52007DC0071

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 26.2.2007

KOM(2007) 71 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU

o práci společného fóra EU o převodních cenách v oblasti předcházení sporů a postupů při řešení sporů a o obecných zásadách pro předběžné cenové dohody v EU {SEK(2007) 246}

OBSAH

1. Účel a souvislosti 3

2. Činnosti společného fóra EU o převodních cenách od března 2005 do září 2006 4

2.1. Souběžné daňové šetření. 4

2.2. Odborný posudek nebo zprostředkování. 4

2.3. Předběžné oznámení, předběžné konzultace nebo předběžná dohoda. 4

2.4. Předběžné cenové dohody. 5

2.5. Jaké jsou hlavní body obecných zásad pro předběžné cenové dohody v EU? 5

3. Úmluva o arbitráži a související otázky. 6

4. Budoucí pracovní program fóra 7

5. Závěry Komise 7

PŘÍLOHA 9

1. Právní rámec 9

2. Organizace řízení v rámci předběžné cenové dohody v členských státech 9

3. Účast v programu předběžných cenových dohod 10

4. Poplatky 10

5. Prahové hodnoty s ohledem na složitost 11

6. Dokumentace 11

7. Proces sjednávání předběžné cenové dohody 11

7.1. Fáze před podáním žádosti / neformální žádost. 12

7.2. Formální žádost o předběžnou cenovou dohodu 13

7.3. Posouzení a sjednání předběžné cenové dohody 13

7.4. Formální schválení předběžné cenové dohody 15

8. Předběžné cenové dohody: zvláštní oblasti. 15

8.1. Transakce a účastníci předběžné cenové dohody. 15

8.2. Kritické předpoklady 18

8.3. Zpětná účinnost 16

8.4. Zveřejňování statistických údajů 17

8.5. Jednostranné předběžné cenové dohody 17

8.6. Usnadnění předběžných cenových dohod pro malé a střední podniky 17

ÚčEL A SOUVISLOSTI

1. Existence různých souborů vnitrostátních pravidel v oblasti převodních cen v EU, která stanoví, že by transakce mezi daňovými poplatníky pod společnou kontrolou akcionářů měly být zdaněny, jako kdyby se uskutečnily mezi nezávislými daňovými poplatníky, narušuje řádné fungování vnitřního trhu a představuje pro daňové poplatníky velkou administrativní zátěž.

2. K nalezení pragmatických řešení tohoto problému Komise v říjnu 2002 zřídila společné fórum EU o převodních cenách (dále jen „fórum“). Komise o činnosti fóra informovala dvakrát prostřednictvím dvou sdělení. První sdělení[1] představilo kodex chování[2] k Úmluvě o zamezení dvojího zdanění (dále jen „úmluva o arbitráži“[3]) s cílem zajistit její účinnější fungování. Druhé sdělení[4] představilo kodex chování[5] ohledně požadavků na dokumentaci EU v oblasti převodních cen (dále jen „dokumentace EU“.) Kodex chování ohledně dokumentace EU stanoví pravidla týkající se množství a druhu dokumentace, kterou budou členské státy požadovat a akceptovat pro účely vlastních pravidel v oblasti převodních cen.

3. Spory mezi daňovým poplatníkem a daňovou správou související s převodními cenami často vedou k dvojímu zdanění, a tudíž ke sporům mezi daňovými správami v souvislosti s osvobozením od této dvojí daně. Ačkoliv by kodex chování pro účinné provádění úmluvy o arbitráži přijatý členskými státy v prosinci 2004 měl v zásadě pomoci odstranit dvojí zdanění v oblasti převodních cen v EU v časovém rámci nejvýše tří let, bylo by nanejvýš žádoucí v prvé řadě zamezit těmto sporům mezi daňovými správami.

4. Hlavním cílem tohoto třetího sdělení proto je předcházet sporům v oblasti převodních cen a souvisejícímu dvojímu zdanění především zavedením obecných zásad pro předběžné cenové dohody v EU. Předběžné cenové dohody jsou dohody mezi daňovými správami dotčených členských států EU, v nichž se stanoví, jak budou zdaněny budoucí transakce mezi daňovými poplatníky ve spojení usazenými ve dvou či více členských státech. Obecné zásady jsou založeny na osvědčených postupech zjištěných fórem.

5. Komise se domnívá, že obecné zásady pro předběžné cenové dohody jsou účinným nástrojem pro předcházení sporů, který přinese cenné výhody daňovým správám i daňovým poplatníkům. Předběžné cenové dohody poskytnou předem jistotu, pokud jde o metodiku v oblasti převodních cen, a proto zamezí nákladnému a časově náročnému daňovému šetření u transakcí zahrnutých v předběžných cenových dohodách či je zjednoduší; to by mělo vést k úsporám všech stran účastnících se předběžné cenové dohody.

6. Tyto obecné zásady pro předběžné cenové dohody vysvětlují, jak by členské státy měly provádět proces sjednávání těchto cenových dohod, a poskytují vodítko pro daňové poplatníky podílející se na tomto procesu. Dodržování obecných zásad povede k rychlému a účinnému procesu sjednávání předběžných cenových dohod, a mělo by tak zpětně podpořit používání těchto dohod v EU. To zvýší možnosti předcházení sporům a sníží počet případů dvojího zdanění.

ČINNOSTI SPOLEčNÉHO FÓRA EU O PřEVODNÍCH CENÁCH OD BřEZNA 2005 DO ZÁřÍ 2006

7. Úplná zpráva vypracovaná fórem je obsažena v pracovním dokumentu útvarů Komise[6]. V oblasti řešení sporů a jejich předcházení fórum zvažovalo několik možných postupů, které by mohly snížit zatížení daňových poplatníků v EU související s převodními cenami. Těmito postupy bylo souběžné daňové šetření, odborný posudek nebo zprostředkování, systém předběžného oznamování, konzultací nebo dohody a možnosti řízení v rámci předběžných cenových dohod.

S ouběžné daňové šetření.

8. Souběžné daňové šetření se obecně považuje za způsob, v jehož rámci spojí své úsilí ke společné kontrole daňových poplatníků dvě nebo více zemí. Ačkoliv fórum uznalo, že z hlediska dodržování to může být pro členské státy přitažlivé, konstatovalo, že možnost řešit spory tímto způsobem je menší než možnost vzniku sporů.

Odborný posudek nebo zprostředkování.

9. Fórum zvažovalo tvrzení v komentáři k článku 25 vzorové úmluvy OECD o daních, že k vyřešení případů dvojího zdanění si země mohou vyžádat poradní stanovisko odborníka. Odborníci z daňových správ nepovažovali myšlenku zásahu třetí strany – odborníka za užitečný nástroj k zamezení dvojího zdanění vzhledem k úmluvě o arbitráži, která již vyžaduje řešení sporů prostřednictvím nezávislého rozhodčího soudu.

P ředběžné oznámení, předběžné konzultace nebo předběžná dohoda.

