaměstnanců. Opatření v oblasti odborné přípravy zahrnovala kurzy pro zvyšování kvalifikací, například kurzy v oblasti informačních technologií či technik ústní/písemné komunikace a základní podnikatelské kurzy, které se zabývaly rovněž zvláštními potřebami osob starších 45 let, osob s nižší kvalifikací nebo cizích státních příslušníků. Nabízeno bylo rovněž skupinové vzdělávání v oblastech, v nichž místní podniky určily potřebu v oblasti kvalifikací, nebo v nových odvětvích, v nichž mohou pracovní příležitosti vzniknout v budoucnu. Některým pracovníkům byly poskytnuty dočasné finanční dávky během hledání zaměstnání a/nebo v případě, že souhlasili s nástupem do zaměstnání na dobu nejméně šesti měsíců (pobídky k opětovnému profesnímu začlenění).

Vzhledem ke zpoždění při uvolňování finančních prostředků z EFG začalo Španělsko provádět první soubor opatření s využitím vlastních zdrojů. Jelikož velkou část plánovaných opatření nebylo možno do posledních měsíců období provádění EFG zahájit, Španělsko se rozhodlo, že bude v individualizovaných službách pokračovat po dobu dalších čtyř měsíců na vlastní náklady. Opatření pokračující po skončení období provádění EFG umožnily Španělsku poskytnout pomoc dalším 387 propuštěným pracovníkům (z původních 1 100 pracovníků, jimž byla určena podpora). Půl roku po skončení období provádění EFG byla míra opětovného začlenění do zaměstnání podstatně vyšší než přímo při skončení projektu EFG.

EGF/2009/001 Norte-Centro/Portugalsko (textilní průmysl)

Ze 720 pracovníků, kteří se účastnili opatření spolufinancovaných EFG, jich na konci období provádění bylo 30 (4,2 %) opět v zaměstnání, 9 (1,3 %) se účastnilo vzdělávání nebo odborné přípravy a zbývajících 681 pracovníků (94,6 %) bylo nezaměstnaných nebo pracovně nečinných z různých osobních důvodů. Míru opětovného profesního začlenění je nutno posoudit v kontextu slabého trhu práce v regionu v důsledku finanční a hospodářské krize. Dalším vysvětlením jsou nízké úrovně dosaženého vzdělání – 79 % pracovníků, kterým byla poskytnuta pomoc, nedokončilo základní osmileté vzdělání a dalších 13 % nedokončilo středoškolské vzdělání – a vysoký počet pracovníků starších 55 let, pro něž bylo období, jež bylo k dispozici, příliš krátké, než aby mohli optimálně využít rozsáhlou podporu v oblasti vzdělávání.

Portugalské orgány uvedly, že opatření byla dobře přijímána účastníky, kteří uznali, že zvýšili své odborné kvalifikace, a tudíž zaměstnatelnost, a rovněž veřejnými službami zaměstnanosti, jež mohly díky podpoře z EFG věnovat pozornost potřebám nezaměstnaných pracovníků, kteří byli rozptýleni v různých obcích. Portugalsko uznalo význam motivace pracovníků, kteří přišli o zaměstnání, zajištění plného zapojení regionálních středisek zaměstnanosti a dodržení harmonogramu s cílem zajistit, aby bylo prováděcí období využito co nejlépe.

Opatření zahrnovala individualizovanou pomoc při hledání zaměstnání pro přibližně jednu třetinu pracovníků, jimž byla určena podpora, například uznání/osvědčení stávajících kvalifikací, příprava individuálních cest k odborné přípravě a opětovnému profesnímu začlenění a různé moduly (krátkodobé) odborné přípravy a rekvalifikace na základě národního katalogu kvalifikací, jež byly poskytovány uznanými vzdělávacími středisky, pro téměř všechny pracovníky, jimž byla určena podpora. Ostatní opatření byla přizpůsobena potřebám osob, které se potýkají se zvláštními problémy při opětovném začleňování do zaměstnání: tato opatření prováděly neziskové subjekty a spočívaly v osobních plánech profesního začlenění, pomoci při začleňování a finančních příspěvcích pro zúčastněné pracovníky. Nabízeny byly rovněž některé granty na vzdělávání a podpora podnikání. U většiny opatření byly mezi pracovníky a prováděcími/monitorovacími subjekty podepsány dohody o spolupráci, které stanovily příslušné povinnosti.

