52009DC0162

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 8.4.2009

KOM(2009) 162 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Vytváření udržitelné budoucnosti pro akvakulturu Nový impuls pro strategii pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury

{SEK(2009) 453}{SEK(2009) 454}

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Vytváření udržitelné budoucnosti pro akvakulturu Nový impuls pro strategii pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury

ÚVOD

Moderní akvakultura představuje významnou inovaci v oblasti produkce ryb a potravin z vodních organismů a s průměrnou celosvětovou mírou růstu 6–8 % ročně je nejrychleji rostoucím odvětvím produkce potravin. Světové odvětví akvakultury zaznamenalo v roce 2006 produkci téměř 52 milionů tun, a tím nárůst o jednu třetinu od začátku tisíciletí, k čemuž přispěl pozoruhodný růst v Asii a Jižní Americe. Již nyní poskytuje zhruba polovinu světových dodávek ryb určených k lidské spotřebě a má významný potenciál dalšího růstu[1]. To z akvakultury činí klíčovou součást řešení s cílem uspokojit budoucí poptávku po rybách. Rozvoj akvakultury však nijak nesnižuje potřebu omezit a časem odstranit nadměrný odlov volně žijících populací, aby se dosáhlo udržitelného využívání oceánů. Akvakultura tak poskytuje obrovské příležitosti a přináší náročné úkoly, zejména pokud jde o environmentální udržitelnost produkce, jakož i o kvalitu a bezpečnost produktů. Akvakultura je významnou hospodářskou činností v některých pobřežních a kontinentálních oblastech EU. Zahrnuje sladkovodní a mořské chovné ryby i měkkýše chované v různých typech chovných systémů: uzavřených nebo otevřených, extenzivních nebo intenzivních, na pevnině, v jezerech, rybnících, které jsou napájeny vodními toky či dokonce podzemními vodami, v blízkosti břehů nebo v pobřežních vodách. Řada politik Společenství má dopad na tuto činnost, k jejímuž rozvoji významně přispěla strukturální politika na podporu společné rybářské politiky. Z dříve drobné činnosti řemeslného charakteru se akvakultura změnila na odvětví špičkových technologií s plně integrovanými podnikatelskými subjekty. V roce 2006 odvětví akvakultury zemí EU-27 vyprodukovalo kolem 1,3 milionu tun ryb, měkkýšů a korýšů, zaznamenalo obrat přibližně 3 miliardy EUR a vytvářelo zhruba 65 000 pracovních míst. Současné požadavky spotřeby EU činí přibližně 12 milionů tun.

Strategie EU pro udržitelnou akvakulturu[2] přijatá v roce 2002 stanovila směry politiky na podporu růstu akvakultury. Po sedmi letech bylo dosaženo významného pokroku při zajišťování environmentální udržitelnosti, kvality a bezpečnosti produkce akvakultury EU[3]. V témže období však celková produkce akvakultury EU stagnovala, což bylo v ostrém kontrastu s vysokou mírou růstu ve zbytku světa.

V kontextu rychle se měnících technologií a přetrvávajících hospodářských a environmentálních problémů je čas zhodnotit silné a slabé stránky odvětví akvakultury EU. Cílem tohoto sdělení je určit příčiny zmíněné stagnace a řešit je, aby EU zůstala klíčovým aktérem tohoto strategického odvětví. Sdělení se opírá o dosažené výsledky strategie pro akvakulturu z roku 2002 a o nový impuls pro mořské činnosti, který přinesla integrovaná námořní politika EU.

VIZE BUDOUCNOSTI AKVAKULTURY EU

Současné problémy a výhled do budoucnosti

EU představuje jeden z největších trhů potravin z vodních organismů na světě a pokrytí rostoucí poptávky stále více závisí na dovozech. Využívá dynamického a špičkového odvětví výzkumu a technologie, vyspělého vybavení a krmiva pro ryby, kvalifikovaných a vyškolených podnikatelů a inovativních podniků, jakož i solidního právního rámce v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví. Existují však početné problémy, s nimiž se odvětví akvakultury EU musí vyrovnat, např. omezený přístup k prostoru a licencím, roztříštěnost odvětví, omezený přístup k základnímu kapitálu či úvěrům na inovace v kontextu rizikových podmínek (zejména při neustálých změnách ekonomické situace a obchodní skladby), tlak ze strany dovozů, nedostatek léčivých přípravků a očkovacích látek. Přísná pravidla EU, zejména v oblasti ochrany životního prostředí, navíc vytvářejí překážky konkurenceschopnosti vůči konkurujícím subjektům z Asie či Latinské Ameriky.

