SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Akt o jednotném trhu Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry „Společně pro nový růst“

OBSAH

1. Úvod 2

2. Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry 5

2.1. Přístup k financování pro malé a střední podniky 5

2.2. Mobilita občanů 6

2.3. Práva duševního vlastnictví 8

2.4. Spotřebitelé jako aktéři na jednotném trhu 9

2.5. Služby 10

2.6. Sítě 11

2.7. Jednotný digitální trh 12

2.8. Sociální podnikání 14

2.9. Zdanění 16

2.10. Sociální soudržnost 17

2.11. Regulační prostředí pro podniky 18

2.12. Veřejné zakázky 19

3. Podmínky úspěchu a posílená správa jednotného trhu 20

4. Příští etapa a závěr 22

1. ÚVOD

Společný trh, jenž se přeměnil na vnitřní trh a je od počátku jádrem evropského projektu, již více než 50 let vytváří solidární svazky mezi evropskými ženami a muži a zároveň přes 21 milionům evropských podniků otevírá nové možnosti hospodářského růstu. Jako prostor volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu se vnitřní trh od roku 1993 prohloubil konsolidací hospodářské integrace, vytvořením společné měny a rozvojem politik solidarity a soudržnosti. Dnes je více než kdykoli v minulosti součástí každodenního života občanů s kladným přínosem pro jejich život, práci a soukromí či spotřebu. Je skutečnou hybnou silou růstu evropského hospodářství a rozvoje podniků.

Vnitřní trh přesto vykazuje určitý počet nedostatků , na něž upozornili Mario Monti ve své zprávě s názvem „Nová strategie pro jednotný trh“ a Evropský parlament ve zprávě „Vytvoření jednotného trhu pro spotřebitele a občany“ [1], jejímž autorem je Louis Grech.

Akční plán pro oživení hospodářského růstu a posílení důvěry

Vyřešení těchto nedostatků představuje pro jednotný trh možnost prokázat svůj potenciál v plné míře tím, že umožní občanům opětovně si přisvojit prostor jejich vzájemného soužití a poskytne iniciativám veřejných a soukromých subjektů větší naději na úspěch. K tomu je nutno vypracovat proaktivní a průřezový přístup . To znamená skoncovat s roztříštěností trhu a odstranit překážky a zábrany pro volný pohyb služeb, pro inovace a tvořivost . Znamená to posílit důvěru občanů k jejich vnitřnímu trhu a nabídnout spotřebitelům všechny výhody, jež skrývá . A to důvěru k lépe integrovanému trhu, jenž plní v plné míře úlohu platformy , na které se vytváří společná konkurenceschopnost evropských žen a mužů, podniků a území, včetně těch nejvzdálenějších a nejméně rozvinutých[2]. Je naléhavě třeba jednat . Evropská komise na krizi sice zareagovala rychle a reformy, především v oblasti finančních trhů a správy ekonomických záležitostí, jsou v současné době v pokročilém stádiu provádění, krize by však mohla mít trvalý dopad na možný hospodářský růst a zaměstnanost, čímž by ovlivnila životní podmínky Evropanů a jejich budoucnost[3]. Evropská unie proto přijala strategii Evropa 2020 , ve které si na cestě k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění [4] stanovila ambiciózní cíle. Tyto cíle lze ale dosáhnout pouze za předpokladu, že Evropská unie a členské státy přistoupí k naléhavým strukturálním reformám . Přednost musí dostat opatření zaměřená na podporu růstu a zaměstnanost . Ve své roční analýze růstu[5] Komise zdůraznila potřebu celosvětové reakce na krizi, k níž je jednotný trh povolán přispět rozhodujícím způsobem tím, že k podpoře růstu nasadí celý svůj potenciál. Tuto úlohu vyzdvihla Evropská rada ve svých závěrech ze dne 24. až 25. března 2011: „Při zajišťování růstu a zaměstnanosti a podpoře konkurenceschopnosti má klíčovou úlohu jednotný trh… Je nutno především upnout pozornost na opatření, která vytvářejí růst a zaměstnanost a která vedou ke hmatatelným výsledkům pro občany a podniky“[6]. Jednotný trh nabízí jak rámec, tak nástroje pro provádění těchto reforem.

Bohatá a podnětná veřejná diskuze

V rámci odpovědi na tyto výzvy předložila Komise k diskuzi padesát návrhů , jež uvedla ve svém sdělení „Na cestě k Aktu o jednotném trhu“ [7].

Veřejná diskuze proběhla na místní, vnitrostátní a celoevropské úrovni. Veřejná konzultace o Aktu o jednotném trhu přinesla více než 800 příspěvků, v nichž vyjádřili své názory členské státy, nevládní organizace, sociální partneři jak na vnitrostátní, tak evropské úrovni, regionální a místní správní orgány, průmyslové a profesní svazy, odborové organizace, podniky, sdružení spotřebitelů, expertní skupiny typu „think tank“, akademičtí pracovníci a četní občané[8]. Z konzultace vyplynulo silné očekávání občanské společnosti jak ohledně rozvoje možností jednotného trhu z hlediska podpory hospodářského růstu a zaměstnanosti , tak ohledně sociálního rozměru vnitřního trhu a zabezpečení veřejných služeb. Priority zdůrazněné hospodářskými subjekty potvrzují rozhodné přijetí společného cíle, kterým je vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství .

Rada ve svých závěrech ze dne 10. prosince 2010[9] vyjádřila souhlas s obecným zaměřením Aktu o jednotném trhu, které při zavádění vysoce konkurenceschopného hospodářství staví jednotný trh na pevný sociální a hospodářský základ. Rada se zavázala pokračovat v přezkumu Aktu o jednotném trhu, aby stanovila v nejkratších možných lhůtách a ve spolupráci s Evropským parlamentem a Komisí přednostní opatření, jež by měla být konkretizována do konce roku 2012. Ve svých usneseních ze dne 6. dubna 2011, která vycházela ze zpráv členů Evropského parmalentu Sandry Kalniete, Cristiana Silvia Busoia a Antonia Fernanda Correia de Campose[10], stanovil Evropský parlament své priority pro vytvoření jednotného trhu v zájmu Evropanů, pro podniky a hospodářský růst v rámci partnerství a správy.

Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry občanů

Na základě příspěvků obdržených během veřejné diskuze, stanovisek a závěrů Evropského parlamentu a Rady a také stanovisek Výboru regionů[11] a Hospodářského a sociálního výboru[12] identifikovala Komise dvanáct nástrojů . Navrhuje, aby EU do konce roku 2012 přijala u každého z nich klíčové opatření na podporu hospodářského růstu a posílení důvěry občanů.

V roce 2011 předloží Komise návrhy právních předpisů nezbytných pro provádění těchto klíčových opatření, aby Evropský parlament a Rada mohly reagovat na výzvu Evropské rady schválit první balíček přednostních opatření na oživení jednotného trhu koncem roku 2012 [13].

Uvedené stanovení priorit ale neznamená, že by se Komise vzdala další práce na ostatních opatřeních vytýčených ve sdělení „Na cestě k Aktu o jednotném trhu“, která umožní vytvořit z jednotného trhu základ pro hospodářský růst a vytváření pracovních míst. V zájmu hospodářského růstu a zaměstnanosti je nutno jednat ihned, a předložený akční plán tak představuje pouze první etapu na této cestě .

V práci se bude pokračovat a již nyní je nutno připravovat následující kroky. Komise předloží další opatření, jež budou odpovědí na stejné naléhavé potřeby a výrazně přispějí k projektu oživení jednotného trhu. Koncem roku 2012 provede vyhodnocení stavu provádění tohoto akčního plánu a předloží svůj program na další období. Balíček jako celek přinese souvislou politickou odpověď na nedostatky vnitřního trhu tím, že navrhne v rámci strategie Evropa 2020 model inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění.

Udržitelný růst

Všechny tyto reformy musí přispět k udržitelnému rozvoji založenému na vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství [14]. Musí přispět k sociálnímu pokroku, zaměstnanosti , zlepšení životního prostředí a boji proti změně klimatu . Musí posílit vnější rozměr vnitřního trhu . Musí také přinést konkrétní prospěch občanům , jimž jsou určeny. Ve hře je zde podpora občanů projektu evropské integrace a jejich důvěra.

Inteligentní růst

Tento typ reforem doplní a zreformuje jednotný trh tak, aby ho přizpůsobily výzvám 21. století , a to zejména pokud jde o digitální ekonomiku , poskytne našemu průmyslu prostředky k vyšší konkurenceschopnosti na mezinárodních trzích a dodá Evropě infrastruktury, jež jsou nezbytné pro zajištění volného pohybu osob a zboží. Reformy musí zároveň podpořit inovaci a tvořivost, které se podílejí na oživení pevné průmyslové základny v Evropě a na rozvoji konkurenceschopné společnosti služeb .

Růst podporující začlenění

Tento typ reforem usnadní zakládání a rozvoj malých a velmi malých podniků , jež představují páteř vnitrostátních hospodářství a evropské ekonomiky . Nedílnou součástí těchto reforem bude další úsilí o inteligentnější právní předpisy a snížení administrativní zátěže . Budou usilovat o vyřešení konkrétních potíží Evropanů a o to, aby integrace neprobíhala na úkor sociálních práv, ale aby tyto reformy naopak přispěly k solidárnější společnosti.

