52007DC0409

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 18.7.2007

KOM(2007) 409 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Posilování vnitřního trhu pro mobilní televizi

{SEK(2007) 980}{SEK(2007) 981}

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Posilování vnitřního trhu pro mobilní televizi

1. Mobilní televize: nová příležitost pro EU

Podstatou mobilní televize je přenos audiovizuálního obsahu do mobilního zařízení[1]. Mobilní televize má potenciál zásadně změnit způsob, jakým spotřebitelé využívají služeb televize a audiovizuálních médií. Umožňuje kdykoli a kdekoli shlédnout jakýkoli obsah a otevírá dveře do nového interaktivního světa, v němž je tradiční a vyžádaná spotřeba kreativního obsahu doplněna o služby přizpůsobené potřebám a vkusu každého spotřebitele. Nástup mobilní televize je ovlivněn působením dvou významných společenských trendů: větší mobility a nových možností přístupu k mediálnímu obsahu. Mobilní televize by se proto mohla stát jednou z příštích rychle se rozvíjejících spotřebitelských technologií.

Tím, že v sobě mobilní televize spojuje osobní komunikaci pomocí mobilního zařízení , což představuje jeden z nejdynamičtějších evropských trhů, a audiovizuální obsah , dostává se do přední linie inovačních služeb s vysokou hodnotou. Odhaduje se, že do roku 2011 by se mohlo jednat o trh o hodnotě 7 až 20 miliard EUR, čítající 200 až 500 milionů zákazníků na celém světě[2]. Je to příklad digitální konvergence, která je základním prvkem strategie Komise pro informační společnost i2010. Digitální konvergence přináší Evropě nové obchodní příležitosti, nová pracovní místa a nové spotřebitelské služby a přispívá k evropské konkurenceschopnosti a dobrým životním podmínkám v souladu s obnovenou Lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost a s opatřeními přijatými Evropskou radou na jarním zasedání v roce 2006. Rozvoj mobilní televize je v souladu s cíli, které byly stanoveny ve sdělení Komise Evropské radě na neformálním jednání v Lahti o moderní a vůči inovacím přátelské Evropě[3].

Evropští výrobci zařízení a poskytovatelé služeb hrají při provádění zkoušek mobilní televize a při uvádění nových produktů na trh na celém světě klíčovou úlohu. Zavádění a rozšiřování služeb mobilní televize je však v EU zatím pomalé. Konkurenti hlavních evropských partnerů, zejména z Asie a USA, již dosáhli značného pokroku a Evropě hrozí, že pokud nezíská dostatečnou dynamiku a pokud v rámci celé Evropy nebude zajištěna patřičná koordinace, ztratí Evropa v oblasti mobilních služeb svou konkurenční výhodu [4] a promarní výjimečnou příležitost k růstu a inovacím.

Z tohoto důvodu je potřeba připravit pro Evropu plán. V současné době je trh s mobilní televizí stále v začátcích. Rok 2006 byl rokem klíčovým, pokud jde o pilotní projekty a oznamování novinek. V roce 2007 je v Itálii, Finsku a v menší míře v Německu a ve Spojeném království vyvíjena obchodní činnost a v Německu, ve Francii a ve Španělsku se připravuje další uvádění nových produktů na trh v celostátním měřítku. Kvůli nejistotě ohledně technických řešení a právní úpravy však probíhá rozšiřování služeb velmi pomalu. Rok 2008 se obecně považuje za klíčový rok pro rozšiřování mobilní televize v EU vzhledem k významným sportovním událostem, jako je Mistrovství Evropy ve fotbale a olympijské hry, které budou jedinečnou příležitostí ke zvýšení informovanosti spotřebitelů a k tomu, aby spotřebitelé začali využívat nových služeb. Zpřístupnění těchto inovačních služeb evropským občanům v roce 2008 a zajištění účasti evropských podniků na těchto inovacích je ve veřejném zájmu, což Evropskou unii opravňuje k aktivnímu přístupu.

