52009DC0140

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 24.3.2009

KOM(2009) 140 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

ZPRÁVA O POKROKU JEDNOTNÉHO EVROPSKÉHO TRHU ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ ZA ROK 2008 (14. ZPRÁVA) {SEK(2009) 376}

1. Úvod

Odvětví elektronických komunikací v EU uživatelům a spotřebitelům i nadále přináší významné výhody. Země EU zaujímají celosvětově vedoucí postavení v zavádění širokopásmového připojení, mobilní internet se rychle rozšiřuje, ceny většiny služeb nadále klesají a spotřebitelé stále více používají balíčky služeb. Toto odvětví není vůči současné hospodářské krizi imunní[1], avšak relativně silné peněžní toky v důsledku nezbytné povahy základních telekomunikačních služeb, které jsou stále více nabízeny za paušální sazby, stejně jako relativně nízká úroveň zadlužení, mu zajišťují určitou odolnost. Příjmy i nadále rostou a odvětví zaznamenává v reálných hodnotách rychlejší růst než ekonomika. Stále náročnější prostředí si však vyžaduje přijetí regulačního přístupu, který posílí předvídatelnost a jistotu a vytvoří na jednotném trhu EU rovné podmínky.

I přes výhody pro spotřebitele dosažení plného potenciálu konkurenčního trhu telekomunikací stále brání neefektivní a nekonzistentní provádění regulačních předpisů. Například postoje k přístupovým sítím nové generace (NGA) jsou nejednotné a regulační metody pro nastavení sazeb za ukončení volání v mobilních sítích zůstávají rozdílné. Je třeba soudržnější přístup k těmto vznikajícím a stávajícím regulačním problémům, aby se zvýšila jistota a spotřebitelé i podniky získali lepší příležitost využívat výhod posíleného a konkurenceschopnějšího jednotného trhu.

V rámci procesu usilujícího o účinnou a soudržnou právní úpravu Komise dokončuje doporučení o regulaci sazeb za ukončení volání v pevných a mobilních sítích a připravuje doporučení o regulovaném přístupu k sítím NGA.

Na obecnější úrovni je cílem návrhů Komise[2] na reformu předpisového rámce EU posílit postavení spotřebitelů, podpořit skutečnou hospodářskou soutěž a odstranit strukturální překážky, jež stále brání rozvoji vnitřního trhu. Tyto návrhy jsou momentálně předmětem diskusí v Evropském parlamentu a v Radě.

Toto sdělení podává informace o vývoji odvětví elektronických komunikací v roce 2008[3].

2. Vývoj trhu

Odvětví telekomunikací v EU v roce 2008 pokračovalo v růstu, a to o 1,3 %[4] v reálných hodnotách, přičemž ekonomika celkově zaznamenala 1% zvýšení HDP. Odvětví se díky stabilitě peněžních toků u většiny hospodářských subjektů se současným prudkým zhoršením hospodářského klimatu vyrovnává relativně lépe než jiná odvětví, avšak tak jako zbytek ekonomiky čelí potížím v přístupu k úvěrům, které budou mít nevyhnutelný dopad na jeho schopnost provádět investice.

Ceny většiny standardních komunikačních služeb i nadále klesaly a odvětví elektronických komunikací mělo nadále zmírňující dopad na inflaci. V celkovém pohledu byl průměrný evropský spotřebitel služeb elektronických komunikací v roce 2008 v lepší situaci než rok předtím.

[pic]Spotřebitelé také mohli využít širší dostupnosti nových služeb, jako je mobilní širokopásmové připojení a pevné širokopásmové připojení prostřednictvím optického vlákna, čímž se zvýšil potenciál pro hospodářskou soutěž založenou na sítích. Obzvláště významným aspektem v roce 2008 bylo zvýšení přenositelnosti čísel pevných i mobilních sítí, která usnadňuje změnu operátorů a je klíčovým nástrojem pro podporu hospodářské soutěže.

EU k těmto trendům rovněž přispěla zásahem k zajištění nižších cen tam, kde byla hospodářská soutěž nedostatečná. Dobrým příkladem je nařízení o roamingu v EU[5], v jehož důsledku ceny roamingu poklesly přibližně o 60 %. Očekává se, že v roce 2009 bude působnost nařízení o roamingu, o níž aktuálně probíhá debata v Evropském parlamentu a v Radě, rozšířena tak, aby zahrnovala přemrštěné ceny za roamingové SMS zprávy a datové služby.