Aby EU mohla lépe řešit problémy v oblasti udržitelnosti a bezpečnosti, měla by investovat v rámci celosvětového trhu a prodávat své technologie a know-how.

Akvakultura je pro veřejné orgány a investory stále poměrně neznámým odvětvím. Potýká se s problémy vyvíjející se společnosti, kde panuje konkurenční boj o prostor a která se stále více zabývá environmentální udržitelností chovných činností.

Vytváření budoucnosti odvětví akvakultury EU

Podle předpovědí Organizace OSN pro výživu a zemědělství světová spotřeba potravin mořského původu nadále poroste. Tato poptávka nemůže být zcela pokryta volně žijícími rybami. I v případě, že by u volně žijící populace bylo dosaženo úrovně maximálního udržitelného výnosu, musela by se k uspokojení rychle rostoucí poptávky rovněž využít produkce akvakultury. EU musí těmto problémům čelit a na rostoucí poptávku se připravit, aby uspokojila požadavky spotřebitelů.

Budoucí odvětví akvakultury EU by mělo být v čele udržitelného rozvoje. Musí se zavést vhodná opatření a zajistit, aby naše odvětví mohlo hrát vedoucí roli v „modré revoluci“, ať již jde o produkci potravin z vodních organismů jako takovou, technologii a inovace nebo o zavádění norem a certifikačních procesů na úrovni EU a na mezinárodní úrovni. Aby se toho mohlo dosáhnout, je cílem tohoto sdělení napomoci vytvořit podmínky pro úspěšné a udržitelné odvětví akvakultury, které může zdatně soutěžit na trhu. Odvětví by mělo být schopné zahrnout celý dodavatelský řetězec, včetně produktů s vysokou hodnotou a inovativních produktů, které splňují potřeby spotřebitelů v EU i zahraničí, jakož i produkci vysoce kvalitního vybavení pro podniky akvakultury.

Produkce potravin z vodních organismů a vybavení pro akvakulturu se musí opírat o nejvyspělejší výzkum a technologii. EU si musí zachovat náskok v oblasti výzkumu a technologie, aby hrála vůdčí roli v této strategické oblasti, a musí zlepšit konkurenceschopnost odvětví akvakultury tím, že ho bude podporovat v trvalém rozvoji a využívání inovativních technologií a manažerských technik. Vyspělý výzkum a technologie rovněž musí napomoci environmentální udržitelnosti odvětví akvakultury. Tato cesta by mnoha podnikům akvakultury EU a odvětví poskytujícímu související technologie umožnila investovat v zahraničí.

Tržní podmínky určí způsob, jakým odvětví přispěje k dodávkám zdravých a bezpečných potravin z vodních organismů, a zároveň sníží závislost EU na dovozech. Producenti EU by měli umístit své produkty na trhu jako produkty s vysokou hodnotou založenou na environmentální výkonnosti, přísných normách v oblasti zdraví a sledovatelnosti a dále rozvíjet trhy v EU i zahraničí. V tomto ohledu mohou dobrovolné označování a režimy certifikace slučitelné s ustanoveními WTO posílit důvěru spotřebitelů a zlepšit pozici produktů akvakultury, které splňují přísné normy jakosti.

S podporou vyspělého výzkumu a technologie musí být akvakultura environmentálně kompatibilním odvětvím. Environmentální udržitelnost je nezbytností a rovněž spotřebitelé chtějí být rostoucí měrou ujištěni, že produkty akvakultury jsou produkovány a přepravovány způsobem, který plně zohledňuje vysokou úroveň environmentálních požadavků. Použití přísných norem posléze rovněž zlepší image odvětví akvakultury a usnadní jeho přístup na trhy.