10. Fórum zkoumalo možnosti rámce pro předchozí dohodu nebo přinejmenším konzultace, než daňové správy provedou úpravy převodních cen. Vzájemná součinnost by mohla být omezena na pouhé oznámení úpravy převodních cen (což by mohlo urychlit řešení sporů), být rozšířena na předběžné konzultace mezi daňovými správami před provedením konečné úpravy převodních cen (což by opět mohlo urychlit následné řešení sporů nebo zamezit tomu, aby bylo vůbec nutné spor řešit) nebo používání systému předchozí dohody (daňová správa by musela souhlasit s provedením příslušné úpravy za účelem odstranění případné dvojí daně předtím, než by se s konečnou platností provedla první úprava) s cílem v první řadě předcházet vzniku sporů.

11. Fórum zjistilo, že ačkoliv by bylo možné realizovat všechny výše uvedené možnosti v rámci stávajících mechanismů, vypracování účinného mechanismu by bylo časově náročné a mohlo by vyžadovat zásadní změny vnitrostátních právních předpisů. Fórum se domnívalo, že to by mohlo být mimo jeho působnost a že by se čas a prostředky měly soustředit na vypracování řízení v rámci předběžných cenových dohod.

12. Komise se domnívá, že by systém předchozí dohody odstranil veškeré dvojí zdanění v EU, a proto zastává názor, že by se v budoucnu tento princip mohl užitečně propracovat.

Předběžné cenové dohody.

13. Předběžná cenová dohoda je dohoda mezi daňovými správami o způsobu, jakým budou v budoucnu zdaněny některé transakce v oblasti převodních cen mezi daňovými poplatníky. Předběžná cenová dohoda proto často předchází vzniku sporu mezi daňovými správami v souvislosti s transakcemi zahrnutými v této dohodě. Předběžné cenové dohody představují typický způsob předcházení sporů.

14. Fórum s ohledem na předběžné cenové dohody podrobně zkoumalo důvody pro a proti a dospělo k závěru, že pro daňové poplatníky i daňové správy existují významné výhody, které mohou z těchto cenových dohod plynout. K nim patří především jistota s ohledem na daňové úpravy transakcí v rámci předběžných cenových dohod – jistota, které by se těšily jak daňové správy (které by již nemusely provádět kontroly, aby zjistily správné převodní ceny; nutné by bylo zkontrolovat pouze správné uplatňování předběžné cenové dohody), i daňoví poplatníci (kteří vědí, jak stanovit správné převodní ceny, protože to bylo dohodnuto mezi zúčastněnými daňovými správami).

15. Vzhledem k významným výhodám předběžných cenových dohod se fórum domnívalo, že je vhodné určit osvědčené postupy pro provádění řízení v rámci těchto cenových dohod v EU. Ty jsou uvedeny v obecných zásadách v příloze tohoto sdělení.

Jaké jsou hlavní body obecných zásad pro předběžné cenové dohody v EU?

16. Obecné zásady stanoví postupy pro úspěšný proces sjednávání předběžných cenových dohod a podrobně popisují obvyklé fáze takové dohody i to, co by se v ideálním případě mělo v jednotlivých fázích uskutečnit.

17. Tyto obecné zásady se zaměřují na dvoustranné a mnohostranné předběžné cenové dohody, neboť ty jsou považovány za nejúčinnější nástroj k zamezení dvojího zdanění. Obecné zásady však obsahují rovněž oddíl o jednostranných předběžných cenových dohodách.

18. Obecné zásady předpokládají čtyřstupňový proces a popisují, co by se mělo uskutečnit v jednotlivých fázích.

19. Předběžné cenové dohody začínají rozhodnutím daňových poplatníků požádat o předběžnou cenovou dohodu. V obecných zásadách se navrhuje neformální oslovení všech daňových správ, jež by mohly být potenciálními účastníky dohody, a doporučuje se, co by se mělo provést v této neformální fázi, aby bylo zajištěno účinné vyřízení žádosti o předběžnou cenovou dohodu. Jsou uvedeny podrobnosti ohledně druhu informací, které by měly být uvedeny ve formální žádosti, s tím, že ačkoliv se jednotlivé předběžné cenové dohody budou lišit, druh základních informací, jež budou pravděpodobně zapotřebí, je v jednotlivých případech často obdobný.

20. Obecné zásady popisují, co by se po obdržení žádosti mělo provést pro účinné provedení postupu. Předběžné cenové dohody budou vyžadovat, aby každá zúčastněná daňová správa žádost zkontrolovala a rozhodla, zda je ošetření převodních cen navrhované v žádosti přijatelné. Mezi zúčastněnými daňovými správami bude rovněž nutné projednat a dohodnout přesné podrobnosti týkající se ošetření převodních cen. Obecné zásady obsahují podrobné informace o tom, jak by se tyto postupy měly provádět.

21. Předběžné cenové dohody budou vyžadovat formální dohodu mezi zúčastněnými daňovými správami, aby jim a zúčastněným daňovým poplatníkům byla zaručena jistota s ohledem na daňové úpravy transakcí. Obecné zásady poskytují podrobné údaje, co by mělo být v takovéto formální dohodě obsaženo, aby byla jistota zaručena.

22. V dodatku k obecným zásadám je uveden typický časový přehled s cílem objasnit postup sjednávání předběžné cenové dohody.

23. Obecné zásady se zabývají rovněž některými často problematickými oblastmi, které se mnohdy objevují v průběhu řízení v rámci předběžné cenové dohody (či dokonce předtím), a podrobně popisují způsoby, jimiž lze snížit pravděpodobnost, že tyto problémy budou bránit účinnému procesu sjednávání této dohody. Fórum se soustředilo na oblasti, v nichž se podle zkušeností objevuje většina problémů: zpětné uplatnění daňového režimu v předběžné cenové dohodě, poplatky a prahové hodnoty s ohledem na složitost (které by mohly představovat nežádoucí překážku pro proces sjednávání předběžné cenové dohody) a typy a počet transakcí, na něž by se měla předběžná cenová dohoda vztahovat.

ÚMLUVA O ARBITRÁžI A SOUVISEJÍCÍ OTÁZKY.

24. Fórum neustále pokračuje ve své práci na úmluvě o arbitráži a sledování jejích výsledků. Zásadní podmínkou je, aby členské státy dodržovaly podmínky úmluvy o arbitráži a souvisejícího kodexu chování přijatého v prosinci 2004.

25. Pokud jde o proces ratifikace úmluvy o přistoupení k úmluvě o arbitráži[7], do konce září 2006 ji ratifikovalo dvanáct členských států a ostatní členské státy uvedly, že by úmluva měla být ratifikována v nejbližších měsících.

26. Fórum rovněž sledovalo provádění doporučení uvedeného v prvním kodexu chování, které se týká pozastavení výběru daně. Na konci září 2006 šestnáct členských států potvrdilo, že povolilo pozastavení výběru daně po dobu řízení vedoucího k vyřešení sporu, a ostatní členské státy uvedly, že připravují revidovaná znění zajišťující tuto možnost. Tuto záležitost bude nutno v budoucnu dále sledovat.

27. Z aktualizace dotazníku z roku 2005 ohledně nedořešených řízení vedoucích ke vzájemné dohodě podle úmluvy EU o arbitráži, který vyplnily daňové správy členských států, vyplynulo, že žádný z 24 případů, na něž daňoví poplatníci podali žádost do 1. ledna 2000, nebyl zaslán rozhodčí komisi.