Klíčem k úspěšnému rozšíření těchto inovačních služeb v EU je vytvoření příznivého prostředí, v němž budou operátoři i spotřebitelé moci využít přínosů vnitřního trhu a dosáhnout nezbytných úspor z rozsahu.

Přenos vysílání mobilní televize může mít různé podoby, od živého televizního vysílání po vysílání ze záznamu nebo sledování pořadu na vyžádání. Přenos služeb mobilní televize může probíhat prostřednictvím různých sítí včetně mobilních sítí, pozemního vysílání, družicového vysílání nebo internetu. U mobilní televize je potřeba rozlišovat mezi přímým spojením dvou zařízení ( unicast – „od jednoho bodu k druhému bodu“) a vysíláním ( broadcast – „od jednoho bodu k mnoha bodům“)[5]. Pro účely tohoto sdělení a přiloženého posouzení dopadů se „mobilní televize“ týká pouze služeb pozemního vysílání (broadcast) mobilní televize . Důvodem této volby je, že je již zaveden koncepční a regulační rámec pro služby poskytované prostřednictvím stávajících mobilních komunikačních sítí a že tyto služby jsou v EU dobře rozvinuty v rámci komerčních nabídek většiny operátorů 3G. Kromě toho dokáže pouze vysílání (broadcast) zprostředkovat stejný obsah najednou velkému počtu uživatelů, a je tedy zásadní pro masové rozšíření služeb mobilní televize na trhu. Další významnou platformou pro využívání mobilní televize mohou být také družicové pohyblivé služby ( Mobile Satellite Services , MSS). S těmi však souvisí ve srovnání s mobilními pozemními službami jiné otázky, které jsou řešeny v rámci samostatné iniciativy Komise[6].

2. Klíčové faktory k úspěchu

V roce 2006 zahájila Komise se zúčastněnými stranami diskusi, jejímž cílem bylo určit a řešit problémy spojené se vznikajícími službami mobilní televize. Útvary Komise zejména pomohly zřídit zastřešující skupinu pro dané odvětví, Evropskou radu pro mobilní vysílání (EMBC) , která poprvé sdružila veškeré hlavní zúčastněné strany odvětví, včetně provozovatelů vysílání, výrobců, poskytovatelů obsahu a telefonních operátorů. V březnu 2007 vydala EMBC doporučení daného odvětví. Členské státy byly rovněž pravidelně konzultovány o konkrétních otázkách prostřednictvím institucionálních fór, včetně Skupiny pro politiku rádiového spektra, Výboru pro rádiové spektrum a Komunikačního výboru[7]. Komise bude zúčastněné strany včetně spotřebitelských organizací nadále konzultovat a vyzve dané odvětví, aby se nadále zabývalo problematikou interoperability, a to zejména na úrovni přenosu a služeb.

Na základě těchto konzultací byly určeny tři hlavní faktory , které by měly být hlavním předpokladem pro úspěšné zavedení mobilní televize:

- technické aspekty (normy/interoperabilita);

- právní prostředí podporující inovace a investice;

- zajištění kvalitního spektra pro služby mobilní televize.

2.1. Technické aspekty (normy/interoperabilita)

Dohoda o společné technické normě pro mobilní televizi by evropským spotřebitelům i danému odvětví přinesla velké výhody. Všem zúčastněným stranám v hodnotovém řetězci mobilní televize – výrobcům zařízení, vývojářům aplikací, provozovatelům vysílání, zpracovatelům obsahu, mobilním operátorům – by poskytla jistotu při rozhodování o technických otázkách. Pouze předvídatelné prostředí může přinést investice do výroby zařízení a rozvoje služeb, a pomoci tak dosáhnout úspor z rozsahu, které jsou nezbytné k uvedení služeb na trh. Dostupnost zařízení a služeb a snižování cen podpoří poptávku, která přispěje k dosažení kritického množství, čímž se zajistí trvalá obchodní využitelnost mobilní televize .

