52011DC0133

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 21.3.2011

KOM(2011) 133 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Třetí zpráva o následných opatřeních ke sdělení Komise o nedostatku vody a o suchu v Evropské unii KOM(2007) 414 v konečném znění

SEK(2011) 338 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Třetí zpráva o následných opatřeních ke sdělení Komise o nedostatku vody a o suchu v Evropské unii KOM(2007) 414 v konečném znění

ÚVOD

V roce 2007 Komise přijala sdělení o nedostatku vody a o suchu (Water Scarity and Drought – WSD)[1]. Sdělení stanovilo sedm politických oblastí, které je třeba řešit, pokud má Evropa učinit pokrok v ekonomice zaměřené na racionální hospodaření s vodou. V říjnu 2007[2] Rada podpořila možnosti uvedené ve sdělení a vyzvala Komisi, aby do roku 2012 přezkoumala strategii pro řešení nedostatku vody a sucha, přičemž v roce 2008 přijal Evropský parlament usnesení, v němž zdůraznil nutnost naléhavých opatření a většího množství finančních prostředků. Na opatření k účinnějšímu využívání vodních zdrojů je nutno nahlížet v souvislosti se stěžejní iniciativou o účinném využívání zdrojů[3] v rámci strategie Evropa 2020.

První a druhá zpráva z roku 2008[4] a roku 2009[5], které následovaly po sdělení o nedostatku vody, zjistily několik povzbudivých politických iniciativ jak na úrovni Evropské unie, tak i na úrovni vnitrostátní, ale dospěly k závěru, že stále ještě zbývá mnohé udělat.

V červnu 2010 Rada uznala, že nedostatek vody a sucho již v mnohých regionech Evropy představují závažný problém, vyzvala členské státy, aby podporovaly účinnější a udržitelné využívání vody, a připomenula, že na podporu dalšího vývoje politiky budou nutné spolehlivé údaje o nedostatku vody a o suchu. Rada vyzvala Komisi, aby zvážila vhodné složení opatření a finančních nástrojů na zvládnutí problematiky nedostatku vody a sucha a aby případně předložila příslušné návrhy.

Tato zpráva pokrývá období od května 2009 do května 2010 a vychází z odpovědí, které zaslalo 21 zemí na výroční dotazník Komise[6]. Stav v oblasti nedostatku vody byl následující:

- tři členské státy nahlásily, že čelí trvalému nedostatku vody (CZ, CY, MT);

- pět členských států nahlásilo, že čelí suchům nebo nižším dešťovým srážkám, než je dlouhodobý průměr (FR, PT, HU, ES, UK); a

- čtyři členské státy zaznamenaly místně lokalizované nedostatky vody (FR, NL, RO a SE).

Některé z postižených členských států proto přijaly opatření ke zmírnění následků a omezily používání vody (FR), zavlažování (RO, SE, CY) a lodní dopravu (NL). Šest členských států oznámilo, že se se suchem nebo nedostatkem vody nesetkaly (AT, BE, EE, IE, LU, SK), a to samé platí také pro Švýcarsko (CH). Na informace poskytnuté členskými státy by se mělo nahlížet v souvislosti se zprávou o stavu životního prostředí Evropské agentury pro životní prostředí[7], v níž se uvádí, že „s výjimkou některých severních a řídce obydlených zemí, které disponují bohatými zdroji, dochází k nedostatku vody v mnoha, zejména jižních oblastech Evropy, které čelí kritické kombinaci vážného nedostatku vody s vysokou poptávkou po ní“ .

Tato zpráva přináší další podrobnosti o rozsahu nedostatku vody a sucha v EU a o opatřeních, která byla přijata k řešení obou problémů. Zpráva také stanoví činnosti, které musí Komise provést v rámci přípravy na přezkum politiky v oblasti nedostatku vody a sucha v roce 2012.

