[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 11.12.2007

KOM(2007) 803 v konečném zněníČÁST I

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉ RADĚ

Strategická zpráva o obnovené Lisabonské strategii pro růst a zaměstnanost: zahájení nového cyklu (2008–2010) Udržet tempo reforem

Udržet tempo reforem

OPěTOVNÝM ZAHÁJENÍM LISABONSKÉ STRATEGIE V ROCE 2005 A JEJÍM NOVÝM ZAMěřENÍM NA RůST A zaměstnanost urazila Evropa značný kus cesty. Ve způsobu práce Unie lze pozorovat výraznou a trvalou změnu: úzké partnerství a jasné rozdělení odpovědností mezi členské státy a Komisi jí umožnily velký krok kupředu.

Výsledky jsou viditelné již nyní. Hospodářství dosahuje lepších výsledků, než tomu bylo v roce 2005. Míra růstu je vysoká. V předchozích dvou letech bylo vytvořeno téměř 6,5 milionů nových pracovních míst. Očekává se, že do roku 2009 jich vznikne dalších 5 milionů. Za těmito údaji jsou miliony Evropanů, kteří se vymanili z utrpení nezaměstnanosti a jejichž životy se změnily k lepšímu.

Některé aspekty současného zlepšení mají samozřejmě cyklický charakter. Avšak ke změně přispěly i strukturální reformy prováděné členskými státy a Unií v rámci Lisabonské strategie během několika posledních let, které jsou nejlepší ochranou před cyklickým poklesem.

Lisabonská strategie je nástrojem, kterým se EU vyrovnává se změnami. Je hlavní součástí reakce Unie na globalizaci a pomáhá Evropanům podílet se na nových výzvách a příležitostech.

Reforma může být tvrdá a někdy i nepopulární. V současné době však představuje nutné, dokonce jediné řešení. Náš dosavadní úspěch by nás měl povzbudit k tomu, abychom pokračovali ve svém úsilí v příštím cyklu strategie.

To znamená, že musíme udržet tempo reforem. Nezaměstnanost se stále dotýká velkého počtu Evropanů. Stále nemáme nejlepší prostředí pro podnikatelský růst. Pokud jde o posilování inovací, výzkumu a vývoje, zůstává Evropa nadále roztříštěna. Podpora ze soukromého sektoru je nedostatečná. Teprve nedávno jsme začali transformovat EU na nízkouhlíkovou ekonomiku. Vzhledem k riziku globálního zpomalení růstu je nezbytné pokračovat v reformách a zvýšit odolnost našich hospodářství.

Lisabonská strategie vyžaduje silné vedení. S vůdčí úlohou Evropy přicházejí činy. Prioritní opatření, jež byla dohodnuta v roce 2006 na jarním zasedání Evropské rady, byla skutečným impulsem. Zahájení podnikatelské činnosti je nyní ve většině členských států snadnější a levnější. Byly dohodnuty společné zásady týkající se tzv. flexikurity (koncept spojující požadavky na flexibilitu pracovněprávních vztahů s potřebou jistoty pracovních míst pro pracovníky). To představuje pevný základ pro čerstvé politické impulsy.

Musíme dále rozvíjet tento impuls a dohodnout se na nových ambiciózních opařeních. Zde jsou příklady toho, co musíme společně udělat:

- snížit počet osob, které předčasně ukončují školní docházku, a zajistit tak, aby nikdo ve věku globalizace nezaostával;

- vybavit Evropu „pátou svobodou“, tj. volným pohybem znalostí, což Evropě umožní využít svůj tvůrčí potenciál;

- zavedením vysokorychlostního internetu stimulovat inovace a udržet Evropu v čele vývoje ve věku internetu;

- podpořit malé a střední podniky prostřednictvím aktu o drobném podnikání pro Evropu;

- výrazně zlepšit energetickou účinnost budov využitím velkých rozpočtů pro veřejné zakázky s cílem podnítit změnu;

- posílit trojúhelník vzdělávání, výzkumu a inovací, zejména zřízením a provozováním Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) a společných technologických iniciativ (JTI).

Evropa má jedinečnou příležitost stát se tvůrčím, moderním, nízkouhlíkovým hospodářstvím s dynamickým podnikatelským prostředím, vysoce kvalifikovanou pracovní silou a vysokou úrovní vzdělávání, které je otevřeno inovacím a opírá se o silný sociální model. Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost svojí agendou o přístupu, příležitostech a solidaritě Evropanům přispívá k úspěchu a umožňuje jim využívat otevřenosti vůči širšímu světu a vznášet do globalizace evropské hodnoty.

José Manuel Durão Barroso

V Bruselu dne 11. prosince 2007

OBSAH

1. Úvod 5

2. Strukturální reformy prováděné během prvního lisabonského cyklu (2005–2008) 6

3. Prohloubení Lisabonské strategie v příštím lisabonském cyklu 7

3.1. Prosazování reforem na vnitrostátní úrovni 7

3.2. Posílení koordinace hospodářské politiky 8

3.3. Reformy potřebné na úrovni Společenství, včetně lisabonského programu Společenství 9

3.4. Formování vnějších akcí 9

3.5. Integrace vnitrostátních opatření, opatření na úrovni Společenství a na mezinárodní úrovni do účinné politické reakce 10

4. Opatření ve čtyřech prioritních oblastech 10

4.1. Investice do lidí a modernizace trhů práce 10

4.2. Uvolnění podnikatelského potenciálu, zejména u malých a středních podniků 12

4.3. Vyšší investice do znalostí a inovací 13

4.4. Energetika a změna klimatu 15

5. Navázání na jarní zasedání Evropské rady v roce 2008 16

1. ÚVOD

Obnovením Lisabonské strategie v roce 2005 se Evropská unie a její členské státy zavázaly k novému partnerství, jehož cílem je zajištění udržitelného růstu a zaměstnanosti.