Do ledna 2011 (jeden rok po skončení období provádění EFG) dosáhla míra opětovného začlenění 200, což prokazuje, že opatření spolufinancovaná z EFG přinášela kladné výsledky i určitou dobu po provedení EFG.

EGF/2009/002 Nokia/Německo (mobilní telefony)

Z 1 305 pracovníků, kteří se účastnili opatření spolufinancovaných EFG, nalezlo 385 pracovníků (29,5 %) nové pracovní místo do čtyř týdnů po skončení období provádění (včetně 36 osob samostatně výdělečně činných), 121 pracovníků (9,3 %) se účastnilo vzdělávání nebo odborné přípravy a zbývající osoby byly nezaměstnané (737, tj. 56,5 %) nebo pracovně nečinné z různých osobních důvodů (62, tj. 4,8 %).

Navzdory nepříznivé situaci na trhu práce v důsledku světové krize a jiných problémů, jako jsou relativně nízké úrovně kvalifikací, pokročilý věk většiny pracovníků, jejich malá ochota uvažovat o mobilitě a neochota přijmout nová pracovní místa s nižší mzdou, považovaly německé orgány výsledky projektu EFG za „poměrně uspokojivé“.

Německo pokládá EFG za nástroj, který užitečně doplňuje a prohlubuje snahy členských států, pokud jde o reakce na krizi, a to rozšířením škály nabízených kvalifikací a prodloužením doby, po kterou mohou pracovníci přijímat pomoc. Velká většina pracovníků, kteří využili podporu z EFG, patřila k bývalým zaměstnancům společnosti Nokia, kteří poté, co se účastnili dřívějších opatření společnosti Transfergesellschaft (kterou založili sociální partneři na dobu nejvýše 12 měsíců), nebyli dosud znovu začleněni na trh práce. Po dobu dalších šesti měsíců jim bylo v rámci projektu EFG nadále poskytováno intenzivní osobní poradenství, široká škála individualizovaných služeb se zaměřením na intenzivní, individualizovanou pomoc při hledání zaměstnání a opatření v oblasti odborné přípravy, které byly doplněny finančními dávkami v podobě krátkodobých příspěvků na živobytí („Transferkurzarbeitergeld“) po dobu jejich účasti na opatřeních v oblasti odborné přípravy a aktivního opětovného profesního začleňování, pokud se dotyční pracovníci zavázali, že se budou projektu EFG účastnit na plný úvazek.

Vzdělávací kurzy byly pečlivě voleny pro oblasti, v nichž na trhu práce existuje poptávka, a byly navrženy tak, aby doplňovaly kurzy, které již poskytuje Evropský sociální fond nebo propouštějící podnik. Nabídka obsahovala rovněž pomoc pro osoby, které nalezly nové zaměstnání, při přípravě na jejich nové pracovní místo, podporu pro budoucí podnikatele, poradenství pro osoby hledající práci v zahraničí a vytvoření skupin pracovníků s cílem zlepšit postavení určitých skupin osob. EFG umožnil Německu zajistit mnohem lepší poměr mezi počtem uchazečů o zaměstnání připadajících na jednoho poradce – jeden poradce na 40 pracovníků na rozdíl od běžného poměru jeden poradce na 200 pracovníků – a poradci byli vybíráni podle prostředí, z něhož účastníci pocházeli. Kvůli prodlevám při uvolňování finančních prostředků EFG začalo Německo provádět první opatření s využitím vlastních zdrojů a finančních prostředků ESF.

To vše zajistilo, že podpora spolufinancovaná z EFG byla vysoce individualizovaná a účinná.

Do šesti měsíců od skončení období provádění našlo nové pracovní místo dalších 42 dříve nezaměstnaných osob, což zvýšilo počet pracovníků znovu začleněných na trh práce na 427. O pár měsíců později se míra opětovného začlenění dále zvýšila, což prokazuje, že podpora spolufinancovaná z EFG může mít kladný dopad v dlouhodobějším horizontu.

4.5. Finan ční zpráva

4.5.1. F inanční prostředky poskytnuté z EFG

Během roku 2010 rozhodl rozpočtový orgán o poskytnutí 31 příspěvků z EFG v celkové výši 83 554 141 EUR, což představovalo 16,7 % maximální dostupné roční částky (viz tabulka 2). Všech 31 plateb pocházelo z rozpočtu na rok 2010, ačkoliv devět z nich bylo vyplaceno počátkem roku 2011.