Řada důležitých problémů, které omezují rozvoj evropské akvakultury, přímo závisí na politikách a opatřeních přijatých na vnitrostátní či regionální úrovni. Veřejné orgány proto musí zřídit vhodný rámec, aby se tato vize naplnila, a měly by přispívat k odstranění úzkých míst ve vnitrostátních právních předpisech. Aby uvedený rámec umožnil odvětví realizovat jeho potenciál, musí být předvídatelný, konzistentní a nákladově efektivní.

Tato strategie proto může přinést ovoce pouze tehdy, když její vize a cíle budou mít plnou podporu všech a budou dále posilovány a zprostředkovány veřejnými orgány na vnitrostátní a regionální úrovni.

PODPORA KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKCE AKVAKULTURY EU

Aby se zmíněná vize evropské akvakultury realizovala, měla by EU podporovat konkurenceschopné a diversifikované odvětví akvakultury (včetně poskytovatelů vybavení a technologií) podporované nejvyspělejším výzkumem a technologií, které by zahrnulo celý dodavatelský řetězec a uspokojilo požadavky spotřebitelů udržitelným způsobem. Prioritní potřeby týkající se udržitelného rozvoje akvakultury budou rovněž posouzeny v souvislosti s reformou společné rybářské politiky a jejím budoucím finančním rámcem. V této souvislosti Komise zváží zejména vytvoření zvláštních možností financování opatření, která mají nadstátní rozměr.

Výzkum a technologický rozvoj

EU významnou měrou přispívá k výzkumu a technologickému rozvoji v oblasti akvakultury. V rámci 6. rámcového programu pro výzkum bylo na výzkumné projekty v oblasti akvakultury přiděleno 98 milionů EUR, z toho 32 milionů EUR pro malé a střední podniky. Je zásadní v této podpoře pokračovat a posilovat ji.

Udržitelný rozvoj akvakultury by měl být podpořen špičkovým výzkumem a inovacemi. Lídři odvětví nedávno spustili iniciativu s cílem založit evropskou platformu pro technologii a inovace v oblasti akvakultury ( European Aquaculture Technology and Innovation Platform (EATIP)), aby si evropská akvakultura mohla udržet vůdčí postavení ve světě a aby evropskému odvětví akvakultury poskytli strategickou vizi a definovali priority s ohledem na vývoj v oblasti výzkumu a technologie. Technologické inovace v chovných systémech se ukázaly jako účinný prostředek k tomu, aby odvětví akvakultury omezilo dopad na životní prostředí.

Je zásadní dále podporovat špičkový charakter výzkumu a technologického rozvoje v akvakultuře, podporovat soukromé iniciativy v této oblasti a rozšiřovat možnosti jejího financování. Výzkum financovaný z veřejných zdrojů může fungovat jako páka pro soukromý výzkum a vývoj a měl by se zaměřit na priority, zejména na ty, které nemohou být plně podporovány malými a středními podniky nebo u nichž existuje značné investiční riziko. V této souvislosti by rovněž měla být nalezena synergie s námořními činnostmi (např. akvakultura v pobřežních vodách).

Komise

- bude pokračovat v úsilí ve prospěch výzkumu a vývoje v akvakultuře a přidělí projektům v oblasti akvakultury dostatečný rozpočet ze zdrojů EU, aby se dále rozvíjela znalostní základna týkající se udržitelných a konkurenceschopných postupů v akvakultuře. Komise bude rovněž hledat efektivnější způsob využití stávajících nástrojů na evropské úrovni. Zároveň se členské státy a odvětví vyzývají, aby v rámci Evropského výzkumného prostoru zvýšily své investice do výzkumu v akvakultuře,

- bude podporovat optimalizaci a rozvoj klíčových výzkumných infrastruktur a posilovat sítě a začleňování do širších vědeckých sítí s cílem řešit globální problémy, jako jsou přizpůsobení se změně klimatu, v rámci nové námořní politiky a jejího strategického výzkumného programu[4],

- vyzývá členské státy, aby uznaly význam extenzivních a tradičních forem akvakultury a zvážily možnosti rozvoje produkce ve stávajících místech a zařízeních.

