[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 18.3.2009

KOM(2009) 128 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Zjednodušená společná zemědělská politika pro Evropu – úspěch pro všechny

OBSAH

1. Agenda Komise pro jednodušší SZP 1

2. Úspěchy od roku 2005 1

3. Akční plán pro zjednodušení společné zemědělské politiky 1

4. Zvláštní zaměření 1

5. Výhled 1

6. Závěr 1

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Zjednodušená společná zemědělská politika pro Evropu – úspěch pro všechny

AGENDA KOMISE PRO JEDNODUššÍ SZP

Současná Komise od počátku svého mandátu usilovala o zjednodušení společné zemědělské politiky (SZP)[1]. Zemědělce a další hospodářské subjekty v odvětví zemědělství je třeba osvobodit od byrokracie a požadavků, jež nejsou nutné k dosažení politických cílů a zajištění řádné správy peněz daňových poplatníků. Zjednodušení SZP je nezbytné k tomu, aby se naše zemědělské hospodářství stalo konkurenceschopnější, k ochraně a vytváření pracovních míst a pro zdravý rozvoj našich venkovských oblastí. Proto je zjednodušená SZP úspěchem pro všechny.

Komise v roce 2005 předložila sdělení o zjednodušení a zlepšení právní úpravy společné zemědělské politiky (SZP). Představila v něm ambiciózní program na podstatné zjednodušení SZP. Tento program a jeho provádění jsou plně začleněny do celkové strategie Komise pro zlepšení právní úpravy[2] a zejména do klouzavého programu pro zjednodušení a do akčního programu pro snižování administrativní zátěže.

Od té doby bylo dokončeno působivé množství projektů pro zjednodušení souvisejících se SZP. Nyní je vhodná chvíle k provedení bilance a ohlédnutí za dosaženými úspěchy. Toto sdělení poukáže na činnosti provedené od roku 2005 a nastíní výsledné snížení administrativní zátěže pro zemědělce a správní orgány[3]. Zvláštní pozornost bude věnována klouzavému akčnímu plánu pro zjednodušení, jednotné společné organizaci trhu, studii administrativní zátěže zemědělských podniků z roku 2007 a výsledkům procesu kontroly stavu SZP. Na závěr sdělení prozkoumá cesty k dalšímu zjednodušení v budoucnosti.

ÚSPěCHY OD ROKU 2005

V roce 2005 se Evropská komise zavázala provést řadu činností, jež je možné charakterizovat buď jako technické zjednodušení, nebo zjednodušení politiky[4].

Technické zjednodušení

Pročištění zemědělských pravidel

Zastaralé právní předpisy Rady a Komise jsou průběžně identifikovány a odstraňovány, jako například v odvětví mléka[5]. Při přijetí nových právních předpisů se stávající předpisy ruší. Další předpisy, které stále existovaly, aniž by plnily jakýkoli účel, byly prohlášeny za zaniklé prohlášením o bezúčinnosti v roce 2006[6] a na začátku tohoto roku[7], které celkem zahrnuje téměř 300 zastaralých předpisů. V tomto roce bude přijat návrh na zrušení řady zastaralých předpisů Rady.

Jednotné nařízení o společné organizaci trhů

Rada dne 22. října 2007 přijala nařízení (ES) č. 1234/2007[8], známé rovněž jako jednotné nařízení o společné organizaci trhů. V tomto nařízení, které nahrazuje 45 předpisů Rady, jsou seskupeny veškeré odvětvové společné organizace trhů. Více podrobností o jednotné společné organizaci trhu obsahuje odstavec 4.1.

Státní podpory

Komise v letech 2006 a 2007 upravila a usměrnila svou politiku týkající se státních podpor v odvětví zemědělství. Kromě revidovaných pokynů ke státní podpoře[9] a nařízení o blokových výjimkách v zemědělství[10] přijala Komise nové nařízení de minimis [11], kterým se zvyšuje prahová hodnota de minimis pro podporu, jež mohou členské státy poskytnout v odvětví zemědělství. Pokud opatření splňuje podmínky uvedené v nařízení de minimis , nepovažuje se za státní podporu a nevyžaduje se tudíž žádné oznámení. Těmito změnami se snížil počet příslušných právních nástrojů z šesti na tři.

