52011DC0376

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ A ÚČETNÍMU DVORU

O STRATEGII KOMISE PROTI PODVODŮM

OBSAH

1. Úvod 3

2. Komplexní strategie Komise proti podvodům 5

2.1. Základní zásady a priority 7

2.2. Předcházení podvodům a jejich odhalování 9

2.2.1. Strategie proti podvodům na úrovni útvarů Komise 9

2.2.2. Úloha úřadu OLAF při vytváření a provádění strategií 11

2.2.3. Systematické kontroly a analýzy rizik 12

2.2.4. Zvyšování informovanosti a odborné vzdělávání 12

2.3. Vyšetřování 13

2.3.1. Vyšetřování úřadu OLAF 13

2.3.2. Informátoři a oznamovatelé 14

2.4. Sankce 15

2.5. Zpětné získání 15

2.6. Ostatní průřezové nástroje předcházení podvodům 16

2.6.1. Mezinárodní právní normy 16

2.6.2. Etika a bezúhonnost 16

2.6.3. Transparentnost a přístup k informacím 16

2.6.4. Zadávání veřejných zakázek a udělování grantů 16

3. Sledování provádění a související podávání zpráv 17

ÚVOD

Tímto sdělením Komise zlepšuje a modernizuje svou strategii proti podvodům. Obecným cílem nové strategie Komise boje proti podvodům je zlepšit předcházení podvodům a jejich odhalování a podmínky vyšetřování podvodů a dosáhnout příslušné nápravy a odrazujícího účinku s přiměřenými a odrazujícími sankcemi a s ohledem na spravedlivý postup , zejména zavedením strategií proti podvodům na úrovni útvarů Komise , které respektují a vyjasňují různé povinnosti jednotlivých zúčastněných stran.

Článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) vyžaduje, aby Komise a členské státy bojovaly proti podvodům a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy Unie. Předcházení podvodům a jejich odhalování je proto obecnou povinností všech útvarů Komise v rámci jejich každodenních činností, při kterých jsou využívány zdroje.

Evropská komise plní rozpočet EU v souladu se zásadami řádného finančního řízení (článek 317 SFEU). Je povinna zajistit, aby byl zaveden rámec, politiky, pravidla a postupy, které budou umožňovat účinné předcházení podvodům a jejich odhalování.[1]

Bylo posíleno finanční řízení a odpovědnost. Útvary Komise[2] jsou odpovědné za řízení provozních a správních zdrojů, které jsou jim přiděleny za účelem provádění politik EU nebo hladkého a nákladově efektivního fungování orgánů EU a pokud možno snížení administrativního břemene. Po této stránce jsou útvary Komise[3] odpovědné za nezbytná opatření, která by přiměřeně zajišťovala předcházení podvodům a[4] nesrovnalostem a jejich odhalování.[5]

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádí správní vyšetřování. Čerpá ze svých zkušeností a odborných znalostí k podpoře ostatních útvarů Komise při předcházení podvodům a jejich odhalování.[6]

Předcházení podvodům a jejich odhalování stojí v centru politik Komise při boji proti podvodům. Stejně tak důležité jsou i ostatní faktory, zejména účinné a účelné vyšetřování, rychlé vymáhání peněz neoprávněně vyplacených z rozpočtu EU a odrazující sankce.

Členské státy spravují téměř všechny příjmy rozpočtu EU. Rovněž se podílejí společně s Komisí na správě přibližně 80 % rozpočtových výdajů. Zbývajících 20 % spravují přímo útvary Komise,, částečně společně se správními orgány nečlenských zemí EU a mezinárodními organizacemi.

Evropský parlament (EP),[7] Rada[8] a Evropský účetní dvůr[9] ve svých doporučeních k udělení absolutoria a různých jiných usneseních a zprávách požadovali lepší ochranu finančních zájmů EU vůči nesrovnalostem a podvodům. Rada[10] a Parlament[11] rovněž vyzývaly k zjednodušení a omezení administrativní zátěže v evropských programech. Komise proto musí usilovat o vytvoření rovnováhy mezi nákladově efektivní kontrolou a zjednodušením.

V roce 2010 Rada přijala víceletý Stockholmský program[12] týkající se politik v oblasti spravedlnosti, občanských svobod a bezpečnosti, který vyzývá EU a její členské země, aby zvýšily své úsilí v boji proti korupci a jiným formám finanční trestné činnosti, mimo jiné budováním kapacit pro vedení finančních vyšetřování a bližším zjišťováním, kdo jsou „skuteční vlastníci“ majetku.

V roce 2011 bude podniknuto několik iniciativ směřujících ke zlepšení boje proti podvodům a korupci, jež mají dopad na veřejné finance EU:

Návrh Komise na změnu právního rámce úřadu OLAF[13] si klade za cíl zvýšit účinnost a rychlost vyšetřování prováděných úřadem OLAF, posílit procesní záruky, posílit spolupráci úřadu OLAF s členskými státy a zlepšit jeho správu.

Sdělení o ochraně finančních zájmů Evropské unie trestním právem a správním vyšetřováním[14] stanoví, jak Komise hodlá chránit peníze daňových poplatníků na úrovni EU proti protiprávnímu jednání, včetně ohrožení korupcí v rámci orgánů EU i mimo ně. Sdělení upozorňuje na příležitosti ke zlepšení trestního právního rámce a procesních nástrojů pro vyšetřovatele a státní zástupce a na případný institucionální vývoj, jako např. zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce.

Tyto iniciativy doplňuje sdělení o boji proti korupci v EU[15] , které stanoví antikorupční mechanismus EU k periodickému hodnocení členských států („zpráva o boji proti korupci v EU“).

Do pracovního programu Komise na rok 2011 rovněž patří návrh nového právního rámce pro zabavování a zpětné získávání majetku pocházejícího z trestné činnosti v rámci kapitoly „Iniciativy týkající se ochrany zákonného hospodářství.[16]

Tato strategie boje proti podvodům doplňující tyto iniciativy se zabývá hlavně jednotlivými stránkami řádné správy. Všechna tato sdělení společně formují budoucí politiku proti podvodům a korupci v EU do souvislého a komplexního rámce.

Tato strategie Komise pro boj proti podvodům je primárně zaměřena na útvary Komise a posílí politiky EU a přispěje k ochraně finančních zájmů EU. Doplňuje základní politické směry Komise, které byly nedávno představeny ve sděleních Evropa 2020[17] a přezkum rozpočtu [18] a které zdůraznily důležité cíle pro zjednodušení a zlepšení souvislosti pravidel EU, a přitom zároveň udržují vysokou úroveň odpovědnosti a dohledu nad finančními riziky.