28. Komise se domnívá, že počet dlouho nevyřešených případů dvojího zdanění v oblasti převodních cen znamená, že z důvodů, které bude nutno dále prozkoumat, úmluva o arbitráží neodstraňuje dvojí zdanění v EU v oblasti převodních cen tak, jak se předpokládalo. Je proto narušeno řádné fungování jednotného trhu. Komise hodlá uvážit, jak by bylo možné toto selhání napravit. Z hlediska jednotného trhu může být zapotřebí nástroj, který zajistí rychlejší a účinnější odstranění dvojího zdanění. Komise rovněž poznamenává, že se úmluva o arbitráži zabývá pouze dvojím zdaněním v oblasti převodních cen a že nové znění článku 25 vzorové úmluvy OECD o daních a připojený komentář jdou dále v tom smyslu, že smluvním stranám nabízejí závazné, povinné rozhodčí řízení pro odstranění veškerého dvojího zdanění.

BUDOUCÍ PRACOVNÍ PROGRAM FÓRA

29. Vzhledem k nedávným úspěchům v oblasti převodních cen v EU, nutnosti zajistit dohled nad prováděním nových nástrojů a pokračovat také ve zkoumání několika dalších otázek se Komise rozhodla prodloužit mandát fóra o dva roky.

30. Fórum začalo zkoumat možný nový pracovní program na období 2007–2008.

31. Podle stávajícího pracovního programu fóra je dále třeba zabývat se zejména sankcemi a úroky spojenými s úpravami převodních cen.

32. V budoucnu bude nepochybně i nadále nejdůležitějším bodem předcházení sporům a jejich řešení, neboť to má pro daňové poplatníky a daňové správy velký význam.

33. Fórum by mělo rovněž napomáhat Komisi při sledování dodržování kodexů chování a obecných zásad vydaných na základě závěrů fóra ze strany členských států. Členské státy budou muset podávat zprávy o provádění různých nástrojů a o praktických problémech plynoucích z jejich provádění. To umožní posoudit účinnost těchto nástrojů při odstraňování dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků.

34. Co se týká úmluvy o arbitráži, Komise po přijetí kodexu chování na základě dodatečné zpětné vazby poukazuje na to, že v zájmu lepšího fungování úmluvy je nutné objasnit následující záležitosti: lhůtu pro zřízení rozhodčí komise, společné pochopení definice citelné sankce, možné rozšíření oblasti působnosti na více než dva členské státy, lhůtu pro provedení konečného rozhodnutí, úlohu daňového poplatníka, co je přesně zahrnuto do úpravy převodních cen (např. zda se má vzít v úvahu nízká kapitalizace). Komise také obdržela připomínky, které uvádějí důvody pro zřízení stálého a nezávislého sekretariátu.

ZÁVěRY KOMISE

35. Komise blahopřeje fóru k jeho práci a jeho podílu na vytváření lepšího prostředí v EU umožňujícího snížení zátěže plynoucí z dodržování pravidel v oblasti převodních cen obecně a předcházení sporů a postupů při jejich řešení konkrétně. Úspěchy fóra od října 2002 vedly k řadě zlepšení, která usnadnila přeshraniční obchodování, a tedy zlepšila fungování jednotného trhu.

36. Co se týká práce, kterou fórum odvedlo v oblasti předcházení sporů a postupů při jejich řešení, Komise plně podporuje závěry a návrhy fóra k předběžným cenovým dohodám. Na základě této práce Komise vypracovala připojené obecné zásady pro předběžné cenové dohody v EU.

37. Tyto obecné zásady představují užitečný návrh postupů při sjednávání předběžných cenových dohod v EU. Dodržováním těchto obecných zásad členské státy podpoří používání předběžných cenových dohod, což povede k lepšímu předcházení sporům, snižování jejich počtu a případů dvojího zdanění. To napomůže odstranění daňových překážek a dosažení prvořadých cílů jednotného trhu: lepších investic a konkurenčnějšího podnikatelského prostředí, většího růstu a většího počtu pracovních příležitostí.

38. Komise vyzývá Radu, aby navrhované obecné zásady pro předběžné cenové dohody v EU schválila, a členské státy, aby urychleně provedly doporučení uvedená v obecných zásadách do svých vnitrostátních právních nebo správních předpisů.

39. Členské státy se vyzývají, aby Komisi každoročně předkládaly zprávu o případných opatřeních, jež přijaly v návaznosti na tyto obecné zásady a jejich fungování v praxi. Na základě těchto zpráv bude Komise obecné zásady pravidelně revidovat.

PŘÍLOHA

OBECNÉ ZÁSADY PRO PřEDBěžNÉ CENOVÉ DOHODY V EVROPSKÉ UNII

PRÁVNÍ RÁMEC

40. Ustanovení čl. 25 odst. 3 vzorové úmluvy OECD o daních umožňují zemím uzavírat předběžné cenové dohody.

41. Předběžná cenová dohoda je ujednání, které ještě před provedením kontrolovaných transakcí stanoví soubor kritérií (např. metodu, srovnatelné údaje a jejich vhodné úpravy, kritické předpoklady ohledně budoucích skutečností) za účelem stanovování převodních cen u těchto transakcí po určitou stanovenou dobu.

42. Předběžná cenová dohoda by neměla přesně stanovit skutečný zisk, který by se měl v budoucnu zdanit.

Předběžná cenová dohoda by podle zásady tržního odstupu měla obsahovat opatření týkající se stanovování převodních cen u budoucích transakcí v rámci předběžné cenové dohody.

43. Předběžná cenová dohoda musí daňovým poplatníkům a daňovým správám přinést jistotu. Přesný způsob, jak toho lze dosáhnout, se může lišit v závislosti na právních předpisech členského státu, v němž daňový poplatník daň platí.

44. Daňový poplatník neustále podléhá obvyklým pravidlům daňové správy. I v případě existence předběžné cenové dohody má daňová správa právo provést kontrolu. Za normálních okolností se však kontrola provádí pouze s cílem zkontrolovat a sledovat tuto dohodu ověřením podmínek a kritických předpokladů, jež jsou základem předběžné cenové dohody.

45. Dvoustranné a mnohostranné předběžné cenové dohody budou vyžadovat dohody mezi daňovými správami a domluvu mezi jednotlivými daňovými správami a dotčeným daňovým poplatníkem. Jednostranné předběžné cenové dohody budou vyžadovat pouze domluvu mezi daňovou správou a dotčeným daňovým poplatníkem.

ORGANIZACE řÍZENÍ V RÁMCI PřEDBěžNÉ CENOVÉ DOHODY V čLENSKÝCH STÁTECH

46. Daňové správy by měly být schopny využít k provedení předběžné cenové dohody veškeré své schopnosti a přiměřené prostředky.

Programy předběžných cenových dohod by měly být koordinovány centrálně.

Při vyřizování žádosti o předběžnou cenovou dohodu by daňové správy měly vykonávat dva obecné úkoly: za prvé žádost vyhodnotit a za druhé sjednat dohodu s druhou daňovou správou.

47. Jednání mezi daňovými správami by měly vést příslušné orgány. Je povinností příslušných orgánů zajistit provedení kontroly a vyhodnocení předběžné cenové dohody a projednání s ostatními zeměmi. To platí i tehdy, pokud příslušný orgán vyzve jiné části daňové správy, aby poskytly své odborné znalosti.