Správní náklady

Komise v roce 2006 zahájila studii pro určení administrativní zátěže zemědělských podniků vzniklé v důsledku reformy SZP z roku 2003. Konečné výsledky studie byly zveřejněny v listopadu 2007. Více podrobností o této studii obsahuje odstavec 4.2.

Sdílení osvědčených postupů

Pro výměnu názorů na zjednodušení a sdílení nápadů a zkušeností bylo zřízeno několik platforem. Nejprve byla zřízena skupina odborníků složená z vnitrostátních odborníků na zjednodušení. Tato skupina se v průměru schází přibližně třikrát ročně. Řada členských států tuto platformu využila k představení a prodiskutování vnitrostátních iniciativ pro zjednodušení.

Zúčastněné strany a představitelé odvětví zemědělství a průmyslu se zúčastnili několika schůzí poradní skupiny pro zjednodušení.

Konference o zjednodušení společné zemědělské politiky konaná v říjnu 2006 a seminář o zjednodušení zorganizovaný v říjnu 2007 nabídly širokou platformu pro diskusi a výměnu zkušeností mezi všemi stranami zapojenými do provádění SZP.

Akce související s politikou

Reforma společné organizace trhu s cukrem

Reforma v odvětví cukru, formálně přijatá na začátku roku 2006, měla za následek hmatatelné zjednodušení systému. Sjednotila různé typy kvót do systému jediné kvóty, začlenila rozpočet pro podporu v oblasti cukru do obálky režimu jednotné platby a nahradila intervenci soukromým skladováním.

Režim jednotné platby

V prvních letech své existence byl režim jednotné platby při několika příležitostech upraven, aby se zjednodušilo jeho fungování a stal se vstřícnější k zemědělcům. Bylo toho dosaženo například začleněním krajinných prvků (jako jsou živé ploty a zídky) do plochy způsobilé pro přímou podporu a několika změnami po přijetí zprávy o podmíněnosti[12].

Odvětví ovoce a zeleniny a vína

Díky reformám v odvětví ovoce a zeleniny a v odvětví vína se zjednodušila pravidla. Konkrétně výsledkem skutečnosti, že tato odvětví jsou nyní zahrnuta v režimu jednotné platby, je stejnorodější systém přímé podpory příjmů.

Začlenění odvětví ovoce a zeleniny do režimu jednotné platby může vést ke snížení administrativní zátěže zemědělských podniků ve výši 2,2 milionu EUR.

Tyto reformy navíc přinesly zvýšenou flexibilitu při provádění politiky prostřednictvím plánování řízeného buď organizacemi producentů v odvětví ovoce a zeleniny, nebo členskými státy pro odvětví vína.

Posouzení dopadů a vyhodnocování

Posouzení dopadů se v minulých letech stalo nezbytným nástrojem pro přípravu důležitých reforem v odvětví zemědělství a jeho součástí je významné zapojení zúčastněných stran v rané fázi. Nástroj posouzení dopadů umožňuje předběžné posouzení správních nákladů, identifikaci a hodnocení problémů, formulování řešení a srovnání dopadu těchto řešení. Legislativní proces se díky tomu stává transparentnějším. Proces posouzení dopadů rovněž zvyšuje kvalitu návrhu a diskuse o něm.

Od roku 2005 bylo provedeno osm posouzení dopadů pro všechny významné reformy SZP, například pro reformu odvětví vína a ovoce a zeleniny a kontrolu stavu SZP[13].

Procesy

Konzultace zúčastněných stran, prověřování, akční plán

Návrhy členských států a zúčastněných stran, jež by mohly být označeny jako technické zjednodušení, byly začleněny do nově vytvořeného klouzavého akčního plánu pro zjednodušení. Akční plán umožňuje plánování a sledování činností pro zjednodušení SZP a v současnosti obsahuje okolo 50 projektů.

Od roku 2005 bylo přijato více než 200 návrhů na zjednodušení SZP.

Konference

Komise ve dnech 3. a 4. října 2006 zorganizovala mezinárodní konferenci o zjednodušení společné zemědělské politiky.

Zúčastnili se jí zástupci různých oblastí a zájmů včetně zemědělců, hospodářských subjektů, zpracovatelského průmyslu, akademického sektoru a orgánů členských států, přispěli k diskusi o zjednodušení a ukázali, že existuje politická vůle ke zjednodušení SZP, což je proces, pro jehož úspěch je nutné zapojení všech.