KOMPLEXNÍ STRATEGIE KOMISE PROTI PODVODůM

Vliv podvodů na rozpočet EU – jak si nyní stojíme a jakým problémům čelíme?

Poslední strategie Komise proti podvodům byla přijata v roce 2000[19] a základ komplexní politiky EU proti podvodům[20] vytvořily akční plány na roky 2001–2003 a 2004–2005, které z této strategie vycházely. Komise podávala zprávu o provádění akčního plánu a o pokroku ve vývoji politik proti podvodům ve svých výročních zprávách o ochraně finančních zájmů Společenství a boji proti podvodům za období 2001 až 2005.[21] V roce 2007 Komise přijala sdělení o zabezpečení proti podvodům[22] společně se sdělením o rozdělení povinností mezi úřadem OLAF a útvary Komise v souvislosti s výdaji v rámci sdíleného řízení, přičemž útvary převzaly odpovědnost za finanční kontrolu nesrovnalostí a podvodů[23]. Provádění těchto sdělení ukazuje, že know how úřadu OLAF získané ze zkušeností z vyšetřování může být pro Komisi cenným přínosem.

V souvislosti se stávajícími přípravami nového víceletého finančního rámce poskytují Komisi příležitost k posílení postojů proti podvodům v různých politikách EU. Víceletý finanční rámec na období po roce 2013 bude podporován novými konkrétními legislativními návrhy programů EU. Pro doplnění obecného cíle dosáhnout dalekosáhlého zjednodušení by měly tyto programy obsahovat příslušná opatření proti podvodům. Komise je odhodlána dále zlepšovat právní předpisy v oblasti boje proti podvodům, a to nákladově efektivním a přiměřeným způsobem. Tento proces bude zohledňovat opatření, které již útvary Komise podnikly.

Osoby páchající podvody (zejména v oblasti organizované trestné činnosti) se dokáží novým okolnostem rychle přizpůsobit. Komise musí být schopna těmto novým problémům čelit. Měnící se souvislosti podvodné činnosti vyžadují průběžnou úpravu politik EU proti podvodům. Předcházení podvodům a jejich odhalování je klíčovou otázkou řízení, kterou se Komise hodlá zabývat na všech úrovních a v průběhu celého výdajového/příjmového cyklu.

Rozpočet EU je tvořen penězi daňových poplatníků, které musí být využívány pouze k provádění politik, které EU schválila. V roce 2009 však přesto členské státy oznámily údajné případy podvodu, které se týkají finančních prostředků EU spravovaných jednotlivými zeměmi, ve výši 279,8 miliónů EUR[24].

Jde pouze o ukazatel finančního dopadu tohoto problému, neboť to neznamená, že tyto případy byly prokázány ani že finanční prostředky nelze získat zpět. Prokazuje však nutnost úsilí o předcházení podvodům a existenci opatření, která je nutno pravidelně upravovat, aby dokázala čelit novým způsobům podvodné činnosti.

Na druhé straně další kontroly, jejichž zavedení Komise navrhuje, by měly být přiměřené, účinné a nákladově efektivní. Jelikož s podvody jsou často spojeny sofistikované a pečlivě organizované metody jejich skrývání, je riziko, že nebudou odhaleny vyšší, než jiné nesrovnalosti, takže pokud mají být systémy uplatňované proti podvodům efektivnější, musejí být inteligentněji a sofistikovaněji koncipovány, takže je pravděpodobné, že budou i nákladnější. Hraniční hodnota podvodů, které členské státy a Komise mohou pravděpodobně odhalit a napravit v důsledku dodatečných kontrol zaměřených proti podvodům, musí přesahovat hraniční náklady na dodatečné kontroly a náklady jako takové, přičemž je nutné zohledňovat riziko poškození dobrého jména.

Navíc je třeba, aby byla opatření proti podvodům dosažena v souladu cílem Komise udržovat nulový růst zdrojů a snižovat administrativní podporu a koordinační funkce.[25] Případné další investice se musí proto zabezpečit v souladu s těmito zásadami přemístěním personálu v rámci útvarů.

Komise již vypracovala opatření proti podvodům a dále na nich pracuje. Následující příklady osvědčených metod ukazují potenciál správně koncipovaných opatření proti podvodům:

Pro strukturální opatření[26] Komise zavedla Společnou stategii na předcházení podvodům , jejímž cílem je posílit její schopnost vypořádat se s podvody, zvýšit povědomí členských států a útvarů Komise o důležitosti předcházení podvodům a posílit spolupráci s úřadem OLAF. Tato společná strategie na předcházení podvodům posiluje stávající opatření týkající se dotyčných fondů a usnadní provádění této strategie proti podvodům v této oblasti rozpočtu. Ostatní útvary Komise, jako např. útvary odpovědné za politiku v oblasti výzkumu, rovněž přijaly konkrétní strategie proti podvodům, v rámci kterých jsou využívány dostupné údaje pro účely boje proti podvodům.

Ne všechny útvary Komise spravující finanční prostředky EU však už tento systematický přístup využívají.

Vytvoření přístupu „Pluto“ k předcházení podvodům a jejich odhalování :

Projekt Pluto byl zaveden na pomoc generálnímu ředitelství Komise pro informační společnost a média s cílem zlepšit jeho auditorské schopnosti a kontrolní funkce tím, že poskytne výkonné analytické nástroje a informace o ukazatelích podvodů vycházejících z operativních zkušeností úřadu OLAF. Díky této metodě je možné odhalit více údajných případů podvodů.[27]

S ohledem na úspěch projektu, zejména co se týče včasného odhalování případů podvodu, projevují i ostatní operativní útvary Komise zájem o využívání této metody. Toto bude umožněno.

Evropská komise vyvinula pod názvem „ agent vzájemné pomoci“ ( Mutual Assistance Broker (MAB)) jednotnou technickou platformu přístupnou prostřednictvím internetového vyhledávače, která zabezpečuje bezpečnou výměnu údajů mezi celními a jinými příslušnými orgány, včetně útvarů finančního zpravodajství EU[28] (orgánů pověřených bojem proti praní špinavých peněz). Tato platforma umožňuje bezpečnou výměnu informací, pokud jde o zjištěné nebo údajné nedovolené pohyby zboží a hotovosti, které vstupují do EU či z něj vystupují, a odstraňuje tak potřebu pracného duplicitního vkládání údajů a přitom dodržuje pravidla pro ochranu údajů.

