[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 8.3.2007

KOM(2007) 100 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen v rámci rozvojové spolupráce [SEK(2007) 332]

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen v rámci rozvojové spolupráce

ÚVOD

Všeobecně se uznává, že rovnost žen a mužů je zásadní otázkou nejen sama o sobě, ale že je rovněž jedním ze základních lidských práv, bez něhož by nebylo sociální spravedlnosti. Kromě toho má důležitost pro další růst a řešení otázky chudoby a klíčový význam při dosahování rozvojových cílů tisíciletí. Přesto je nerovnost žen a mužů stále silně zakořeněna v kulturních, společenských a politických systémech mnoha zemí.

Evropské společenství a členské státy EU sehrávají hlavní úlohu v rámci snah překlenout rozdíly mezi postavením žen a mužů v rozvojovém světě. Na mezinárodním poli patří k signatářům mezinárodních dohod a deklarací prosazujících rovnost žen a mužů (1) (všechny vysvětlivky viz příloha I ). V souladu s nimi se rozvojová politika EU zaměřuje na urychlení pokroku v této důležité oblasti.

Evropský konsenzus (2) zdůrazňuje důležitost rovnosti žen a mužů v souvislosti s novými formami pomoci. Zatímco je rovnost žen a mužů společným cílem a společnou hodnotou celé EU, Evropský konsenzus ji povyšuje na ideál sám o sobě. V dokumentu uvádějícím tuto politickou strategii je rovnost žen a mužů navíc popsána jako jedna ze společných zásad (3) rozvojové spolupráce EU.

Kromě toho se EU zavázala prosazovat rovné postavení žen a mužů a dívek a chlapců v dohodách o rozvojové spolupráci se všemi zeměpisnými oblastmi. Také „Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů“ (5) označuje prosazování práv žen a posílení jejich postavení mimo EU za jeden z šesti prioritních cílů (6) .

V rámci úsilí o pokrok v dané oblasti většina členských států a Evropská komise přijala doposud dvojí strategii. Na jedné straně se jedná o systematické přihlížení k otázce rovnosti žen a mužů v oblasti všech politik, strategií i činností a o finanční opatření, jež přímo podporují postavení žen, na straně druhé (7) .

S cílem přizpůsobit tento přístup novým formám pomoci a požadavkům pařížské deklarace o účinnosti pomoci, uspořádala Komise společně s Rozvojovým fondem OSN pro ženy (UNIFEM) (8) v listopadu 2005 konferenci zásadního významu na téma „Vlastní zodpovědnost za rozvoj: Prosazování rovnosti žen a mužů v rámci nových forem pomoci a partnerství“. Tato konference zhodnotila pokrok při odstraňování nerovného postavení žen a mužů v rozvojovém světě a znovu se zabývala otázkou úlohy EU při urychlování pokroku v této oblasti v kontextu strukturálních změn v systému rozvojové pomoci EU.

Předkládané sdělení vychází ze závěrů této konference, z politického rámce Evropského konsenzu a z dosud nabytých praktických zkušeností. Sdělení reaguje rovněž na závazky uvedené v Plánu pro dosažení rovného postavení žen a mužů, a to vypracováním strategie EU s cílem dosáhnout pokroku v následujících oblastech:

- rovná práva (politická, občanská, hospodářská, zaměstnanecká, společenská a kulturní) žen a mužů, dívek a chlapců;

- rovný přístup žen i mužů ke zdrojům a rovné pravomoci při jejich kontrole

- rovné příležitosti žen a mužů k dosažení politického a hospodářského vlivu.

Na rozdíl od předchozího „Akčního programu pro systematické přihlížení k otázce rovnosti žen a mužů v rámci rozvojové spolupráce Společenství“ platného pro období let 2001 až 2006, který poskytl základ pro vytváření kapacit v rámci Evropské komise, klade předkládaný dokument rovnost žen a mužů a posílení postavení žen přímo do kontextu EU a jeho záměrem je vyslat co nejsilnější signál ohledně důležitosti otázky rovnosti žen a mužů při veškerém úsilí EU v rámci rozvojové spolupráce v budoucnu.

