[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 28.7.2009

KOM(2009) 403 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

o zkušenostech získaných při uplatňování nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004 o hygieně ze dne 29. dubna 2004 {SEC(2009) 1079}

OBSAH

1. SHRNUTÍ 3

2. SOUVISLOSTI 4

3. ZKUŠENOSTI ZÍSKANÉ OD 1. LEDNA 2006 4

3.1. Zkušenosti obecně 4

3.2. Oblast působnosti 5

3.3. Definice 5

3.4. Prvovýroba 6

3.5. Zásady HACCP 6

3.6. Postupy registrace a schvalování 7

3.7. Označení zdravotní nezávadnosti a identifikační označení 8

3.8. Příručky osvědčených postupů 8

3.9. Pružnost 9

3.10. Dovoz 9

3.11. Úřední kontroly vztahující se na výrobky živočišného původu 9

3.12. Mikrobiologická kritéria 10

3.13. Odstranění povrchové kontaminace 11

3.14. Informace o potravinovém řetězci (IPŘ) 11

3.15. Nucená porážka 12

4. ZÁVĚRY 12

1. SHRNUTÍ

Článek 16 nařízení (ES) č. 852/2004[1], článek 14 nařízení (ES) č. 853/2004[2] a článek 21 nařízení (ES) č. 854/2004[3] obsahují právní požadavek pro Komisi na předložení zprávy Evropskému parlamentu a Radě s přehledem zkušeností získaných při uplatňování uvedených nařízení a případně s doplňujícími vhodnými návrhy nejpozději do 20. května 2009. Nařízení (ES) č. 852/2004 navíc Komisi ukládá požadavek posoudit, zda je žádoucí a prakticky možné rozšířit požadavky analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP) na provozovatele potravinářských podniků zabývajících se prvovýrobou.

Tato zpráva byla podrobena důkladnému konzultačnímu procesu. Je založena na údajích obdržených od příslušných orgánů v členských státech, zástupců organizací provozovatelů potravinářských podniků a spotřebitelů na evropské úrovni a od Potravinového a veterinárního úřadu Komise.

Zpráva má za cíl faktograficky prezentovat zkušenosti – včetně potíží, kterým bylo nutno čelit – získané v letech 2006, 2007 a 2008 při provádění balíčku předpisů o hygieně všemi zainteresovanými stranami.

Závěrem zprávy je, že celkově členské státy učinily nutné administrativní a kontrolní kroky k zajištění shody s nařízeními, ale že v souvislosti s jejich prováděním ještě existuje značný prostor pro zlepšení. Zjištění auditů a inspekcí Potravinového a veterinárního úřadu Komise tyto závěry podporují. Konzultované zúčastněné strany se domnívají, že nové zásady a požadavky zavedené balíčkem předpisů o hygieně mají pozitivní dopad. Zpráva také naznačuje, že členské státy a soukromé zúčastněné strany jasně upřednostňují nerozšířit v současné době požadavek pro postupy založené na zásadách HACCP na provozovatele potravinářských podniků zabývajících se prvovýrobou.

Hlavní zjištěné obtíže souvisejí s určitými výjimkami z oblasti působnosti nařízení o hygieně, určitými definicemi stanovenými v těchto nařízeních a s postupem pro úpravu těchto definic, s určitými praktickými aspekty týkajícími se schvalování zařízení, ve kterých se manipuluje s potravinami živočišného původu, a s označováním těchto potravin, s dovozním režimem pro určité potraviny, prováděním postupů založených na zásadách HACCP v určitých potravinářských podnicích a prováděním úředních kontrol v určitých odvětvích.

Tato zpráva nenabízí žádná detailní řešení zjištěných potíží, a proto neobsahuje žádné průvodní návrhy. Na základě zjištěných potíží však Komise uváží, zda je třeba vytvořit návrhy na zlepšení balíčku předpisů o hygieně.

Ke zprávě je připojen pracovní dokument útvarů Komise (dále jen „pracovní dokument“), ve kterém lze najít přílohy zmíněné ve zprávě. Příloha I uvedeného průvodního dokumentu obsahuje zkratky a technické termíny, které jsou ve zprávě používány.

