[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 13.11.2007

KOM(2007) 696 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Zpráva o výsledku přezkumu předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací v souladu se směrnicí 2002/21/ES a shrnutí reformních návrhů roku 2007

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Zpráva o výsledku přezkumu předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací v souladu se směrnicí 2002/21/ES a shrnutí reformních návrhů roku 2007

(Text s významem pro EHP)

1. ÚVOD

Sítě a služby elektronických komunikací podporují hospodářskou a sociální strukturu Evropské unie. Co nejvyšší dostupnost cenově přijatelných a bezpečných širokopásmových komunikačních sítí je základní podmínkou pro dosažení růstu a plného využití možností v oblasti tvorby pracovních míst v Evropské unii – cíle, který je ústředním bodem obnovené Lisabonské strategie. Součástí této strategie je také iniciativa i2010, kterou Komise zahájila v červnu[1] a která podporuje otevřené a konkurenceschopné digitální hospodářství a vyžaduje vytvoření jednotného evropského informačního prostoru. Hlavním nástrojem zamýšleným pro dosažení tohoto cíle je reforma předpisového rámce EU pro elektronické komunikace.

Tato reforma bude důležitým pilířem přezkumu jednotného trhu, neboť elektronické komunikace jsou schopny významně přispět k integraci trhu tím, že:

- přinášejí více výhod občanům a malým podnikům;

- lépe využívají globalizace;

- posouvají hranice poznání a inovací;

- mají silný sociální a environmentální rozměr.

Toto sdělení přináší výsledky přezkumu předpisového rámce pro elektronické komunikace podle článku 25 směrnice 2002/21/ES[2] provedeného Komisí a vysvětluje hlavní změny politiky navrhované Komisí (dále jen reformní návrhy roku 2007). Další podrobnosti jsou uvedeny v legislativních návrzích Komise[3] a připojeném posouzení dopadů[4].

2. CÍLE PřEZKUMU A PROCES KONZULTACÍ

2.1 Širší souvislosti a cíle přezkoumání

Předpisový rámec EU pro telekomunikace vznikl v devadesátých letech minulého století a jeho účelem bylo, aby se vnitrostátní trhy, na nichž do té doby dominovaly státní monopoly, otevřely hospodářské soutěži. Tento proces vyvrcholil liberalizací vnitrostátních trhů v roce 1998. Další krok byl učiněn v roce 2002, kdy byl přijat současný soubor pravidel, který zohledňuje sbližování technologií a zahrnuje všechny formy „elektronických komunikací“. Regulační model podle předpisového rámce z roku 2002 v zásadě spočívá v tom, že různé vnitrostátní regulační orgány, jimž byl svěřen dohled nad trhy, zavedou společný soubor pravidel EU. Předpisový rámec z roku 2002 také zavedl pojem dominantního postavení z oblasti práva hospodářské soutěže jako mezního faktoru pro regulaci ex-ante , která zajišťuje, že regulační povinnosti se ukládají pouze společnostem s významnou tržní silou.

V letech 2006 a 2007 provedla Komise přezkoumání funkce předpisového rámce EU a porovnala ho s cíli, jimiž byla podpora hospodářské soutěže, upevnění vnitřního trhu a prosazování zájmu občanů. S ohledem na vývoj technologií a trhu, a zejména na zlepšené podmínky hospodářské soutěže v některých oblastech, ale také vzhledem k trvale dominantnímu postavení jednoho nebo několika operátorů na řadě klíčových trhů, trvalé absenci jednotného trhu elektronických komunikací a zvyšující se odlišnosti regulačních přístupů v rozšířené Evropské unii došla Komise k názoru, že je třeba stávající předpisový rámec podstatně změnit. Reformní návrhy Komise roku 2007 lze shrnout do tří pilířů, jimiž jsou lepší právní předpisy, dotvoření jednotného trhu a spojení s občany.

i) Lepší právní předpisy pro konkurenceschopné elektronické komunikace

V rámci svých reformních návrhů roku 2007 chce Komise v první řadě zjednodušit a zvýšit kvalitu právního prostředí omezením regulace ex-ante v případech, kde to vývoj trhu dovoluje, a zjednodušením postupu pro přezkoumávání trhu. Také lepší právní předpisy v oblasti rádiového spektra, jimiž se docílí jednoduššího přístupu k tomuto vzácnému zdroji a jeho využívání a přesunu k více tržně orientovanému rozdělení spektra, posílí hospodářskou soutěž v oblasti bezdrátových služeb a uvolní hospodářský potenciál rádiového spektra.