Významnou roli v podpoře rozvoje odvětví akvakultury, zejména inovativních projektů, u nichž může být značný dopad ztrát, může dále hrát odpovídající pojištění, které pokryje rizika týkající se populací a/nebo technologií. Komise proto bude analyzovat dopad projektů a zváží, zda je vhodné přizpůsobit současné Pokyny pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury.

Rovná soutěž v přístupu k prostoru

Rostoucí soutěž v přístupu k prostoru představuje velký problém pro další rozvoj, či dokonce udržení všech forem pobřežní akvakultury, jakož i chovu sladkovodních ryb.

Volba oblasti je stěžejní a územní plánování hraje klíčovou roli při poskytování vodítka a spolehlivých údajů ohledně umístění hospodářských činností, při poskytování jistoty investorům, předcházení konfliktům a hledání synergie mezi činnostmi a prostředím s finálním cílem v podobě udržitelného rozvoje.

Komise

- bude pokračovat ve svých iniciativách na podporu územního plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřežních oblastí, jak jsou vymezeny v rámci nové námořní politiky EU[5],

- vyzývá všechny členské státy k rozvoji systémů územního plánování námořních prostor, které plně zohledňují strategický význam akvakultury. V této souvislosti Komise jako součást přípravy příští reformy společné rybářské politiky zváží možnosti posílení vazeb mezi finančními nástroji Společenství a otázkou přístupu k prostoru pro námořní činnosti, včetně akvakultury,

- vyzývá členské státy k zajištění toho, aby pevninské územní plánování plně začleňovalo potřeby a hodnoty sladkovodní akvakultury.

Umožnit podnikům akvakultury uspokojit tržní poptávku

Odvětví akvakultury EU by mělo být schopné reagovat na poptávku spotřebitelů, umět se přizpůsobit změnám tržních požadavků a vyvíjet rovnocennou součinnost s ostatními aktéry v rámci obchodního řetězce[6]. Komise v roce 2009 přezkoumá tržní politiku pro produkty rybolovu a akvakultury a

- posoudí a v rámci budoucí reformy tržní politiky pro produkty rybolovu a akvakultury se zaměří na potřeby odvětví akvakultury, zejména pokud jde o organizace producentů, mezioborové vztahy, informování spotřebitelů a marketingové nástroje, jako je označování potravin z vodních organismů,

- bude pokračovat ve své angažovanosti spolu s členskými státy, Evropským parlamentem a zúčastněnými stranami s cílem rozvinout a podporovat normy (zejména v oblasti ekologické akvakultury či programů pro ekoznačky),

- bude pokračovat v mezinárodní spolupráci v oblasti označování a certifikace, zejména s FAO.

Mezinárodní rozměr

Inovativní odvětví je rovněž příležitostí k expanzi a vývozu know-how do ostatních částí světa pro odvětví související (např. vybavení, krmivo pro ryby, odvětví zdraví zvířat).

V této souvislosti Komise

- zváží vytvoření základny pro podporu rozvoje akvakultury ve třetích zemích a rozšíření podnikatelských příležitostí pro podniky akvakultury EU, a to v rámci vnějšího rozměru společné rybářské politiky,

- v rámci svého nového akčního plánu v oblasti zdraví zvířat bude rozvíjet vývozní strategii na úrovni Společenství, aby posílila roli Společenství při vyjednávání vývozních podmínek spojených s otázkami zdraví zvířat,

- bude pokračovat v podpoře potřeby udržitelnosti rozvoje akvakultury na mezinárodní úrovni s cílem zlepšit environmentální dopad některých současných postupů a zlepšit rovné podmínky odvětví na globální úrovni.

VYTVÁřENÍ PODMÍNEK PRO UDRžITELNÝ RůST AKVAKULTURY

Společenství zajistí, aby se odvětví akvakultury EU rozvíjelo způsobem, který je slučitelný s vysokou úrovní ochrany přírodního prostředí. Stejně tak potraviny z vodních organismů, které jsou produkovány v EU nebo do ní dováženy, musí odpovídat přísným normám ochrany zdraví spotřebitele a bezpečnosti. Společenství by rovněž mělo sledovat své cíle spočívající ve vysoké úrovni ochrany zdraví a dobrých životních podmínek zvířat chovaných ve vodním prostředí.