Podle článku 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006[10], který stanoví rozpočtový rámec EFG, nesmí EFG překročit maximální roční částku 500 milionů EUR, která může být financována z jakéhokoli rozpětí existujícího v mezích celkového stropu výdajů platného pro předchozí rok a/nebo ze zrušených položek závazků z posledních dvou let, s výjimkou závazků spadajících pod hlavu 1B finančního rámce. Článek 12 nařízení o EFG mimoto stanoví, že nejméně 25 % nejvyšší roční částky musí zůstat k dispozici k 1. září každého roku, aby bylo možné pokrýt potřeby do konce roku.

Prostředky na závazky pro finanční prostředky poskytnuté v roce 2010 byly do rozpočtové položky EFG převedeny z rezervy.

V roce 2010 byly prostředky na platby počátkem roku čerpány z rozpočtu ESF (19 881 554 EUR) vzhledem k blízkosti politik obou fondů. Aby se zabránilo nejistotám ohledně využívání rozpočtových zdrojů, určovala Komise v průběhu roku alternativní zdroje prostředků na platby, pokud se zjistily zdroje nevyčerpaných prostředků. Částka ve výši 21 381 228 EUR byla využita z rozpočtové položky „Dokončení programu pro podniky: zlepšení finančního prostředí pro malé a střední podniky“. Další částka ve výši 42 291 359 EUR byla určena a využita z rozpočtové položky „Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace – Program pro podnikání a inovace“. Odhady investic pro obě tyto rozpočtové položky se v důsledku finanční krize výrazně snížily.

Platby uskutečněné pro rok 2010 (83 554 141 EUR) byly o 60 % vyšší než v roce 2009 (52 349 047 EUR). Zkušenosti ukazují, že členské státy nyní vypracovávají a předkládají žádosti o příspěvky z EFG efektivněji než v prvních letech.

4.5.2. Výdaje na technickou pomoc

Podle čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 1927/2006 smí být až 0,35 % finančních zdrojů (nejvýše 1,75 milionu EUR), které jsou pro daný rok k dispozici, použito v podobě technické pomoci z podnětu Komise na činnosti jako informace, administrativní a technická podpora, monitorování, audit, kontrola a hodnocení, které jsou nezbytné k provádění nařízení o EFG. V roce 2010 byla na technickou pomoc[11] dostupná částka ve výši 1 110 000 EUR, a to na činnosti uvedené v tabulce 5. Zbývající potenciálně dostupná částka na technickou pomoc ve výši 640 000 EUR nebyla během roku čerpána.

Tabulka 5 – Výdaje na technickou pomoc v roce 2010

Popis | Částka rozpočtu v EUR | Skutečná částka v EUR |

Informace (např. aktualizace internetových stránek EFG ve všech jazycích EU, publikace a audiovizuální činnosti) | 240 000 | 81 436,59 |

Administrativní a technická podpora – Schůze s kontaktními osobami EFG – Konference a semináře (včetně konferencí zúčastněných stran) | 70 000 200 000 | 86 425,34 332 478,59 |

Hodnocení (hodnocení EFG v polovině období, jak je stanoveno v čl. 17 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG) | 300 000 | 300 000 |

Monitorování (deset studií) | 250 000 | 0 |

Vytvoření databáze znalostí | 50 000 | 0 |

Audit a kontrola: Pro tyto kategorie nebyly použity žádné příspěvky (audity provedené v roce 2010 byly financovány z jiných zdrojů Evropské komise) |

Celkem | 1 110 000 | 800 340,52 |

V průběhu roku bylo rozhodnuto o uspořádání dvou konferencí zúčastněných stran EFG s cílem konzultovat členské státy, prováděcí subjekty a sociální partnery ohledně stávajícího nařízení o EFG a ohledně změn, které jsou zapotřebí pro období po roce 2011 (zda zachovat „krizovou“ odchylku, která umožňuje, aby byla z EFG poskytnuta podpora pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku světové finanční a hospodářské krize, a zvyšuje příspěvek z EFG na 65 % celkových nákladů) a po roce 2013 (kdy má být přezkoumáno celé nařízení o EFG). Tyto konference za účelem konzultací nahradily deset monitorovacích studií, které se plánovaly původně. Na duben 2011 byl mimoto naplánován seminář pro auditory EFG.