ii) Dotvoření jednotného trhu elektronických komunikací

V rámci stávajícího souboru pravidel vnitrostátní regulační orgány postupují při provádění předpisového rámce do značné míry dle vlastního uvážení, jejich perspektiva však zůstává do značné míry omezena státními hranicemi bez ohledu na snahu zlepšit koordinaci prostřednictvím Skupiny evropských regulačních orgánů (ERG), což je fórum sdružující vnitrostátní regulační orgány. To vedlo k nedůslednému uplatňování předpisů, k narušení hospodářské soutěže a omezení vývoje jednotného evropského trhu, v němž mohou podniky bezproblémově fungovat i přeshraničně a kde soukromí i firemní spotřebitelé mohou využívat výhody dostupnosti srovnatelných komunikačních služeb nezávisle na zeměpisné poloze. Komise proto navrhuje vytvoření nezávislého Evropského úřadu pro trh elektronických komunikací, který bude stavět na odborných zkušenostech a znalostech vnitrostátních regulačních orgánů a který zlepší stávající koordinační mechanismy. Současně navrhuje, aby došlo k posílení nezávislosti a pravomocí vnitrostátních orgánů v oblasti prosazování předpisů. Tím se zajistí důsledné provádění (de)regulačních procesů v celé Evropské unii pod dozorem Komise a vytvoří se rovné podmínky pro operátory na jednotném trhu.

iii) Spojení s občany

Má-li se v rychle se měnícím tržním prostředí zachovat a zlepšit ochrana spotřebitelů i uživatelská práva a má-li se zajistit, aby spotřebitelé mohli plně využívat všech výhod dynamického trhu elektronických komunikací, v němž se stále více stírají hranice jednotlivých států, je třeba přijmout nová opatření. Návrhy Komise jsou proto zaměřeny zejména na posílení bezpečnosti a ochrany soukromí, na urychlení a zefektivnění přenositelnosti čísel a na podporu vysoké kvality služeb a neomezeného přístupu k digitálnímu obsahu a obsahu online. Reformní návrhy rovněž zajistí lepší přístup ke službám elektronických komunikací uživatelům se zdravotním postižením, starším uživatelům a osobám se zvláštními potřebami.

2.2 Proces konzultací

Konzultace proběhla ve dvou fázích: 1. fáze, která byla zahájena na konci roku 2005, měla formu „výzvy k podávání podnětů“ a bylo během ní shromážděno na 160 písemných připomínek[5]. Tyto názory byly zohledněny při přípravě sdělení Komise z června 2006 o přezkumu[6], pracovního dokumentu útvarů Komise a posouzení dopadů. S těmito dokumenty Komise zahájila 2. fázi konzultací, která probíhala až do října 2006 a zahrnovala i veřejné pracovní setkání.

Celkem bylo přijato 224 odpovědí, jak ze zemí Evropské unie, tak mimo ni[7]. Své písemné připomínky předložilo 52 průmyslových sdružení, 12 obchodních sdružení a odborových svazů a 15 sdružení uživatelů, rovněž 18 členských států EU a Skupina evropských regulačních orgánů (ERG), kterou tvoří 27 vnitrostátních regulačních orgánů. Po předložení připomínek ze strany ERG Komise zahájila dialog o regulaci, vedený od listopadu 2006 do února 2007, jehož cílem bylo v duchu lepších právních předpisů zjistit způsoby odstranění nedůsledností předpisů a překážek bránících vzniku jednotného trhu[8].

3. LEPšÍ PRÁVNÍ PřEDPISY PRO KONKURENCESCHOPNÉ EKEKTRONICKÉ KOMUNIKACE

3.1 Nové zaměření regulace ex-ante na zbývající problémy s hospodářskou soutěží na trhu

Širší souvislosti a cíle

Během posledních deseti let se předpisům EU vcelku dařilo otevírat vnitrostátní komunikační trhy hospodářské soutěži, což podpořilo příliv investic a inovaci jak ze strany nových, tak zavedených společností a rozšířilo nabídku jak pro firemní, tak pro soukromé spotřebitele[9]. Ve svém sdělení z června 2006 Komise došla k závěru, že celkové zásady předpisového rámce EU jsou vyvážené a podporují nové investice.

Předpisový rámec EU poskytuje mechanismus, kterým se v doporučení Komise[10] označují trhy, u nichž by měla být uplatňována regulace ex-ante . Toto doporučení představuje pro vnitrostátní regulační orgány důležitý výchozí bod pro analýzu trhů z hlediska nutnosti uplatnění regulace ex-ante . Vnitrostátní regulační orgány musí výsledky svých tržních analýz oznámit Komisi. Podle předpisového rámce se povinnost regulace ex-ante z tohoto rámce odstraní ve chvíli, kdy na trhu vznikne účinná hospodářská soutěž.