SMěREM K PLÁNU ZACHOVÁNÍ VODNÍCH ZDROJů EVROPY

Komise má v úmyslu přijmout koncem roku 2012 „plán“ zachování vodních zdrojů v Evropě. Tento plán bude založen na posouzení provádění rámcové směrnice o vodě[8], politiky v oblasti nedostatku vody a sucha a zranitelnosti vodních zdrojů v důsledku změny klimatu a dalšího působení člověka. Toto hodnocení má dvojí účel:

- ve zpětném ohledu posoudí provádění a úspěchy stávajících politik a opatření k zajištění ochrany a dostupnosti vodních zdrojů EU, přičemž zjistí slabá místa a nedostatky;

- ve výhledu se zaměří na vyvíjející se zranitelnost vodního prostředí, aby zjistilo, která opatření a které nástroje budou v různých oblastech politiky EU zapotřebí k zajištění dlouhodobě udržitelného užívání vody v EU.

Plán shrne politická doporučení a bude ho provázet řada nových iniciativ, případně legislativní povahy. Plán rovněž přezkoumá potřebu dodatečných finančních prostředků, pobídek, opatření a zajištění nezbytné podpory pro sběr údajů a vědecký a technický rozvoj. Zváží propojení mezi různými aspekty vodohospodářské politiky včetně aspektů týkajících se kvality a dostupnosti. Plán bude vypracován po důkladné konzultaci se zúčastněnými stranami.

Při své práci se bude Komise opírat o základní integrovanou analýzu zpracovávanou Evropskou agenturou pro životní prostředí, která spojuje účinné využívání zdrojů, evidenci, vnější faktory v oblasti životního prostředí a politické nástroje v oblasti vodního hospodářství.

PřEZKUM POLITIKY V OBLASTI NEDOSTATKU VODY A SUCHA

První konzultace zúčastněných stran o přezkumu politiky v oblasti nedostatku vody a sucha proběhla v dubnu 2010, kdy Komise představila hlavní nosné prvky tohoto přezkumu, postup a časový rozvrh jeho přípravy.

Hlavními nosnými prvky přezkumu politiky v oblasti nedostatku vody a sucha jsou:

- racionální hospodaření s vodou (v zemědělství a v městském prostředí),

- lepší plánování (řízení poptávky, plánování využití půdy, observatoř pro sledování sucha a vypracování ukazatelů, větší začlenění problematiky nedostatku vody a sucha do plánů povodí a odvětvových politik) a

- odpovídající prováděcí nástroje (jako financování racionálního hospodaření s vodou, poplatky za vodu, přidělování vodních zdrojů).

Přezkum politiky se bude také zabývat vnějším rozměrem problematiky nedostatku vody a sucha. V řadě částí světa jsou vodní zdroje stále zranitelnější a významnou část vodní stopy EU (ukazatel přímé a nepřímé spotřeby vody) představuje dovážené zboží náročné na vodu (jako zemědělství, potraviny a textilní výrobky). Sledování vodní stopy a přístupy založené na analýze životního cyklu jsou ve stále větší míře používány ke zlepšení informovanosti o spotřebě vody spojené s výrobky nebo výrobními procesy. Přezkum politiky pak posoudí, do jaké míry mohou být tyto nástroje užitečné pro politické účely.

RACIONÁLNěJšÍ HOSPODAřENÍ S VODOU

V souladu se systémem vodohospodářských priorit popsaném ve sdělení z roku 2007 bude důležitou součástí přezkumu politiky v oblasti nedostatku vody a sucha racionálnější hospodaření s vodou, a to včetně následujících konkrétních okruhů.

Náročnost budov na spotřebu vody

Většina členských států dosud nezavedla vnitrostátní předpisy týkající se norem náročnosti budov nebo zařízení používajících vodu na její spotřebu, ačkoli některé aspekty jsou zahrnuty do plánů povodí (BG, CY, IE, SK). Spojené království stanovilo pro vodohospodářské společnosti nové cíle racionálního hospodaření s vodou.

Koncem roku 2010 zahájila Komise studii, která bude analyzovat další možnosti zlepšení náročnosti budov v Evropě na spotřebu vody. Komise se zaměří na tři aspekty zlepšení náročnosti budov na spotřebu vody, konkrétně na zařízení šetřící vodu, renovaci, projektování a výstavbu budov nenáročných na spotřebu vody a měření náročnosti budov na spotřebu vody.