Téměř po třech letech jsou výsledky tohoto partnerství jasně viditelné. Hospodářský růst oproti 1,8% v roce 2005 vzrostl a očekává se, že v roce 2007 dosáhne 2,9% a v roce 2008 2,4%. Tento nárůst je z velké míry podmíněn cyklicky, nicméně k němu také přispěly strukturální reformy v členských státech. V minulých dvou letech bylo vytvořeno téměř 6,5 milionů nových pracovních míst. Očekává se, že do roku 2009 jich vznikne dalších 5 milionů. Nezaměstnanost by podle odhadů měla klesnout pod 7%, což je nejnižší hodnota od poloviny 80. let. Míra zaměstnanosti, která nyní dosahuje 66%, se tak více přiblížila celkovému cíli Lisabonské strategie, tj. 70%. Poprvé v tomto desetiletí jde silný růst zaměstnanosti ruku v ruce s výrazným růstem produktivity. Životní úroveň v členských státech, které nedávno přistoupily k EU, viditelně roste.

Avšak ne všechny členské státy se pustily do reforem se stejným odhodláním. V některých oblastech, jako je například otevírání trhů a řešení segmentace trhu práce, reformy zaostávají. Podmínky se vzhledem k celosvětovému hospodářskému zpomalení, nejistotě na finančních trzích a vysokým cenám komodit stávají méně příznivými.

Na neformálním zasedání Evropské rady v Lisabonu v říjnu 2007 hlavy států a vlád jednaly o evropské reakci na globalizaci[1]. Potvrdily ústřední roli obnovené Lisabonské strategie a vyzvaly k jejímu prohloubení v průběhu dalšího cyklu. Také zdůraznily, že EU by měla využít tuto strategii k tomu, aby globalizaci formovala v souladu se svými vlastními hodnotami a zájmy. Model rozvoje EU, který spojuje hospodářskou soutěž se solidaritou a udržitelností a dlouhodobé zkušenosti s hospodářskou integrací mohou v době globalizace představovat značnou výhodu. Podpisem Lisabonské smlouvy vstoupí EU do nové fáze vývoje. Po vyřešení zásadních institucionálních otázek se EU nyní může věnovat problémům, které se přímo týkají každodenního života jejich občanů.

V první části tohoto sdělení určeného pro jarní zasedání Evropské rady v roce 2008 jsou uvedeny návrhy Komise na pokračování strategie. Kromě zdůraznění významu makroekonomické stability se klade důraz na potřebu provést zbývající reformy, aby se posílily základy pro udržení stabilního budoucího hospodářského růstu a aby se EU mohla lépe vyrovnat s nepříznivým vývojem světového hospodářství.

Druhá část obsahuje hodnocení pokroku jednotlivých členských států (a eurozóny) při provádění jejich národních programů reforem a doporučení pro jednotlivé země přijatých Radou[2]. Třetí část je doprovodným dokumentem obsahujícím podrobné hodnocení pokroku v jednotlivých oblastech politik[3]. K lisabonskému balíčku dále patří: (1) návrh doporučení Rady aktualizovat doporučení pro jednotlivé země a body, které je třeba sledovat; (2) návrh doporučení Rady opětovně potvrdit integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost; (3) nový lisabonský program Společenství a (4) analýza nového zaměření strukturálních fondů na podporu růstu a zaměstnanosti.

2. Strukturální reformy prováděné během prvního lisabonského cyklu (2005–2008)

Ačkoli o potřebných opatřeních panuje široký konsenzus, tempo jejich plnění je různé. Všechny členské státy provádějí od roku 2005 významné reformy, některé z nich však na výzvy reagují lépe. V posledních dvanácti měsících lze pozorovat určitou únavu z reforem.

Pozitivní je, že se rozpočtové schodky snížily z 2,5% HDP v roce 2005 na předpokládané 1,1% v roce 2007 a veřejný dluh klesl z 62,7% v roce 2005 těsně pod hranici 60% v roce 2007. Nicméně příležitost využít relativně silných podmínek růstu ke snížení strukturálních schodků nebyla plně využita, a to zejména v eurozóně.

V některých členských státech byly zlepšující se podmínky růstu doprovázeny postupným vznikem nerovnováh, o čemž svědčí současné vysoké schodky běžného účtu, jež vykazují znaky přehřátí, ztráta konkurenceschopnosti, rostoucí zadlužení domácností a rychlý růst cen nemovitostí.

Euro se ukázalo být stabilizačním prvkem. Usnadnilo fungování jednotného trhu ve prospěch eurozóny a EU jako celku. Potenciální odhadovaná míra růstu HDP v eurozóně se od roku 2005 zvýšila o 0,2 procentní body na 2,25%, což je částečně důsledkem strukturálních reforem.

Růst produktivity dosáhl v roce 2006 1,5%, přičemž roční míra růstu mezi lety 2000 a 2005 dosáhla 1,2%. Avšak pokud jde o investice do informačních a komunikačních technologií (IKT) a jejich využívání ke zvýšení produktivity, Evropa za ostatními vedoucími ekonomikami stále zaostává. Otevírání síťových odvětví a služeb hospodářské soutěži bylo pomalé a vstupu na trh stále brání značné překážky. Některé členské státy zaostávají v provádění směrnic týkajících se vnitřního trhu. Ani úsilí o zlepšení právního rámce pro duševní a průmyslové vlastnictví a urychlení jednotného užívání norem dosud nepřináší výsledky.

Postupně je prováděn program EU na zlepšení právních předpisů, ačkoli mnoho členských států ještě musí zavést potřebné nástroje, včetně hodnocení dopadu a metod pro měření a snižování administrativní zátěže.

Zahájení podnikatelské činnosti je nyní téměř ve všech členských státech snadnější a levnější. Evropa jako celek však dosud nedisponuje dynamickou podnikatelskou kulturou. Snahy o zlepšení podnikatelského prostředí jsou však velmi často zlomkovité a nejsou součástí integrovaného přístupu k oživení růstu malých a středních podniků. Členské státy se sice zavázaly významně zvýšit investice do výzkumu a vývoje, což by EU pomohlo dosáhnout do roku 2010 cíle 3% HDP, avšak skutečnost této ambici ještě neodpovídá.