ÚčAST V PROGRAMU PřEDBěžNÝCH CENOVÝCH DOHOD

48. Je na daňovém poplatníkovi, aby na začátku rozhodl, které transakce by měly být zahrnuty do žádosti o předběžnou cenovou dohodu.

Daňová správa může žádost přezkoumat a případně ji pozměnit či zamítnout.

Daňová správa by měla žádost přijmout, jsou-li splněny všechny požadavky.

V praxi by daňový poplatník a daňová správa měli spolupracovat, aby byly zajištěny vzájemně přijatelné podmínky předběžné cenové dohody.

Stažení žádosti o předběžnou cenovou dohodu by nemělo automaticky vést ke kontrole.

49. To, jakým způsobem daňová správa řídí svůj program předběžných cenových dohod, bude legitimně ovlivněno vnitrostátními aspekty.

50. Daňové správy mohou použít pravidla týkající se poplatků a prahových hodnot s ohledem na složitost, aby bylo zajištěno, že předběžné cenové dohody jsou dostupné pouze tehdy, považují-li je daňové správy za vhodné.

POPLATKY

51. Rozhodnutí o tom, zda je vhodný systém poplatků, je ponecháno na členských státech.

Poplatek by neměl být podmínkou účinné služby, která by měla být poskytována jako samozřejmost.

52. Jsou-li využívány poplatky, měly by být uloženy s poukazem na paušální částku jako čistě vstupní poplatek nebo být spojeny s dodatečnými náklady vzniklými daňové správě v důsledku předběžné cenové dohody.

53. Poplatky jsou zvlášť vhodné, pokud by bez poplatku daňová správa nemohla mít program předběžných cenových dohod. Neměly by však být stanoveny tak vysoko, aby odrazovaly od podání žádosti o předběžnou cenovou dohodu.

PRAHOVÉ HODNOTY S OHLEDEM NA SLOžITOST

54. Mají-li se použít prahové hodnoty s ohledem na složitost, neměly by sloužit jako vodítko pro to, zda je předběžná cenová dohoda vhodná, a měly by záviset na skutečnostech a okolnostech případu, aby nebyly příliš normativní.

Prahové hodnoty s ohledem na složitost se musí uplatňovat jednotně u všech daňových poplatníků.

55. Při uplatňování případné prahové hodnoty s ohledem na složitost by se měl rovněž projevit pravděpodobný postoj ostatních daňových správ přímo se účastnících předběžné cenové dohody: prahová hodnota by se mohla snížit, jsou-li ostatní daňové správy ochotny žádost o předběžnou cenovou dohodu akceptovat.

Na případné schůzce před podáním žádosti by se mělo projednat, zda se případná prahová hodnota s ohledem na složitost použije k zamítnutí účasti daňového poplatníka v programu předběžných cenových dohod.

56. Počet nebo velikost transakcí by neměly představovat spolehlivé vodítko, pokud jde o nejistotu nebo riziko v oblasti převodních cen. Prahové hodnoty s ohledem na složitost by měly vzít v úvahu relativní velikost a riziko transakcí v oblasti převodních cen (pro daňového poplatníka).

DOKUMENTACE

57. Pokud nadnárodní koncern používá dokumentaci EU v oblasti převodních cen, tato dokumentace bude sloužit jako užitečný základ pro případnou žádost o předběžnou cenovou dohodu.

Užitečným doplňkem může být jakákoliv dokumentace týkající se politiky v oblasti převodních cen, na níž je žádost založena, a obdržené zprávy, o něž se žádost opírá. Požadavky na dokumentaci by neměly být pro daňové poplatníky příliš zatěžující, daňová správa však musí mít možnost plně posoudit transakce zahrnuté do předběžné cenové dohody.

V dodatcích A a B je uveden přehled dokumentace, která se pravděpodobně použije při podání žádosti o předběžnou cenovou dohodu. To, co bude ve formální žádosti skutečně požadováno, by mělo být dohodnuto před jejím podáním.

58. Jako součást jednání o předběžné cenové dohodě by měly být vždy dohodnuty zvláštní informace potřebné ke sledování žádosti o předběžnou cenovou dohodu. Daňový poplatník musí dokumentaci uchovávat po celou dobu platnosti předběžné cenové dohody, aby daňová správa mohla sledovat způsob, jakým se tato dohoda uplatňuje.

PROCES SJEDNÁVÁNÍ PřEDBěžNÉ CENOVÉ DOHODY

59. Daňové správy a daňoví poplatníci by měli co nejvíce spolupracovat, aby bylo zajištěno pokud možno co nejúčinnější provádění předběžné cenové dohody.

Žádost o předběžnou cenovou dohodu by měla mít obvykle čtyři různé fáze:

60. fáze před podáním žádosti / neformální žádost

61. formální žádost

62. posouzení a sjednání předběžné cenové dohody

63. formální schválení

Fáze před podáním žádosti / neformální žádost

64. Schůzka před podáním žádosti by měla všem stranám umožnit, aby posoudily pravděpodobný úspěch předběžné cenové dohody. Daňové správě by měly být poskytnuty dostatečné informace, které takovéto posouzení umožní. Tyto informace by měly popisovat přinejmenším činnost a transakce, které budou v dohodě zahrnuty, dotčené daňové poplatníky, upřednostňovanou metodiku, požadovanou dobu platnosti předběžné cenové dohody, případnou zpětnou účinnost a zúčastněné země.

Fáze před podáním žádosti musí daňové správě umožnit přijetí odůvodněného stanoviska, zda bude žádost přijatelná.

Daňoví poplatníci by se měli na daňové správy obrátit co nejdříve, jakmile při zvažování předběžné cenové dohody nabudou jistoty ohledně zamýšlených opatření.

65. Daňové správy mohou uvážit anonymní oslovení ze strany daňových poplatníků, anonymně však nelze sjednat nic závazně. Při anonymní schůzce by však měly být záměry daňového poplatníka poměrně pevně stanovené a takovéto anonymní oslovení by nemělo být zdlouhavým procesem.

66. Daňová správa by měla pokud možno co nejdříve jasně sdělit, zda bude následná formální žádost daňového poplatníka pravděpodobně přijata, a rovněž pokud možno uvést, které aspekty by mohly být spornější.

67. Daňový poplatník by měl oslovit všechny členské státy přímo se podílející na předpokládané předběžné cenové dohodě. Je-li konzultována více než jedna daňová správa, měly by být všem daňovým správám poskytnuty stejné informace (to by mělo platit v celém procesu sjednávání předběžných cenových dohod).

68. Jako součást fáze před podáním žádosti by příslušné orgány měly v případě potřeby provést vzájemné konzultace. Považují-li se tyto konzultace za nezbytné, měly by se uskutečnit co nejrychleji.

Ve fázi před podáním žádosti by daňový poplatník a daňová správa měli projednat, jakou dokumentaci je nutno k formální žádosti přiložit. Projednat by se měla rovněž případná prahová hodnota s ohledem na složitost. Daňová správa by měla fázi před podáním žádosti využít rovněž k tomu, aby ovlivnila obsah žádosti, pokud to napomůže účinnému výsledku.