Studie určí, jaká regulační nebo neregulační opatření budou ke zlepšení náročnosti budov na spotřebu vody nejvhodnější, a to od směrnice (podobné směrnici o energetické náročnosti budov[9]) k začlenění racionálního hospodaření s vodou do stávajících regulačních opatření a kombinaci jiných opatření a norem. Bude provedeno posouzení environmentálních, hospodářských a sociálních dopadů navržených opatření.

Omezení úniků v rozvodných systémech

Jedním z prostředků racionálnějšího hospodaření s vodou je omezení úniků ve vodovodních sítích. Studie dosud uváděly, že v některých oblastech Evropy se až 50 % odebrané vody ztrácí v rozvodné síti. Mezi jednotlivými členskými státy ale v míře úniku existují výrazné rozdíly.

Členské státy uvádějí, že omezení úniků vody považují za důležitou otázku, a třináct z nich (AT, BE, BG, CY, ES, FR, IE, IT, MT, PT, RO, SE, SK, UK) hlásí, že během vykazovaného období přistoupilo v tomto směru k významným opatřením. Zavedená opatření zahrnují periodickou údržbu, aktualizaci pokynů, detekci, opatření ke kvantifikaci a omezení úniků, nové právní předpisy zavazující místní orgány podporovat akční plány a víceleté pracovní programy, začlenění opatření na renovaci vodovodních sítí do plánů povodí a vnitrostátních programů. V některých členských státech se obnova vodovodní sítě neplánuje (CZ, EE, HU, LU), zatímco Nizozemsko uvedlo, že úniky v jeho síti zásobování pitnou vodou jsou tak nízké (< 5 %), že se žádná opatření na omezení úniků nepovažují za nutná.

Na základě žádosti Evropského parlamentu zahájila Evropská komise v roce 2010 pilotní projekt s cílem prozkoumat vodovodní rozvodné sítě z hlediska účinného a hospodárného využívání zdrojů. Projekt se bude skládat z pěti až osmi pilotních studií, které budou analyzovat a kvantifikovat důležité faktory úniků v rozvodných sítích na úrovni povodí. Projekt také určí nákladově efektivní řešení pro omezení ztrát vody a předloží doporučení v oblasti možností politiky racionálnějšího hospodaření s vodou v rozvodných systémech.

Racionální hospodaření s vodou v zemědělství

V listopadu 2010 bylo přijato sdělení Komise o budoucnosti společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2020[10]. Vedle skutečnosti, že zemědělství přispívá k větší odolnosti vůči povodním a suchu, sdělení uznalo, že mnoho zemědělských postupů může vyvíjet tlak na životní prostředí, což vede k degradaci půdy, nedostatku vody, jejímu znečišťování a úbytku biologické rozmanitosti. Jakmile bude provedena rámcová směrnice o vodě a budou stanoveny povinnosti v rámci činnosti zemědělců, zváží se zařazení této směrnice do rámce podmíněnosti.

Na pomoc zemědělcům s dodržováním norem podmíněnosti byly v členských státech vytvořeny poradenské služby pro zemědělce. Vodohospodářské otázky nezaujímají v poradenských službách pro zemědělce různých členských států vždy stejné místo. Jelikož byly nutné další pokyny, Komise spolu se zúčastněnými stranami připravila pro správní orgány příručku o začlenění vodohospodářské problematiky do poradenských služeb pro zemědělce[11].

Komise koncem roku 2010 zahájila studii s cílem získat celkový přehled o současném stavu využívání vody v evropském zemědělství. Studie shrne informace o možnostech úspor vody v zemědělství.

V roce 2010 uspořádalo belgické předsednictví konferenci věnovanou nepovolenému odebírání vody. Řada členských států čelí nepovoleným odběrům vody, což má dopad na její dostupnost. Zjištění a trestání tohoto zneužívání vyžaduje lepší kontrolu a Komise má v úmyslu se na tuto otázku nadále zaměřovat při přípravě přezkumu politiky.

Zastavení desertifikace

Na žádost Evropského parlamentu zahájila Komise v roce 2010 pilotní projekty zaměřené na zastavení desertifikace s cílem rozšířit po Evropě osvědčené postupy. Projekty rovněž nabídnou příklady opatření racionálního hospodaření s vodou a příklady a osvědčenými postupy přispějí k přezkumu politiky v oblasti nedostatku vody a sucha.