Obecný úspěch GSM, který Evropě zajistil vůdčí postavení ve světě v oblasti mobilních komunikací, dokládá výhodnost situace, kdy se všechny zúčastněné strany daného odvětví dohodnou na rozvoji nového typu služeb na základě společné normy. Také v oblasti vysílání je dohoda na společných normách běžnou praxí. V současné době jsou metody přenosu pro každou platformu digitálního vysílání v Evropě založeny na příslušných normách digitálního obrazového vysílání (DVB)[8], které Evropská komise také aktivně prosazuje ve vztazích se třetími zeměmi a které jsou podporovány evropským výzkumem. Díky shodě ohledně společné normy by mobilní přijímače mohly fungovat v jakékoli síti vysílání mobilní televize v Evropě, což by posílilo důvěru spotřebitelů. Subjektům zavádějícím mobilní televizi by to usnadnilo rozhodování o technických otázkách. Úspěšné rozšíření služeb mobilní televize v Japonsku, v Jižní Koreji a ve Spojených státech je podmíněno jednotnou normou.

V současné době hrozí v Evropě vnitřnímu trhu roztříštěnost , neboť pro jednotlivé platformy existuje několik technologií mobilní televize, a výše uvedené přínosy se tedy nemusí projevit. Ve většině zemí se při zkouškách nových produktů založených na pozemních digitálních technologiích[9] a při jejich uvádění na trh používá DVB-H [10], obecně považovaný za otevřenou a spolehlivou normu. Při zkouškách jiných nových produktů a jejich uvádění na trh se používá T-DMB [11]. V Evropě se začínají zkoušet také další technologie[12].

Pokud jde o stanovení norem a otázky interoperability, upřednostňuje Komise podněty ze strany daného odvětví, zejména pokud jde o rychle se rozvíjející technologie. V případě mobilní televize uznala EMBC, že by bylo výhodné dohodnout se na společné normě, která by v Evropě mohla přinést významné úspory z rozsahu. EMBC však společnou normu nenavrhla. Proto je v této oblasti potřeba vyvinout více úsilí. V současné situaci se zdá, že pro budoucí pozemní rozšíření mobilní televize v Evropě je nejsilnějším kandidátem DVB-H. Již dnes je to nejrozšířenější norma v Evropě, která si získává popularitu také v ostatních částech světa. Na celém světě, včetně USA a Asie, bylo zkušebně realizováno přibližně 40 pilotních sítí DVB-H. Dvacet pět z těchto zkoušek se uskutečnilo v Evropě. V EU byly již zkoušky provedeny v patnácti členských státech, přičemž Itálie se v souvislosti s komerčním zaváděním služeb DVB-H angažuje na prvním místě, následovaná Finskem. Rovněž Francie, Německo a Španělsko podnikají patřičná opatření k otevření provozních sítí DVB-H v roce 2007.

Důvodů, proč se účastníci trhu v Evropě rozhodli pro DVB-H , je několik. DVB-H je plně zpětně kompatibilní s DVB-T. Tato skutečnost má mimořádný význam v situaci, kdy se v Evropě přechází na digitální vysílání, neboť DVB-T se používá k pozemnímu digitálnímu přenosu v celé Evropě. Kromě toho mají operátoři sítí zkušenosti s výstavbou a provozem sítí DVB-T. Většina evropských výrobců a výrobců z USA a Asie doporučuje zařízení a systémová řešení na bázi DVB-H, neboť DVB-H je plně standardizovaným systémem.

