[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 21.2.2007

KOM(2007) 60 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

JEDNOTNÝ TRH PRO OBČANY

Průběžná zpráva určená zasedání Evropské rady konanému na jaře 2007

OBSAH

1. Úvod 3

2. Vize pro 21. století 4

3. Uskutečnění vize jednotného trhu 7

4. Závěr 10

Příloha: Dosavadní pokrok jednotného trhu 11

„Evropa nebude vybudována naráz, ani v souladu s nějakým celkovým plánem; Evropa bude vybudována na základě konkrétních úspěchů.“ (Robert Schuman)

Úvod

Jednotný trh je jedním z konkrétních úspěchů Evropské unie. Pro jednotlivce to znamená, že mají právo žít, pracovat, studovat či trávit penzi v jiné zemi EU. Pro spotřebitele jednotný trh představuje vyšší kvalitu, dokonalejší bezpečnostní normy a širší výběr produktů a služeb za nižší ceny. Podnikům přináší možnost působit na základě souboru společných pravidel a mít přístup k domácímu trhu čítajícímu 500 milionů spotřebitelů. Pro Evropu jako celek znamená jednotný trh otevřenější společnost a konkurenceschopnější hospodářství, kde jsou vytvářeny nové příležitosti, respektována sociální práva a kde převažuje vysoká úroveň zdraví, bezpečnosti a životního prostředí.

Od roku 1985, kdy Komise zahájila iniciativu v oblasti vnitřního trhu, se čtyři svobody zakotvené ve Smlouvě (volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu) staly díky existenci jednotného trhu do velké míry skutečností. To umožnilo vytvoření jednotné měny a konkrétním přínosem bylo pro evropské občany i podniky mimo jiné také zrušení hraničních kontrol, rozšíření jednotné měny, konkurenceschopnější podnikatelské prostředí, možnost studovat či pracovat v jiném členském státu, levnější lety a mobilní komunikace[1].

Jednotný trh rovněž poskytuje značné výhody pro hospodářství EU jako celek: za období 1992–2006 dosahují odhadované přínosy jednotného trhu 2,2 % HDP EU a představují 2,75 milionů dalších pracovních míst. Iniciativa v oblasti jednotného trhu byla mnohem více než pouhým rozhodnutím týkajícím se hospodářské politiky. Od počátku ji doprovázel sociální program a program regionální politiky podporovaný ze strukturálních fondů EU, který občanům ve všech regionech umožnil, aby se zapojili do otevírání trhu a těžili z jeho výhod.

Jednotný trh se stal společně s eurem po celém světě symbolem ochoty členských států EU navzájem spolupracovat a přitom plně dodržovat zásady právního státu, vzájemného respektu a důvěry. EU tak šla příkladem, často určovala globální normy a dokazovala, že konkurenční otevřené trhy mohou být doprovázeny vysokými sociálními, environmentálními a zdravotními standardy.

Jednotný trh je dynamický, neustále se vyvíjí a přizpůsobuje se novým skutečnostem. Z toho důvodu nebude nikdy „dokončený“ či „úplný“. Ve většině oblastí je k dispozici pevný regulační rámec, ale stále existují mezery a pravidla nejsou vždy plně prováděna a prosazována. S vývojem trhu se objevují nové druhy překážek. Výhody jednotného trhu pro spotřebitele a malé podniky musí být zachovány, přičemž je důležité, aby z nich měli prospěch. Objevují se nové formy mobility a je potřeba zmodernizovat předpisy, jimiž se řídí volný pohyb pracovníků.

Zatímco původním záměrem jednotného trhu bylo odstranění hlavních přeshraničních překážek, kterým podniky čelily, jednotný trh v 21. století by se měl vyvíjet tak, aby přispěl k lepšímu fungování trhů a přinesl v rozšířené EU mnohem konkrétnější výhody evropským občanům, podnikatelům, pracujícím i spotřebitelům.

Za účelem dosažení takového stavu se musí jednotný trh 21. století vypořádat s následujícími změnami:

- globalizací, která s sebou přináší mnoho příležitostí, ale která rovněž zvýšila konkurenční tlak na evropské podniky a stále více smazává rozdíl mezi vnitřními a vnějšími trhy;

- strukturálními změnami s ohledem na vzestup znalostní ekonomiky, rostoucí úlohu služeb v hospodářství, zvýšenou závislost na energii, změnu klimatu a stárnoucí obyvatelstvo;

- větší a rozmanitější EU, která se rozrostla ze Společenství 12 zemí na Unii čítající 27 států.