Investice a příjmy

Příjmy odvětví telekomunikací v roce 2008 představovaly 52 % příjmů celého odvětví informačních a komunikačních technologií. Údaje za rok 2007 získané vnitrostátními regulačními orgány ukazují, že příjmy odvětví telekomunikací v EU dosáhly téměř 357 miliard EUR, tj. 2,9 % HDP.

[pic]

Údaje o investicích v Nizozemsku a ve Spojeném království pocházejí z odhadů OECD.

[pic]

Investice se v roce 2007 zvýšily přibližně o 1,5 % a zaznamenaly tak šestý rok růstu v řadě. Tento trend bude v roce 2008 pravděpodobně pokračovat, bude však v důsledku finanční krize oslaben[6].

Tržní kapitalizace odvětví telekomunikací od začátku roku 2008 poklesla, avšak ne tak výrazně jako u ostatních odvětví. Dow Jonesův index SXKP[7], zachycující výkon celého odvětví, poklesl o 20 % ve srovnání s 25 % u celé ekonomiky[8].

Mobilní služby

V důsledku vzrůstajících objemů hovorů a rozšíření širokopásmového mobilního připojení zůstává trh mobilních služeb nejdynamičtější součástí odvětví elektronických komunikací.

Ceny mobilních služeb v průběhu roku obecně poklesly, zejména díky snížení cen mobilních hlasových služeb a vnitrostátních SMS zpráv. Výsledné nižší příjmy operátorů byly nicméně částečně kompenzovány zvýšením objemů. Jak ale ukazuje následující graf, mezi cenami v rámci EU jsou stále velké odchylky. Je docela možné, že některé odlišnosti odrážejí rozdíly v místních nákladech a kupní síle, některé mohou být způsobeny různými obchodními modely a některé mohou vyplývat z podmínek hospodářské soutěže, avšak odchylky jsou celkově tak velké, že je nepravděpodobné, že by tyto rozdíly byly způsobeny pouze uvedenými faktory. Zdá se, že k těmto odchylkám podstatně přispívají rozdíly v regulaci mezi členskými státy.

[pic]

[pic]

Pro výše uvedené grafy byly využity cenové koše za použití metodologie OECD z roku 2002[9].

Ceny mobilní telefonie měřené tzv. „metodologií cenových košů OECD” od roku 2004 u všech spotřebitelských profilů klesly o 34,5 %.

Mobilní internetové služby nyní představují okolo 3 % obratu odvětví a vykazují i nadále silné známky růstu. Rostoucí poptávka po mobilních širokopásmových službách prokazuje potřebu koordinovanějšího přístupu ke správě zdrojů spektra na úrovni Společenství, což je hlavním záměrem návrhů na přezkum předložených Komisí.

Podle odhadů představují 11 % celkových příjmů mobilních operátorů SMS zprávy. Zatímco ceny za SMS zprávu zůstaly stabilní, operátoři nabízejí „balíky” SMS, v nichž může být cena za jednu SMS zprávu na vnitrostátní úrovni velmi nízká a které mohou generovat významné objemy. Minulý rok ukázal, že někteří operátoři začali nabízet datové služby za paušální datové tarify. Příjmy z mobilních internetových služeb jsou v Evropě vyšší než ve Spojených státech.

Tyto vnitrostátní trendy se však neodrážejí v cenách za SMS roaming a do určité míry ani v cenách za služby datového roamingu, jež po celé EU zůstávají neodůvodněně vysoké. Z těchto důvodů přijala Komise návrhy na rozšíření působnosti současného nařízení o roamingu, aby zahrnovala uvedené služby.

Průměrná míra rozšíření mobilních služeb v EU, která byla již minulý rok na velmi vysoké úrovni, pokračovala v růstu ze 112 % na 119 %[10]. Využívání služeb „3G“ je rovněž na vzestupu a odhaduje se, že na konci roku 2008 měly v EU okolo 91,3 milionu uživatelů (15,5 % celkového počtu zákazníků mobilních operátorů). Průměrný tržní podíl předních operátorů, jenž byl během předchozích dvou let stabilní, poklesl přibližně o 3 %.

