[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 19.3.2008

KOM(2008) 153 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

ZPRÁVA O POKROKU JEDNOTNÉHO EVROPSKÉHO TRHU ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ ZA ROK 2007 (13. ZPRÁVA)

{SEK(2008) 356}

1. ÚVOD

Toto sdělení podává informace o vývoji odvětví elektronických komunikací v roce 2007[1].

Předpisový rámec EU je navržen tak, aby uživatelům a spotřebitelům přinášel výhody pomocí stimulace inovativních, atraktivních a cenově dostupných služeb prostřednictvím hospodářské soutěže a stále integrovanějšího evropského trhu. Jeho konečným cílem je postupné ukončení hospodářské regulace ex ante za předpokladu, že hospodářská soutěž dosáhla dostatečného stupně vývoje.

Úspěšnost tohoto přístupu se potvrdila. Stále však existuje značné množství dalších výhod, které vyplývají z posíleného jednotného trhu, zvýšené konkurence a snížení regulační zátěže.

V této souvislosti vydala Komise revidované doporučení o relevantních trzích[2] a návrhy[3] na změnu směrnic, které tvoří předpisový rámec EU. Jejich cílem je zejména upevnění vnitřního trhu prostřednictvím důslednější vnitrostátní regulace, posílení ochrany spotřebitele a práv uživatelů, účinnější správa a zavádění využívání frekvenčního spektra.

2. Vývoj trhu

Oblast telekomunikací je největší samostatnou součástí odvětví IKT a představuje téměř 44 % celkové hodnoty tohoto odvětví[4]. Vzhledem k pravděpodobnému růstu o 1,9 %[5] v roce 2007 hraje tato oblast i nadále významnou roli v rámci evropského hospodářství a k růstu produktivity práce[6] přispívá přibližně 12 %. Odhadované výnosy dosahují 293 miliard EUR oproti 289 miliardám EUR v roce 20064. Tržby za služby pevných hlasových komunikací klesají, zatímco v případě mobilních služeb neustále rostou, a v případě pevného širokopásmového připojení je růst velmi výrazný.

V roce 2007 spotřebitelé měli opět užitek z nižších cen, zejména za mobilní hlasové služby. Vedle těchto výhod se také zvýšila dostupnost nabídek, jako je mobilní širokopásmové připojení a služby vysokorychlostního pevného připojení, zejména prostřednictvím optických vláken. Většina evropských trhů vykazuje zvýšené objemy a klesající ceny, což naznačuje, že průměrný evropský spotřebitel služeb elektronických komunikací na tom byl v roce 2007 lépe, než rok předtím.

Oblastem, kde se trhu nepodařilo zajistit nižší ceny a vyšší hodnotu, Komise nadále věnuje pozornost. V roce 2007 řešila pomocí nařízení o roamingu[7] vysoké ceny za hlasové roamingové služby v EU. Pesimistické předpovědi zástupců odvětví se nenaplnily. Komise bude i nadále sledovat vývoj cen za roamingové služby posílání krátkých textových zpráv a dat a v roce 2008 předloží zprávu Radě a Parlamentu.

Investice

Odhaduje se, že v roce 2007 přesáhly celkové investice do odvětví v oblasti kapitálových výdajů částku 50 miliard EUR. Znamená to zvýšení oproti roku 2006 a páté po sobě jdoucí meziroční zvýšení investic.

Podobně jako v roce 2006 investovali zavedení operátoři služeb pevného připojení v roce 2007 přibližně 13,5 % výnosů. V případě alternativních operátorů bylo toto procento opět vyšší: přední alternativní operátoři ve Francii a v Itálii například investovali v průměru 30 % svých výnosů. Celkové investice nových subjektů se odhadují na 25 % celkové částky.