Nové nástroje IT mohou podstatně snížit administrativní zatížení při odhalování podvodů a nesrovnalostí rovněž při správě příjmové části rozpočtu.

Komise připravila školení týkající se informovanosti o podvodech vycházející ze skutečných případů, se kterými se útvary Komise setkaly.

Tento druh školení přizpůsobený jeho účastníkům bude vytvořen i s využitím skutečných případů, se kterými se setkaly útvary Komise, a budou v pravidelné nabídce školení, jak je uvedeno v bodě 2.2.4.

Základní zásady a priority

Jaké jsou základní zásady strategie Komise proti podvodům?

Strategie Komise proti podvodům se dotýká jak výdajové, tak příjmové strany rozpočtu.

Hlavní základní zásady a cílová úroveň politiky Komise v této oblasti jsou následující:

Etika. Komise a ostatní orgány odpovědné za správu finančních prostředků EU musí dodržovat nejvyšší normy etického chování a bezúhonnosti . Jejich zaměstnanci musí tyto normy dodržovat a musí být vhodně proškoleni, jak co se týče rizik vzniku podvodů, tak potřeby proti ním bojovat.

Zvýšená transparentnost. Jde o důležitý nástroj v boji proti podvodům. Příslušné informace týkající se používání finančních prostředků EU by měly být v co nejvyšší možné míře dostupné ve formátu, který lze podrobit kontrole, srovnání a analýze pro účely boje proti podvodům, při dodržení příslušných pravidel o ochraně údajů.[29]

Předcházení podvodům. Návrh programů výdajů je první fází účinného předcházení podvodům. Proto bude v případě potřeby do studie proveditelnosti a posouzení dopadů zahrnuta analýza potenciálního ohrožení podvodem. Ve fázi provádění programů by měly nákladově efektivní monitorovací a kontrolní mechanismy založené na rizicích zajistit omezení příslušného rizika vzniku podvodů.

Účinná vyšetřovací kapacita . Pro účinné odhalování a vyšetřování podvodů jsou důležité vhodné nástroje a podněty. Při podezření z podvodu potřebují mít orgány zabývající se bojem proti podvodům diskrétní přístup k nezbytným informacím ve spolupráci s orgány a subjekty dotčenými auditní stopou a v souladu s platnými předpisy. Navíc dotyčné orgány a subjekty potřebují od vyšetřujícího orgánu vhodné a včasné informace, aby mohly učinit předběžná opatření a zabránit přetrvávání jakýchkoli nesrovnalostí nebo podvodů, které mají dopad na rozpočet EU. Oznamovatelé, svědkové a informátoři potřebují snadné, bezpečné a rychlé postupy pro ohlašování podvodů.

Sankce. Spravedlnosti musí být dosaženo řádným postupem a v přiměřené době. Postupy musí umožňovat řádný postup na vysoké úrovni při využití mechanismů, které umožňují provést rychlé a nezávislé opatření. Vedle přiměřených sankcí musí být odsouzeným osobám a osobám, jimž byla uložena administrativní sankce, účinně odebrány zisky, které nabyly v důsledku trestného činu, a zpronevěřené prostředky musí být navráceny.

Dobrá spolupráce mezi interními a externími aktéry . Pro účinný boj proti podvodům je předpokladem zejména dobrá spolupráce mezi EU a odpovědnými vnitrostátními orgány a mezi útvary dotyčných orgánů. Komise bere v úvahu důležitou úlohu svých partnerů při provádění, zejména v rámci systémů sdíleného řízení.

Které oblasti jsou pro Komisi prioritní?

Strategie Komise proti podvodům stanoví opatření proti podvodům v oblastech předcházení a odhalování (2.2.), vyšetřování (2.3.), sankcí (2.4.), zpětného získání (2.5.) a jiných horizontálních politik boje proti podvodům, jako např. etika a bezúhonnost; transparentnost a přístup k informacím a zadávání veřejných zakázek a udělování grantů (2.6.).

Otázky, které je třeba řešit prioritně , se týkají předcházení podvodům:

1. vhodná ustanovení týkající se boje proti podvodům v návrzích Komise souvisejících s výdajovými programy v rámci nového víceletého finančního rámce s ohledem na analýzy dopadu, jak je uvedeno v bodě 2.2.1;

2. vypracování strategií pro boj proti podvodům na úrovni útvarů Komise za přispění úřadu OLAF (bod 2.2.2) a centrálních útvarů a jejich provádění (body 2.2.1 až 2.2.3 a 2.2.4) a

3. revizi směrnic týkajících se zadávání veřejných zakázek s cílem řešit potřebu zjednodušení a přitom omezit rizika vzniku podvodů při jejich zadávání v členských státech (bod 2.6.4).

Tyto priority budou uvedeny v účinnost nejpozději do konce roku 2013. Ostatní opatření stanovená v této strategii proti podvodům budou provedena nejpozději do konce roku 2014.

Předcházení podvodům a jejich odhalování

Předcházení podvodům a nesrovnalostem a jejich odhalování[30] jsou cíle, jichž má být dosaženo prostřednictvím systému interní kontroly v rámci Komise, která se týká všech úrovní řízení.[31] Všechny subjekty spravující finanční prostředky EU jsou na základě právních předpisů povinny bránit vzniku nesrovnalostí a podvodů, které mají dopad na rozpočet EU. Z praktického hlediska Komise, členské státy a jiní partneři podílející se na provádění jsou povinni zavést řídící a interní kontrolní postupy, jež mají zabránit vzniku nesrovnalostí, chyb a podvodů a pomoci při jejich odhalování.[32]

Kontroly zaměřené na odhalování podvodů a bránění jejich vzniku jsou součástí kontrol, jejichž cílem je zajistit zákonnost a správnost transakcí. Tato strategie proti podvodům by proto neměla vést k zavedení další úrovně kontroly. Nicméně je nutné zajistit, aby zavedené systémy interní kontroly vhodně pokrývaly riziko vzniku podvodů.

