52008DC0067

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 13.2.2008

KOM(2008) 67 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Zpráva o hodnocení a budoucím rozvoji Evropské agentury pro ochranu vnějších hranic (FRONTEX)

{SEK(2008) 148}{SEK(2008) 149}{SEK(2008) 150}

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Zpráva o hodnocení a budoucím rozvoji Evropské agentury pro ochranu vnějších hranic (FRONTEX)

I. ÚVOD

1. Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX) byla zřízena nařízením Rady (ES) č. 2007/2004[1] (dále jen „nařízení o agentuře FRONTEX“) přijatým dne 26. října 2004. Agentura zahájila činnost v říjnu 2005.

2. Cílem agentury FRONTEX je zlepšit integrované řízení vnějších hranic členských států Evropské unie zjednodušením a účinnějším uplatňováním stávajících i budoucích opatření Společenství týkajících se řízení vnějších hranic, tj. pozemních i námořních hranic členských států a jejich letišť a námořních přístavů, na které se vztahují právní předpisy Společenství o překračování vnějších hranic osobami.

3. V Haagském programu z roku 2004 Evropská rada požádala Komisi, aby do konce roku 2007 předložila politické hodnocení agentury FRONTEX. Hodnocení by mělo obsahovat přezkum úkolů agentury a posouzení, zda by se agentura měla zabývat dalšími stránkami řízení hranic, včetně posílené spolupráce s celními službami a dalšími příslušnými orgány pro otázky bezpečnosti související se zbožím. Podle akčního plánu, kterým se provádí Haagský program[2], by se hodnocení mělo týkat rovněž činnosti týmů národních odborníků a možnosti vytvoření evropského systému pohraniční stráže. Komise tímto sdělením odpovídá na tuto žádost.

4. Tato zpráva hodnotí dosavadní výsledky ve vztahu ke všem hlavním úkolům agentury FRONTEX, tj. čl. 2 odst. 1 písm. a) až g) nařízení o agentuře FRONTEX[3], a zároveň zohledňuje krátké období fungování agentury. Předloží též doporučení pro opatření, která lze přijmout v krátké době v rámci současného mandátu agentury a nastíní dlouhodobý plán budoucího vývoje agentury.

Podrobné statistické údaje o činnostech agentury FRONTEX v letech 2006–2007 jsou uvedeny ve zvláštní příloze, včetně informací o cílech a výsledcích každé operace a dalších podrobnostech o výsledcích různých činností agentury. Posouzení dopadů je připojeno k tomuto sdělení.

5. V roce 2008 zadá správní rada agentury FRONTEX vypracování nezávislého externího hodnocení, které má být provedeno podle článku 33 nařízení o agentuře FRONTEX. V rámci tohoto nezávislého technického a kontrolního hodnocení se prověří účinnost, s jakou agentura plní své poslání, posoudí její dopad a pracovní postupy a zohlední názory všech zúčastněných stran na evropské i vnitrostátní úrovni.

II. HODNOCENÍ – VÝSLEDKY 2005–2007

A. Koordinace operativní spolupráce mezi členskými státy v oblasti řízení vnějších hranic

Společné operace a pilotní projekty

6. Agentura prováděla společné operace na všech typech hranic, na námořních hranicích jich v roce 2006 proběhlo pět, v roce 2007 čtyři, na pozemních hranicích v roce 2006 dvě a v roce 2007 deset, na vzdušných hranicích v roce 2006 dvě a v roce 2007 pět, a dále v roce 2006 proběhly tři a v roce 2007 dvě operace, které zahrnovaly několik typů hranic. V letech 2006–2007 se uskutečnilo celkem 10 pilotních projektů doplňujících společné operace.

7. Účast členských států na společných operacích může sahat od poskytnutí jednoho odborníka po poskytnutí takových zařízení, jako jsou plavidla a letadla. V průměru se sedm členských států zúčastnilo operací na námořních hranicích, devět na pozemních hranicích a jedenáct na vzdušných hranicích (celkem za roky 2006–2007). Každé ze sedmi operací na námořních hranicích, do kterých se zapojily námořní hlídky, se zúčastnily 1 až 4 státy se zařízením v podobě letadel, plavidel nebo vrtulníků, nepočítaje příspěvky hostitelského státu, který každé operaci poskytl až dvě plavidla.