Zavedení operátoři si zachovávají dominantní postavení na mnoha trzích, zejména v oblasti služeb pevné sítě (průměrný podíl zavedených operátorů na trhu dosahuje 65,8 %[11]) a ve většině zemí také v oblasti širokopásmového připojení (tržní podíly zavedených operátorů většinou přesahují 55 %, často i 65 %[12]). Na mobilních trzích se počet operátorů – až na několik výjimek – nemění, projevuje se zde nicméně trend vedoucí ke konsolidaci trhu.

Na základě zkušeností s tímto systémem získaných během posledních čtyř let (více jak 600 oznámení) Komise v červnu 2006 navrhla zjednodušit oznamovací postupy a vyřadit většinu maloobchodních trhů se seznamu, protože předpokládala, že účinná regulace velkoobchodů bude pro ochranu maloobchodních uživatelů dostačující.

Posouzení dopadů z června 2006 se zabývalo formami oddělení přístupových sítí a služeb nabízených operátory. Mezitím se jasně ukázal dopad funkčního oddělení ve Velké Británii a uvažuje se o uložení obdobných opatření i v Itálii, Švédsku a Polsku. Problémy s hospodářskou soutěží často pramení z trvalých překážek v přístupové síti, charakterizovaných dominantním postavením vertikálně integrovaného zavedeného operátora sítě a přetrvávajícími problémy s efektivním uplatňováním nediskriminačních nápravných opatření.

Přechod k „přístupovým sítím nové generace“ by mohl posílit důležitost úspor z rozsahu a snížit stupeň replikovatelnosti infrastruktury. Zároveň je však třeba posoudit dopad nápravných opatření v oblasti chování a struktury na nové investice zavedených i nových společností a na blahobyt spotřebitelů dříve, než se tato nápravná opatření provedou.

Výsledky veřejné konzultace

Názor Komise, že současný předpisový rámec EU podporuje hospodářskou soutěž a investice, podpořily jak nové společnosti na trhu, tak členské státy a vnitrostátní regulační orgány. Společně proto zamítly požadavek některých zavedených operátorů na „předpisové prázdniny“. Během konzultace panovala široká shoda názorů v tom, že používání nové technologie samo o sobě neznamená nový trh a že tržně orientovaný přístup předpisového rámce umožňuje zohledňovat investiční rizika. Zejména vnitrostátní regulační orgány požadovaly, aby bylo do „sady nástrojů” možných nápravných opatření zařazeno funkční oddělení jako způsob řešení přetrvávajících problémů s hospodářskou soutěží.

Také návrhy na zefektivnění oznamovacích postupů získaly širokou podporu většiny zúčastněných stran.

Snížení počtu trhů navrhované v doporučení Komise přivítali zavedení operátoři, zatímco operátoři noví a spotřebitelé byli stejně jako vnitrostátní regulační orgány mnohem obezřetnější.

Některé zavedené společnosti a některé vnitrostátní regulační orgány navrhly, aby Komise vydala regulativní pokyny týkající se otázek spojených se zeměpisnými trhy na regionální a místní úrovni.

Návrhy politiky — Nové zaměření regulace na zbývající problémy s hospodářskou soutěží na trhu

1. Nyní lze provést první významnou deregulaci odvětví

Komise přezkoumala své doporučení o relevantních trzích s úmyslem postupně ukončovat regulaci ex-ante . Počet trhů je nyní snížen z 18 na 7.

Komise zesílí svůj dozor nad trhy s dosud neúčinnou hospodářskou soutěží a bude pečlivě sledovat ty trhy, které jsou zásadní pro konkurenceschopnost Evropy, zejména trhy spojené s poskytováním přístupu k širokopásmovému připojení.

2. Postupy pro přezkoumávání trhu lze racionalizovat a zjednodušit

Legislativní návrhy by umožnily zjednodušení požadavků na oznámení v systému přezkoumávání trhu.

3. Zavedení funkčního oddělení jako nápravného opatření, které umožní vnitrostátním regulačním orgánům řešit přetrvávající problémy s hospodářskou soutěží.

Legislativní návrhy poskytují vnitrostátním regulačním orgánům další nápravný prostředek v podobě funkčního oddělení, tj. nuceného oddělení činností bez zbavení se majetku, které se považuje za výjimečné nápravné opatření podléhající dozoru Komise.