2. SOUVISLOSTI

Dne 29. dubna 2004 přijal Evropský parlament a Rada balíček předpisů o hygieně. Skládá se ze tří základních aktů: nařízení (ES) č. 852/2004 a 853/2004, která jsou určena provozovatelům potravinářských podniků, a nařízení (ES) č. 854/2004 spolu s nařízením (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách, která jsou určena příslušným orgánům[4]. Tyto základní akty jsou blíže určeny ve třech nařízeních Komise, která stanoví prováděcí opatření (viz pracovní dokument – příloha III). Komise a členské státy navíc vypracovaly poradenské příručky (viz pracovní dokument – příloha IV).

Tato nová nařízení zavedla změny v přístupu k politice hygieny potravin. Jasným cílem tohoto balíčku bylo zjednodušit stávající souhrn právních norem týkající se hygieny potravin (viz pracovní dokument – příloha V), roztříděním různých disciplin (veřejné zdraví, zdraví zvířat a úřední kontroly) zlepšit jeho ucelenost a namísto stanovování velmi podrobných požadavků se soustředit na cíle, kterých by měli dosáhnout provozovatelé potravinářských podniků. Zmíněná nařízení poskytují dostatek možností pro přizpůsobení technických požadavků balíčku předpisů o hygieně povaze dotčeného potravinářského podniku.

Z důvodu inovativnosti balíčku Evropský parlament a Rada požádaly Komisi o předložení zprávy již po pouhých třech letech jeho provádění (viz pracovní dokument – příloha VI). Zpráva má především zhodnotit zkušenosti získané při uplatňování zmíněných nových nařízení a posoudit, zda je žádoucí a prakticky možné rozšířit provádění zásad HACCP na potravinářské podniky na úrovni prvovýroby.

Za účelem vypracování zprávy Komise provedla dvoustranné či kolektivní konzultace se všemi hlavními zúčastněnými stranami (viz pracovní dokument – příloha VII).

Záměrem této zprávy je faktograficky prezentovat zkušenosti získané v letech 2006, 2007 a 2008 při provádění balíčku předpisů o hygieně příslušnými orgány a organizacemi soukromých zúčastněných stran a zmínit potíže, které při provádění vznikly.

3. ZKUŠENOSTI ZÍSKANÉ OD 1. LEDNA 2006

3.1. Zkušenosti obecně

Obecně je možno považovat zkušenosti získané při uplatňování nařízení o hygieně za pozitivní. Členské státy jsou se strukturou a zásadami právních předpisů o hygieně obecně spokojeny. Je jasné, že nejsou toho názoru, že je třeba právní předpisy zásadně přepracovat. Pro většinu členských států je příliš brzo na to, aby vyváženě a podrobně zhodnotily zkušenosti získané při provádění balíčku předpisů o hygieně.

Kontrolní mise Potravinového a veterinárního úřadu Komise toto zjištění potvrdily – uplatňování balíčku předpisů o hygieně obecně nevedlo k žádným větším potížím na straně provozovatelů potravinářských podniků ani příslušných orgánů. Problémy, které kontrolní mise zjistily, byly v různém rozsahu významnější pro malé podniky.

Vypracování poradenské příručky s cílem pomoci provozovatelům potravinářských podniků a příslušným orgánům provádět nařízení o hygieně je členskými státy také považováno za pozitivní.

3.2. Oblast působnosti

Členské státy jsou v některých případech povinny v rámci vnitrostátních právních předpisů stanovit přesná pravidla, podle nichž se mají řídit určité činnosti, které nepatří do oblasti působnosti balíčku předpisů o hygieně.

Členské státy zaznamenaly potíže v souvislosti s místními dodávkami malého množství potravin v případech, kdy se jedná o přeshraniční obchod s členským státem určení, který k těmto činnostem používá odlišný přístup. Některé členské státy zaznamenaly další potíže v souvislosti s pojmem „podniky“, jenž předpokládá určitou kontinuitu činností a určitý stupeň organizace, a jeho použitím v případě soukromých osob, které příležitostně s potravinami manipulují nebo je upravují či servírují.

Nepoužitelnost nařízení (ES) č. 853/2004 pro maloobchodní činnost byla také zdrojem potíží. Většina členských států zaznamenala rozporuplnost spočívající v tom, že chladírenské sklady vykonávající podobné činnosti podléhají rozdílným pravidlům a režimům schvalování podle toho, zda daný chladírenský sklad spadá pod definici maloobchodu či ne. Interpretace pojmů „okrajová, omezená [činnost] na místní úrovni“ v souvislosti s výjimkou ze schvalování maloobchodních zařízení byla obdobně zdrojem potíží.

