52008DC0395

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 26.6.2008

KOM(2008) 395 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Pokyny pro integrovaný přístup k námořní politice: úsilí o uplatňování osvědčených postupů v integrované námořní správě a při konzultacích se zainteresovanými subjekty

OBSAH

1. Úvod 3

2. Úsilí o vytváření integrované námořní politiky 4

3. Nutnost integrovaného přístupu k námořní správě a hlavní hnací faktory 6

4. Pokyny pro integrovaný rámec správy evropských moří a oceánů 9

4.1 Rozvoj strategického přístupu k námořní politice na vnitrostátní úrovni 9

4.2 Správní rámce pro rozhodování veřejných orgánů na vnitrostátní úrovni 10

4.3. Úloha pobřežních oblastí a jiných místních rozhodovacích orgánů 10

4.4. Zapojení zainteresovaných subjektů do vytváření integrované námořní politiky 11

4.5 Efektivnější vazby na regionální úrovni jednotlivých povodí 11

5. Závěry 12

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Pokyny pro integrovaný přístup k námořní politice: úsilí o uplatňování osvědčených postupů v integrované námořní správě a při konzultacích se zainteresovanými subjekty

1. ÚVOD

Oceány a moře jsou velmi složitým systémem a jsou ovlivňovány mnoha činnostmi, zájmy a politikami. Není proto překvapením, že odborné znalosti a také pravomoci k řešení rozmanitých problémů v oblasti námořní problematiky jsou rozptýleny mezi velké množství veřejných i soukromých subjektů na různých úrovních správy, od Organizace spojených národů až po malé pobřežní komunity.

Světové oceány a světová moře jsou však propojeny a opatření v jednom moři nebo v jedné oblasti ovlivňující moře může mít zamýšlený nebo nezamýšlený a kladný nebo záporný vliv na ostatní moře a ostatní oblasti námořní politiky. Kvůli stále intenzivnějšímu využívání moří a oceánů v odvětvích, jako je námořní doprava, energetika, cestovní ruch nebo rybolov, v kombinaci se změnou klimatu navíc vzrostl tlak na mořské prostředí. Vzhledem k této úzké provázanosti je nejlepší řešit námořní záležitosti komplexně. Rostoucí množství vlád v Evropě i po celém světě začíná používat nový, průřezový a integrovaný přístup ke správě námořních záležitostí.

Takový přístup je také hlavním prvkem sdělení Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii (dále „modrá kniha“), které v říjnu 2007 navrhla Komise[1] a které již schválila Evropská rada a Evropský parlament[2].

Tento přístup rovněž vychází z přesvědčení, že téměř každý úkol, před kterým Evropa v současnosti stojí, má určitý námořní rozměr, a to včetně úkolů v oblasti energetiky, změny klimatu, ochrany a zachování životního prostředí, výzkumu a inovací, konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst, mezinárodního obchodu, dopravy a logistiky. Integrovaný přístup na každé úrovni je proto základním nástrojem pro vytváření a provádění politik napříč odvětvími, různými úrovněmi správy a při přeshraniční spolupráci a umožňuje systematickou identifikaci synergií a slabin. To nejen zajišťuje efektivnější prostředky k plnění souvisejících politických cílů, ale také vytváří prostor pro vývoj sdílených, průřezových nástrojů a společného souboru znalostí, které zajistí účinná a hospodárná řešení.

Pro přechod na integrovanější přístup zřídila Komise v roce 2005 řídicí skupinu komisařů pro námořní záležitosti a meziresortní skupinu pro námořní záležitosti, jež sdružuje generální ředitelství zabývající se tématy, jež s moři a oceány souvisejí. V nedávné době pak změnila strukturu přejmenovaného generálního ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov (GŘ MARE)[3], které je nyní se svým koordinačním oddělením, třemi odděleními pro různá povodí evropských moří a jedním oddělením zabývajícím se vnějším rozměrem námořních záležitostí dobře uspořádáno pro trvalou interní koordinaci námořních záležitostí.