4. Pokyny Komise

Komise zvýší právní jistotu zúčastněných stran tím, že do léta 2008 vydá pokyny k uplatňování předpisového rámce na aspekty nových investic do optických vláken na úrovni místní přístupové sítě. Komise rovněž prověří možnost vydání pokynů pro další oblasti, zejména pro zeměpisné rozrůznění na regionální a místní úrovni.

3.2 Správa spektra v Evropě – případ vyžadující reformu

Širší souvislosti a cíle

Díky rychlému rozvoji bezdrátové technologie a zvyšující se poptávce po šířce pásma zejména pro použití mobilních a přenosných zařízení se výrazným způsobem zvýšila důležitost přístupu k rádiovému spektru pro hospodářství i společnost jako celek. Odhaduje se, že celková hodnota služeb závislých na rádiovém spektru v Evropské unii se rovná 250 miliardám EUR[13]. Evropská rada došla k závěru[14], že mezi bezodkladné priority podpory inovací a konkurenceschopnosti patří vytvoření modelů rozdělení kmitočtového spektra naplňujících všechny cíle, rychlé šíření moderních mobilních služeb a koordinovaný přístup k využití kapacity kmitočtového spektra, která je postupně k dispozici v důsledku přechodu na digitální vysílání.

Kromě toho Evropský parlament zdůraznil potřebu účinného využívání spektra všemi zúčastněnými stranami a určil, že EU musí provést harmonizaci spektra a současně odstranit příliš normativní regulační omezení[15]. Evropský parlament rovněž uvedl, že v souladu s čl. 151 odst. 4 Smlouvy je nutno přihlížet k sociálním, kulturním a politickým hlediskům.

V tomto rychle se rozvíjejícím prostředí dosáhl současný systém správy spektra, v němž rozhodnutí o využívání spektra přijímají převážnou měrou orgány veřejné správy, a často tak brání využívání dostupných technologií a služeb, své krajní meze. Zatímco státní hranice ztrácejí při určování optimálního využití rádiového spektra stále více svoji důležitost, roztříštěnost přístupu, která v současném systému správy spektra vládne, vede ke zvýšeným nákladům i nevyužitým tržním příležitostem na straně uživatelů spektra a zpomaluje zavádění inovativních aplikací a služeb. Pokud nedojde ke změně, omezí tato situace růst a inovační potenciál bezdrátových systémů v Evropě, zejména v souvislosti s probíhajícím přechodem z analogového na digitální televizní vysílání, díky němuž se uvolní velký počet frekvencí v nejcennějších částech rádiového spektra pro nové využití jak v oblasti vysílání, např. pro mobilní televizi, tak v jiných aplikacích, např. pro bezdrátové širokopásmové připojení.

Přístup k širokopásmovým komunikacím může mít zásadní vliv na konkurenceschopnost a soudržnost Evropské unie[16] z hlediska zvyšování produktivity a společenských dopadů. Bezdrátový přístup je jedním z nejslibnějších prostředků, jak překlenout propast v širokopásmovém připojení a překonat rozdíly v digitálních technologiích, zejména v odlehlých a venkovských oblastech[17].

Komise nastínila obecné zásady strategie EU pro svoji výhledovou politiku spektra v řadě sdělení[18] a podporují je i členské státy a většina zúčastněných stran[19]. Ve svém sdělení z června 2006 Komise v souladu s tím navrhla upravit správu spektra tak, aby se:

- odstranila zbytečná omezení a překážky ve využívání spektra posílením zásad technologické neutrality (možnosti volně použít v daném pásmu spektra jakoukoliv technologii) a neutrality vůči službám (možnosti volně používat spektrum pro jakékoliv služby elektronických komunikací);

- zlepšil přístup ke spektru tím, že se ve větší míře umožní bezlicenční využívání spektra a převod výhradních práv na užívání schválených pásem (sekundární obchodování);

- vytvořil účinnější a koordinovanější systém udělování oprávnění pro bezdrátové systémy s celoevropským potenciálem, nebo s výrazným přeshraničním rozměrem.

Výsledky veřejné konzultace

Během veřejné konzultace vyslovila svůj souhlas s neutralitou vůči službám většina zúčastněných stran, zejména operátoři mobilních sítí a zástupci odvětví bezdrátových technologií. Naopak některé vysílací společnosti a operátoři pozemních televizních distribučních sítí vyjádřili své obavy z případného dopadu této neutrality na jejich stávající práva.

Také na zásadu technologické neutrality pohlížela většina respondentů kladně. Postupné odstraňování technických omezení se sešlo s ohlasem. Většina vyjádřila obavy v souvislosti s řešením interference, zejména v kontextu bezlicenčního využívání spektra a někteří respondenti dokonce uvedli, že tento problém je třeba po technické stránce vyřešit okamžitě.