Komise se proto domnívá, že DVB-H bude základem pro úspěšné zavádění a rozšiřování pozemních služeb mobilní televize v EU. Komise podpoří dialog v rámci daného odvětví, aby bylo možné v souvislosti s realizací DVB-H dosáhnout obecné shody. Aby Komise tuto shodu podpořila, hodlá učinit nezbytné kroky k zařazení DVB-H na seznam norem [13] zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie[14]. Zařazení DVB-H na seznam norem by znamenalo, že členské státy budou muset podporovat používání DVB-H k poskytování pozemních služeb mobilní televize. Komise vyzývá dané odvětví, aby zajistilo bezodkladné vyřešení veškerých dosud nevyřešených záležitostí týkajících se práv k duševnímu vlastnictví v souvislosti s DVB-H[15]. Komise bude situaci v EU nadále sledovat a může v polovině roku 2008 předložit návrhy, mezi něž mohou patřit případně opatření ukládající povinnost dodržovat určitou otevřenou normu[16].

Kromě toho zůstává důležitým cílem interoperabilita . Ze zkušeností z minulosti, především v oblasti interaktivní televize, vyplývá, že společná norma k zaručení interoperability sama o sobě nestačí, zejména v případě vyšších úrovní, než je fyzický přenos signálu. Proto bude Komise vyvíjet úsilí s cílem přimět zúčastněné strany ke spolupráci, která by měla zajistit maximální přístup spotřebitelů ke službám, a to zejména prostřednictvím otevřených norem.

2.2. Právní prostředí podporující inovace a investice do mobilní televize

Přístup jednotlivých států k povolování služeb mobilní televize se značně liší. V řadě členských států podléhá mobilní televize obecnému režimu pro vysílání. V jiných státech nejsou stanovena žádná konkrétní pravidla, nebo se o právním rámci pro tyto nové služby stále diskutuje. V současné době jsou zkušenosti s vysílacími službami, které využívají výlučně mobilního přenosu (tj. nemají „tradiční“ licenci na vysílání programů podle příslušného mediálního zákona), omezené. Tato situace vyvolává značnou právní nejistotu a v některých případech právní vakuum , což má nepříznivý vliv na potenciální operátory mobilní televize na vnitřním trhu.

Předpokladem pro rozšíření mobilní televize je průhledné a nezatěžující právní prostředí . Rozhodování o licencích zůstává samozřejmě v pravomoci členských států, avšak dané odvětví očekává vyjasnění převládajícího rámce pro udělování licencí a snaží se v dané problematice získat přiměřenou úroveň jistoty, zejména při zahajování poskytování služeb mobilní televize v různých členských státech.

Povolovací režimy pro služby mobilní televize musejí zohledňovat potřeby vnitřního trhu a měly by usilovat o rovné podmínky hospodářské soutěže pro jednotlivé zúčastněné strany. V celé EU je nezbytné zajistit provázanost regulačních přístupů, aby došlo k vyjasnění použitelných právních předpisů a k vytvoření právního prostředí, které bude stimulovat investice a inovace. Komise se domnívá, že služba mobilní televize teprve vzniká, a neměly by být proto ukládány nepřiměřené povinnosti. V případě vznikající služby například není povoleno uložit povinnosti ve veřejném zájmu[17] a pro mobilní televizi nemusí být vhodné ani další tradiční povinnosti související s vysíláním. Členské státy se vyzývají, aby takové právní překážky zjistily a odstranily. Kromě toho by členské státy neměly zakazovat sdílení infrastruktury[18] a měly by podporovat společné umístění, pokud je to nutné v zájmu snadnějšího rozšiřování sítí, a měly by společné umístění nařídit, pokud je to potřeba s ohledem na ochranu životního prostředí[19].

V oblasti právní úpravy a povolovacích režimů bude Komise podporovat kontakty mezi členskými státy, které by měly vést k výměně informací a stanovení osvědčených postupů. Komise bude poskytovat v otázkách souvisejících s právní úpravou poradenství, podle potřeby mimo jiné formou pokynů a doporučení.