Za tímto účelem bude Komise nadále prohlubovat sociální aspekt u studií dopadu, jež budou doprovázet každý legislativní návrh v oblasti vnitřního trhu . . Bude dbát na to, aby její legislativní návrhy zahrnovaly, v případě že se to s ohledem na tyto studie ukáže jako oprávněné, odkaz na politiky a na sociální práva. Náležitě bude zohledňovat články 8 a 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a Chartu základních práv Evropské unie. V těchto základních právech se zejména stanoví, že pracovníci a zaměstnavatelé nebo jejich relevantní organizace mají v souladu s právem Unie a s vnitrostátními právními předpisy a postupy právo přikročit v případě konfliktu zájmů ke kolektivním akcím na obranu svých zájmů, včetně stávky[15].

Růst podporující začlenění znamená také věnovat zvláštní pozornost potřebám postižených osob, aby i ony mohly mít prospěch z jednotného trhu, a např. cestující s omezenou pohyblivostí budou muset mít možnost cestovat snadněji či zrakově postižení mít širší přístup k četbě.

Integrovaná strategie

Prostřednictvím sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropská unie 2020 se Komise již zapojila do několika důležitých akcí. Schválené iniciativy, které se týkají oblastí, jež se podílejí na hospodářském oživení, jako jsou Plán energetické účinnosti 2011[16] nebo přezkum iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu[17] , kladou postupně milníky na cestě k novému růstu. Finanční trhy budou hrát v tomto ohledu zásadní úlohu a bude se pokračovat v reformách zahájených v oblasti regulace finančních služeb v zájmu udržitelného růstu[18].

2. Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry

2.1. Přístup k financování pro malé a střední podniky

Klíčové opatření: Právní předpisy, které usnadní, aby fondy rizikového kapitálu usazené v jednom členském státě mohly investovat v jakémkoli jiném členském státě bez překážek či dodatečných požadavků. Cílem bude, aby se malé a střední podniky, jež si přejí využít rizikového kapitálu, mohly obracet na fondy s potřebnými odbornými zkušenostmi v jejich konkrétním odvětví, jež jsou schopny nabízet finanční prostředky za atraktivní cenu[19]. |

21 milionů malých a středních podniků Evropské unie představuje pro udržitelný růst a vytváření pracovních příležitostí hlavní trumf. Jednou z hlavních překážek, které brání malým a středním podnikům uvádět na trh nové výrobky, posilovat svou infrastrukturu a najímat více zaměstnanců, je obtížný přístup k financování[20]. Tento stav je příznačný jak pro zavedené malé a střední podniky, tak pro inovativní a expandující podniky.

V Evropě využívá většina zavedených malých a středních podniků bankovní úvěr, u nějž ale kvůli finanční krizi došlo k omezení. V revizi iniciativy Small Business Act přijaté v únoru se Komise proto zavázala posuzovat dopad každého návrhu v oblasti regulace finančních služeb na malé a střední podniky (jako např. kapitálové požadavky uložené bankám) a vyvažovat je vhodným způsobem.

Usnadnění přístupu k financování pro malé a střední podniky v plné expanzi je nutnost prvořadého významu, protože tyto podniky, a zejména inovativní MSP hrají zásadní úlohu při rozvoji inovativního a udržitelného hospodářství. Tyto podniky se často snaží získat přístup na kapitálový trh mimo bankovní úvěr s cílem získat finanční prostředky nutné k uvedení inovací na trh. Trhy s rizikovým kapitálem tento kapitál sice mohou poskytnout, ale v Evropě nejsou dosud dostatečně rozvinuté. Fondy rizikového kapitálu čelí značným potížím, pokud chtějí získat finanční prostředky v zahraničí a vyvíjet přeshraniční činnost, a to kvůli množství různých vnitrostátních regulačních režimů a daňovým překážkám. Tato klíčová akce se bude realizovat v těsné spolupráci s Fórem pro financování MSP.

Na financování malých a středních podniků se zaměří akční plán, který se bude týkat nejenom přístupu k různým zdrojům financování, ale také přímo nástrojů financování malých a středních podniků a vytváření příhodného prostředí pro jejich rozvoj a růst.

Musí také dojít ke změně směrnice o transparentnosti, prováděcího nařízení ke směrnici o prospektu a směrnice o zneužívání trhu , aby povinnosti uplatňované na kotované malé a střední podniky byly přiměřenější, a to při zachování stejné míry ochrany investorů. Kromě toho je nutno zahrnout do revize směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID) zvláštní a vyvážené podmínky pro obchodní místa určená pro malé a střední podniky s cílem vytvořit značku kvality pro tyto trhy a propojit je do sítě.

2.2. Mobilita občanů

Klíčové opatření: Modernizované právní předpisy o uznávání odborných kvalifikací[21]. Cílem je zjednodušit postupy při vzájemném uznávání pro mobilní pracovníky, modernizovat právní rámec, přezkoumat rozsah regulovaných povolání a posílit důvěru a spolupráci mezi členskými státy. Vznik evropského profesního průkazu by zejména podněcoval k mobilitě profesních pracovníků, přitom by byl zárukou pro důvěru mezi orgány dotčených členských států a konečně by byl přínosem pro spotřebitele a zaměstnavatele. |

Mobilita a kvalifikace pracovníků odpovídají na požadavek oživení růstu v Evropě. Zvýšená mobilita kvalifikované pracovní síly umožní evropskému hospodářství dosáhnout vyšší konkurenceschopnosti. Za stavu, kdy početná vysoce kvalifikovaná místa zůstávají neobsazena, brání dosud příliš vysoký počet regulačních překážek Evropanům pracovat v Evropské unii tam, kde si přejí. Pokud by dočasná mobilita pracovníků byla lépe zhodnocena a usnadněna jasnějším rámcem, mohlo by jí hospodářství lépe využívat. Pro lepší srovnatelnost kvalifikací v případě mobility bude kromě toho nutno pokračovat v úsilí o sladění vnitrostátních certifikačních systémů v neregulované oblasti prostřednictvím evropského rámce kvalifikací.

Pro současný stav na trhu práce poznamenaném hospodářskou krizí a stárnutím obyvatel jsou příznačné nedostatek pracovní síly a potíže zaměstnavatelů sehnat zaměstnance s požadovanými dovednostmi. Za těchto okolností musí mít občané možnost přejít rychle do zaměstnání v jiném členském státě. K tomu je nutno, aby jejich kvalifikace a pracovní zkušenost byly uznávány ve všech členských státech.

K usnadnění mobility je nutno, aby občané mohli také upsat důchodové připojištění a zachovat si na něj nárok (přenositelnost) i v případě pozdějších přechodů do zaměstnání v jiném členském státě. K uspokojení velkého očekávání občanů do roku 2012 bude prvořadé plné zapojení Evropského parlamentu a Rady.

Na základě zelené knihy z roku 2010[22] proto Komise vydá bílou knihu o důchodech, která se bude mimo jiné zabývat otázkou zabezpečení nároků na důchod a podnítí členské státy k tomu, aby si vytvořily služby sledování důchodů, které pomohou občanům sledovat vývoj jejich nároků na penzi. Během roku 2012 budou potom předloženy návrhy legislativních opatření k zabezpečení nároků na důchod. Souběžně provede Komise přezkum směrnice o institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění, aby pracovníci a jejich zaměstnavatelé mohli lépe využívat jednotného trhu.

Ve své stěžejní iniciativě „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa“ Komise rovněž navrhla řadu opatření na podporu mobility, mezi která patří vznik „Evropského znalostního pasu“ , jenž každému možní podrobně zaznamenávat svá aktiva a dovednosti nabyté během celého života[23].

Je nutno také usnadnit mobilitu mládeže, a to zejména osob, které vyšly ze vzdělávacího systému, aniž by získaly nějakou kvalifikaci. Komise za tím účelem předloží návrh doporučení Rady na podporu a validaci odborného vzdělání získaného mimo školu [24].

2.3. Práva duševního vlastnictví

Klíčové opatření: Právní předpisy stanovující jednotnou patentovou ochranu pro co největší počet členských států a sjednocený systém řešení sporů, přičemž je cílem, aby k vystavení prvních patentů v rámci této jednotné patentové ochrany došlo v roce 2013[25]. |

Duševní vlastnictví je vlastnickým právem uznaným Listinou základních práv[26]. Má stejný význam jako suroviny nebo průmyslová základna: 45 až 74 % zdrojů velkých podniků je spojeno s jejich právy duševního vlastnictví[27]. Strategickou úlohu v udržitelném růstu našich hospodářství hrají průmyslová odvětví, která užívají práv duševního vlastnictví intenzivním způsobem. Jsou nejenom zdroji inovací, ale vytvářejí také výraznou ekonomickou nadhodnotu a nabízejí stálá a vysoce kvalifikovaná pracovní místa. Platy jsou v nich v průměru o 60 % vyšší než v ostatních odvětvích.

Ochrana práv duševního vlastnictví podporuje investování do vývoje inovativních výrobků a služeb, protože zajišťuje přiměřenou návratnost investic. K účinné ochraně těchto práv při dodržení základních práv bude zaveden právní rámec. Tento rámec bude muset být jednou z hlavních priorit EU a zároveň musí zajistit šíření informací, výrobků a služeb při dodržování práva hospodářské soutěže.

Současný stav, pro nějž je příznačné množství různých patentů a vnitrostátních systémů řešení sporů, je nákladný, málo účinný a má za následek právní nejistotu, což činí ze zavedení jednotné patentové ochrany a sjednoceného systému řešení sporů naprostou prioritu v této oblasti. Jednotná ochrana by snížila náklady o 80 %.