Veřejná konzultace ukázala na vzrůstající podporu sekundárního obchodování. Většina členských států, průmyslových sdružení a společností tuto možnost podporuje, i když považuje za nutné vyřešit otázku prevence hromadění spektra. Protichůdná stanoviska zastávaly zejména pozemní vysílací společnosti a některé členské státy, které se obávaly, že by obchodování mohlo ovlivnit vysílání.

Návrh politiky – Spektrum

5. Zjednodušit přístup ke spektru a odstranit zbytečná omezení ve využívání spektra

Legislativní návrhy Komise posilují zásady neutrality vůči službám a technologické neutrality a vytvářejí mechanismus pro určení konkrétních pásem, u nichž je možné v rámci EU obchodovat s přidělenými právy na užívání spektra (sekundární obchodování). Byla rovněž navržena ustanovení právních předpisů, podporující bezlicenční využívání spektra a posilující koordinaci podmínek pro udělování oprávnění k využívání spektra.

Návrhy zohledňují cíl politiky dosáhnout úspor z rozsahu, ale i potřebu vyvarovat se škodlivé interference a dosáhnout cílů obecného zájmu, jako je zajištění bezpečnosti lidského života, vyvarování se neefektivního využití spektra a podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií.

4. JEDNOTNÝ TRH ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ

4.1 Širší souvislosti a cíle

V posledních letech vedl rozvoj technologií a trhu k tomu, že je možné stále větší měrou šířit služby elektronických komunikací bez ohledu na zeměpisné hranice jednotlivých členských států. Již dnes má řada firem zájem poskytovat systémy družicové osobní komunikace a mobilní komunikace na palubách letadel a lodí bez ohledu na vnitrostátní hranice. I další důležité služby jako je mobilní širokopásmové připojení a hlasové služby poskytované přes internet vyžadují soudržné regulační podmínky, které jim umožní plně realizovat jejich potenciál v rámci jednotného trhu.

Nicméně i přes konkurenční tlak vyvíjený jinými hospodářskými oblastmi Evropa jednotný trh sítí ani služeb elektronických komunikací stále ještě nemá. Provádění pravidel EU prostřednictvím 27 samostatných systémů vnitrostátní regulace má dvě hlavní nevýhody: umělou segmentaci trhů na vnitrostátní úrovni a naprostou nedůslednost v uplatňování předpisů EU.

Ve snaze řešit neexistenci jednotného trhu Komise ve svých konzultačních dokumentech z roku 2006 nastínila řadu návrhů, zejména s cílem:

i) zvýšit účinnost a důslednost uplatňování předpisů v rámci EU posílením dozoru Komise nad nápravnými opatřeními uloženými vnitrostátními regulačními orgány;

ii) zvýšit účinnost a rychlost mechanismů prosazování předpisů posílením nezávislosti a účinných pravomocí vnitrostátních orgánů;

iii) vytvořit jednodušší postup pro výběr operátorů a udělování oprávnění k poskytování služeb v rámci celého Společenství;

iv) institucionálně posílit spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány a Komisí.

4.2 Výsledky veřejné konzultace

Řada zúčastněných stran projevila značné obavy z rozdílů, které v současné době existují ve způsobu uplatňování předpisového rámce na vnitrostátní úrovni a které zabraňují využívání všech výhod plynoucích z vnitřního trhu. Některé strany požadovaly větší regulaci na úrovni EU. Zejména zástupci průmyslu a sdružení spotřebitelů odsuzovali trvající absenci jednotného trhu a rovných podmínek pro podniky a uživatele v odvětví elektronických komunikací. Dále se zúčastněné strany vyjadřovaly k omezením Skupiny evropských regulačních orgánů (ERG), která přes určité snahy z let 2006 a 2007 umožňují pouze volnou koordinaci regulačních orgánů. Zatímco členské státy měly výhrady k „přiznání pravomocí“ Komisi, několik průmyslových skupin (nových, ale i některých zavedených společností) upřednostňovalo institucionální reformu ERG a/nebo vyžadovalo silnější roli Komise, aby se předešlo přístupu „nejmenšího společného jmenovatele“, která je podle některých podstatnou součástí regulačního mechanismu, jenž v podstatě spoléhá na dohodu mezi 27 vnitrostátními regulačními orgány.