ZDůVODNěNÍ POTřEBY ROVNOSTI žEN A MUžů A POSÍLENÉHO POSTAVENÍ žEN

Ženy jsou ústředním tématem v souvislosti s udržitelným společenským a hospodářským rozvojem, bojem proti chudobě a ochranou životního prostředí. Přesto je nerovnost žen a mužů každodenní zkušeností velké části ženské populace na celém světě. I když má tato nerovnost komplexní povahu, zkušenosti ukazují, že následující oblasti jsou obzvláště významné pro pochopení souvislosti mezi postavením žen a úsilím o trvalé snižování chudoby.

Úloha žen v oblasti zaměstnanosti a hospodářské činnosti je často nedoceněna, jelikož většina žen pracuje v neformálním sektoru, často s nízkou produktivitou a nízkými příjmy, za špatných pracovních podmínek a s minimálním či žádným sociálním zabezpečením. Například v Africe představují ženy 52 % celkové populace, účastní se 75 % všech zemědělských prací a produkují 60 až 80 % potravin či s nimi obchodují. V roce 2005 tvořilo ženskou pracovní sílu v subsaharské Africe asi 73 milionů žen, přičemž v rámci formálního sektoru představovaly ženy 34 % pracovníků, s výdělkem rovnajícím se pouhým 10 % příjmů a s podílem na vlastnictví ve výši 1 % (9) .

Přestože liberizace obchodu přinesla v dlouhodobém horizontu pro většinu ekonomik pozitivní výsledky, na ohrožené skupiny obyvatelstva, k nimž se řadí především chudobné ženy, může mít krátkodobě i nepříznivý dopad (10) . Různá hospodářská odvětví mohou zásadním způsobem ovlivnit situaci v oblasti rovnosti žen a mužů: např. nevyhovující infrastruktura může ohrozit školní docházku dívek z důvodu špatně zabezpečené dopravy či nedostatku vodních zdrojů v okolí, což rodiče „nutí“ využívat dívky pro domácí práce.

Posílení postavení žen je hlavním aspektem v oblasti řízení . V mnohých zemích jsou ženy při rozhodovacích procesech stále opomíjeny. Právní předpisy zaručující rovná práva (11) pro všechny ženy i muže mají zásadní důležitost a je třeba, aby následovalo jejich uplatňování a tím se zaručila ochrana základních lidských práv žen a posílil boj s chudobou a hospodářský růst. V souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325 hrají ženy rozhodující úlohu v konfliktních situacích a měly by být plně zapojovány do činností v rámci mírového úsilí.

Nerovnost žen a mužů dále přetrvává v oblasti přístupu ke vzdělání (13) . Dívky představují 57 % dětí školního věku (14) , které se neúčastní školní docházky, a v rámci světové negramotné populace tvoří ženy dvě třetiny (15) . Možnosti dívek a žen zlepšit své ekonomické či společenské postavení pomocí školní docházky nebo zapojením se do výrobní činnosti a občanských aktivit mimo domov jsou omezeny jejich odpovědností za každodenní úkoly v rámci domácí dělby práce.

V oblasti zdravotnictví je problémem omezený přístup žen k základním zdravotnickým službám. Kromě toho je hlavní oblastí zasaženou nerovností žen a mužů oblast sexuálního a reprodukčního zdraví a práv s nimi spojených. Zvýšením investic do této oblasti se nejen podpoří jedno ze základních lidských práv, ale zlepšení zdravotního stavu žen se rovněž příznivě odrazí na celkové ekonomice. Mnohá drobná zlepšení v oblasti zdraví žen, kterých již bylo dosaženo v posledních desetiletích, jsou nyní ohrožena pandemií HIV/AIDS. Příčinou hlubokého znepokojení je navíc vzrůstající počet nakažených žen a dívek (16) .

Sexuální násilí je jednak porušením lidských práv žen, jednak tvoří vážnou překážku na cestě k dosažení rovnosti, rozvoje a míru. Velmi často je spojeno s šířením viru HIV a nemoci AIDS. Obchodování s ženami je trestný čin, jenž má svůj původ v rozšířené chudobě, nerovnosti, slabé správě, ozbrojených konfliktech a nedostatečné ochraně proti diskriminaci.

Podrobnější rozbor otázky nerovnosti žen a mužů je obsažen v příloze II .