Stejně tak by vytvoření nástroje zhodnocení práv duševního vlastnictví usnadnilo vznik skutečného evropského trhu s patenty a licencemi . Kromě toho je žádoucí, aby nehmotný majetek, který podnik vlastní ve formě práv duševního vlastnictví, mohl být plně uznán jako záruka na úvěr.

Kromě toho je nutno zjednodušit a zprůhlednit s oučasné systémy udílení licencí na autorská práva u legálních nabídek on-line[28]. V době internetu se musí kolektivní správa vyvíjet směrem k evropským modelům, jež umožní udílení licencí pokrývajících několik území pro celou řadu on-line služeb, a to při zajištění vysokého stupně ochrany práv oprávněných subjektů. Tato nová flexibilita v obnoveném právním rámci umožní vznik nových obchodních modelů, jež povedou k širšímu a zaměřenějšímu šíření tvůrčího obsahu mobilnějším spotřebitelům. K tomu je nutno usnadnit digitalizaci fondů evropských kulturních institucí, a to včetně tzv. osiřelých děl .

Podporu legální nabídky musí provázet evropské právní předpisy, jež je nutno přijmout k posílení boje proti pirátství a padělání , a to zejména posílením evropského střediska pro sledování padělání a pirátství a zlepšením spolupráce mezi orgány[29]. Pomocí revidovaných právních předpisů musí být posílena ochrana práv duševního vlastnictví celními orgány. Pro evropské podniky představuje pirátství a padělání roční ztrátu odhadovanou na 250 miliard EUR[30].

Musí rovněž dojít k modernizaci systému obchodních značek v Evropě , aby se zlepšila jejich ochrana a zvýšila ucelenost evropského systému a vnitrostátních systémů, čímž se zjednoduší postupy, sníží náklady a systém bude moci plně využívat nových technologií vyhledávání.

Těmto otázkám bude věnováno sdělení o strategii v oblasti duševního vlastnictví, jež Komise přijme v roce 2011.

2.4. Spotřebitelé jako aktéři na jednotném trhu

Klíčové opatření: Právní předpisy o alternativním řešení sporů. Cílem je zavedení možností mimosoudního vyřizování, jež budou spotřebitelům schopny zajistit levné, rychlé a snadné vyřešení sporu při zachování vztahů podniků s jejich zákazníky. Toto opatření bude obsahovat část věnovanou on-line obchodu. |

Při cestování, nákupech či platbách je jednotný trh pro spotřebitele v jejich běžném životě sice již skutečností, ale stále narážejí příliš často na řadu překážek a úplně nevěří, že v případě problému mohou obdržet náhradu. Pro oživení jednotného trhu, a zejména digitálního jednotného trhu, je proto zásadní zvýšit důvěru spotřebitelů k uplatňování jejich práv. Lepší uplatňování práva by spotřebitelům umožnilo vyhnout se značným ztrátám, jejichž výše je odhadována na 0,16 % hrubého domácího produktu (HDP) Evropské unie. Zvýšená důvěra spotřebitelů k přeshraničnímu elektronickému obchodu by vedla k dodatečným úsporám ve výši přibližně 0,02 % HDP Evropské unie, což představuje částku 2,50 miliardy EUR[31].

Vedle alternativního řešení sporů bude Komise pokračovat v práci na evropském přístupu ke kolektivnímu odškodnění a bude při tom vycházet z výsledků konzultace, již zahájila.

K posílení důvěry spotřebitelů k jednotnému trhu bude nutno podniknout další konkrétní kroky. Spotřebitelé musí mít jistotu, že zboží, které nakupují, je spolehlivé, a to bez ohledu na místo jeho výroby. Revize směrnice o obecné bezpečnosti výrobků má tudíž zásadní význam. Stejně tak podniky očekávají, že členské státy budou uplatňovat v celé EU stejná pravidla ochrany. Komise proto ve spolupráci s celními orgány a orgány dohledu nad trhem vypracuje, a členské státy provedou, víceletý akční plán dohledu nad trhem , a to včetně dohledu na vnějších hranicích. V rámci akčního plánu pro udržitelnou spotřebu a výrobu navrhne Komise iniciativu o ekologické stopě výrobků , aby se zajistilo, že spotřebitelé obdrží spolehlivé informace o dopadu výrobků na životní prostředí.

Ve všech dopravních prostředcích je nutno zajistit řádné uplatňování práv cestujících , a to včetně osob s omezenou pohyblivostí. Bude vydáno sdělení se shrnutím všech stávajících pravidel, která platí v Evropské unii v oblasti práv cestujících ve všech dopravních prostředcích: letecká, železniční, lodní a autobusová přeprava. Za účelem lepší ochrany spotřebitelů navrhne Komise v nejbližší době revizi směrnice o souborných cestovních službách, a to zejména službách zakoupených on-line.

Bude se pokračovat v práci na ochraně spotřebitelů v oblasti maloobchodních finančních produktů , a to zejména pokud je o transparentnost bankovních poplatků a větší ochranu vypůjčovatelů na trhu s hypotečními úvěry.

2.5. Služby

Klíčové opatření: Revize právních předpisů o evropském normalizačním systému, aby se jeho působnost rozšířila na služby a aby se postupy normalizace staly účinnější, výkonnější a více začleňující[32]. |

Normalizace představuje prvořadý nástroj umožňující volný oběh zboží při zajištění interoperability výrobků, jejich bezpečnosti a kvality. Odvětví služeb ji také stále více používá, ovšem hlavně na vnitrostátní úrovni. Tato skutečnost může nepříznivě ovlivnit integraci jednotného trhu služeb. Při plném zohlednění potřeb trhu je důležité rozvinout normalizaci služeb na evropské úrovni, aby se zabránilo vzniku nových překážek a usnadnil přeshraniční tok služeb, a to zejména v oblasti služeb poskytovaných podnikům , jako je logistika nebo řízení služeb na podporu podnikům („facility management“). To bude důležitým cílem revize evropského normalizačního systému. Dalším důležitým cílem bude vytvoření účinnějšího, výkonnějšího a více začleňujícího systému. Normalizační systém bude muset být schopen normy rychle přijímat a přizpůsobovat je novým technologiím, mezi jiným v oblasti informačních a komunikačních technologií, počítat se zvýšenou účastí malých a středních podniků a dalších dotčených stran a zajistit, že normy zůstanou dostupné všem dotčeným uživatelům.

Obecněji řečeno je řádné fungování jednotného trhu zásadní podmínkou pro vytváření růstu a pracovních příležitostí v Evropě. Zatímco v období 1998 až 2008 dosahoval evropský hospodářský růst v průměru 2,1 % za rok, odvětví služeb rostlo za rok průměrně o 2,8 %. Ve srovnání s celým hospodářstvím, kde počet pracovních míst rostl o 1 % za rok, zvyšovala se zaměstnanost v odvětví služeb o 2 %[33]. Okamžitou prioritou proto musí být plné a ničím neomezené provádění směrnice o službách všemi členskými státy, včetně zavedení jednotných kontaktních míst. Vedle tohoto provádění přistoupí Komise ve spolupráci s členskými státy a v souladu se závěry Evropské rady z 24. až 25. března 2011 k „výkonnostním zkouškám“ , jejichž cílem bude blíže prozkoumat praktické fungování legislativního rámce Společenství použitelného pro některá růstová odvětví, jako jsou služby poskytované podnikům , stavebnictví a cestovní ruch . Provede hlubší přezkum rezerv činnosti, držení kapitálu, právní formy a požadavků v oblasti pojištění, což jsou všechno přetrvávající překážky lepší integrace trhu služeb[34]. Na základě výsledků těchto různých iniciativ rozhodne Komise v roce 2012 o dalších etapách. Vzhledem k jejich příspěvku k růstu a vytváření pracovních příležitostí bude nutno také věnovat zvláštní pozornost obchodu a distribuci. V oblasti boje proti nekalým obchodním praktikám mezi podniky bude přijata nová iniciativa, aby se určila povaha a rozsah potíží spojených s nekalými obchodními praktikami mezi hospodářskými subjekty po celé délce zásobovacího řetězce, vypracoval přehled stávajících předpisů na úrovni členských států, zjistil stav jejich provádění a identifikovaly různé možnosti, o jejichž provedení lze uvažovat. Cílem bude skoncovat s nekalými praktikami, jež ohrožují životaschopnost podniků, a podnítit hospodářskou soutěž jednotlivých hospodářských subjektů zásobovacího řetězce v rámci účinnějšího a spravedlivějšího jednotného trhu obchodu a distribuce, a zároveň naplnit očekávání spotřebitelů i výrobců, pokud jde o konkurenceschopné ceny. Vzhledem k významu služeb poskytovaných podnikům vytvoří Komise skupinu na vysoké úrovni, která se bude věnovat analýze nedostatků trhu.

Aniž je dotčeno uznávání dokladů o dosaženém vzdělání, je třeba prozkoumat kvalitu vzdělávání poskytovaného v rámci volného pohybu služeb ve vztahu k rostoucímu jevu franšíz ve vzdělávacích systémech.