Ačkoli právní rámec již stanoví kompletní soubor požadavků na zajištění správnosti a zákonnosti postupů, jsou potřebná další vylepšení, která by uspokojivě řešila rizika vzniku podvodů. Ústřední a některé vedoucí útvary Komise vytvořily nástroje analýzy rizik, které jsou rovněž vhodné pro řízení rizik vzniku podvodů, ale které musí být pravidelně přezkoumávány, aby tuto problematiku lépe řešily.[33] Komise bude aktivně podporovat řízení rizik vzniku podvodů a bude sledovat praktické výsledky vyplývající z opatření pro předcházení podvodům, která jsou již zavedena.

Strategie proti podvodům na úrovni útvarů Komise

Povinnosti zúčastněných osob se liší v závislosti na metodě řízení a oblasti politiky. To si žádá individuální přístup: strategie proti podvodů na úrovni útvarů Komise musí být koncipovány na individuálním základě při využití společných bodů v závislosti na příslušné oblasti politiky a útvaru Komise. „Univerzální“ řešení by nebylo nejefektivnější. Pokud je to možné, musí provádění vycházet ze strategií proti podvodům pro konkrétní odvětví , které musí schválit všechny útvary spravující finanční prostředky EU či na ně dohlížející.

Co se týče přímého řízení , útvary Komise odpovědné za různé politiky jsou v prvé řadě odpovědné za předcházení podvodům, za následnou finanční kontrolu případů podvodů v oblasti, za kterou jsou odpovědné, a v případě potřeby a v úzké spolupráci s úřadem OLAF za přijímání zmírňujících opatření, která mají zabránit tomu, aby podvody či nesrovnalosti pokračovaly.[34]

V případě sdíleného řízení mají za plnění značné části rozpočtu EU (přibližně 80 %) primární odpovědnost členské státy.[35] Pro útvary Komise odpovědné za předcházení podvodům a jejich odhalování to představuje mimořádné problémy. V souvislosti se sdíleným řízením jsou členské státy odpovědné v prvé řadě za zavedení systémů řízení a kontroly pro operační programy, které jsou v souladu s regulačním rámcem. Členské státy musí s těmito systémy zacházet efektivně s cílem předejít nesrovnalostem či podvodům, odhalit je a sjednat nápravu. Komise pak musí uplatnit proces schvalování účetních postupů nebo finanční opravné mechanismy, které jí umožňují převzít za plnění rozpočtu v rámci sdíleného řízení konečnou odpovědnost.

Pokud jde o nepřímé, společné a decentralizované[36] a sdílené řízení útvary Komise se při plnění rozpočtu EU opírají o externí partnery . Strategie proti podvodům na úrovni útvarů Komise bude muset respektovat proporcionalitu a nákladovou efektivnost opatření, která mají být provedena, pokud možno na základě stávající strategie. Zvláštnosti řízení prostřednictvím externích partnerů jsou různé, takže útvary Komise musí určit, jak nejlépe chránit finanční zájmy EU v každé oblasti s přihlédnutím k nákladové efektivnosti. Úřad OLAF bude podporovat útvary Komise, jak stanoví bod 2.2.2. V případě potřeby Komise navrhne nebo posílí právní předpisy, upraví dohody nebo vyjedná nutné změny s členskými státy a jinými externími partnery. Tyto návrhy budou rovněž zohledňovat příslušné posouzení rizika vzniku podvodů a jinou analýzu.

Které prvky jsou potřebné ve strategiích proti podvodům na úrovni útvarů Komise?

Útvary Komise konsistentně upraví své systémy a postupy interní kontroly s ohledem na zásadu proporcionality.

Odvětvové strategie by se měly zabývat celým cyklem boje proti podvodům, a to předcházení podvodům a jejich odhalování, spolupráce mezi úřadem OLAF a útvary Komise, zpětné získání a pokuty. Měly by upravit tyto prvky vzhledem ke konkrétním potřebám a okolnostem jednotlivých odvětví politiky, včetně rizika vzniku podvodu v tomto odvětví.

Stávající odvětvové strategie mohou být využity jako základ, řádně rozšířeny nebo vhodně doplněny.

Komise rovněž může zavést regionální strategie pro konkrétní druhy podvodů. Novým příkladem horizontálního přístupu je akční plán pro boj proti pašování cigaret a alkoholu na východních hranicích EU, který jako pracovní dokument doplňuje tuto strategii.[37]

Komise rozvine úzkou spolupráci a součinnost a také bude podporovat příslušné normy stanovené v této strategii proti podvodům v rámci orgánů EU, včetně ESVČ, úřadů, institucí a subjektů, včetně společných podniků .

Úloha úřadu OLAF při vytváření a provádění strategií

Podle nařízení (ES) č. 1073/1999 úřad OLAF „přispívá k vytváření a rozvoji metod boje proti podvodům i proti jakékoli jiné nedovolené činnosti poškozující finanční zájmy Evropského společenství.“[38] Úřad OLAF by měl být do tohoto procesu zapojen co možná v nejrannější fázi. Ačkoli je předcházení podvodům a jejich odhalování primární odpovědností každého vedoucího útvaru Komise (v závislosti na jednotlivé metodě řízení), úřad OLAF hraje v průběhu celého procesu důležitou úlohu.

Úřad OLAF bude hrát aktivní a silnější úlohu a přitom mu budou pomáhat útvary tím, že mu mezi jiným poskytnou metodiku a pokyny týkající se vytváření a provádění odvětvových strategií proti podvodům.

V současnosti existuje pouze výměna osvědčených metod mezi určitými útvary Komise spravujícími finanční prostředky EU, do které ale nejsou zapojeny všechny útvary Komise. Meziútvarová skupina korespondentů zajišťujících zabezpečení proti podvodům se přemění v síť pro prevenci a odhalování podvodů, kterou bude organizovat úřad OLAF. Tato síť bude využívána jako zdroj odborných znalostí pro účely poskytování podpory a poradenství. Bude šířit osvědčené metody (např. výše uvedený projekt „Pluto“ zabývající se vyhledáváním údajů) a hodnocení rizik vzniku podvodů na základě operativních zkušeností úřadu OLAF, jakož i příslušné informace od členských států, zemí, jež nejsou členy EU, a mezinárodních organizací, jichž je úřad OLAF držitelem. Tato síť by měla rovněž pomoci vytvořit a pravidelně aktualizovat odvětvové strategie přijaté útvary Komise.