Z konference vzešel konkrétní projekt týkající se použití vývozních osvědčení a Komise jej převzala. Podrobnosti obsahuje kapitola 3.

Interní odborná příprava

I u právních předpisů platí, že prevence je lepší než léčba. Zaměstnancům zapojeným do přípravy návrhů právních předpisů byla a bude poskytována interní odborná příprava v oblasti navrhování předpisů. Cílem tohoto kursu je dosažení jasných a jednoduchých textů od samého počátku legislativního procesu.

Systémy informačních technologií

Při zjednodušování a snižování administrativní zátěže je významným prvkem informační technologie. V tomto kontextu došlo k významnému pokroku. V konečné fázi vývoje je systém ISAMM (Informační systém pro řízení a sledování zemědělského trhu) pro usnadnění elektronické výměny informací mezi útvary Komise a členskými státy. V současnosti probíhá pilotní projekt a první modul systému by měl začít plně fungovat do léta 2009.

AKčNÍ PLÁN PRO ZJEDNODUšENÍ SPOLEčNÉ ZEMěDěLSKÉ POLITIKY

Na konferenci v roce 2006 byla představena první verze „klouzavého“ akčního plánu pro zjednodušení. Bylo v ní uvedeno 20 projektů pro technické zjednodušení SZP. Do ledna 2009 se plán rozšířil na přibližně 50 projektů[14], z nichž bylo provedeno 43. Projekty přijaté do akčního plánu byly založeny na návrzích od členských států, zúčastněných stran, organizací zemědělců, zpracovatelů i na nápadech vzešlých z útvarů Komise.

Následující projekty si zasluhují podrobnější vysvětlení, neboť jsou dobrým příkladem pozitivních dopadů, jež může zjednodušení přinést hospodářským subjektům a/nebo zemědělcům.

Vývozní licence na hovězí maso

Komise v roce 2007 přijala odvětvově specifické zjednodušující opatření v odvětví hovězího a telecího masa. Vývoz v tomto odvětví, ať už s vývozní náhradou nebo bez ní, probíhal na základě licence. I když je zásadní pokračovat ve sledování obchodu s produkty vyváženými s náhradou, nejevilo se již jako nezbytné sledovat vývoz zboží obchodovaného bez náhrady. Komise proto odstranila povinnost předložit pro takový vývoz vývozní licenci.

Toto opatření je výhodné pro vývozní společnosti i vnitrostátní orgány, jelikož znamená méně dokumentů a administrativní a kontrolní práce.

Pro ilustraci: toto opatření snižuje náklady na vývoz hovězího masa v průměru přibližně o 16 EUR na tunu. Navíc odstraňuje byrokracii a zlepšuje podnikatelské prostředí.

Označování vajec

Evropská komise v roce 2007 přijala nová podrobná pravidla ohledně obchodních norem pro vejce, zejména ohledně označování vajec. Tato pravidla vytvářejí moderní a transparentní právní prostředí, aniž by oslabila informovanost a ochranu spotřebitelů.

Například se již nevyžaduje třídění vajec, která jsou přímo využívána v odvětví. Nová pravidla umožňují sebrání, roztřídění, označení a zabalení vajec do deseti dnů po snášce, namísto aby byla sbírána každý třetí pracovní den. To odvětví pomáhá lépe se organizovat, což je obzvláště užitečné v rušných obdobích roku.

Tato nová flexibilita snižuje náklady producentů a navazujících odvětví, jakož i náklady na kontrolu pro členské státy.

Pravidlo deseti měsíců

V čl. 44 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 bylo stanoveno, že pozemky, které zemědělec ohlásí pro přímé platby, musí být tomuto zemědělci k dispozici po dobu alespoň deseti měsíců.

Toto ustanovení bylo zrušeno a doba deseti měsíců byla nahrazena jednotným datem, které může určit členský stát. Znamená to, že se od zemědělců již nevyžaduje, aby měli půdu k dispozici po dobu deseti měsíců, aby mohli obdržet podporu. Získávají větší flexibilitu pro řízení svých podniků a pro reakci na vývoj trhu.

Zrušení pravidla deseti měsíců pravděpodobně povede ke snížení administrativní zátěže zemědělských podniků ve výši přibližně 19 milionů EUR.