Jednotný trh EU představuje pro Evropany pevný základ, na kterém se mohou uvedeným měnícím se skutečnostem přizpůsobit. Tento základ se však musí vyvíjet a přizpůsobovat, aby si zachoval svůj význam a přínos pro hospodářský rozvoj a sociální soudržnost. Podporou tvorby jakostních předpisů a norem určujících globální normy si jednotný trh musí připravit vhodnou pozici, aby evropským občanům a podnikům umožnil využít příležitostí, které s sebou přináší globalizace.

Tato průběžná zpráva naznačuje vizi jednotného trhu 21. století. V její návaznosti bude na podzim roku 2007vypracován úplný přezkum jednotného trhu a návrhy dalších opatření.

Zpráva je založena na zjištěních vyplývajících z veřejné konzultace, několika průzkumů veřejného mínění „Eurobarometr“ a veřejného slyšení[2], jakož i na podnětech jiných institucí EU[3]. Jejím cílem je předložit první opěrné body pro probíhající přezkum a načrtnout novou vizi pro budoucí jednotný trh.

Vize pro 21. století

Evropa 21. století je nerozlučně spjata se světovým hospodářstvím. Zdrojem její prosperity je a nadále bude odstranění překážek a vytvoření otevřených trhů. Toto otevření umožnil a usnadnil pevný regulační rámec. Zásady jednotného trhu zůstávají i nadále solidní. Úkolem 21. století je přizpůsobit uplatňování těchto zásad: zajištění regulačního rámce, zabezpečení řádného fungování trhu, podpora konkurenceschopnosti a reakce na dynamiku a změny vyplývající přímo z podílu Evropy na světovém hospodářství. Cílem jednotného trhu 21. století je lepší fungování trhu ve prospěch evropských občanů, spotřebitelů a podniků a podpora konkurenceschopnější a udržitelnější Evropy. EU musí zajistit, aby otevírání trhů a posilování hospodářské soutěže vedlo k čestným obchodním praktikám, jež by zlepšily blahobyt spotřebitelů, a i nadále přispívalo k hospodářskému růstu a vytváření pracovních příležitostí. EU musí mít rovněž k dispozici účinné prostředky, aby se vypořádala se zdravotními a bezpečnostními riziky plynoucími z otevřené ekonomiky.

Takový plně funkční jednotný trh, podporován pevným, ale pružným regulačním rámcem a stálou měnou, je účelem světícím mnohé prostředky. Je klíčovým prvkem ke zlepšení životní úrovně, podpoře inovace, usnadnění růstu a tvorby pracovních příležitostí a vytváření výhod pro evropské spotřebitele. Je prostředkem, kterého lze využít jako reakce na síly globalizace a zároveň jako jejich tvárného prvku. Podporuje vnitřní hospodářskou soutěž, která je důležitá pro vnější hospodářskou soutěž. Je podnětem pro společný přístup k bezpečnostním a zdravotním normám a normám týkajícím se životního prostředí a bezpečnosti na pracovišti, které jsou potřebné pro bezchybné fungování vnitřního trhu a které musí partneři po celém světě dodržovat, pokud chtějí využívat výhod jednotného trhu. Díky EHP a stále více i díky evropské politice sousedství se pravidla a normy jednotného trhu rozšiřují také za hranice EU. Svět stále častěji vzhlíží k Evropě a přijímá normy, které jsou zde určovány. Z toho plynou výhody pro ty, kteří už se dodržování těchto norem přizpůsobili, a tato skutečnost by měla v celosvětovém měřítku zlepšit životní a pracovní podmínky.

Jednotný trh 21. století bude mít následující podobu:

- Jednotný trh pro spotřebitele a občany : díky širšímu výběru a nižším cenám vytváří jednotný trh výhody pro spotřebitele a chrání je prostřednictvím bezpečnostních norem pro potraviny a výrobky a značných práv týkajících se soukromí a záruk proti nečestné hospodářské soutěži a obchodu. Jednotný trh byl účinný zejména při snižování cen a rozšiřování výběru v oblastech jako např. letecká doprava, telekomunikace a přeshraniční platby v eurech. Vytvořil pracovní příležitosti, umožnil intenzivnější pohyb osob a usnadnil studentské výměny.Pro jasnější zviditelnění jeho výhod v řadě hospodářských činností a zlepšení důvěry v kvalitu výrobků a služeb je však potřeba učinit ještě více. To platí nejen pro domácí výrobky a služby, ale i pro dovoz a rozvíjející se důležitá odvětví, jako jsou zdravotní služby.Vedle toho je s ohledem na nárůst elektronického obchodování a přeshraničních nákupů obzvláště důležité dát spotřebitelům k dispozici účinná práva a snížit roztříštěnost pravidel týkajících se ochrany spotřebitele.