Růst zaměstnanosti byl impozantní, avšak některé regiony a skupiny z něj měly menší užitek. Mnoho členských států zahájilo reformu důchodového systému a systému předčasného odchodu do důchodu. To přispělo k výraznému a udržitelnému růstu míry zaměstnanosti starších pracovníků, ačkoli cíle 50% nebylo ještě zdaleka dosaženo. Míra zaměstnanosti žen se značně zvýšila (na 57,2% a blíží se cíli 60%), avšak členské státy by měly přijmout další opatření na podporu rovnosti žen a mužů na trhu práce.

Přibližně polovina členských států vyvinula nebo vyvíjí politiky založené na flexikurity. Výsledky této politiky však zůstávají roztříštěné. Trvale se přechází z pasivních politik trhu práce k aktivním. Členské státy reformují své systémy sociálního zabezpečení, zejména prostřednictvím změn ve svých systémech daní a dávek s cílem nalézt rovnováhu mezi právy a povinnostmi. Byly zavedeny pružnější pracovní smlouvy pro určité kategorie pracovníků (např. pro osoby nově vstupující na trh práce), nebyly však doplněny dostatečnými příležitostmi k získání nových kvalifikací, které by lidem mohly umožnit postupovat na trhu práce. Obtížnějšímu úkolu reformovat pravidla upravující ostatní kategorie smluv byla dosud věnována malá pozornost. V důsledku toho zůstává velké množství trhů práce segmentováno na skupiny, jež jsou dobře chráněné a začleněné do trhu práce, a na ohrožené skupiny se smlouvami s nejistými vyhlídkami, které se pohybují na okraji trhu práce.

Také celoživotnímu vzdělávání se nedostává takové podpory, kterou vyžaduje, a to zejména u osob s nízkou kvalifikací, jež je potřebují nejvíce. Systémy vzdělávání a odborného vzdělávání na potřeby trhu práce ještě dostatečně nereagují.

EU učinila první kroky směrem k tomu, aby se stala společností s nízkým podílem uhlíku. Došlo k pokroku v plnění celkového kjótského cíle pro EU a na zasedání Evropské rady na jaře 2007 se EU zavázala k ambiciózním cílům snížit emise skleníkových plynů a do roku 2020 zvýšit podíl obnovitelných energií.

Podrobná zpráva o pokroku na úrovni jednotlivých států je uvedena v části II tohoto sdělení.

3. Prohloubení Lisabonské strategie v příštím lisabonském cyklu

Ačkoli se hospodářství EU nachází v lepším stavu než v roce 2005, do nového lisabonského cyklu vstupuje EU na pozadí zpomaleného globálního růstu a rizik způsobených finančními otřesy a rostoucími cenami ropy a komodit. Proto nyní nastal čas rozhodnout se prohloubit provádění Lisabonské strategie s cílem posílit důvěru a hospodářské základy, aby se zabránilo možným hospodářským propadům.

3.1. Prosazování reforem na vnitrostátní úrovni

Provedení zbývajících reforem, zejména reforem v oblastech, které jsou podrobně uvedeny v doporučeních pro jednotlivé země a v bodech, které je třeba sledovat, představuje pro členské státy v příštím cyklu hlavní výzvu.

Protože určitou dobu trvá, než jsou reformy provedeny a než jsou jejich výsledky viditelné, navrhuje Komise, aby stávající doporučení byla z velké části převzata v nezměněné podobě a v souvislosti s pokrokem učiněným od jejich přijetí na jaře 2007 doladěna.

S cílem maximalizovat jejich dopad na růst a zaměstnanost je třeba v nové generaci programů politiky soudržnosti EU vyčlenit více než 60% jejich prostředků[4] na podporu národních programů reforem. Pokud jde o soudržnost, bude pro období 2007–2013 k dispozici 347 miliard EUR. Tato částka bude doplněna spolufinancováním z veřejného a soukromého sektoru daných států, a to ve výši ca. 160 miliard EUR. Celkem bude do roku 2013 každoročně mobilizováno 70 miliard EUR, z čehož největší část bude použita na podporu programů národních reforem. Vzhledem k tomu, že nyní je programové období dokončeno, je důležité zajistit, aby výdaje odpovídaly vyčleněným položkám závazků a nebyly dodatečně přesouvány do oblastí s nižší prioritou.

Místní a regionální orgány jsou již aktivně zapojeny do obnovené Lisabonské strategie prostřednictvím plánování a provádění příslušných programů soudržnosti. Další úsilí je třeba vynaložit na posílení zapojení širšího okruhu zúčastněných stran a na zintenzívnění výměny zkušeností, myšlenek a osvědčených postupů, což již nyní představuje jeden z nejsilnějších prvků strategie. V této souvislosti Komise vítá velký zájem Evropského parlamentu, Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů monitorovat míru zapojení zúčastněných stran do strategie.

3.2. Posílení koordinace hospodářské politicky

Hospodářství členských států jsou na sobě ve velké míře vzájemně závislá. Pokud se všechny státy orientují jedním směrem a včas slaďují reformy, přináší to mnoho výhod. Ukázalo se, že nové řízení Lisabonské strategie, které klade důraz na partnerství mezi EU a členskými státy, má svůj význam. Integrované hlavní směry jsou klíčovým nástrojem pro užší koordinaci hospodářské politiky v rámci obnovené strategie. Nabízí všeobecný rámec, v němž členské státy v různých fázích vývoje a s různými sociálními systémy a institucionálními rámci mohou plnit své vlastní programy národních reforem a mají dostatek prostoru pro přizpůsobení se změnám politického prostředí. Mezi členskými státy a zúčastněnými stranami existuje široký konsensus o tom, že hlavní směry by se neměly měnit a že je nutné soustředit se na jejich provádění[5].

Z těchto důvodů Komise navrhuje opětovně potvrdit stávající hlavní směry pro příští cyklus a aktualizovat vysvětlující poznámky, které objasňují kontext, ve kterém mají být prováděny. To zahrnuje například položení většího důrazu na opatření zaměřená na větší investice do lidí a na modernizaci trhů práce. Členské státy by měly přezkoumat svoje programy národních reforem, aby byly aktuální pro nový cyklus, a měly by do jejich tvorby a provádění i nadále zahrnovat širší okruh zúčastněných stran.