Úřad OLAF přispívá ke koordinaci spolupráce členských států v boji proti podvodům v souladu s čl. 325 odst. 3 SFEU a příslušným regulačním rámcem[39]. Na podporu opatření členských států se konají pravidelné konzultace, především v rámci Výboru pro koordinaci boje proti podvodům (COCOLAF).[40] Tento výbor by mohl mít více odvětvových podskupin, což by zajišťovalo přítomnost odborníků z různých odvětví politiky. Tyto podskupiny by měly stimulovat spolupráci mezi subjekty působícími v oblasti boje proti podvodům členských států a podporovat je ve sdílení svých praktických zkušeností a zvyšování informovanosti o podvodných praktikách zjištěných v jednotlivých členských státech.

To vyjadřuje úlohu úřadu OLAF, která spočívá ve vyšetřování údajných podvodů a aktivní pomoci útvarům Komise při vytváření politik předcházení podvodům.

Systematické kontroly a analýzy rizik

V závislosti na každé metodě řízení zavedou útvary Komise za pomoci úřadu OLAF systémy, díky kterým získají přiměřenou jistotu, že odhalí hlavní nesrovnalosti a podvody. Především by měly být vytvořeny podmínky na zjištění podezřelých operací či operátorů na základě odhalení konkrétních ukazatelů („červených ukazatelů“).

Útvary posoudí potřebu zlepšit posuzování rizik tak, že vytvoří systematičtější a formalizovanější postup zjišťování oblastí rizika vzniku podvodu. Aby se stávající zdroje využily co nejefektivněji, měly by se zároveň zavést inteligentní kontroly využívající nástroje IT, řádně uzpůsobené jejich potřebám, které již některé útvary vytvářejí ve spolupráci s úřadem OLAF.[41] Tyto nástroje umožní např. propojit stávající údaje související s uzavřenými nebo probíhajícími projekty financovanými EU. Jsou užitečné pro účely předcházení podvodům, ale rovněž mohou pomoci odhalit plagiátorství a podvodné duplicitní financování. Tyto nástroje budou plně efektivní, pouze pokud budou příslušné informační systémy obsahovat úplné, konsistentní a spolehlivé údaje o finančních prostředcích EU. Možnost analýzy údajů pro účely předcházení podvodům by měla být rovněž zohledněna při určování obchodních požadavků pro nové IT systémy.

Mohla by se zlepšit komunikace mezi útvary Komise o rizicích vzniku podvodů. Bude přehodnoceno využívání interního systému včasného varování [42] Komise, aby se stal ještě efektivnějším nástroje předcházení podvodům pro přímé řízení. Prostřednictvím ústřední databáze pro vyloučení[43] by měly být vytvořeny podmínky k širší výměně informací s externími zúčastněnými stranami na základě příslušných právních předpisů a při dodržení pravidel pro ochranu údajů.

Účinné monitorování může být narušeno neadekvátním přístupem k dokumentům a informacím v některých oblastech společného řízení, do kterého jsou zapojeny mezinárodní organizace.[44] Komise bude nadále usilovat o zlepšení právních nástrojů týkající se spolupráce s nečlenskými zeměmi EU a mezinárodními organizacemi a o zajištění, aby byly řádně provedeny a uplatňovány. K tomu může patřit i začlenění ustanovení o výměně informací a o spolupráci na operativní úrovni, včetně společného vyšetřování, do mezinárodních dohod a memorand o porozumění v souladu se stávajícími předpisy týkajícími se vyšetřování.

Zvyšování informovanosti a odborné vzdělávání

Komise bude pravidelně zvyšovat informovanost svých zaměstnanců , zejména vedoucích projektů, zaměstnanců zabývajícími se finančními záležitostmi, auditorů a zaměstnanců vyslaných do delegací EU, o potenciálních podvodech. Na podpoře této politiky bude úzce spolupracovat s ESVČ a ostatními subjekty EU. Bude rozšiřovat informace týkající se systému včasného varování, postupů pro podávání zpráv o podvodech a opatřeních pro boj proti podvodům. Půjde o to, aby se omezil dopad podvodů a nesrovnalostí přijetím včasných a vhodných opatření, která jim mají zabránit, přičemž se bude věnovat pozornost především nejdůležitějším institucím a subjektům. Mezi tyto informace by měly patřit informace o opatřeních proti podvodům a o úřadu OLAF.

Všichni zaměstnanci pracující při řízení projektů a ve finančních operacích nesou odpovědnost za předcházení podvodům a jejich odhalování a měli by být dostatečně proškoleni i v záležitostech boje proti podvodům. Úřad OLAF zabezpečí v rámci Komise vytvoření interních internetových stránek věnovaných boji proti podvodům s metodickými pokyny, které mají pomoci útvarům a výkonným agenturám vytvořit strategie proti podvodům, včetně osvědčených metod a schémat podvodů, a budou poskytovat odborné znalosti pro vytváření školicích programů .

Síť pro prevenci a odhalování podvodů úřadu OLAF a případně jiné stávající odborné skupiny budou přispívat ke zvyšování informovanosti a odbornému vzdělávání.

Komise a zejména úřad OLAF budou rovněž pokračovat ve výměně osvědčených metod, poskytovat pomoc a spolupracovat s ostatními mezinárodními organizacemi a odbornými subjekty při vytváření politik zaměřených proti podvodům a korupci. Činnosti související s těmito politikami budou koordinovány pomocí antikorupčního mechanismu EU.

Vyšetřování

Vyšetřování úřadu OLAF

Komise předložila svůj pozměněný návrh reformy úřadu OLAF.[45] Tento návrh posiluje efektivitu úřadu OLAF při vyšetřování.[46] Rovněž umožňuje lepší spolupráci s jinými orgány. Upravuje konkrétní procesní práva a zaručuje ochranu práv jednotlivců v souladu s Listinou základních práv EU.

Informační tok mezi útvary Komise a úřadem OLAF před vyšetřováním, v jeho průběhu a po jeho skončení by mělo umožnit Komisi činit příslušná preventivní opatření, jako např. pozastavení grantů, smluv nebo plateb a zastavení probíhajících nepovolených praktik. To rovněž pomůže úřadu OLAF mít přístup k všem příslušným informacím pro účely svého vyšetřování.

Pokud se vyšetřování týká zaměstnanců orgánů EU („vnitřní vyšetřování“), je pro úspěch nezbytnou podmínkou intenzivní spolupráce mezi úřadem OLAF a ostatními útvary podílejícími se na vyšetřování . Tato spolupráce by měla být posílena vždy v případě nutnosti, zejména mezi úřadem OLAF a jinými útvary orgánů EU podílejících se na vyšetřování a kontrole. [47]

Pro všechny metody řízení by měly být orgány sloužící jako centrální kontaktní bod v členských státech,[48] nečlenských zemích EU a mezinárodních organizacích. Úřad OLAF může pak tyto kontaktní body využívat jako přímé spojení pro účely vyšetřování, jak navrhuje pozměněný návrh reformy úřadu OLAF.