4.5.3. Nahlášené nebo uzavřené nesrovnalosti

V roce 2010 nebyly Komisi v rámci nařízení o EFG nahlášeny žádné nesrovnalosti. V roce 2010 nebyly v rámci nařízení o EFG uzavřeny žádné nesrovnalosti.

4.5.4. Ukončení finančních příspěvků z EFG

V čl. 15 odst. 2 nařízení o EFG jsou stanoveny postupy pro ukončení finančních příspěvků EFG. V roce 2010 byla ukončena druhá řada příspěvků z EFG od doby zřízení fondu. Jedná se o těchto šest příspěvků:

Tab ulka 6 – Případy ukončené v roce 2010

[pic]

Celková částka nevyužitých prostředků vrácených Komisi dosáhla u těchto šesti případů výše 9 857 484,55 EUR.

Členské státy nevyužily všechny poskytnuté příspěvky EFG z různých důvodů. Ačkoli jsou členské státy podněcovány k tomu, aby vypracovávaly realistické odhady rozpočtu pro navrhované koordinované balíky individualizovaných služeb, je možné, že se během provádění opatření ukáže, že ne všechny požadované zdroje jsou nutné. V některých případech může dojít k nadhodnocení počtu pracovníků, kteří potřebují pomoc, někteří pracovníci mohou dát přednost méně nákladným opatřením před nákladnějšími, někteří se mohou účastnit opatření kratší dobu, než se plánovalo, protože mezitím najdou práci, a jiní pracovníci se nemusí opatření účastnit vůbec, jelikož se rozhodli pro předčasný odchod do důchodu. Jiným důvodem nižších výdajů mohou být prodlení při zavádění opatření. Předpokládá se, že se zkušeností dospějí členské státy k lepšímu vypracování rozpočtu opatření a lepším odhadům účasti pracovníků, a členské státy již začaly získané poznatky uplatňovat u následných žádostí. Mimoto je vynakládáno značné úsilí o zjednodušení postupů rozhodování a provádění plateb z finančních prostředků EFG, takže v budoucnu bude možno daný čas a poskytnuté finanční prostředky využít optimálně.

4.6. Činnosti v rámci technické pomoci prováděné Komisí

4.6.1. Informa ce a propagace

Internetové stránky

Článek 9 nařízení (ES) č. 1927/2006 vyžaduje, aby Komise zřídila „internetové stránky, které budou k dispozici ve všech jazycích Společenství a budou obsahovat informace o EFG a pokyny k předkládání žádostí, jakož i aktualizované informace o přijatých a zamítnutých žádostech, a zdůrazní úlohu rozpočtového orgánu“.

V souladu s požadavky článku 9 nařízení o EFG byly internetové stránky EFG ( http://ec.europa.eu/egf ) zřízené Komisí dostupné ve všech 23 jazycích EU, včetně irštiny. V roce 2010 obsahovaly internetové stránky EFG 177 654 stránek, které si prohlédlo 80 208 návštěvníků.

Propagační činnosti provedené v roce 2010

V prvním čtvrtletí 2010 byl vydán leták s cílem vyzdvihnout hlavní změny, jež byly zavedeny nařízením (ES) č. 546/2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Leták byl vyhotoven ve 23 jazycích a je dostupný na internetových stránkách EFG. Tištěné kopie v anglickém, francouzském a německém jazyce byly rozeslány úřadům veřejných služeb zaměstnanosti a široké veřejnosti.

4.6.2. Setkání s vnitrostátními orgány a sociálními partnery

Páté a šesté setkání skupiny kontaktních osob Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci tvořené zástupci členských států se konalo dne 11. března 2010 v Bruselu a ve dnech 29. a 30. září 2010 v Portu. Část setkání v Portu byla vyhrazena pro přípravu dvou přezkumů nařízení o EFG, které Komise provede na konci let 2011 a 2013.

4.6.3. Hodnocení EFG v polovině období

Komise uskutečnila přípravné práce pro hodnocení fondu v polovině období, jak je stanoveno v čl. 17 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG. Do konce roku 2010 byly téměř dokončeny správní postupy pro zadání hodnocení smluvnímu dodavateli.