Mnoho organizací soukromých zúčastněných stran z důvodů konkurenceschopnosti také vyslovilo své obavy ohledně nezahrnutí maloobchodu. Některé tyto organizace požadovaly plné rozšíření oblasti působnosti nařízení (ES) č. 853/2004 na maloobchod, jiné požádaly o přezkum právních předpisů v případě určitých činností vykonávaných na úrovni maloobchodu (např. mletí masa, plátkování), a to za účelem docílit používání stejných pravidel pro stejné činnosti v rámci celého Společenství.

3.3. Definice

Provádění pojmu „směsný výrobek“ nadále zůstává obtížným a je zdrojem nejistot pro provozovatele potravinářských výrobků i pro příslušné orgány.

Definice maloobchodu stanovená nařízením (ES) č. 178/2002 je považována za stálý zdroj potíží, poněvadž se nezdá být zcela přizpůsobena pro účely balíčku předpisů o hygieně (viz také bod 3.2.).

Členské státy a mnoho organizací soukromých zúčastněných stran vzneslo pochybnosti ohledně dalších definic (např. obytné domy, zajícovci, bezobratlí, krev, střívka). Tyto subjekty také zpochybnily postup při schvalování či pozměňování takových definic.

3.4. Prvovýroba

Současná pravidla pro hygienu potravin v oblasti prvovýroby jsou obecně považována za vhodná a dostačující pro účely ochrany výrobků z prvovýroby před kontaminací. Určité členské státy ovšem považovaly za předčasné hodnotit dopad požadavků balíčku předpisů o hygieně na prvovýrobu. Jiné členské státy měly potíže s ohledem na neurčitost jistých cílů stanovených nařízením (ES) č. 852/2004 a nedostatek jasných postupů pro prvovýrobce. Příručky osvědčených postupů – pokud byly k dispozici – byly zásadními nástroji pomoci prvovýrobcům dostát svým povinnostem (viz body 3.5. a 3.8.).

Vedení záznamů bylo v některých členských státech považováno za zdroj potíží, ovšem v rozdílné míře.

3.5. Zásady HACCP

( Provádění zásad HACCP obecně nebývá zpochybněno, protože je na ně nazíráno jako na důležitý krok umožňující provozovatelům potravinářských podniků dosáhnout svých cílů v oblasti bezpečnosti potravin a jako na krok dostatečně pružný pro přizpůsobení potřebám dokonce i malých potravinářských podniků.

Většina průmyslových potravinářských podniků má zavedeny postupy založené na zásadách HACCP. U jatek s malou kapacitou, pro která platí přechodné opatření, byly zaznamenány prodlevy v provádění předpisů.

Ve většině členských států ovšem potíže s takovými postupy byly zaznamenány v malých potravinářských podnicích, a to především v malých restauračních a maloobchodních podnicích. V několika případech bylo zmíněno, že generické systémy zajištěné externími poradci neodpovídají skutečné situaci podniku a vedou k vytváření dokumentace a záznamů většího objemu, než je povinné. Proto se pro malé podniky zdají být méně než vhodné a příliš drahé. V některých členských státech příslušné orgány zmírnily problémy prováděním analýz rizik pro určité typy činností či podílením se na vytváření zjednodušeného a praktického dokumentu určeného malým podnikům. V jiných členských státech byla potravinářská odvětví podporována ve vytvoření příruček osvědčených postupů, které se osvědčily jako užitečné nástroje.

Vedení záznamů je malými potravinářskými podniky někdy považováno za administrativní zátěž. Členské státy se chopily iniciativy v rámci zjednodušení tohoto kroku a snížení objemu dokumentace, kterou je nutno vést.

Některé organizace soukromých zúčastněných stran tvrdily, že mezi členskými státy existovaly rozdíly ohledně hodnocení postupů založených na zásadách HACCP prováděných příslušnými orgány. Některé organizace vyzdvihly tendence příslušných orgánů klást na malé podniky vysoké nároky a v některých případech nadsazovat požadavky týkající se dokumentace. Jiné organizace uvedly, že velikost a povaha podniku je brána v úvahu a že většina příslušných orgánů využívá pružnosti v provádění postupů založených na zásadách HACCP.