Form ální žádost o předběžnou cenovou dohodu

69. Formální žádost o předběžnou cenovou dohodu by měla být podána pokud možno co nejdříve s ohledem roky, na něž se má předběžná cenová dohoda vztahovat, a zejména brzy pro případném neformálním oslovení. Daňový poplatník by měl podat formální žádost u daňové správy, u níž platí daň, a zároveň ve všech dotčených zemích. Mají-li členské státy s ohledem na předběžné cenové dohody odlišné správní nebo právní postupy, je povinností daňového poplatníka zajistit, aby všechny žádosti byly podány včas. Daňová správa by se měla snažit daňovému poplatníkovi sdělit co nejdříve, zda byla žádost o předběžnou cenovou dohodu formálně přijata k vyřízení, a vyžádat si co nejdříve případnou další dokumentaci potřebnou k posouzení předběžné cenové dohody a vypracování stanoviska.

Obsah formální žádosti

70. Daňový poplatník by se měl vynasnažit připojit k prvotní formální žádosti všechny relevantní informace, které daňová správa potřebuje k posouzení žádosti a přijetí stanoviska ohledně metodiky, která bude později použita k nezávislému výpočtu ceny. Dodatky A a B obsahují podrobnosti o druhu informací, které mohou být často nezbytné ve všech případech, nejedná se však nutně o minimální či maximální údaje. Přesné informace potřebné pro formální žádost by měly být přizpůsobeny konkrétnímu případu.

71. Daňová správa má právo vyžádat si doplňkové informace k posouzení žádosti o předběžnou cenovou dohodu.

Posouzení a sjednání předběžné cenové dohody

72. Cíle posouzení a sjednání dohody jsou odlišné, ačkoliv někdy může být vhodné provádět tyto úkoly zčásti společně. Měl by se přijmout vyvážený přístup, aby bylo zajištěno, že posouzení bude provedeno co nejrychleji a jednání bude zahájeno co nejdříve.

V hodnocení správa stanoví upřednostňované podmínky předběžné cenové dohody. Jednání s ostatními dotčenými daňovými správami by mělo vyřešit případné rozdíly, které se mezi daňovými správami objeví, aby všem zúčastněným daňovým poplatníkům bylo možno předložit jeden soubor podmínek.

73. Co nejdříve po obdržení formální žádosti by se měly vzájemně kontaktovat příslušné orgány dotčených daňových správ a stanovit harmonogram předběžné cenové dohody. Daňový poplatník by se měl podílet na vypracování harmonogramu. Vzor harmonogramu je uveden v dodatku C. V případě mnohostranných předběžných cenových dohod by příslušné orgány mohly dohodnout, že jeden z nich se ujme vedení, pokud jde o organizaci řízení.

74. Daňový poplatník by měl daňové správě pomoci žádost posoudit poskytnutím informací. Posouzení by mělo být ukončeno co nejdříve, aby bylo možno zahájit jednání.

75. Daňové správy by měly vynaložit veškeré úsilí na to, aby zátěž související s posouzením byla co nejmenší, a vyžádat si pouze relevantní informace; daňoví poplatníci musí zase poskytnout požadované informace co nejrychleji. Mělo by být možné dohodnout se na tom, které informace jsou relevantní.

76. Veškeré informace poskytnuté jedné daňové správě by měly být poskytnuty rovněž ostatním zúčastněným daňovým správám. Mělo by rovněž dojít k výměně podrobností o tom, které informace byly požadovány. Pro každou předběžnou cenovou dohodu by měla být vypracována úmluva, která stanoví, zda toto zajistí daňový poplatník či výjimečně daňová správa prostřednictvím výměny informací.

77. Pokud daňová správa vypracuje hodnocení odlišné od žádosti daňového poplatníka, je nutné toto hodnocení s daňovým poplatníkem projednat.

78. Jako součást procesu hodnocení by se daňová správa měla snažit získat souhlas daňového poplatníka se svým postojem. Je výhodné, aby daňová správa a daňový poplatník spolupracovali, aby řízení dospělo k vzájemně přijatelnému závěru.

79. Daňové správy a daňoví poplatníci by měli v rámci předběžné cenové dohody spolupracovat s cílem zkrátit co nejvíce případné prodlevy, zejména včasným podáním žádostí o potřebné informace a včasným poskytnutím těchto informací. Daňové správy by měly vždy uvážit podání společných žádostí o informace, pokud to prodlení dále zkrátí.

80. Jakmile je posouzení hotovo, daňová správa by se měla snažit zahájit jednání a ostatní zúčastněné daňové správy by případně měly usilovat o dokončení vlastního posouzení tak, aby mohla jednání začít.

81. Fáze hodnocení by měla zahrnovat součinnost příslušných orgánů, jestliže to pomůže dosáhnout předběžné cenové dohody. Pokud je to možné, mělo by být dosaženo prozatímní dohody. Je však vhodnější, aby daňová správa vzala úvahu přinejmenším předběžné posouzení, než začne skutečné jednání příslušných orgánů.

82. Pokud to napomůže řízení v rámci předběžné cenové dohody, měla by předběžná jednání začít před dokončením posouzení, to by však nemělo daňovým správám umožnit, aby dokončení posouzení nepatřičně odkládaly.

83. U většiny předběžných cenových dohod by měl každý příslušný orgán vypracovat prohlášení, které obsahuje hodnocení daňové správy. K formální výměně stanovisek by mělo dojít s výměnou prohlášení příslušných orgánů. To by se mělo provést co nejdříve po obdržení žádosti.

84. Je-li to vhodné, příslušné orgány si prohlášení nemusí vyměnit, jestliže to proces sjednávání předběžné cenové dohody zefektivní a zrychlí. Ve většině případů však to, že všechny příslušné orgány před zahájením řádného jednání vypracovaly prohlášení, pomůže identifikovat (a tedy vyřešit) případné spory rychle a účinně. Pokud jeden příslušný orgán vypracoval prohlášení, případné další příslušné orgány podílející se na jednáních by měly přinejmenším uvést případné rozdílné názory.

Obsah prohlášení příslušných orgánů

85. Obsah prohlášení by měl objasnit názor daňové správy účastnící se předběžné cenové dohody. Dodatek D uvádí některé podrobnosti, které pravděpodobně budou v prohlášení příslušného orgánu nezbytné.

86. Jednání by měla být zahájena zasláním dokumentů příslušných orgánů. Pro jednání by měl být dohodnut harmonogram. Daňoví poplatníci by měli být informováni o jakémkoliv významném pokroku.

Pokud příslušné orgány souhlasí, daňoví poplatníci by měli mít možnost účastnit se schůzek příslušných orgánů, aby poskytnutím informací mohli objasnit skutkové poznatky.

87. Je-li to užitečné, příslušné orgány by měly pořádat pravidelné schůzky za účelem aktualizace celého programu předběžných cenových dohod, to by však nemělo bránit sjednávání a konání schůzek k jednotlivým případům.

Formální schválení předběžné cenové dohody

88. Formální předběžná cenová dohoda by měla být uvedena v platnost formální dohodou mezi zúčastněnými daňovými správami (v mnohostranné předběžné cenové dohodě by mohla existovat jedna dohoda mezi všemi daňovými správami nebo řada dvoustranných dohod mezi jednotlivými daňovými správami).

Všechny dohody by měly obsahovat podrobné podmínky předběžné cenové dohody.

