[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 18.12.2006

KOM(2006) 822 v konečném znění

2006/0269 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty

(předložený Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Souvislosti

- Odůvodnění a cíle návrhu: Zjednodušení právního rámce SZP – jedna horizontální společná organizace trhu namísto 21

Hlavním cílem navrhovaného nařízení je revize stávajících 21 nařízení o společných organizacích trhu v jednotlivých odvětvích a jejich sloučení v jedno jednotné nařízení v zájmu zjednodušení a vyšší účinnosti právního rámce bez nutnosti měnit politiky, z nichž vychází.

Smyslem tohoto návrhu je tedy vytvořit jednotný soubor harmonizovaných pravidel v tradičních oblastech tržní politiky, jako jsou intervence, soukromé skladování, dovozní celní kvóty, vývozní náhrady, ochranná opatření, pravidla státní podpory a hospodářské soutěže a komunikace a předávání údajů. Stávající pravidla pro jednotlivá odvětví v těchto oblastech byla nově uspořádána podle nástroje nebo tématu politiky a tam, kde to bylo možné, sloučena do horizontálních ustanovení. Spojením stávajících ustanovení společných organizací trhu na úrovni Rady by se navrhované nařízení mělo použít na všechny zemědělské produkty, na které se v současné době vztahuje společná organizace trhu.

- Obecné souvislosti

Tento návrh je základní součástí plánů Komise na zjednodušení a zvýšení účinnosti společné zemědělské politiky (SZP). Klíčové body přístupu Komise byly stanoveny v jejím sdělení z roku 2005 o zjednodušení a zlepšení právní úpravy společné zemědělské politiky (dále jen „sdělení“)[1]. V tomto dokumentu Komise uvedla, že „snížením byrokratické zátěže v odvětví zemědělství, jehož se docílí zvýšením transparentnosti a srozumitelnosti pravidel a zmírněním jejich náročnosti, se sníží náklady pro podniky a zajistí se, že evropští občané budou své peníze využívat hodnotně“.

- Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Hlavní část současného právního rámce SZP tvoří 21 společných organizací trhu, které byly od zavedení SZP ustanoveny (viz příloha 1 tohoto dokumentu ). Každá z těchto společných organizací trhu je řízena samostatným základním nařízením Rady, jež je často doplněno dalším souborem podpůrných předpisů Rady.

Většina základních nařízení má tutéž strukturu a mnoho společných ustanovení. To platí zejména o pravidlech pro obchod se třetími zeměmi a o obecných ustanoveních, ale do jisté míry i o pravidlech týkajících se vnitřního trhu. Základní nařízení kromě toho často obsahují odlišná řešení stejných či podobných problémů. V tomto smyslu se sdělení zmiňuje o reformě SZP z roku 2003, která „zjednodušila právní prostředí SZP tím, že zřídila horizontální právní rámec pro všechny přímé platby a sjednotila řadu režimů podpory do režimu jednotné platby“. Ve sdělení Komise vyhlásila svůj záměr rozšířit horizontální přístup na 21 společných organizací trhu a v této souvislosti přezkoumat, v jakém rozsahu lze provést harmonizaci a odvětvové přístupy nahradit přístupy horizontálními.

- Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Tento návrh v oblasti zemědělství je nedílnou součástí celkového přístupu Komise ke zlepšení a zjednodušení právní úpravy, jak je uveden ve sdělení ze dne 25. října 2005 „Provádění lisabonského programu Společenství: Strategie pro zjednodušení právního prostředí“[2] a schválen v interinstitucionální dohodě o zlepšení právních předpisů ze dne 16. prosince 2003[3].

2. Konzultace zúčastněných stran a posouzení dopadů

- Konzultace zúčastněných stran

Záměr vypracovat návrh na jednotné nařízení o společné organizaci trhu oznámila Komise ve svém sdělení ze dne 19. října 2005. Na základě diskuse přijala Rada v prosinci roku 2005 závěry, které se konkrétně netýkaly této problematiky. V průběhu přípravných prací na návrhu dostaly členské státy i zúčastněné strany příležitost vyjádřit své názory na projekt. Konzultace členských států proběhly na setkání skupiny odborníků pro zjednodušení v rámci Komise dne 27. června 2006, konzultace zúčastněných stran pak na zvláštním zasedání zemědělského poradního výboru dne 30. června 2006, v obou případech na základě informační zprávy shrnující široký záběr zvažovaného návrhu.

Zástupci členských států v zásadě souhlasili s tím, že tato koncepce povede ke zjednodušení právního rámce SZP. Vyhradili si však právo zveřejnit postoj svých vlád až po předložení podrobného návrhu právních předpisů.

Stejnou zdrženlivost v podrobnějším hodnocení koncepce projevili i zástupci zúčastněných stran. Mnoho jich projevilo ochotu zvážit návrh na nařízení o jednotné společné organizaci trhu za předpokladu, že se omezí na technické postupy, aniž by došlo ke změnám ve stávajících politikách. Byly vzneseny i výhrady k vytvoření řídícího výboru pro všechna odvětví trhu.

- Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nebylo třeba využít externích odborných konzultací.

- Posouzení dopadů

Nevztahuje se na tento návrh. Na tento návrh se nevztahují požadavky posouzení dopadů, protože není součástí legislativního a právního programu Komise.

3. Právní stránka a hlavní znaky horizontální společné organizace trhu

- Právní základ

Články 36 a 37 Smlouvy.