Plný potenciál optimalizovaného vytváření politik však bude využit, pouze pokud budou do integrovaného přístupu zahrnuty všechny úrovně veřejné správy a budou do něj zapojeny všechny zúčastněné subjekty, výzkum i politické poradenství a také všechny aktivity zainteresovaných stran. K tomu je nutná spolupráce mezi tvůrci politik a koordinace opatření na různých úrovních veřejné správy. Také v EU jsou přijímána opatření usilující o větší integraci, a toto úsilí je třeba podporovat, dále rozvíjet a obecně uplatňovat. Proto bude Komise při provádění akčního plánu pro integrovanou námořní politiku podporovat provádění práva EU a integrovaný přístup k námořním záležitostem v celé EU, přičemž však bude plně dodržovat zásadu subsidiarity a stávající rozdělení pravomocí.

V souladu s článkem 3.1 modré knihy navrhuje toto sdělení soubor pokynů, jejichž cílem je motivovat členské státy a další subjekty k tomu, aby v rámci svých oblastí správy usilovaly o zavedení integrovaného přístupu k námořním záležitostem.

2. ÚSILÍ O VYTVÁřENÍ INTEGROVANÉ NÁMOřNÍ POLITIKY

Komise se rozhodla začlenit do svých strategických cílů na období 2005 až 2009 „ specifickou potřebu komplexní námořní politiky “, což je v souladu s mezinárodní tendencí vytvářet integrovanější politiky v námořní oblasti.

V preambuli Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982 se uvádí, „ že problémy oceánského prostoru spolu vzájemně úzce souvisejí a že je třeba posuzovat je jako celek “. Závěrem Johannesburského plánu provádění přijatého na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v roce 2002 bylo, že „ zajištění udržitelného rozvoje oceánů vyžaduje efektivní koordinaci a spolupráci “. V roce 2003 byla zřízena síť nazvaná „UN Oceans“[4], jejímž cílem je zajistit užší koordinaci aktivit, organizací a agentur, které se v rámci OSN zabývají oceány a pobřežními oblastmi, vymezit společná opatření a podporovat integrovanou správu.

Také řada zemí[5] začala sestavovat nové rámce politik pro udržitelné využívání oceánů a moří, které se vztahují na všechny aspekty námořní problematiky a které vymezují jasné, předem rozpracované cíle a používají meziresortní a průřezový přístup .

- Ve Spojených státech byl ve výkonné kanceláři prezidenta zřízen výbor pro politiku oceánů, jehož úkolem je plnění akčního plánu pro oceány a který se mimo jiné zaměřuje na užší koordinaci politik[6].

- V Austrálii má hlavní odpovědnost za koordinaci politiky oceánů ministr životního prostředí a národního dědictví, národní úřad pro oceány pak koordinuje úsilí o plnění jednotlivých iniciativ politiky oceánů[7].

- Kanadský zákon o oceánech a strategie a akční plán týkající se oceánů zajišťují rámec pro programy a politiky související s oceány. Tuto činnost řídí ministr pro rybolov a oceány a aktivně se do ní zapojují vládní orgány, nevládní organizace a občané[8].

- V Japonsku přináší integrovaný přístup k námořním záležitostem tzv. základní zákon o politice oceánů z roku 2007. Tento zákon zřídil tzv. řídicí centrum námořní politiky, které spadá pod odpovědnost předsedy vlády. Zástupci vedoucího tohoto řídicího centra budou hlavní tajemník kabinetu a nově jmenovaný ministr pro politiku oceánů. Byl rovněž přijat akční plán pro oceány[9].

- Norsko předložilo svou námořní strategii v říjnu 2007. Činnost v této oblasti koordinuje síť ministerských náměstků, kterou řídí náměstek ministra dopravy[10].