[pic]

Sazby za ukončení volání v mobilních sítích

Vnitrostátní regulační orgány svými zásahy nadále snižovaly sazby za ukončení volání v mobilních sítích, ty však zůstávají poměrně vysoké. Průměrná hodnota těchto sazeb v říjnu 2008 činila 8,55 eurocentu, což představuje snížení o 11,6 % ve srovnání s 9,67 centu z října 2007. Mezi jednotlivými sazbami stále existují výrazné odchylky – od 2,10 centu na Kypru po 15,92 centu v Bulharsku.

Hlasové služby pevných sítí

Tradiční trh hlasových služeb pevných sítí v roce 2008 pokračoval v poklesu a ztratil 5 % příjmů, což je podobná hodnota jako v roce 2007. Tento trend převážně vysvětluje nahrazení služeb poskytovaných prostřednictvím tradičních komutovaných sítí mobilními a širokopásmovými službami (např. voláním prostřednictvím širokopásmových sítí).

Tržní podíly zavedených operátorů pevných sítí se v průměru stabilizují, i když v některých zemích se podíly zavedených operátorů zvýšily. Byl zaznamenán výrazný růst přímého přístupu od alternativních operátorů: o pět procentních bodů na 18,6 % zákazníků mezi červencem 2007 a 2008.

Ceny se obecně stabilizují, nicméně na některých trzích s místními hovory se zvýšily. Pokud jde o trh propojení pevných sítí, velkoobchodní ceny se rovněž stabilizují.

[pic] VoIP a konvergence

VoIP (hlasové služby přes internet) pokračuje v nahrazování tradičních hlasových služeb pevných sítí. Tržní podíl řízeného VoIP se téměř zdvojnásobil a dosáhl 8,33 % trhu EU.

12,25 % evropské populace je nyní zákazníky balíčků služeb, což je nárůst o 33,3 % oproti minulému roku[11].

Stanovení cen

Ceny za tříminutové i desetiminutové vnitrostátní volání v průběhu roku poklesly o 11,7 %, což je největší propad od roku 2004.

[pic] Širokopásmové připojení

Míra rozšíření pevného širokopásmového připojení v roce 2008 nadále rostla. Přibylo 14 milionů nových linek, čímž průměrná míra rozšíření širokopásmového připojení v EU dosáhla 22,9 %.

[pic]

Nejúspěšnější země EU si v rozšíření širokopásmového připojení udržely celosvětově vedoucí postavení. Devět zemí EU je nyní před USA a EU se dotahuje na Japonsko a Austrálii.

[pic]

Mezera mezi evropskými zeměmi s nejlepšími a nejhoršími výsledky se zužuje, i když rozdíl je stále významný: zemi s nejhoršími výsledky (Slovensko) od země s nejlepšími výsledky (Dánsko) dělí 26,3 procentních bodů.

Hlavní technologií širokopásmového připojení v EU zůstává DSL, ale zvyšuje se podíl alternativních technologií (optická vlákna a bezdrátové připojení). Pokračuje masivní růst produktů založených na zpřístupněném účastnickém vedení, které nyní představují 69,3 % všech DSL linek užívaných alternativními operátory. Dochází ke snižování velkoobchodních přístupových cen. Komise zváží důsledky tohoto vývoje ve svém doporučení o přístupových sítích nové generace.

Ceny širokopásmových přípojek i nadále klesají.

[pic]

Tři čtvrtiny širokopásmových připojení v EU nabízejí rychlost stahování dva megabity za sekundu (Mbit/s) a více, tedy rychlost, která podporuje například internetové televizní vysílání.

[pic]

Širokopásmové připojení se začíná prosazovat (s průměrnou 13% mírou rozšíření). Počet mobilních širokopásmových připojení, která využívají pouze specifické datové karty, modemy nebo klíče, je však podstatně nižší (s mírou rozšíření 2,8 %). Mobilní širokopásmové přípojky se v řadě zemí stávají perspektivní alternativou k pevnému širokopásmovému připojení, i když přenosové rychlosti umožňované mobilními technologiemi jsou zpravidla nižší než u drátových technologií.

[pic]

Politiky členských států usilující o překlenutí digitální propasti se začínají vyplácet, pro další zmenšení této mezery je však třeba učinit více. Na konci roku 2007 byly sítě DSL dostupné pro 93 % evropské populace, avšak 30 % obyvatel venkova tuto možnost přístupu dosud nemá[12].