- Obsah návrhu

Zjednodušení právního rámce bez změny politiky

Legislativní projekt takového rozsahu, který spočívá ve sloučení významného počtu jednotlivých právních aktů do jednotného nařízení, přesahuje úroveň pouhé konsolidace stávajících právních dokumentů. Nevyhnutelně vyžaduje změny ve struktuře a formulaci dotčených ustanovení. Nelze v tom však spatřovat pokus o změnu politických rozhodnutí, která Rada přijala v průběhu let v oblasti SZP a která jsou obsahem současných společných organizací trhu. Třebaže neexistuje univerzální a schválený způsob, jak definovat snahy o zjednodušení, navrhované nařízení je v zásadě snahou o „technické zjednodušení“, což podle sdělení vyžaduje „přezkoumání právního rámce, správních postupů a mechanismů řízení, aby se dosáhlo usměrnění a zvýšila se hospodárnost a aby bylo současných cílů politiky dosaženo účinnějším způsobem a beze změn v souvisejících politikách“. Proto obsahem návrhu není zrušení ani změna stávajících nástrojů, pokud nejsou již zastaralé, nadbytečné nebo by neměly být vzhledem ke své povaze projednávány na úrovni Rady. Znamená to zároveň, že v rámci tohoto návrhu by neměla být rozšiřována současná oblast působnosti společných organizací trhu, ani by se neměly zavádět nové nástroje a nová opatření.

V souladu s těmito kritérii se navrhovaná opatření v omezené míře odchylují od opatření stávajících nařízení. To se týká zejména některých nařízení, která v současné době zmocňují Radu k přijímání právních aktů bez nutnosti konzultace s Parlamentem (tzv. akty „druhé generace“). V souladu s institucionální rovnováhou stanovenou v čl. 202 třetí odrážce Smlouvy se navrhuje buď přijmout takové akty podle postupu stanoveného v článku 37 Smlouvy, tj. po konzultaci s Parlamentem, nebo příslušné pravomoci svěřit Komisi.

Protože však v současné době není v podstatě třeba měnit nebo rušit příslušná nařízení druhé generace, ponechává je návrh v platnosti, výslovně však stanoví pravomoc Komise takové akty změnit nebo zrušit postupem projednávání v řídících výborech, jakmile to bude nutné. Kromě toho je třeba uvést, že u některých otázek, které by neměly vzhledem ke své výrazně technické povaze být předmětem základního nařízení Rady, se navrhuje přenést příslušné pravomoci na Komisi.

Oblast působnosti programu

Oblast působnosti navrhovaného nařízení vyplývá z koncepce postupného řešení, která je již obsažena ve sdělení. Proto by se nové základní nařízení mělo podle návrhu vztahovat od samého počátku na všechny zemědělské produkty, na něž se zatím vztahuje společná organizace trhu. Kromě toho by v zájmu úplnosti a důslednosti mělo nové základní nařízení zahrnovat i některé další zemědělské produkty, jako je bourec morušový, ethanol zemědělského původu a produkty včelařství, na které se v současnosti nevztahuje společná organizace trhu v plném rozsahu, ale řídí se souborem zvláštních zemědělských předpisů, aniž by jim však náležel plnohodnotný status společné organizace trhu. Je však třeba poznamenat, že vzhledem ke svému zvláštnímu statusu, na který se nevztahuje příloha I Smlouvy[4], není do tohoto návrhu zahrnuta bavlna.

Pokud jde o odvětví, která v současnosti jsou nebo brzy budou předmětem přezkumu politiky (čerstvé ovoce a zelenina a produkty z nich zpracované a víno), zdá se být správné zahrnout do návrhu pouze ta ustanovení, jichž se tyto přezkumy netýkají nebo nebudou týkat. To platí zejména o horizontálních nebo společných předpisech, jako jsou ustanovení o státní podpoře a hospodářské soutěži, postupy projednávání ve výborech Komise a sdělení členských států Komisi. Všechny přezkumy se proto provedou na základě samostatných návrhů. Jakmile bude přezkum ukončen, právní akty přijaté v jeho rámci budou následně zahrnuty do nového základního nařízení. Za tímto účelem Komise ve správný čas předloží Radě patřičné návrhy. Než budou takové návrhy přijaty, zůstanou vedle nového základního nařízení v platnosti stávající nařízení upravující tyto předpisy.

Zahrnuté právní akty

Kromě právních aktů Rady uvedených v bodu 1) se navrhuje, aby do nového základního nařízení byly zahrnuty další předpisy Rady, které prozatím netvoří formální součást nařízení o společné organizaci trhu, přestože se vztahují na zemědělské produkty, které náležejí do současných společných organizací trhu a jiných právních aktů Rady. Do této kategorie patří například pravidla pro mléčné kvóty, zvláštní ustanovení o soukromém skladování a veřejné intervenci[5] a ustanovení obsažená v nařízení č. 1184/2006[6] týkající se pravidel hospodářské soutěže a státní podpory v produkci zemědělských produktů a obchodu s nimi. Úplný seznam takových právních aktů obsahuje příloha 2 tohoto dokumentu .

Struktura

Struktura nové společné organizace trhu by měla hlavně sledovat strukturu použitou ve většině současných základních nařízení. Vzhledem k významu pravidel hospodářské soutěže se však zdá být vhodné stanovit pro ně zvláštní oddíl. Proto je obsah navrhovaného nařízení rozdělen do těchto částí:

- úvodní ustanovení (např. oblast působnosti, definice, hospodářské roky),

- ustanovení týkající se vnitřního trhu (např. veřejná intervence, soukromé skladování, zvláštní intervenční opatření, kvóty, režimy podpor),

- ustanovení týkající se obchodu s třetími zeměmi (např. licence, dovozní cla, celní kvóty, zvláštní ochrana, vývozní náhrady, ochranná doložka, aktivní nebo pasivní zušlechťovací styk),

- pravidla hospodářské soutěže (např. antitrustová opatření, státní podpory),

- obecná ustanovení (např. doložka o narušení, komunikace, řídící výbor),

- přechodná a závěrečná ustanovení (např. změny, zrušení, přechodné ustanovení, vstup v platnost).