Zásady, cíle a obsahová stránka těchto námořních politik jsou do velké míry obdobné. Všechny tyto země uznávají, že aktivity související s mořem jsou výrazným příspěvkem pro jejich ekonomiky. Všechny také uznávají, že intenzivní rozvoj těchto aktivit představuje v souvislosti s udržitelným rozvojem a s využíváním jejich mořských zdrojů složitý úkol. A všechny tyto země se rozhodly sestavit obecnou politiku, která umožní komplexní a koordinovaný přístup a zajistí udržitelný rozvoj různých mořských zdrojů a činností.

Hodnocení dopadu[11] vypracované před modrou knihou o integrované námořní politice pro Evropskou unii přináší některé základní zkušenosti z tohoto vývoje, například že obecně je dávána přednost koordinovanému přístupu před centralizací. Aby se však dosáhlo toho, že se procesu zúčastní všechny zainteresované subjekty, je nutná aktivní pobídka k budoucí koordinaci a komplexnímu přístupu. Aby měla námořní politika kvalitní východiska pro strategické rozhodování, které vychází z předpokladů o budoucím vývoji, je také nutné zapojit vědecké poznatky a kvalitní zdroje údajů.

Hlavní problémy, které podle zjištění zpomalují zavádění integrovaného přístupu, jsou kromě finančních omezení malá spolupráce a chybějící organizační struktury mezi zapojenými subjekty a dlouhá doba, kterou státní správa i zainteresované osoby potřebují k zavedení plně integrovaného přístupu. Proto je nezbytná jasná komunikace o této politice a dialog mezi zúčastněnými subjekty.

Řada členských států EU již integrovaný přístup používá, nebo na něj přechází. Jedná se například o Francii, Německo, Portugalsko, Nizozemí a Slovinsko[12]. Některé státy svěřily námořní problematiku do pravomocí zvláštního ministerstva, jako například Řecko a v nedávné době také Španělsko, nebo stále ve větším rozsahu používají komplexní přístup v podobě tematických strategií, jako například Spojené království a Švédsko (v otázkách udržitelnosti a ochrany životního prostředí) nebo Irsko (strategie mořské vědy).

I přes chybějící formální struktury přišly orgány EU v konzultacích k zelené knize o námořní politice v EU[13] s komplexní odezvou. Finské předsednictví zorganizovalo v rámci Skupiny přátel předsednictví konzultaci, která zasahovala řadu různých složení Rady. Německé předsednictví zorganizovalo konferenci na vysoké úrovni, na níž bylo projednáváno celé spektrum témat souvisejících s námořní problematikou, a za portugalského předsednictví bylo uspořádáno první neformální zasedání ministrů věnované námořní politice v nejširším smyslu slova. Během portugalského předsednictví byl návrh integrované námořní politiky, který přinesla Komise, vzhledem ke svému širokému zaměření také projednáván v Radě pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy.

Evropský parlament přijal stanovisko k zelené knize o námořní politice, které bylo výsledkem „rozšířené spolupráce“ mezi pěti výbory. Stanovisko Výboru regionů bylo sestaveno Výborem pro udržitelný rozvoj, který má široký mandát a neomezuje se na jednotlivé sektory.

3. NUTNOST INTEGROVANÉHO PřÍSTUPU K NÁMOřNÍ SPRÁVě A HLAVNÍ HNACÍ FAKTORY

Námořní záležitosti v Evropě tradičně podléhaly řadě samostatných sektorových politik. Tato fragmentace správy námořních záležitostí i nadále přetrvává na různých stupních moci na mezinárodní, evropské, národní, regionální i místní úrovni.

K přechodu na integrovanější přístup ke správě námořních záležitostí v EU se však nepřistupuje pouze proto, že k podobnému trendu dochází v ostatních částech světa, nebo proto, že se jedná o přirozený vývoj systému správy v souvislosti s udržitelným rozvojem.