Finanční výhledy

Po několika letech zaostávání došlo od roku 2005 k oživení odvětví elektronických komunikací a nyní vyrovnalo celkovou výkonnost trhu. Mnozí finanční analytikové nyní hodnotí výkonnost tohoto odvětví jako „nadprůměrnou“, a to díky charakteristikám, jako jsou nepřetržité silné hotovostní toky plynoucí z činnosti v oblasti pevných a širokopásmových služeb ve spojení se snižováním dluhu během uplynulých let a vysokými dividendovými výnosy.

[pic]

Mobilní služby

Odhaduje se, že výnosy z mobilních služeb vzrostly ze 133 miliard EUR v roce 20064 na 137 miliard EUR v roce 2007, což je nárůst o 3,8 % oproti 4,1 % v předchozím roce5.

Míra rozšíření se i nadále zvyšovala a dosáhla pomyslné hranice 111,8 % obyvatelstva v porovnání s 103,2 % v předchozím roce.

[pic]

Míra růstu výnosů odráží zvyšující se konkurenci a klesající maloobchodní ceny, to vše ve spojení s nasycením trhu téměř ve všech zemích a klesajícími sazbami za ukončení volání. Zatímco v koši nízké spotřeby[8] klesly ceny přibližně o 10 %, v koši střední a vysoké spotřeby to bylo téměř 14 %.

Poměrné tržní podíly předních operátorů, hlavních konkurentů a nových subjektů v každém členském státě se od roku 2004 nijak významně nezměnily.

[pic]

Mobilní datové služby

Krátké textové zprávy jsou i nadále významným zdrojem příjmu a dosahují zhruba 14 % celkových výnosů za rok 2007. Ostatní datové služby vykázaly značný růst a dosáhly zhruba 7 % výnosů oproti 5 % v roce 2006.

V roce 2007 se začala prudce rozvíjet mobilní telefonie 3. generace – 3G. Oproti 70 operátorům v uplynulém roce nabízí v současné době obchodní služby 3G celkem 86 operátorů ve všech členských státech. Rozšíření 3G vzrostlo z 11 % na konci roku 2006 na odhadovaných 20 % na konci roku 2007[9], což představuje více než 88 milionů klientů. Významným zdrojem příjmu se stávají datové karty pro mobilní širokopásmové služby (zejména v Rakousku).

Sazby za ukončení volání v mobilních sítích

Tlak na snižování sazeb za ukončení volání v mobilních sítích prostřednictvím regulačního zásahu i nadále pokračuje, nejednotný přístup je však překážkou jednotného trhu. Průměrná sazba letos poprvé klesla pod deset centů, a to na 9,67 centů, což je ve srovnáním se stavem v říjnu 2006 pokles o 12 %. V jednotlivých členských státech však stále ještě existují mezi sazbami za ukončení volání v mobilních sítích značné rozdíly, od 1,93 centu na Kypru až po 22,37 centu v Estonsku, a průměrná sazba za ukončení volání v mobilních sítích je 8,7krát vyšší než sazba za ukončení volání v pevných sítích.

[pic]

Přenositelnost mobilního čísla

Počet přenesených mobilních čísel vzrostl na uplynulý rok o 7,1 milionu. V říjnu 2007 dosáhl počet přenesených čísel 46 milionů (8,31 %). Jen v Itálii si čísla přeneslo více než 14 milionů klientů, což představuje 15,96 % celkového počtu mobilních čísel. Nejvyšší procento přenesených čísel má Finsko (68,18 %), následuje Dánsko (42,06 %) a Španělsko (27,3 %). Všeobecně však výkonnost zůstává velmi nevyrovnaná, v některých členských státech je procento zanedbatelné a případný dopad na hospodářskou soutěž se zjevně plně nevyužívá. Komise proto navrhla, aby se čas vyhrazený operátorům na přenesení čísla zkrátil na jeden pracovní den.

[pic]

Roaming

Nařízení o roamingu vstoupilo v platnost dne 30. června 2007 a bylo provedeno ve všech členských státech jen s drobným potížemi. Spotřebitelé dosahují nyní při roamingovém volání značných úspor ve výši až 60 %. Komise nyní zkoumá fungování tohoto nařízení, zejména zda by jeho platnost měla být prodloužena i po červnu 2010 a zda je třeba regulovat ceny za roamingové krátké textové zprávy a stahování dat.