Návrh nařízení dále obsahuje řadu příloh, které vycházejí z příloh současných nařízení o společné organizaci trhu.

Rozhodovací pravomoci Komise

Jak stanoví stávající společné organizace trhu, návrh požaduje, aby Komise ve velké většině případů vykonávala své rozhodovací pravomoci v souladu s tzv. postupem projednávání v řídících výborech. Ve snaze předejít v jednotlivých případech opakování nezbytného odkazu na příslušné ustanovení o postupu projednávání ve výborech stanoví návrh tento požadavek na horizontální úrovni.

Vstup v platnost a použitelnost

Nové nařízení by mělo vstoupit v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku.

Data použitelnosti ustanovení v navrhovaném nařízení by měla být stanovena pevně, aby bylo možné zajistit plynulý přechod k novému právnímu rámci. To znamená, že nová ustanovení by se na jedné straně neměla stát použitelnými v průběhu hospodářských roků a Komise by měla mít čas na vypracování a přijetí nezbytných prováděcích právních předpisů. Za předpokladu, že navrhované nařízení bude Radou přijato na podzim roku 2007, jeho ustanovení by měla platit:

- v odvětvích, pro něž jsou stanoveny hospodářské roky, od začátku příslušných hospodářských roků v roce 2008,

- v odvětvích, pro něž nejsou stanoveny hospodářské roky, od 1. ledna 2008.

V souladu s platnými opatřeními by ustanovení pro kvóty na cukr a mléčné kvóty měla platit nejpozději do konce hospodářského roku pro cukr 2014/2015 a mléčného kvótového roku 2014 / 2015.

- Zásada subsidiarity

Návrh sleduje cíl zjednodušení právního rámce společných organizací trhů, aniž by docházelo ke změnám v jejich souvisejících politických orientacích.

- Volba nástrojů

Navrhované nástroje: nařízení.

Jiné nástroje by nebyly vhodné, neboť návrh se zaměřuje na vytvoření horizontální společné organizace trhu přímo použitelné ve všech členských státech.

4. Rozpočtové důsledky

Vzhledem k tomu, že návrh neobsahuje žádné změny stávajících opatření SZP, nemá žádné rozpočtové důsledky.

5. Zjednodušení

Návrh by měl vést k významnému zjednodušení stávajících právních předpisů. Návrh:

- zásadně sníží počet právních předpisů a ustanovení vztahujících se k SZP,

- harmonizuje nástroje a opatření SZP a zvyšuje jejich účinnost,

- zvyšuje transparentnost právního rámce SZP a usnadňuje přístup zemědělců, hospodářských subjektů a orgánů vnitrostátní správy k nim,

- snižuje správních výdaje.

Na konci celého procesu se na SZP ve velké většině budou vztahovat pouze čtyři nařízení Rady:

- nařízení Rady o společné organizaci trhů,

- nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 o přímých platbách,

- nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o rozvoji venkova a

- nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 o financování SZP.

Návrh tak významně přispívá k procesu zjednodušení právních předpisů.

Toto přispění k zjednodušení SZP však nelze posuzovat izolovaně, ale v celkových souvislostech úsilí Komise v této oblasti. Ze sdělení jasně vyplývá, že úsilí Komise o lepší právní rámec a zjednodušení SZP zahrnuje velké množství rozmanitých technických a politicky zaměřených opatření a iniciativ, jichž je tento návrh pouze jednou důležitou součástí.

Zrušení platných právních předpisů

Přijetí tohoto návrhu povede ke zrušení 35 nařízení Rady.

PŘÍLOHA 1

SPOLEčNÉ ORGANIZACE TRHU ZAHRNUTÉ V NAVRHOVANÉ HORIZONTÁLNÍ SPOLEčNÉ ORGANIZACI TRHU

Nařízení | Oblast působnosti |

1. | (EHS) č. 234/68 | Živé rostliny a květinářské produkty |

2. | (EHS) č. 827/68 | „Ostatní“ (společná organizace trhu pro velký počet produktů, na které se nevztahují jiné společné organizace trhu) |

3. | (EHS) č. 2759/75 | Vepřové maso |

4. | (EHS) č. 2771/75 | Vejce |

5. | (EHS) č. 2777/75 | Drůbeží maso |

6. | (EHS) č. 2075/92 | Surový tabák |

7. | (ES) č. 1254/1999 | Hovězí a telecí maso |

8. | (ES) č. 1255/1999 | Mléko a mléčné výrobky |

9. | (ES) č. 1673/2000 | Len a konopí |

10. | (ES) č. 2529/2001 | Skopové a kozí maso |

11. | (ES) č. 1784/2003 | Obiloviny |

12. | (ES) č. 1785/2003 | Rýže |

13. | (ES) č. 1786/2003 | Sušená krmiva |

14. | (ES) č. 865/2004 | Olivový olej |

15. | (ES) č. 1947/2005 | Osivo |

16. | (ES) č. 1952/2005 | Chmel |

17. | (ES) č. 318/2006 | Cukr |

18. | (EHS) č. 404/93 | Banány |

19. | (ES) č. 2200/96 | Čerstvé ovoce a zelenina. |

20. | (ES) č. 2201/96 | Zpracované ovoce a zelenina |

21. | (ES) č. 1493/1999 | Víno |

PŘÍLOHA 2

PRÁVNÍ AKTY ZAHRNUTÉ V NAVRHOVANÉ HORIZONTÁLNÍ SPOLEčNÉ ORGANIZACI TRHU JINÉ NEž ZÁKLADNÍ NAřÍZENÍ O SPOLEčNÉ ORGANIZACI TRHU

