[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 10.6.2009

KOM(2009) 266 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Metoda sledování provádění Evropského paktu o přistěhovalectví a azylu

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Metoda sledování provádění Evropského paktu o přistěhovalectví a azylu

1. ÚVOD

Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu přijala Evropská rada ve dnech 15.–16. října 2008[1] na základě sdělení Komise z června 2008 „Společná přistěhovalecká politika pro Evropu: zásady, opatření a nástroje“[2]. V návaznosti na pokrok, kterého již bylo během posledních 10 let dosaženo, představuje pakt další odrazový můstek na cestě ke komplexní přistěhovalecké politice EU. Evropská rada učinila pět základních závazků, které budou dále rozvíjeny a jejichž převedení do konkrétních činností bude uskutečňováno zejména v programu, který naváže na Haagský program:

- upravit legální přistěhovalectví s ohledem na priority, potřeby a absorpční schopnosti dané každým členským státem a podporovat začlenění,

- bojovat proti nedovolenému přistěhovalectví, zejména zajistit návrat neoprávněně pobývajících cizinců do jejich země původu nebo do země tranzitu,

- posílit účinnost hraničních kontrol,

- budovat Evropu azylu,

- vytvořit globální partnerství se zeměmi původu a tranzitu a zároveň podporovat součinnosti mezi migrací a rozvojem.

Evropská rada při přijímání paktu rozhodla, že bude pořádat každoroční rozpravu o přistěhovalecké a azylové politice. Tato každoroční rozprava umožní Evropské radě kontrolovat, jak Evropská unie a členské státy provádějí pakt a další víceletý program svobody, bezpečnosti a práva, který v roce 2010 naváže na Haagský program.

Ohledně této rozpravy Evropská rada v samotném paktu:

- vyzvala Komisi, aby každoročně předkládala Radě zprávu založenou zejména na příspěvcích členských států, která by byla případně doplněna o návrhy doporučení ohledně provádění tohoto paktu a programu, který naváže na Haagský program, a to jak Unií, tak členskými státy;

- stanovila, že rozprava mimo jiné umožní, aby Evropská rada byla informována o nejdůležitějších změnách zamýšlených každým členským státem při provádění své přistěhovalecké a azylové politiky.

Za účelem přípravy této rozpravy vyzvala Evropská rada Komisi, aby Radě navrhla metodu sledování. Toto sdělení reaguje na uvedenou výzvu.

Účelem metody sledování popsané v tomto sdělení je připravit se na první každoroční rozpravu Evropské rady, která proběhne v červnu 2010.

Metoda sledování poslouží Komisi při přípravě výroční zprávy Radě (dále jen „výroční zpráva Komise“) s využitím příspěvků členských států a věcných informací z různých zdrojů způsobem a podle rozvrhu uvedeného níže.

2. VÝROčNÍ ZPRÁVA KOMISE („VÝSLEDKY")

Výroční zprávu Komise budou v souladu se způsobem každoroční rozpravy popsaným v paktu tvořit dvě části:

- krátká souhrnná politická zpráva vyzdvihující hlavní vývoj během sledovaného období a nejvýznamnější změny zamýšlené na úrovni EU a na úrovni členských států, jakož i doporučení navrhovaná Komisí;

- delší a podrobnější zpráva o hlavních provedených opatřeních a nejvýznamnějších změnách zamýšlených na úrovni EU a na úrovni členských států vzhledem ke každému závazku učiněnému v paktu.

Od roku 2011 by měla metoda sledování zachycovat rovněž závazky přijaté v rámci programu, který naváže na Haagský program, a v rámci průvodního akčního plánu. Kromě toho bude tato metoda zdokonalována a dále rozvíjena na základě zkušeností a společné metodiky, kterou Komise navrhla ve svém sdělení z června 2008 „Společná přistěhovalecká politika pro Evropu: zásady, opatření a nástroje“[3]. Tak by mohly být závazky plynoucí z paktu a z programu, který naváže na Haagský program, případně formulovány jako společné cíle a ukazatele, aby se zlepšila srovnatelnost přijatých opatření a zajistila transparentnost a vzájemná důvěra. Také nové závazky schválené Evropskou radou by musely být zohledněny.