89. Tyto dohody by měly stranám účastnícím se předběžné cenové dohody zaručit jistotu, že jsou-li splněny příslušné podmínky předběžné cenové dohody, pak převodní ceny u transakcí budou stanoveny podle předběžné cenové dohody a transakce nebudou podléhat různému výkladu ze strany daňové správy. Daňové správy by měly zajistit, aby byly schopny tuto jistotu zaručit.

90. Dodatek E obsahuje informace, které budou pravděpodobné nezbytné pro formální schválení všech předběžných cenových dohod.

PřEDBěžNÉ CENOVÉ DOHODY: ZVLÁšTNÍ OBLASTI.

Transa kce a účastníci předběžné cenové dohody.

91. Je ponecháno na daňovém poplatníkovi, aby na počátku rozhodl, které transakce a které subjekty v rámci skupiny chce zahrnout do předběžné cenové dohody. Daňová správa však rozhodne o tom, zda žádost daňového poplatníka akceptuje.

92. Je důležité, aby daňové správy byly co nejpružnější, pokud jde o to, umožnit daňovému poplatníkovi zahrnout do předběžné cenové dohody to, co si přeje. Doporučuje se, aby v žádosti daňový poplatník vysvětlil své důvody pro vyloučení či zařazení konkrétních společností a transakcí.

93. Daňová správa by si měla automaticky vyměňovat informace (s výhradou případných omezení ve vnitrostátních právních předpisech) s druhou daňovou správou, o níž se první daňová správa domnívá, že by měla být do předběžné cenové dohody zahrnuta. Daňový poplatník musí být konzultován s ohledem na to, které daňové správy do předběžné cenové dohody zahrnout, jelikož je nutno získat jeho souhlas s podmínkami takové cenové dohody.

Kritické předpoklady

94. Daňový poplatník by měl v žádosti popsat předpoklady, na nichž je založena schopnost metodiky přesně odrážet nezávislé stanovení převodních cen budoucích transakcí.

95. Svou povahou jsou kritické předpoklady pro předběžnou cenovou dohodu zásadní a měly by být pečlivě vypracovány, aby byla zajištěno, že předběžná cenová dohoda je schopna odrážet nezávislé stanovení převodních cen.

96. Daňoví poplatníci a daňové správy by se měly snažit určit kritické předpoklady, které jsou založeny pokud možno na zjistitelných, spolehlivých a nezávislých údajích.

97. Kritické předpoklady by měly být přizpůsobeny individuální situaci daňového poplatníka, konkrétnímu obchodnímu prostředí, metodice a druhu zahrnutých transakcí.

98. Kritické předpoklady by neměly být vypracovány tak těsně, aby byla ohrožena jistota zaručená předběžnou cenovou dohodou, ale měly by zahrnovat co nejširší varianty základních skutečností, nakolik to strany účastnící se předběžné cenové dohody považují za uspokojivé.

99. Schválení předběžné cenové dohody by mělo zahrnovat parametry pro přijatelnou úroveň odchylek u některých předpokladů a pouze v případě překročení těchto parametrů bude nutné nové projednání.

100. Daňoví poplatníci by měli své daňové správy informovat, pokud nejsou kritické předpoklady splněny.

Všichni účastníci předběžné cenové dohody by se měli vzájemně konzultovat s cílem přezkoumat důvody, proč nebyl určitý kritický předpoklad splněn, a zjistit, zda je metodika předběžné cenové dohody nadále přiměřená.

Je-li to možné, měla by se předběžná cenová dohoda znovu projednat.

Zpětná účinnost

101. Zpětnou účinnost (je-li stanovena ve vnitrostátních právních předpisech) lze uvážit, pokud to vyřeší spory nebo odstraní možnost vzniku sporů ohledně předchozích období.

102. Zpětná účinnost by měla být pouze vedlejším výsledkem předběžné cenové dohody a měla by se uplatnit pouze tehdy, odpovídá-li to skutkovému stavu daného případu. V předchozích obdobích by měly existovat obdobné skutečnosti a okolnosti jako v předběžné cenové dohodě, aby byla zpětná účinnost vhodná.

103. Zpětná účinnost předběžné cenové dohody by se měla použít pouze se souhlasem daňového poplatníka.

104. Daňová správa by se měla uchýlit k obvyklým vnitrostátním opatřením, pokud v rámci procesu sjednávání předběžné cenové dohody odhalí informace, které by ovlivnily zdanění předchozích období. Daňové správy by však o takovýchto zamýšlených opatřeních měly informovat daňového poplatníka, aby mu před vyměřením nové daně s ohledem na předchozí období poskytly možnost vysvětlit zdánlivou nesrovnalost.

Zveřejňování statistických údajů

105. Bylo by užitečné, aby jednotlivé daňové správy zveřejňovaly některé statistické údaje o předběžných cenových dohodách.

Jednostranné předběžné cenové dohody

106. Ačkoliv mohou existovat okolnosti, kdy daňový poplatník má přiměřené důvody domnívat se, že jednostranná předběžná cenová dohoda je vhodnější než dvoustranná, upřednostňují se dvoustranné předběžné cenové dohody před jednostrannými. Pokud jednostranná předběžná cenová dohoda může do jisté míry omezit riziko dvojího zdanění, je nutno zajistit, aby jednostranné předběžné cenové dohody byly v souladu se zásadou tržního odstupu stejně jako dvoustranné nebo mnohostranné předběžné cenové dohody.

107. Daňový poplatník má na počátku právo rozhodnout, zda požaduje jednostrannou nebo dvoustrannou dohodu.

108. Možnost zahrnout do předběžné cenové dohody jiný členský stát by měl posoudit členský stát, který jednostrannou dohodu připravuje. Daňoví poplatníci by však neměli být nuceni k dvoustranné předběžné cenové dohodě.

109. Daňové správy jsou oprávněny odmítnout žádosti o jednostranné předběžné cenové dohody, pokud se domnívají, že vhodnější je dvoustranná nebo mnohostranná předběžná cenová dohoda, nebo pokud mají za to, že předběžná cenová dohoda není vhodná.

110. Existencí jednostranné předběžné cenové dohody by neměla být dotčena práva ostatních daňových správ a daňových poplatníků. Je-li uzavřena jednostranná předběžná cenová dohoda, nemělo by být poté vyloučeno řízení vedoucí k vzájemné dohodě.

111. V rámci „kodexu chování“ (zdanění podniků) se členské státy zavázaly k automatické výměně informací o uzavřených jednostranných smlouvách. Mělo by dojít k výměně informací s ostatními daňovými správami přímo dotčenými jednostrannou předběžnou cenovou dohodou, a to co nejrychleji po uzavření takové cenové dohody.

Usnadnění předběžných cenových dohod pro malé a střední podniky

112. Daňové správy by měly využít svých zkušeností s problémy, s nimiž se setkávají malé a střední podniky, aby těmto podnikům usnadnily možnost sjednání předběžných cenových dohod, mohou-li předběžné cenové dohody přispět k předcházení sporům či k jejich řešení.

Dodatek A – Přehled druhů informací, které bude pravděpodobně nutné připojit k formální žádosti o dvoustrannou nebo mnohostrannou předběžnou cenovou dohodu.

Skutečné informace se budou lišit v závislosti na skutečnostech daného případu a bude nutné je projednat mezi daňovými poplatníky a daňovými správami, nejlépe na schůzce před podáním žádosti.