Produkty, na něž se nevztahuje společná organizace trhu

Nařízení | Oblast působnosti |

(EHS) č. 845/72 | Bourec morušový |

(EHS) č. 707/76 | Seskupení producentů bource morušového |

(ES) č. 670/2003 | Ethanol zemědělského původu |

(ES) č. 797/2004 | Produkty včelařství |

Horizontální ustanovení

Nařízení | Oblast působnosti |

(ES) č. 1184/2006 | Nařízení Rady o použití určitých pravidel hospodářské soutěže na produkci zemědělských produktů a obchod s nimi (= dřívější nařízení č. 26) |

(EHS) č. 1055/77 | Nařízení Rady o skladování a pohybu produktů nakoupených intervenčními agenturami |

(EHS) č. 2931/79 | Nařízení Rady o poskytování pomoci při vývozu zemědělských produktů, které mohou podléhat zvláštnímu zacházení při dovozu do určité třetí země |

(EHS) č. 386/90 | Nařízení Rady o kontrole prováděné při vývozu zemědělských produktů, pro které jsou poskytovány náhrady nebo jiné částky |

Odvětví cukru

Rozhodnutí | Oblast působnosti |

74/583/EHS | Rozhodnutí Rady ze dne 20. listopadu 1974 o sledování pohybu cukru |

Odvětví ovoce a zeleniny

Nařízení | Oblast působnosti |

(EHS) č. 2517/69 | Nařízení Rady, kterým se stanoví některá opatření pro reorganizaci produkce ovoce ve Společenství |

Odvětví vepřového masa

Nařízení | Oblast působnosti |

(EHS) č. 2763/75 | Nařízení Rady, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování podpory soukromého skladování vepřového masa |

Odvětví mléka

Nařízení | Oblast působnosti |

(EHS) č. 1898/87 | Nařízení Rady o ochraně označení používaných při uvádění mléka a mléčných výrobků na trh |

(EHS) č. 2204/90 | Nařízení Rady, kterým se stanoví doplňující obecná pravidla společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, pokud jde o sýry (režimy předchozího povolení a správní kontroly) |

(ES) č. 2991/94 | Nařízení Rady, kterým se stanovují normy pro roztíratelné tuky |

(ES) č. 2597/97 | Nařízení Rady, kterým se stanoví doplňující pravidla společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky pro konzumní mléko |

(ES) č. 2250/1999 | Nařízení Rady o celní kvótě pro máslo pocházející z Nového Zélandu |

(ES) č. 1788/2003 | Nařízení Rady, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků |

Odvětví vajec

Nařízení | Oblast působnosti |

(ES) č. 1028/2006 | Nařízení Rady o obchodních normách pro vejce (= dřívější nařízení č. 1907/90) |

Odvětví drůbeže

Nařízení | Oblast působnosti |

(EHS) č. 1906/90 | Nařízení Rady o některých obchodních normách pro drůbeží maso |

Odvětví pěstování květin

Nařízení | Oblast působnosti |

(EHS) č. 4088/87 | Nařízení Rady, kterým se stanoví podmínky pro uplatňování preferenčních celních sazeb na dovoz některých květin pocházejících z Kypru, Izraele a Jordánska |

Odvětví tabáku

Nařízení | Oblast působnosti |

(EHS) č. 2077/92 | Nařízení Rady o mezioborových organizacích a dohodách v odvětví tabáku |

Klasifikace jatečně upravených těl

Nařízení | Oblast působnosti |

(EHS) č. 1358/80 | Nařízení Rady, kterým se stanoví směrná cena a intervenční cena pro dospělý skot pro hospodářský rok 1980/1981 a kterým se zavádí klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dospělého skotu |

(ES) č. 1183/2006 | Nařízení Rady o klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu (= dřívější nařízení č. 1208/81) |

(EHS) č. 3220/84 | Nařízení Rady, kterým se určuje klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla prasat |

(EHS) č. 1186/90 | Nařízení Rady, kterým se rozšiřuje oblast působnosti klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu |

(EHS) č. 2137/92 | Nařízení Rady o klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla ovcí, standardní jakosti čerstvých nebo chlazených jatečně upravených těl ovcí ve Společenství a o prodloužení platnosti nařízení (EHS) č. 338/91 |

2006/0269 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 36 a 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[7],