2.6. Sítě

Klíčové opatření: Právní předpisy v oblasti dopravních a energetických infrastruktur s cílem zjistit a rozvíjet strategické projekty evropského významu a zajistit interoperabilitu a intermodalitu. |

Energetické a dopravní sítě a sítě elektronické komunikace představují páteř jednotného trhu. Výkonné infrastruktury totiž podporují rychlý volný oběh za přiměřenou cenu osob, zboží, různých energií a údajů (při přidělení odpovídajícího rádiového spektra). Výkonná hospodářská integrace spočívá na integraci výkonných infrastruktur sítí.

Pro změnu způsobu plánování a rozvoje sítí v EU je nutná nová evropská politika v oblasti energetických infrastruktur[35]. Je nutno najít řešení pro důležitá chybějící spojení a sítě se musí stát inteligentnější, aby energii lépe přenášely. Nové právní předpisy musí usnadnit výstavbu inteligentní a sjednocené sítě , která zvýší nejenom bezpečnost zásobování a integraci trhů, ale také energetickou účinnost a spotřebu obnovitelných energií. Pro úspěšné začlenění vnitrostátních energetických sítí do jediné evropské sítě je zásadní urychlení a transparentnost postupů schvalování. V této oblasti je nutno jednat ihned vzhledem k obvyklým lhůtám při schvalování nových projektů (často déle než 10 let).

Je nutno začít s prováděním opatření doporučovaných v bílé knize o dopravní politice do roku 2050[36], která jsou zaměřena zejména na odstranění překážek při vytváření skutečně jednotného trhu a týkají se všech způsobů a všech vnitrostátních systémů, a to včetně inteligentních systémů dopravy, a na rozvoj moderní multimodální sítě kabotáže a přepravy. EU zejména stále nemá dostatečně propojenou, interoperabilní a účinnou síť přeshraničních infrastruktur. Změna společných hlavních směrů pro rozvoj transevropské dopravní sítě (TEN-T) v roce 2011 musí umožnit lepší zjištění projektů a lepší kontrolu rozhodnutí v oblasti odstraňování hlavních míst přetížení, doplnění chybějících spojení a propojení mezi různými způsoby přepravy. Nové směry tak stanoví základní síť evropských strategických infrastruktur při začlenění východních a západních částí Evropské unie, a tím dají základ evropské síti mobility a jednotnému evropskému dopravnímu prostoru.

Rádiové spektrum má zásadní význam pro digitální společnost, rychlé bezdrátové služby, hospodářské oživení, růst, vytváření kvalitních pracovních příležitostí a dlouhodobou konkurenceschopnost EU. Vzhledem k významu dostupnosti a účinného využívání rádiového spektra při vytváření vnitřního trhu elektronických komunikací a vnitřního trhu v dalších oblastech politiky EU se Evropský parlament a Rada vyzývají, aby co nejrychleji přijaly návrh rozhodnutí, kterým se stanoví program strategického plánování a harmonizace využití rádiového spektra v Evropě .

2.7. Jednotný digitální trh

Klíčové opatření: Právní předpisy zajišťující vzájemné uznávání elektronické identifikace a elektronického ověřování pravosti po celé EU a revize směrnice o elektronickém podpisu, aby podniky, občané a orgány veřejné správy mohli navzájem komunikovat elektronickou cestou bezpečně a bez překážek v zájmu účinnosti veřejných služeb a zakázek, poskytování služeb a elektronického obchodu, a to včetně jejich přeshraničního rozměru. |

Nevyhnutelnou podmínkou rozvoje vnitřního digitálního trhu, který budou moci plně využívat občané, podniky a správní orgány, je posílení důvěry v elektronické transakce. Zásadními prvky pro vytváření této důvěry jsou důvěryhodné elektronické služby, které dodržují ochranu soukromí, zaručují právní jistotu, zajišťují bezpečné výměny, fungují přes hranice, jsou uznávány všemi odvětvími činnosti a jejichž používání je přitom jednoduché, hospodárné a pod plnou kontrolou stran podílejících se na transakci.

K zajištění důvěry v elektronické transakce Komise proto navrhne nový právní rámec. Tento rámec navrhne revizi směrnice o elektronickém podpisu , aby se vyjasnila pojetí, zjednodušilo používání elektronického podpisu a odstranily překážky interoperabilitě. Rámec rovněž zajistí vzájemné uznávání služeb elektronické identifikace a elektronického ověřování pravosti . Zmíněný rámec se bude také zabývat přeshraničním fungováním určitých dalších důvěrných služeb. Nástroje navržené v tomto rámci budou obecné povahy, aniž by byly spojeny s určitým konkrétním odvětvím činnosti, a to zejména pokud jde o elektronickou totožnost . Rámec bude technologicky neutrální a zůstane otevřen všem komunikačním médiím, jako je internet nebo mobilní komunikace.

Rozvoj digitálního odvětví je ve svých různých podobách jednou z hlavních hnacích sil podpory růstu a zaměstnanosti v EU . Stačí uvést jen některé z nich: průmysl informačních a komunikačních technologií (jejichž přidaná hodnota v evropském hospodářství představovala v roce 2007 částku ve výši přibližně 600 miliard EUR[37]), rostoucí počet Evropanů používajících pravidelně či dokonce každodenně internet (65 % pravidelně a 53 % denně z celkového počtu v roce 2010[38]), trh širokopásmového připojení, jenž v roce 2010 ve světě převládal[39], a trh informací veřejného sektoru odhadovaný na 27 miliard EUR[40]. Stěžejní iniciativa „Digitální program pro Evropu“[41] uvádí úplný přehled opatření, která by ve svém důsledku měla vést k jednotnému digitálnímu trhu.

Přenos hlasu a dat se pro všechny Evropany stává stále více klíčovou službou. Pokud jde o roamingové služby, přispěla regulační opatření přijímaná EU počínaje rokem 2007 jasným způsobem ke snížení nákladů na telefonování a k větší transparentnosti pro spotřebitele. Maloobchodní ceny za roamingové služby při přenosu dat přesto zůstávají příliš vysoké, což vede k tomu, že většina jednotlivců a značná část podniků tyto služby mimo své hranice nepoužívá.

Rozvoj jednotného digitálního trhu naráží na nedostatek důvěry spotřebitelů a prvotní příčiny tohoto stavu je nutno hledat v bezpečnosti plateb a dodržování práv spotřebitelů při přeshraničních transakcích[42], a to zejména pokud jde o bezpečnost výrobků a padělky[43]. Tento nedostatek důvěry a potíže při on-line nákupech v jiném členském státě vysvětlují skutečnost, že on-line obchod představuje necelých 5 % maloobchodního prodeje a že pouze 9 % Evropanů již nakoupilo přes internet v jiném členském státě[44]. Úkolem je přiblížit skutečně jednotný trh na dosah všem občanům, včetně nejzranitelnějších skupin obyvatel nebo osob žijících na izolovaných územích. Komise proto předloží akční plán rozvoje elektronického obchodu . Toto sdělení provede posouzení provádění směrnice o elektronickém obchodu a analýzu výzev, s nimiž je třeba se vyrovnat: mikroplatby, zabezpečení on-line plateb, ochrana osobních údajů, boj proti padělkům, dodání objednávek, odpovědnost poskytovatelů internetových služeb, ucelenost evropských právních předpisů s dopadem na elektronický obchod[45]. Komise také navrhne opatření na podporu rozvoje integrovaného prostoru pro platební karty a další novátorské způsoby placení.

Je nutno odstranit diskriminace založené na zeměpisné poloze, a to zejména v on-line obchodu. Komise předloží pokyny [46] k odstranění neoprávněných diskriminací, pokud jsou založeny na státní příslušnosti nebo místě bydliště, a to zejména v on-line obchodu.

Směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru (PSI[47]) stanovila základní podmínky pro opětovné použití bohatství údajů vytvořených orgány veřejné správy, které mohou stimulovat trhy obsahů a služeb, jsou-li dostupné za transparentních a nediskriminačních podmínek[48]. Revize této směrnice umožní, aby se z informací veřejného sektoru stal důležitý zdroj příležitostí a růstu pro značný počet dalších inovativních odvětví.

2.8. Sociální podnikání

Klíčové opatření: Právní předpisy, kterými se vytváří evropský rámec usnadňující rozvoj solidárních investičních fondů, což znásobí dopad vnitrostátních iniciativ, protože tyto fondy získají přístup k příležitostem, jež nabízí jednotný trh (přístup k příležitostem investování a k investorům usazeným ve všech členských státech). |

Vnitřní trh je založen na „vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství“ a odráží se v něm vývoj směrem k sociálně spravedlivějšímu a ekologicky udržitelnému růstu podporujícímu začlenění. Šíří se nové ekonomické modely, v nichž pouhá logika finančního zisku začíná ustupovat před těmito společenskými ohledy. Je nutno, aby se tento trend mohl v jednotném trhu projevit. Jde o to, aby se zaručily rovné podmínky hospodářské soutěže, podpořily zkušenosti, jež do hospodářství zavádějí větší spravedlivost a podílejí se na boji proti vyloučení. Na podporu rozvoje podniků, které se vedle oprávněného hledání finančního zisku rozhodly zohlednit také cíle obecného zájmu a ekologického, etického či sociálního rozvoje, je nutno využít dokonalého finančního nástroje, jejž představuje evropské odvětví správy aktiv (7 000 miliard EUR v roce 2009). Aby se zaručila stejná pravidla pro všechny, předloží Komise legislativní návrh o transparentnosti sociálních a ekologických informací poskytovaných podniky všech odvětví.