3. ZDROJE INFORMACÍ PRO VÝROčNÍ ZPRÁVU KOMISE („VSTUPY“)

Informace potřebné pro metodu sledování musí poskytnout buď členské státy, nebo budou zpřístupněny Komisi přímo prostřednictvím mechanismů vytvořených v rámci migrační politiky EU.

3.1. Informace poskytované členskými státy

Aby bylo možné zjistit, jaká hlavní opatření byla přijata a jaké nejvýznamnější změny jsou plánovány na úrovni členských států, je třeba získat informace od členských států. Evropský pakt tuto skutečnost uznává tím, že stanoví, že výroční zpráva Komise se opírá o příspěvky členských států. Příslušné orgány členských států by proto měly každý rok poskytnout příspěvek sestávající z krátké „politické“ zprávy a věcných informací. Členské státy budou požádány, aby pro tyto příspěvky použily jednotnou strukturu. Pro zprávu Komise v roce 2010 vychází jednotná struktura ze závazků učiněných v paktu a je připojena jako příloha. Aby bylo možné lépe srovnat příspěvky jednotlivých členských států, vydá Komise v září 2009 ve formální žádosti členským státům další pokyny.

Účinky současné hospodářské krize na migrační toky začnou být patrné v roce 2009. Jak je však uvedeno v dalším oddíle, nebudou harmonizované statistiky Společenství pro rok 2009 k dispozici včas (jiné než pro oblast azylu), aby mohly být zohledněny ve výroční zprávě Komise v roce 2010. Komise proto, jak je uvedeno v příloze, požádá členské státy, aby poskytly příslušné údaje (pokud jsou k dispozici) za první pololetí roku 2009. Tyto údaje sice nebudou srovnatelné, neboť nebudou získány podle harmonizovaných norem, mohou však ukázat směr vývoje.

Příspěvky členských států by měly vyhovět potřebám Komise v procesu sledování, aniž by pro členské státy znamenaly nadměrnou zátěž při jejich vykazování nebo vedly ke zdvojení práce. Z tohoto důvodu mohou členské státy při poskytování svých každoročních příspěvků, pokud to považují za vhodné proto, aby se vyhnuly zdvojení práce, odkazovat na věcné informace z výroční zprávy příslušného celostátního kontaktního místa evropské migrační sítě. Tyto zprávy patří k několika zdrojům informací z členských států, ke kterým má Komise přístup přímo. Pojednává se o nich v dalším oddíle.

3.2. Informace, které má Komise k dispozici

Pokud jde o statistické údaje , nařízení o statistice (862/2007) umožňuje shromažďování harmonizované a srovnatelné statistiky Společenství o migraci a azylu a související postupy a procesy[4]. Podle nařízení mají členské státy poskytnout Komisi (Eurostatu) údaje v různých termínech podle typů požadovaných údajů, některé údaje o azylu se podávají dříve než údaje o migraci[5]. Výsledné údaje uveřejněné Komisí (Eurostatem), které jsou již použity v jiných zprávách, jako jsou statistické zprávy Evropské migrační sítě, budou klíčovým zdrojem informací pro metodu sledování.

V oblasti azylu bude Komise moci ve výroční zprávě odkazovat na poměrně aktuální údaje o žádostech o azyl a o rozhodnutích prvního stupně; zpráva v roce 2010 bude moci obsahovat tyto údaje nejméně za tři čtvrtletí roku 2009. Ačkoli údaje za rok 2009 o počtu konečných rozhodnutí o udělení azylu nebudou ve zprávě Komise v roce 2010 zahrnuty, bude je Komise (Eurostat) moci poskytnout před každoroční rozpravou v Evropské radě v červnu 2010.

Další statistiky o migraci za rok 2009 bohužel nebudou včas k dispozici, aby mohly být zohledněny ve zprávě Komise v roce 2010. Údaje za rok 2009, které mají členské státy podle nařízení poskytnout Komisi (Eurostatu) do tří měsíců od konce roku (což zahrnuje údaje o nedovoleném vstupu a pobytu a o návratech), však Komise (Eurostat) poskytne před každoroční rozpravou v Evropské radě.

Mezi zdroje informací o vývoji právních předpisů a politiky patří zejména:

1. Výroční politické zprávy Evropské migrační sítě (EMN). Cílem EMN je reagovat na informační potřeby orgánů Společenství a vnitrostátních orgánů tím, že bude poskytovat aktuální, objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace o migraci a azylu, a to s ohledem na podporu tvorby politik v EU[6]. Každé celostátní kontaktní místo musí každý rok předložit zprávu o situaci v oblasti přistěhovalectví a azylu v daném členském státě, která informuje rovněž o politickém vývoji[7]. Komise požádá EMN, aby přehodnotila požadavky ohledně výročních zpráv a jejich lhůt, aby je mohla lépe využívat pro svou metodu sledování.