- Jednotný trh pro integrovanou ekonomiku : dobře fungující, integrovanější jednotný trh a korektní a účinný právní rámec v oblasti hospodářské soutěže jsou zásadním prvkem pro zajištění rovných podmínek mezi podniky v rámci celé EU a pro jejich podporu při širším zapojení do přeshraničních činností, zejména u malých a středních podniků. S ohledem na vývoj směřující k evropskému pracovnímu trhu se objevují nové formy mobility a je potřeba zmodernizovat předpisy, jimiž se řídí volný pohyb pracovníků.Rozšířené používání eura, které se postupně stane měnou ve většině členských států, bude rovněž zásadní pro co nejvyšší využití výhod jednotného trhu, přičemž mu umožní, aby dosáhl svého plného potenciálu. Jednotná měna přináší na jednotný trh transparentnost, a umožňuje tak spotřebitelům přímé porovnání cen zboží a služeb a podnikům dává možnost, aby si snáze porovnaly náklady.Vytvořením hlubších, pružnějších a rozmanitějších celoevropských finančních trhů jednotný trh a jednotná měna společně zlepší podmínky financování jak pro občany, tak pro podniky a posílí odolnost EU vůči vnějším finančním krizím. Investice v oblasti transevropských sítí a otevírání trhu v síťových odvětvích by rovněž mělo přispět k další integraci hospodářství EU.

- Jednotný trh pro společnost založenou na znalostech : jednotný trh by se měl stále více zaměřovat na lepší fungování trhů se zbožím a službami založenými na znalostech a technologii, na podporu rychle rostoucích dynamických odvětví a vytváření tržních příležitostí, které podněcují inovaci díky vzniku špičkových trhů.Trhy jsou stále příliš roztříštěny v oblastech, které mají klíčový význam pro znalostní ekonomiku, jako jsou například telekomunikace. Důležité překážky nadále zůstávají i v jiných odvětvích služeb. Zlepšení hospodárnosti, kvality a právní jistoty systému práv duševního vlastnictví a rozšířené využívání nových informačních a komunikačních technologií v celoevropském měřítku bude zásadní pro využití našeho výzkumného a inovačního potenciálu.Zároveň bude regulační rámec muset být ze správního hlediska snadný, pružný a prozíravý, aby byl schopen předvídat a usnadňovat změny.

- Jednotný trh pro dobře regulovanou Evropu : úspěch jednotného trhu částečně závisel na vytvoření jednotného a účinného souboru předpisů. Vytvoření jednotného trhu znamenalo zjednodušení a v mnoha oblastech nahradilo vnitrostátní pravidla a předpisy společným souborem předpisů platných po celém Společenství. Odbourávání překážek probíhalo zároveň s vytvářením nových pravidel díky harmonizaci či vzájemnému uznávání vnitrostátních právních předpisů, včetně dodržování pracovního práva a přijímání právních předpisů v oblasti zdraví, bezpečnosti a ochrany životního prostředí.S postupem času a přibývajícími zkušenostmi je nyní načase, aby bylo přezkoumáno, jak jsou tyto právní předpisy prováděny a mají-li takový dopad, jak se původně přepokládalo. Výhody jednotného trhu nebudou patrné, pokud nebudou správně uplatňována pravidla, správně prováděny právní předpisy, pokud dosažená práva nebudou uspokojivě dodržována a nedostatky v jejich dodržování napravovány, pokud budou nařízení příliš nákladná na to, aby mohla být prováděna nebo pokud budou předpisy zneužívány, například při jednání potlačujícím hospodářskou soutěž či nedovoleném obchodování.Tato situace vyžaduje neustálé úsilí zaměřené na zlepšené provádění právních předpisů. Je zapotřebí úzké koordinace mezi vnitrostátními subjekty a subjekty EU a posílené správní spolupráce mezi členskými státy – a to i prostřednictvím používání informační technologie – v oblastech, jako jsou finanční služby, hospodářská soutěž a spotřebitelské právo, spravedlnost, daně, cla a policejní otázky. Rovněž je zapotřebí kritického zhodnocení skutečnosti, jak mohou být stávající právní předpisy zlepšeny, aby bylo patrné, co funguje či nefunguje, jak je možné snížit správní zátěž a učinit potřebné změny, a to i prostřednictvím zjednodušení a/nebo zrušení právních předpisů. Lepší provádění a prosazování je nezbytné pro právní jistotu, předvídatelnost a stabilitu, kterou spotřebitelé i podniky potřebují.