Navíc řada názorů odrážela skutečnost, že současná metoda výběru operátorů a udělování oprávnění není slučitelná s využíváním úspor z rozsahu, které jsou pro vývoj nových služeb nezbytné. Zejména služby poskytované v rámci Společenství a služby, které by se jimi mohly stát, představují ideální případ pro zavedení jednotného a sjednoceného systému přidělování práv na užívání spektra a čísel.

V souvislosti s mechanismy prosazování předpisů velká většina členských států a sdružení nových společností souhlasila s návrhem na posílení pravomocí vnitrostátních regulačních orgánů v této oblasti, zatímco zavedené společnosti a sdružení mobilních operátorů s tímto návrhem nesouhlasily.

Návrhy politiky – Vnitřní trh

6. Posílit nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů a jejich pravomoci v oblasti prosazování předpisů

Tento krok urychlí a zefektivní provádění předpisového rámce.

7. Dotvořit jednotný trh vytvořením nezávislého Evropského úřadu pro trh elektronických komunikací

Byl předložen návrh na vytvoření nezávislého Evropského úřadu pro trh elektronických komunikací (dále jen úřad) spojujícího všechny vnitrostátní regulační orgány, které se nyní scházejí v rámci ERG. Tento úřad by vystupoval jako poradní orgán Komise, byl by jasně pověřen dalším prosazováním jednotného trhu a podléhal by Evropskému parlamentu. Nový úřad by tudíž nahradil současnou volnou spolupráci vnitrostátních regulačních orgánů v rámci ERG mnohem účinnějším, autoritativnějším a odpovědnějším systémem.

Nový úřad by:

- posílil jednotné a důsledné uplatňování předpisů EU na vnitřním trhu lepším využíváním odborných znalostí a zkušeností vnitrostátních regulačních orgánů v systému Společenství;

- pomohl Komisi v dalších oblastech souvisejících s elektronickými komunikacemi, např. v oblasti analýzy nadnárodních trhů a výběru podniku(ů) pro poskytování přeshraniční služeb;

- sloužil jako vstupní bod pro společnosti usilující o získání práv na užívání spektra a čísel pro poskytování přeshraničních služeb v EU;

- převzal funkce Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a působil jako centrum odborných znalostí v otázkách bezpečnosti sítí a informací na evropské úrovni.

8. Posílit dozor Komise nad nápravnými opatřeními s cílem zvýšit důslednost

Legislativní návrhy rozšiřují pravomoci Komise dohlížet v rámci postupu pro přezkoumávání trhu na nápravná opatření navrhovaná vnitrostátními regulačními orgány v úzké spolupráci s novým evropským úřadem. Cílem tohoto kroku je přispět k důslednějšímu, účinnějšímu a rychlejšímu uplatňování nápravných opatření v EU.

9. Větší technická harmonizace v řadě klíčových oblastí

Ve snaze omezit odchylky v provádění předpisového rámce byl předložen návrh, aby Komise s využitím odborných znalostí a zkušeností úřadu dokázala přijímat opatření vedoucí k technické harmonizaci v takových oblastech, jako jsou metody stanovení nákladů, provádění přenositelnosti čísel, ochrana spotřebitele, přístupnost ke službám a zařízením elektronických komunikací pro koncové uživatele se zdravotním postižením.

5. SPOJENÍ S OBčANY

5.1 Práva uživatelů a ochrana spotřebitelů

Širší souvislosti a cíle

Díky změnám v technologiích a posílené hospodářské soutěži získávají nyní občané možnost širšího výběru lepších a levnějších služeb. Mnohé lze však ještě zlepšit a dosáhnout tak toho, aby spotřebitelé mohli plně využívat všech výhod skutečně jednotného trhu elektronických komunikací.

Ve svém sdělení z června 2006 Komise určila tyto čtyři hlavní oblasti změny:

- průhlednost a zveřejňování informací pro uživatele;

- lepší přístupnost pro uživatele se zdravotním postižením;

- tísňové služby a přístup k číslu 112; a

- základní konektivita a kvalita služeb („neutralita sítě“).

O dlouhodobých otázkách, jako je koncepce a rozsah univerzální služby, které již Komise určila[20], bude navíc pojednávat sdělení Komise, která bude vydána v roce 2008.

Výsledky veřejné konzultace

Zatímco spotřebitelé a sdružení uživatelů se zdravotním postižením uvítali návrhy Komise ve všech oblastech, řada operátorů namítala, že povinná opatření mohou negativně ovlivnit jejich schopnost inovace a raději by se spoléhala na samoregulaci. Výrobci zařízení a softwarové společnosti podporovali posílení harmonizace na úrovni EU. Většina členských států, které předložily své připomínky, podpořila návrhy v oblastech přístupnosti elektronických technologií, průhlednosti informací a kvality služeb. Skupina evropských regulačních orgánů také podpořila návrhy v oblasti průhlednosti informací, informací o místě volajícího a přístupnosti elektronických technologií.