2.3. Zajištění kvalitního spektra pro služby mobilní televize

Hlavním předpokladem úspěšného rozšíření mobilní televize je přístup k rádiovému spektru. Spektrum je pro služby mobilní televize klíčovým faktorem, který má vliv na interoperabilitu, snadné využívání ze strany spotřebitelů a náklady pro operátory. Členské státy a Evropská komise by se měly společně snažit dohodnout v souvislosti se spektrem na určité strategii, která by zajistila vysokou úroveň koordinace požadovanou ze strany spotřebitelů a daného odvětví. Členské státy se obecně shodují v tom, že takový celoevropský přístup by byl prospěšný.

Vzhledem k tomu, že potřeby spojené se spektrem jsou velice rozmanité, je v této fázi inovačního cyklu klíčovým úkolem zajistit, aby byla požadovaná pásma rádiového spektra co nejdříve k dispozici v co nejvyšším počtu evropských regionů. Proto je nutné, aby členské státy neprodleně zajistily zpřístupnění spektra pro mobilní televizi ve vhodných pásmech.

Je potřeba vzít v úvahu skutečnost, že v Evropě probíhá přechod na digitální televizi, který v některých státech již dosáhl značně pokročilého stupně, a že do roku 2012[20] má dojít k vypnutí analogového vysílání. Tento proces má za následek uvolnění velkého množství cenného spektra (takzvaná digitální dividenda ). K přidělování tohoto spektra je potřeba přistupovat koordinovaně na evropské úrovni, aby bylo možné plně využít výhod plynoucích z tohoto přechodu a aby na území EU mohlo dojít k rozšíření nových, inovačních služeb. Služby mobilní televize jsou jedním z hlavních kandidátů na využití digitální dividendy[21]. Samozřejmě je potřeba zvážit také jiná pásma a otázky časového harmonogramu a proveditelnosti. Rovněž bude nutné zabývat se otázkou přeshraničních požadavků .

Za nejvhodnější se v případě mobilních multimediálních služeb považuje vzhledem k technických vlastnostem spektrum v pásmu UHF (470–862 MHz). Je výhodné také díky kompatibilitě DVB-H s DVB-T. Využívání tohoto spektra je však omezeno, protože jednotlivé státy přistupují k digitální dividendě různým způsobem a chybí koordinace na úrovni EU. Komise vyzývá členské státy, aby zpřístupnily část spektra UHF pro služby mobilní televize, jakmile bude uvolněno. Útvary Komise požádaly členské státy o posouzení toho, zda by bylo možné v rámci digitální dividendy vyčlenit pro mobilní televizi dílčí pásmo . Sdělení Komise o digitální dividendě , které je plánováno na konec roku 2007, stanoví strategii Komise týkající se využívání spektra uvolněného po vypnutí analogového vysílání, zejména v pásmu UHF.

Kromě toho Komise již spolupracuje s členskými státy s cílem zajistit zpřístupnění alespoň některých harmonizovaných frekvencí , aby mohly být služby mobilní televize uvedeny do provozu. Na některých trzích, kde není k dispozici jiné spektrum, lze alternativně využít takzvaného L-pásma (1452–1492 MHz), které je v současné době v některých členských státech využíváno pro digitální rádio na bázi DAB[22]. Komise připravila návrhy na zahájení využívání tohoto pásma pro řadu technologií, včetně mobilních multimediálních služeb.

3. Integrovaná koncepce pro mobilní televizi

Toto sdělení se zaměřuje na otázky týkající se právní úpravy elektronických komunikací na úrovni EU (technologie, povolovací režimy a problematika spektra). Úspěšné zavedení a rozšiřování mobilní televize však zásadním způsobem závisí na dalších faktorech, jako je například dostupnost obsahu . Navržená nová směrnice o audiovizuálních mediálních službách by měla vytvořit rámec, který by odpovídal aktuální situaci a který by se vztahoval také na obsah mobilní televize poskytovaný na základě vysílání i na vyžádání.