Potíže byly také zjištěny během kontrolních misí Potravinového a veterinárního úřadu Komise týkajících se schopností příslušných orgánů náležitě zhodnotit postupy založené na zásadách HACCP. Od první inspekce v roce 2006 byl zjištěn pokrok, ovšem stále zbývá prostor pro zlepšení.

( Členské státy a soukromé zúčastněné strany považují za nepraktické rozšířit požadavek pro postupy založené na zásadách HACCP na provozovatele potravinářských podniků zabývajících se prvovýrobou. Příručky osvědčených postupů jsou obecně považovány za lepší a praktičtější nástroj pro prvovýrobce než postupy založené na zásadách HACCP.

3.6. Postupy registrace a schvalování

( Obecně nebyly v souvislosti s registrací potravinářských podniků zaznamenány žádné větší potíže. Pro registraci potravinářských podniků (např. prvovýrobců) byly použity specifické systémy či stávající databáze. Bylo také vynaloženo úsilí na harmonizaci a zmenšení objemu informací, které jsou podniky povinny podat příslušným orgánům, s cílem snížit administrativní zátěž.

Ovšem zajištění toho, že všichni provozovatelé potravinářských podniků dostojí své povinnosti zaregistrovat se, je obtížné, např. v případě provozovatelů potravinářských podniků, kteří před tím, než zahájí své podnikání, nekontaktují příslušné orgány, či v případě zprostředkovatelů potravin a obchodníků na internetu, které není snadné dohledat. Jiné problémy spočívaly v nutnosti registrovat soukromé osoby, které příležitostně manipulují s potravinami nebo je upravují či servírují.

Příslušné orgány obecně za registraci nevybírají žádné poplatky.

( S předložením informací ke schválení příslušným orgánům nebyly zaznamenány žádné zvláštní problémy. Byly ovšem zjištěny potíže v souvislosti s typem zařízení požadujícím schválení, konkrétně u zařízení, která provádějí obecné činnosti, jako např. chladírenská (viz bod 3.2.) a balicí zařízení.

Několik členských států zmínilo schválení zařízení s malou kapacitou. Řešení lze dosáhnout pomocí ustanovení týkajících se pružnosti obsažených v balíčku předpisů o hygieně. Taková ustanovení ovšem musí být podporována na vnitrostátní úrovni, což mohlo vést k potížím v určitých členských státech (viz bod 3.9.).

Dva členské státy uvedly, že všechny potravinářské podniky musí být na jejich území schváleny.

( Zatímco je nyní umožněn přístup z webové stránky Komise na každou vnitrostátní stránku obsahující seznamy schválených potravinářských zařízení, určité členské státy při vytváření či aktualizaci svých seznamů nepoužily sjednané specifikace, které mají za cíl harmonizovat a kodifikovat vnější úpravu takových seznamů. Údržba aktivních odkazů na vnitrostátní stránky také musí být vylepšena.

3.7. Označení zdravotní nezávadnosti a identifikační označení

V souvislosti se zásadami pro označení zdravotní nezávadnosti a identifikační označení nevyvstaly žádné větší potíže. Potíže ovšem byly zaznamenány v souvislosti s určitými praktickými aspekty jako např. v situaci, kdy by se pro zabalené výrobky měla použít nová značka a potraviny jsou baleny podruhé. Pro takové případy jsou některé členské státy toho názoru, že označení také musí odpovídat cílům týkajícím se úředních kontrol a sledovatelnosti.

3.8. Příručky osvědčených postupů[5]

( Členské státy velmi podporovaly vytvoření národních příruček. Zapojení příslušných orgánů se liší od jednoho členského státu k druhému, ale obecně vzato poskytly příslušné orgány potravinářským odvětvím pokyny k vytvoření zmíněných příruček, praktické rady a poradenství. Příslušné orgány jsou zapojeny do procesu hodnocení těchto příruček a v některých případech finančně podporují jejich rozšíření.

Většina organizací soukromých zúčastněných stran se k národním příručkám osvědčených postupů a k podpoře ze strany příslušných orgánů vyjádřila pozitivně. Nelze uvést žádná konkrétní čísla vztahující se na rozsah používání těchto příruček.