Zajištění slučitelnosti akvakultury s životním prostředím

Akvakultura šetrná k životnímu prostředí

EU se zavázala k vysoké úrovni ochrany životního prostředí a právní předpisy Společenství jsou založeny na zásadě předběžné opatrnosti. Jsou k dispozici technologie pro čištění vody odstraňováním odpadů a znečišťujících látek a v nadcházejících letech bude pravděpodobně rovněž významný další rozvoj nových technologií k omezení odpadních vod. Dodržování právních předpisů Společenství vztahujících se k vodě je rovněž zásadní pro zajištění jakosti vody nezbytné k produkci kvalitních a bezpečných potravin.

Komise

- bude pokračovat ve zdůrazňování významu environmentálně udržitelného rozvoje akvakultury ve svých politikách a opatřeních,

- bude pokračovat ve sledování vývoje v oblasti úniků ryb a v případě potřeby posoudí přidanou hodnotu možného opatření na úrovni Společenství.

Prostředí příznivé pro akvakulturu

Akvakultura vyžaduje vody nejvyšší jakosti, aby bylo zajištěno zdraví vodních živočichů a bezpečné produkty vysoké kvality.

První plány povodí rozpracované členskými státy podle rámcové směrnice o vodě[7] musí minimálně zachovat stávající úroveň ochrany oblastí produkce měkkýšů, jak je stanovena směrnicí o jakosti vod pro měkkýše[8]. Komise rovněž věří, že první aktualizace plánů povodí podle rámcové směrnice o vodě v roce 2015 by měla minimálně zachovat stejnou úroveň ochrany a že nově vymezené oblasti produkce měkkýšů by měly být vymezeny jako chráněné oblasti ve smyslu rámcové směrnice o vodě. Odlišné regulační režimy pro staré a nové oblasti produkce měkkýšů by neměly být možné.

V této souvislosti Komise

- zajistí, aby členské státy poskytovaly přiměřenou úroveň ochrany vod pro měkkýše v rámci prvních plánů povodí stanovených podle rámcové směrnice o vodě,

- zlepší informace určené příslušným vnitrostátním orgánům a odvětví, aby bylo zajištěno řádné provádění rámcové směrnice o vodě a rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí[9], pokud jde o činnosti akvakultury, včetně vypracování pokynů k používání rámcové směrnice o vodě na oblasti produkce měkkýšů,

- posoudí potřebu doplnění právního rámce EU o ochraně vod s ohledem na zrušení směrnice o jakosti vod pro měkkýše.

Vytvoření vysoce výkonného odvětví chovu vodních živočichů

Optimální chovatelské podmínky, dobré zdraví a odpovídající krmivo vyhovující fyziologickým potřebám chovaných vodních živočichů je pro optimální růst a produkci zásadní. Zajištění dobrých životních podmínek chovaných ryb rovněž přispívá k zlepšení image odvětví akvakultury.

Zajištění zdraví zvířat

Právní rámec EU týkající se zdraví vodních živočichů a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů byl přezkoumán v roce 2006. Komise zabezpečí plné provedení směrnice 2006/88/ES a zajistí, aby potřeby v oblasti zdraví vodních živočichů byly plně zohledněny v nové strategii politiky v oblasti zdraví zvířat a akčním plánu pro provádění uvedené strategie[10]. V této souvislosti Komise

- do roku 2011 posoudí a případně přezkoumá seznam závažných nákaz vodních živočichů[11],

- v roce 2009 přezkoumá současná ustanovení související s dodatečnými zárukami týkajícími se některých nákaz uložených na úrovni členských států, aby zajistila, že tato opatření nepředstavují neopodstatněné překážky, přičemž současně zachová vysokou úroveň ochrany zdraví zvířat,

- posoudí současné dostupné finanční nástroje na podporu opatření týkajících se zdraví vodních živočichů (zejména podpory opatření biologické ochrany v hospodářstvích a školení). Toto posouzení bude začleněno do reformy společné rybářské politiky a souvisejícího finančního rámce.