POKROK A BUDOUCÍ VÝZVY

Evropská unie podnikla důležité kroky směrem k prosazování větší rovnosti žen a mužů jak v rámci Unie, tak mimo ni. Téma rovného postavení žen a mužů se stává uznávanou součástí dialogu se stále větším počtem partnerských zemí a předmětem konzultací EU s občanskou společností. Tento proces zvýšil míru uvědomění na straně našich rozvojových partnerů, pokud jde o důležitost otázky rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen, a upozornil je zejména na souvislost mezi větší rovností a snižováním chudoby (17) . Tento proces je doplněním nemalého pokroku na úrovni jednotlivých států při úsilí o dosažení rovnosti žen a mužů prostřednictvím nejrůznějších projektů a programů podporovaných Evropskou komisí a členskými státy EU (18) . Při provádění programu 10. Evropského rozvojového fondu klade ES zvláštní důraz na zohlednění otázky rovnosti žen a mužů v strategiích jednotlivých států. Zřejmého pokroku bylo dosaženo i v oblasti vytváření kapacit jak na straně členských států, tak na straně Komise. (19)

Navzdory zmíněnému pokroku však přetrvávají některé problémy. Za prvé máme stále ještě daleko k dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Konkrétně nebyl splněn první rozvojový cíl tisíciletí do roku 2005 odstranit nerovnost žen a mužů v oblasti základního a středoškolského vzdělávání. Ve srovnání s chlapci se v rozvojových zemích hlásí na střední školy v průměru jen 89 % dívek. Ženy zastávají menší počet uspokojivých pracovních míst než muži a jedna žena ze tří se za svůj život setkala s nějakou formou násilí v souvislosti s nerovností žen a mužů. Rozvojové cíle tisíciletí se navíc zaměřují na rovnost žen a mužů především v oblasti zdravotnictví a vzdělávání a opomíjejí další stránky tohoto problému, který má mnoho podob (20) .

Za druhé, v rovině společenské a kulturní existují důležité faktory, které pokrok směřující k dosažení rovnosti žen a mužů brzdí. Tradiční společenské struktury poskytují nedostatečnou motivaci ke změně vžitého rozdělení rolí mezi muži a ženami, zvláště u těch, kdo mají osobní zájem na udržení stávající situace. To by mohlo poskytnout částečné vysvětlení, proč některé konkrétní činnosti zaměřené na podporu rovnosti žen a mužů nejsou pokládány za prioritní a proč je tato otázka v mnoha zemích druhořadým tématem.

Navzdory značnému pokroku, jenž byl učiněn, je tedy zřejmé, že účinné systematické přihlížení k rovnosti žen a mužů není vždy součástí strategií jednotlivých zemí a není vždy uplatňováno ani v rámci rozvojové spolupráce EU. „Tematické hodnocení začlenění otázky rovnosti žen a mužů do rozvojové spolupráce ES se třetími zeměmi“ z roku 2003 oceňuje sice konstruktivní úsilí vynaložené Evropskou komisí, avšak konkrétní politické cíle směřující k dosažení rovnosti žen a mužů a začlenění této otázky do rozvojové spolupráce ES označuje za nedostatečné. Navíc tato zpráva dospívá k závěru, že finanční prostředky, jež byly přiděleny na podporu začlenění problematiky rovnosti žen a mužů do rozvojové spolupráce, jsou v porovnání s prostředky přidělenými na ostatní horizontální projekty zanedbatelné. Ukazuje se, že mnohá z doporučení tohoto hodnocení platí i nadále, a to jak v případě Komise, tak v případě některých členských států EU. (Viz devět hlavních doporučení z této zprávy v příloze IV ). (22)

Jednou z hlavních výhod, které může EU uplatnit při prosazování rovnosti žen a mužů v rámci svých vnějších vztahů, jsou zkušenosti s osvědčenými postupy používanými v Unii. Evropská unie uznává rovnost žen a mužů jako jedno ze základních lidských práv a jako nezbytnou podmínku pro dosažení svých cílů v oblasti růstu, úplné zaměstnanosti a sociální soudržnosti. V souladu s tím EU vynakládá velké úsilí na prosazování rovnosti žen a mužů prostřednictvím právních předpisů (23) , systematického přihlížení k rovnosti žen a mužů, konkrétních opatření na posílení postavení žen, akčních programů, sociálního dialogu a dialogu s občanskou společností.