Příslušné orgány berou při provádění úředních kontrol používání příruček v úvahu různým způsobem. Některé členské státy vyvinuly systém odměn pro ty provozovatele potravinářských podniků, kteří použijí platné příručky, což má za výsledek snížení počtu kontrol a poplatků vybíraných za kontroly příslušnými orgány. V jiných členských státech inspekce věnují velkou pozornost správnému použití příručky, pokud existuje tvrzení, že příručka byla použita. Některé další členské státy nepožadují po provozovatelích potravinářských podniků, aby prokázali přiměřenost svých kontrolních opatření, pokud postupují podle příručky. Příručky také mohou být užitečným zdrojem poradenství pro příslušné orgány a naznačit osvědčené postupy pro případy, kdy se pojmy „případně“, „v případě nutnosti“, „odpovídající“ a „dostatečný“ používají v právních předpisech.

( Již bylo vytvořeno pět příruček Společenství, které jsou nyní podrobeny hodnocení. Dvě další příručky se připravují a jakmile budou hotové, budou odevzdány k hodnocení. Asi polovina z organizací na úrovni EU ovšem uvažovala anebo vedla konzultace se svými členy o tom, zda by tyto organizace měly vytvořit návrhy dokumentů a použít postupu k dosažení uznání. Druhá polovina organizací ohlásila, že žádné příručky Společenství vytvořit neplánuje.

3.9. Pružnost

Za účelem ochrany rozmanitosti potravin a služby spotřebitelům a potřebám malovýrobců byla do právních předpisů zahrnuta ustanovení týkající se pružnosti. V souladu se zásadou subsidiarity mají členské státy nejlepší možnosti k tomu, najít vhodná řešení vzhledem k místní situaci a ke vhodné úrovni hygieny v těchto podnicích bez toho, že by ohrozily cíle týkající se bezpečnosti potravin.

Členské státy a soukromé zúčastněné strany byly obecně velmi spokojeny s pružností stanovenou v balíčku předpisů o hygieně, jehož projekt je považován za dobře navržený a schopný zajistit vhodná řešení k místním problémům. Z několika dosud obdržených zpráv týkajících se vnitrostátních opatření v této věci a z kritiky pocházející od určitých potravinářských podniků (viz bod 3.6.) ovšem vyplývá, že členské státy možná nevyužily všech možností pružnosti, které právní předpisy nabízejí.

3.10. Dovoz

( Členské státy považovaly za nutné dále harmonizovat pravidla pro dovoz výrobků živočišného původu, pro než nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví specifické požadavky (např. žabí stehýnka, hlemýždi, tavené živočišné tuky). Členské státy také čelí potížím s vedením seznamů a prováděním kontrol plavidel ze třetích zemí, za jejichž inspekci byla učiněna odpovědnou země nebo členský stát jiný než stát vlajky.

Zkušenost ukazuje, že je potřeba objasnit situace, kdy se za neexistence harmonizovaných pravidel Společenství uplatňují vnitrostátní pravidla dovozu.

( Nedávné krize zapříčiněné dovozem směsných výrobků potvrdily, že je nutné zavést větší kontrolu těchto výrobků. Toto by mohlo znamenat provádění detailnějších právních předpisů a prověrek při dovozu (např. úloha dovozce, specifické zdravotní potvrzení).

( Zkušenost ukázala, že stávající postup pro vedení seznamů zařízení ze třetích zemí působí potíže (např. doba vedení seznamů). Je možné, že s rozvojem nových nástrojů informačních technologií ve Společenství bude zvážen přezkum tohoto postupu.

3.11. Úřední kontroly vztahující se na výrobky živočišného původu

( Mnoho členských států vytvořilo specifické kontrolní nástroje zahrnující kontrolní seznamy a normalizované pracovní postupy. Členské státy také vynaložily úsilí na školení, protože auditorské činnosti pro inspektory znamenají důležitou koncepční změnu. Členské státy daly najevo spokojenost se vzdělávací iniciativou Komise „Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin“, která doplnila jejich vlastní vzdělávací iniciativy a nabídla specifická školení týkající se klíčových aspektů balíčku předpisů o hygieně (např. zásad HACCP).

V mnoha členských státech ovšem přetrvávají potíže v souvislosti s audity, což prokázaly kontrolní mise Potravinového a veterinárního úřadu Komise. Přestože od roku 2006 bylo dosaženo významného pokroku, stále existuje prostor pro zlepšení.