- Jednotný trh pro udržitelnou Evropu : jednotný trh se čtyřmi svobodami je podnětem pro změnu a podporuje inovaci a růst produktivity, které naopak vytváří pracovní příležitosti a prosperitu, na nichž závisí blahobyt a vyšší životní úroveň. V posledních letech však evropští občané vyjádřili obavy v souvislosti s dopady globalizace, které jsou pociťovány jako rušivé. Předvídání změn a zajišťování doprovodných opatření pro osoby a odvětví, která jsou otevíráním trhu přímo ovlivněna, je zásadní; je to otázka sociální spravedlnosti.Byly rovněž vyjádřeny obavy z narůstajícího tlaku na životní prostředí, který je důsledkem globalizace a zrodu rychle rostoucích ekonomik v celosvětovém měřítku. Je také nezbytné zajistit, aby jednotný trh udržoval a podporoval vysokou úroveň ochrany životního prostředí. Normy v oblasti ochrany životního prostředí podnítily rozvoj a využívání environmentálních technologií, čímž evropští podnikatelé získali výhodu „prvního tahu“ v soutěži na světových trzích.Uznání jak sociálních, tak environmentálních hledisek jednotného trhu je klíčovou podmínkou pro získání důvěry veřejnosti v jednotný trh jako prostředek pro zlepšení životní úrovně, přičemž obojí je investicí do budoucnosti. Otevření trhu musí proto doprovázet regionální rozvoj, zaměstnanost, celoživotní vzdělávání, sociální politika a politika v oblasti životního prostředí, které lidem, podnikům a regionům umožní, aby se změně přizpůsobili a měli z ní prospěch.

- Jednotný trh otevřený světu určující normy v celosvětovém měřítku. EU nemůže zajistit prosperitu tím, že se bude soustředit pouze sama na sebe – ve světovém hospodářství musí využít svého vlastního vnitřního potenciálu a stavět na jeho základu. Jednotný trh činí Evropu atraktivnější pro investory a společnosti z celého světa.Urychlil vývoj pravidel a norem v takových oblastech, jako jsou bezpečnost výrobků, životní prostředí, cenné papíry a správa a řízení společností, což bylo podnětem pro určování globálních norem. Díky jednotnému trhu je EU schopna vytvářet globální normy a zajistit, aby v celosvětovém obchodu a investicích byla uplatňována čestná pravidla. Jednotný trh budoucnosti by měl být základem ctižádostivého globálního programu.

USKUTEčNěNÍ VIZE JEDNOTNÉHO TRHU

Odbourávání překážek nepovede k trvalé integraci, aniž by byl v rámci celé EU vypracován regulační rámec zajišťující zachování veřejného zájmu.

Pro účely vytvoření a udržení jednotného trhu byla použita celá řada nástrojů v různých oblastech politiky (mj. vnitřní trh, soutěž, daně a cla). Tyto nástroje je třeba využívat účinnějším a ucelenějším způsobem. Je třeba pokračovat v nedávném úsilí vyvinutém při uplatňování zásad „lepší právní úpravy“, konkrétně při provádění posouzení dopadů, vedení konzultací se zúčastněnými stranami a hledání praktických řešení otázek souvisejících s prováděním (jako příklad lze uvést „praktické“ přístupy a nástroje určené k prevenci a řešení problémů, jako jsou SOLVIT a asistenční sítě jako např. Evropská spotřebitelská centra). Základna integrovaného trhu, která byla vytvořena pro zboží, bude i nadále upevňována. Stávající právní a správní předpisy ve všech odvětvích budou systematicky přezkoumávány a revidovány, aby bylo zajištěno, že mají požadovaný dopad a že s jejich prováděním nejsou spojeny zbytečné správní náklady či zátěže.