Je třeba zavést skutečně evropský přístup založený na této dlouhodobé zkušenosti a na jedinečném charakteru Evropy jakožto multikulturního a rozmanitého seskupení států, které jsou navzdory výrazným kulturním rozdílům a odlišným tradicím spojeny ve svém úsilí věnovaném otázce rovného postavení žen a mužů. Podpora třetích zemí v jejich snaze o dodržování a uplatňování mezinárodních závazků, jako je např. pekingská akční platforma, je jedním ze základních cílů Evropy.

STRATEGIE EU K RYCHLEJšÍMU DOSAžENÍ ROVNOSTI žEN A MUžů

Pokud jde o otázku rovnosti žen a mužů v rámci rozvojové spolupráce, v současnosti se Evropská unie nachází v bodu obratu. Její rámec a politiky byly již ustanoveny a nejdůležitější otázkou nyní zůstává zajistit účinné uplatňování strategií a postupů v rámci nových forem pomoci, které budou mít pro ženy praktický význam. Je třeba mít jednoznačně na paměti skutečnost, že opatření v zájmu rovnosti žen a mužů spojená s upevňováním sociální soudržnosti a posilováním ochrany lidských práv žen mají silný dopad na hospodářský růst, zaměstnanost a snižování chudoby.

Cíle

Nové strategie EU musejí odpovídat dvěma cílům : za prvé, zvyšování účinnosti systematického přihlížení k otázce rovnosti žen a mužů a za druhé, opětovné zaměření pozornosti na konkrétní opatření posilující postavení žen v našich partnerských zemích. Aby mohlo být těchto cílů dosaženo, je třeba přizpůsobit strategie v oblasti rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen novým formám pomoci, v prvé řadě na straně rozpočtu.

Účinnost při systematickém přihlížení k rovnosti žen a mužů

Pro dosažení větší účinnosti při systematickém přihlížení k otázce rovnosti žen a mužů a upevňování postavení žen je třeba zavést změny ve třech oblastech:

1. Politická opatření:

2. Otázku rovnosti žen a mužů a upevňování postavení žen je třeba řešit v rámci politického dialogu s partnerskými zeměmi na nejvyšší úrovni (24) .

3. Rozvojová spolupráce:

4. Při přípravě a uplatňování strategií spolupráce je třeba zohlednit klíčovou úlohu žen, kterou zastávají, pokud jde o potřeby růstu a rozvoje, např. strategie v oblasti zemědělství a zabezpečování potravin musejí být jednoznačně zaměřeny na řešení rozličných problémů, jimž čelí vesnické ženy, protože v některých rozvojových zemích mají na starosti až 80 % produkce základních potravin (25) .

5. Při přípravě strategií a programů pomoci jednotlivými státy je třeba vybudovat účinné partnerské vztahy, dialog a konzultace se zúčastněnými stranami (včetně vlád, výzkumných středisek, univerzit, občanské společnosti a mezinárodních organizací).

6. Je třeba zavést mechanizmy vzájemné kontroly, které se budou vztahovat i na plnění povinností týkajících se otázky rovnosti žen a mužů a posilování postavení žen, a v souvislosti s tím upřesnit roli všech zúčastněných stran: vlády, regionálních hospodářských společenství, rozvojových agentur, mezinárodních institucí, občanské společnosti, parlamentu a hromadných sdělovacích prostředků.

7. Je nutno stanovit a používat ukazatele pokroku při dosahování rovnosti žen a mužů.

8. Je třeba, aby při udělování podpory rozpočtu na řešení otázky rovnosti žen a mužů existovala souvislost mezi přidělováním motivačních částek a ukazateli pokroku v dané oblasti a aby současně probíhal hodnotný politický dialog.

9. Vytváření institucionálních kapacit:

10. Ve fázi hodnocení a uplatňování je třeba vyvinout moderní praktické nástroje (26) .

11. Partnerským zemím a pracovníkům je třeba poskytnout lepší přístup k informacím a osvědčeným postupům a umožnit jim vzdělávání v oblasti rovnosti žen a mužů.