2. Informace poskytované členskými státy v souvislosti s prováděním čtyř fondů z obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“: Evropský uprchlický fond, Fond pro vnější hranice, Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Evropský návratový fond.

3. Mechanismus vzájemné výměny informací o opatřeních členských států v oblasti azylu a přistěhovalectví[8]: prostřednictvím tohoto nástroje dochází k výměně informací a názorů týkajících se vnitrostátních opatření v oblasti azylu a přistěhovalectví, která mohou mít značný dopad na několik členských států nebo na EU jako celek.

4. Stávající zprávy Komise, např. výroční zpráva o nedovoleném přistěhovalectví[9] a zprávy o vývoji pracovního trhu[10].

5. Zprávy agentur (zejména agentury Frontex) a dalších středisek (např. CIREFI[11]). Jelikož výroční zpráva Komise bude veřejným dokumentem a bude se tedy opírat jen o veřejně dostupné informace, nebude možné využít všech zdrojů informací.

6. Informace získané v souvislosti s prováděním Společného programu pro integraci[12] (např. informace vnitrostátních kontaktních míst pro integraci, příručky o integraci, evropské internetové stránky o integraci).

7. Informace z externích studií, zpráv Komise a řízení pro porušení Smlouvy.

Jako další zdroje informací by mohly připadat v úvahu práce v mezinárodních fórech, jako např. OECD a výzkumné projekty, především projekty financované v rámci výzkumných programů Společenství.

4. POSTUP A čASOVÝ HARMONOGRAM

Orientační harmonogram pro výroční zprávu Komise v roce 2010:

Datum | Členské státy | Komise |

začátek září 2009 | Formální žádost členským státům, aby poskytly příspěvky |

od listopadu | Zahájení přípravy výroční zprávy, pokud jde o provádění na úrovni EU |

polovina listopadu | Příspěvky členských států o provádění na vnitrostátní úrovni |

polovina ledna 2010 | Členské státy v případě potřeby aktualizují své příspěvky |

polovina dubna | Přijetí a předložení výroční zprávy |

duben až polovina června | Přípravná jednání v Radě |

3. červnový týden | Každoroční rozprava na zasedání Evropské rady |

červenec, září | Přezkum a hodnocení postupu a návrh zlepšení pro následující cyklus |

Prostřednictvím každoročního přezkumu a hodnocení by se měl postup dále zlepšovat. Prvním důležitým krokem k rozvoji metody sledování bude začlenění programu, který naváže na Haagský program. Metoda bude moci rovněž čerpat z nových mechanismů pro podávání zpráv, zejména z výročních zpráv o situaci v oblasti azylu v EU, které by měl vypracovávat budoucí Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu[13].

Jiné stávající povinnosti Komise podávat zprávy, především zprávy o nedovoleném přistěhovalectví[14] a informace sdělované v rámci mechanismu vzájemné výměny informací[15], by však měly být v přiměřené lhůtě ukončeny, neboť příslušné informace budou obsaženy ve výroční zprávě Komise o provádění paktu.

5. ZÁVěR

Tato metoda sledování zavede v oblasti azylu a přistěhovalectví nový strukturovaný cyklus podávání zpráv v ročních intervalech a politickou rozpravu na vysoké úrovni. Výroční zpráva představuje klíčové politické prohlášení Komise k provádění přistěhovalecké a azylové politiky na úrovni EU a členských států. Uspořádání každoroční rozpravy v Evropské radě naznačuje, že přistěhovalectví a azyl představují hlavní politické otázky evropské integrace. Tímto způsobem se zajistí, že nový impuls Evropského paktu a budoucího víceletého programu svobody, bezpečnosti a práva zůstane zachován a že společná politika EU v oblasti přistěhovalectví a azylu bude nadále rozvíjena s ohledem na zvláštní potřeby jednotlivých členských států i ve společném zájmu Evropské unie.