8. Vzhledem k tomu, že jsou při operacích na námořních hranicích nezbytná určitá zařízení, jsou rovněž související náklady výrazně vyšší (průměrně 2,7 milionu EUR), než náklady na operace na pozemních a vzdušných hranicích: 83 000 a 194 000 EUR.

9. Výsledky společných operací nelze shrnout pouze ve vyčíslitelných údajích. Existují i další přínosy, např. výměna osvědčených postupů a informací mezi členskými státy a povzbuzení každodenní spolupráce mezi orgány vnitrostátní pohraniční stráže. Nicméně měřitelné výsledky jsou rovněž působivé: v letech 2006 a 2007 bylo na hranicích během těchto operací celkem více než 53 000 osob zadrženo nebo jim byl odepřen vstup. Bylo odhaleno více než 2 900 falešných či zfalšovaných cestovních dokladů a zatčeno 58 organizátorů protiprávní migrace.

Další související činnosti

10. Na žádost Evropské rady z prosince 2006 zahájila v květnu 2007 svou činnost evropská síť hlídek. Agentura FRONTEX a příslušné členské státy (Portugalsko, Španělsko, Francie, Itálie, Slovinsko, Malta, Řecko a Kypr) spolupracují na regionální úrovni, přičemž mezi sousedními státy se jedná o dvoustrannou spolupráci. Hlídky se omezují na pobřežní oblasti příslušných členských států.

11. Na žádost Rady z října 2006 agentura v souladu s článkem 7 nařízení o agentuře FRONTEX zřídila ústřední rejstřík technického vybavení (CRATE) pro kontrolu a ostrahu hranic. Databáze CRATE v současné době obsahuje více než sto plavidel, kolem 20 letadel a 25 vrtulníků a několik stovek přístrojů pro kontrolu hranic, např. mobilní radary, vozidla, termovizní kamery a mobilní detektory. Rejstřík byl sice určen především pro dvoustranné použití mezi členskými státy, slouží však také jako seznam zařízení, které lze použít rovněž při společných operacích. Dosud bylo toto zařízení při společných operacích používáno je zřídka (jednou bylo použito zařízení pro hraniční kontrolu a jednou letadlo).

12. Orgány EU, členské státy a široká veřejnost vkládají do agentury FRONTEX velké naděje, zejména v oblasti zajištění operativní koordinace při potírání nedovoleného přistěhovalectví na jižních námořních hranicích. Jak dokazují dosavadní výsledky, jsou tyto operace ze všech operativních činností prováděných agenturou FRONTEX nejnákladnější a nejnáročnější na zdroje. V operacích zahrnujících námořní hlídky však zůstává účast členských států ve srovnání s jinými typy operací omezená.

Doporučení

13. Na základě těchto skutečností a jelikož rozpočtový orgán značně navýšil rozpočet agentury FRONTEX na rok 2008 (celkem 70 milionů EUR), Komise ohledně krátkodobého vývoje operativní koordinace považuje za zásadní tyto faktory:

- Aby se zajistila dostupnost potřebného zařízení pro operace na námořních hranicích, musí byt plně využity jak potenciál CRATE, tak závazky učiněné členskými státy. Agentura FRONTEX se vyzývá, aby pravidelně informovala Evropské orgány o aktuálním využívání zařízení (při operacích koordinovaných agenturou FRONTEX i operacích koordinovaných dvoustranně mezi členskými státy), o rozsahu, v jakém je využívání tohoto zařízení přiměřené potřebám, jakož i o mechanismu k zajištění dostupnosti zařízení nabízeného členskými státy. Agentura FRONTEX by rovněž mohla zvýšit potenciál CRATE nákupem nebo pronajímáním svého vlastního zařízení.