LEPšÍ PLÁNOVÁNÍ

Vedle hledání způsobů racionálnějšího hospodaření s vodou se přezkum politiky v oblasti nedostatku vody a sucha rovněž zaměří na možnosti lepšího plánování a připravenosti na řešení stavů sucha a lepší řízení poptávky po vodě.

Několik členských států podniklo opatření k začlenění problematiky nedostatku vody a sucha do odvětvových politik, a to zejména úsilí o snížení spotřeby vody (AT, BG, BE, CY, FR, HU, IT, MT, RO, SK, NL, LU, RO) a přizpůsobení se změně klimatu (AT, ES, PT a CH). Bylo rovněž ohlášeno začlenění opatření v oblasti nedostatku vody a sucha do plánů povodí (BE, CY, HU, IT, RO, SK, NL) a zvláštních vnitrostátních programů (BG, LU, UK) týkajících se průmyslu, zemědělství (LU, RO) a domácností.

Provádění plánů povodí

K přijetí plánů povodí pro každou oblast povodí mělo podle rámcové směrnice o vodě dojít do prosince 2009 a příslušné informace měly být oznámeny Komisi do 22. března 2010. K prosinci 2010 několik členských států, v nichž se očekává nejvážnější nedostatek vody a/nebo sucho (CY, EL, ES, PT, RO), dosud své plány povodí nezveřejnilo.

V roce 2010 bylo v členských státech zahájeno provádění plánů povodí. Ve stejné době zahájila Komise posuzování předložených plánů, které se budou problematikou nedostatku vody a sucha rovněž zabývat. Zpráva o tom, jak členské státy vyřešily své plány povodí, bude zveřejněna v roce 2012 v rámci plánu zachování vodních zdrojů.

Další vývoj observatoře pro sledování sucha a systému včasného varování před suchem

Prototyp Evropské observatoře pro sledování sucha (EDO) byl dále vylepšen, takže zajišťuje nepřetržité monitorování ukazatelů sucha v Evropě a jejich zobrazování na mapovém serveru. Všechny ukazatele pokrývají celý evropský kontinent a jsou zobrazovány jako aktuální údaje a jako odchylky od očekávaných dlouhodobých průměrů. Užitečnou podporou provozního monitorování mohou být z dlouhodobého hlediska služby Evropského programu monitorování Země (GMES).

V roce 2010 proběhly první zkoušky meteorologických předpovědí sucha a byly uzavřeny první dohody o interoperabilitě s regionálními, národními a místními útvary, včetně centra pro řízení sucha v jihovýchodní Evropě, španělské observatoře pro udržitelnost a správy povodí řeky Ebro.

Sběr údajů a vytvoření komplexního rámce ukazatelů

V EU přetrvávají v oblasti nedostatku vody a sucha značné mezery ve znalostech a existuje potřeba spolehlivých a srovnatelných údajů o rozdělení případů nedostatku vody a sucha v prostoru a čase, předpokládaných dopadech změny klimatu na vodní zdroje, zranitelnosti ekosystémů a souvisejících sociálních a hospodářských aspektech.

V rámci společné prováděcí strategie rámcové směrnice o vodě na období 2010–2012 pracuje skupina odborníků na definici ukazatelů nedostatku vody a sucha. Pro posouzení nedostatku vody a pro posouzení sucha jsou nutné různé ukazatele. Ukazatele nedostatku vody často používají přístup založený na reakci na stav nouze a porovnávají odběr vody / používání vody s její dlouhodobou dostupností. Společné ukazatele sucha vycházejí z meteorologických a hydrologických proměnných, jako jsou dešťové srážky, proudění vod, vlhkost půdy, stav hlubinných zásob a hladiny pozemních vod.

Komise také vyvíjí[12] soubor ukazatelů zranitelnosti pro dopady spojené s vodohospodářskou problematikou v rámci souboru scénářů změny klimatu a socio-ekonomických scénářů a pracuje na inventáři možných adaptačních opatření a posouzení jejich dopadu, což dodává problematice nedostatku vody a sucha značný význam.