3. Regulační prostředí

Institucionální rámec

Nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů

Nezávislé vnitrostátní regulační orgány jsou nutným předpokladem pro zajištění spravedlivé a účinné regulace odvětví. Nezávislost může být oslabena zejména tam, kde členské státy nad operátory stále vykonávají kontrolu. Komise byla nucena zahájit řízení pro porušení povinnosti proti Litvě, Lotyšsku a Lucembursku, aby zajistila účinné oddělení regulačních funkcí od vlastnických a kontrolních funkcí. Řízení ve věci Lucemburska bylo na začátku roku 2009 zastaveno. Podmínky pro jmenování nebo odvolání ředitele vnitrostátního regulačního orgánu přiměly Komisi postoupit řízení ohledně Polska Soudnímu dvoru a zahájit řízení pro porušení povinnosti proti Rumunsku. Útvary Komise rovněž zkoumají podmínky, za nichž byl odvolán ředitel slovenského vnitrostátního regulačního orgánu. Po účinném oddělení regulačních a vlastnických funkcí Komise příslušné řízení pro porušení povinnosti proti Bulharsku zastavila.

Pravomoci a zdroje vnitrostátních regulačních orgánů

Zatímco otázka zdrojů v některých členských státech působí znepokojení, obecně se zdá, že většina vnitrostátních regulačních orgánů disponuje příslušnými zákonnými pravomocemi k provádění úkolů stanovených v předpisovém rámci. Komise zahájila řízení pro porušení povinnosti proti Švédsku pro nedostatek vhodných pravomocí k řešení sporů ohledně propojení.

Opravné prostředky

Systematické využívání opravných prostředků a zdlouhavé procedury v řadě členských států nadále oslabují právní jistotu a účinné provádění předpisového rámce (např. v Belgii, Maďarsku, Portugalsku, Rumunsku a Švédsku). Oproti tomu v Řecku a v Polsku bylo vynaloženo úsilí k vyřešení těchto problémů. Soudní dvůr mezitím objasnil, které podniky nebo uživatelé mají právo podat opravný prostředek proti rozhodnutím vnitrostátních regulačních orgánů, v důsledku čehož se v některých členských státech (např. ve Švédsku) očekává zvýšení počtu způsobilých stran a díky zlepšenému postavení konkurentů se zvýší právní ochrana.

Regulační opatření

Analýza trhu

Ohledně druhého kola tržních analýz došlo k významnému pokroku a v některých případech již začalo třetí kolo (např. ve Finsku, Rakousku a Maďarsku). S ohledem na několik nedávno odevzdaných oznámení lze konstatovat, že první kolo tržních analýz dokončily všechny členské státy s výjimkou Bulharska, Polska a Rumunska.

Nápravná opatření

Mnohé členské státy nezajišťují řádné či včasné provádění a vynucování nápravných opatření. Kromě Spojeného království i některé další členské státy zvažují možnost určité formy oddělení operátora s významnou tržní silou a podnikly dokonce počáteční kroky. Ve Švédsku byl přijat zákon s cílem umožnit vnitrostátnímu regulačnímu orgánu po schválení Komisí nařídit zavedenému operátorovi funkční oddělení.

Komise, vycházející ze svých zkušeností s prováděním předpisového rámce, bude pokračovat v podpoře vnitrostátních regulačních orgánů a ve spolupráci s nimi, s cílem posílit předvídatelnost a zlepšit jistotu na trhu.

Jak je uvedeno níže, nejednotnost v přístupu k nápravným opatřením je i nadále problémem.

Širokopásmové připojení

Přestože bylo v některých zemích (např. v Německu, ve Slovinsku a Španělsku) konečně zpřístupněno několik přístupových produktů, jako je bitový tok nebo „nahé DSL“, v jiných zemích (např. v Bulharsku, na Slovensku, v Maďarsku, na Kypru, ve Švédsku a Lotyšsku), problémy typu zpoždění v provádění uložených nápravných opatření nebo jeho absence, nevhodné technické nebo hospodářské podmínky pro dostupné přístupové produkty, nebo nejednotnost v podmínkách pro různé přístupové produkty jsou příčinou malého rozšíření těchto produktů a ztěžují soutěž pro alternativní operátory.

Přístupy k povinnostem kontroly nastavení cen pro velkoobchodní širokopásmový přístup připojení se mezi jednotlivými členskými státy podstatně liší. Některé vnitrostátní regulační orgány vycházejí z metodologie snížené maloobchodní ceny, jiné používají nákladovou orientaci. Některé vnitrostátní regulační orgány nebyly schopny provést povinnosti nákladové orientace, které uložily, a vycházejí zatím z jiných metod, například z referenčního srovnávání (např. v Portugalsku a Polsku).