Příloha: Jednotná struktura příspěvků členských států

I. Krátká „politická“ zpráva

Stručně zhodnoťte politické pokroky, kterých váš členský stát dosáhl v souvislosti s pěti politickými oblastmi paktu od jeho přijetí v říjnu 2008.

I. Legální přistěhovalectví – integrace

Hlavní závazek: upravit legální přistěhovalectví s ohledem na priority, potřeby a absorpční schopnosti dané každým členským státem a podporovat začlenění

II. Nedovolené přistěhovalectví

Hlavní závazek: bojovat proti nedovolenému přistěhovalectví, zejména zajistit návrat neoprávněně pobývajících cizinců do jejich země původu nebo do země tranzitu

III. Hraniční kontrola

Hlavní závazek: posílit účinnost hraničních kontrol

IV. Azyl

Hlavní závazek: budovat Evropu azylu

V. Globální přístup k migraci

Hlavní závazek: vytvořit globální partnerství se zeměmi původu a tranzitu a zároveň podporovat součinnosti mezi migrací a rozvojem

II. VěCNÉ INFORMACE

Komise určí hlavní opatření přijatá na úrovni EU. Členské státy by měly při použití níže uvedené tabulky informovat o hlavních opatřeních přijatých nebo plánovaných na vnitrostátní úrovni. Závazky uvedené v tabulce vycházejí z Evropského paktu.

Závazek | Nejdůležitější opatření přijatá na úrovni členského státu | Nejdůležitější vývoj plánovaný na úrovni členského státu |

I. Legální přistěhovalectví – integrace |

Hlavní závazek: upravit legální přistěhovalectví s ohledem na priority, potřeby a absorpční schopnosti dané každým členským státem a podporovat integraci |

a) vyzvat členské státy a Komisi, aby s ohledem na acquis a na preferenci Společenství za použití nejvhodnějších prostředků prováděly takové politiky profesního přistěhovalectví, které zohlední všechny potřeby trhu práce každého členského státu i potenciál v oblasti lidských zdrojů v rámci Evropské unie, a to v souladu se závěry Evropské rady ze 13. a 14. března 2008; | Uveďte také, jakým způsobem hospodářská krize ovlivnila Vaše vnitrostátní právní předpisy a/nebo politiky v oblasti profesního přistěhovalectví. Uveďte (jsou-li k dispozici) údaje a trendy v této oblasti za první polovinu roku 2009. |

b) zvýšit přitažlivost EU pro vysoce kvalifikované pracovníky | Uveďte také, jakým způsobem hospodářská krize ovlivnila Vaše vnitrostátní právní předpisy a/nebo politiky při příjímání vysoce kvalifikovaných pracovníků. Uveďte (jsou-li k dispozici) údaje a trendy v této oblasti za první polovinu roku 2009. |

a přijmout nová opatření, která by dále usnadnila přijímání studentů a výzkumných pracovníků a jejich pohyb v rámci EU; | Uveďte také, jakým způsobem hospodářská krize ovlivnila Vaše vnitrostátní právní předpisy a/nebo politiky při příjímání studentů a výzkumných pracovníků. Uveďte (jsou-li k dispozici) údaje a trendy v této oblasti za první polovinu roku 2009. |

c) dbát na to, aby tyto politiky nepřispívaly k odlivu mozků tím, že budou podporovat dočasnou nebo cirkulační migraci v souladu se závěry Evropské rady ze dne 14. prosince 2007; |

d) lépe upravit přistěhovalectví vedoucí ke slučování rodin, kromě zvláštních kategorií, tím, že vyzve každý členský stát, aby ve svých vnitrostátních právních předpisech zohlednil své absorpční kapacity a kapacity začlenění rodin posouzené s ohledem na jejich podmínky týkající se finančních prostředků a ubytování v cílové zemi, jakož i na jejich znalost jazyka této země, a to při současném dodržování Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod; |

e) posílit vzájemnou informovanost o migraci tím, že se v případě potřeby zlepší stávající nástroje; |

f) zvýšit povědomí o možnostech a podmínkách legálního přistěhovalectví, zejména tím, že se za tímto účelem co nejdříve zavedou nezbytné nástroje; | Uveďte také, zda jste v důsledku hospodářské krize změnili svou informační politiku. |

g) vyzvat členské státy, aby v souladu se zásadami dohodnutými Radou v roce 2004, zavedly podle postupů a prostředků, které budou považovat za dostupné, ambiciózní politiky na podporu harmonického začlenění migrantů majících perspektivu trvalého usazení v jejich přijímací zemi; | Uveďte také, zda jste v důsledku hospodářské krize změnili svou integrační politiku. |

tyto politiky, jejichž provádění bude vyžadovat skutečné úsilí ze strany přijímacích zemí, by měly spočívat na rovnováze práv migrantů (zejména přístup ke vzdělání, práci, bezpečnosti a veřejným a sociálním službám) a jejich povinností (dodržování zákonů přijímací země). |