Odvětví sociálního hospodářství ve vnitřním trhu musí být dána možnost, aby ke svému rozvoji a k plnění svých cílů mohlo použít organizačních forem se zvláštním právním statusem. Například družstevní sektor vykazuje více energie než kdykoli předtím[49]. Je však nutno analyzovat, proč tak málo družstev přistoupilo ke statusu evropského družstva. Vzájemné společnosti sice působí v odvětvích, která jsou pro občany klíčová (zdravotnictví, banky, pojišťovny atd.), ale jen ve vzácných případech nabízejí své služby ve více členských státech. Jednotný trh je přesto nemůže přejít bez povšimnutí, protože představují 25 % trhu s pojištěním a 70 % všech podniků v daném odvětví. Nadace výrazně přispívají k financování inovativních postupů a opatření obecného zájmu. Přesto narážejí na potíže, pokud se chtějí usadit v jiných členských státech nebo spojit své prostředky přes hranice. Za účelem odstranění těchto potíží předloží Komise návrh nařízení, kterým se stanoví statut evropské nadace.

Aniž by se zřekly zisku, daly si některé podniky za úkol bojovat proti vyloučení. Jedná se často o velmi malé podniky, které vyvíjejí svou činnost místně, ale některé z nich mají skutečný potenciál růstu a vytváření pracovních míst[50]. Právní nástroje[51] musí zajistit, aby se jednotný trh stal živnou půdou jejich rozvoje a dokonce horizontem jejich růstu místo toho, aby se jejich činnost omezovala pouze na vnitrostátní území.

Komise podpoří v rámci evropské platformy pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení[52] rozvoj sociálního hospodářství jako nástroje aktivního začleňování tím, že v roce 2011 předloží návrh „Iniciativy pro sociální podnikání“ a usnadní přístup k finančním programům EU použitelným v této oblasti.

V roce 2011 přijme Komise rovněž sdělení o sociální odpovědnosti podniků (SOP), což je širší pojem než sociální podnikání a jež podněcuje každý podnik, aby ve své každodenní činnosti pokračoval v provádění opatření se sociálními nebo ekologickými záměry.

2.9. Zdanění

Klíčové opatření: Revize směrnice o zdanění energie, aby se zajistilo ucelené zacházení s různými zdroji energií a tím lépe zohlednil energetický obsah výrobků a jejich náročnost z hlediska emisí CO2. |

Předpisy EU v daňové oblasti již neodpovídají ani skutečnostem jednotného trhu 21. století, ani výzvám, které sebou přináší udržitelný rozvoj. Neumožňují zajistit rovné zacházení s konečnými spotřebiteli na vnitřním trhu a nedostatečně podporují postupy, jež jsou nejhospodárnější z hlediska spotřeby energie nebo nejšetrnější k životnímu prostředí. Dnes je důležité, aby zdanění umožnilo směrovat spotřebu k lepšímu využití energetických zdrojů upřednostněním zdrojů čistých energií.

Kromě toho podniky s několika závody v EU musí shromažďovat přiznání k dani ze zisku a jednat s několika daňovými správami. Projekt společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) představuje opatření, jehož pomocí Komise navrhuje harmonizovat způsoby výpočtu zdanitelného zisku tak, aby dotčené podniky podléhaly stejným pravidlům bez ohledu na členský stát zdanění[53]. Zavedení jediného místa pro celkové vyřízení v daňové oblasti usnadní vztahy mezi podniky a daňovou správou a přispěje k organizaci správní spolupráce mezi daňovými orgány členských států. CCCTB umožní podnikům EU ušetřit každý rok 700 milionů EUR na nákladech spojených s uvedením do souladu a 1,3 miliardy díky konsolidaci. Kromě toho podniky, jež chtějí expandovat přes hranice svého státu, z toho vyplynou úspory v řádu 1 miliardy EUR. V roční strategii růstu byl CCCTB uveden jako jedno z hlavních prorůstových opatření, jež je nutno přiznat prioritu, aby byly přijaty do konce roku 2012 . V tomto rámci bude pro uspokojení silného očekávání podniků ohledně zjednodušení jejich regulačního prostředí prvořadě důležité plné zapojení Evropského parlamentu a Rady.

Je nutno také upravit systém DPH , aby se stanovil definitivní režim platný zejména pro přeshraniční transakce a způsoby jejich zdanění s cílem snížit zvláštní administrativní zatížení, které je s nimi spojeno, a zabezpečit celý obchodní řetězec, a to zejména pro malé a střední podniky. Komise má v úmyslu určit do konce roku 2011 prvky strategie v oblasti DPH, které budou muset vyústit do legislativních iniciativ. Tyto iniciativy bude nutno posoudit v rámci příští etapy posílení jednotného trhu po roce 2012.

Přeshraniční daňové potíže představují významnou překážku, jíž občané čelí. Je nutno najít řešení. Sdělení Komise o odstranění přeshraničních daňových překážek pro občany[54] identifikovalo nejnaléhavější potíže, a to zejména dvojí zdanění, daňovou diskriminaci a obtížný přístup k informacím a daňovým správám jiných členských států. Oznámilo opatření na řešení konkrétních problémů. Možná řešení zahrnují zejména závazný mechanizmus v případě sporů v oblasti dvojího zdanění, vytvoření jediného místa přístupu k správním orgánům a daňové zacházení v případě přeshraničních dědictví.

2.10. Sociální soudržnost

Klíčové opatření: Právní předpisy, které zlepší a posílí provedení, uplatňování a praktické dodržování směrnice o „vysílání pracovníků“[55], budou obsahovat opatření na zabránění a potrestání každého zneužití a obcházení platných pravidel a budou je provázet právní předpisy, jež mají vyjasnit výkon svobod usazování a volného poskytování služeb se základními sociálními právy. |

V sociálně tržním hospodářství je předpokladem sjednocenějšího evropského trhu služeb, že podniky budou moci, aniž by přitom docházelo k vyrovnávání směrem dolů, poskytovat své služby po celé Evropské unii, a to zejména vysíláním svých zaměstnanců, při zajištění více pracovních míst vyšší kvality a vysoké úrovně zabezpečení pracovníků a jejich sociálních práv.

V tomto ohledu by si právní rámec o vysílání pracovníků zasloužil vylepšení, aby se usnadnil oběh informací mezi podniky a orgány členských států, posílily kontroly a boj proti zneužívání, a to zejména pokud jde o práva pracovníků.

V právních předpisech o jednotném trhu je nutno řádně zohlednit články 8 a 9 Smlouvy o fungování Evropské unie a Listinu základních práv Evropské unie, která má nyní stejnou právní sílu jako Smlouva. Komise proto navrhne průřezové právní předpisy, jež umožní vyjasnit výkon svobody usazování a volného poskytování služeb se základními sociálními právy, k nimž patří právo na kolektivní akce v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi a při dodržení práva Unie[56].

Evropský projekt staví obecně do středu svého zájmu sociální a územní soudržnost Unie. Uznává tak, že pouhý trh nepřináší odpovídající uspokojení všech kolektivních potřeb. Služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ) tvoří zásadní součást evropského sociálního modelu, to znamená vysoce konkurenceschopného a zároveň sociálně začleňujícího hospodářství.

Evropská unie zejména v článku 14 SFEU a protokolu 26 připojeného ke Smlouvám uznává význam SOHZ pro územní a sociální soudržnost Unie a jejích členských států a ve shodě se zásadou subsidiarity zásadní úlohu a široké diskreční pravomoci místních, regionálních a celostátních orgánů poskytovat, nechat provádět a organizovat služby obecného hospodářského zájmu způsobem, jenž odpovídá co možná nejvíce potřebám uživatelů.

V oblasti veřejných zakázek zahájila Komise úvahy s cílem vyjasnit otázku skloubení pravidel, kterými se řídí státní podpory, s pravidly, která organizují zadávání veřejných zakázek a režim uplatňovaný na služby poskytované interně.

V souladu s článkem 106 SFEU spadá do výlučné pravomoci Komise zajistit, aby pravidla provádění SOHZ a pravidla financování SOHZ byla v souladu se zásadami a ustanoveními Smlouvy, jež se týkají hospodářské soutěže. Byly zahájeny úvahy o nadcházejícím přezkumu balíčku opatření ke státním podporám ve prospěch SOHZ (rovněž známému jako „postaltmarkský balíček“)[57]. Budoucí reforma by se měla zaměřit na dvojí cíl, a to jednak na vyjasnění a jednak na diferencovaný a přiměřený přístup. Komise má také v úmyslu upřesnit v případě potřeby několik klíčových pojmů. Dále uvažuje o tom, že se přesvědčí, zda je hloubka přezkumu státních podpor přiměřená povaze a rozsahu poskytovaných služeb.

V rámci sdělení, jež bude přijato do konce roku 2011, uvede Komise opatření s cílem lépe zajistit pro SOHZ, včetně sociálních služeb veřejného zájmu (SSHZ), rámec, který jim umožní plnit jejich poslání.

Komise provede přezkum opatření nutných ve spojení s článkem 14 a protokolem 26 k zajištění přístupu všech občanů a za přijatelnou cenu ke službám, jež jsou zásadní pro jejich běžný život a pro jejich zařazení do sociálního a hospodářského života, a to při zachování zásadní úlohy členských států poskytovat, nechat provádět a organizovat tyto služby. V této odpovědi bude nutno zohlednit vyvíjející se povahu potřeb Evropanů.