OBSAH

ČÁST I ÚVODNÍ USTANOVENÍ 34

ČÁST II VNITŘNÍ TRH 37

HLAVA I TRŽNÍ INTERVENCE 37

KAPITOLA I VEřEJNÁ INTERVENCE A SOUKROMÉ SKLADOVÁNÍ 37

ODDÍL I OBECNÁ USTANOVENÍ 37

ODDÍL II VEŘEJNÁ INTERVENCE 39

Pododdíl I Obecná ustanovení 39

Pododdíl II Zahájení a zastavení nákupů 40

Pododdíl III Intervenční cena 41

Pododdíl IV Prodej z intervence 42

ODDÍL III SOUKROMÉ SKLADOVÁNÍ 44

Pododdíl I Povinná podpora 44

Pododdíl II Nepovinná podpora 45

ODDÍL IV SPOLEČNÁ USTANOVENÍ 47

KAPITOLA II ZVLÁšTNÍ INTERVENčNÍ OPATřENÍ 50

ODDÍL I VÝJIMEČNÁ OPATŘENÍ NA PODPORU TRHU 50

ODDÍL II OPATŘENÍ V ODVĚTVÍ OBILOVIN A RÝŽE 51

ODDÍL III OPATŘENÍ V ODVĚTVÍ CUKRU 51

ODDÍL IV PŘIZPŮSOBENÍ NABÍDKY 54

KAPITOLA III REžIMY řÍZENÍ PRODUKCE 55

ODDÍL I OBECNÁ USTANOVENÍ 55

ODDÍL II CUKR 55

Pododdíl I Přidělování a správa kvót 55

Pododdíl II Překročení kvót 57

ODDÍL III MLÉKO 59

Pododdíl I obecná ustanovení 59

Pododdíl II Přidělování a správa kvót 60

Pododdíl III Překročení kvót 65

ODDÍL IV PROCESNÍ USTANOVENÍ 68

KAPITOLA IV REžIMY PODPORY 69

ODDÍL I PODPORA PRO ZPRACOVÁNÍ 69

Pododdíl I Sušené krmivo 69

Pododdíl II Len a konopí pěstované na vlákno 71

ODDÍL II VÝROBNÍ NÁHRADA 72

ODDÍL III PODPORY V ODVĚTVÍ MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ 73

ODDÍL IV PODPORA V ODVĚTVÍ OLIV 75

ODDÍL V TABÁKOVÝ FOND SPOLEČENSTVÍ 76

ODDÍL VI ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO ODVĚTVÍ VČELAŘSKÝCH PRODUKTŮ 76

ODDÍL VII PODPORY V ODVĚTVÍ BOURCE MORUŠOVÉHO 78

HLAVA II PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE OBCHODU A PRODUKCE 78

KAPITOLA I OBCHODNÍ NORMY A PODMÍNKY PRODUKCE 78

ODDÍL I OBCHODNÍ NORMY 78

ODDÍL II PODMÍNKY PRO PRODUKCI 81

ODDÍL III PROCESNÍ PRAVIDLA 81

KAPITOLA II ORGANIZACE PRODUCENTů, MEZIOBOROVÉ ORGANIZACE A ORGANIZACE HOSPODÁřSKÝCH SUBJEKTů 82

ODDÍL I OBECNÉ ZÁSADY 82

ODDÍL II PRAVIDLA PRO MEZIOBOROVÉ ORGANIZACE V ODVĚTVÍ TABÁKU 83

ODDÍL III PROCESNÍ PRAVIDLA 84

ČÁST III OBCHOD SE TŘETÍMI ZEMĚMI 85

KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ 85

KAPITOLA II DOVOZY 85

ODDÍL I DOVOZNÍ LICENCE 85

ODDÍL II DOVOZNÍ CLA A DÁVKY 87

ODDÍL III SPRÁVA DOVOZNÍCH KVÓT 89

ODDÍL IV ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO NĚKTERÉ PRODUKTY 91

Pododdíl I Zvláštní ustanovení pro dovoz v odvětví obilovin a rýže 91

Pododdíl II Režim preferenčního dovozu pro cukr 92

Pododdíl III Zvláštní ustanovení pro dovoz konopí 93

Pododdíl IV Zvláštní ustanovení pro dovoz chmelu 94

ODDÍL V OCHRANA A AKTIVNÍ ZUŠLECHŤOVACÍ STYK 94

KAPITOLA III VÝVOZY 95

ODDÍL I VÝVOZNÍ LICENCE 95

ODDÍL II VÝVOZNÍ NÁHRADY 96

ODDÍL III SPRÁVA VÝVOZNÍCH KVÓT V ODVĚTVÍ MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ 100

ODDÍL IV ZVLÁŠTNÍ ZACHÁZENÍ PŘI DOVOZU DO TŘETÍCH ZEMÍ 101

ODDÍL V ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO ŽIVÉ ROSTLINY 101

ODDÍL VI PASIVNÍ ZUŠLECHŤOVACÍ STYK 101

ČÁST IV PRAVIDLA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE 102

KAPITOLA I PRAVIDLA VZTAHUJÍCÍ SE NA PODNIKY 102

KAPITOLA II PRAVIDLA PRO STÁTNÍ PODPORU 104

ČÁST V ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO JEDNOTLIVÁ ODVĚTVÍ 106

ČÁST VI OBECNÁ USTANOVENÍ 109

ČÁST VII PROVÁDĚCÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ PRAVIDLA 111

KAPITOLA I PROVÁDěCÍ USTANOVENÍ 111

KAPITOLA II PřECHODNÁ A ZÁVěREčNÁ USTANOVENÍ 112

vzhledem k těmto důvodům:

1. Činnost a rozvoj společného trhu se zemědělskými produkty by měly být spojeny se zavedením společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“), která má zahrnovat především společnou organizaci zemědělských trhů, jež podle článku 34 Smlouvy může mít různé podoby v závislosti na produktu.