Zajištění dobrých životních podmínek zvířat

Dobré životní podmínky zvířat jsou společným zájmem spotřebitelů, tvůrců politiky a producentů. Vedle etické dimenze jsou dobré životní podmínky zvířat významným kritériem volby spotřebitele.

Vědecký základ dobrých životních podmínek ryb je mnohem méně rozvinutý než v případě suchozemských hospodářských zvířat. V souladu s akčním plánem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat[12] Komise tudíž

- bude konzultovat problematiku dobrých životních podmínek ryb podle jednotlivých druhů a bude podporovat přístup podle jednotlivých druhů na mezinárodních fórech (zejména v rámci Světové organizace pro zdraví zvířat),

- v příštích dvou letech zahájí hodnocení týkající se dobrých životních podmínek ryb v akvakultuře s cílem prozkoumat možná legislativní i nelegislativní opatření. Mimoto Komise zamýšlí revidovat současná ustanovení nařízení o ochraně zvířat během přepravy[13], která se v současnosti uplatňují na všechny obratlovce, ale pro vodní živočichy nejsou vhodná,

- podpoří iniciativy odvětví, které mají za cíl zajistit dobré životní podmínky chovaných ryb.

Řešení potřeby veterinárních léčivých přípravků

Nákazy ryb jsou problémem spadajícím jak do problematiky zdraví zvířat, tak jejich dobrých životních podmínek. Umožnit kontrolované a opatrné používání léčivých přípravků u hospodářských zvířat má proto zásadní význam. Omezená dostupnost povolených veterinárních léčivých přípravků zaměřených na řešení zdravotních rizik však zůstává jedním z hlavních problémů odvětví akvakultury.

Komise

- podpoří členské státy a dotčené zúčastněné strany v provádění doporučení, které učinila pracovní skupina pro dostupnost veterinárních léčivých přípravků „Availability Task Force“ ve své zprávě z roku 2007[14], a bude se podílet na navrhovaných pravidelných přezkumech situace,

- přispěje ke zlepšení výměny informací mezi příslušnými orgány a různými aktéry v oblasti zdraví ryb, zejména svoláváním schůzek odborníků a zúčastněných stran.

Zajištění kvality a udržitelnosti krmiva pro ryby

Přístup k cenově přijatelnému a snadno dostupnému krmivu pro ryby zůstává kritickým bodem rozvoje akvakultury. Hlavními akvakulturními druhy požadovanými evropským trhem jsou masožravé druhy, jejichž krmivo dosud značně závisí na dostupnosti rybí moučky a rybího tuku. Závislost odvětví na rybí moučce a rybím tuku jako hlavních složkách krmiva ryb může vzbudit znepokojení ohledně jeho hospodářské i environmentální udržitelnosti. Na straně jedné produkce rybí moučky / rybího tuku zvládá jen obtížně pokrýt rostoucí poptávku, čímž tlačí ceny směrem nahoru. Na straně druhé použití rybí moučky / rybího tuku z průmyslového rybolovu může zpochybnit udržitelnost odvětví a poškodit jeho image. Zároveň musí být při hledání vhodných alternativ vzaty v potaz různé okolnosti, od ochrany spotřebitele po dobré životní podmínky zvířat. Při vymezování pravidel a norem Společenství pro krmiva pro ryby musí být dosaženo obezřetné rovnováhy mezi přínosy plynoucími z vysoké ochrany spotřebitele a omezeními konkurenceschopnosti odvětví.

V rámci své politiky pro velmi vysokou úroveň ochrany spotřebitele bude Komise přispívat k podpoře akvakultury EU zlepšováním práva EU v oblasti krmiv

- zvyšováním dostupnosti nezbytných přísad do krmiva pro ryby, zejména na základě pokynů pro „hladký“ postup povolování přísad do krmiva přijatých v květnu 2008,

- zabezpečením přijetí svého návrhu revidovaného nařízení o vedlejších produktech živočišného původu[15], aby zajistila, že vodní živočichové mohou být krmeni krmivem pocházejícím z vodních živočichů, a zároveň předcházela tomu, že ryby určitého druhu budou krmeny krmivem pocházejícím z téhož druhu ryb.