- Nařízení o agentuře FRONTEX umožňuje vytvoření specializovaných poboček agentury v členských státech, jejichž prostřednictvím může agentura prakticky organizovat společné operace a pilotní projekty. Vzhledem k vývoji směřujícímu ke stálým operacím a rozvoji úkolů agentury jako celku je nyní třeba důkladně zvážit zřízení takových poboček ve vhodných oblastech a/nebo se zřetelem na typ hraničních kontrol, přičemž přednostně by měla vzniknout pobočka pro jižní námořní hranice.

- Agentura FRONTEX by měla analyzovat možnosti sloučení společných operací s evropskou sítí hlídek, jelikož obě opatření jsou více strukturovaná a je třeba vyhnout se jejich vzájemnému překrývání.

- Komise v důsledku značného zvýšení rozpočtu na rok 2008 přezkoumá víceleté plánování rozpočtu agentury FRONTEX pro zbývající období současného finančního rámce a popřípadě předloží návrhy rozpočtovému orgánu.

B. Pomoc členským státům při odborné přípravě vnitrostátní pohraniční stráže, včetně vypracování společných norem odborné přípravy

14. Činnosti agentury FRONTEX v oblasti odborné přípravy vyplývají z činností bývalého ad hoc střediska pro odbornou přípravu pohraniční stráže, jehož úkoly agentura FRONTEX plně převzala v roce 2005. Celkem bylo zorganizováno 97 školení, schůzek a seminářů, včetně školení pohraniční stráže a „školení pro školitele“, kterých se zúčastnilo celkem 1 341 účastníků. Společné hlavní osnovy, jež mají stanovit normy pro odbornou přípravu pohraniční stráže v celé Evropě, jsou v současné době předmětem přezkumu. Ačkoli je možné dopad činností týkajících se odborné přípravy posuzovat pouze z dlouhodobého hlediska, je zřejmé, že zvolený přístup, kdy je agentura FRONTEX operativním koordinátorem pro odbornou přípravu založenou na partnerství s národními akademiemi, je úspěšný, a proto by měl být rozšiřován.

Doporučení

15. Klíčovým cílem vzdělávacích činností agentury FRONTEX musí zůstat způsobilost pohraniční stráže řádně a jednotně uplatňovat schengenské acquis , především Schengenský hraniční kodex. Zkušenosti získané při společných operacích však ukazují, že pohraniční stráž často jedná s osobami, které hledají mezinárodní ochranu, nebo čelí krizovým situacím na moři (viz oddíl II.A). Komise se domnívá, že by agentura FRONTEX měla organizovat specializované kurzy odborné přípravy, včetně výměny pracovníků, o příslušných ustanoveních evropských a mezinárodních pravidlech o azylu, mořském právu a základních právech, s cílem přispívat k plnému dodržování těchto norem a jednotnému přístupu v situacích, které vyžadují koordinaci pátracích a záchranných akcí.

C. Provádění analýz rizik

16. V únoru 2007 předložila agentura FRONTEX své druhé roční hodnocení rizik. Celkem bylo do konce roku 2007 předloženo jedenáct hodnocení a dokončení dalších devíti se připravuje začátkem roku 2008. Agentura FRONTEX přispívá také ke zprávě o posouzení hrozeb organizované trestné činnosti (OCTA) a spolu s Europolem předložila zprávu o vysoce rizikových trasách týkajících se nedovoleného přistěhovalectví v zemích západního Balkánu. Kromě těchto hodnocení, která mají mj. členským státům pomoci reagovat na nové hrozby a cíleně zaměřovat zdroje na konkrétní úseky hranic, hrají analýzy rizik klíčovou úlohu ve většině činností agentury, včetně plánování jednotlivých společných operací a vzdělávacích činností. Dále má úloha vyčleněná agentuře FRONTEX v rámci Fondu pro vnější hranice rozhodující význam pro přidělování finančních zdrojů členským státům.

17. V roce 2007 byla agentura FRONTEX připojena k síti ICONet, aby mohla s členskými státy vyměňovat informace související s analýzami rizik, přípravou společných operací a navracením. Síť ICONet byla zřízena rozhodnutím Rady 2005/267/ES[4] a je v provozu od roku 2006. Jedná se o bezpečnou webovou síť pro výměnu informací mezi službami řízení migrace o nedovoleném přistěhovalectví, nedovoleném vstupu na území a navracení neoprávněně pobývajících osob.