Hlasové služby pevných sítí

Výnosy z hlasových služeb pevných sítí i nadále klesají přibližně o 5 %4, podobně jako v roce 2006. Odhadují se na 79 miliard EUR4. Klesající objem provozu lze přičíst pokračujícímu přesunu směrem k internetovým a mobilním službám.

Tržní podíly největších zavedených operátorů služeb pevného připojení (podle maloobchodních výnosů a objemu provozu) se téměř stabilizovaly, s výjimkou podílů v případě mezinárodních hovorů, které i nadále klesají. V některých zemích však zavedení operátoři služeb pevného připojení své pozice upevnili a trh je stále velmi koncentrovaný. Přesto došlo ke zvýšení počtu linek s přímým přístupem poskytovaných novými subjekty a přenositelnost pevného čísla zůstává významným prvkem, který přispívá k hospodářské soutěži.

[pic] Balíčky služeb

Vedle konvergence platforem je zde i trvalý trend směrem k poskytování balíčků služeb, kde operátor nabízí kombinaci pevných hlasových služeb, širokopásmového připojení a televizních a mobilních služeb za paušální částku. Důležité však je, aby alternativní operátoři měli přístup k nezbytným velkoobchodním vstupům, které jim umožní nabízet konkurenční služby, a aby možnost uživatele změnit operátora nebyla nepřiměřeně omezována. Průzkum EU[10] ukázal, že 29 % domácností si zakoupilo alespoň jeden balíček služeb oproti 18 % v uplynulém roce.

VoIP

Přestože využívání VoIP (hlasových služeb přes internet) v některých členských státech roste, například ve Francii představuje 14 % celkového objemu hlasových služeb pevných sítí, v Rakousku 6,3 % a ve Slovinsku 5,6 %, rozdílný přístup vnitrostátních regulačních orgánů by mohl omezit potenciál této technologie. Rozdílnost přístupu je patrná v oblastech, jako je například otázka tradičních hlasových služeb, přidělování čísel, přenositelnost čísla, propojování, kvalita služeb a poskytování informací o poloze volajícího pro potřeby tísňových orgánů. Skupina evropských regulačních orgánů (ERG) vydala nedávno společný postoj k některým z těchto otázek[11], jehož cílem je dosáhnout jednotnějšího přístupu.

Širokopásmové připojení

Výnosy z pevných datových služeb, především z širokopásmového připojení, stále výrazně rostou. Celkové výnosy tohoto odvětví se odhadují na 62 miliard EUR ve srovnání s 58,5 miliardy EUR v roce 20064.

Počet pevných širokopásmových připojení dne 1. ledna 2008 překročil 99 milionů ve srovnání s 80 miliony v lednu 2007.

Průměrné rozšíření v EU vzrostlo z 16,3 % v lednu 2007 na 20,0 % v lednu 2008.

[pic]

Rozdíl mezi jednotlivými členskými státy s největším a nejmenším rozšířením se zvýšil z 27,4 procentního bodu v lednu 2007 na 28,0 procentního bodu v lednu 2008.

Značné rozdíly existují také v dostupnosti širokopásmového připojení mezi městskými a venkovskými oblastmi. Například pokrytí službou DSL ve venkovských oblastech dosahuje 71,3 % ve srovnání s 89,3 % na vnitrostátní úrovni (94 % jen v městských oblastech). V případě kabelového připojení je rozdíl dokonce ještě větší, pokrytí ve venkovských oblastech dosahuje pouhých 7,4 % v porovnání s 35,6 % na vnitrostátní úrovni. Rozdíl v pokrytí DSL a kabelovým připojením mezi venkovskými oblastmi a vnitrostátním průměrem je výrazný zejména na Slovensku, v Itálii, v Lotyšsku a v Německu[12].