Dovozní a vývozní licence

V červnu 2008 Komise odstranila velkou většinu licenčních povinností v odvětví zemědělství. U dovozu byly licenční požadavky sníženy z 500 na 65 a u vývozu zůstává pouze 43 požadavků[15]. Navíc byl zjednodušen právní rámec pro zbývající licenční požadavky a nyní sestává z jediného nařízení (s výjimkou případů vývozních náhrad a celních kvót). Řídí veškeré aspekty licencí, jasně identifikuje veškeré produkty, pro něž je vyžadována licence, a stanoví pravidla pro platnost licence a úroveň bezpečnosti.

Výhody pro hospodářské subjekty (dovozce a vývozce) jsou:

- ušetří na správních nákladech na zpracování dokumentů spojených s dovozem nebo vývozem;

- již jim nebudou vznikat náklady na složení (a opětovné získání) licenční jistoty.

Úspory pro vnitrostátní správní orgány jsou zřejmé, jelikož je vyžadováno méně administrativní práce a kontrol.

Toto pravidlo bude pravděpodobně pro hospodářské subjekty mít za následek snížení celkové zátěže spojené s licencemi ve výši přibližně 7,4 milionu EUR.

Obchodní normy pro ovoce a zeleninu

Komise v rámci reformy odvětví ovoce a zeleniny i přes určitý odpor řady členských států snížila počet specifických obchodních norem z 36 na 10 (jablka, citrusové plody, kiwi, saláty a čekanka salátová, broskve a nektarinky, hrušky, jahody, zeleninová paprika, stolní hrozny a rajčata), zracionalizovala související kontrolní operace a zřídila všeobecnou obchodní normu zahrnující většinu ovoce a zeleniny.

26 zrušených norem představuje 25 % obchodu s čerstvým ovocem a zeleninou. Díky tomuto opatření již hospodářským subjektům nevznikají náklady na dodržování norem s výjimkou zajištění řádné a uspokojivé obchodní jakosti jejich produktů a vnitrostátní orgány již nemusí provádět kontroly těchto 26 specifických norem.

Podmíněnost

I když studie administrativní zátěže zemědělských podniků dospěla k závěru, že správní náklady způsobené podmíněností jsou relativně nízké, mezi 0,3 % a 4,3 % celkové zátěže, podmíněnost zemědělce nicméně irituje.

Aby zmenšila vnímané nepohodlí a ulehčila systému, povolila Komise pro kontroly na místě oznamování předem. Zemědělcům již navíc nejsou snižovány platby, pokud se dopustí nevýznamného porušení nebo pokud by snížení bylo menší než limit de minimis ve výši 100 EUR.

Tato zlepšení umožňují zemědělcům lépe si plánovat svou činnost, vyžadují méně dokumentů k nápravě malých porušení a odstraňují hrozbu sankcí za triviální přestupky. Opatření rovněž zjednodušuje úkoly vnitrostátních správních orgánů.

Oznamování kontrol na místě předem může vést ke snížení administrativní zátěže pro zemědělské podniky až do výše do 5,7 milionu EUR.

ZVLÁšTNÍ ZAMěřENÍ

V následujícím oddíle jsou podrobněji popsány tři činnosti se zásadním významem pro zjednodušení SZP. Tyto projekty se týkají zjednodušení právních předpisů, administrativní zátěže a zjednodušení politiky a mají dopad napříč odvětvími: jednotná společná organizace trhu, studie administrativní zátěže a kontrola stavu SZP.

Jednotná společná organizace trhu

Významným úspěchem v kontextu zjednodušení právních předpisů SZP bylo v roce 2007 přijetí nařízení Rady, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů8, běžně nazývané jednotným nařízením o společné organizaci trhů.

Vzhledem k její technické povaze nespočívala jednotná společná organizace trhu ve změně základní politiky, nýbrž v harmonizaci ustanovení, díky čemuž se usnadnila orientace v pravidlech SZP, tato pravidla byla zeštíhlena, stala se přístupnějšími a usnadnilo se jejich použití.

Nové nařízení seskupilo a nahradilo všech 21 jednotlivých společných organizací trhu do jednoho jednotného nařízení, čímž se počet článků snížil z okolo 920 na přibližně 230 a celkem 78 právních předpisů Rady bylo zrušeno[16].

Na makroúrovni se přijetím jednotné společné organizace trhu podstatně snížil počet právních předpisů, jimiž se SZP řídí, takže nyní SZP v podstatě upravují pouze čtyři předpisy, konkrétně nařízení o přímých platbách, jednotné nařízení o společné organizaci trhů, nařízení o rozvoji venkova a nařízení o financování SZP.