Komise konstatuje, že ne všichni občané mají možnost podílet se aktivně na jednotném trhu. Například přístup k základním bankovním službám, což se stalo nevyhnutelnou podmínkou účasti na sociálním a hospodářském životě, není plně zaručen. Komise proto navrhne iniciativu, která se bude týkat přístupu k základnímu platebnímu účtu za rozumnou cenu pro každého občana bez ohledu na místo jeho bydliště v EU.

2.11. Regulační prostředí pro podniky

Klíčové opatření: Zjednodušení směrnic o účetních standardech, pokud jde o povinnosti v oblasti finančních informací a omezení administrativní zátěže, a to zejména u malých a středních podniků. |

Evropská rada ve svých závěrech z 24. až 25. března 2011 zdůraznila nutnost snížit jak na evropské, tak vnitrostátní úrovni regulační zátěž, a to zejména u malých a středních podniků. Komise o tom podá Evropské radě zprávu[58]. Rozsah výhod, jež přináší jednotný trh, závisí na snadnosti, s jakou se osoby, výrobky, služby a kapitál mohou volně pohybovat z jednoho členského státu do druhého. Cílem politik jednotného trhu je usnadnit tento pohyb nejenom odstraněním překážek, ale také vytvořením regulačního prostředí, které omezí administrativní zátěž na minimum.

Hlavním cílem revize účetních směrnic je snížení administrativní zátěže vyplývající s účetních povinností, jež jsou uvaleny na mikropodniky a malé podniky se statusem akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným. Možné úspory vyplývající z tohoto návrhu dosahují částky ve výši 1,5 miliardy EUR za rok v případě 1,1 milionu malých podniků a částky 5,2 miliardy EUR za rok u 5,9 milionu mikropodniků[59]. Zdrojem úspor by bylo hlavně omezení povinností v oblasti finančního výkaznictví u těchto mikropodniků a malých podniků. Vedle uvedeného zjednodušení bude mít revize směrnice také za cíl zlepšit srozumitelnost a srovnatelnost finančních výkazů malých až velkých podniků v celé EU. Návrh Komise na osvobození mikropodniků od ustanovení účetních směrnic musí schválit Rada a Evropský parlament.

Zavedení harmonizovaných evropských pravidel nahrazuje soubor 27 vnitrostátních pravidel, což již samo o sobě představuje omezení regulačního zatížení. K tomu se ještě vyvíjí úsilí o další snížení administrativní zátěže vyplývající z evropských pravidel[60]. Komise za tím účelem předložila návrh na vytvoření statusu evropských soukromých společností , který dosud leží u Rady EU. Rada by o něm měla rozhodnout.

K usnadnění činnosti malých a středních podniků schválila Komise iniciativu „Small Business Act“ [61]. Tato iniciativa zavádí zásadu „Think Small First“ do všech evropských politik a obsahuje širokou škálu konkrétních opatření na posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků na jednotném trhu.

K usnadnění přeshraničních transakcí na jednotném trhu je nutno zavést nepovinný nástroj evropského závazkového práva . Je rovněž nutno usilovat o přijetí nařízení k usnadnění přeshraniční úhrady pohledávek . Tím by došlo k dalšímu zjednodušení stávajících pravidel ku prospěchu občanů a podniků, jež si v této oblasti přejí větší právní jistotu.

2.12. Veřejné zakázky

Klíčové opatření: Modernizovaný a revidovaný právní rámec pro veřejné zakázky s cílem dosáhnout vyrovnané politiky, jež podporuje poptávku po zboží, službách a stavebních dílech, které jsou šetrné k životnímu prostředí, sociálně odpovědné a inovativní. Tato revize musí také poskytnout veřejným zadavatelům jednodušší a flexibilnější postupy a podnikům, zejména malým a středním, zajistit snazší přístup[62]. |

Veřejné orgány vydávají přibližně 18 % HDP Evropské unie za zboží, služby a stavební díla. Evropské a vnitrostátní právní předpisy otevřely veřejné zakázky poctivé hospodářské soutěži, jejímž důsledkem je nabídnout občanům vyšší kvalitu za výhodnější cenu.

Vzhledem k velkému počtu zboží, služeb a stavebních prací, které se zadávají pomocí veřejných nabídkových řízení, představují veřejné zakázky příležitost ke zvýšení poptávky po zboží, službách a stavebních dílech, které jsou šetrné k životnímu prostředí, sociálně odpovědné a inovativní. Řečeno jinými slovy: veřejné zakázky mohou sloužit jako nástroj k podpoře rozvoje ekologičtějšího, sociálnějšího a inovativnějšího vnitřního trhu. Je nutno také přezkoumat, jakým způsobem lze postupy zjednodušit a učinit je flexibilnější, aby se tak zvýšila účinnost veřejných zakázek. Zjednodušení zároveň ale nesmí vést k omezení přístupu na trhy na evropské úrovni. Naopak, přístup na trhy musí být snazší, a to zejména pro malé a střední podniky a v případě přeshraničního obchodu, včetně společných nákupů různých zadávacích subjektů. Podíl smluv na veřejné zakázky přidělovaných podnikům z jiného členského státu zůstává nadále poměrně nízký, a to zejména ve srovnání se stavem u soukromých zakázek.

Koncese na služby mají značný hospodářský význam[63] a představují hlavní část partnerství veřejného a soukromého sektoru. Právní rámec umožní doprovázet tato partnerství větší právní jistotou.

Otevření veřejných zakázek hospodářské soutěži přináší výhody jak na celosvětové, tak na evropské úrovni. Aby k tomuto otevření docházelo v duchu vzájemnosti a oboustranného prospěchu, jenž nabízí evropským a cizím podnikům stejné příležitosti a zaručuje poctivou hospodářskou soutěž, je nutno rovněž zavést evropské právní předpisy o přístupu třetích zemí k evropským veřejným zakázkám, které umožní převést závazky do evropského rámce.

3. Podmínky úspěchu a posílená správa jednotného trhu

K tomu, aby navržená opatření přinesla očekávané výsledky, je nutno, aby existovaly podmínky pro jejich rozvoj a skutečné provádění. Tyto podmínky jsou čtyři: 1) lepší dialog s celou občanskou společností; 2) těsné partnerství s různými aktéry; 3) účinné poskytování informací občanům a podnikům; 4) energičtější kontrola uplatňování pravidel jednotného trhu.

Zapojit občanskou společnost a podporovat kulturu hodnocení

Z veřejné konzultace jasně vyplynulo, že si občanská společnost přeje být zapojena do rozvoje jednotného trhu těsněji , než tomu bylo v minulosti[64]. Aby se Komise rozhodně vydala tímto směrem, bude pravidelně zveřejňovat přehled 20 hlavních očekávání občanů a podniků ohledně jednotného trhu, které vycházejí z jejich konkrétních zkušeností. Tento přehled se stane skutečným barometrem stavu fungování jednotného trhu a Komise ho bude předkládat Fóru o jednotném trhu . Fórum pravidelně shromáždí subjekty tohoto trhu: podniky, sociální partnery, nevládní organizace, reprezentativní organizace občanů, veřejné orgány různých vládních stupňů a parlamenty. Přezkoumá stav jednotného trhu, a to zejména provedení a uplatňování směrnic, a přistoupí k výměně osvědčených postupů. Přispěje k rozvoji kultury hodnocení politik, a bude se tak plně podílet na sledování Aktu o jednotném trhu tím, že přispěje k měření jeho dopadů v terénu. K tomuto hodnocení přispěje také činnost veřejného ochránce práv. K posílení tohoto posledního aspektu bude Komise používat omezeného počtu ukazatelů, jež jsou uvedeny v příloze 2.

Musí také dojít k posílení úlohy sociálních partnerů , kterým musí být dána možnost předkládat návrhy k otázkám, jež se týkají sociální a hospodářské soudržnosti.

Vytvářet partnerství a podporovat spolupráci

Územní orgány vyjádřily důrazným způsobem svou vůli plně se podílet na rozvoji politik jednotného trhu a zdůraznily nutnost posílit a prohloubit p artnerství mezi všemi jeho aktéry , a to zejména mezi členskými státy a s Komisí. K tomu dojde jejich větším zapojením do konzultací ke konkrétním návrhům Komise a posílením dostupných prostředků k usnadnění a podpoře spolupráce mezi vnitrostátními správními orgány na úrovni, na níž se přijímají jednotlivá rozhodnutí, to znamená často na úrovni území. Za tímto účelem bude posíleno právní zabezpečení elektronického systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (systém IMI), který již spojuje 6 000 správních orgánů . V budoucích návrzích Komise by mělo být upřednostněno využívání tohoto systému jako partnerského nástroje pro zavádění pravidel jednotného trhu. K usnadnění výměny mezi správními orgány je nutno rozvíjet technologické možnosti automatického překladu.

Lepší informovaností k lepšímu provádění pravidel vnitřního trhu

Jednotný trh by mohl přispívat k růstu ještě více a přinášet plný prospěch podnikům a občanům , pokud by všechny členské státy prováděly všechna acquis (zejména platné evropské předpisy). V první řadě právě občané a podniky mohou prosazovat dodržování svých práv. K tomu je nutno, aby je znali, byli schopni je vykonávat a měli se na koho obrátit o pomoc, pokud tato práva nejsou dodržována. Komise proto v partnerství s členskými státy posílí také své jednotné místo přístupu ( portál „Vaše Evropa“ ), aby se z něj stalo jediné místo pro informace a pomoc na evropské a vnitrostátní úrovni. Je také nezbytné zlepšit podmínky, za jakých mohou být rychle a bezplatně poskytována konkrétní řešení občanům a podnikům, jejichž práva nejsou plně dodržována. Jde zde o důvěru k jednotnému trhu, a tudíž o vůli každého zaujmout na něm své místo. Komise a členské státy za tím účelem posílí síť „Solvit“, jež propojuje vnitrostátní správní orgány .