Tyto politiky budou obsahovat zvláštní opatření na podporu osvojení si jazyka a přístupu k zaměstnání, což jsou zásadní faktory začlenění; |

budou klást důraz na respektování identit členských států a Evropské unie, jakož i zásadních hodnot, jako jsou lidská práva, svoboda projevu, demokracie, tolerance, rovnost žen a mužů a povinnost posílat děti migrantů do škol. |

Evropská rada navíc vyzývá členské státy, aby zohlednily prostřednictvím vhodných opatření potřebu bojovat proti všem formám diskriminace, jejichž oběťmi se migranti mohou stát; |

h) podporovat výměnu informací týkající se osvědčených postupů prováděných v souladu se společnými zásadami dohodnutými Radou v roce 2004 v oblasti přijímání a začleňování, jakož i výměnu informací týkající se opatření EU na podporu integračních politik členských států. |

II. Nedovolené přistěhovalectví |

Hlavní závazek: bojovat proti nedovolenému přistěhovalectví, zejména zajistit návrat neoprávněně pobývajících cizinců do jejich země původu nebo do země tranzitu |

a) omezit se na výjimečné regularizace případ od případu v rámci vnitrostátních právních předpisů, z humanitárních nebo hospodářských důvodů; | Uveďte také, zda jste v důsledku hospodářské krize změnili svou politiku regularizace. |

b) uzavřít se zeměmi, se kterými je to nezbytné, dohody o zpětném přebírání osob, a to buď na úrovni EU, nebo na dvoustranné úrovni tak, aby každý členský stát měl k dispozici právní nástroje k zajištění vyhoštění neoprávněně pobývajících cizinců; | Uveďte, jaké dvoustranné dohody jste uzavřeli. |

účinnost dohod EU o zpětném přebírání osob bude posouzena; |

bude třeba přezkoumat mandáty pro jednání, které nedosáhly výsledků; |

členské státy a Komise budou úzce spolupracovat při příležitosti jednání o budoucích dohodách o zpětném přebírání osob na úrovni EU; |

c) dbát na předcházení rizikům souvisejícím s nedovoleným přistěhovalectvím, a to v rámci podmínek stanovených v politikách upravujících vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí a případně v rámci dalších politik, včetně podmínek týkajících se volného pohybu; |

d) rozvinout dobrovolnou spolupráci se členskými státy, v případě potřeby s využitím společných nástrojů pro vyhoštění neoprávněně pobývajících cizinců (identifikace neoprávněně pobývajících osob pomocí biometrických prvků, společné lety, atd.); |

e) posílit spolupráci se zeměmi původu a tranzitu v rámci globálního přístupu k migraci s cílem bojovat proti nedovolenému přistěhovalectví, uplatňovat vůči těmto zemím ambiciózní politiku policejní a justiční spolupráce pro boj proti mezinárodním zločineckým sítím zaměřeným na pašování migrantů a obchodování s lidmi, |

a lépe informovat rizikové skupiny obyvatel s cílem vyhnout se dramatickým situacím, které mohou nastat zejména na moři; |

f) vyzvat členské státy, aby zejména s využitím nástrojů Společenství přijaly podněcující nástroje podporující dobrovolný návrat | Uveďte také, zda jste v důsledku hospodářské krize změnili svou politiku dobrovolného návratu. |

a vzájemně se na toto téma informovaly s cílem především předcházet protiprávnímu návratu osob, které využily těchto podpor, do EU; |

g) vyzvat členské státy, aby za použití odrazujících a přiměřených sankcí důsledně bojovaly proti osobám, které vykořisťují neoprávněně pobývající cizince (zaměstnavatelé, atd.), a to i v zájmu migrantů; |

h) učinit vše pro účinné uplatňování právních předpisů Společenství, podle kterých je rozhodnutí o vyhoštění učiněné v jednom členském státě použitelné na celém území Evropské unie, a jestliže je tedy o takovém rozhodnutí pořízen záznam v Schengenském informačním systému (SIS), mají ostatní členské státy povinnost zabránit dotyčné osobě ve vstupu a pobytu na svém území. |