5. SMěRY VÝVOJE

Se stoupajícím počtem případů EFG se zvyšuje množství dostupných údajů nutných pro zjištění trendů žádostí a k získání přehledu o směrování činností fondu. Údaje obsažené v níže uvedených grafech a v příloze 1 se týkají 73 žádostí v 25 hospodářských odvětvích, které byly obdrženy od ledna 2007 do prosince 2010.

Graf 1: Počet žádostí obdržených od roku 2007 do roku 2010

[pic]

2007 | 2008 | 2009 | 2010 | Celkem |

V souvislosti s krizí | ------- | ------ | 23 | 24 | 47 |

V souvislosti s obchodem | 8 | 5 | 6 | 7 | 26 |

Celkem | 8 | 5 | 29 | 31 | 73 |

% celkového počtu | 11,0 % | 6,8 % | 39,7 % | 42,5 % | 100,0 % |

Graf 2: Počet pracovníků, jimž je určena podpora, podle členských států

[pic]

V čele členských států se nachází Irsko s více než 12 600 pracovníky, na něž byla pomoc zaměřena, za ním následuje Španělsko s více než 9 600 pracovníky, zatímco u České republiky a Bulharska se opatření zaměřila na přibližně 450 a 650 pracovníků.

Graf 3: Počet pracovníků, jimž je určena podpora, podle odvětví

[pic]

*) ke dni 31. 12. 2010 jsou tyto dva označené případy zahrnuty do kategorie „Výstavba budov“ (oddíl NACE 41).

Dotčenými odvětvími byly hlavně a především automobilový průmysl s více než 18 000 pracovníky, jimž je určena podpora, za ním následoval textilní průmysl (více než 11 000 pracovníků) a stavebnictví (o něco málo více než 10 000 pracovníků)[12].

Graf 4: Průměrná výše podpory z EFG podle odvětví

[pic]

*) ke dni 31. 12. 2010 jsou tyto dva označené případy zahrnuty do kategorie „Výstavba budov“ (oddíl NACE 41).

Graf 4 názorně ukazuje průměrnou podporu z EFG na pracovníka v jednotlivých odvětvích. Pracovníci v odvětví „stavba lodí“ obdrželi nejvyšší průměrnou částku podpory z EFG (o něco málo více než 15 000 EUR na pracovníka), za ním následuje odvětví „výroba základních kovů“ (téměř 9 700 EUR na pracovníka), odvětví „údržba letadel“ (více než 8 700 EUR na pracovníka) a „výroba strojů a zařízení“ (více než 7 000 EUR na pracovníka). Nejnižší průměrné částky (okolo 1 000 EUR na pracovníka) vykazují odvětví „nábytkářství“, „maloobchod“ a „výroba oděvů“.

6. ZÁVěR

Z dostupných trendů vyplývá, že žádosti o příspěvek z EFG jsou předkládány v rostoucím počtu odvětví a zvyšujícím se počtem členských států. Členské státy mimoto získávají zkušenosti s výběrem nejvhodnějších opatření, plánováním pomoci propuštěným pracovníkům a využíváním EFG k vyzkoušení nových přístupů. Plné využití potenciálu EFG, při doplnění jinými dostupnými nástroji a po konzultacích s hlavními zúčastněnými stranami, povede k větší míře poskytování individualizované pomoci propuštěným pracovníkům, což zlepší jejich příležitosti na trhu práce.

Příloha 1 Žádosti o příspěvek z EFG podle klasifikace ekonomických činností ke dni 31. 12. 2010 celkový počet žádostí: 73 *) |

Automobilový průmysl (NACE: Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, oddíl 29) |