Konkrétní opatření posilující postavení žen

Na základě rozboru uvedeného v bodu 2 tohoto sdělení bylo vypracováno 41 konkrétních opatření v následujících širších oblastech:

- Správa a řízení (lidská práva, posílení postavení žen v politice, vývoj ukazatelů, úloha žen v konfliktních a postkonfliktních situacích).

- Zaměstnanost a hospodářské činnosti (posílení postavení žen v hospodářské a společenské oblasti, zaměstnanost, analýza rozpočtu pro řešení otázky rovnosti žen a mužů, správa veřejných financí).

- Vzdělávání (zrušení školních poplatků, motivační prvky na podporu školní docházky u dívek, zlepšení školního prostředí, gramotnost dospělých).

- Zdravotnictví (systém sociálního zabezpečení, sexuální a reprodukční zdraví a související práva).

- Sexuální násilí (právní předpisy, ochrana obětí, zvyšování povědomí prostřednictvím médií, vzdělávání a odborná příprava).

Byl vypracován orientační seznam možných podpůrných opatření, který je uveden v příloze III . Tyto činnosti jsou pouhými příklady, které mají pomoci při přípravě programu příslušných opatření pro konkrétní země a regiony. Příslušný soubor činností pro jednotlivé případy bude stanoven po zevrubné analýze na základě konkrétní situace.

Zásada vlastní zodpovědnosti a nové formy pomoci

Hlavní zásadou pařížské deklarace je zásada „vlastní zodpovědnosti“ za iniciativu při rozvojové spolupráci, kterou přijímá země čerpající pomoc. V případě opatření na podporu rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen se ukázalo, že „vlastní zodpovědnost“ musejí přijmout nejen vlády partnerských zemí, ale rovněž samotné ženy, jež jsou předmětem dané pomoci. V praxi to často znamená, že se iniciativy ujmou organizace občanské společnosti a organizace dané komunity (27) . Podpora organizací občanské společnosti obhajujících zájmy žen je obzvláště důležitá v případě, kdy je jen omezený počet žen činných v místních správních orgánech a ústředních vládách či parlamentech. Unie bude proto podporovat vznik organizací občanské společnosti tam, kde ještě neexistují, a již existujícím společnostem zajistí podle jejich potřeb významné investice na vytváření kapacit, např. v následujících oblastech: dovednosti v oblasti lobování, prosazování zájmů žen, analýza otázky rovnosti žen a mužů a hospodářské znalosti.

Evropská unie bude usilovat o účinné nasměrování rozvojové pomoci na podporu politik prosazujících rovnost žen a mužů v zemích, které se zmocnily iniciativy, a to na základě důkladného politického dialogu s partnerskými vládami a hlavními účastníky z nevládní sféry. Budou analyzovány překážky a potřeby v každé konkrétní zemi s cílem umožnit skutečné přijetí zodpovědnosti dané země, a to jak na úrovni vlády a občanské společnosti, tak uvnitř dárcovské organizace.

Změna systému pomoci, kterou představuje pařížská deklarace, se odráží v preferování nových mechanizmů při poskytování pomoci, např. prostřednictvím podpory rozpočtu a podpory celých odvětví, na rozdíl od podporování jednotlivých samostatných projektů. Podporu rozpočtu lze použít jen v závislosti na existenci určitých podmínek. Zejména je zapotřebí, aby národní či odvětvová rozvojová strategie uchazeče o pomoc byla již ve stádiu uplatňování, aby již existoval plán makroekonomické reformy podporovaný mezinárodními dárcovskými organizacemi (většinou Mezinárodním měnovým fondem) a aby vše svědčilo o jeho odhodlání ke změnám.

Podpora rozpočtu může přispět k dosažení rovnosti žen a mužů vytvořením souvislosti mezi přidělováním proměnlivých částek na základě zlepšení, na které upozorní jednotlivé ukazatele zachycující pokrok při dosahování rovnosti žen a mužů, dále posílením systému správy veřejných financí a podněcováním širšího dialogu na téma politických priorit partnerských zemí.