Návrhy politiky – Ochrana spotřebitelů

10. Aktualizovat a posílit obecná ustanovení předpisového rámce v oblasti ochrany spotřebitelů

Legislativní návrhy zahrnují:

- zvýšení průhlednosti informací předávaných poskytovateli služeb spotřebitelům, včetně informací o dodacích podmínkách a sazbách;

- stanovení časového limitu jednoho pracovního dne pro „přenos“ (převedení) telefonního čísla po změně mobilního operátora, nebo operátora pevných sítí;

- zvýšení kvality provádění tísňových služeb čísla „112“ v EU, zejména zajištění účinnějšího přístupu k informacím o místě volajícího;

- ustanovení umožňující vnitrostátním regulačním orgánům ukládat minimální požadavky na kvalitu služeb na základě norem vytvořených na úrovni Společenství.

11. Aktualizovat a posílit ustanovení v oblasti přístupnosti elektronických technologií a práva uživatelů se zdravotním postižením

Legislativní návrhy zahrnují:

- usnadnění přístupu uživatelů se zdravotním postižením k tísňovým službám na čísle 112;

- posílení stávajících ustanovení, jejichž cílem je zajistit, aby uživatelé se zdravotním postižením, starší uživatelé a osoby se zvláštními potřebami měli k službám elektronických komunikací volný přístup a mohli je volně využívat.

5.2 Ochrana soukromí a bezpečnost

Širší souvislosti a cíle

Jedním z hlavních cílů předpisového rámce je podporovat zájmy občanů EU mimo jiné zajištěním vysoké úrovně ochrany osobních údajů a soukromí a zachováním integrity a bezpečnosti veřejných komunikačních sítí. Důležitost těchto cílů dále zvyšuje fakt, že počet nových elektronických hrozeb, jako jsou viry, spam, spyware a phishing v posledních letech výrazně vzrostl.

Dokumentace konzultací z června 2006 nastínila řadu návrhů na posílení stávajících ustanovení předpisového rámce týkajících se bezpečnosti. Tyto změny mají zvýšit odolnost stávajících sítí a systémů, doplnit další právní předpisy, které staví určité činnosti[21] mimo zákon, a zvýšit bezpečnost osobních údajů v odvětví elektronických komunikací.

Výsledky veřejné konzultace

Výsledky veřejné konzultace ukázaly, že členské státy návrhy Komise s určitou opatrností podporují. Na druhé straně několik operátorů a poskytovatelů služeb vyjádřilo své obavy o možný dopad těchto návrhů na náklady. Organizace spotřebitelů návrhy podporují, a úřady na ochranu osobních údajů dokonce chtějí, aby Komise zašla ve svých návrzích ještě dále.

Návrh politiky — Ochrana soukromí a bezpečnost

12. Posílit bezpečnost sítí a služeb a ochranu soukromí uživatelů

Legislativní návrhy Komise se týkají řady otázek, včetně:

- zajištění, aby byli spotřebitelé informováni v případě, že jejich osobní údaje byly zneužity následkem narušení bezpečnosti sítě;

- přenechání větší míry odpovědnosti za bezpečnost a integritu všech sítí a služeb elektronických komunikací operátorům a vnitrostátním regulačním orgánům;

- upevnění pravomocí příslušných orgánů v oblasti provádění a prosazování předpisů, zejména v boji proti spamu;

- objasnění způsobu uplatňování předpisů EU na zařízení pro shromažďování a identifikaci údajů, která využívají veřejné sítě elektronických komunikací.

Dosažení těchto cílů bude usnadněno začleněním Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) do nového Evropského úřadu pro trh elektronických komunikací.

6. ZÁVěR

Ve svém návrhu reformy předpisového rámce EU roku 2007 Komise navrhuje přizpůsobit stávající soubor pravidel technologickému vývoji a vývoji na trhu.

V souladu s prosazováním lepších právních předpisů je Komise připravena učinit první významný krok k deregulaci tohoto odvětví snížením počtu trhů vyžadujících regulaci ex-ante z 18 na 7. Současně s tím chce Komise posílit hospodářskou soutěž odstraněním překážek, např. zavedením nového nápravného opatření ve formě funkčního oddělení.