Zajištění ochrany zdraví spotřebitele a uznání výhod potravin z vodních organismů pro zdraví

Pro zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele musí příslušné orgány přijmout preventivní opatření a uložit požadavky k zajištění kvality a bezpečnosti potravin, jakož i v případě potřeby stanovit dohled a zákaz uvádění na trh. To vyžaduje solidní a vědecky podloženou identifikaci těchto rizik a rovné podmínky. Komise

- bude pokračovat v řešení potřeby zajistit, aby potraviny z vodních organismů byly pro spotřebitele bezpečné, ať už se jedná o potraviny produkované ve Společenství či dovezené ze třetích zemí,

- zachová soulad legislativních nástrojů s novými poznatky o bezpečnosti potravin, aby reagovala na rizika nejvhodnějším způsobem. V tomto rámci Komise opětovně přezkoumá situaci v oblasti biotoxinů na základě přezkumu mořských biotoxinů, který by měl Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) předložit do poloviny roku 2009,

- bude dále zakládat svou činnost na vědeckých poznatcích a zásadě předběžné opatrnosti. Komise rovněž posoudí a zohlední výhody spojené s konzumací potravin z vodních organismů pro zdraví.

ZLEPšENÍ IMAGE A řÍZENÍ ODVěTVÍ

Evropská akvakultura by měla využívat zlepšeného rámce řízení. Je rovněž důležité zlepšit image akvakultury a vytvořit rovné podmínky na úrovni EU, které přispějí k udržitelnému rozvoji akvakultury. Konzultace se zúčastněnými stranami je důležitá ke zlepšení image podniků akvakultury. Vnitrostátní orgány však hrají prvořadou roli při určování vývoje akvakultury na svém území.

Lepší provádění právních předpisů EU

Lepší provádění právních předpisů EU ze strany členských států by mělo zajistit rovné podmínky hospodářských subjektů při rozhodování týkajícím se rozvoje akvakultury.

Komise k tomuto cíli rovněž přispěje a

- vypracuje návody a zorganizuje zvláštní semináře se zúčastněnými stranami a vnitrostátními orgány, aby usnadnila předávání znalostí a zavádění svých hlavních nástrojů v oblasti politiky životního prostředí. V této souvislosti bude dána priorita návodům k činnostem v oblasti akvakultury a sítě Natura 2000,

- zajistí, aby členské státy řádně provedly právo EU v oblasti zdraví zvířat a ochrany spotřebitele, v případě potřeby spolu s vypracovanými dodatečnými pokyny. Komise bude pokračovat v provádění inspekcí a auditů na místě a v zajišťování toho, aby třetí země splňovaly požadavky přinejmenším rovnocenné požadavkům stanoveným právními předpisy EU. Komise se zaměří zejména na řádné provádění testů na mořské biotoxiny u měkkýšů a na provádění nové směrnice o politice zdraví a tlumení některých nákaz vodních živočichů členskými státy.

Snižování administrativní zátěže

Pro podporu rozvoje je zásadní snižovat administrativní zátěž, zejména pro malé a střední podniky.

Komise

- bude pokračovat v rozvoji své politiky zjednodušování legislativního prostředí a snižování administrativní zátěže na úrovni EU,

- vyzývá členské státy k přijetí opatření k usnadnění rozvoje podnikání a snížení administrativní zátěže plynoucí z vnitrostátních ustanovení, zejména zjednodušením licenčních řízení v akvakultuře.

Zajištění náležité účasti zúčastněných stran a odpovídající informovanosti veřejnosti

Široká a odpovídající konzultace přispívá k lepším právním předpisům a lepšímu řízení, k nimž se Komise v plném rozsahu zavázala. Odvětví a veřejné orgány by měly poskytovat transparentní informace na posílení image odvětví.

Komise

- posoudí potřebu revize a zlepšení image odvětví akvakultury a také možnosti posílení role zástupců akvakultury,

- zřídí fórum pro dialog mezi evropskou platformou pro technologii a inovace v oblasti akvakultury (EATIP), Komisí a manažery výzkumných programů členských států, aby se usnadnilo plánování výzkumných činností na úrovni Společenství a na vnitrostátní úrovni,

- vyzývá členské státy k podpoře proaktivních iniciativ pro informování veřejnosti ze strany odvětví akvakultury, zejména s využitím možností, které jsou dostupné v rámci Evropského rybářského fondu.