V případě potřeby a pro účely vyšetřování úřadu OLAF by se měla dále prohloubit spolupráce mezi úřadem OLAF a externími auditory útvarů Komise tak, aby mohli vzájemně čerpat ze svých odborných znalostí. Za tímto účelem se mohou auditoři Komise účastnit misí a kontrol na místě úřadu OLAF.

Úřad OLAF propaguje své operativní zkušenosti a osvědčené metody ochrany finančních zájmů EU a sdílí je s členskými státy. Měl by podporovat společná opatření členských států zaměřená proti podvodům.[49] Partneři by měli v rané fázi informovat úřad OLAF o zjištěných případech podvodů a aktualizovat tyto informace v průběhu dalšího sledování případů při současném dodržení příslušných právních předpisů.

S ohledem na nový víceletý finanční rámec musí být ve všech výdajových programech a všech souvisejících rozhodnutích, smlouvách a dohodách o grantech financovaných EU uvedeno, že úřad OLAF má právo šetřit podezření z podvodů v programech a projektech financovaných EU.[50] Měly by být uvedeny příslušná ustanovení, která by ukládala všem dodavatelům a příjemcům grantů a jejich zaměstnancům, aby úřadu OLAF na jeho žádost poskytli přístup ke všem informacím o provádění programů a projektů. Dodavatelé a příjemci grantů by měli být povinni zahrnovat do smluv, které podepíší se svými subdodavateli, nezbytná ustanovení, která úřadu OLAF dávají stejná práva na přístup i ve vztahu ke všem těmto subdodavatelům.

Informátoři a oznamovatelé

Pro odhalování podvodů je důležitý rámec pro oznamování údajných podvodů a korupce a ochranu všech informátorů, kteří jednají v dobré víře. Právní předpisy EU stanoví pravidla oznamování pro zaměstnance EU.[51] Všechny ostatní strany ( informátoři ) by měli mít také snadný přístup k vyšetřovacím úřadům, jako např. k úřadu OLAF.[52] Komise zváží, jak budou moci dotyčné orgány oznamovatelům poskytnout lepší pokyny a ochranu a jak dále povzbudit informátory, aby sdělovali nesrovnalosti, podvody a korupci (např. opatření pro motivaci informátorů a podporu dobrovolného vyzrazení).

Sankce

Komise zjednoduší a posílí využívání finančních a/nebo správních pokut , včetně vyloučení z financování EU v případě vážných nesrovnalostí, podvodů a korupce. Při rozhodování o tom, jaké pokuty uložit právnickým osobám, by se měla zohlednit opatření, která tyto osoby učinily proti osobám odpovědným za podvod či korupci. Tyto pokuty by měly být vhodným způsobem zveřejňovány v souladu se stávajícím právním rámcem.

Členské státy jsou povinny oznamovat určité případy podvodů proti rozpočtu EU, které mohou být důvodem pro vyloučení příjemců z dalšího financování ze strany EU.[53] Tyto však nejsou povinny uchovávat tyto informace v centralizovaném systému, který by nasměroval informační toky přes jediný odpovědný orgán, čímž by se systém zefektivnil. Komise proto vyzve členské státy, aby přijaly pokyny pro orgány na úrovni státu , které by zajistily, aby oznámení byla řádně vložena do ústřední databáze Komise pro vyloučení. Komise bude podporovat opatření v rámci orgánů členských států a institucí EU na zvyšování informovanosti o této databázi.

Aby byly zajištěny stejné podmínky v celé EU,[54], Komise posoudí, zda finanční a/nebo správní pokuty ukládané členskými státy podle vnitrostátních právních předpisů byly dostatečně účinné, přiměřené a odrazující. Rovněž vypracuje příslušné legislativní iniciativy, zejména v oblasti cel, jak stanoví Akční plán provádění Stockholmského programu.[55]

Pro zvýšení odrazujícího účinku disciplinárních sankcí by měl být výsledek disciplinárního řízení sdělován efektivněji a zároveň by se měla respektovat základní práva dotyčných osob a ochrana údajů. Informace o zaměstnancích potrestaných sankcí by měly být uchovávány a sdíleny s ostatními orgány v případě potřeby pro účely předcházení podvodům v souladu s pravidly pro ochranu údajů a s výhradou příslušných konkrétních záruk.[56]

Zpětné získání

V případě sdíleného řízení jsou členské státy v prvé řadě odpovědné za vyšetřování nesrovnalostí a podvodů a za zpětné získání neoprávněně vyplacených finančních prostředků, včetně následné kontroly po vyšetřování úřadem OLAF.[57] V případě přímého řízení by útvary Komise měly neprodleně vystavit příkazy k úhradě v návaznosti na vyšetřování úřadu OLAF. Je důležité, aby informace o tomto zpětném získávání byly systematicky využívány při operačních činnostech úřadu OLAF. Komise bude dále zlepšovat úplnost, kvalitu a prezentaci údajů týkajících se zpětného získávání ve své zprávě o ochraně finančních zájmů Evropské unie.[58]

Ostatní průřezové nástroje předcházení podvodům

Mezinárodní právní normy

Komise zajistí řádné provádění příslušných mezinárodních úmluv a norem týkající se politik proti podvodům, zejména s důrazem na Úmluvu OSN o boji proti korupci (UNCAC), nástroje Rady Evropy (GRECO) a normy a doporučení OECD a G20.[59]

Etika a bezúhonnost

Komise má k dispozici komplexní systém pravidel týkajících se etiky a bezúhonnosti jejich zaměstnanců[60], jakož i členů Komise.[61] Tato pravidla byla nedávno revidována. Komise poskytuje školení všem novým zaměstnancům, jakož i opakovací školení.

Komise zajistí, aby byly tyto předpisy a etické hodnoty veřejné služby EU řádně a pravidelně připomínány z nejvyšších úrovní veškerým zaměstnancům a aby byla k dispozici příslušná školení .

Komise musí zajistit, aby byla do politik týkající se zaměstnanců a jejich přijímání začleněna efektivní opatření pro předcházení podvodům. Do nich by měly patřit i účinné kontroly minulosti uchazečů.