Spíše se jedná o jednoznačný krok, jehož cílem je dosáhnout většího souladu mezi jednotlivými oblastmi politik a jednotlivými přístupy, přičemž se zejména zohledňuje:

- nutnost zabránit duplikaci regulatorních pravomocí různých ústředních a regionálních orgánů v členských státech a nahradit přesahy a dvojité rozhodování systémem používajícím jediné kontaktní místo v každém členském státě;

- identifikovaná nutnost koordinovaného plánování navzájem si konkurujících námořních aktivit a také nutnost strategického řízení námořních oblastí (územní plánování námořních prostor);

- potřeba lepší koordinace na úrovni EU mezi různými výbory pro odvětvový sociální dialog, které se zabývají námořní problematikou;

- přijetí a zavádění ekosystémového přístupu a rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí;

- potřeba rozvinout styčné body mezi vědou a politickými opatřeními, aby se zajistilo, že námořní věda bude schopná poskytovat informace pro námořní politiku;

- potřeba spolehlivých a srovnatelných statistických údajů, které budou na všech úrovních sloužit při vytváření politik;

- v neposlední řadě pak nutnost zajistit lepší koordinaci v oblasti monitorování moří, a to jak mezi členskými státy, tak i přímo v členských státech.

- Pro všechny zainteresované subjekty je nezbytná předvídatelnost rozhodovacího procesu. Čistě sektorová správa námořních záležitostí, při níž mohou různé rozhodovací orgány přijímat různé přístupy – například pokud jde o jednotlivé oblasti námořních aktivit (včetně přístavů a námořní dopravy) – nepomáhá vytvářet podnikatelsky příznivé prostředí, které se pomocí Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost snaží vytvořit EU. V tomto směru spadá do společné správy námořních záležitostí také zřízení jediného kontaktního místa pro námořní aktivity na úrovni každého členského státu.

- Došlo k rychlému nárůstu v oblasti námořních aktivit, a to nejen v oblasti rybolovu a námořní dopravy, ale také v námořní energetice včetně získávání energie z obnovitelných zdrojů, námořním cestovním ruchu (rekreační výlety na menších lodích i větší námořní plavby), mořské akvakultuře a v jiných oblastech. V chráněných mořských oblastech lze s ohledem na snahu o ochranu přírody některé činnosti regulovat nebo zakázat. Vzhledem k silné soutěži o prostor ve stále intenzivněji využívaných pobřežních vodách Evropy existuje jasné riziko střetu mezi různými využitími. Rozvoj a využívání specifických nástrojů pro plánování námořních aktivit na příslušných úrovních je proto obecně považován za nezbytný k harmonizaci a ke stanovení priorit ve využívání moří, oceánů a pobřežních oblastí. Tyto plánovací nástroje mohou však vycházet pouze z integrovaného přístupu k námořní správě.

- Evropské výbory pro odvětvový sociální dialog obvykle používají přístup, který se úzce zaměřuje pouze na záležitosti ovlivňující jejich sektor. Aby došlo k rozšíření jejich zaměření a aby byly motivovány k používání komplexnějšího přístupu, je třeba zavést mechanismy, které podpoří meziodvětvové diskuze v námořní oblasti, jako například zvláštní schůze v rámci kontaktního fóra pro sociální dialog.

- Ekosystémový přístup, který byl zakotven v nedávno přijaté rámcové směrnici o strategii pro mořské prostředí, s sebou přináší specifické úkoly. Rozhodování už nelze řídit výhradně podle tradičních odvětvových politik. Musí zohledňovat velké přeshraniční mořské ekosystémy, jež je třeba zachovat, aby se nevyčerpala zásobárna zdrojů pro všechny námořní aktivity. V tomto kontextu ochrany námořního prostředí je proto také třeba zohledňovat povodí jednotlivých moří a mořské regiony a menší regionální celky, jak jsou stanoveny ve výše uvedené směrnici.