Komise rovněž navrhuje udělat rozhodný krok směrem k vytvoření jednotného evropského trhu elektronických komunikací, který by dal podnikům a spotřebitelům možnost bezproblémově poskytovat a využívat služby elektronických komunikací přeshraničně. Omezené možnosti řízení evropských elektronických komunikací prostřednictvím 27 samostatných vnitrostátních regulačních systémů jsou stále zřejmější a mají negativní dopad na konkurenceschopnost Evropy. Komise proto navrhuje regulačně dotvořit jednotný trh vytvořením nezávislého Evropského úřadu pro trh elektronických komunikací, který spolu s Komisí pomůže vytvořit rovné podmínky v Evropě a posílí schopnost Evropy řešit otázky bezpečnosti sítí a informací.

Komise dále považuje za nezbytné posílit práva občanů např. tím, že zajistí, aby spotřebitelé byli vzhledem ke stále se zvyšující nabídce trhu lépe informováni o dodacích podmínkách a sazbách a mohli snáze měnit poskytovatele.

Ve svých reformních návrzích roku 2007 se Komise dotýká rovněž oblasti, kterou při pohledu do budoucna považuje za největší slabinu předpisového rámce EU, totiž správu rádiového spektra, a navrhuje reformy, které by měly vést k nárůstu inovací a investic do bezdrátových technologií.

Elektronické komunikace tvoří základy hospodářství celé Evropské unie. Fungující jednotný trh je tím nejlepším, co Evropa na své cestě ke konkurenceschopnosti na celosvětové úrovni má. Evropa nemá času nazbyt. Proto je Komise toho názoru, že by se její reformní návrhy roku 2007 měly uzákonit do konce roku 2009.

[1] KOM(2005) 229.

[2] Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33.

[3] KOM(2007) 697; KOM(2007) 698; KOM(2007) 699.

[4] SEK(2007) 1472.

[5] http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/info_centre/documentation/public_consult/review/index_en.htm.

[6] KOM(2006) 334.

[7] http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/info_centre/documentation/public_consult/review_2/index_en.htm.

[8] Dopis komisařky Vivian Redingové Evropské skupině regulačních orgánů (ERG) ze dne 30.11.2006, odpověď ERG a společné prohlášení komisařky Redingové a předsedy R. Violy ze dne 27.2.2007 lze nalézt na adrese: http://erg.eu.int/whatsnew/index_en.htm.

[9] Další důkazy a kvantitativní údaje jsou uvedeny v posouzení dopadů.

[10] Doporučení Komise o relevantních trzích produktů a služeb v odvětví elektronických komunikací, pro které přichází v úvahu regulace ex ante podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES, Úř. věst. L 114, 8.5.2003, s. 45.

[11] 12. zpráva Komise: Předpisový rámec a trhy elektronických komunikací v Evropě 2006, Příloha 2, s. 13. Údaje z hlediska příjmů z maloobchodní činnosti pro všechny typy hovorů v zemích EU-25 k prosinci 2005.

[12] Tamtéž, příloha 2, s. 66. Údaje zemí EU-25 k říjnu 2006, včetně dalšího prodeje.

[13] Viz sdělení Komise „Plné využití výhod digitální dividendy v Evropě:společný přístup k využívání spektra uvolněného přechodem na digitální vysílání“, KOM(2007) 700.

[14] Zasedání Evropské rady v Bruselu, 14. – 15. 12. 2006, Závěry Předsednictví 16879/1/06 rev. 1.

[15] Usnesení (P6_TA-PROV(2007)0041) je k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/information_society/policy/radio_spectrum/docs/ep_dr_res_spectrum_14_02.pdf.

[16] Širokopásmové připojení je základní infrastrukturou znalostního hospodářství a významně již přispělo k hospodářskému dopadu IKT, neboť stojí za polovinou nárůstu produktivity moderních hospodářství za posledních deset let.

[17] V zemích EU-25 mělo k širokopásmovému připojení přístup více než 90 % městského obyvatelstva, u venkovského obyvatelstva to však bylo jen 71 % (odhady Komise, leden 2007).

[18] KOM(2005) 411, KOM(2005) 400, KOM(2005) 461.

[19] Viz zejména názory skupiny pro politiku rádiového spektra RSPG na digitální dividendy, obchodování se spektrem a politiku bezdrátového přístupu pro služby elektronických komunikací (WAPECS); znění je k dispozici na adrese http://rspg.ec.europa.eu.

[20] Viz dvě sdělení o přezkoumání rozsahu univerzální služby, KOM(2005) 203 a KOM(2006) 163.

[21] Rámcové rozhodnutí Rady 2005/222/SVV ze dne 24. února 2005 o útocích proti informačním systémům, Úř. věst. L 69, 16.3.2005, s. 67.