Evropská komise a členské státy podpoří vývoj ukazatelů a shromažďování příslušných údajů, které upozorní na změny situace ohledně rovnosti žen a mužů a které mohou být využity při přidělování proměnlivých částek.

Otázka rovnosti žen a mužů v národních strategiích

Příprava strategických dokumentů o snižování chudoby, národních plánů rozvoje či strategických dokumentů jednotlivých zemí je jedinečnou příležitostí k analýze postavení žen ve srovnání s postavením mužů, k označení souvisejících překážek, které stojí v cestě rozvoji a růstu, a k vymezení celostátních politik zabývajících se touto problematikou. Situaci země, pokud jde o rovnost žen a mužů, je třeba analyzovat napříč všemi sektory a zaměřit se přitom na pochopení jeho důsledků pro oblast růstu a chudoby. V daných souvislostech EU využije probíhající politický dialog s partnerskými zeměmi k tomu, aby se ujistila, že otázky rovnosti žen a mužů budou součástí analýz změn v oblasti chudoby. Tento politický dialog doplní pomoc ze strany EU při posilování kapacit vnitrostátních orgánů pro řešení otázky rovnosti žen a mužů. Důraz bude kladen na vymezení pojmu chudoba nejen na základě nedostatečných příjmů či finančních prostředků, ale i z hlediska nerovného přístupu k materiálním i nemateriálním výhodám ve společnosti a kontroly nad nimi. Politický program bude tudíž zahrnovat řadu úkolů jako např.:

- Zajistit přijetí širšího vícerozměrného vymezení pojmu chudoba, který sahá nad rámec nedostatečných příjmů a zahrnuje i nedostatek volného času (časová chudoba), přijmout opatření v souvislosti s rozdílným dopadem chudoby na ženy a na muže a zajistit podporu technologií na snížení časové chudoby.

- Zajistit dohodu o účasti občanské společnosti na politickém dialogu, při přípravě strategického dokumentu o snižování chudoby a dohledu nad ním v souvislosti s otázkou rovnosti žen a mužů, stejně jako dohodu o zavedení opatření ohledně vytváření kapacit.

Potřeba ukazatelů pro sledování situace v oblasti rovnosti žen a mužů

Ukazatele jsou zapotřebí k měření výsledků, které přinášejí systematické přihlížení k otázce rovnosti žen a mužů a činnosti na tuto oblast zaměřené (28) . Většina ukazatelů, které jsou v současnosti používány, odráží rovnost žen a mužů v sociálních odvětvích. Rozvojové země mají k dispozici jen velmi málo spolehlivých ukazatelů, které by zachycovaly změny v zaměstnanosti žen, v oblasti bezplatných sociálních služeb, v souvislosti s jejich občanskými právy, výskytem či rozšířením násilí páchaného na ženách, s dědickými, majetkovými či pozemkovými právy a se zastoupením žen a jejich účastí na rozhodovacích procesech.

Unie proto podpoří vývoj a používání ukazatelů zachycujících situaci týkající se rovnosti žen a mužů a rovněž zdokonalování souvisejících základních statistik, aby umožnila pokrok při řešení otázek rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen ve všech oblastech (29) . Příloha VII uvádí orientační seznam možných ukazatelů, který bere v potaz vzdělávání, zdravotnictví, správu (včetně posílení postavení žen v této oblasti), činnosti v oblasti zaměstnanosti a hospodářství, využívání volného času a otázku násilí na ženách.

Strategie pro tvorbu rozpočtu s přihlédnutím k otázce rovnosti žen a mužů

V souvislosti s podporou rozpočtu jakožto hlavním nástrojem k poskytování pomoci vyvstává otázka jak rovnost žen a mužů v rámci takového programu prosazovat. K tomu je nezbytné zajistit, aby partnerské země otázku rovnosti žen a mužů ve svých rozpočtech zohledňovaly. To vyžaduje:

- Zaměřit se na zvyšování povědomí o nutnosti systematicky přihlížet k otázce rovnosti žen a mužů při rozpočtové politice na národní i místní úrovni.

- Změnit priority v oblasti výdajů a v rámci odvětví přesměrovat programy tak, aby se dosáhlo jak rovnosti žen a mužů, tak lidského rozvoje.