Ze zkušeností z minulých tří let vyplynulo, že koordinaci reforem je nutné dále posilovat. Komise proto navrhuje, aby členské státy v rámci procesu multilaterálního dozoru v Radě projednaly své specifické politické reakce na doporučení pro jednotlivé země a na body, které je třeba sledovat. Aby tato diskuze měla určitou strukturu, měl by každý členský stát jako součást své prováděcí zprávy předložit akční plán, v němž stanoví opatření, která přijme v reakci na doporučení a / nebo body, které je třeba sledovat.

Více příznivců nachází koordinace reforem v eurozóně. Návrhy na účinnější koordinaci a řízení v eurozóně budou součástí přezkumu fungování hospodářské a měnové unie u příležitosti jejího desátého výročí, který Komise předloží do léta 2008.

3.3. Reformy potřebné na úrovni Společenství, včetně lisabonského programu Společenství

Nový lisabonský program Společenství je příspěvkem Společenství k obnovení Lisabonské strategie. Měl by být chápán jako protějšek k programům národních reforem. Stanoví opatření na úrovni Společenství, která přidávají největší hodnotu reformám prováděným členskými státy a která budou mít největší dopad na růst a zaměstnanost. Některá opatření nového lisabonského programu Společenství vyžadují pouze přijetí Komisí, většina však vyžaduje také přijetí na základě priorit Radou a Parlamentem. Na posílení růstu a zaměstnanosti je nutná politická vůle všech institucí EU k dosažení dohody o těchto opatřeních v příštím cyklu. Úplný lisabonský program Společenství je předložen jako samostatné sdělení.

Na úrovni Společenství je nutné odstranit zbývající nedostatky ve fungování jednotného trhu, zejména v oblasti služeb, tak aby bylo možné plně čerpat výhody národních reforem. Komise nedávno představila svoji vizi jednotného trhu pro 21. století[6]. Některá z navrhovaných opatření budou uskutečněna prostřednictvím nového lisabonského programu Společenství. Jejich cílem je posílit postavení spotřebitelů a malých podniků a zlepšit provádění a prosazování pravidel jednotného trhu, například prostřednictvím „středisek jednotného trhu“ na vnitrostátní úrovni a pravidelným monitorováním vývoje cen spotřebitelského zboží. Posílení spotřebitelských právních předpisů pomůže spotřebitelům při výběru výrobků, čímž se podpoří hospodářskou soutěž.

3.4. Formování vnějších akcí

Evropská unie musí své občany, zájmy i hodnoty chránit, avšak řešením nemůže být protekcionismus. Jsme vůdčí silou celosvětového obchodu, předním investorem a díky naší otevřenosti se nám daří snižovat vstupní náklady průmyslu i náklady spotřebitelů, rozšiřovat nabídku pro spotřebitele a motivovat podniky k vyšší soutěživosti a novým investicím.

Lisabonská strategie probíhá v kontextu globalizace, což je třeba při jejím provádění účinně zohlednit. To lze provést několika způsoby:

- EU by měla využít všech svých nástrojů, aby zajistila, že její otevřenost zůstane zachována a bude podpořena možností snadnějšího přístupu jejich společností na trhy třetích zemí:

Vícestranná jednání, zejména úspěšné závěry jednání z Dohá a probíhající dvoustranné obchodní dohody, musí být využita k získání nových tržních příležitostí a odstranění celních a jiných překážek obchodu[7]. Měla by být také využita k prosazení všeobecných pravidel, která vedou k vysokým standardům sociální ochrany a ochrany životního prostředí. Komise bude kromě toho ročně podávat zprávu o přístupu na trh a uvádět země a odvětví, ve kterých přetrvávají značné překážky. To by mělo za běžných předpokladů vést ke konzultacím s dotčenými zeměmi. Pokud se problémy nevyřeší, je nutné zvážit použití obchodních nástrojů a / nebo opatření ve WTO. Zvláštní pozornost bude věnována zlepšení přístupu na trhy s veřejnými zakázkami a prosazování práv duševního vlastnictví, korektní hospodářské soutěže a přístupu na trh pro malé a střední podniky.

- EU by měla zintenzívnit svůj strategický dialog s klíčovými třetími zeměmi s cílem nalézt vzájemně výhodná řešení, prosadit vyšší standardy a větší sbližování regulačních předpisů:

Díky zkušenostem s jednotným trhem může EU přispět odbornými znalostmi (např. o integraci trhu, sociální ochraně, zaměstnanosti a právech zaměstnanců, zdravotní péči, ochraně životního prostředí, pravidlech hospodářské soutěže, clech), ze kterých mohou její klíčoví partneři těžit. Diskuze by mohly přinést také řešení v oblastech strategického zájmu EU (např. přístup na trh, energetika, změna klimatu, řízení migrace, slušná práce, technologické standardy a práva duševního vlastnictví, politika malých a středních podniků). Za tímto účelem by měly být vyvinuty nové přístupy, jež zohlední zvláštnosti jednotlivých partnerů, jako je například nedávno vzniklá Transatlantická hospodářská rada. Zvláštní pozornost je třeba věnovat sousedním zemím Unie.

3.5. Integrace vnitrostátních opatření, opatření na úrovni Společenství a na mezinárodní úrovni do účinné politické reakce

Evropská rada se na svém jarním zasedání v roce 2006 dohodla na čtyřech prioritních oblastech, které budou představovat pilíře obnovené strategie (znalosti a inovace, uvolnění podnikatelského potenciálu, investice do lidí a modernizace trhů práce, energetika / změna klimatu). Tyto oblasti spolu vzájemně souvisí. Pokud jsou řešeny paralelně, představují integrovaný politický postup.