18. Agentura FRONTEX se účastní setkání Střediska pro informace a diskusi v oblasti hranic a přistěhovalectví (CIREFI), která se pravidelně konají v Radě. Středisko CIREFI pomáhá členským státům při výměně informací o legálním přistěhovalectví, předcházení nelegálnímu přistěhovalectví a nedovoleném pobytu, boji proti převaděčství, zlepšování odhalování falešných či zfalšovaných cestovních dokladů a způsobech zlepšování postupů navracení. Z činností střediska CIREFI, sítě ICONet a agentury FRONTEX plynou jednoznačné synergie a úspory v objemu činností při spolupráci, pokud jde o získávání, analýzu a šíření informací o nedovoleném přistěhovalectví.

Doporučení

- Měly by být upřednostněny společné analýzy rizik vypracované ve spolupráci s Europolem, mezinárodními organizacemi a příslušnými třetími zeměmi (na základě patřičných pracovních dohod), častěji by se měly vypracovávat také zeměpisné a/nebo tematické společné analýzy rizik s příslušnými partnery.

- Agentura FRONTEX by měla být pověřena řízením sítě ICONet v rámci současné nebo jiné technické platformy, jakou je např. informační systém Frontex; tím by se mělo zajistit lepší využití sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví, která je rovněž připojena k síti ICONet. Měla by také převzít činnosti střediska CIREFI.

D. Sledování rozvoje výzkumu týkajícího se kontroly a ostrahy vnějších hranic

19. Agentura FRONTEX dosud uskutečnila šest projektů a sedm seminářů o výzkumu a vývoji. V návrzích učiněných ve dvou sděleních předložených Komisí současně s touto zprávou hrají nové technologie rozhodující úlohu. Předmětem těchto návrhů je systém vstup – výstup a opatření k automatizaci hraničních kontrol a dále Evropský systém kontroly hranic. Pro první návrh přinesly významné poznatky vnitrostátní systémy evidence cestujících a projekt BIOPASS provedený agenturou FRONTEX o využívání biometrických údajů na letištích, v druhém případě bude agentura FRONTEX hrát významnou úlohu při uskutečňování příslušných studií, na jejichž základě budou vypracována konkrétní opatření, která je třeba přijmout.

20. Agentura se rovněž bude aktivně podílet na činnostech nového Evropského fóra pro výzkum a inovace v oblasti bezpečnosti, při kterém byla zřízena samostatná pracovní skupina pro bezpečnost hranic.

Doporučení

21. Prioritně je do budoucna třeba zajistit, aby byly specifické zájmy orgánů hraniční kontroly řádně zohledněny ve výzkumných činnostech. Agentura FRONTEX má jedinečnou úlohu při zajišťování toho, aby byly praktické potřeby orgánů vnitrostátní pohraniční stráže zohledněny při stanovování priorit budoucího výzkumu a aby byly tyto orgány cestou pořádání seminářů informovány o nejnovějším vývoji. Tato úloha by se měla rozšířit také na vývoj praktických projektů zaměřených na provozní zkoušení nových technologií v reálných podmínkách, na posouzení jejich proveditelnosti a dopadu na současné postupy a na navázání spolupráce s evropskými normalizačními instituty.

E. Poskytování pomoci členským státům v situacích, které vyžadují zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích, a vysílání pohraničních jednotek rychlé reakce

22. Nařízením o pohraničních jednotkách rychlé reakce (RABIT), které vstoupilo v platnost dne 20. srpna 2007, byla zásadně změněna ustanovení nařízení o zřízení agentury FRONTEX týkající se podpory členských států v situacích, jež vyžadují zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích. Stanovuje „kapacitu rychlé reakce“, která členskému státu v případě potřeby pomůže posílit lidské zdroje.

23. Agentura FRONTEX dokončila přípravné práce pro provádění nařízení krátce po jeho přijetí. „Rezervu RABIT“ tvoří 500–600 příslušníků pohraniční stráže. Na podzim 2007 se uskutečnilo cvičení. Žádný členský stát dosud nepožádal o nasazení jednotky RABIT.