Reformní návrhy Komise přispějí k překonání tohoto rozdílu usnadněním využívání těch částí spektra, které se uvolní přechodem na digitální vysílání, což zvýší dostupnost širokopásmového připojení ve venkovských oblastech prostřednictvím bezdrátových řešení.

Mezinárodní srovnání

V červenci 2007 měly Dánsko a Nizozemsko nejvyšší míry rozšíření na světě a některé další členské státy EU zaujímaly nejvyšší příčky mezinárodních žebříčků. Přestože i USA a Jižní Korea v roce 2007 zlepšily svou výkonnost, osm členských států EU má v současné době vyšší míru rozšíření širokopásmového připojení než USA.

[pic]

V rámci EU vykázaly nejvyšší růst Finsko, Německo, Švédsko, Irsko a Kypr. Zatímco u Finska a Švédska je nárůst pokračováním již tak pokročilého vývoje, ostatní tři země vývoj „dohnaly“.

[pic]

Širokopásmové platformy

DSL je stále převažující technologií širokopásmového připojení v EU a představuje zhruba 80 % všech připojení. Postavení DSL připojení je však ve srovnání s ostatními vyvíjejícími se technologiemi relativní a dosahuje v roce 2007 růstu 22,4 % oproti 34,5 % v roce 2006. Zároveň začínají alternativní technologie, především kabelové připojení, ale i připojení pomocí optických vláken (fibre to the home (optické vlákno až domů) – FTTH), bezdrátové (WLL) a mobilní připojení vytvářet potenciál posílení hospodářské soutěže v rámci platformy.

Růst v oblasti kabelového širokopásmového připojení od ledna 2007 dosáhl 21,7 % a obzvláště výrazný byl v Německu, Polsku, Spojeném království, Španělsku, Maďarsku a Belgii. Ve Švédsku, Litvě a Estonsku, tedy členských státech s nejvyšší mírou připojení prostřednictvím optických vláken, se tržní podíl technologie FTTH oproti konci roku 2006 zvýšil. Bezdrátové připojení představuje významný způsob připojení v České republice, v Irsku, a zejména na Slovensku, kde došlo v průběhu roku 2007 v výraznému nárůstu v této oblasti.

Hospodářská soutěž

Přestože tržní podíl zavedených operátorů na trhu širokopásmového připojení zjevně klesá (průměrně ze 46,8 % v lednu 2007 na 46,3 % v lednu 2008), hospodářská soutěž je do značné míry stále ještě založená na opakovaném prodeji připojení zavedených operátorů. Například ve Spojeném království představuje tržní podíl zavedených operátorů 25,8 %, pokud však zohledníme opakovaný prodej připojení, tento podíl se téměř zdvojnásobí. V Německu dosahuje tento rozdíl 18,0 procentního bodu a Lucembursku 10,8 procentního bodu. Tržní podíl zavedených operátorů sahá od 17,2 % v Rumunsku až po 88,0 % na Kypru.

Přestože jsou nové subjekty na trhu při poskytování širokopásmového připojení svým klientům do značné míry závislé na opakovaném prodeji, stále více se vzdalují od hospodářské soutěže založené pouze na poskytování služeb. Velkoobchodní zpřístupnění účastnického vedení, které nyní představuje 12,8 % tradičních analogových telefonních připojení (PSTN) v EU, v průběhu roku vzrostl (v případě úplného zpřístupnění o 54,2 %, v případě společného přístupu o 33,8 %), zatímco v případě bitového toku dosáhl nárůst 10,5 %. Skutečnost, že v současné době existuje 23,5 milionu plně zpřístupněných připojení ve srovnání s 11,6 milionu opakovaně prodaných připojení a 6,0 milionu připojení bitového toku, poukazuje na to, že nové subjekty stoupají na investičním žebříku.