- Vize, kterou má Komise v souvislosti s evropskými moři a oceány, je založena na kvalitním vědeckém výzkumu, technologiích a inovacích. Tuto vizi sdílejí a podporují všechny ostatní instituce EU a také evropská technologická komunita a subjekty zabývající se mořskou a námořní vědou, a podporují tak evropskou strategii pro mořský a námořní výzkum. Jedním z hlavních cílů této nové strategie je podpořit integrovanou námořní politiku tím, že se vytvoří podmínky pro propojení vědy a politických opatření. Toto propojení bude plnit dvojí cíl: umožní vědě poskytovat lepší informace pro politická opatření a politika bude moci lépe nasměrovávat vědu k hlavním úkolům a potřebám evropské společnosti. Dialog mezi vědeckou komunitou a tvůrci politik je proto jak hnacím motorem integrovaného, mezidisciplinárního a informovaného přístupu k námořní správě, tak i reakcí na tento přístup.

- Eurostat zahájil meziresortní pracovní program pro socioekonomickou statistiku, který zahrnuje také námořní odvětví a pobřežní regiony; členské státy mají zájem na spolupráci s Eurostatem s cílem zajistit srovnatelné a spolehlivé statistické údaje.

- Pro bezpečné využívání evropských mořských oblastí má v neposlední řadě zásadní význam monitorování moří. Lepší spolupráce, koordinace a někdy i sladění činností agentur provádějících monitorování moří a propojení jejich monitorovacích systémů na evropské úrovni rovněž vyžaduje integrovanější přístup k námořní správě na vhodných úrovních. Bez tohoto integrovaného přístupu nebude možné koordinovat různé odvětvové námořní aktivity (v oblasti rybolovu, potírání trestné činnosti, zabezpečení přístavů, znečištění, záchranných operací a bezpečnosti, hraničních kontrol atd.) ani využívat synergie mezi nimi. Obdobně na evropské úrovni bude evropská síť pro monitorování moří, k jejímuž vzniku vyzývá modrá kniha, vyžadovat nové, integrovanější mechanismy řízení.

Všechny výše uvedené argumenty jsou předpokladem pro efektivní a udržitelnou správu evropských námořních aktiv a plní úlohu hnací síly pro vznik jasného a integrovanějšího rámce pro námořní správu.

4. POKYNY PRO INTEGROVANÝ RÁMEC SPRÁVY EVROPSKÝCH MOřÍ A OCEÁNů

4.1 Rozvoj strategického přístupu k námořní politice na vnitrostátní úrovni

Členské státy by měly stanovit své vlastní vnitrostátní integrované námořní politiky.

Jak bylo jasně uvedeno v návrhu integrované námořní politiky pro EU, který předložila Komise, není možné používat pro všechny případy jediný postup: existují rozdílné, a přitom stejně vhodné způsoby, jak zajistit fungování integrovaného přístupu k námořní problematice. Řada členských států v souladu se svými právními rámci a s ohledem na své hospodářské, sociální, politické, kulturní a životní prostředí vyvíjí své vlastní nové postupy. Tyto odlišné postupy jsou totiž nezbytné, aby bylo možné reagovat na odlišné úkoly v jednotlivých mořských povodích a aby se zajistil soulad s uspořádáním a tradicemi jednotlivých členských států.

Účelem níže uvedených pokynů proto rozhodně není jakkoliv členské státy vyzývat k přijetí jednotného systému námořní správy. Jejich účelem je podpořit členské státy při sestavování jejich vlastních vnitrostátních integrovaných námořních politik v úzké spolupráci se zainteresovanými subjekty v daných zemích a posílit a usnadnit spolupráci na všech úrovních námořní správy, včetně celoevropské úrovně.