Doporučení

24. Nasazení jednotky RABIT může být podle ustanovení článku 8 nařízení o agentuře FRONTEX spojeno s technickou pomocí. Komise doporučuje, aby agentura FRONTEX toto ustanovení prováděla operativněji a získala vlastní zařízení ke kontrole a ostraze hranic, které by používaly jednotky RABIT, čímž by se zajistila dostupnost zařízení v krátkém čase. Další možností by mohlo být využití zařízení uvedeného v databázi CRATE k tomuto účelu, bylo by však třeba přepracovat pravidla s cílem zajistit rychlou a ničím nepodmíněnou dostupnost zařízení pro jednotky RABIT.

F. Poskytování nezbytné podpory členským státům při organizaci společných návratových operací

25. Agentura poskytla pomoc při organizaci devíti společných návratových operací. Dalších šest projektů bylo věnováno např. otázce osvědčených postupů při získávání cestovních dokladů či pravidelného určování společných potřeb v případě společných návratových operací.

26. Posílení úlohy agentury FRONTEX při podpoře společných návratových operací bylo předmětem podrobného jednání během německého předsednictví, které vedlo k tomu, že Rada v červnu 2007 schválila soubor závěrů. V těchto závěrech je obsažena výzva určená členským státům, aby zapojily agenturu FRONTEX do plánování a organizování společných letů za účelem navracení a určování společných potřeb při navracení. To je hlavním úkolem agentury FRONTEX; dosavadní výsledky však ukazují, že četnost a intenzita této podpory zaostává za pokrokem, kterého bylo dosaženo v oblasti operativní koordinace.

Doporučení

27. Komise plně podporuje provádění závěrů Rady z června 2007, jež poskytují vyčerpávající soubor krátkodobých až střednědobých priorit. Doporučení uvedená v této zprávě (viz oddíl II.C), aby agentura FRONTEX řídila síť ICONet, přispěje k posílení působnosti agentury FRONTEX také v této oblasti. Dále je třeba zvážit přezkum působnosti článku 7 nařízení o agentuře FRONTEX o CRATE, který je v současnosti omezen na zařízení ke kontrole a ostraze hranic, avšak který by mohl být rozšířen také na zařízení pro společné návratové operace, např. letadla, včetně zařízení pronajatého agenturou FRONTEX.

III. DLOUHODOBÁ VIZE

28. Agentura FRONTEX bude v dlouhodobém rozvoji strategie integrované správy hranic Unie hrát ústřední úlohu. Její působnost by se měla rozšířit v souvislosti s konkrétními potřebami, přičemž by se mělo postupovat krok za krokem, postupně by se měla posilovat její správní kapacita a soustavně hodnotit, jak plní své úkoly. V rámci dlouhodobé vize je třeba zvážit, jak může agentura FRONTEX ve vztahu k modelu integrované správy hranic jako celku i jeho jednotlivým částem vytvářet přidanou hodnotu, zejména s ohledem na opatření ve spolupráci se třetími zeměmi a opatření na hranicích. Kromě toho se v rámci integrované námořní politiky EU od agentury FRONTEX očekává, že významným dílem přispěje k dosažení účinnější přeshraniční a meziodvětvové spolupráce mezi orgány a agenturami EU podílejícími se na činnostech v pobřežních vodách.

29. Pokud jde o model integrované správy hranic jako celek, měl by se potenciál agentury FRONTEX využít ve prospěch celkového schengenského rámce. Ačkoliv rozsah otázek, které spadají do mechanismu schengenského hodnocení, přesahuje mandát agentury FRONTEX (mechanismus se týká také víz, policejní spolupráce a ochrany údajů), je zřejmé, že agentura FRONTEX by mohla ve vztahu k těmto hodnocením vytvořit přidanou hodnotu na základě svého nezávislého postavení, odborných znalostí o kontrole a ostraze vnějších hranic a svých činností v oblasti odborné přípravy a analýz rizik. V souladu s požadavky Haagského programu Komise v druhé polovině roku 2008 předloží návrh na doplňující mechanismus hodnocení států Schengenu, který bude obsahovat konkrétní návrhy týkající se možné úlohy agentury FRONTEX.