Rovná a jednotně uplatňovaná pravidla hry

Využívání alternativních řešení musí být sice systematické[65], avšak v případě, kdy potíže přetrvávají a vyplývají především z více strukturálních problémů, jejichž původ je nutno hledat ve vnitrostátních právních předpisech, je na Komisi, aby plně použila postupy podle článku 258 Smlouvy (SFEU). Během konzultace trvaly zúčastněné strany na významu nutnosti zajistit na jednotném trhu stejná pravidla hry pro všechny a uvedly četné bezvýchodné situace. Komise proto v této oblasti přistoupí k rozhodnější politice a vyzve členské státy, aby zlepšily stav provádění a uvádění v soulad svých vnitrostátních právních předpisů pomocí číselně vyjádřených cílů, které je nutno dosáhnout. Tento přístup již umožnil snížit deficit provádění na 1 %, ale nyní je nutno vyvinout větší úsilí. Jak žádal Evropský parlament, řádné a úplné uplatňování pravidel jednotného trhu členskými státy vyžaduje do roku 2012 i) předkládání srovnávacích tabulek určených ke zveřejnění členskými státy; ii) stanovení číselně vyjádření cílů omezujících deficit provedení a deficit souladu vnitrostátních právních předpisů na 0,5 %[66] u deficitu provedení a na 0,5 %[67] u deficitu souladu vnitrostátních právních předpisů; iii) účinnější uplatňování řízení o porušení pomocí číselně vyjádřených cílů ohledně etap řízení.

Komise dále může navrhnout nástroj vzájemného posouzení pro případy, kdy se směrnice, kterou je nutno provést, týká ojedinělého klíčového odvětví, v němž jsou vnitrostátní právní předpisy obzvlášť přebujelé.

Pravidla hry na globální úrovni

Úspěch vnitřního trhu a evropských podniků ve světové hospodářské soutěží závisí na schopnosti Evropské unie zajistit ucelenost a vzájemné doplňování se svých vnitřních a vnějších politik. Komise proto bude pokračovat v politice podpory sbližování právních předpisů a bude se zasazovat za širší přijímání mezinárodních norem. Bude vyjednávat obchodní dohody se zvláštním důrazem nejenom na přístup na trhy, ale také na sbližování právních předpisů. Mimořádná pozornost by měla být věnována zemím, které jsou na cestě k přistoupení k Evropské unii a které mají přijmout acquis Společenství, ale také zemím v sousedství a strategickým partnerům Unie s cílem podpořit hospodářskou integraci, zlepšit vzájemný přístup na trh a sbližování právních předpisů, a to zejména na základě prohloubených dohod o volném obchodu.

4. PřÍšTÍ ETAPA A ZÁVěR

Stanovení priorit, na které se soustředíme v nadcházejících 18 měsících, nás nezbavuje povinnosti nastínit již dnes, co by měla být další etapa po roce 2012. Jednotný trhu totiž musí být přesměrován a oživen tak, aby sloužil cílům strategie Evropa 2020, která si jako výhled stanovila budoucích 10 let. Jednotný trh by měl přispívat k cílům udržitelnosti, účinnějšího využívání zdrojů, inovace, sociálního začlenění, územní soudržnosti a také strategie pro zaměstnanost.

Na konci roku 2012 půjde o to dát podnět k nové etapě rozvoje jednotného trhu. Úvahy budou vycházet z rozsáhlé hospodářské studie, jejíž výsledky by měly umožnit identifikovat oblasti, v nichž existují nevyužité potenciály růstu, a případně zjistit nové nástroje růstu. Komise bude také dbát na to, aby pomocí nových nástrojů správy konzultovala občanskou společnost a všechny subjekty jednotného trhu.

Občané a podniky nebudou moci plně využít předností jednotného trhu, pokud se nebude rychle a ambiciózním způsobem provádět Akt o jednotném trhu a jeho prioritní opatření . Tento program opatření představuje zásadní příspěvek k úsilí o posílení konkurenceschopnosti evropského hospodářství, a musí mu být proto přidělena nejvyšší priorita. To bude vyžadovat nasazení všech evropských institucí, členských států a dotčených stran.

Komise proto:

- vyzývá Evropský parlament, Evropskou radu, Radu, Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, aby Aktu o jednotném trhu vyjádřily svou plnou podporu;

- vyzývá Evropskou radu, aby podpořila dvanáct priorit stanovených v Aktu o jednotném trhu a jejich přednostní provádění;

- vyzývá Evropský parlament a Radu, aby klíčovým opatřením uvedeným v Aktu o jednotném trhu přisoudily při legislativním procesu tu nejvyšší prioritu tím, že se dohodnou na jejich rychlém schválení, a to nejpozději do konce roku 2012;

- předloží v rámci evropského semestru Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě zprávu o pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění Aktu o jednotném trhu a jeho klíčových opatření, s cílem prozkoumání během jarního zasedání Evropské rady;

- bude pracovat spolu s členskými státy na usnadnění rychlého provedení Aktu o jednotném trhu a jeho klíčových opatření;

- vyzývá místní, regionální a celostátní orgány členských států, aby zajistily provádění a dodržování pravidel jednotného trhu;

- vyzývá všechny zúčastněné strany, členy Evropského parlamentu a členy vnitrostátních parlamentů, zástupce místních, regionálních a celostátních orgánů a všechny ostatní zúčastněné subjekty k účasti na „Dni jednotného trhu“, během nějž se bude na evropské a vnitrostátní úrovni, a zejména v rámci Fóra pro jednotný trh, debatovat o dosažených pokrocích a výzvách, na které je nutno reagovat.

Příloha 1: Tabulka klíčových opatření

Klíčové opatření | Nástroj | Návrh Komise |

1 | Právní předpisy, které usnadní, aby fondy rizikového kapitálu sídlící v jednom členském státě mohly investovat v jakémkoli jiném členském státě bez překážek nebo dodatečných požadavků. | Přístup k financování pro malé a střední podniky | 4. čtvrtletí roku 2011 |

2 | Modernizované právní předpisy o uznávání odborných kvalifikací. | Mobilita občanů | 4. čtvrtletí roku 2011 |

3 | Právní předpisy stanovující jednotnou patentovou ochranu pro co největší počet členských států a sjednocený systém řešení sporů, přičemž je cílem, aby k vystavení prvních patentů v rámci této jednotné patentové ochrany došlo v roce 2013. | Práva duševního vlastnictví | 2. čtvrtletí roku 2011 |

4 | Právní předpisy o alternativním řešení sporů. Toto opatření bude obsahovat část věnovanou on-line obchodu. | Spotřebitelé jako aktéři na jednotném trhu | 4. čtvrtletí roku 2011 |

5 | Revize právních předpisů o evropském normalizačním systému, aby se jeho působnost rozšířila na služby a aby se postupy normalizace staly účinnější, výkonnější a více začleňující. | Služby | 2. čtvrtletí roku 2011 |

6 | Právní předpisy v oblasti dopravních a energetických infrastruktur s cílem zjistit a rozvíjet strategické projekty evropského významu a zajistit interoperabilitu a intermodalitu. | Sítě | 4. čtvrtletí roku 2011 3. čtvrtletí roku 2011 |

7 | Právní předpisy zajišťující vzájemné uznávání elektronické identifikace a elektronického ověřování pravosti po celé EU a revize směrnice o elektronickém podpisu. | Jednotný digitální trh | 1. čtvrtletí roku 2012 |

8 | Právní předpisy, kterými se vytváří evropský rámec usnadňující rozvoj solidárních investičních fondů. | Sociální podnikání | 4. čtvrtletí roku 2011 |

9 | Revize směrnice o zdanění energie, aby se zajistilo ucelené zacházení s různými zdroji energií a tím lépe zohlednil energetický obsah výrobků a jejich náročnost z hlediska emisí CO². | Zdanění | 2. čtvrtletí roku 2011 |

10 | Právní předpisy, které zlepší a posílí provedení, uplatňování a praktické dodržování směrnice o „vysílání pracovníků“[68], budou obsahovat opatření na zabránění a potrestání každého zneužití a obcházení platných pravidel a budou je provázet právní předpisy, jež mají vyjasnit výkon svobod usazování a volného poskytování služeb se základními sociálními právy. | Sociální soudržnost | 4. čtvrtletí roku 2011 |

11 | Zjednodušení směrnic o účetních standardech. | Regulační prostředí pro podniky | 2. čtvrtletí roku 2011 |

12 | Modernizovaný a revidovaný právní rámec pro veřejné zakázky. | Veřejné zakázky | 4. čtvrtletí roku 2011 |

Příloha 2: Ukazatele pro jednotný trh

- Obchod se zbožím a službami v rámci EU: v roce 2009 představoval obchod se zbožím v rámci EU 37 % HDP (4 320 miliard EUR) a u služeb se jednalo o 10,5 % HDP (1 233 miliard EUR)[69].

- Elektronický obchod v rámci EU: v roce 2010 provedlo 9 % evropských občanů nákupy u dodavatelů usazených v jiných členských státech[70].