Č. | ČS | Případ |

EGF/2007/001 | FR | Peugeot |

EGF/2007/010 | PT | Lisboa-Alentejo |

EGF/2008/002 | ES | Delphi |

EGF/2008/004 | ES | Castilla Leon |

EGF/2009/007 | SE | Volvo |

EGF/2009/009 | AT | Steiermark |

EGF/2009/013 | DE | Karmann |

EGF/2009/019 | FR | Renault |

EGF/2010/002 | ES | Cataluña |

EGF/2010/004 | PL | Wielkopolskie |

EGF/2010/015 | FR | Peugeot |

EGF/2010/023 | ES | Lear |

EGF/2010/031 | BE | General Motors Belgium |

Textilní průmysl (NACE: Výroba textilií, oddíl 13) |

Č. | ČS | Případ |

EGF/2007/005 | IT | Sardegna |

EGF/2007/006 | IT | Piemonte |

EGF/2007/007 | IT | Lombardia |

EGF/2008/001 | IT | Toscana |

EGF/2008/003 | LT | Alytaus tekstilė |

EGF/2008/005 | ES | Catalonia |

EGF/2009/001 | PT | North/Centre |

EGF/2009/004 | BE | Oost-West Vlaanderen |

EGF/2009/005 | BE | Limburg |

EGF/2010/009 | ES | Valencia |

Výroba oděvů (NACE: Výroba oděvů, oddíl 14) |

Č. | ČS | Případ |

EGF/2007/008 | MT | Textiles |

EGF/2009/018 | LT | Wearing apparel |

EGF/2010/003 | ES | Galicia |

EGF/2010/014 | SI | Mura |

Polygrafický průmysl (NACE: Tisk a rozmnožování nahraných nosičů, oddíl 18) |

Č. | ČS | Případ |

EGF/2009/026 | NL | Noord Holland and Utrecht |

EGF/2009/027 | NL | Noord Brabant and Zuid Holland |

EGF/2009/028 | NL | Limburg |

EGF/2009/029 | NL | Gelderland and Overijssel |

EGF/2009/030 | NL | Drenthe |

EGF/2010/027 | NL | N Brabant Div. 18 |

EGF/2010/028 | NL | Overijssel Div. 18 |

EGF/2010/029 | NL | Z Holland/Utrecht Div. 18 |

EGF/2010/030 | NL | N Holland/Flevoland Div. 18 |

Stroje a zařízení (NACE: Výroba strojů a zařízení j. n., oddíl 28) |

Č. | ČS | Případ |

EGF/2009/015 | DK | Danfoss Group |

EGF/2009/031 | DK | Linak |

EGF/2010/001 | DK | Nordjylland |

EGF/2010/006 | PL | H.Cegielski-Poznań |

EGF/2010/013 | PL | Podkarpackie |

EGF/2010/017 | DK | Midtjylland machinery |

EGF/2010/018 | DE | Heidelberger Druckmaschinen |

EGF/2010/022 | DK | LM Glasfiber |

Elektronická zařízení (NACE: Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, oddíl 26) |

Č. | ČS | Případ |

EGF/2009/023 | PT | Qimonda |

EGF/2010/008 | AT | AT&S |

EGF/2010/011 | NL | NXP Semiconductors |

Mobilní telefony (NACE: Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, oddíl 26) |

Č. | ČS | Případ |

EGF/2007/003 | DE | BenQ |

EGF/2007/004 | FI | Perlos |

EGF/2009/002 | DE | Nokia |

Stavebnictví (NACE: Výstavba budov, oddíl 41) |

Č. | ČS | Případ |

EGF/2009/011 | NL | Heijmans |

EGF/2009/017 | LT | Construction |

EGF/2010/019 | IE | Construction 41 |

Specializované stavební činnosti (NACE: Specializované stavební činnosti, oddíl 43) |

Č. | ČS | Případ |

EGF/2010/020 | IE | Construction 43 |

Architektonické a inženýrské činnosti (NACE: Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy, oddíl 71) |

Č. | ČS | Případ |

EGF/2010/021 | IE | Construction 71 |

Základní kovy (NACE: Výroba základních kovů, oddíl 24) |

Č. | ČS | Případ |

EGF/2009/022 | BG | Kremikovtsi AD (nezpůsobilý) |

EGF/2010/007 | AT | Steiermark-Niederoesterreich |

Domácí spotřebiče (NACE: Výroba elektrických zařízení, oddíl 27) |

Č. | ČS | Případ |

EGF/2009/006 | IT | Gruppo Merloni |

EGF/2009/010 | LT | AB Snaige |

Maloobchod (NACE: Maloobchod kromě motorových vozidel, oddíl 47) |

Č. | ČS | Případ |

EGF/2010/010 | CZ | Unilever |

EGF/2010/016 | ES | Aragon |

Počítače (NACE: Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, oddíl 26) |