Zajištění odpovídajícího sledování odvětví akvakultury

Veřejné politiky se musí opírat o spolehlivé ukazatele. Donedávna byl rozsah oficiálních statistik EU o akvakultuře omezený. V této souvislosti Komise

- bude sledovat pokrok a vývoj v této oblasti, zejména prostřednictvím nového nařízení o statistikách[16] a nového rámce pro shromažďování údajů,

- bude aktivně spolupracovat na mezinárodním poli (zejména s FAO) na dalším rozvoji a shromažďování globálních a harmonizovaných ukazatelů tohoto rostoucího odvětví,

- rozšíří svou informační základnu týkající se tržních cen. Komise učiní nezbytná opatření k zavedení systému sledování cen pro produkty rybolovu a akvakultury v rámci celého obchodního řetězce.

ZÁVěR

Vývoj v celosvětovém měřítku a strategický význam akvakultury, pokud jde o zajišťování potravin, přispívají k nadějné budoucnosti tohoto odvětví.

V EU se akvakultura stala moderním, dynamickým odvětvím, které produkuje bezpečné produkty vysoké hodnoty a kvality; rozvinula rovněž prostředky k environmentální udržitelnosti. Toto odvětví se však také potýká s řadou problémů. Tato strategie by měla odvětví akvakultury EU poskytnout nejlepší možný potenciál růstu při zohlednění jeho předností i omezení.

Cílem tohoto sdělení je zvýšit povědomí tvůrců politik a veřejných orgánů o významu akvakultury v Evropské unii. Tato strategie má rovněž za cíl posílit vůdčí roli EU a poskytnout vodítko jak zúčastněným stranám, tak správním orgánům, a zajistit tak, že politiky nezbytné pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury budou navrhovány za konzistentních a jasných podmínek. Musíme z těchto problémů akvakultury EU učinit příležitosti.

K dosažení uvedených ambic se musí všichni soukromí i veřejní aktéři angažovat pro budoucnost evropského odvětví akvakultury.

Komise proto vyzývá Parlament, Radu a všechny zúčastněné strany k podpoře této strategie akvakultury EU a ke spolupráci v rámci partnerství veřejných orgánů a zúčastněných stran na úrovni EU, států a na místní úrovni, aby se projevil potenciál rozvoje akvakultury EU, a zároveň je vyzývá, aby pokračovaly v zajišťování environmentální udržitelnosti a nejpřísnějších norem v oblasti zdraví.

[1] FAO: Stav světové akvakultury v roce 2008 (údaje bez vodních rostlin).

[2] Sdělení Komise ke strategii pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury – KOM(2002) 511.

[3] V roce 2007 Komise hodnotila dosažený pokrok a zahájila širokou veřejnou konzultaci a debaty se zúčastněnými stranami o vyhlídkách odvětví akvakultury v Evropě:viz http://ec.europa.eu/fisheries/cfp/governance/consultations/consultation_100507_en.htm a http://ec.europa.eu/fisheries/meetings_events/events/archives/events_2007/conference_151107_en.htm

[4] Sdělení Komise: Evropská strategie mořského a námořního výzkumu – KOM(2008) 534.

[5] KOM(2007) 575 a KOM(2008) 791: Rozvrh pro územní plánování námořních prostor: dosažení společných principů v EU.

[6] Projekt „Consensus“ je příkladem hodným následování, pokud jde o zlepšenou diskusi mezi zúčastněnými stranami obchodního řetězce.

[7] Směrnice 2000/60/ES.

[8] Směrnice 2006/113/ES.

[9] Směrnice 2008/56/ES.

[10] KOM(2008) 545.

[11] V tomto rámci již Komise ze seznamu nákaz zahrnutých ve směrnici 2006/88/ES vyškrtla jarní virózu kaprů.

[12] KOM(2006) 13.

[13] Nařízení (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností.

[14] http://www.hma.eu/203.html http://www.hma.eu/uploads/media/TF_Report_Availability_Vet_Medicines.pdf

[15] KOM(2008) 345.

[16] Nařízení (ES) č. 762/2008.