3. Regulační prostředí

Institucionální rámec

Pravomoci a zdroje vnitrostátních regulačních orgánů

Komise prošetřuje obavy týkající se nedostatečných pravomocí vnitrostátních regulačních orgánů v oblasti účinného prosazování, zejména pokud se jedná o ukládání maximálních finančních pokut (Bulharsko, Estonsko, Rakousko), jakož i v souvislosti s jejich diskutabilní schopností zasahovat v otázkách přístupu a propojování (Polsko, Švédsko).

V některých zemích byla účinnost vnitrostátních regulačních orgánů posílena (v Itálii, Irsku, Maďarsku, Švédsku, Nizozemsku), Komise však prošetřuje přetrvávající obavy související s omezeným přístupem ke zdrojům v Bulharsku, Řecku, Lucembursku, Polsku a na Slovensku.

Zejména pro vnitrostátní regulační orgány malých členských států je někdy v prostředí stále složitějších trhů obtížné shromáždit odborné znalosti a zdroje potřebné k provádění přezkumu trhů a sledování realizace nápravných opatření.

Nezávislost

Nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů je nezbytným předpokladem pro zajištění právní jistoty. V Lotyšsku a v Maďarsku byla zavedena nebo se připravují opatření na podporu nezávislosti vnitrostátních regulačních orgánů. Nadále však přetrvávají obavy v Bulharsku, Lucembursku, a zejména v Polsku v souvislosti s pravidly, na jejichž základě lze odvolat vedoucího vnitrostátního regulačního orgánu. Komise proto zahrnula ustanovení týkající se posílení nezávislosti vnitrostátních regulačních orgánů do svých návrhů na přezkoumání přepisového rámce.

Odvolání

Zdlouhavá a soustavná odvolávání se proti rozhodnutím vnitrostátních regulačních orgánů nadále ztěžují účinné provádění, a to i přes snahy některých členských států tento proces zjednodušit (Německo, Řecko, Irsko, Malta, Polsko a Švédsko). Návrhy Komise na reformu v této oblasti by měly omezit tendenci používat soustavná odvolávání jako prostředek k oddálení provedení regulačních rozhodnutí.

Provádění regulačních opatření

Přezkum trhů

První kolo přezkumů trhu je nyní ve všech členských státech z velké části dokončeno, s výjimkou Bulharska a Rumunska. Zatímco Komise uzavřela řízení pro nesplnění povinnosti proti jedenácti členským státům, trhy v těchto státech jednoznačně nevyužily výhody vyplývající z cílené regulace použité v členských státech, kde byly přezkumy provedeny včas.

V těch členských státech, kde bylo první kolo analýzy trhů ukončeno včas a kde byly zavedeny příslušné právní předpisy na úrovni velkoobchodních trhů, vyvstala možnost některé maloobchodní trhy deregulovat. Budoucí přezkumy trhu, které provedou vnitrostátní regulační orgány a které zohlední revidované doporučení Komise týkající se příslušných trhů, povedou pravděpodobně k další deregulaci maloobchodních trhů.

Provádění nápravných opatření

Situace v oblasti ukládání a prosazování regulačních nápravných opatření se v jednotlivých členských státech liší. V některých z nich musí být konečná opatření teprve přijata (např. v Maďarsku, Polsku) a např. v Německu, Estonsku, Irsku a Lucembursku vyvolává zpoždění mezi dokončením analýzy trhu a uložením konečných povinností mimořádné znepokojení.

Dokonce i v případě uložení konečných povinností není úroveň jejich rozpracovanosti často dostatečná, aby poskytla pevný základ pro investice a vstup na trh. Zahájení obchodní činnosti se často odkládá až do okamžiku, kdy budou vyjasněny důležité podrobnosti prostřednictvím odvolání nebo postupů řešení jednotlivých sporů.