S ohledem na zdokonalování jednotného trhu je zapotřebí nových přístupů, které jsou:

- Více zaměřeny na dopad a výsledný stav : zatímco doposud se politika jednotného trhu zaměřovala na odstraňování přeshraničních překážek zejména prostřednictvím regulačních prostředků, v budoucnu se bude důraz klást na zajištění lepšího fungování trhů ve prospěch obyvatel, spotřebitelů a podnikatelů, s cílem podporovat konkurenceschopné obchodní prostředí, které respektuje volbu spotřebitelů a bere ohled na sociální a environmentální otázky. V případech, kdy trhy řádně nefungují, by EU měla zakročit, a to tam, kde je dopad největší. Rovněž by měla lépe předvídat strukturální změny a zhodnotit jejich důsledky. To vyžaduje:

- lepší posouzení potřeb občanů, spotřebitelů a podniků, nejen z hospodářského hlediska, ale i s ohledem na možnost volby a spokojenost;

- užší sledování fungování a výkonu trhu jak na úrovni odvětví, tak i v rámci celkového hospodářství, a to i prostřednictvím průzkumů zaměřujících se na určitá odvětví;

- lepší posouzení sociálního dopadu další integrace a otevírání odvětví soutěži a posouzení způsobů, kterými mohou programy soudržnosti na vnitrostátní úrovni a úrovni EU přispět k předvídání změn spojených s hospodářskou integrací a k přizpůsobení se těmto změnám.

- Účinnější : využívání nástrojů uceleným a účinným způsobem v Evropě čítající 27 států není snadná úloha. Komise bude i nadále zastávat svou klíčovou úlohu jako strážce Smlouvy za použití všech nástrojů, které má k dispozici, přičemž bude ručit za důvěru mezi členskými státy. V této úloze bude muset vzít do úvahy zvýšenou rozmanitost Unie čítající 27 členských států, nalézt způsoby co nejlepšího využití osvědčených postupů a posilovat důvěru, na které je založen systém vzájemného uznávání. Zároveň musí být regulační prostředí dost pružné na to, aby mohlo reagovat na neustále se zvyšující tempo změn. Je proto třeba používat řadu různých a pružných nástrojů. Mezi tyto nástroje patří:

- nalezení správné rovnováhy mezi předpisy o harmonizaci a vzájemném uznávání a používáním směrnic a nařízení tak, aby nástroj obdržel požadovanou podobu;

- vývoj nástrojů, které doplňují právní předpisy, jako například činnost agentur, vydávání pokynů, výměna osvědčených postupů, samoregulace a koregulace;

- zvyšování úsilí o zjednodušení a modernizaci stávajících pravidel, a to i prostřednictvím prověřování vnitrostátních právních předpisů a mechanismů spolupráce, jako jsou například ty, jež uvádí směrnice o službách;

- proaktivní prosazování pravidel soutěže;

- lepší uplatňování a prosazování právních předpisů EU prostřednictvím mj. účinnějšího řízení pro porušení Smlouvy a podpory mimosoudních mechanismů zaměřených na řešení problémů.

- Decentralizovanější a založené na využívání sítí: instituce EU nemohou vytvořit účinný jednotný trh samy. Je potřeba si promyslet, jak zapojit všechny příslušné zúčastněné strany a zdokonalit vlastnictví jednotného trhu v členských státech, například:

- posílit úlohu vnitrostátních regulačních orgánů a zlepšit spolupráci a vytváření sítě správních, soudních a regulačních orgánů členských států;

- podpořit lepší koordinaci mezi orgány odpovídajícími za různá hlediska jednotného trhu na vnitrostátní úrovni, jakož i koordinaci mezi orgány na úrovni členských států a EU.

- Silněji reagující na globální souvislosti : EU musí myslet globálně – aby se Evropa mohla účastnit soutěže na globálním trhu a využít globalizace ve svůj prospěch, je zapotřebí dobře fungujícího jednotného trhu. Byl vytvořen Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, jehož účelem je zmírnit dopad změn ve struktuře celosvětového obchodu. Priority jednotného trhu je třeba napojit na globální program, včetně obchodních jednání v Dohá a nedávné řady jednání o dvoustranném obchodu. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci by měl rovněž vykonávat tyto úkoly:

- rozšířit hlediska politiky jednotného trhu prostřednictvím sousedské politiky;

- posílit srovnávání předpisů EU s praxí v nečlenských zemích EU;

- provádět systematičtější sledování dovozu a spotřebních cen s cílem přezkoumat, zda se výhody otevření se globálním trhům dostávají ke spotřebitelům;

- podporovat intenzivnější globální sbližování předpisů – včetně případného přijetí evropských norem – v mezinárodním měřítku prostřednictvím mezinárodních organizací a dvoustranných dohod;

- podporovat evropské řídící pracovníky a soukromé regulační orgány při posilování jejich mezinárodní spolupráce;

- posílit dvoustrannou regulační spolupráci s hlavními obchodními partnery EU.