Transparentnost a přístup k informacím

Transparentnost přispívá k předcházení podvodům a jejich odhalování. Občané by měli mít k dispozici snadný přístup k příslušným informacím, aby bylo zajištěno, že finance EU byly spravovány transparentně a v souladu s příslušnými požadavky právních předpisů.

V návaznosti na Evropskou iniciativu pro transparentnost,[62] Komise zavedla dobrovolný systém usilující o větší transparentnost při zastupování zájmů na úrovni EU. Byl zřízen rejstřík a přijat kodex chování. Komise dne 23. června 2011 podepsala interinstitucionální dohodu s Evropským parlamentem o společném rejstříku.[63]

Zadávání veřejných zakázek a udělování grantů

Komise nyní pracuje na přezkumu směrnic EU týkajících se veřejných zakázek.[64] Tímto přezkumem by měly být zjednodušeny postupy používané pro zadávání veřejných zakázek na všech úrovních (na úrovni EU i členských států) a měla by se zvýšit jejich transparentnost . V souvislosti s reformou Komise přezkoumá další možné způsoby umožňující předcházet podvodnému chování a konfliktům zájmů při rozdělování veřejných prostředků.

Komise rovněž uvažuje o tom, že navrhne předpisy týkající se pravidel pro udělování koncesí na poskytování služeb, které mohou využívat finanční prostředky EU v partnerství veřejného a soukromého sektoru a na které se v současné době nevztahuje žádný jasný požadavek transparentnosti.

Subjekty, které jsou příjemci finančních prostředků EU, by měly být schopny na vyžádání prokázat transparentnost vlastnických vztahů . Všechny subjekty ve vlastnické struktuře by mělo být možné v případě potřeby úředně ověřit. To stejné platí i pro partnerů konsorcií a třetích stran, které jsou příjemci finanční podpory při provádění grantu.

SLEDOVÁNÍ PROVÁDěNÍ A SOUVISEJÍCÍ PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Do stávajícího cyklu strategického plánování a programování, jehož součástí je celá řada mechanismů plánování, sledování a podávání zpráv, by měl být začleněn odkaz na provádění této strategie proti podvodům. Strategie boje proti podvodům nevyžadují zavedení další úrovně kontroly a zvýšení administrativního zatížení, ale je nutné je řádně začlenit do stávajících mechanismů plánování, kontroly a podávání zpráv.

Na úrovni útvarů Komise se pro činnosti související s plánování a sledováním využívají roční plány řízení, jejichž součástí by mělo být provádění strategií boje proti podvodům. Výroční zpráva o činnosti je nástrojem podávání zpráv, který vysvětluje, čeho každý útvar v daný rok dosáhl. Rovněž obsahuje informace o tom, jak se zlepšily jeho řídící a kontrolní systémy a finanční řízení, včetně záležitostí boje proti podvodům. Výroční zprávy o činnosti [65] by měly jako součást hodnocení vnitřních kontrolních systémů obsahovat informace týkající se předcházení podvodům, odrážet provádění odvětvové strategie a popisovat opatření na omezení rizik vzniku podvodů.[66] Měly by rovněž obsahovat pravidelnou aktualizaci týkající se provádění odvětvových strategií boje proti podvodům.

Komise bude podávat zprávy o provádění této strategie proti podvodům počínaje rokem 2013 formou zprávy Komise o ochraně finančních zájmů EU.

Tyto úpravy zabezpečí, že opatření proti podvodům zůstanou v popředí programu Komise a zdůrazní jejich význam pro udělování absolutoria.

[1] Definice podvodu je obsažena v článku 1 úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracované na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 49).

[2] Útvary Komise se rozumí všechna její generální ředitelství, útvary a výkonné agentury.

[3] Pověřené schvalující osoby ve smyslu SFEU (článek 322) a finančního nařízení (nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1).).

[4] Viz články 28 a 28a finančního nařízení.

[5] Nesrovnalostí se rozumí jakékoli porušení právního předpisu EU vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet EU, čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995).

[6] Sdělení Komise „Prevence podvodů vycházející z operativních výsledků – dynamický přístup k zabezpečení proti podvodům“ (KOM(2007) 806 v konečném znění).

[7] Např. zpráva o ochraně finančních zájmů Společenství a boji proti podvodům – výroční zpráva za rok 2008 (2009/2167(INI)) a 2009 (2010/2247(INI)).

[8] Viz např. usnesení Rady o komplexní politice EU proti korupci – 14. dubna 2005; závěry pracovní skupiny pro Úřad evropského žalobce organizované španělským předsednictvím (první pololetí roku 2010) a prohlášení belgického předsednictví (druhé pololetí roku 2010) k Stockholmskému programu.

[9] Stanovisko Evropského účetního dvora č. 1/2010 – Zlepšování finančního řízení rozpočtu EU: rizika a výzvy, Úř. věst. C 35, 12.2.2010, s. 4; zpráva Evropského účetního dvora k finančnímu roku 2009, Úř. věst. C 303, 9.11.2010, s. 10, 11, 26.

[10] Viz např. EUCO 2/1/11 REV1, 8. března 2011 („nástroje EU zaměřené na podporu výzkumu, vývoje a inovací je nezbytné zjednodušit tak, aby se usnadnilo jejich využívání ze strany nejlepších vědeckých pracovníků a nejvíce inovativních podniků, čehož lze dosáhnout zejména tím, že se příslušné instituce dohodnou na nové rovnováze mezi důvěrou a kontrolou a mezi akceptací a vyvarováním se rizika.“)

[11] Usnesení EP ze dne 11. listopadu 2010 – P7 TA(2010)0401 (které upozorňuje na složitá pravidla pro účast, jejichž osvojení je časově náročné, dále kvůli vysokým osobním nákladům a nepřiměřené byrokracii).

[12] Úř. věst. 4.5.2010, C 115, s.1.

[13] KOM(2011) 135 v konečném znění.

[14] Sdělení o ochraně finančních zájmů Evropské unie trestním právem a správním vyšetřováním Integrovaná politika ochrany peněz daňových poplatníků, KOM(2011) 293 v konečném znění.

[15] Sdělení Komise určené Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o boji proti korupce v EU (KOM(2011) 308 v konečném znění).

[16] http://ec.europa.eu/atwork/programmes/index_en.htm.

[17] KOM(2010) 2020.

[18] KOM(2010) 700.

[19] KOM(2000) 358 v konečném znění.

[20] KOM(2001) 254 v konečném znění, KOM(2004) 544 v konečném znění.