2. Od zavedení SZP přijala Rada 21 společných organizací trhu pro každý produkt nebo skupinu produktů, na které se vztahují různá základní nařízení Rady:

3. nařízení Rady (EHS) č. 234/68 ze dne 27. února 1968 o zřízení společné organizace trhu s živými rostlinami a květinářskými produkty[8];

4. nařízení Rady (EHS) č. 827/68 ze dne 28. června 1968 o společné organizaci trhu s některými produkty uvedenými v příloze II Smlouvy[9];

5. nařízení Rady (EHS) č. 2759/75 ze dne 29. října 1975 o společné organizaci trhu s vepřovým masem[10];

6. nařízení Rady (EHS) č. 2771/75 ze dne 29. října 1975 o společné organizaci trhu s vejci[11];

7. nařízení Rady (EHS) č. 2777/75 ze dne 29. října 1975 o společné organizaci trhu s drůbežím masem[12];

8. nařízení Rady (EHS) č. 2075/92 ze dne 30. června 1992 o společné organizaci trhu se surovým tabákem[13];

9. nařízení Rady (EHS) č. 404/93 ze dne 13. února 1993 o společné organizaci trhu s banány[14];

10. nařízení Rady (ES) č. 2200/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou[15];

11. nařízení Rady (ES) č. 2201/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhů s produkty zpracovanými z ovoce a zeleniny[16];

12. nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem[17];

13. nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky[18];

14. nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem[19];

15. Nařízení Rady (ES) č. 1673/2000 ze dne 27. července 2000 o společné organizaci trhu se lnem a konopím pěstovanými na vlákno[20];

16. nařízení Rady (ES) č. 2529/2001 ze dne 19. prosince 2001 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem[21];

17. nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami[22];

18. nařízení Rady (ES) č. 1785/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s rýží[23];

19. nařízení Rady (ES) č. 1786/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu se sušenými krmivy[24];

20. nařízení Rady (ES) č. 865/2004 ze dne 29. dubna 2004 o společné organizaci trhu s olivovým olejem a stolními olivami a o změně nařízení (EHS) č. 827/68[25];

21. nařízení Rady (ES) č. 1947/2005 ze dne 23. listopadu 2005 o společné organizaci trhu s osivem a o zrušení směrnic (EHS) č. 2358/71 a (EHS) č. 1674/72[26];

22. nařízení Rady (ES) č. 1952/2005 ze dne 23. listopadu 2005 o společné organizaci trhu s chmelem a o zrušení nařízení (EHS) č. 1696/71, (EHS) č. 1037/72, (EHS) č. 879/73 a (EHS) č. 1981/82[27];

23. nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru[28].

24. Rada kromě toho přijala tři nařízení se zvláštními pravidly pro některé produkty, aniž by však pro tyto produkty stanovila společnou organizaci trhů:

25. nařízení Rady (ES) č. 670/2003 ze dne 8. dubna 2003, kterým se stanoví zvláštní opatření týkající se trhu s ethanolem zemědělského původu[29];

26. nařízení Rady (ES) č. 797/2004 ze dne 26. dubna 2004 o opatřeních ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh[30];

27. nařízení Rady (ES) č. 1544/2006 ze dne 5. října 2006 o zvláštních opatřeních na podporu chovu bource morušového[31].

28. Výše uvedená nařízení (dále jen „základní nařízení“) jsou často doplněna průvodním souborem dalších nařízení Rady. Většina základních nařízení má tutéž strukturu a mnoho společných ustanovení. To platí zejména o pravidlech pro obchod s třetími zeměmi a o obecných ustanoveních, ale do jisté míry i o pravidlech týkajících se vnitřního trhu. Základní nařízení často obsahují odlišná řešení stejných či podobných problémů.

29. Společenství již po nějakou dobu usiluje o zjednodušení právního prostředí SZP. Proto byl přijetím nařízení Rady (ES) č 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce[32], zřízen horizontální právní rámec pro všechny přímé platby, který sjednotil řadu režimů podpory do režimu jednotné platby. Tento přístup by se měl rozšířit na základní nařízení. V této souvislosti by pravidla v nich obsažená měla být sjednocena do jednotného právního rámce a tam, kde je to možné, by odvětvové přístupy měly být nahrazeny přístupy horizontálními.

30. Zjednodušení by nemělo vést ke zpochybnění politických rozhodnutí přijatých v průběhu let v rámci SZP. Toto nařízení by proto mělo být v zásadě krokem k technickému zjednodušení. Neměly by se jím rušit ani měnit stávající nástroje, pokud nejsou již zastaralé, nadbytečné nebo by neměly být vzhledem ke své povaze projednávány na úrovni Rady, ani by se jím neměly zavádět nové nástroje a opatření.

31. Vzhledem k těmto okolnostem by toto nařízení nemělo zahrnovat ty části společných organizací trhu, které jsou předmětem přezkumů politik. To se týká zejména některých částí odvětví ovoce a zeleniny, banánů a vína. Předpisy obsažené v příslušných nařízeních (EHS) č. 404/93, (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1493/1999 by proto měly být do tohoto nařízení začleněny, pouze pokud se jich samých netýkají politické reformy.

32. Na základě výše uvedených úvah by základní nařízení měla být zrušena a nahrazena jedním jednotným nařízením.

33. Společné organizace trhu v odvětví obilovin, cukru, sušených krmiv, osiva, oliv, lnu a konopí, banánů, vína, mléka a mléčných výrobků a bource morušového stanoví hospodářské roky většinou podle biologických produkčních cyklů každého z těchto produktů. Pro společné organizace trhu v odvětví ovoce a zeleniny a produktů z nich zpracovaných má Komise pravomoc stanovit hospodářské roky, neboť produkční cykly těchto produktů se do značné míry liší a v některých případech není nutné hospodářský rok stanovit. Hospodářské roky stanovené v uvedených odvětvích a pravomoc Komise stanovit hospodářské roky v odvětví ovoce a zeleniny a produktů z nich zpracovaných by proto měly být začleněny do tohoto nařízení.