V každé z těchto čtyř oblastí Evropská rada na svém jarním zasedání v roce 2006 také potvrdila omezené množství specifických, konkrétních opatření, která mají být provedena do konce prvního cyklu. Míra úspěšnosti provádění těchto opatření je vysoká. Nyní je například téměř ve všech členských státech možné zahájit podnikatelskou činnosti díky jednomu správnímu místu do jednoho týdne. Bylo dosaženo dohody ohledně společného souboru zásad flexikurity. Snížení administrativní zátěže se dostalo silného impulsu po rozhodnutí Evropské rady, která vytýčila cíl snížit tuto zátěž o 25%. Tyto příklady ukazují, že prostřednictvím obnovené Lisabonské strategie lze pro podniky a občany dosáhnout přímých a hmatatelných výhod. Výše uvedené představuje pevný základ, z něhož může Evropská rada poskytovat provádění Lisabonské strategie další impulsy tím, že se dohodne na omezeném počtu dalších opatření, která by měla být provedena do konce roku 2010.

Obnovená strategie je založena na partnerském přístupu, který uznává, že k řešení společných výzev je nutné zapojit všechny úrovně. Určením prioritních oblastí se tyto různé úrovně propojí. Opatření, která musí být prováděna členskými státy, by měla být také součástí programů národních reforem. Opatření, jež vyžadují činnost na úrovni Společenství, by měla být součástí lisabonského programu Společenství. Velká část z nich může být navíc realizována pouze tehdy, pokud jsou doprovázeny proaktivními vnějšími politikami, jež mají pomoci EU formovat globalizaci a těžit z příležitostí, jež nabízí.

4. Opatření ve čtyřech prioritních oblastech

4.1. Investice do lidí a modernizace trhů práce

Koncept flexikurity je zaměřený na dosažení rovnováhy mezi flexibilitou a jistotou na trhu práce. Flexikurity má všem občanům garantovat vysokou úroveň jistoty zaměstnání, tj. aby ve všech fázích svého produktivního života mohli snadno najít dobré pracovní místo. Pomáhá zaměstnancům a zaměstnavatelům využít šancí, které globalizace nabízí. Po dosažení dohody mezi sociálními partnery je Evropská rada vyzvána, aby podpořila návrh Komise o společných zásadách o flexikurity[8]. Členské státy by nyní měly tyto zásady v závislosti na své konkrétní situaci provádět.

Mezi zásadní cíle patří zesílené úsilí v boji proti chudobě a sociálnímu vyčlenění a v oblasti integrace lidí na okraji společnosti, zejména prostřednictvím aktivních politik začlenění. Snížení chudoby je ústředním prvkem obnovené Lisabonské strategie, a to zdůrazněním růstu a zaměstnanosti a prováděním opatření, jejichž prostřednictvím se investuje do schopnosti lidí a poskytují rovné příležitosti, odpovídající sociální ochrana a kvalitní pracovní místa. Je třeba více podporovat pracovníky s nízkou kvalifikací, migrující pracovníky a osoby zdravotně postižené, a to zejména posílením rozvoje kvalifikace.

Vyšší investice do vzdělávání a získávání kvalifikace v průběhu celého lidského života nemá zásadní význam pouze pro to, aby Evropa uspěla ve věku globalizace, ale je jedním z nejúčinnějších způsobů v boji proti nerovnosti a chudobě. U dětí se již ve velmi raném věku rozvíjí schopnost získávat znalosti během jejich celého budoucího života. Na prvním a druhém stupni školní docházky se učí číst, což je předpokladem dalšího úspěchu. Avšak každý pátý patnáctiletý Evropan neumí dostatečně číst. Ve skupině 18 až 24-letých opouští školu s nižším stupněm středoškolského vzdělání každý šestý. Tyto skutečnosti jim nesmírně stěžují možnost vstoupit na trh práce a zde postupovat. Mnozí z nich jsou tak dlouhodobě nezaměstnaní. Evropa neučinila v plnění cílů v této oblasti žádný významný pokrok. Musí vyvinout odhodlané úsilí ke zvýšení základních dovedností mladých lidí a razantně snížit předčasné ukončování školní docházky. Pokud má dojít k významné změně, je nutné soustředit na tuto oblast zdroje v průběhu několika let.

Důležitým stimulem pro osobní rozvoj a jazykové znalosti může být studium v zahraničí. Program Erasmus umožnil studium v zahraničí téměř dvěma milionům mladých Evropanů. Této příležitosti by mělo mít možnost využít více mladých lidí, aby se studium v zahraničí stalo běžnou součástí univerzitního vzdělávání.

Pokud je zajištěno, že kvalifikace získané v zaměstnání budou uznávány v celé Evropě, zvýší se značně motivace lidí, aby si v průběhu pracovního života kvalifikaci zvyšovali. Nedávno schválený Evropský rámec kvalifikací tomu napomůže za předpokladu, že členské státy s ním rychle sladí své vnitrostátní systémy a rámce kvalifikací.

Rozvoj kvalifikací a celoživotní vzdělávání podporují politiky flexikurity zvyšováním flexibility, jistoty zaměstnání a pracovní mobility. Musí být vyvinuty silnější a cílenější politiky odborného vzdělávání, které budou reagovat na výzvy aktivního stárnutí a přispívat k růstu produktivity a zaměstnatelnosti. K tomuto úsilí může značně přispět Evropský sociální fond.

Aktivnější přístup je nutný v oblasti předvídání a monitorování budoucích potřeb v oblasti kvalifikací. Vzhledem k poklesu pracovní síly a nedostatku kvalifikovaných pracovníků v rostoucím počtu odvětví bude Evropa muset zlepšit regionální a vnitrostátní pracovní mobilitu a definovat řízenou přistěhovaleckou politiku. Tato politika musí být doplněna opatřeními na zlepšení hospodářské a sociální integrace přistěhovalců.

Společně s přezkumem jednotného trhu Komise představila svoji vizi agendy založené na přístupu, příležitostí a solidarity a zahájila veřejné konzultace s cílem získat názory veřejnosti na tyto důležité otázky. V polovině roku 2008 má být na základě výsledků těchto konzultací přijata obnovená sociální agenda.