- Přístupnější a sdílnější : občané, podniky, místní a regionální úřady musí pochopit četné příležitosti, které jednotný trh může nabídnout, a investovat do nich. Na své otázky a problémy by měli najít jasné odpovědi. Pro zlepšení komunikace a lepší informovanost o příležitostech, které integrovanější Evropa nabízí, lze učinit mnoho, například:

- podporovat členské státy a regionální / místní orgány při vypracování informačních plánů;

- učinit zdroje informací o jednotném trhu srozumitelnějšími a lépe informovat o jejich úloze;

- usnadňovat centralizovaný přístup („one-stop-shop“) pro malé a střední podniky;

- dát spotřebitelům právo kolektivní nápravy v případech, kdy náklady převyšují výhody na individuální úrovni;

- provádět cílené vzdělávání klíčových pracovníků na vnitrostátní úrovni;

- přezkoumat úlohu zastupitelských úřadů Komise v členských státech.

ZÁVěR

Jednotný trh je nezbytný pro otevírání příležitostí, které Evropanům umožní vypořádat se s úkoly 21. století a plně využít výhod globalizovanějšího světa. Nové postoje k provádění vize jednotného trhu 21. století budou v budoucích měsících důkladněji přezkoumány.

Úplný přezkum vnitřního trhu bude dokončen na podzim roku 2007. Bude zahrnovat posouzení dosavadních úspěchů jednotného trhu a studii aspektů, které fungovaly dobře, ale i oblastí a otázek, které znemožnily, aby občané pocítili plné výhody jednotného trhu. Důležitá součást přezkumu se zaměří na to, co je potřeba změnit či provést jinak, aby bylo zajištěno, že budoucí politika jednotného trhu je vypracována s cílem využít globalizace a nasměrovat ji tak, aby se těšila podpoře občanů EU. Kdykoliv to bude možné, budou přezkum doprovázet praktické návrhy, v případě potřeby legislativní návrhy. Není-li to okamžitě možné, naznačí přezkum opatření a časový plán vedoucí ke konkrétním návrhům.

Přezkum podpoří řada studií a analýz provedených Komisí. Přípravný proces bude zahrnovat přezkoumání nástrojů a pracovních metod dosud použitých k vybudování jednotného trhu s cílem zhodnotit jejich účinnost a zvážit do budoucnosti potřebné změny. Budou řádně přezkoumány způsoby, jak lze zlepšit sledování trhu. Rovněž probíhá několik iniciativ v oblasti spotřebního práva, zdravotních služeb, trhů výrobků, práv duševního vlastnictví a normovacích orgánů. Jsou prováděny jako součást uvedeného přezkumu a budou plně v souladu s vizí stanovenou v této průběžné zprávě.

Navrhovaný harmonogram byl zvolen tak, aby poskytl dostatek času na zasvěcené diskuze v různých orgánech Rady a mezi institucemi EU s cílem dosáhnout jasných politických závěrů do zasedání Evropské rady konaného na jaře 2008. Závěry a návrhy obsažené ve zprávě a v přezkumu sociální reality by rovněž měly být zváženy při přezkoumání evropských hlavních směrů pro růst a zaměstnanost v souvislosti s lisabonskou strategií.

Jednotný trh je nástrojem; není konečným prostředkem. Je nástrojem, který všem v EU – jednotlivcům, spotřebitelům a podnikům – umožňuje, aby co nejvíce využili příležitostí, které jim nabízí otevřenější a integrovanější EU. Je prostředkem prosazování zájmů evropských občanů v období globalizace a dává Evropě sílu a vliv v celosvětovém měřítku. Je nástrojem řízení hospodářského růstu a dosažení konkurenceschopné a otevřené Evropy, Evropy, která se vyznačuje životaschopnými a rostoucími trhy a zdravými obchodními vztahy, jež s sebou mohou přinést solidaritu, plnou zaměstnanost, jednotný přístup ke službám všeobecného zájmu, vysoce rozvinuté sociální a environmentální normy a vysokou úroveň investic do výzkumu a vzdělávání s cílem připravit se na budoucnost. Zpráva Komise, která bude vypracována letos na podzim, přemění tyto cíle v operační strategii, jejímž cílem bude vybudování jednotného trhu 21. století.