34. V zájmu stability trhů a zajištění přiměřené životní úrovně zemědělců byl současně se zavedením režimů přímých podpor vytvořen odlišný režim cenové podpory v různých odvětvích s ohledem na různé potřeby v každém z těchto odvětví a zároveň s ohledem na jejich vzájemnou závislost. Tato opatření mají podobu veřejné intervence nebo vyplácení podpory soukromému skladování produktů v odvětví obilovin, rýže, cukru, oliv, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků a vepřového, skopového a kozího masa. Vzhledem k cílům tohoto nařízení je proto třeba zachovat opatření cenové podpory tam, kde jsou uvedena v nástrojích tak, jak byla vytvořena v minulosti, aniž by došlo k podstatným změnám ve srovnání s předchozím právním stavem.

35. Z důvodů jasnosti a průhlednosti by ustanovení vztahující se na tato opatření měla být součástí společné osnovy, měla by však dále sledovat politiku, jíž se řídí jednotlivá odvětví. Za tímto účelem je třeba rozlišovat mezi referenčními cenami a intervenčními cenami.

36. Společné organizace trhu v odvětví obilovin, hovězího a telecího masa a mléka a mléčných výrobků obsahují ustanovení, podle nichž Rada může v souladu s postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy měnit cenové úrovně. S ohledem na citlivost cenových soustav by měla být tato možnost nadále uvedena. Protože se však tato možnost netýká jen výše uvedených odvětví, měla by být rozšířena na všechna odvětví, na která se toto nařízení vztahuje.

37. Aby bylo možné získat spolehlivé informace o cenách cukru na trzích Společenství, měl by být do tohoto nařízení začleněn systém zaznamenávání cen obsažený ve společné organizaci trhu s cukrem, na jehož základě se stanoví úroveň tržních cen bílého cukru.

38. Ve snaze nedopustit, aby se systém intervencí v oblasti obilovin, rýže, másla a sušeného odstředěného mléka stal sám o sobě odbytištěm, měla by být zachována možnost stanovit zahájení veřejné intervence pouze v určitých obdobích roku. U produktů z hovězího a telecího masa a másla by zahájení a ukončení veřejné intervence mělo záviset na úrovni tržních cen v určitém období. Pokud jde o odvětví rýže a cukru, mělo by být zachováno omezení množství, která je možno v rámci veřejné intervence nakupovat. Pokud jde o máslo a sušené odstředěné mléko, je potřeba zachovat pravomoc Komise pozastavit běžný nákup, jakmile je dosaženo určitého množství, nebo pokud je potřeba nahradit ho nákupem podle nabídkového řízení.

39. Cenová úroveň, na níž by měl nákup v rámci veřejné intervence probíhat („intervenční cena“), byla v minulosti ve společných organizacích trhů s obilovinami, rýží a s hovězím a telecím masem snížena a stanovena spolu se zavedením režimů přímé podpory v těchto odvětvích. Podpora podle těchto režimů a intervenční cena spolu tudíž úzce souvisejí. Intervenční cena pro produkty z odvětví mléka a mléčných výrobků byla stanovena s ohledem na potřebu podpořit spotřebu produktů tohoto odvětví a zlepšit jejich konkurenceschopnost. V odvětví rýže a cukru byly ceny stanoveny tak, aby přispěly ke stabilizaci trhu v případech, kdy tržní cena v daném hospodářském roce klesne pod úroveň referenční ceny stanovené pro následující hospodářský rok. Tato politická rozhodnutí Rady zůstávají nadále v platnosti.

40. Cenové úrovně v odvětvích rýže a cukru byly doposud stanovovány pro produkty standardní jakosti podle definice Rady. S ohledem na technickou povahu tohoto pojmu je vhodné převést pravomoc definovat standardní jakosti na Komisi. Při definování tohoto pojmu by se Komise měla řídit zejména tržními a obchodními podmínkami dotčených produktů.

41. Tak jako v dřívějších společných organizacích trhu by toto nařízení mělo stanovit možnost nakládání s těmito produkty nakoupenými v rámci veřejné intervence. Tato opatření by měla být přijata takovým způsobem, aby nedocházelo k narušení trhu a aby byl zajištěn rovný přístup ke zboží a rovné jednání s kupujícími.

42. Díky svým intervenčním zásobám různých zemědělských produktů má Společenství možnost významně přispět ke zlepšení situace svých nejchudších občanů. Je v zájmu Společenství trvale tuto možnost využívat a zavedením vhodných opatření dosáhnout snížení těchto zásob na běžnou úroveň. V duchu těchto úvah doposud stanovovalo podmínky rozdělování potravin dobročinnými organizacemi nařízení Rady (EHS) č. 3730/87 ze dne 10. prosince 1987, kterým se stanoví obecná pravidla pro dodávky potravin z intervenčních zásob organizacím pověřeným jejich rozdělením nejchudším osobám ve Společenství[33]. Toto důležité sociální opatření, které může mít pro příjemce podstatnou hodnotu, by mělo být zachováno a začleněno do rámce tohoto nařízení.

43. Ve snaze přispět k vyváženosti trhu s mlékem a stabilizaci tržních cen obsahuje společná organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky ustanovení o poskytování podpory soukromému skladování, pokud jde o některé produkty z másla a sýra. Komisi byla mimo to svěřena pravomoc rozhodnout o poskytnutí podpory soukromému skladování některých dalších produktů ze sýra a bílého cukru, některých druhů olivového oleje a některých produktů z hovězího a telecího masa, sušeného odstředěného mléka a vepřového, skopového a kozího masa. Vzhledem k účelu tohoto nařízení by tato opatření měla být zachována a začleněna do tohoto nařízení.