A. Opatření ve spolupráci se třetími zeměmi

30. Ve spolupráci se třetími zeměmi musí agentura FRONTEX zajistit soudržnost mezi svými činnostmi a celkovým rámcem politiky vnějších vztahů. Mandát agentury FRONTEX týkající se spolupráce se třetími zeměmi je omezen v tom smyslu, že projekty zaměřené např. na technickou pomoc agentura nemůže provádět ve třetích zemích. Je třeba zvážit, zda by se agentuře FRONTEX nemělo umožnit provádění pilotních projektů, jejichž příjemcem by byly třetí země. Takové projekty by mohly výrazně posílit dopady spolupráce zahájené v rámci pracovních dohod, přičemž by tyto dohody mohly určovat konkrétní potřeby budování kapacit s ohledem na správu hranic v určitých třetích zemích, a doplňovat pomoc poskytovanou z programů Společenství. Později a na základě Lisabonské smlouvy by bylo možné začít uvažovat o tom, jakou úlohu by agentura mohla mít, pokud jde o účast v evropských misích hraniční kontroly uskutečňovaných ve třetích zemích.

31. Agentura FRONTEX uzavřela s orgány pohraniční stráže v Rusku, na Ukrajině a ve Švýcarsku pracovní dohody zaměřené na technickou spolupráci. Jednání s Chorvatskem již také pokročila. Správní rada udělila mandáty k vyjednání dalších dohod s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Tureckem, Egyptem, Libyí, Marokem, Mauritánií, Senegalem, Kapverdami, Moldavskou republikou a Gruzií. Agentura v krátkodobém či střednědobém horizontu hodlá požádat o mandáty pro jednání s dalšími zeměmi západního Balkánu, zeměmi západní Afriky, s USA a Kanadou. V krátkodobém horizontu by měla být posílena především spolupráce mezi agenturou FRONTEX a zeměmi, kterým byla nabídnuta perspektiva členství v EU, a těmi třetími zeměmi, které byly v rámci společných operací a analýz rizik provedených agenturou FRONTEX identifikovány jako problematické oblasti. Na základě projektů TACIS by mohla být přezkoumána možnost rozvoje spolupráce mezi agenturou FRONTEX a Běloruskem.

B. Opatření na hranicích

Horizontální integrace

32. Lepší spolupráce mezi příslušnými celními orgány a dalšími orgány hraniční kontroly členských států je klíčovým prvkem modelu integrované správy hranic, v jehož rámci jsou osoby a zboží kontrolovány na základě podobných pracovních metod a přístupů řízení rizika. Další analýza obsahu „koncepce jediného okénka“, která předpokládá úplnou integraci činností hraničních a celních orgánů, by měla být provedena při zohlednění probíhajícího hodnocení budoucnosti celních orgánů.

33. Komise zahájí studii za účelem určení osvědčených postupů v členských státech o spolupráci mezi agenturami. Na podporu spolupráce na místě by se při provádění pilotních projektů na evropské úrovni mohlo dále zkoumat, jakou přidanou hodnotu by přinesla hlubší koordinace činností mezi těmito orgány. Komise doporučuje agentuře FRONTEX, Komisi a členským státům provádět společné operace pod vedením agentury FRONTEX / Komise v koordinaci s projekty spolupráce vnitrostátních celních orgánů, tj. uskutečnění dvou souběžných projektů zaměřených na kontrolu osob a kontrolu zboží ve stejném čase a na stejných hraničních přechodech.

Kontrola hranic – EUROSUR

34. Souběžně s touto hodnotící zprávou Komise předkládá sdělení, které obsahuje plán rozvoje a zřizuje Evropský systém kontroly hranic. Agentura FRONTEX významně přispěje k tomu, aby byla příprava tohoto systému úspěšná, včetně vytvoření sítě pro integraci všech námořních kontrolních systémů, jak již bylo v této zprávě uvedeno v oddíle věnovaném výzkumu a vývoji.