PřÍLOHA: DOSAVADNÍ POKROK JEDNOTNÉHO TRHU

Od svých počátků směřuje Evropské společenství své úsilí k jednotnému trhu. Úplná celní unie – zrušení všech obchodních cel mezi členskými státy – bylo prvním krokem, kterého bylo dosaženo v červenci 1968.

V návaznosti na tyto počáteční úspěchy byl projekt jednotného trhu zahájen návrhem Komise z roku 1985, který členské státy podpořily v Jednotném evropském aktu z roku 1986, jež určil 31. prosinec 1992 jako cílové datum odstranění vnitřních hranic v rámci EU a umožnil volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu.

Po deseti letech vypracovala Komise podrobné hodnocení, které se zabývalo pokrokem dosaženým od doby, kdy byly dne 1. ledna 1993 otevřeny hranice, a shrnulo úspěchy vnitřního trhu EU v období od 1992–2002 (SEK(2002) 1417).

Analýza hospodářského dopadu jednotného trhu byla nedávno aktualizována v publikaci Generálního ředitelství Komise pro hospodářské a finanční záležitosti (Ekonomické dokumenty o evropském hospodářství, č. 271, leden 2007). Nedávné průzkumy veřejného mínění Eurobarometr rovněž vyzdvihly názory a zkušenosti občanů a podniků EU.

Následující příklady dokládají výhody vyplývající z dokončení evropského jednotného trhu.

1. Život v zóně evropského jednotného trhu – výhody pro občany

2. vzrůst blahobytu v porovnání se situací bez jednotného trhu o 480 EUR na osobu v roce 2006, což odpovídá 2,2 % nárůstu HDP za období 1992–2006.

3. možnost studovat v zahraničí, kterou 84 % občanů EU považuje za pozitivní. 1,2 milionů mladých lidí dokončilo díky programu Erasmus část svých studií v jiném členském státu.

4. možnost cestovat do jiného členského státu. V porovnání se situací před deseti lety se většina občanů členských států (72 %) domnívá, že cestování v rámci EU je snadnější, zejména v těch zemích, které podepsaly Schengenskou dohodu.

5. právo žít a pracovat v zahraničí: ačkoliv i nadále přetrvávají dočasná omezení, vnímá 70 % evropských občanů možnost pracovat v jiném členském státu jako pozitivní. Více než 15 milionů občanů EU se přestěhovalo do zahraničí, aby tam pracovali či trávili penzi. Mohou hlasovat či ucházet se o funkci v místě bydliště. Migrující pracovníci EU mají nárok na rovnocenné zacházení, pokud jde o zaměstnání, odměňování a další pracovní podmínky, jakož i sociální a daňové výhody. Jejich rodinní příslušníci je mohou doprovázet bez ohledu na svou národnost. Zavedení Evropského průkazu zdravotního pojištění usnadnilo proplácení výdajů spojených se zdravotní péčí během dočasného pobytu v jiném členském státu. Existuje několik právních předpisů a programů, které usnadňují mobilitu výzkumných pracovníků a zajišťují automatické uznávání diplomů v celé řadě profesí, jako jsou architekti, porodní asistentky, lékárníci, lékaři, zdravotní sestry, zubaři a veterináři.

6. širší výběr vysoce kvalitního zboží a služeb: 3 ze 4 evropských občanů (75 %) se domnívají, že možnost uvádění produktů z jiných členských států na trh za stejných podmínek, jaké mají domácí produkty, mělo kladný dopad. 73 % zastává názor, že jednotný trh měl kladný vliv na řadu nabízených produktů a služeb. Zavedení eura usnadnilo porovnávání cen se zahraničím.

7. v mnoha případech nižší ceny zboží a potravin díky otevření vnitrostátních trhů a následnému posílení hospodářské soutěže. 67 % evropských občanů považuje zvýšenou hospodářskou soutěž v oblastech jako doprava, telekomunikace, bankovnictví a pojišťovací služby za přínos. V oblasti telekomunikací podnítila hospodářská soutěž rozvoj pokročilých inovačních služeb a zavedení širokopásmových sítí, které jsou nyní k dispozici 85 % obyvatel EU. Ceny, které si staré vnitrostátní monopoly účtovaly za vnitrostátní a mezinárodní hovory, byly v letech 2000 až 2006 sníženy v průměru o více než 40 %.