Dalším zásadním úkolem je nabízet vysoce kvalitní obsah mobilní televize flexibilním způsobem, který překračuje rámec platforem i hranic a zároveň držitelům práv zajišťuje náležitou odměnu. Aby bylo možné využívat mobilní televize kdykoli, kdekoli a prostřednictvím jakéhokoli zařízení, je potřeba v otázkách autorského práva zvolit takový přístup a koncepci, které mohou zejména zahrnovat udělování licenčních práv pro celé území Evropy.

Pro mobilní televizi bude mít rovněž význam sdělení Komise o obsahu on-line , které má být přijato v průběhu roku 2007 a které se bude některými těmito záležitostmi zabývat.

4. Další kroky

Mobilní televize je novou slibnou konvergenční platformou, která má potenciál hrát významnou úlohu díky tomu, že spojuje oblasti telekomunikací a audiovizuálního světa. Konvergence je podstatou iniciativy i2010, přináší Evropě nové obchodní příležitosti, nová pracovní místa a nové služby spotřebitelům, a tím přispívá ke zvyšování evropské konkurenceschopnosti a zlepšování životních podmínek v Evropě. Úspěšné zavádění a rozšiřování mobilní televize v EU vyžaduje podporu a aktivní spolupráci všech zúčastněných stran. Hlavní požadovaná opatření jsou uvedena níže.

Členské státy se vyzývají, aby:

- usnadnily rozšiřování mobilní televize a aby přitom v maximální míře zajistily interoperabilitu; v rámci toho by měly mimo jiné podporovat realizaci DVB-H na svém území,

- zavedly příznivé právní prostředí pro poskytování služeb mobilní televize a aby si vzájemně koordinovaně vyměňovaly osvědčené postupy používané v rámci povolovacích režimů,

- co nejdříve zpřístupnily spektrum pro mobilní vysílání, včetně pásma UHF, jakmile bude k dispozici.

Dané odvětví se vyzývá, aby:

- usilovalo o dosažení maximální interoperability, zejména snahou o dosažení shody ohledně společné otevřené normy (DVB-H),

- přispívalo k úspěšnému rozšiřování mobilní televize v Evropě, podle potřeby prostřednictvím průběžného dialogu a spolupráce.

Komise:

- bude podporovat shodu ohledně společného otevřeného standardu; mezi konkrétní opatření bude patřit podpora dialogu v rámci daného odvětví a příprava na zařazení DVB-H na úřední seznam norem EU,

- bude monitorovat provádění předchozího kroku členskými státy a může v polovině roku 2008 předložit návrhy, mezi něž mohou v případě potřeby patřit opatření ukládající povinnost dodržovat určitou otevřenou normu,

- bude poskytovat pokyny k vytvoření soudržného rámce povolovacích režimů v celé EU, určovat osvědčené postupy v EU a podporovat jejich uplatňování členskými státy,

- stanoví strategii EU pro „digitální dividendu“ (pásmo UHF), která se bude mimo jiné týkat poskytnutí spektra pro mobilní vysílací služby.

[1] Existuje více zařízení, která mohou přijímat mobilní televizní vysílání, nejběžnějším je však mobilní telefon.

[2] Viz přehled analýz trhu uvedený v posouzení dopadů.

[3] Sdělení Komise Evropské Radě (Neformální jednání v Lahti – Finsko, 20. října 2006) Moderní a vůči inovacím přátelská Evropa, KOM(2006) 589, 12.10.2006, Úř. věst. C 332, 30.12.2006, s. 42.

[4] Na jaře 2007 jsou například v Jižní Koreji více než 4 miliony uživatelů a v Japonsku více než 7 milionů, ve srovnání s maximálním počtem 500 000 zákazníků v EU.

[5] Podle EMBC je mobilní vysílací službou služba pro simultánní distribuci multimediálního obsahu mnoha příjemcům, (případně) aniž by byl příjemce znám.