III. Hraniční kontrola |

Hlavní závazek: posílit účinnost hraničních kontrol |

a) vyzvat členské státy a Komisi, aby zapojily všechny své dostupné prostředky k zajištění ještě účinnější ochrany vnějších pozemních, námořních a vzdušných hranic; |

b) obecně rozšířit nejpozději od 1. ledna 2012 a díky vízovému informačnímu systému (VIS) udělování biometrických víz, |

bezodkladně posílit spolupráci mezi konzuláty členských států, |

sdílet v co největší míře své prostředky a postupně na dobrovolné bázi vytvořit společné konzulární služby, pokud jde o víza; |

c) poskytnout agentuře Frontex, při současném zohlednění úlohy a odpovědnosti členských států, prostředky, aby mohla plně vykonávat své koordinační poslání při řízení vnějších hranic Evropské unie, čelit krizovým situacím a provádět na žádost členských států nezbytné dočasné nebo trvalé operace v souladu zejména se závěry Rady ze dne 5. a 6. června 2008. |

S ohledem na výsledky hodnocení této agentury budou její úloha a její operační prostředky posíleny a může být rozhodnuto o vytvoření specializovaných útvarů s ohledem na rozmanitost situací, zejména pokud jde o východní pozemní hranice a jižní námořní hranice: tímto vytvořením nesmí být v žádném případě dotčena jednotnost agentury Frontex. |

Výhledově může být zváženo vytvoření evropského systému pohraniční stráže; |

d) lépe a v duchu solidarity zohlednit obtíže členských států, které čelí neúměrnému přílivu migrantů, a za tímto účelem vyzvat Komisi, aby předložila návrhy; |

e) využívat moderní technologické nástroje, které zajišťují interoperabilitu systémů a umožňují účinné integrované řízení vnější hranice v souladu se závěry Evropské rady ze dne 19. a 20. června 2008 a závěry Rady ze dne 5. a 6. června 2008. |

Od roku 2012 by měl být s ohledem na návrhy Komise kladen důraz na zavedení elektronického zaznamenávání vstupů a výstupů, společně se zjednodušeným postupem pro evropské občany a ostatní cestující; |

f) prohloubit spolupráci se zeměmi původu nebo tranzitu v zájmu posílení ochrany vnější hranice a boje proti nedovolenému přistěhovalectví tím, že se zvýší podpora Evropské unie na odbornou přípravu a vybavení jejich personálu pověřeného řízením migračních toků; |

g) zlepšit podmínky a četnost schengenského hodnocení v souladu se závěry Rady ze dne 5. a 6. června 2008. |

IV. Azyl |

Hlavní závazek: budovat Evropu azylu |

a) zřídit v roce 2009 evropský podpůrný úřad, který bude mít za úkol usnadňovat výměny informací, analýz a zkušeností mezi členskými státy a navázat konkrétní spolupráci mezi orgány pověřenými přezkumem žádostí o azyl. Tento úřad, který nebude mít vyšetřovací ani rozhodovací pravomoc, podpoří na základě sdílených znalostí o zemi původu sjednocení praxe, postupů a v důsledku toho vnitrostátních rozhodnutí; |

b) vyzvat Komisi, aby předložila návrhy s cílem zavést pokud možno v roce 2010, nejpozději však v roce 2012, jednotné azylové řízení poskytující společné záruky a přijmout jednotné předpisy týkající se na jedné straně právního postavení uprchlíků, a na druhé straně příjemců doplňkové ochrany; |

c) zavést v případě krize ve členském státu, který by čelil hromadnému přílivu žadatelů o azyl, postupy umožňující na jedné straně vyslání úředníků z jiných členských států na pomoc tomuto státu a na druhé straně prokázat tomuto státu účinnou solidaritu prostřednictvím lepšího zapojení stávajících programů EU. |

V případě členských států, jejichž vnitrostátní azylový systém čelí specifickým a neúměrným tlakům, zejména v důsledku jejich zeměpisné a demografické situace, musí být solidarita zaměřena rovněž na dobrovolnou a koordinovanou podporu lepšího přerozdělení osob požívajících mezinárodní ochrany mezi tyto a další členské státy, přičemž je třeba dbát na to, aby azylové systémy nebyly zneužívány. V souladu s těmito zásadami bude Komise, případně po konzultaci Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, usnadňovat toto dobrovolné a koordinované rozdělení. |