8. kupující požívají při nákupu v zahraničí plných spotřebitelských práv. Většina občanů (53 %) se domnívá, že pravidla vnitřního trhu zvýšila ochranu spotřebitelů v rámci EU. Existují zvláštní evropské právní předpisy, které zajišťují vysokou úroveň požadavků na bezpečnost produktů, předcházejí klamavé reklamě a nespravedlivým podmínkám ve smlouvách a bojují proti nim, určují práva cestujících v letecké dopravě či umožňují otevření bankovního účtu v jiném členském státu.

9. v důsledku otevřenějších a konkurenceschopnějších pravidel zadávání veřejných zakázek ušetří vlády prostředky na takové priority, jako jsou zdraví a vzdělání. Například ceny železničních kolejových vozidel se snížily o 40 %.

10. Působení na evropském jednotném trhu – výhody pro podniky

11. jednotný trh, jehož účastníky je téměř 500 milionů osob: to větším podnikům umožňuje, aby využívaly výhod vyplývajících z ohromných úspor z rozsahu. Malým a středním podnikům, kterým by dříve ve vývozu bránily náklady a potíže, se mezitím otevřely nové vývozní trhy.

12. jednodušší přeshraniční obchod v rámci EU: odbouraná hraniční byrokracie a rozšíření eura snížily dodací lhůty a náklady. Před zrušením hranic si jen daňový systém vyžadoval 60 milionů celních prohlášení ročně: ty už nyní nejsou potřeba. Využívání zásady vzájemného uznávání rovněž znamená, že ve většině případů, dokonce i tam, kde neexistuje harmonizace technických specifikací či jiných pravidel, potřebují podniky pouze jeden souhlas, a to z jejich členského státu, aby mohly produkt či službu nabídnout jinde v EU. Nástroje určené k řešení problémů, jako je například SOLVIT, poskytují odpovědi na otázky spojené s přeshraničním obchodem.

13. snadnější založení či koupě podniku: sítě jako Evropská síť podpory podnikání poskytují pomoc novým podnikatelům při zřizování jejich podniku v rámci celé Evropy. Regionální politika EU hraje přímou roli v rozvoji služeb zaměřených na podporu podnikání a poskytovaných malým a středním podnikům v oblastech, jako je přístup k finančním prostředkům, řízení a uvádění na trh. Právní předpisy EU týkající se hospodářské soutěže stanoví rovné podmínky pro fúze a akvizice v rámci EU. Fúze evropských společností zapsaných v různých zemích EU mohou být nyní rovněž zjednodušeny vytvořením „evropské společnosti“.

14. rozšíření norem a značek EU: díky úsilí vyvinutému v oblasti technické harmonizace a práci normalizačních orgánů se může zboží splňující požadované normy volně pohybovat na jednotném trhu. Společnosti tak získávají přístup na trh v rámci celé EU, jsou zjednodušeny postupy a snižovány náklady a rovněž je zajištěna technická interoperabilita a vysoký bezpečnostní standard.

15. nové smluvní možnosti a zdroje financování: díky otevření veřejných zakázek mohou nyní společnosti veřejným orgánům v jiných členských státech předkládat nabídky na smluvní dodávky zboží a služeb.

16. malé obchodní subjekty i větší podniky těží z výhod vyplývajících z nižších telekomunikačních nákladů, jakož i nákladů na elektřinu v těch členských státech, kde byly tyto segmenty trhu otevřeny hospodářské soutěži.

17. další výhody pro podniky vyplynou z dokončení akčního plánu finančních služeb, který malým i velkým podnikům přinese levnější financování a zprostí podniky kótované na burze povinnosti dodržovat 27 rozdílných souborů vnitrostátních pravidel při opatřování finančních prostředků.

[1] V příloze jsou uvedeny další příklady dosavadních úspěchů jednotného trhu.

[2] Dokumenty a zjištění lze nalézt na: http://ec.europa.eu/internal_market/strategy/index_en.htm.

[3] Viz stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. ledna 2007 k přezkumu jednotného trhu INT/332 – CESE 89/2007 EN/o.