Každá vláda bude mít pro svou vlastní námořní politiku své vlastní konkrétní priority. Různé vládní subjekty by však měly usilovat o plnění společných cílů. Za tímto účelem by měl strategický plán vymezit zastřešující vizi dané politiky, její cíle a způsoby plnění a měl by fungovat jako vodítko pro všechny zapojené veřejné orgány. Tento plán by měl vysvětlovat výhody a výsledky, které takový integrovaný přístup přinese.

Vnitrostátní integrované námořní politiky se budou navzájem odlišovat v závislosti na odlišných ústavních, geofyzikálních, hospodářských, sociálních a kulturních kontextech a podle přístupu k životnímu prostředí v jednotlivých státech, měly by však zohledňovat Evropskou vizi pro oceány a moře, kterou v prosinci 2007 schválila Evropská rada.

Vnitrostátní integrované námořní politiky by proto měly vycházet ze stanoviska, že veškeré záležitosti související s moři jsou navzájem propojené a že je třeba k nim přistupovat jako k jednomu celku.

Stejně jako integrovaná námořní politika EU by i integrované vnitrostátní politiky měly vycházet ze zásad subsidiarity, konkurenceschopnosti a hospodářského rozvoje, z ekosystémového přístupu a ze zásady účasti zainteresovaných stran.

4.2 Správní rámce pro rozhodování veřejných orgánů na vnitrostátní úrovni

Členské státy by měly zvážit možnost vytvořit v rámci svých správních uspořádání vnitřní koordinační struktury pro námořní záležitosti.

Tyto struktury by měly zahrnovat mechanismus zajišťující politické vedení na nejvyšší úrovni. Některé členské státy zřídily meziresortní výbory ministrů jako hlavní strukturu pro koordinaci námořních záležitostí.

Jasně by mělo být určeno, kdo má odpovědnost jednat jako politický vůdce a katalyzátor integrovaného přístupu na politické úrovni. Tato funkce musí být spojena s dostatečnými pravomocemi, aby mohla zajistit strukturu dialogů mezi odvětvovými zájmovými skupinami.

Vedle ústřední role parlamentů při vymezování veřejných zájmů je nezbytná také jejich podpora pro komplexní, zastřešující přístup k námořním záležitostem[14].

Také veřejná správa by měla zohledňovat integrovaný přístup navržený na politické úrovni a každý členský stát by měl zajistit organizační uspořádání, které bude odpovídat jeho administrativní tradici. Současná praxe v některých členských státech je taková, že meziresortní výbory ministrů obvykle podporuje koordinační úřad nebo agentura, kterou řídí vysoce postavený úředník a která má za úkol zajistit, že rozhodnutí přijatá meziresortním výborem jsou prováděna v praxi. Z toho vyplývá, že s postem ředitele koordinačního úřadu nebo agentury musí být spojena značná úroveň pravomocí. Integrovaný přístup by měl rovněž posílit koordinaci a poskytování informací, jež jsou nezbytné k provádění práva Společenství v členských státech, čímž by se snížil počet řízení souvisejících s porušováním práva Společenství v námořních záležitostech.

4.3. Úloha pobřežních oblastí a jiných místních rozhodovacích orgánů

Rozhodování na nižší než celostátní úrovni – tedy na regionální nebo místní úrovni – má významnou roli.

Pobřežním oblastem přináší integrovaný přístup k námořní politice výhody a neexistence jasné námořní politiky naopak vystavuje tyto oblasti největším rizikům. Vzhledem k úzké vazbě na moře rozvíjí několik pobřežních oblastí své vlastní integrované strategie, které jsou vytvářeny na míru podle jejich konkrétních potřeb. V rámci členských států mohou být často odpovědné za integrovanou správu pobřežních zón nebo za regulaci územního rozmístění hospodářských aktivit. Jelikož často mají jedinečné znalosti a povědomí a představují jednu z hlavních zájmových skupin v námořních záležitostech, měly by být v souladu s konkrétními odpovědnostmi, které tyto oblasti v každém členském státě v námořních záležitostech nesou, zapojeny do rozvoje integrovaného vytváření politik.