Tyto informace lze posuzovat jako dva obecné druhy: informace o minulosti (historické informace), které již mohou v určitém formátu existovat, bude je však nutné uspořádat pro účely předběžné cenové dohody, a informace, které bude možná nutno vytvořit speciálně pro předběžnou cenovou dohodu.

Při posuzování historických informací by členské státy měly mít na paměti, že se předběžné cenové dohody týkají budoucnosti a že historické údaje mohou mít pro budoucí období menší význam. Historické údaje budou nicméně nezbytné, aby bylo možno předběžnou cenovou dohodu zasadit do patřičného kontextu a vyvodit lepší úsudky s ohledem na budoucnost.

Fáze před podáním žádosti je pro daňovou správu a daňového poplatníka vhodnou dobou, aby rozhodli, které informace je nutno k formální žádosti připojit. Cílem by měla být snaha o dosažení rovnováhy, aby daňová správa měla dostatek informací k řádnému posouzení žádosti a aby daňový poplatník nemusel obstarávat zbytečně zatěžující množství informací.

Ve všech případech má daňová správa právo vyžádat si další informace a daňový poplatník má právo další informace předložit.

113. Jména a adresy všech sdružených podniků (včetně všech stálých provozoven) v předběžné cenové dohodě.

114. Struktura skupiny znázorňující všechny subjekty podílející se na obchodu podniků v předběžné cenové dohodě.

115. Analýza tendencí ve výrobním odvětví a na trhu, u nichž se očekává, že budou mít vliv na podnikání. Poskytnout by se měly rovněž případné marketingové nebo finanční studie, které vedou k tomuto očekávání, jsou-li relevantní. Měl by být předložen nástin obchodní strategie, jež bude podle předpokladů použita v období platnosti předběžné cenové dohody, a případně strategie použité v předchozích obdobích, pokud se liší. To může zahrnovat předpoklady použité v plánu pro budoucnost, rozpočty na řízení, informace o očekávaných podnikatelských trendech a hospodářské soutěži, budoucí marketingovou strategii, výrobní strategii nebo strategii v oblasti výzkumu a vývoje. Mohly by být poskytnuty rovněž podrobné informace o tom, kdo má pravomoc a odpovědnost, pokud jde o vypracování a nařízení obchodní strategie.

116. Období, pro něž si daňový poplatník přeje, aby daňová dohoda platila, včetně případné žádosti o zpětnou účinnost.

117. Funkční analýza (viz dodatek B) stran a transakcí, na něž se předběžná cenová dohoda vztahuje.

118. Důvod, proč se daňový poplatník domnívá, že pro tyto konkrétní transakce je vhodná předběžná cenová dohoda.

119. Kritické předpoklady, jež jsou nedílnou součástí předběžné cenové dohody.

120. Podrobnosti o navrhované metodice pro zahrnuté transakce a důkazy podporující názor, že povede k výsledkům, jež jsou v souladu se zásadou tržního odstupu. V závislosti na metodice a na způsobu, jakým má být použita, by tyto důkazy mohly zahrnovat:

121. přezkum pěti činitelů srovnatelnosti OECD, včetně srovnatelných údajů a případných úprav, jež byly provedeny k dosažení srovnatelnosti;

122. důvody pro výběr metody v žádosti o předběžnou cenovou dohodu;

123. s odkazem na finanční údaje doklad o tom, jak má být navrhovaná metodika provedena.

124. Seznam případných uzavřených předběžných cenových dohod kteréhokoliv ze sdružených podniků podílejících se na předběžné cenové dohodě, které se vztahují na stejné nebo obdobné transakce, pokud je již daňové orgány nemají k dispozici.

125. Podrobné finanční údaje subjektů v předběžné cenové dohodě za tři roky předcházející dané cenové dohodě. To by mohlo zahrnovat:

126. povinné účetní závěrky za tři roky;

127. rozbor skupin výrobků / služeb s vykázáním hrubého a čistého zisku se souvisejícími náklady na výrobky / služby, jež mají být zahrnuty do předběžné cenové dohody, jsou-li k dispozici a užitečné.

128. Seznam případných právních dohod mezi sdruženými podniky, které se týkají transakcí zahrnutých v předběžné cenové dohodě. Např. licenční smlouvy, dohody o koupi, distribuční smlouvy, dohody o službách v oblasti výzkumu a vývoje.

129. Pro roky, pro něž se požaduje zpětná účinnost (pokud to umožňují vnitrostátní právní předpisy), podrobné údaje o daňovém postavení jednotlivých dotčených subjektů v daných letech, např. schválené daňové přiznání, podané ale neschválené daňové přiznání, podané daňové přiznání, u něhož dosud probíhá kontrola atd., spolu s podrobnými informacemi o případném dosud nevyřešeném řízení vedoucím ke vzájemné dohodě a rozborem lhůt stanovených v právních předpisech v příslušných jurisdikcích s cílem prokázat, zda lze u posuzovaných let provést úpravy.

Dodatek B: Funkční analýza

Funkční analýza je hlavním nástrojem pro jakoukoliv práci v oblasti převodních cen. Obsah by měl být přizpůsoben konkrétnímu daňovému poplatníkovi a transakcím zahrnutým v předběžné cenové dohodě. V závislosti na situaci by z žádosti o předběžnou cenovou dohodu mělo rovněž do jisté míry vyplývat, který subjekt provádí jaké funkce v celkovém podnikání nadnárodního koncernu. Daňové správy by však měly mít na paměti, že neposuzují transakce, které nejsou v předběžné cenové dohodě zahrnuty. Tyto údaje musí být postačující, aby daňové správy mohly pochopit obě strany posuzovaných transakcí.

Činnosti a funkce

Měly by být popsány veškeré činnosti, které se týkají transakcí zahrnutých v předběžné cenové dohodě (výzkum a vývoj, výroba, distribuce, uvádění na trh, druh činnosti při poskytování služeb atd.). Měla by být objasněna hospodářská a podnikatelská hodnota těchto činností spolu s podrobnými údaji, jak tyto činnosti vzájemně souvisí s činnostmi prováděnými jinými subjekty ve skupině. Je nutno popsat trh a postavení subjektu na trhu zároveň s typem odběratele, který výrobek se prodává, jak se vyvíjí nebo získává, od koho se získává a komu se prodává.

Rizika

Je nutno popsat a zhodnotit rizika, jež subjekt předpokládá v souvislosti s transakcemi zahrnutými v předběžné cenové dohodě. Typická rizika mohou zahrnovat rizika spojená s výrobkem, technologií, zastaráváním, trhem, úvěry, devizami a právní rizika.

Použitá aktiva

Měla by být popsána výše a typ provozního kapitálu, hmotný a nehmotný majetek použitý v předběžné cenové dohodě. Je-li to možné, měl by se opět analyzovat jejich relativní význam v podnikání.

Další podrobné údaje budou nutné, má-li být v transakcích zahrnutých do předběžné cenové dohody využito práva k duševnímu vlastnictví. Měly by být poskytnuty informace o tom, jak byla práva k duševnímu vlastnictví v rámci skupiny vytvořena nebo jak je skupina nabyla. Mělo by být jasně stanoveno, který subjekt nyní vlastní práva k duševnímu vlastnictví a jak je nabyl, jak jsou využívána a jaká je jejich přidaná hodnota pro podnikání.