Vnitrostátní regulační orgány rovněž řeší velký problém v regulaci balíčků služeb, kde mají zajistit, aby operátoři byli schopni konkurence.

Otázka sítí nové generace zůstává pro vnitrostátní regulační orgány výzvou a zatímco mnohé z nich začaly uvažovat o regulaci těchto sítí a přijímat příslušná opatření, některé jiné jsou teprve ve velmi rané fázi diskusí, což stejně jako nejednotnost mezi členskými státy vytváří pro operátory nejistotu.

Některé vnitrostátní regulační orgány zrušily povinnosti uložené na trhu s velkoobchodním širokopásmovým přístupem tím, že definovaly různé zeměpisné trhy (ve Spojeném království a v Portugalsku).

Mobilní služby

Pokud jde o metodiku výpočtu sazeb za ukončení volání v mobilních sítích, přístupy se stále liší. V některých členských státech cenová regulace vůbec neexistuje a sazby za ukončení volání v mobilních sítích tak jsou předmětem obchodních jednání (např. na Slovensku). V rámci EU rovněž existují rozdíly, pokud jde o určení symetrických nebo asymetrických sazeb za ukončení volání v mobilních sítích. Jak již bylo konstatováno, sazby za ukončení volání v mobilních sítích se v důsledku těchto nejednotných postupů země od země velmi liší.

Služby pevných linek

Členské státy pro trhy ukončení volání používají různé metodiky nákladového účetnictví, jako je model dlouhodobých přírůstkových nákladů (LRIC) nebo historické náklady.

Vnitrostátní regulační orgány v mnoha zemích (např. v Německu, ve Španělsku, Francii, v České republice, Irsku a Nizozemsku) zrušily regulaci maloobchodních trhů pro volání.

V průběhu konzultačního procesu Společenství zaznamenala Komise praxi, kdy zatímco definice trhu byla změněna s cílem rozptýlit její obavy, nápravná opatření uložená v uvedeném trhu, kde jsou pravomoci Komise menší, vedla ke stejnému výsledku, jako by ke změně definice trhu nedošlo. Návrhy Komise na reformu předpisového rámce EU by takové situaci zamezily tím, že by Komisi umožnily jednat rovněž tehdy, kdy nápravná opatření navržená vnitrostátním regulačním orgánem ohrožují efektivní fungování jednotného trhu.

Správa spektra

- Rozhodnutí Komise o harmonizaci rádiového spektra přijatá do roku 2007 byla ve většině členských států obecně provedena, s výjimkou rozhodnutí o harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve Společenství. Některé členské státy mezitím přijaly kroky k zavedení tržních přístupů do svých postupů pro správu spektra (např. Dánsko, Nizozemsko, Portugalsko a Řecko).

- V listopadu 2008 Komise navrhla aktualizaci a zjednodušení směrnice GSM s cílem umožnit zavedení nových mobilních služeb v pásmu 900 MHz, počínaje službami UMTS. Několik členských států podniklo konkrétní kroky v oblasti regulace s cílem umožnit využití frekvenčních pásem 900 MHz a 1800 MHz pro služby založené na jiných technologiích než je GSM.

Na úrovni EU přijaly Evropský parlament a Rada rozhodnutí[13] o výběru a povolování soustav poskytujících družicové pohyblivé služby (MSS), jehož cílem je vytvoření jednotného trhu pro celoevropské družicové pohyblivé služby.

Bude zřejmě třeba více úsilí, aby byla účinně provedena rozhodnutí Komise o harmonizaci spektra.

Digitální dividenda

Zatímco některé členské státy (např. Finsko, Francie nebo Spojené království) využily příležitosti, kterou nabízí digitální dividenda, aby umožnily poskytování inovativních služeb, některé jiné mají v úmyslu ponechat celou digitální dividendu nebo její část pro účely vysílání.

Některé členské státy o této otázce dosud nerozhodly. Komise v roce 2009 vypracuje nezbytná opatření pro rezervaci a koordinaci uvedených pásem na úrovni EU.

4. Zájem spotřebitelů

Transparentnost tarifů

Jedním ze základních kamenů opatření na ochranu spotřebitele zakotvených ve směrnici o univerzální službě je záruka transparentních tarifů a aktuálních informací o standardních obchodních podmínkách.