Pro účely tohoto přerozdělení by měly být v souladu s rozpočtovými postupy vyčleněny zvláštní finanční prostředky ze stávajících finančních nástrojů EU; |

d) posílit spolupráci s úřadem Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky s cílem zajistit lepší ochranu osobám, které o ni požádají mimo území členských států EU, zejména: tím, že bude na dobrovolném základě učiněn pokrok na cestě ke znovuusídlení osob na území Evropské unie požívajících ochrany Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky, zejména v rámci regionálních programů na ochranu; |

tím, že se Komise vyzve k předložení návrhů na spolupráci se třetími státy, aby zesílily kapacity svých systémů ochrany, přičemž Komise bude spolupracovat s úřadem Vysokého komisaře Organizace spojených národů; |

e) vyzvat členské státy, aby poskytly zaměstnancům pověřeným ochranou vnějších hranic odbornou přípravu zaměřenou na práva a povinnosti v oblasti mezinárodní ochrany. |

V. Globální přístup k migraci |

Hlavní závazek: vytvořit globální partnerství se zeměmi původu a tranzitu a zároveň podporovat součinnosti mezi migrací a rozvojem |

a) uzavřít na úrovni EU nebo ve dvoustranném rámci dohody se zeměmi původu a tranzitu obsahující náležitá ustanovení týkající se možností legální migrace, přizpůsobené situaci na trhu práce ve členských státech, boje proti nedovolenému přistěhovalectví, zpětného přebírání osob a rozvoje zemí původu a tranzitu; |

Evropská rada vyzývá členské státy a Komisi, aby se vzájemně informovaly a dohodly se na cílech a omezeních těchto dvoustranných dohod, jakož i na dohodách o zpětném přebírání osob; |

b) podporovat členské státy, aby v rámci svých možností nabídly státním příslušníkům partnerských zemí na východě a na jihu Evropy možnosti legální migrace, které by byly přizpůsobené situaci na trhu práce ve členských státech a které by těmto státním příslušníkům umožnily získat odborné vzdělání nebo pracovní zkušenosti a vytvořit si úspory, které budou moci využít ve prospěch své země. |

Evropská rada vyzývá členské státy, aby u této příležitosti podporovaly formy dočasné nebo cirkulační migrace s cílem zamezit odlivu mozků; |

c) uplatňovat politiky spolupráce se zeměmi původu a tranzitu s cílem odradit od nedovoleného přistěhovalectví a bojovat proti němu, zejména posílením kapacit těchto zemí; |

d) lépe začlenit politiky migrace a rozvoje tím, že se přezkoumá, jak mohou být tyto politiky ku prospěchu regionům původu přistěhovalectví, v souladu s ostatními aspekty rozvojové politiky a rozvojovými cíli tisíciletí. |

Evropská rada vyzývá členské státy a Komisi, aby při této příležitosti a v rámci priorit v jednotlivých odvětvích stanovených s partnerskými zeměmi upřednostňovaly solidární rozvojové projekty, které zlepšují životní podmínky obyvatel, pokud jde o oblast výživy, zdravotnictví, vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti; |

e) podporovat spolurozvojové činnosti, které umožňují migrantům účastnit se rozvoje v jejich zemi původu. |

Evropská rada doporučuje členským státům, aby podporovaly přijetí specifických finančních nástrojů, které podporují bezpečný převod peněz uspořených migranty za lepší sazbu do jejich země za účelem investování nebo sociálního zabezpečení; |

f) odhodlaně provádět partnerství mezi Evropskou unií a Afrikou uzavřené v Lisabonu v prosinci roku 2007, závěry z prvního evropsko-středomořského zasedání ministrů o migraci uspořádaného v Albufeiře v listopadu roku 2007, jakož i akční plán z Rabatu, a svolat za tímto účelem druhou evropsko-africkou ministerskou konferenci o rozvoji a migraci v Paříži na podzim roku 2008, aby se rozhodlo o konkrétních opatřeních; |

rozvíjet v souladu se závěry z června roku 2007 globální přístup k migraci na východě a jihovýchodě Evropy a v tomto ohledu přivítat iniciativu ministerské konference uspořádané na toto téma v Praze v dubnu roku 2009; |