Dodatek C: Nezávazný časový rámec pro uzavření předběžné cenové dohody

Každá předběžná cenová dohoda je jiná, proto existuje riziko, pokud jde o stanovení společného harmonogramu pro všechny předběžné cenové dohody. Nejlepším postupem je, aby všechny strany stanovily harmonogram co nejdříve po obdržení žádosti o předběžnou cenovou dohodu. Daňové správy mohou co nejvíce zkrátit dobu projednávání předběžné cenové dohody tím, že informace posoudí rychle a účinně; daňoví poplatníci mohou co nejvíce zkrátit dobu vyjednávání předběžné cenové dohody tím, že rychle poskytnou úplné informace. Níže uvedený harmonogram je pouze orientační, obsahuje však všechny fáze, které v předběžných cenových dohodách mohou nastat.

Fáze před podáním žádosti – neformální žádost – 0. měsíc

Daňový poplatník se neformálně obrátí na dvě daňové správy a požádá o předběžnou cenovou dohodu. Daňové správy vyslechnou předložená tvrzení a uvedou, zda si tento konkrétní případ zaslouží předběžnou cenovou dohodu. Daňové správy se vzájemně konzultují, aby byl zajištěn souhlas obou z nich. Každá s daňovým poplatníkem krátce projedná, které informace by měly být poskytnuty v prvé řadě, a přezkoumá, která metodika bude vhodná.

1.–3. měsíc

Každá daňová správa obdrží formální žádost. Příslušné orgány v 1. měsíci vypracují harmonogram pro posouzení a sjednání předběžné cenové dohody. Obě daňové správy provedou počáteční přezkum nezávisle a v případě potřeby si vyžádají informace.

4.–12. měsíc

Daňové správy pokračují v nezávislém posuzování ve spolupráci s daňovými poplatníky. Mohla by se uskutečnit první schůzka mezi čtyřma očima, během níž daňový poplatník všem zúčastněným stranám poskytne informace. Příslušné orgány uskuteční případné konzultace. Daňový poplatník se podílí na tomto hodnocení a je konzultován. Na konci tohoto období každá daňová správa vypracuje své stanovisko. Příslušné orgány si mohou vyměnit prohlášení. Dohodnou se na schůzce ve 14. měsíci za účelem jejich projednání.

13. měsíc

Každý příslušný orgán vyhodnotí prohlášení druhého příslušného orgánu a v případě potřeby si vyžádá další informace. (Alternativně jeden příslušný orgán vydá prohlášení ve 12. měsíci a druhý příslušný orgán vydá prohlášení ve 13. měsíci s uvedením protidůkazů a navržením alternativ.)

14.–16. měsíc

Probíhají jednání mezi příslušnými orgány. Daňový poplatník poskytne další vysvětlení a je informován o jednání příslušných orgánů.

17. měsíc

Příslušné orgány dospějí k dohodě. Daňoví poplatníci jsou konzultováni a uvedou, zda s ní souhlasí.

18. měsíc

Mezi příslušnými orgány je formálně sjednána předběžná cenová dohoda. Dojde k výměně formálních dokumentů. Daňoví poplatníci jsou informováni o tom, že předběžná cenová dohoda je přijatelná.

Složitější případy mohou trvat déle, ale při spolupráci a plánování všech stran by měla být doba potřebná k uzavření předběžné cenové dohody zkrácena na minimum.

Dodatek D: Obsah prohlášení příslušného orgánu

Jelikož každý případ bude jiný, budou se prohlášení lišit. Níže je nicméně uvedeno obecné vodítko, které by mělo být použitelné, pokud jde o obsah všech prohlášení. Klíčem k ukončení řízení v rámci předběžné cenové dohody bez zbytečného prodlení bude vždy zahájení jednání příslušných orgánů nejčastěji prostřednictvím prohlášení, a to co nejdříve po obdržení žádosti.

Často bude vhodné, aby prohlášení obsahovalo:

130. Závěr příslušného orgánu s odůvodněním. Měl by obsahovat podrobnosti o upřednostňované metodice a zdůvodnění.

131. Důvody případného zamítnutí nebo změny metody, kterou na počátku upřednostňoval daňový poplatník.

132. Podrobné údaje o skutečnostech, které se považují za nejdůležitější pro vyvození tohoto závěru. Popřípadě by se měly zvlášť posoudit skutečnosti, které se objevily v průběhu procesu sjednávání předběžné cenové dohody v rozporu s původní žádostí.

133. Podrobné údaje o kritických předpokladech, na nichž bude předběžná cenová dohoda založena.

134. Stanovisko ohledně možného retrospektivního prvku a budoucí doby platnosti předběžné cenové dohody.

135. Návrhy týkající se způsobu, jak by předběžná cenová dohoda měla být sledována.

136. Popis právních předpisů Smlouvy a vnitrostátního právních předpisů, jimiž se bude předběžná cenová dohoda řídit a které daňovému poplatníkovi zaručí jistotu.

Dodatek E: Podrobné údaje, jež bude muset předběžná cenová dohoda pravděpodobně obsahovat

137. Doba trvání předběžné cenové dohody a den vstupu v platnost.

138. Podrobné údaje o metodice, která bude přijatelná pro stanovení převodních cen, a o kritických předpokladech (viz dodatek F), jež bude nutno dodržet, aby předběžná cenová dohoda platila.

139. Ujednání, že předběžná cenová dohoda bude pro zúčastněné daňové správy závazná.

140. Ujednání, jak má být předběžná cenová dohoda sledována.

141. Ujednání, jakou dokumentaci je nutno uchovávat po dobu platnosti předběžné cenové dohody pro účely jejího sledování, např. výroční zprávu.

142. Ujednání o případné zpětné účinnosti.

143. Okolnosti, jež budou vyžadovat revizi předběžné cenové dohody.

144. Okolnosti, které povedou k tomu, že od předběžné cenové dohody bude v budoucnu odstoupeno, nebo od ní bude ustoupeno se zpětnou účinností (např. byly-li poskytnuty nesprávné údaje).

145. DODATEK F – Kritické předpoklady

Kritické předpoklady se budou lišit v závislosti na předběžné cenové dohodě samé, je však možné, že bude nutno přijmout předpoklady týkající se některé z těchto oblastí:

146. příslušné vnitrostátní daňové právní předpisy a ustanovení Smlouvy;

147. sazby, cla, dovozní omezení a nařízení vládních institucí;

148. hospodářské podmínky, podíl na trhu, tržní podmínky, konečná prodejní cena a objem prodeje;

149. povaha funkcí a rizika podniků podílejících se na transakcích;

150. směnné kurzy, úrokové sazby, hodnocení úvěruschopnosti a struktura kapitálu;

151. provozní nebo finanční účetnictví a klasifikace příjmů a nákladů;

152. podniky které budou působit v jednotlivých jurisdikcích, a způsob, jakým budou fungovat.

[1] Úř. věst. C 122, 30.4.2004, s. 4.

[2] Úř. věst. C 176, 28.7.2006, s. 8.

[3] Úř. věst. L 225, 20.8.1990 – Úmluva 90/436/EHS.

[4] Úř. věst. C 49, 28.2.2006, s. 23.

[5] Úř. věst. C 176, 28.7.2006, s. 1.

[6] Dosud nezveřejněno.

[7] Úř. věst. C 160, 30.6.2005, s. 1–22.