Konečně, jednotná společná organizace trhu usnadňuje další zjednodušení a snižování administrativní zátěže na úrovni prováděcích ustanovení Komise.

Studie administrativní zátěže

V souvislosti s akčním programem pro snižování administrativní zátěže byla koncem roku 2007 zveřejněna studie „o posouzení administrativní zátěže zemědělských podniků, jež vyplývá ze SZP“[17]. Tato studie, provedená v Dánsku, Německu, Francii, Irsku a Itálii, poskytuje posouzení správních nákladů spojených s režimem jednotné platby v roce 2006 a podává výhled budoucího vývoje.

Studie identifikuje několik prvků s dopadem na administrativní zátěž v zemědělských podnicích.

První prvek se týká provádění nařízení SZP o přímých platbách členskými státy. Jde například o volbu členských států ohledně modelu režimu jednotné platby (historického, regionálního nebo jejich kombinace) a o to, zda se rozhodly plně oddělit platby nebo určité prvky ponechat spojené. Dalšími faktory jsou nastavení postupu podávání žádostí a systém převodu nároků.

Podle návrhů předložených v kontextu akčního plánu pro snižování administrativní zátěže mohly členské státy například použitím informačních technologií ve všech členských státech dosáhnout snížení administrativní zátěže zemědělských podniků o více než 400 milionů EUR.

Další aspekty ovlivňující úroveň administrativní zátěže jsou vnitrostátní podnikatelská kultura, například využívání externích poradců, a strukturální rozdíly, jako je velikost zemědělského podniku a diferenciace produkce.

Výsledky studie ukazují, že se administrativní zátěž zemědělských podniků podstatně sníží. Jedním faktorem je účinek procesu osvojování znalostí a zánik správních nákladů spojených se zahájením režimu jednotné platby[18]. Dalším významným důvodem jsou změny rozhodnuté při kontrole stavu SZP.

Kontrola stavu SZP

Zjednodušení bylo jedním z hlavních faktorů motivujících návrhy Komise na kontrolu stavu SZP[19]. Kontrola stavu SZP zjednodušuje ustanovení o režimu jednotné platby a zefektivňuje reformu SZP z roku 2003.

Jeden z hlavních zjednodušujících prvků kontroly stavu SZP spočívá v dalším oddělení plateb a zrušení několika režimů, jako jsou platby na energetické plodiny a pšenici tvrdou, a rovněž režimu pro odbyt smetany, másla a zahuštěného másla. Jak studie administrativní zátěže ukazuje[20], režimy spojené podpory vytvářejí pro zemědělce další administrativní zátěž. Další oddělení proto automaticky vede ke snížení takové zátěže.

Kontrola stavu SZP rovněž zjednodušila pravidla o osvobozené částce za odlišení, stejně jako ustanovení o fungování vnitrostátní rezervy a platebních nároků pocházejících z této rezervy.

Navíc jsou zrušena pravidla ohledně vynětí z produkce a podmínky vztahující se na převod platebních nároků jsou zjednodušeny.

Kontrola stavu SZP pravděpodobně povede ke snížení administrativní zátěže zemědělských podniků ve výši okolo 135 milionů EUR v důsledku zrušení zvláštních režimů pro energetické plodiny, platbu za plochu plodiny, pšenici tvrdou, skořápkové ovoce a brambory určené pro výrobu škrobu. Navíc se odhaduje, že se zrušením režimu vynětí z produkce sníží administrativní zátěž zemědělských podniků o 146 milionů EUR.

VÝHLED

Pokrok dosažený v uplynulých letech v žádném případě nepovede k zastavení činnosti v oblasti zjednodušení pro odvětví zemědělství. Zjednodušení a snížení nadbytečné administrativní zátěže jsou stálé úkoly, které se neprovedou samy. Pro udržení dynamiky a vytvoření prostředí nabízejícího vhodné podmínky pro další zjednodušení SZP jsou pro nadcházející roky naplánovány níže uvedené prvky a projekty.

Společné počáteční datum

Legislativní změny ve SZP jsou obvykle stanoveny od pevně určeného data, jako je začátek hospodářského roku. Aby se dále usnadnilo jednodušší sledování politiky a jejích změn, stejně jako předvídání těchto změn, bude dále prozkoumána možnost zavést pro legislativní změny ve SZP společná počáteční data[21].