Cenové podmínky referenčních nabídek navíc v případě určitých regulovaných produktů zatím stále nepředstavují pro alternativní operátory dostatečnou pobídku pro spuštění konkurenčních služeb (např. Litva, Lucembursko, Malta, Polsko, Slovensko a Švédsko). Na druhou stranu mohou potíže s poskytováním velkoobchodních produktů (včetně necenové diskriminace ve srovnání s významnou tržní silou vlastní maloobchodní pobočky operátora, problémů s dohodami o poskytování služeb (SLA), umístění, přesunu produktů nebo přenositelnosti) způsobit zpoždění při provádění a oslabit konkurenceschopnost alternativních maloobchodních nabídek.

Jednou z oblastí, ve kterých nejednotný postup provádění nápravných opatření představuje nejzjevnější problémy, jsou nákladově orientované metodiky nákladového účetnictví. Zavádění nákladové orientace může také probíhat v rozdílných časových rámcích a zahrnovat různé stupně asymetrie, kterou nelze vždy vysvětlit jen rozdílnými podmínkami na vnitrostátním trhu.

Tyto rozdíly způsobují dodatečnou zátěž pro operátory, kteří se snaží nabízet celoevropské služby, a představují překážku dotváření vnitřního trhu služeb elektronických komunikací. Nedostatečné pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů nebo neochota je vykonávat mohou být také důvodem, proč nejsou nápravná opatření stále ještě zavedena v praxi.

Tyto nedostatky utvrdily Komisi v přesvědčení, že se musí podílet na otázkách týkajících se nápravných opatření a že je nezbytné posílit pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů, a obě otázky byly zahrnuty do reformních návrhů Komise.

Potíže, na které narážejí vnitrostátní regulační orgány při zajišťování včasného a účinného uplatňování zásad nediskriminace na regulovaných trzích, vedly mnohé z nich (např. Itálii, Polsko, Švédsko) k úvahám o zavedení funkčního oddělení služeb přístupu k místním sítím zavedených operátorů služeb pevného připojení od jejich ostatních maloobchodních a velkoobchodních jednotek tak, aby byly zajištěny stejné podmínky přístupu k velkoobchodním vstupům jak pro maloobchodní pobočky zavedených operátorů, tak i pro alternativní operátory. V Irsku navrhl jistou formu strukturálního oddělení zavedený operátor sám. Tento vývoj jen podtrhuje potřebu nalézt mechanismus k zajištění jednotného přístupu ve všech členských státech.

Správa spektra

V roce 2007 došlo k dalšímu pokroku ve vytváření jednotného trhu bezdrátových komunikací, především díky některým harmonizačním opatřením na úrovní EU zaměřeným na využívání spektra bez potřeby individuálních práv na užívání (zařízení krátkého dosahu, rádiových identifikačních zařízení – RFID a rádiové lokální sítě – R-LAN). Pokračoval také trend směrem k většímu využívání tržně orientovaného přístupu ke správě spektra. Očekává se, že navrhované změny předpisového rámce tento trend sjednotí podle požadavků tempa vývoje nových technologií, měnící se poptávky po službách a rostoucí míry globalizace trhů.

V některých členských státech také narůstají snahy zajistit, aby postupy pro udělování povolení k využívání spektra byly neutrální vůči technologiím a službám, v souladu s návrhy Komise týkajícími se zrušení směrnice GSM a změn předpisového rámce. Regulační orgány ve Švédsku a ve Spojeném království například oznámily svůj záměr učinit alespoň část spektra, uvolněného přechodem na digitální vysílání, neutrálním vůči technologiím a službám, a v mnoha členských státech byl zahájen proces, jehož cílem je využívání spektra pro služby 3G v pásmu 900 MHz, které bylo doposud vyhrazeno pro služby GSM[13]. Také Malta, Dánsko a Finsko připravují velkou reformu správy spektra.

Rozhodnutí Komise týkající se harmonizace spektra, přijatá v souladu s rozhodnutím o rádiovém spektru 676/2002/ES v letech 2004 až 2007, byla ve většině členských států provedena, k završení tohoto procesu je však třeba vyvinout ještě značné úsilí. Dalším problémem je skutečnost, že právní předpisy EU v oblasti harmonizace spektra se opakují i v právně nezávazných mezivládních dohodách v rámci CEPT.