Komise zahájila posuzování opatření v oblasti přirozeného zadržování vody a jejich možného dopadu, tj. na prevenci nedostatku vody a sucha. Připravované sdělení Komise se bude zabývat četnými přínosy zelené infrastruktury, včetně její úlohy při zadržování vody a zmírňování důsledků krajních událostí. Zelená infrastruktura pomáhá udržovat vodu v povodí po delší dobu a ekosystémům půdy, lesů, pastvin a mokřadů umožňuje plnit jejich úlohu při zadržování a odvádění vody.

EEA ve spolupráci s Eurostatem a společným výzkumným střediskem postupně v Evropě zavádí „ vodní účty“ s cílem podpořit přijetí udržitelnějšího přístupu k hospodaření s vodními zdroji. Účty kvantifikují dostupnost vody a její používání ve všech odvětvích na úrovni povodí a na měsíčním základě. Tento přístup umožňuje zjistit ohniska nedostatku vody a kvantifikovat její nadměrné využívání. Tímto způsobem lze optimálně zacílit opatření řešící neudržitelné užívání vody. Očekává se, že první výsledky budou k dispozici v roce 2011.

NÁSTROJE

Financování

Evropské fondy a státní podpory nabízejí stále více možností, jak čelit problému nedostatku vody a sucha. Přidělování finančních prostředků na evropské úrovni by mělo být v souladu s cíli strategie Evropa 2020, které zahrnují otázky životního prostředí a účinné využívání zdrojů.

V říjnu 2010 přijala Komise sdělení o přezkumu rozpočtu EU po roce 2013[13]. V oblasti politiky soudržnosti Komise navrhla nový cyklus plánování a řízení, aby se zajistilo, že budoucí finanční prostředky EU budou pevně vázány na cíle strategie Evropa 2020.

Sdělení Komise „Přínos regionální politiky k udržitelnému růstu v rámci strategie Evropa 2020“[14] doporučuje řídícím orgánům využívat finanční prostředky regionální politiky pro projekty v oblasti předcházení přírodním rizikům, které mohou zachovat ekosystémové služby, jako je kvalita a množství vody, a upřednostňovat „zelené infrastruktury“, jako je obnova záplavových oblastí, která počítá se zachováním dostupnosti čisté vody. Sdělení je kromě toho vyzývá, aby plně zohlednily hierarchii způsobů nakládání s vodou a upřednostňovaly projekty úspor spotřeby vody a racionálního hospodaření s ní.

Nedávné sdělení o směřování reformy společné zemědělské politiky (SPZ) uvádí, že budoucí přímé platby by měly zahrnovat povinný zelený komponent, který by podporoval opatření v oblasti životního prostředí platná na celém území EU. Mělo by se jednat o jednoduchá, všeobecná, mimosmluvní a každoroční opatření spojená se zemědělstvím (např. stálé pastviny, vegetační pokryv, střídání plodin a ekologické vynětí půdy z produkce). Mohly by přispět ke zlepšení vodních zdrojů, protože zemědělci budou muset aktivně provádět zemědělské postupy, které jsou prospěšné také pro kvalitu vody a lepší hospodaření s ní.

Členské státy plánují vyčlenit 26,9 % finančních prostředků z kontroly stavu SZP a Plánu evropské hospodářské obnovy na vodní hospodářství. Z těchto prostředků byly na zbývající část programového období stanoveny v rámci různých programů rozvoje venkova plánované výdaje ve výši 184 milionů EUR na retenci vody, 568 milionů EUR na technologie úspory vody a 119 milionů EUR na obnovu mokřadů[15]. V následujících letech zůstane politika rozvoje venkova nezbytným nástrojem ke zlepšování péče o drahocenné vodní zdroje EU.

Fond solidarity EU nadále uplatňuje lhůtu 10 týdnů po vzniku škody v důsledku katastrofy. U pomalu se rozvíjejících katastrof vyvolává toto ustanovení objektivní potíž předložit Komisi žádosti v době, která je pro jejich podání vyhrazena. V první polovině roku 2011 bude zveřejněno sdělení o budoucnosti Fondu solidarity EU, které se bude věnovat také otázce pomalu se rozvíjejících katastrof, jako jsou sucha.