- Sledovat příjmy a výdaje veřejných financí s cílem zajistit skutečné snižování rozdílů v postavení žen a mužů.

Koordinace a harmonizace s členskými státy

Koordinace je hlavním prvkem účinného prosazování rovnosti žen a mužů v rámci rozvojové spolupráce, jejímž cílem je zaručit, aby se programy členských států EU a Komise v co nejvyšší míře vzájemně doplňovaly. Komise bude nadále pokračovat v organizaci pravidelných setkání odborníků na problematiku rovnosti žen a mužů z jednotlivých členských států a společně s členskými státy bude usilovat o posílení spolupráce nejen v rámci EU, ale rovněž o harmonizaci činností zaměřených na prosazování rovnosti žen a mužů při rozvojové spolupráci. Hlavním úkolem bude prohlubování odbornosti ES a členských států v dané oblasti stanovením osvědčených postupů a výměny informací o nich. Příprava strategických dokumentů jednotlivých států a společných strategií pomoci se bude i nadále zaměřovat na posílenou spolupráci a harmonizované úsilí. Kromě toho budou zastoupení ES a velvyslanectví členských států EU pokračovat ve využívání existujících mechanizmů spolupráce v rámci svých činností v dané oblasti.

Činnost EU na mezinárodní a regionální úrovni

Dvoustranná spolupráce s partnerskými zeměmi v oblasti rovnosti žen a mužů bude doplňována opatřeními EU na mezinárodní úrovni. Hlas Unie na této úrovni posílí úlohu EU jakožto hlavního aktéra na poli rozvojové spolupráce. Komise a členské státy vyvinou aktivní úsilí, aby prosazovaly myšlenku rovnosti žen a mužů a posíleného postavení žen na příslušných mezinárodních fórech. Je obzvláště důležité prosazovat, aby se problematika rovnosti žen a mužů přenesla ze zdravotnictví a vzdělávání i na jiné oblasti, jež rozvojové cíle třetího tisíciletí nezahrnují.

Spolupráce na regionální úrovni a mezi jednotlivými regiony podporuje výměnu informací mezi členy regionálních organizací ohledně nástrojů používaných při prosazování rovnosti žen a mužů, ohledně údajů, analytické dokumentace a odborné přípravy. Komise a členské státy budou proto nadále podporovat regionální spolupráci při prosazování rovnosti žen a mužů stejně jako její uskutečňování prostřednictvím zapojení se do stávajících mezinárodních a regionálních sítí v dané oblasti.

ZVLÁšTNÍ AKCE ES NA PROSAZENÍ ROVNOSTI žEN A MUžů

Úloha Evropské komise při provádění této strategie bude zahrnovat činnosti na třech úrovních:

Programy jednotlivých zemí

Evropská komise bude věnovat zvláštní pozornost na zajištění toho, aby rovnost žen a mužů a posílení postavení žen byly zahrnuty do všech budoucích celostátních i regionálních strategií (30) . To se bude týkat následujících činností:

- další rozvoj interních nástrojů a programových pokynů;

- systematické hodnocení problematiky rovnosti žen a mužů v celostátních a regionálních strategiích, včetně střednědobého i závěrečného přezkoumání těchto strategií;

- úprava celostátních strategií na základě výsledků výše uvedeného hodnocení;

- budování partnerství s příslušnými mezinárodními organizacemi, které mají bohaté zkušenosti s prosazováním problematiky rovnosti žen a mužů v projektech a programech. (31)

Tématické programy a další finanční nástroje

Kromě vnitrostátních a regionálních programů poskytnou další prostředky také víceleté tématické programy navržené Komisí v rámci finančních výhledů na období 2007–2013. Tématický program „Investice do lidských zdrojů“ (32) obsahuje finanční rámec pro financování akcí ES v oblasti prosazování rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen. Prostřednictvím tohoto tématického programu budou k dispozici finanční prostředky ES na tyto rozsáhlé oblasti intervencí:

- politika a akce prosazující provádění mezinárodních závazků;

- budování kapacit nevládních organizací a organizací, které se věnují podpoře rovnosti žen a mužů a ženských práv;

- posilování kapacity vlád v oblasti statistiky.