Větší investice do lidí prostřednictvím celoživotního přístupu v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání, modernizace trhů práce a posílení sociálního začlenění:

Opatření Společenství:

– při zohlednění nové sociální reality Evropy Komise do poloviny roku 2008 navrhne obnovenou sociální agendu , která bude zahrnovat témata jako např. mládež, vzdělávání, migrace a demografie;

– Komise předloží návrhy na řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků prostřednictvím zlepšeného předvídání a monitorování budoucích kvalifikačních požadavků v Evropě;

– Komise v roce 2008 předloží návrhy na společnou přistěhovaleckou politiku .

Členské státy by měly:

– provádět dohodnuté společné zásady týkající se flexikurity určením vnitrostátních opaření ve svých národních programech reformy do konce roku 2008;

– zvýšit nabídku a cenovou dostupnost kvalitní zařízení péče o dítě v souladu s vnitrostátními cíli a cíli Společenství;

– vypracovat akční plány a stanovit cíle vedoucí k udržitelnému snížení předčasného ukončení školní docházky a zlepšit základní čtecí dovednosti ;

– provázat vnitrostátní a regionální programy s programem Erasmus s cílem zvýšit počet studentů účastnících se mezinárodních výměn;

– do roku 2010 vypracovat vnitrostátní rámce kvalifikací , které budou odpovídat příslušnému evropskému rámci.

4.2. Uvolnění podnikatelského potenciálu, zejména u malých a středních podniků

V důsledku toho, že členské státy provádějí rozhodnutí Evropské rady z jara 2006 o zavedení jediných správních míst a snížení doby nutné k zahájení podnikání na jeden týden a méně, se podnikatelské prostředí v Evropě zlepšilo. EU musí pokračovat v této cestě a dohodnout se na integrovaném politickém přístupu, který bude řešit překážky, se kterými se malé a střední podniky ve všech fázích svého vývoje setkávají, a který umožní, aby větší počet z těchto malých podniků expandoval a obstál na globálním trhu. Tento přístup by mohl být vyjádřen v aktu o malých podnicích, v němž by byly stanoveny zásady a konkrétní opatření na podporu malých a středních podniků během celého jejich životního cyklu.

Pro Evropskou unii je jasnou prioritou odstranit velké nedostatky na jednotném trhu, zejména v oblasti služeb, tak aby bylo možné mít z národních reforem co největší užitek. Úplné a včasné provedení směrnice o službách nevytvoří pouze skutečný jednotný trh pro služby, ale nabídne také velkou příležitost ke zjednodušení postupů, odstranění byrokracie, usnadnění přístupu na trh a k urychlení zavedení elektronických aplikací veřejné správy.

Evropský program na zlepšení právních předpisů začíná přinášet výsledky. Administrativní zátěž by se měla na úrovni EU snížit o 25%. Členské státy se na vnitrostátní úrovni zavázaly ke stejně ambiciózním cílům. Důležitou součástí zlepšování podnikatelského prostředí pro malé a střední podniky a nedoceněným zdrojem inovací je modernizace veřejné správy, zejména pokud jde o používání interoperabilních řešení IKT. Velké množství správ se v rámci agendy pro lepší právní předpisy již přizpůsobilo rostoucím očekáváním; chovají se k podnikům a občanům jako k zákazníkům, používají nové technologie, podporují sociální inovace a mění svoji organizaci s cílem poskytovat transparentní, předvídatelné služby a účinné nápravné prostředky. Komise bude podporovat výměnu osvědčených postupů.

Uvolnění podnikatelského potenciálu:

Opatření Společenství:

– přijmout evropský akt o drobném podnikání , jež stanoví integrovaný politický přístup k uvolnění potenciálu růstu ve všech fázích životního cyklu malých a středních podniků ;

– přiblížit se cíli snížit administrativní zátěž EU do roku 2012 o 25% a provádět ambiciózní program zjednodušení ;

– posílit jednotný trh , zvýšit hospodářskou soutěž v odvětví služeb a přijmout další kroky k integraci trhů finančních služeb.

Opatření členských států by měla:

– vynakládat udržitelné a soustavné úsilí k provedení směrnice o službách do konce roku 2009; dokončit přezkoumání a hodnocení vnitrostátních právních předpisů před koncem roku 2008 a současně zřídit jednotná kontaktní místa a elektronické postupy a zavést účinný systém přeshraniční správní spolupráce;

– stanovit a oznámit vnitrostátní cíle ke snížení administrativní zátěže před jarním zasedáním Evropské rady (2008);

– plně využít příležitostí, které nabízí provádění směrnice o službách a program na zlepšení právních předpisů při modernizaci veřejné správy .

4.3. Vyšší investice do znalostí a inovací

V návaznosti na rozhodnutí Evropské rady z jarního zasedání 2006 si členské státy stanovily cíle a přijaly opatření ke zvýšení investic do výzkumu a vývoje. Na základě návrhů Komise byla zahájena činnost Evropské rady pro výzkum a bylo zahájeno několik společných technologických iniciativ. Evropský inovační a technologický institut by měl zahájit svoji činnost v roce 2009. Na investice v oblasti znalostí a inovací bude v rámci nových programů politiky soudržnosti poskytnuto více než 85 miliard EUR.

To jsou vhodné první kroky, avšak pro uskutečnění svých ambiciózních plánů musí Evropa učinit ještě více. Členské státy by měly přijmout další opatření, aby dosáhly investičních cílů v oblasti výzkumu a vývoje pro rok 2010. To je zvláště naléhavé, protože míra investic v oblasti výzkumu a vývoje v EU v roce 2006 mírně zaostávala a neodpovídala silnějšímu růstu HDP.

V souvislosti s globalizací jsou činnosti v oblasti výzkumu a vývoje přesouvány do jiných částí světa. V Evropě jsou náklady na ochranu inovací a prosazování ochranných práv stále ještě příliš vysoké. Licence pro šíření obsahu mají stále vnitrostátní charakter. Postupy na zavedení interoperabilních norem jsou příliš pomalé. Frekvenční spektrum je stále spravováno roztříštěně, což brání vývoji nových vysoce technologických výrobků a přeshraničních služeb. Příliš mnoho překážek, včetně právních, brání univerzitám, výzkumným ústavům, společnostem a výzkumným pracovníkům ve spolupráci. To má negativní dopad na tradiční silné stránky Evropy: kreativitu a vynalézavost jejích obyvatel.