Přestože je nutná další činnost, některé členské státy v tomto kontextu uznaly potřebu přijmout opatření s cílem zlepšit transparentnost tarifů. V řadě členských států byly vytvořeny různé nástroje na porovnávání cen dostupné prostřednictvím internetu. Tam, kde takové nástroje existují, je znatelný trend k rozšíření jejich záběru na další platformy a na balíčky služeb.

Zdá se, že se spotřebitelé stále více obávají o transparentnost informací o rychlosti širokopásmového připojení i o udržení kvality širokopásmových služeb.

Některé členské státy přijaly kroky k zajištění záruk rychlosti širokopásmového připojení pro spotřebitele. Kodexy postupů, dobrovolné dohody v rámci odvětví a různá opatření týkající se kvality služeb zavedené v Maďarsku, Řecku, Lotyšsku, Francii a Španělsku stanoví jasné požadavky ohledně rychlosti širokopásmového připojení.

Několik členských států také zavedlo opatření k posílení transparentnosti cen nadstandardních služeb a dalších služeb využívajících negeografická čísla, kde nedostatek informací o cenách často působí obavy.

Univerzální služba

Komise po pravidelném přezkumu rozsahu univerzální služby vydala na toto téma v roce 2008 sdělení a zahájila tak na úrovni EU debatu o budoucnosti univerzální služby se zvláštním důrazem na širokopásmové služby.

Některé členské státy rozsah aktuálních závazků univerzální služby omezily, jelikož trh některé prvky univerzální služby poskytuje, aniž by bylo třeba určovat jakýkoli konkrétní podnik (např. Česká republika, Dánsko, Lotyšsko, Maďarsko).

V červnu 2008 Evropský soudní dvůr ve významném rozsudku týkajícím se Francie odmítl vnitrostátní pravidlo, podle něhož mohly být určeny pouze podniky schopné poskytovat univerzální službu na celém území členského státu. Podle Soudního dvora mají členské státy povinnost zajistit poskytování univerzální služby nákladově efektivním způsobem při respektování zásad objektivity, nediskriminace a minimálního narušení trhu.

Zdá se, že pro mnoho členských států bylo obtížné zřídit souhrnné účastnické seznamy a informační služby o telefonních číslech zahrnující zákazníky pevných i mobilních linek, kteří souhlasili s uvedením svého jména v seznamu. Komise v této souvislosti zahájila celkem jedenáct řízení pro porušení povinnosti, z nichž všechna byla po zpřístupnění uvedených služeb zastavena, s výjimkou řízení ve věci Portugalska, jež bylo předloženo ESD. Souhrnné účastnické seznamy a informační služby o telefonních číslech však dosud nejsou dostupné v Bulharsku a Rumunsku.

Poskytovatelé služeb vyjádřili obavy ohledně zadržovacích sazeb uplatňovaných operátory mobilních sítí za volání na informační služby o telefonních číslech.

Přenositelnost čísla

Přenositelnost čísla je nyní k dispozici pro uživatele mobilních i pevných sítí ve všech členských státech s výjimkou Bulharska (u čísel pevných linek), které na základě smlouvy o přistoupení získalo výjimku do ledna 2009.

Počet přenesených mobilních čísel v uplynulém roce vzrostl (o 14,1 milionu více v roce 2008)[14]. Své číslo od zavedení této služby do října 2008 přeneslo 60,2 milionu zákazníků (10,3 % mobilních čísel; v říjnu 2007 to bylo 8,3 %).

Od zavedení přenositelnosti čísel pevných linek do října 2008 své číslo přeneslo okolo 26 milionů zákazníků (o 37 % více než v roce 2007).

Ceny uplatňované za přenositelnost čísla se do značné míry liší. Zatímco v některých zemích se neuplatňuje žádný velkoobchodní poplatek, např. v Estonsku, ve Španělsku (u mobilních čísel) a v Německu (u čísel pevných linek), poplatky za přenositelnost čísla pevné linky dosahují až 49 EUR na Slovensku a za přenositelnost mobilního čísla 45 EUR na Maltě.

[pic]

Zásadní důležitost má časový aspekt. V říjnu 2008 trval přenos mobilního čísla v Evropě v průměru 8,5 dne a u přenosu čísla pevné linky 7,5 dne (7,8 dne v říjnu 2007).