Evropská investiční banka (EIB) klade ve své politice půjček pro odvětví vodního hospodářství důraz na účinné využívání zdrojů a optimalizující řešení. Současné pojetí racionálního využívání vody zahrnuje racionální využívání spotřebitelem, při přidělování různým uživatelům, poskytovateli služeb a fyzickými systémy. V letech 2009–2010 dosáhly půjčky odvětví vodního hospodářství EU 4,3 a 5,4 miliard EUR při celkových nákladech na projekty ve výši 14 a 13 miliard EUR, přičemž polovina z nich připadla na zásobování vodou. Byla schválena půjčka ve výši 100 milionů EUR na projekt vodovodní rozvodné sítě v Madridu, jenž zahrne investice do úpravy a rozvodu recyklované vody.

Poplatky za vodu a finanční prostředky na vnitrostátní úrovni

K financování lepšího vodního hospodářství a racionálnějšího hospodaření s vodou se podle zpráv používají na vnitrostátní úrovni vnitrostátní rozpočty (BG, FR, EE, ES, LU, MT, PT, SK), finanční prostředky EU (CY, CZ, HU, MT, SK) a soukromé finanční prostředky (IT, PT).

V několika členských státech byly nedávno zavedeny poplatky za vodu (AT, BG, BE, EE, ES, NL, SE, UK) nebo se jejich zavedení připravuje (CY, CZ, IE, RO, SK), aby byla zajištěna návratnost nákladů na vodohospodářské služby. Podle zpráv se ve většině členských států rozšířilo měření spotřeby vody.

Komise také zahájila posouzení, jež spočívá v analýze případových studií v oblasti politik poplatků za vodu v odvětví zemědělství ve vybraných povodích. Z tohoto posouzení budou odvozena doporučení ohledně osvědčených postupů.

Přidělování vody

Podle kontroly stavu SZP musí členské státy od roku 2010 určit normy souladu se stávajícími vnitrostátními schvalovacími postupy, uplatňované na úrovni zemědělských podniků, pokud využívají vodu k zavlažování. Všechny členské státy až na jeden oznámily v roce 2010 normy schvalování pro používání vody na zavlažování, jež váží platby na povolení. Komise pečlivě sleduje uplatňování pravidel podmíněnosti a v případě jejich nesprávného provádění by se mohlo přistoupit k finančním opravám.

Vnitrostátní zprávy dokládají, že používání schvalovacího postupu pro odběr vody je v EU široce rozšířené a některé členské státy (MT, IE) své současné postupy zdokonalují, aby byly v souladu s rámcovou směrnicí o vodě. Kvůli ochraně vodních organismů a zachování ekologického stavu vodních útvarů se v EU a ve Švýcarsku uplatňují omezení při používání vody (AT, CY, CZ, ES, FR, HU, IT, NL, PT, RO, SK, SE, UK), ačkoli ne všude v plném rozsahu (BE, BG, EE, IE, LU, MT).

O zavedení trhů s vodou kvůli jejímu nedostatku většina členských států neuvažuje (s výjimkou UK a ES a dále BE, která zavedla ekošeky).

V postupech plánování se zohledňuje přístup založený na hierarchii způsobů nakládání s vodou, přičemž jako nutné bylo oznámeno projektování a výstavba nových vodovodních sítí a nádrží (BG, CZ, EE, FR, IE, PT, RO, SK, SE) a odsolovacích stanic (CY, UK).

Možnosti výzkumu a technologického rozvoje

V rámci výzkumného projektu XEROCHORE byly za na základě znalostí o suchu vydány pokyny a doporučení. Byla vytvořena platforma pro výměnu informací o suchu a nyní ji provádí a rozvíjí evropské centrum pro sucho[16]. V rámci sedmého rámcového programu byly zahájeny nové výzkumné projekty s názvy DEWFORA (zdokonalený systém včasného varování před suchem a předpovědí sucha k posílení připravenosti na sucha a přizpůsobení se suchům v Africe) a SIRRIMED (udržitelné využívání vody na zavlažování v oblasti Středomoří). Kromě toho byla v roce 2011 zahájena výzva k podávání návrhů s názvem „Zranitelnost a zvyšující se rizika sucha v Evropě“.