35. Z operativnějšího hlediska by agentura FRONTEX mohla převzít úlohu „centrálního bodu“ pro zlepšený systém výměny operativních informací v reálném čase mezi členskými státy. Kromě toho by zpřístupnění informací o ostraze hranic agentuře FRONTEX systematičtějším a strukturovanějším způsobem mohlo představovat základ pro rozvoj „zpravodajského informačního systému FRONTEX“, který by byl zaměřen na vnější hranice EU.

Operativní koordinace

36. Operativní spolupráce se již osvědčila jako klíčový nástroj Evropské unie pro zajišťování operativní solidarity mezi členskými státy a přidělování zdrojů do těch úseků vnějších hranic, které je nejvíce potřebují. Jak již bylo stanoveno v posouzení dopadů, které je přiloženo k návrhu o RABIT, má Komise v úmyslu vrátit se k otázce plně funkčního systému evropské pohraniční stráže, jakmile získá poznatky o fungování těchto jednotek. Nicméně je zřejmé, že se již v této fázi v souvislosti s námořními hlídkami objevují dvě otázky týkající se organizace operační koordinace z dlouhodobého hlediska.

37. Za prvé, jak lze dále zlepšovat současný systém přidělování zdrojů do těchto úseků. Komise podrobně přezkoumá, v jakém rozsahu lze dát potřebná zařízení a lidské zdroje k dispozici členským státům v rámci současných mechanismů a jak dalece může Fond pro vnější hranice na základě rizik na vnějších hranicích dlouhodoběji zlepšit situaci jednotlivých členských států.

38. Za druhé bude potřeba přezkoumat z dlouhodobého hlediska efektivnost nákladů současných mechanismů, přičemž musí být zohledněny rovněž např. správní náklady na zajištění koordinace přidělování prostředků a lidských zdrojů ad hoc .

39. Další praktické zkušenosti vyústí v dlouhodobou strategii, v jejímž rámci bude třeba zvážit, do jaké míry by koordinace zdrojů členských států měla být nahrazena trvalým přidělováním příslušníků pohraniční stráže a zařízení. Takový postup si může vyžádat přezkum právního rámce vzhledem k výkonné pravomoci členů jednotek RABIT a hostujících příslušníků pohraniční stráže a posouzení, zda by agentura FRONTEX měla sama zaměstnávat příslušníky pohraniční stráže a/nebo zda by měla kupovat a/nebo najímat zařízení pro účely stálých operací.

IV. ZÁVěRY

40. Komise vyzývá Radu, aby s ohledem na potřebu co nejdříve maximalizovat přínos agentury FRONTEX ke správě zejména jižních námořních hranic Unie upřednostnila diskusi o doporučeních krátkodobého charakteru předložených v této zprávě. Rovněž je třeba upřednostnit doporučení týkající se úlohy agentury FRONTEX v rámci systému EUROSUR vyplývající ze samostatného sdělení o zřízení takového systému, které předložila Komise.

41. Na tomto základě by měla být zahájena podrobnější diskuse o dlouhodobější strategii prováděné Unií ohledně úlohy, kterou by agentura FRONTEX měla hrát při rozvoji modelu integrované správy hranic, včetně mechanismu posílené spolupráce se třetími zeměmi, a při zajišťování řádného řízení migračních toků.

42. S ohledem na výsledky těchto diskusí a výsledky nezávislého hodnocení, které bude provedeno v souladu s článkem 33 nařízení o agentuře FRONTEX, Komise zváží předložení legislativních návrhů na změnu nařízení o agentuře FRONTEX. V dlouhodobějším horizontu Komise zohlední budoucí zkušenosti získané v souvislosti s novými pravidly o výkonných pravomocech členů jednotek RABIT a hostujících příslušníků pohraniční stráže s cílem přezkoumat, zda je nutné přepracovat celkový právní rámec pro operace koordinované agenturou FRONTEX.

[1] Úř. věst. L 349, 25.11.2004, s. 1.

[2] Úř. věst. C 198, 12.8.2005, s. 1.

[3] Ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, kterým se zřizuje mechanismus pro vytvoření pohraničních jednotek rychlé reakce („nařízení o RABIT“), (Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 30).

[4] Úř. věst. L 83, 1.4.2005, s. 48.