Ve vhodných případech, a pokud to umožňují ústavní pravomoci orgánů na těchto úrovních rozhodování, by také mohlo být přínosné stanovit regionální integrované námořní politiky odpovídající příslušným celostátním politikám a politikám na úrovni EU.

4.4. Zapojení zainteresovaných subjektů do vytváření integrované námořní politiky

Výrazně se doporučuje aktivní účast subjektů, kterých se námořní záležitosti týkají, na celostátních, regionálních nebo místních integrovaných námořních politikách.

Evropská vize pro oceány a moře, která byla popsána v modré knize o integrované námořní politice, se netýká pouze vlád jednotlivých států, ale je určena také všem zainteresovaným subjektům, a zejména těm, které se zajímají o námořní záležitosti. Tyto subjekty byly hnací silou roční konzultace o budoucnosti námořní politiky v EU, kterou Komise zorganizovala po zveřejnění zelené knihy. Patří mezi ně mimo jiné zástupci mnoha odvětví a služeb, jejichž hospodářská činnost je závislá na moři, a také sociální partneři, ekologické a jiné nevládní organizace, akademické a výzkumné instituce a organizace zabývající se ochranou námořního dědictví.

Při příležitosti prvních oslav nově zavedeného Evropského námořního dne, který připadá na 20. května, Komise prohlásila, že účast zainteresovaných subjektů na provádění integrované námořní politiky Evropské unie je zásadní prioritou.

Hospodářské subjekty by měly zavést integrovaný přístup tím, že utvoří tzv. námořní seskupení, která pak budou moci dále spolupracovat s jinými zainteresovanými subjekty, tím že zřídí fóra občanské společnosti a sítě subjektů zainteresovaných v námořních záležitostech.

Členským státům, které vyvíjejí své vlastní celostátní integrované námořní politiky, se doporučuje, aby podporovaly a umožňovaly vznik vhodných struktur zainteresovaných stran, tak aby byla možná široká účast zainteresovaných subjektů na správě námořních záležitostí, aby byla přijata opatření, která podporují význam sociálních partnerů, a aby byla zajištěna transparentnost rozhodování.

4.5 Efektivnější vazby na regionální úrovni jednotlivých povodí

Během období konzultací se ukázalo, že řadu aspektů integrované námořní politiky lze nejlépe řešit na regionální úrovni jednotlivých povodí. Také vstup v platnost rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí vyžaduje, aby členské státy a Komise více spolupracovaly na této úrovni a ve vhodných případech co nejlépe využívaly výhody, které přinášejí mnohostranné regionální úmluvy pro mořské prostředí, jako jsou například HELCOM[15], OSPAR[16] nebo barcelonská[17] a bukurešťská[18] úmluva.

V reakci na požadavek Evropské rady ze dne 14. prosince 2007 připravuje Evropská komise Strategii EU pro Pobaltí, která bude obsahovat opatření k provádění integrované námořní politiky pro Pobaltí, její rozsah však bude širší než pouze námořní politika. Komise rovněž začala pracovat na strategii k provádění komplexního přístupu k námořní politice ve Středomoří a předpokládá zveřejnění politického dokumentu k této problematice na podzim 2008. Hlavním úkolem v oblasti správy je optimalizovat efektivitu spolupráce v regionálních mořských povodích a zajistit, aby byla přínosem pro probíhající práci na úrovni EU, v členských státech i v zemích sousedících s EU.

Aby mohla integrovaná správa námořních záležitostí v Evropě plně fungovat, je nezbytné dosáhnout určité úrovně přeshraniční koordinace činností, která umožní sdílení osvědčených postupů a užší spolupráci mezi státy v zásadních oblastech, například v souvislosti s ochranou mořského prostředí, bezpečností, zajištěním a monitorováním rozlehlých námořních oblastí v Evropě či s mořským a námořním výzkumem.