( Přestože do balíčku předpisů o hygieně byly od jeho vstupu v platnost v lednu 2006 začleněny prvky modernizace, mnoho členských států a zainteresovaných organizací soukromých zúčastněných stran se domnívá, že kontroly masa by měly být přezkoumány. Tento názor je výsledkem problémů v oblasti lidských zdrojů, které zakusily určité členské státy při dosazování úředních veterinárních lékařů na místa na jatkách, a také zvyšující se významnosti nebezpečí, která nelze jednoduše zjistit v rámci běžné kontroly masa, pro veřejné zdraví. Bylo poukázáno na to, že by měla být posílena úloha úředních pomocných veterinárních pracovníků, rozdělení odpovědnosti mezi provozovateli potravinářských podniků provozujícími jatka a příslušnými orgány by mělo být dále vyjasněno a pracovníkům jatek by měly být přiděleny další úkony týkající se inspekcí.

Určité členské státy a organizace soukromých zúčastněných stran jsou toho názoru, že zaměstnání pracovníků jatek by mělo být rozšířeno na jatka, na kterých se porážejí druhy jiné než drůbež a zajícovci.

( Mise Potravinového a veterinárního úřadu Komise prokázaly, že v několika členských státech nejsou řádně prováděny testy na trichinely. V některých členských státech navíc existují potíže v souvislosti s akreditací vnitropodnikových laboratoří v rámci jatek. Jeden členský stát ovšem tvrdil, že používá pouze akreditované laboratoře.

Dánsko bylo uznáno za oblast, která představuje zanedbatelné riziko s ohledem na trichinely a může se odchýlit od režimu testování prasat domácích. Také od dvou dalších členských států byly obdrženy požadavky na tuto odchylku. Tato odchylka je v současné době omezena na členské státy EU a možná bude vzato v úvahu rozšířit ji na třetí země. Dva členské státy projevily zájem o uznání hospodářství za prostá trichinel.

( Od roku 2006 byly v chladírenských skladech v několika členských státech zjištěny různé podvodné praktiky. Většina členských států považuje za nutné posílit kontrolní nástroje, které mají k dispozici, což také bylo předmětem diskuze v rámci právních předpisů o vedlejších produktech živočišného původu.

( Další specifické potíže vznikly v určitých členských státech, a to z důvodů spojených s dobrými životními podmínkami zvířat, z používání ne plně validovaných chemických metod namísto biologických testů na myších při rutinních analýzách. Očekává se, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) do prosince roku 2009 předloží vědecké stanovisko ohledně stávajících mezních hodnot mořských biotoxinů a metod pro jejich detekci.

3.12. Mikrobiologická kritéria

Ze zpráv Potravinového a veterinárního úřadu Komise vyplývá, že postupy provozovatelů potravinářských podniků v prvním roce uplatňování nařízení (ES) č. 2073/2005 jen sporadicky zajistily, aby kritéria hygieny výrobního procesu a kritéria bezpečnosti potravin byla dodržena nebo jen vzata v úvahu. Příslušné orgány se tímto v rámci úředního dohledu navíc poměrně často nezabývaly. Přestože se situace v letech 2007/2008 zlepšila, v některých členských státech se toto nařízení stále neprovádí uspokojivě.

Jako hlavní potíž z pohledu členských států bylo uvedeno provádění kritéria pro Listerie monocytogenes v potravinách určených k přímé spotřebě, které podporují růst takového patogenu.

3.13. Odstranění povrchové kontaminace

Použití látek pro odstranění povrchové kontaminace z potravin živočišného původu podléhá schválení podle postupu projednávání ve výborech. Na základě stanovisek EFSA Komise v roce 2008 navrhla povolit používání čtyř látek pro odstranění povrchové kontaminace z těl drůbeže. Evropský parlament, členské státy a velká většina organizací soukromých zúčastněných stran se jasně postavily proti takovému povolení, a to i pokud by podléhalo přísným podmínkám.

S členskými státy probíhají diskuze o možném použití jiných dekontaminačních technik včetně páry, horké vody a jiných fyzikálních ošetření.

3.14. Informace o potravinovém řetězci (IPŘ)

Byla učiněna opatření na postupné zavedení IPŘ do konce přechodného období (31. 12. 2009). Dva členské státy uvedly, že tato opatření nepoužily.