- Počet podaných a schválených žádostí o evropský patent: v roce 2010 bylo u Evropského patentového úřadu podáno (prozatímní údaje) 235 029 žádostí o patent; 58 108 evropských patentů bylo uděleno[71].

- Přeshraniční spolupráce orgánů veřejné správy v EU (systém IMI): ke konci roku 2010 bylo v systému IMI zaregistrováno 5 737 příslušných orgánů[72].

- Deficit provedení evropských právních předpisů v oblasti vnitřního trhu: pro celou EU byl ke konci roku 2010 deficit provedení ve výši 0,9 %[73].

- Počet občanů EU, kteří pracují v jiném členském státě: 5,8 milionu občanů v roce 2009, což představuje 2,5 % výdělečně činného obyvatelstva EU[74].

[1] A7-0132/2010.

[2] Vypracováním zprávy o situaci těchto oblastí byl Komisí pověřen Pedro Solbes.

[3] Odhaduje se, že ve střednědobém výhledu do roku 2020 bude možný hospodářský růst činit 1,5 %. Míra nezaměstnanosti mezi výdělečně činnými osobami činí 9,6 %. Sdělení Komise „Roční analýza růstu: postup v rámci ucelené reakce Evropské unie na krizi“, str. 2 a 3.

[4] KOM(2010) 2020.

[5] Sdělení „Roční analýza růstu“, KOM(2011) 11.

[6] Závěry Evropské rady, 24. a 25. března 2011, EUCO 10/11, bod č. 7.

[7] KOM(2010) 608.

[8] Viz přiložená Zpráva o veřejné konzultaci o Aktu o jednotném trhu.

[9] Závěry Evropské rady k Aktu o jednotném trhu (17799/10).

[10] „Správa a partnerství v jednotném trhu“ P7TA-PROV(2011)0144, „Jednotný trh pro Evropany“ P7TA-PROV(2011)0145 a „Jednotný trh pro podniky a růst“ P7TA-PROV(2011)0146.

[11] VR 330/2010 - ECOS-V-009.

[12] EHSV 525/2011 – INT/548.

[13] Závěry Evropské rady z 24. až 25. března, EUCO 10/11 ze dne 25. března, bod 7.

[14] Čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii.

[15] Článek 28 Charty.

[16] KOM(2011) 109.

[17] KOM(2011) 78.

[18] Viz sdělení ze dne 2. října 2010: „Regulace finančních služeb v zájmu udržitelného růstu“ (KOM(2010) 301 v konečném znění) a výroční zprávu o pokroku zveřejněnou v únoru 2011 (http://ec.europa.eu/internal_market/finances/docs/110209_progress_report_financial_issues_fr.pdf).

[19] Viz také stěžejní iniciativa „Unie inovací“, KOM(2010) 546.

[20] Podle studie Eurobarometru z roku 2009 jsou potíže s přístupem k financování uváděny jako druhá nejzávaznější překážka bránící růstu podniků: http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_271_en.pdf.

[21] Viz také stěžejní iniciativa „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa“, KOM(2010) 682.

[22] „Na cestě k přiměřeným, udržitelným a spolehlivým důchodovým systémům v Evropě“, KOM(2010) 365.

[23] Viz KOM(2010) 682.

[24] Viz také stěžejní iniciativa „Mládež v pohybu“, KOM(2010) 477.

[25] Viz také stěžejní iniciativy „Unie inovací“, KOM(2010) 546, a „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace“ KOM(2010) 614.

[26] Článek 17 Listiny základních práv.

[27] Zdroj: http://www.wipo.int/sme/en/documents/valuing patents.htm

[28] Viz také stěžejní iniciativa „Digitální program pro Evropu“, KOM(2010) 245.

[29] Viz také stěžejní iniciativa „Integrovaná průmyslová politika“, KOM(2010) 614.

[30] OECD: "Magnitude of counterfeiting and piracy of tangible products - November 2009 update"; http://www.oecd.org

[31] Pracovní dokument s názvem „Posílení pravomocí spotřebitelů v Evropské unii“, který byl přijat dne 7. dubna 2011 (SEK (2011) 469) a jenž vychází z Eurobarometru 342; a odhad útvarů Komise vycházející z údajů zveřejněných ve studii YouGovPsychonomics (2009) s názvem „Mystery Shopping Evaluation of Cross-Border E-Commerce in the EU“.

[32] Viz také stěžejní inciativy „Unie inovací“, KOM(2010) 546, „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace“, KOM(2010) 614, a „Digitální program pro Evropu“, KOM(2010) 245.

[33] Eurostat.

[34] Sdělení Komise KOM(2011) 20 „Cesta k lépe fungujícímu jednotnému trhu služeb“.

[35] Viz rovněž sdělení Priority energetické infrastruktury do roku 2020 a na další roky – Koncepce integrované evropské energetické sítě – KOM(2010) 677, závěry z evropského summitu ze dne 4. února 2011, stěžejní iniciativu Evropa efektivně využívá zdroje – KOM(2011) 21, a Plán energetické účinnosti na rok 2011 – KOM(2011) 109.

[36] Viz také stěžejní iniciativa „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace“, KOM(2010) 614.

[37] „Europe's Digital Competitiveness Report“, SEK(2010) 627.

[38] Eurostat.

[39] Communications Committee Working Document – „Broadband Access in the EU: situation at 1 July 2010“.

[40] Studie „MEPSIR – Measuring European Public Sector Information Resources“ (2006), HELM Group of Companies with Zenc, pro Evropskou komisi.

[41] KOM(2010) 245.

[42] Flash Eurobarometer č. 299 – Cross-border trade and consumer protection, září 2010, analytická zpráva, s. 30.

[43] Viz rovněž závěry sdělení o přeshraničním elektronickém obchodu mezi podniky a spotřebiteli v Evropské unii – K OM(2009) 557;http://ec.europa.eu/consumers/strategy/docs/COM_2009_0557_4_fr.pdf

[44] 5th Consumer Scoreboard - http://ec.europa.eu/consumers/strategy/docs/5th_edition_scoreboard_en.pdf

[45] K plánovaným opatřením bude patřit iniciativa v oblasti evropského závazkového práva s cílem omezit regulační překážky pro elektronický obchod.

[46] Pro provádění článku 20 směrnice o službách.

[47] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003.

[48] Jako příklad lze uvést, že mapy a cestovní trasy dostupné on-line nebo v GPS by nebyly tak dokonalé, pokud by směrnice PSI předtím nestanovila podmínky dostupnosti informací veřejného sektoru.

[49] Jen družstva představují více než 4,8 milionu pracovních míst.

[50] Počet osob zaměstnaných sociálními podniky a terciálním sektorem se odhaduje na 7 milionů, což představuje 4 % zaměstnaneckých míst v Evropě.

[51] Předpisy o veřejných zakázkách, vztahy mezi podniky, a to zejména v obchodě a distribuci (B to B), přístup k financování (bankovní úvěr, vyhrazené investiční fondy, nasměrování soukromého spoření pomocí iniciativ typu Big Society Bank (Spojené království)).

[52] KOM(210) 758.

[53] Odhaduje se, že společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob by snížil o 67 % administrativní náklady daňové povahy, jež zatěžují malé a střední podniky.

[54] KOM(2010) 769.

[55] Viz stěžejní iniciativa „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa“, KOM(2010) 682.

[56] Pokud jde o volný oběh zboží mezi členskými státy, mohla by se inciativa inspirovat řešeními uvedenými v nařízení (ES) č. 2679/98 ze dne 7. prosince 1998 o fungování vnitřního trhu.

[57] Sdělení Komise ze dne 23. března 2011, „Reforma pravidel státní podpory EU pro služby obecného hospodářského zájmu“, KOM(2011) 146.

[58] Závěry Evropské rady z 24. až 25. března, EUCO 10/11 ze dne 25. března, bod 7.

[59] Částky vypočítané na základě studie vypracované střediskem Center of Strategy & Evaluation Services (CSES), říjen 2010, a zprávy o projektu Evropské unie, který se týká referenčních opatření a snížení administrativních nákladů, již vypracovaly Capgemini, Deloitte a Ramboll, únor 2009.

[60] Viz také evropská strategie pro zjednodušení právního prostředí, KOM(2005) 535.

[61] Viz také „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace“, KOM(2010) 614.

[62] Viz také stěžejní iniciativy „Unie inovací“, KOM(2010) 546, a „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace“, KOM(2010) 614.

[63] Podle opatrného odhadu nejméně 138 miliard EUR v období 2000–2006.

[64] Největší počet on-line odpovědí (312 z 740) uváděl konzultaci a dialog s občanskou společností jako nejdůležitější z padesáti opatření Aktu o jednotném trhu.

[65] Účinným prostředkem k pokusu o vyřešení sporů před zahájením vlastního řízení o porušení je pilotní síť EU mezi Komisí a některými členskými státy. Komise ji systematicky používá a přeje si ji rozšířit na všechny členské státy.

[66] V roce 2010 byl průměrný deficit 0,9 % a čtvrtina členských států již dosahovala 0,5 %.

[67] V roce 2010 byl průměrný deficit 0,7 %.

[68] Viz stěžejní iniciativa „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa“, KOM(2010) 682.

[69] Eurostat.

[70] Eurostat.

[71] Evropský patentový úřad.

[72] Evropská komise.

[73] Evropská komise.

[74] Eurostat.