Doba přenosu se mezi členskými státy podstatně liší a tento rozdíl nelze odůvodnit vnitrostátní situací. Existuje tudíž významný prostor pro zkrácení doby přenosu čísla a Komise proto ve svých revidovaných návrzích doporučila lhůtu jednoho dne. Nejméně šest členských států (Spojené království, Portugalsko, Španělsko, Slovensko, Itálie, Polsko) navrhlo zkrácení doby přenosu čísla na jeden až pět dnů.

[pic]

(Údaje z Dánska a Lucemburska nejsou k dispozici)

Evropské číslo tísňového volání 112

Na jednotné evropské číslo tísňového volání 112 lze nyní zdarma volat a kontaktovat záchranné služby z pevných i mobilních telefonů kdekoli v EU. Stále však ještě existují určité oblasti s prostorem pro zlepšení, například poskytování informací o poloze volajícího v případě volání na linku 112 z mobilních telefonů, vyřizování hovorů a zvyšování informovanosti.

Řízení pro porušení povinnosti proti Bulharsku z důvodu nedostupnosti linky 112 bylo na začátku roku 2009 zastaveno a čtyři ze sedmi řízení pro porušení povinnosti z důvodu nezajištění informací o poloze volajícího u volání na linku 112 byla ukončena rozsudkem (v případě Nizozemska, Litvy, Slovenska a Itálie). Rozhodnutí Soudního dvora zatím splnilo pouze Slovensko. Komise navíc zahájila řízení pro porušení povinnosti proti Itálii, která nezajistila, aby vyřizování hovorů na linku 112 a odpovědi na ně byly stejně efektivní, jako v případě hovorů na ostatní vnitrostátní čísla tísňového volání.

Komise v červnu 2008 spustila internetovou stránku[15] věnovanou lince 112, nabízející informace ve všech úředních jazycích EU. V rámci dalšího úsilí o zvýšení informovanosti o lince 112 byl 11. únor vyhlášen evropským dnem linky 112 a Komise bude pokračovat v propagaci této linky a v šíření osvědčených postupů mezi členskými státy.

Soukromí a elektronické komunikace

Přes existenci iniciativ mezinárodní spolupráce v oblasti vynucování zůstává dosažení skutečné důvěrnosti a bezpečnosti elektronických komunikací problémem, zejména na internetu, jak ilustruje několik porušení bezpečnosti nebo kontroverzní internetové marketingové strategie v členských státech (např. Německo, Spojené království, Malta).

5. Závěry

Odvětví telekomunikací v roce 2008 pokračovalo v růstu a v současné obtížné hospodářské situaci prokazuje dobrou odolnost. Přestože se podmínky hospodářské soutěže zlepšují a rozšiřují se nové technologie, existují důkazy o nejednotnosti regulačních přístupů v odstraňování přetrvávajících překážek a rozvoji technologií optických vláken.

Zásadním úkolem ve stále náročnějším prostředí je zajistit účinné provádění a jednotný regulační přístup, což je klíčovým cílem reformy předpisového rámce, kterou Komise zahájila v listopadu 2007. Je nezbytné přezkum co nejdříve dokončit a přivést tak jednotný trh blíže k dotvoření, poskytnout subjektům na trhu právní jistotu a dosáhnout větších přínosů pro spotřebitele.

[1] Současná krize se odlišuje od propadu v roce 2002, jenž specificky postihl odvětví telekomunikací.

[2] KOM(2007) 697-699.

[3] Pokud není uvedeno jinak, zpráva popisuje stav věcí ke dni 31. prosince 2008 a tržní data ke dni 1. října 2008.

[4] EITO, listopad 2008.

[5] http://ec.europa.eu/information_society/activities/roaming/regulation/index_en.htm

[6] EITO, listopad 2008

[7] Dow Jones SXKP Telecoms Index (k 22. srpnu 2008): údaje viz příloha

[8] Měřeno indexem Dow Jones 50 Stoxx Index.

[9] Další podrobnosti lze nalézt v přílohách.

[10] Podle údajů OECD dosahovala míra rozšíření mobilních služeb v roce 2007 87 % v USA a 84 % v Japonsku.

[11] Balíček služeb znamená obchodní nabídku dvou nebo více služeb uvedených na trh jako jedna služba a nabízených za jednu cenu.

[12] KOM(2008) 572 o rozsahu univerzální služby – Komise otevřela diskusi o budoucnosti univerzální služby s obzvláštním důrazem na širokopásmové služby.

[13] Č. 626/2008 ES.

[14] Údaje pro Spojené království nejsou k dispozici.

[15] http://ec.europa.eu/112.