Ke zvrácení tohoto trendu potřebuje Evropa tzv. „pátou svobodu“ – svobodu znalostí – doplňující čtyři svobody pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu. Tato pátá svoboda by měla urychlit přechod EU na inovační tvůrčí ekonomiku založenou na znalostech:

- Jedním rozměrem této páté svobody je vytvoření skutečného Evropského výzkumného rámce, ve kterém nejen že jsou splněny rámcové podmínky na podporu a odměňování inovací, ale ve kterém se i vzájemně doplňují programy výzkumu a vývoje na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, ve kterém jsou zdroje přidělovány konkurenčně a s ohledem na nejlepší výkon, ve kterém vysoké školy a podniky mohou lépe spolupracovat, ve kterém budou plně uznávány diplomy a ve kterém se studenti, akademičtí, vědečtí a odborní pracovníci mohou volně pohybovat a spolupracovat s mezinárodní vědeckou komunitou.

- Evropa musí spojit své zdroje pro novou generaci velkých výzkumných zařízení a nástrojů, jež jsou neodmyslitelné, pokud máme i v dalších desetiletích zůstat na předních místech hraničního výzkumu. Byla sjednána společná agenda pro priority výzkumných zařízení, které sahají od laserů, teleskopů, mořské techniky až k databázím pro výzkum rakoviny. Protože potřebné prostředky převyšují možnosti jednotlivých členských států, musí se na vnitrostátní úrovni přijmout rozhodnutí, jak společně postupovat.

- Informační a komunikační technologie podporovány vysokorychlostním internetem značně přispívají k růstu produktivity a podpoře inovací v Evropě. Příliš mnoho malých podniků a občanů ještě není připojeno k vysokorychlostnímu internetu, což omezuje potenciál vývoje a inovací. Vzhledem ke zvyšování konkurence na trhu s telekomunikacemi je nutné, aby se prostřednictvím národních programů zajistilo, že do roku 2010 bude vysokorychlostní internet používat 30% evropské populace.

Učinit pátou svobodu, tj. volný pohyb znalostí skutečností:

Opatření Společenství:

– zlepšit klíčové rámcové podmínky pro inovace prostřednictvím integrovaných právních předpisů týkajících se patentů a finančně dostupného jednotného patentu; harmonizovat dosud nejednotné předpisy k ochraně duševního vlastnictví, zejména pokud jde o jednodušší šíření obsahu; urychlit zavádění interoperabilních norem a orientovat se více na společnou správu frekvenčního spektra a zlepšit přístup k rizikovému kapitálu;

– odstranit překážky přeshraniční mobility vědeckých pracovníků pomocí evropského „pasu“;

– spojit zdroje v oblasti výzkumu a vývoje EU a členských států v zájmů účinnějšího využívání prostřednictvím dohody ohledně investičních oblastí pro společné programy do roku 2008 a prostřednictvím společných výzev pro projekty do konce roku 2010.

– zahájit novou generaci výzkumných zařízení světové úrovně prostřednictvím vytvoření plánů do roku 2009 pro zahájení 35 společně dohodnutých projektů[9]; zahájit během roku 2008 dialog o projektech světového významu se zúčastněnými mezinárodními partnery;

– zlepšit hospodářskou soutěž u vysokorychlostního internetu prostřednictvím přezkumu trhů s telekomunikacemi do května 2009.

Členské státy by měly:

– lépe koordinovat úsilí na zlepšení rámcových podmínek pro inovace ;

– určit, jak má být dosaženo vnitrostátních investičních cílů pro rok 2010 v oblasti výzkumu a vývoje a jak mají jejich strategie v oblasti výzkumu a vývoje přispět k realizaci Evropského výzkumného prostoru;

– odstranit překážky v mobilitě vědeckých pracovníků mezi veřejnými a soukromými výzkumnými centry;

– vypracovat do konce roku 2008 vnitrostátní strategie pro novou generaci výzkumných zařízení světového významu , jichž se budou účastnit;

- stanovit jako součást národních programů reforem vnitrostátní cíle pro využívání služeb vysokorychlostního internetu [10], aby do roku 2010 byla míra rozšíření 30% a aby všechny školy měly přístup k internetu.

4.4. Energetika a změna klimatu

Na svém jarním zasedání v roce 2007 se Evropská rada zavázala učinit z Evropy ekonomiku s nízkým podílem uhlíku a s bezpečným, udržitelným a konkurenčním energetickým zásobováním. Dohodla se na ambiciózních cílech snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů, zvýšit energetickou účinnost a využívání obnovitelné energie. Výzva v příštím cyklu bude spočívat ve vytvoření rámce a nástrojů, jež umožní realizaci těchto cílů, a ve spolupráci se zbytkem světa s cílem dohodnout se v rámci Spojených národů na podobně ambiciózních cílech.

Pokud má být těchto širších cílů dosaženo, bude se muset urychlit tempo celého hospodářství. Tržní nástroje, jako je např. systém pro obchodování s emisemi, poskytují hospodářským subjektům pobídky ke snižování jejich emisí co nejefektivněji z hlediska nákladů. Posílení obchodu s emisemi by mělo být doplněno opatřeními, která vedou k právně závazným vnitrostátním cílům u skleníkových plynů a obnovitelné energie: to bude zahrnovat soubor cílených nařízení, účinné používání hospodářských nástrojů, jako jsou dotace, daňové pobídky nebo zadávání veřejných zakázek, a opatření ke zvýšení průhlednosti, jako je například označování a ekologické účetnictví. Úspěchů lze nejrychleji dosáhnout v oblasti energetické účinnosti, kde mohou hrát roli průkopníka vlády. Veškeré toto úsilí bude muset být doplněno trvalým investováním do výzkumu a vývoje a aktivním užíváním nových technologií, jak bylo nedávno zdůrazněno v návrhu Komise na strategický plán pro energetické technologie[11].