[21] Více podrobností viz KOM(2006) 378, s. 5–12 (hodnocení strategie za období 2000–2005).

[22] KOM(2007) 806 v konečném znění.

[23] K(2007) 5709.

[24] KOM(2010) 382, s. 6. Tento údaj se týká počáteční fáze po zahájení vyšetřování nesrovnalostí, kde bylo vzneseno úvodní podezření ze spáchání trestného činu.

[25] SEK(2007) 530.

[26] Zejména jde o Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Finanční nástroj pro orientaci rybolovu.

[27] Výroční zpráva úřadu OLAF za rok 2010, s. 30.

[28] Konkrétním cílem tohoto vývoje je splnit požadavek na výměnu informací stanovených ve zvláštním doporučení IX Finančního akčního výboru (FATF) o kurýrech převážejících hotovost, který je v EU proveden na základě ustanovení článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do EU nebo je opouštějící podle článku 10 tohoto nařízení (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 9–12).

[29] Viz články 29 a 30 finančního nařízení (zásada průhlednosti).

[30] Podvod je definován trestním právem a rozhoduje o něm soudce. V souvislostech tohoto sdělení se odhalováním podvodů a nesrovnalostí myslí odhalování skutečností nebo vysoce podezřelých okolností, které naznačují existenci nesrovnalostí, a proto potenciálního podvodu (např. ze strany zaměstnanců pracujících s finančními prostředky nebo auditorů), jež si vyžadují předání úřadu OLAF za účelem jejich vyšetření .

[31] Článek 28a finančního nařízení.

[32] Ustanovení čl. 60 odst. 4 ve spojení s článkem 48 prováděcích pravidel k finančnímu nařízení (Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1–71).

[33] Viz sdělení Komisi „Vytváření účinného a vnitřně provázaného řízení rizik v útvarech Komise“ (SEK(2005) 1327).

[34] V případě přímého řízení podle článku 53a finančního nařízení musí být úkoly související s plněním rozpočtu provádět buď přímo prostřednictvím útvarů Komise nebo delegací EU.

[35] Článek 53b finančního nařízení.

[36] Články 54, 53, 56 a 163 finančního nařízení.

[37] SEK(2011) 791.

[38] Článek 1; ve změněném návrhu reformy úřadu OLAF (KOM(2011) 135 byla tato část mírně upravena tak, že úřad OLAF musí přispívat k vytváření a rozvoji metod předcházení a boje proti podvodům, úplatkářství i proti jakékoli jiné nedovolené činnosti poškozující finanční zájmy.

[39] Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států (Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), článek 1 (Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1).

[40] Rozhodnutí Komise 94/140/ES, Úř. věst. L 61, 4.3.1994, s. 27.

[41] Jako např. projekt „Pluto“ zabývající se vyhledáváním údajů uvedený v bodě 1 vytvořený útvary zapojenými do financování výzkumu a úřadem OLAF.

[42] Rozhodnutí Komise K(2008) 3872 ze dne 16. prosince 2008 o systému včasného varování pro používání schvalujícími osobami Komise a výkonnými agenturami, Úř. věst. L 344, 20.12.2008, s.125.

[43] Článek 95 finančního nařízení.

[44] Stanovisko Evropského účetního dvora č. 1/2010 – Zlepšování finančního řízení rozpočtu EU: rizika a výzvy, Úř. věst. C35, 12.2.2010, bod 14.

[45] KOM(2011) 135.

[46] Rovněž Evropský účetní dvůr zdůrazňuje potřebu zlepšit efektivitu. Viz zvláštní zpráva č. 2/2011 Evropského soudního dvora „Následná kontrola opatření přijatých v návaznosti na zvláštní zprávu č. 1/2005 k řízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF)“.

[47] Pozměněný návrh reformy úřadu OLAF (KOM(2011) 135) proto předpokládá, že úřad OLAF upřednostňuje svou vyšetřovací činnost, viz čl. 5 odst. 1 a důvodová zpráva, s.4.

[48] Stanoveno v článku 3 pozměněného návrhu reformy úřadu OLAF (KOM(2011) 135). Také viz důvodová zpráva, s.4.

[49] Podle článku 1 pozměněného návrhu reformy úřadu OLAF (KOM(2011) 135) bude úřad OLAF „podporuje společné kroky v boji proti podvodům uskutečňované členskými státy na dobrovolném základě“.

[50] V této souvislosti viz SEK(2007) 1676 o činnostech souvisejících se zabezpečením proti podvodům v souvislosti s výdajovými programy v rámci finančních perspektiv na roky 2001–2006.

[51] Služební řád, články 22a a 22b (Úř. věst. 45, 14.6.1962, s. 1385).

[52] Např. pro důvěrné podávání zpráv lze využít systém oznamování podvodů (FNS): https://fns.olaf.europa.eu/

[53] Ustanovení čl. 95 odst. 2 finančního nařízení.

[54] Viz příslušné iniciativy, které jsou uvedeny ve sdělení o ochraně finančních zájmů Evropské unie trestním právem a správním vyšetřováním, KOM(2011) 293.

[55] KOM(2010) 171, s. 22.

[56] Viz čl. 8 odst. 5 směrnice 95/46/ES a čl. 10 odst. 5 nařízení (ES) č. 45/2001.

[57] Ustanovení čl. 53b odst. 2 písm. c) finančního nařízení.

[58] http://ec.europa.eu/anti_fraud/reports/anti-fraud_en.html.

[59] Viz sdělení Komise „Boj proti korupci v EU“ (KOM(2011) 308), s. 9–10.

[60] Služební řád (Úř. věst. 45, 14.6.1962, s. 1385), kodex řádného úředního chování zaměstnanců (Úř. věst. L 267, 20.10.2000), praktická příručka etiky a chování zaměstnanců a jiné konkrétní předpisy.

[61] Kodex chování komisařů (K(2011) 2904): http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/pdf/code_conduct_en.pdf).

[62] SEK(2005) 1300 a SEK(2005) 1301.

[63] http://ec.europa.eu/transparency/index_en.htm.

[64] Zelená kniha o modernizaci politiky EU v oblasti zadávání veřejných zakázek (KOM(2011) 15).

[65] Tyto zprávy jsou zveřejňovány na internetových stránkách EU: http://ec.europa.eu/atwork/synthesis/aar/index_en.htm.

[66] K celkovému podávání zpráv o této strategii proti podvodům viz oddíl 3.