Po přijetí svého rozhodnutí 2007/98/ES o harmonizovaném využívání rádiového spektra pro realizaci systémů poskytujících družicové pohyblivé služby (MSS) předložila Komise v srpnu 2007 návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady na vytvoření právního základu pro celoevropský výběr a schvalování provozovatelů MSS. Na celoevropské úrovni také probíhají koordinovaná opatření s cílem usnadnit používání mobilních komunikací na palubách letadel.

Na úrovni Společenství existuje jednoznačná potřeba dalších harmonizovaných postupů s cílem zajistit koordinované a včasné udělování licencí v rámci spektra určeného pro poskytování celoevropských služeb. Komise proto navrhla, aby nově vytvořený orgán, Evropský úřad pro trh elektronických komunikací, převzal úlohu usnadňování procesu přidělování licencí pro celoevropské služby.

4. Zájem spotřebitelů

Vnitrostátní regulační orgány se stále častěji zaměřují na otázky týkající se spotřebitelů a snaží se zohledňovat rostoucí konkurenční aktivitu spojenou se sbližujícími se trhy, balíčky nabízející různé služby a odpovídající snahy operátorů získat a udržet si zákazníky.

Transparentnost tarifů

Cenová transparentnost stále vyvolává obavy, přestože rostoucí počet regulačních orgánů vytváří nástroje na porovnávání cen dostupné prostřednictvím internetu, které pomohou spotřebitelům při rozhodování, který poskytovatel nabízí službu nejlépe vyhovující jejich potřebám.

Několik členských států také zavedlo opatření k posílení transparentnosti cen nadstandardních služeb a dalších služeb využívajících negeografická čísla, kde skryté náklady a nedostatek informací o cenách zavdávají podnět k obavám.

Komise vítá tyto iniciativy, které jsou v souladu s navrhovanými změnami předpisového rámce.

Univerzální služba

Německo a Lucembursko zůstávají jedinými členskými státy, kde se univerzální služba poskytuje za běžných tržních podmínek. Některé jiné členské státy se však rozhodly vyloučit jednotlivé prvky z rozsahu této služby (např. telefonní seznamy v Itálii a v Estonsku a telefonní informační služby v Itálii, Estonsku, Irsku a Rakousku). Česká republika už do rozsahu univerzální služby nezahrnuje přístup na pevně daném místě a Švédsko a Finsko zvažují mobilní řešení. Rumunsko omezuje rozsah služby na zajišťování provozu tzv. tele-center, která poskytují přístup ve venkovských oblastech.

Uživatelé se zdravotním postižením a zvláštními potřebami čelí i nadále mnoha omezením přístupu ke službám, které jsou nezbytné z hlediska společenského a hospodářského života. Předpisový rámec povzbuzuje členské státy, aby přijímaly taková opatření, která usnadní přístup ke službám pro většinu uživatelů, ale přijatá opatření a dosažené výsledky se v jednotlivých zemích EU značně liší.

Přenositelnost čísla

Přenositelnost čísla je nyní dostupná pro uživatele mobilních a pevných sítí ve všech členských státech s výjimkou Bulharska a Rumunska. Některé členské státy usnadnily přenositelnost čísla pro služby VoIP a služby operátorů mobilních virtuálních sítí (MVNO), ale pravidla se značně odlišují v závislosti na klasifikaci a používání daných čísel. Pro hospodářskou soutěž hraje rozhodující úlohu čas potřebný k přenesení čísla (jakož i cena). Určitého zlepšení bylo dosaženo (např. ve Francii, Španělsku, Spojeném království), ale zpoždění v mnoha členských státech narušuje hospodářskou soutěž, proto Komise navrhla zavedení právního požadavku, podle něhož se přenesení čísla musí uskutečnit v rámci jednoho pracovního dne.