pokračovat ve stávajících politických dialozích a dialozích na úrovni odvětví, zejména se zeměmi Latinské Ameriky, Karibiku a Asie, s cílem prohloubit vzájemné porozumění o hlavních tématech týkajících se migrace a posílit současnou spolupráci; |

g) urychlit využití nástrojů upřednostňovaných v globálním přístupu k migraci (migrační bilance, platformy pro spolupráci, partnerství v oblasti mobility a programy cirkulační migrace) a zároveň usilovat o rovnováhu jižních, východních a jihovýchodních migračních tras a vzít na vědomí zkušenosti získané v tomto rámci během jednání o dohodách EU a dvoustranných dohodách se zeměmi původu a tranzitu týkajících se migrace a zpětného přebírání osob, jakož i o pilotních partnerstvích v oblasti mobility; |

h) dbát při provádění těchto různých opatření na jejich soudržnost s ostatními aspekty politiky rozvojové spolupráce, zejména pokud jde o Evropský konsensus o rozvoji z roku 2005, jakož i na soudržnost s ostatními politikami EU, zejména s politikou sousedství. |

[1] Závěry předsednictva, dokument 14368/08. Samotný pakt je součástí dokumentu 13440/08.

[2] KOM(2008) 359 v konečném znění.

[3] KOM(2008) 359 v konečném znění.

[4] Nařízení (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany, Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 23.

[5] Členské státy musí poskytnout Komisi (Eurostatu) statistiky související s azylem (v závislosti na kategorii údajů) měsíčně, čtvrtletně nebo ročně. Údaje požadované měsíčně (žádost o azyl) a čtvrtletně (rozhodnutí prvního stupně o žádostech o azyl) musí být předloženy do dvou měsíců od konce referenčního období. Pokud jde o další statistiky členských států týkající se migrace, musí být údaje vztahující se k referenčnímu období jednoho roku předloženy do tří, šesti nebo dvanácti měsíců (v závislosti na kategorii údajů) od konce referenčního roku. Podle těchto lhůt stanovených v nařízení lze zjistit, kdy budou srovnatelné údaje nejdříve k dispozici ve všech členských státech.

[6] Rozhodnutí Rady 2008/381/ES ze dne 14. května 2008 o zřízení Evropské migrační sítě, Úř. věst. L 131, 21.5.2008, s. 7, čl. 1 odst. 2.

[7] Ustanovení čl. 9 odst. 1 rozhodnutí.

[8] Rozhodnutí Rady 2006/688/ES ze dne 5. října 2006 o zřízení mechanismu vzájemné výměny informací o opatřeních členských států v oblasti azylu a přistěhovalectví, Úř. věst. L 283, 14.10.2006, s. 40.

[9] Třetí výroční zpráva o rozvoji společné politiky v oblasti nedovoleného přistěhovalectví, převádění a obchodu s lidmi, vnějších hranic a návratu nelegálně dlouhodobě pobývajících osob, SEK(2009) 320 v konečném znění.

[10] Viz např. zpráva Zaměstnanost v Evropě 2008, která obsahuje kapitolu o situaci na pracovním trhu a důsledcích přistěhovalectví ze třetích zemí v posledních letech.

[11] Středisko pro informace a diskusi v oblasti hranic a přistěhovalectví (CIREFI) bylo zřízeno v roce 1992 rozhodnutím ministrů odpovědných za otázky přistěhovalectví. Oblast jeho působnosti byla v roce 1994 rozšířena a nyní zahrnuje rovněž sběr informací o legálním přistěhovalectví, nelegálním přistěhovalectví a nedovoleném pobytu, napomáhání nelegálnímu přistěhovalectví a používání falešných či zfalšovaných cestovních dokladů, Úř. věst. C 274, 19.9.1996, s. 50.

[12] KOM(2005) 389 v konečném znění.

[13] Návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (KOM(2009) 66 v konečném znění, článek 12). Aby byl zajištěn soulad mezi různými právními nástroji v oblasti azylu, Komise prověří, zda není třeba změnit rozhodnutí Rady o zřízení EMN.

[14] Požadované Evropskou radou na zasedání v Soluni roku 2003.

[15] Požadované podle článku 4 rozhodnutí Rady 2006/688/ES.