[6] Komise přijala ve spolupráci s členskými státy rozhodnutí 2007/98/ES (Úř. věst. L 43, 15.2.2007, s. 32), kterým se vyhrazují kmitočtová pásma 2 GHz pro družicové pohyblivé služby včetně pozemních komplementárních komponentů, v rámci přípravy na případné šíření služeb mobilní televize v těchto pásmech. Komise rovněž navrhuje koordinovat povolovací procesy a výběr operátorů na úrovni EU, a náležitým způsobem tak zohlednit přeshraniční charakter družicových systémů.

[7] Podvýbor pro povolování.

[8] DVB-S a DVB-S2 pro družicové vysílání, DVB-C pro kabelové a DVB-T pro digitální pozemní vysílání.

9 Alternativě k výlučně pozemním systémům se rozvíjejí také hybridní družicové/pozemní systémy, které oproti výlučně pozemním systémům mohou zajistit větší pokrytí. Takovým systémem je DVB-SH , který se skládá z DVB-H přizpůsobeného S-pásmu a konceptu pro hybridní provoz (družicový/pozemní).

[9] Digital Video Broadcast transmission to Handheld terminals ( Přenos digitálního obrazového vysílání do kapesních terminálů ), norma ETSI založená na normách DVB-T.

[10] Terrestrial Digital Multimedia Broadcasting ( Pozemní digitální multimediální vysílání ), norma ETSI založená na T-DAB, včetně také DAB-IP (IPTV přes protokol DAB). T-DMB bylo použito v Německu pro zavedení určité služby při příležitosti Mistrovství světa ve fotbale 2006. DAB-IP se v současné době používá ve Spojeném království.

[11] Zejména MediaFLO (Media Forward Link Only).

[12] Rozhodnutí Komise ze dne 11. prosince 2006 Seznam norem a/nebo specifikací pro sítě a služby elektronických komunikací a přiřazená zařízení a doplňkové služby, který nahrazuje všechny předchozí verze (oznámeno pod číslem dokumentu K(2006) 6364). (2007/176/ES), Úř. věst. L 86, 27.3.2007, s. 11.

[13] Směrnice 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 23). Uvedený postup je popsán v čl. 17 odst. 1, který stanoví konzultaci členských států a další konkrétní rozhodnutí Komise týkající se takového zveřejnění.

[14] V návaznosti na pozitivní zkušenosti s DVB-T bylo pro DVB-T vytvořeno patentové sdružení (patent pool).

[15] Podle čl. 17 odst. 3 směrnice 2002/21/ES. Znamenalo by to zveřejnění oznámení v Úředním věstníku a výzvu k veřejnému podání připomínek všech zúčastněných stran. K případnému návrhu Komise podle čl. 17 odst. 3 by bylo přiloženo podrobné posouzení dopadů.

[16] Článek 31 směrnice 2002/22/ES o univerzální službě (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 51) umožňuje, aby byly povinnosti ve veřejném zájmu uloženy pro sítě, které využívá významný počet koncových uživatelů jako hlavní prostředky pro příjem rozhlasového a televizního vysílání.

[17] Tyto dohody byly na některých trzích zavedeny pro infrastrukturu GSM a/nebo UMTS a Komise je v rámci předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže z působnosti příslušné právní úpravy vyjmula. Např. rozhodnutí Komise ze dne 16. července 2003 (věc COMP/38.369: T-Mobile Deutschland/O2 Germany: Network Sharing Rahmenvertrag), (Úř. věst. L 75, 12.3.2004, s. 32) a rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 2. května 2006 (věc T-328/03).

[18] v souladu s článkem 12 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

[19] Tento termín podporuje Rada. Některé členské státy však plánují vypnutí analogového vysílání v pozdějším termínu.

[20] Jak bylo potvrzeno na neformálním zasedání ministrů EU pro telekomunikace, uspořádaném finským předsednictvím v Bruselu dne 10. prosince 2006.

[21] Digitální zvukové vysílání (Digital Audio Broadcasting, DAB). DAB je pro digitální rádio důležitou technologií.