Podmíněnost

Pravidla pro podmíněnost jsou v současnosti stanovena v různých právních předpisech. Bude dále posouzena myšlenka vypracování návrhu jednoho jednotného právního předpisu o podmíněnosti prostřednictvím harmonizace současných pravidel.

Komunikace

Komise bude usilovat o zjednodušení a harmonizování právního rámce pro sdělování a uchovávání informací a dokumentů v kontextu sdíleného řízení SZP. Tento nový rámec by se nakonec mohl použít na veškerou komunikaci v rámci SZP kromě sdělování finančních informací a prostřednictvím informačních technologií na veškeré systémy fungující v tomto kontextu. Tyto systémy mohou být řízeny Evropskou komisí nebo příslušnými orgány členských států. Součástí tohoto nového právního rámce by navíc mohlo být umožnění přístupu ke shromážděným informacím pro veškeré dotčené orgány a veřejnost.

„Sklízení zkušeností“

Od roku 2010 bude zaveden program odborné přípravy pro úředníky generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova, zahrnující pobyt v zemědělském podniku. Účelem tohoto programu je dále prohloubit porozumění praktickým aspektům a problémům tohoto odvětví. Toto zvýšené porozumění může vést k politikám, které budou ještě relevantnější pro praktickou situaci, ve které se evropští zemědělci nacházejí. Konkrétní podrobnosti programu se zvažují.

Politika jakosti

Dne 15. října 2008 byla zveřejněna zelená kniha o jakosti zemědělských produktů. Tato zelená kniha zahajuje širokou veřejnou konzultaci o politice jakosti a řeší otázku zjednodušení a snížení administrativní zátěže, především s ohledem na obchodní normy a systémy certifikace a zeměpisného označení.

Komise na základě této veřejné konzultace v květnu 2009 vydá sdělení. Některé možnosti zahrnuté v uvedeném sdělení by na zjednodušení a snížení administrativní zátěže mohly mít významný dopad.

Pokračování akčního plánu

Akční plán bude nadále probíhat a budou přidávány a prováděny nové projekty. Jeden z těchto nových projektů se týká odvětví chmele.

V současnosti mají pěstitelé chmele povinnost registrovat smlouvy o pěstování. Tato registrace umožňuje získat zásadní tržní informace a vytváří na trhu určitou úroveň transparentnosti. Současně však tato činnost pěstitele a správní orgány zatěžuje. Pro snížení této administrativní zátěže budou posouzeny alternativní možnosti generování tržních údajů v odvětví chmele. Podle výsledku posouzení budou učiněny příslušné návrhy.

Pravidelný přezkum

Komise prozkoumá možnost provádění pravidelnějšího přezkumu právních předpisů, v jehož rámci by se mohly revidovat předpisy určitého stáří. Jeho součástí by mohla být analýza toho, zda je třeba uchovat stávající ustanovení a pokud ano, v jakém formátu. Nový právní předpis by následně byl aktuální a v souladu s nejnovějšími zásadami navrhování právních předpisů.

Používání jazyka a přístupnost právních textů

Jazyk použitý v právních předpisech může omezit jejich přístupnost pro běžné uživatele. Komise bude pokračovat v úsilí o dosažení větší srozumitelnosti právních předpisů tím, že zhodnotí, jak používá jazyk, a posoudí možnost poskytovat odbornou přípravu v oblasti psaní.

Pokračující sdílení osvědčených postupů

Komise bude i nadále organizovat setkání s členskými státy a zúčastněnými stranami s cílem diskutovat o činnostech pro zjednodušení SZP a dále je rozvíjet. V tomto kontextu rovněž mohou být rozpracovány možnosti dalšího zjednodušení podmíněnosti.

ZÁVěR

Výsledky procesu zjednodušení ukazují, že úsilí Komise o postup směrem k jednodušší SZP bylo obzvláště úspěšné. Jeho budoucí pokračování je jasnou známkou odhodlání Komise dosáhnout dalšího zjednodušení. Na základě prvních výsledků měření[22] lze realisticky očekávat, že cíl spočívající ve snížení administrativní zátěže o 25 % do roku 2012 bude splněn. Je to o to působivější, že SZP existuje v dynamickém politickém prostředí s různými a často protichůdnými finančními a politickými zájmy na pozadí široké škály kultur a struktur zemědělského hospodářství. Jelikož je SZP spojena s přidělováním finančních zdrojů, navíc nevyhnutelně podléhá přísným pravidlům řízení a kontroly pro ochranu celistvosti rozpočtu EU, tj. peněz daňových poplatníků.