Projekty šestého rámcového programu zahrnující problematiku nedostatku vody a sucha (WATCH[17], projekt CIRCE[18]) předloží své výsledky do konce roku 2011.

Na vnitrostátní úrovni byl oznámen výzkum spojený s přizpůsobením se změně klimatu (BE, AT, CZ, ES, UK) a udržitelným vodním hospodářstvím (BE, BG, CH, CY, ES, HU, LU, MT, RO, NL).

Vzdělávání a informovanost

Řada zemí oznámila zavedení nových vzdělávacích programů a kampaní ke zvýšení informovanosti, a to bez ohledu na skutečnost, zda v období 2010–2011 očekávají (CH, ES, SE, SK) či ne (AT, EE, FR, IE, IT, MT, PT, UK, NL, RO) případy nedostatku vody.

V rámci příprav na přezkum politiky v oblasti nedostatku vody a sucha se Komise bude zabývat dalšími možnostmi v oblasti zvyšování informovanosti a vzdělávací činnosti.

ZÁVĚRY

Racionální využívání vody a efektivní hospodaření s přírodními vodními zdroji ve světě, ve kterém jsou vodní zdroje vystaveny výraznému tlaku, znamená zajistit uchování kvality a množství přírodních vodních zdrojů tak, aby byly schopny pomocí integrovaného hospodářství trvale uspokojovat potřeby lidí, přírody a ekonomiky.

Tato zpráva se zaměřuje na nosné prvky budoucí politiky v oblasti nedostatku vody a sucha, tzn. racionálního využívání vody, lepšího plánování a odpovídajících prováděcích nástrojů, které představují klíčové prvky pro vytvoření hospodářství, jež racionálně využívá vodu a vyrovná se s výzvou strategie EU 2020.

Dalším milníkem politiky v oblasti nedostatku vody a sucha je její přezkum, jehož výsledky budou zveřejněny v roce 2012, tedy v Roce vody, v rámci plánu zachování vodních zdrojů Evropy.

V příštích měsících se Komise zaměří na doplnění znalostí a nedostatečných údajů a na provedení posouzení dopadů v souvislosti s přezkumem. Její práce se bude opírat o výsledky posouzení plánů povodí, modelování zranitelnosti vodních zdrojů působením člověka, analýzu nákladů a přínosů opatření k přirozenému zadržování vody, vstupy od EEA, JRC a Eurostatu a chystané sdělení o plánu směřujícímu k hospodářství účinně využívajícímu zdroje.

[1] KOM(2007) 414 v konečném znění ze dne 18. července 2007.

[2] 13888/07 ze dne 15. října 2007, ENV 515, DEVGEN 182, AGRI 325.

[3] KOM(2011) 21 ze dne 26. ledna 2011

[4] KOM(2008) 875 v konečném znění ze dne 19. prosince 2008.

[5] KOM(2010) 228 v konečném znění ze dne 18. května 2010.

[6] Na dotazník k výroční zprávě (zaslaný 27 členským státům, Norsku a Švýcarsku) odpovědělo 21 zemí (AT, BE, BG, CH, CY, CZ, DK, EE, ES, FR, HU, IE, IT, LU, MT, NL, PT, RO, SE, SK a UK).

[7] http://www.eea.europa.eu/soer/europe/water-resources-quantity-and-flows

[8] Směrnice 2000/60/ES, Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

[9] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov.

[10] KOM(2010) 672 v konečném znění ze dne 18. listopadu 2010.

[11] http://ec.europa.eu/environment/water/quantity/good_practices.htm#handbook

[12] www.climwatadapt.eu

[13] KOM(2010) 700 v konečném znění ze dne 19. října 2010.

[14] KOM(2011) 17 v konečném znění ze dne 26. ledna 2011.

[15] Informační dokument Komise: Přehled kontroly stavu SZP a Evropský plán hospodářské obnovy.

[16] http://www.geo.uio.no/edc/

[17] www.eu-watch.org/

[18] www.circeproject.eu/