Č. | ČS | Případ |

EGF/2009/008 | IE | Dell |

Velkoobchod (NACE: Velkoobchod, oddíl 46) |

Č. | ČS | Případ |

EGF/2010/012 | NL | Noord Holland ICT |

Údržba letadel (NACE: Opravy a instalace strojů a zařízení, oddíl 33) |

Č. | ČS | Případ |

EGF/2009/021 | IE | SR Technics |

Vydavatelství (NACE: Vydavatelské činnosti, oddíl 58) |

Č. | ČS | Případ |

EGF/2009/024 | NL | Noord Holland and Zuid Holland |

Nábytkářství (NACE: Výroba nábytku, oddíl 31) |

Č. | ČS | Případ |

EGF/2009/016 | LT | Furniture |

Křišťál (NACE: Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, oddíl 23) |

Č. | ČS | Případ |

EGF/2009/012 | IE | Waterford Crystal |

Kamenictví/mramorářství (NACE: Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, oddíl 23) |

Č. | ČS | Případ |

EGF/2010/005 | ES | Valencia |

Keramický průmysl (NACE: Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, oddíl 23) |

Č. | ČS | Případ |

EGF/2009/014 | ES | Valencia |

Truhlářství a tesařství (NACE: Zpracování dřeva, výroba dřevěných a korkových výrobků kromě nábytku, oddíl 16) |

Č. | ČS | Případ |

EGF/2009/020 | ES | Castilla La Mancha |

Finanční služby (NACE: Finanční činnosti, kromě pojišťovnictví a penzijního financování, oddíl 64) |

Č. | ČS | Případ |

EGF/2010/024 | NL | ABN Amrobank |

Stavba lodí (NACE: Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, oddíl 30) |

Č. | ČS | Případ |

EGF/2010/025 | DK | Odense Steel Shipyard |

Výroba obuvi (NACE: Výroba usní a souvisejících výrobků, oddíl 15) |

Č. | ČS | Případ |

EGF/2010/026 | PT | Rohde |

*) Tyto čtyři případy členské státy stáhly (ke dni 31. 12. 2010), a nejsou proto zahrnuty v seznamu ani ve statistických údajích: |

EGF/2007/002 | FR | Renault |

EGF/2007/009 | ES | Delphi |

EGF/2009/003 | AT | Magna Steyr |

EGF/2009/025 | NL | Noord Brabant |

[1] Nařízení (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1, v opraveném znění zveřejněném v Úř. věst. L 48, 22.2.2008, s. 82 (pro všechny jazyky) a v Úř. věst. L 202, 31.7.2008, s. 74 (pouze pro anglický jazyk).

[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (Úř. věst. L 167, 29.6.2009).

[3] Výroba strojů a zařízení (6), automobilový průmysl (5), polygrafický průmysl (4), elektronická zařízení (2), maloobchod (2), výroba oděvů (2), textilní průmysl (1), stavebnictví (1), specializované stavební činnosti (1), architektonické a inženýrské činnosti (1), finanční služby (1), stavba lodí (1), výroba obuvi (1), kamenictví/mramorářství (1), velkoobchod (1), výroba základních kovů (1).

[4] Tři irské případy ze stavebnictví (EGF/2010/019, 020, 021) zde nebyly vzaty v úvahu, jelikož rozdělení bylo uvedeno teprve v roce 2011.

[5] 2009ESFN451 Stichting Opleidings- en ontwikkelingsfonds voor semiconductor productiebedrijven.

[6] 2008ESFN226 (doba trvání projektu od 1. 4. 2009 do 31. 3. 2010) a 2008ESFB295 (doba trvání projektu od 1. 11. 2009 do 31. 10. 2010).

[7] Včetně „odborného vzdělávání pro lepší možnosti zaměstnání“ a „přípravy na postupy hodnocení a udělování národních odborných kvalifikací“.

[8] SEK(2010) 993 v konečném znění ze dne 30. 8. 2010.

[9] Tuto tabulku sestavila Komise na základě opatření, která provedly členské státy a nahlásily je ve svých závěrečných zprávách. Kategorie opatření byly založeny na metodice Eurostatu (neodpovídají jí však úplně) popsané v „ Labour market policy database — Methodology — Revision of June 2006“ (Databáze politiky pracovního trhu – metodika – revize z června 2006). Některá spolufinancovaná opatření nespadají do žádné z kategorií Eurostatu (např. příspěvky při hledání zaměstnání, příspěvky na odbornou přípravu, příspěvky na živobytí během aktivních opatření trhu práce).

[10] Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

[11] Úř. věst. L 154, 19.6.2010, s. 27.

[12] Podrobnější rozdělení viz příloha 1.