Dostupné prostředky se budou přidělovat na základě výzev k předkládání návrhů způsobilých organizací a postřednictvím přímých dohod s vybranými partnery.

Rovnost žen a mužů se bude podporovat také prostřednictvím tématických programů pro životní prostředí (33), zabezpečování potravin (34) , dále v rámci nového Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR II) (35) a nástroje stability (36) .

Monitoring a následná opatření

Praktický výsledek této nové strategie EU je třeba monitorovat. Za účelem hodnocení dosaženého pokroku a zlepšení a přizpůsobení strategie v důsledku změn v mezinárodním kontextu uspořádá proto Evropská komise v roce 2010 druhou nejvýznamnější mezinárodní konferenci o rovnosti žen a mužů, které se zúčastní všechny významné zainteresované strany (37) . Střednědobé i závěrečné hodnocení provádění této strategie bude provedeno externím hodnotitelem v roce 2010 a na konci 10. cyklu Evropského rozvojového fondu. Tato hodnocení budou obsahovat analýzu rozpočtu pro otázky rovnosti žen a mužů projektů financovaných ES a programů, včetně souhrnné rozpočtové podpory v alespoň dvanácti vybraných pilotních zemích.

Zastoupení ES v úzké spolupráci s velvyslanectvími členských států budou nadále pokračovat v každoročním předkládání hodnocení o prosazování a dosahování rovnosti žen a mužů v partnerských zemích. Oddíl týkající se rovnosti žen a mužů ve „výroční zprávě o rozvojové politice Evropských společenství a o provádění zahraniční pomoci“ bude nadále zveřejňovat souhrnné informace o pokroku dosaženém při dosahování rovnosti žen a mužů. ES a členské státy prozkoumají možnosti společného systému EU pro podávání ročních zpráv, který by mohl zahrnovat monitoring prosazování rovnosti žen a mužů v rozvojové spolupráci EU.

ZÁVěR

Za účelem vymýcení chudoby je třeba, aby muži a ženy měli rovné příležitosti v hospodářské a sociální sféře a aby měli rovný přístup ke společenským zdrojů a stejné pravomoci při jejich kontrole. Pokud má však dojít k pokroku směrem k dosažení větší rovnosti žen a mužů v partnerských rozvojových zemích EU, musí EU systematicky řešit překážky, které brání dosažení tohoto cíle a které existují jak na straně samotných rozvojových zemí, tak v souvislosti s některými vlastními mechanizmy rozvojové spolupráce EU. Tyto problémy lze řešit pouze v kontextu posíleného politického dialogu, který viditelně začleňuje problematiku rovnosti žen a mužů a který připravuje cestu pro to, aby se EU aktivně zapojila do spolupráce s organizacemi občanské společnosti a dalšími organizacemi, které tvoří základ při posilování rovnosti žen a mužů v dané zemi.

V rámci toho je nezbytné, aby primární nástroj k dosažení vyšší rovnosti žen a mužů, a sice prosazování problematiky rovnosti žen a mužů , byl využíván účinnějším a praktičtějším způsobem, chceme-li dosáhnout skutečného pokroku směrem k dosažení cíle v podobě vyšší rovnosti žen a mužů. Sekundární nástroj, konkrétní akce zaměřené na posílení postavení, je třeba použít tak, aby doplňovaly aktivity související s prosazováním problematiky rovnosti žen a mužů a aby řešily klíčové strategické otázky, které mají dopad na blahobyt a příležitosti určitých zranitelných skupin. Použití obou nástrojů musí být citlivé a musí zohlednit jedinečnou sociální a kulturní situaci v každé rozvojové partnerské zemi EU. K podpoře tohoto přístupu je třeba, aby se až doposud hlavní zaměření v rámci rovnosti žen a mužů rozšířilo z problematiky zdravotnictví a vzdělávání na další oblasti spolupráce.

Kombinace hájení zájmů žen, podpory ženských skupin a konkrétní akce zaměřené na změnu kulturních, sociálních a politických vzorů a rozdělení politické a hospodářské moci dláždí cestu k prosazování rovnosti žen a mužů. Tento postup bude představovat jednoznačně velkou výzvu. Avšak EU je odhodlána podpořit své partnerské země při překonávání všech překážek na této cestě zásadního významu.