Konkurenčnější a integrovanější vnitřní trh s energiemi značně přispěje k tomu, aby Unie byla zásobována bezpečnou, udržitelnou a konkurenceschopnou energií. To vyžaduje nové investice na zlepšení infrastruktury a vzájemného propojení, lepší řízení zásob, mechanismy solidarity a diverzifikovanější skladbu zdrojů energie. Současně se všechny politiky budou muset přizpůsobit vlivům změny klimatu. I když se změna klimatu může prostřednictvím odhodlaného globálního postupu udržet v přijatelných hranicích, nelze jí zcela zabránit. Politiky musí mít tuto skutečnost na zřeteli a co nejvíce omezovat sociální a hospodářské dopady a dopady na životní prostředí a současně využívat potenciál nových technologií na zvýšení konkurenceschopnosti v průmyslu EU.

Učinit z Evropy ekonomiku s nízkým podílem uhlíku a účinným využíváním energie:

Opatření Společenství:

– přijmout legislativní návrhy na dokončení vnitřního trhu s elektřinou a plynem a balíčku opatření ke změně klimatu s cílem vytvořit rámcové podmínky, aby do roku 2020 došlo ke snížení emisí skleníkových plynů o 20% a podíl obnovitelné energie tvořil 20%;

– podpořit průmyslovou politiku, která podporuje udržitelnější výrobu a spotřebu a klade důraz na obnovitelné energie a výrobky, služby a technologie s malým podílem uhlíku a vysokou účinností v oblasti zdrojů;

– přezkoumat směrnici o energetické dani a sladit ji více s energetickými cíli a cíli životního prostředí v EU;

– posílit požadavky směrnice o energetické účinnosti budov .

Členské státy by měly:

– přezkoumat své hospodářské nástroje , včetně zdanění, dotací a poplatků, aby zajistily, že přispívají k boji proti změně klimatu způsobem, který je nákladově účinný;

– vyzvat smluví strany, aby používaly kritérium energetické účinnosti systematicky jako jedno z kritérií pro přidělení veřejné zakázky;

– stanovit povinné cíle na úsporu energie pro veřejné budovy;

– zlepšit provázanost energetických sítí .

5. NAVÁZÁNÍ NA JARNÍ ZASEDÁNÍ EVROPSKÉ RADY V ROCE 2008

Obnovená Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost již přináší výsledky. Evropa má nyní společnou integrovanou agendu představující soubor nástrojů, které může využívat při řešení společných výzev, a účinné roční monitorování pokroku prostřednictvím jarního zasedání Rady.

Jsou tedy splněny předpoklady, aby Evropská Rada na jaře 2008 mohla zahájit další ambiciózní cyklus prostřednictvím:

- přijetí opatření v rámci čtyř prioritních oblastí uvedených v oddíle 4;

- opětovným potvrzením integrovaných hlavních směrů na další tři roky;

- podpořením návrhů Komise na doporučení pro jednotlivé země a body, které je nutné sledovat;

- vyzváním členských států, aby provedly zbývající reformy uvedené v jejich programech národních reforem a aby zajistily, že jejich programy národních reforem jsou pro nový cyklus aktualizované; vyzváním členských států, aby jako součást svých ročních prováděcích zpráv předložily Radě a Komisi konkrétní akční plány, jež uvádějí specifické politické reakce a časové plány na provedení doporučení pro jednotlivé země a bodů, které je nutné sledovat;

- podpoření nového lisabonského programu Společenství;

- vyzváním členských států, aby spolupracovaly s vnitrostátními a regionálními parlamenty, pokud jde o organizování ročních diskuzí o provádění jejich programů národních reforem a doporučení pro jednotlivé země;

- vyzváním členských států, aby zajistily, že fondy soudržnosti budou využívány v souladu se závaznými ustanoveními tak, aby měly co největší možný dopad na růst a zaměstnanost;

- podpory vnitrostátních koordinátorů pro Lisabonskou strategii, aby pokračovali ve výměně zkušeností v oblasti reformy, zejména ve čtyřech prioritních oblastech, a v posílení účasti zúčastněných stran;

- vyzváním Evropského parlamentu, aby hrál aktivnější roli v celém příštím cyklu, a to rovněž prostřednictvím dialogu s vnitrostátními parlamenty.

[1] „Evropský zájem: uspět ve věku globalizace“ - KOM(2007) 581.

[2] Doporučení Rady 2007/209/ES ze dne 27. března 2007 (Úřední věstník L 92, 3.4.2007).

[3] Část o zaměstnanosti slouží také jako základ pro Společnou zprávu o zaměstnanosti. Obsahuje také shrnutí střednědobého hodnocení iniciativy pro růst.

[4] Vyčleněné kategorie musí v méně rozvinutých regionech, které jsou způsobilé podle konvergenčních programů, činit minimálně 60% a v relativně prosperujících regionech, které jsou způsobilé podle programů pro konkurenceschopnost a zaměstnanost, 75%. Tyto prahy jsou dobrovolné a platí pro členské státy, které přistoupily k Unii po květnu 2004.

[5] Hodnocení balíčku integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost, předloha závěrečné zprávy z října 2007, Eureval and Rambøll Management a závěry Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci (13.11.2007).

[6] „Jednotný trh pro Evropu ve 21. století“ - KOM(2007) 724.

[7] „Globální Evropa: Konkurenceschopnost na světovém trhu – Příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost“ - KOM(2006) 567.

[8] „K obecným zásadám flexikurity: větší počet a vyšší kvalita pracovních míst prostřednictvím flexibility a jistoty“ - KOM(2007) 359.

[9] Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), Evropský plán postupu pro výzkumné infrastruktury, zpráva z roku 2006 + závěry Rady ze zasedání ve dnech 21.-22. května 2007.

[10] Komise bude monitorovat vývoj internetového hospodářství EU od roku 2008 prostřednictvím širokopásmového indexu výkonu.

[11] „Směřování k Evropskému strategickému plánu pro energetické technologie“ - KOM(2006) 847.