112

Evropské číslo tísňového volání 112 lze využívat pro bezplatné volání záchranných služeb z pevných i mobilních sítí v rámci celé EU kromě Bulharska.

Poskytování informací o poloze volajícího záchranným službám je i nadále problematické. Komise se rozhodla podat k Soudnímu dvoru žalobu proti šesti členským státům (Itálii, Nizozemsku, Litvě, Slovensku, Lotyšsku a Polsku) a zahájila řízení proti Rumunsku ve věci nesplnění požadavku poskytovat informace o poloze volajícího v případě telefonátů na číslo 112 z mobilních sítí.

Kvalita odezvy na tísňová volání se v rámci EU výrazně liší, neboť se nejedná o oblast, která je předmětem harmonizovaných pravidel. Dokud nebudou provedeny změny současných právních předpisů EU, které v této oblasti představují rámec osvědčených postupů, Komise bude nadále pracovat prostřednictvím Výboru pro komunikace a jeho podvýboru specializovaného na tísňové služby, jakož i prostřednictvím Výboru pro civilní ochranu, na zlepšování kvality odezvy na volání na číslo 112.

5. ZÁVěRY

Toto odvětví se i nadále těší zvýšeným výnosům plynoucím z rostoucího obratu ze služeb pevného širokopásmového připojení a mobilních sítí. Spotřebitelé současně využívají nižší ceny díky posílenému konkurenčnímu prostředí.

Prokázalo se, že předpisový model EU dokáže zajistit rostoucí konkurenceschopné trhy a současně poskytovat důkladnou ochranu spotřebitelů a poskytování základních služeb.

V členských státech, kde se regulace uplatňuje na úrovni osvědčených postupů, se prokázal potenciál výhod pro spotřebitele, například při zavádění inovačních širokopásmových služeb. Regulační zásahy byly obzvláště úspěšné tam, kde byla analýzy trhu provedena včas, nápravná opatření uložená operátorům s významnou tržní silou byla dostatečně přesná a podrobná, odvolací řízení a zásahy soudních orgánů byly prováděny efektivně a schopnost regulačních orgánů řešit otázky necenového charakteru nebyla omezena.

Předpisový rámec však v současné době poskytuje značnou volnost při rozhodování o konkrétních pravidlech a způsobu jejich zavádění do praxe. Výsledkem je regulační prostředí, které je často založeno na nejednotných přístupech, což do značné míry omezuje realizaci skutečného jednotného trhu v celé Unii a z něho vyplývající hospodářské výhody. Příklady nesourodé regulace zahrnují například sazby za ukončení volání v mobilních sítích a jejich postupný pokles, metodiky účetnictví, přístup k VoIP, přenositelnost čísla v mobilních sítích a necenovou diskriminaci ze strany dominantních operátorů.

Návrhy Komise, které jsou nyní předmětem jednání Evropského parlamentu a Rady, se snaží tyto otázky řešit za použití inovačních přístupů tam, kde je to vhodné, při současném zachování základní všeobecné koncepce, která tvoří rámec z roku 2002.

[1] Pokud není uvedeno jinak, zpráva popisuje stav věcí ke dni 31. prosince 2007 a tržní data ke dni 1. října 2007.

[2] Doporučení Komise 2007/879/ES.

[3] KOM(2007) 697– 699.

[4] Zdroj: European Information Technology Observatory (EITO) 2007.

[5] Aktualizace EITO 2007.

[6] Odhad založený na datech EU KLEMS.

[7] Nařízení (ES) č. 717/2007.

[8] Metodika OECD – viz pracovní dokument útvarů Komise.

[9] IDATE - PAC Consultants – Coe-Rexecode listopad 2007.

[10] Průzkum „e-Communications Household Survey“ (listopad – prosinec 2007).

[11] ERG (07) 56 rev 2.

[12] Zdroj: IDATE „Širokopásmové pokrytí v Evropě“ 2007 (údaje ke dni 31. prosince 2006).

[13] Návrh na rozhodnutí EU je v řízení.