5. ZÁVěRY

Komise bude v rámci své snahy o podporu vytváření integrovaných námořních politik na různých úrovních správy poskytovat informace o činnosti v této oblasti na celosvětové a evropské úrovni, v členských státech i v jednotlivých oblastech, aby tento proces usnadnila a aby poskytla vodítko zainteresovaným subjektům, které se zajímají o vzorové osvědčené postupy.

Komise vyzývá instituce EU a členské státy, aby sdílely informace o opatřeních, která v oblasti integrované námořní správy přijímají.

Jak již bylo požadováno v Modré knize o integrované námořní politice pro Evropskou unii, bude Komise do konce roku 2009 informovat o pokroku v zajišťování integrovaného přístupu k námořním záležitostem.

Příloha – Formát pro sdílení informací o integrovaném přístupu prostřednictvím internetu

Struktura | Dialog | Strategie | Řízení a provádění |

|Politické vedení |Administrativní organizace |Vazby mezi různými úrovněmi veřejné správy |Transparentní a inkluzivní dialog |Vize |Znalosti a vědecké poradenství |Funkce vlády při správě mořských oblastí |Námořní seskupení |Územní plánování námořních prostor | | Členský stát |Odpovědný ministr |Koordinující oddělení

|Popis delegované správy a úloha regionů |Strukturovaný dialog

Komunikační nástroje

Pravidelné akce |Dokument

Výroční zprávy včetně zpráv o rozpočtu |Poradní výbory

Vědecké sítě |Organizace služeb pobřežní stráže / národních námořních agentur

Monitorovací systémy |Organizace námořních seskupení |Popis systému plánování

Licence | | | Člen zájmové skupiny na vysoké úrovni | | | | | | | | |Tato tabulka přinese přehled základních údajů o integrované námořní správě a o konzultacích se zainteresovanými subjekty, včetně informací o internetových stránkách a kontaktních údajů.

[1] KOM(2007) 575.

[2] www.consilium.europa.eu/ueDocs/cms_Data/docs/pressData/en/ec/97669.pdf; www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&reference=P6-TA-2008-0213&language=EN&ring=A6-2008-0163.

[3] ec.europa.eu/dgs/fisheries/organi/oganig_en.pdf.

[4] www.oceansatlas.org/www.un-oceans.org.

[5] http://ioc3.unesco.org/abelos/index.php?option=com_content&task=view&id=55&Itemid=62.

[6] ocean.ceq.gov/.

[7] www.environment.gov.au/coasts/oceans-policy/index.html.

[8] www.dfo-mpo.gc.ca/oceans-habitat/oceans/ri-rs/cos-soc/index_e.asp.

[9] www.kantei.go.jp/jp/singi/kaiyou/konkyo5.pdf.

[10] www.regjeringen.no/en/dep/nhd/Press-Centre/Press-releases/2007/--Norwegian-maritime-industry-is-to-be-t-2.html?id=482329.

[11] SEK(2007) 1280.

[12] Informace předloženy v zájmové skupině na vysoké úrovni (High-Level Focal Points Group), 22.4.2008, http://ec.europa.eu/maritimeaffairs/focal-points-meeting_en.html.

[13] ec.europa.eu/maritimeaffairs/post_green_en.html (stanovisko EP: č. 484; stanovisko Výboru regionů: č. 93; stanovisko Hospodářského a sociálního výboru: č. 147).

[14] Reakce parlamentů na zelenou knihu: dolní a horní komora německého parlamentu č. 309 a 129; švédský parlament: č. 254, ec.europa.eu/maritimeaffairs/post_green_en.html.

[15] www.helcom.fi/.

[16] www.ospar.org/.

[17] www.unep.ch/regionalseas/regions/med/t_barcel.htm.

[18] www.blacksea-commission.org/OfficialDocuments/Convention_iframe.htm.