( IPŘ se měly provést v drůbežářském odvětví 1. ledna 2006. Nebyly zaznamenány žádné větší potíže, neboť podobná opatření již platila v předchozích právních předpisech.

( IPŘ jsou od 1. ledna 2008 povinné v odvětví vepřového masa a v odvětvích telecího a koňského masa od 1. ledna 2009. V odvětví vepřového masa bylo zaznamenáno pouze málo potíží (viz níže). Zprávy o odvětvích telecího a koňského masa ještě nejsou k dispozici.

( IPŘ mají být k dispozici pro ostatní druhy (ovce, kozy a dospělý skot) do 1. ledna 2010. Některé členské státy očekávají potíže, a to především se zvířaty, která jsou individuálně označena.

V odvětví vepřového masa se ve všech případech považuje za obtížné vyhovět lhůtě na předložení IPŘ před dodávkou zvířat. Očekává se, že v ostatních odvětvích živočišné výroby v budoucnosti dojde k podobným potížím. Členské státy a určité organizace soukromých zúčastněných stran jsou v tomto ohledu pro větší pružnost.

Odpovědnost za organizování IPŘ a souvisejících praktických kroků (např. dokumenty, způsob výměny informací) byla ponechána členským státům, a proto byly zjištěny potíže v obchodu se zvířaty uvnitř Společenství. Podobné potíže se očekávají v oblasti dovozu. První opatření pro usnadnění přístupu k informacím požadovaným různými členskými státy je v činnosti na úrovni Komise. Některé členské státy ale uvedly, že by na úrovni EU bylo vhodné vytvořit zvláštní formulář pro obchod uvnitř Společenství a eventuálně pro dovoz.

Zkušenost také ukázala, že je nutné objasnit vztah mezi IPŘ a veterinárními osvědčeními, která jsou zapotřebí pro obchod s živými zvířaty.

3.15. Nucená porážka

Členské státy se nesetkaly se zvláštními potížemi týkajícími se praktických pravidel pro nucenou porážku, ale zpochybnily zvláštní označení a omezení týkající se prodeje masa pocházejícího z nucené porážky. Některé členské státy zdůraznily potřebu použití zvláštního označení i pro odvozené produkty. Jiné členské státy jsou toho názoru, že neexistují důvody týkající se bezpečnosti potravin pro to, omezit uvádění takového masa na trh, pokud bylo prohlídkami před porážkou a po ní uznáno za vhodné k lidské spotřebě.

4. ZÁVĚRY

Členské státy a provozovatelé potravinářských podniků uvedli, že jsou s nařízeními o hygieně celkově spokojeni a že v přizpůsobení se těmto nařízením dosáhli dobrého pokroku. Pro zásady obsažené ve zmíněných nařízeních existuje široká podpora. Členské státy jsou toho názoru, že je třeba právní předpisy poněkud upravit, ale ne zásadně přepracovat.

Podle členských států a organizací soukromých zúčastněných stran uplatňování balíčku předpisů o hygieně obecně nevedlo u provozovatelů potravinářských podniků a příslušných orgánů k větším potížím. Inspekce provedené od začátku roku 2006 Potravinovým a veterinárním úřadem však zjistily, že v několika členských státech je třeba zajistit další zlepšení přetrvávajících problémů v oblasti kontrol a hygienických produkčních norem. Jako první je proto třeba zajistit lepší kontrolu dodržování předpisů všemi zúčastněnými subjekty, provozovateli potravinářských podniků a příslušnými orgány za účelem řešit nejvýznamnější problémy zmíněné ve zprávě.

Na základě toho Komise uváží, jak se vypořádat se zjištěnými potížemi. Při předkládání návrhů Komise bude věnovat zvláštní pozornost tomu, aby přínos zjednodušení, kterého bylo v tomto právním rámci dosaženo, byl v co největší míře zachován.

[1] Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1019/2008 (Úř. věst. L 277, 18.10.2008, s. 7).

[2] Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 22. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1020/2008 (Úř. věst. L 277, 18.10.2008, s. 8).

[3] Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 83. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1021/2008 (Úř. věst. L 277, 18.10.2008, s. 15).

[4] Viz diagram současného právního rámce v pracovním dokumentu – příloze II.

[5] Viz přehled příruček osvědčených postupů v pracovním dokumentu – příloze VIII.