Zjednodušení SZP vytváří podnikatelské prostředí, v němž jsou zemědělci a další hospodářské subjekty méně zatíženi správními náklady a náklady na dodržování norem, a činí tak společenství evropských zemědělců konkurenceschopnějším. Zemědělci tak jsou v lepší pozici pro řešení svých problémů a splnění požadavků svých zákazníků. Celkově z toho tak mají prospěch všichni občané EU.

Zemědělci a hospodářské subjekty v zemědělství však vnímají složitost svého podnikatelského prostředí nejen na základě pravidel SZP, ale v kontextu veškerých právních norem, kterým podléhají. Komise proto nazírá na zjednodušení a snižování nadbytečné administrativní zátěže jako na komplexní cíle, které je třeba sledovat ve všech oblastech politiky relevantních pro odvětví zemědělství a na všech úrovních včetně členských států a regionů. Tomuto aspektu by v budoucnosti měly věnovat obzvláštní pozornost všechny subjekty v tomto procesu.

[1] KOM(2005) 509, 19.10.2005.

[2] Třetí strategický přezkum zlepšování právní úpravy v Evropské unii – KOM(2009) 15, 28.1.2009.

[3] Údaje uvedené v tomto sdělení zpravidla vycházejí z předběžných výsledků provedeného měření a z doporučení předložených v souvislosti s akčním programem pro snižování administrativní zátěže. V souladu se standardním nákladovým modelem použitým v uvedeném měření je administrativní zátěž stanovena na základě nákladů na dodržení informační povinnosti podle právních předpisů EU, jakož i souvisejících vnitrostátních prováděcích opatření.

[4] Technické zjednodušení (tj. v neměnném rámci politiky) vyžaduje přezkoumání právního rámce, správních postupů a mechanismů řízení, aby se dosáhlo usměrnění a zvýšila se hospodárnost a aby bylo současných cílů politiky dosaženo účinnějším způsobem a beze změn v souvisejících politikách;„ zjednodušením politiky “ se prostřednictvím zlepšení nástrojů na podporu zemědělství a rozvoje venkova sníží složitost. Lze říci, že jde o „rozvoj politiky, který vede ke zjednodušení“.

[5] Nařízení Komise (ES) č. 1081/2008 (Úř. věst. L 296, 5.11.2008, s. 4).

[6] Úř. věst. C 148, 24.6.2006.

[7] Úř. věst. C 30, 6.2.2009.

[8] Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

[9] Úř. věst. C 319, 27.12.2006, s. 1.

[10] Nařízení (ES) č. 1857/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení (ES) č. 70/2001 (Úř. věst. L 358, 16.12.2006, s. 3).

[11] Nařízení Komise (ES) č. 1535/2007 ze dne 20. prosince 2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v produkčním odvětví zemědělských produktů (Úř. věst. L 337, 21.12.2007, s. 35).

[12] KOM(2007) 147, 29.3.2007.

[13] Další informace o posouzení dopadů: http://ec.europa.eu/governance/impact/index_en.htm .

[14] Další informace: http://ec.europa.eu/agriculture/index_en.htm.

[15] Nařízení Komise (ES) č. 514/2008 ze dne 9. června 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 376/2008, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty (Úř. věst. L 150, 10.6.2008, s. 7).

[16] Po začlenění ustanovení pro ovoce a zeleninu nařízením Rady (ES) č. 361/2008 (Úř. věst. L 121, 7.5.2008, s. 1).

[17] http://ec.europa.eu/agriculture/analysis/external/burden/index_en.htm.

[18] Pozitivní proces osvojování znalostí a zánik nákladů na zahájení činnosti sníží správní náklady zemědělských podniků o více než 900 milionů EUR.

[19] KOM(2008) 306, 20.5.2008.

[20] Viz odstavec 4.2.

[21] Viz rovněž KOM(2009) 15.

[22] Podle dostupných odhadů se zátěž v oblasti přímých plateb sníží nejméně o 1,4 miliardy EUR.