44. Podle základních nařízení pro odvětví hovězího a telecího masa, vepřového masa a skopového a kozího masa byly stanoveny stupnice Společenství pro třídění jatečně upravených těl. Tyto režimy mají zásadní význam pro zaznamenávání cen a uplatňování intervenčních opatření v odvětví hovězího, telecího a vepřového masa. Navíc se díky nim daří zlepšovat průhlednost trhu. Tyto režimy třídění jatečních těl by měly být zachovány. Vzhledem k jejich technické povaze se zdá být vhodné pověřit Komisi nezbytnými pravomocemi k přijímání příslušných pravidel na základě kritérií, která tvoří osnovu stávajících režimů.

45. Omezení volného oběhu vyplývající z opatření, jejichž cílem je zabránit šíření chorob zvířat, by mohlo působit těžkosti na trhu s některými produkty v jednom nebo více členských státech. Zkušenosti ukazují, že vážná narušení trhu, jako je významný pokles spotřeby nebo cen, lze přičíst ztrátě důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti nebo zdraví zvířat.

46. Proto by do tohoto nařízení měla být za stejných podmínek, za jakých platila dosud, začleněna výjimečná opatření na ochranu trhu stanovená v příslušných společných organizacích trhu s hovězím a telecím masem, mlékem a mléčnými výrobky, vepřovým masem, vejci a drůbeží. Tato výjimečná opatření na podporu trhu by měla být přijata Komisí a měla by se přímo týkat zdravotních a veterinárních opatření přijatých v rámci boje proti šíření chorob, nebo by z nich měla vyplývat. Tato opatření mohou být přijata na žádost členských států, aby nedocházelo k vážným narušením dotčených trhů.

47. Možnost Komise přijímat zvláštní intervenční opatření, stanovená v příslušných společných organizacích trhů s obilovinami a rýží, jestliže se to ukáže být nezbytné v zájmu účinné reakce na hrozbu narušení trhu v odvětví obilovin a zabránění rozsáhlému použití veřejné intervence v odvětví rýže v některých regionech Společenství nebo v zájmu nahrazení nedostatku neloupané rýže v důsledku přírodních katastrof, by měla být v tomto nařízení zachována.

48. Pro cukrovou řepu podléhající kvótám by měla být stanovena minimální cena odpovídající standardní jakosti, aby byla zajištěna přiměřená životní úroveň pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny ve Společenství. Standardní jakost cukrové řepy podléhající kvótám je prozatím stanovena v příloze I nařízení (ES) č. 318/2006. Vzhledem k vysoce technické povaze těchto ustanovení by bylo vhodnější zabývat se těmito otázkami na úrovni Komise.

49. K zajištění spravedlivé vyváženosti práv a povinností cukrovarnických podniků a pěstitelů cukrové řepy jsou třeba specifické nástroje. Proto by standardní ustanovení upravující smluvní vztahy mezi odběrateli a prodejci cukrové řepy obsažená doposud ve společné organizaci trhu s cukrem měla být převedena do tohoto nařízení. Podrobné podmínky byly dosud stanoveny ve společné organizaci trhu s cukrem v příloze II nařízení (ES) č. 318/2006. Vzhledem k vysoce technické povaze těchto ustanovení by bylo vhodnější zabývat se těmito otázkami na úrovni Komise.

50. S ohledem na rozmanitost přírodních, hospodářských a technických poměrů je obtížné stanovit pro celé Společenství jednotné podmínky nákupu cukrové řepy. Mezioborové dohody mezi sdruženími pěstitelů cukrové řepy a cukrovarnickými podniky již existují. Rámcová ustanovení by proto měla pouze stanovit minimální záruky požadované jak pěstiteli cukrové řepy, tak cukrovarnickým průmyslem k zajištění řádné činnosti trhu s cukrem s možností odchýlit se od některých pravidel v rámci mezioborových dohod.

51. S cílem přispět k financování výdajů v rámci společné organizace trhu v odvětví cukru by měla být uplatněna výrobní dávka.

52. Za účelem zachování strukturální rovnováhy trhů s cukrem na cenové úrovni blízké referenční ceně by Komise měla mít možnost rozhodnout o stažení cukru z trhu na dobu potřebnou k obnovení rovnováhy na trhu.

53. Společné organizace trhu v odvětví živých rostlin, hovězího a telecího masa, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec a drůbeže stanoví možnost přijetí některých opatření usnadňujících přizpůsobení nabídky požadavkům trhu. Taková opatření mohou přispět ke stabilizaci trhů a zajištění přiměřených životních podmínek dotčených zemědělců. S ohledem na cíle tohoto nařízení by tato možnost měla být zachována. V souladu s těmito ustanoveními může Rada postupem podle článku 37 Smlouvy přijmout obecná pravidla týkající se takových opatření. Cíle vytýčené těmito opatřeními jsou jasně stanovené a současně vymezují povahu opatření, která mohou být přijata. Není proto třeba, aby Rada přijímala další obecná pravidla, a není již třeba je stanovovat.

54. V odvětví cukru a mléka a mléčných výrobků bylo po mnoho let základním nástrojem tržní politiky množstevní omezení stanovené v nařízení (ES) č. 318/2006 a nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků[34]. Důvody, které v minulosti vedly Společenství k přijetí systémů výrobních kvót v obou odvětvích, stále trvají. Vzhledem k tomu, že systém kvót na cukr byl přímo zakotven v nařízení (ES) č. 318/2006[35], byl odpovídající systém v odvětví mléka prozatím upraven zvláštním právním aktem, jmenovitě nařízením (ES) č. 1788/2003. Vzhledem k zásadnímu významu těchto režimů a cílů vytýčených tímto nařízením je tudíž vhodné začlenit příslušná ustanovení do tohoto nařízení, aniž by v porovnání s předchozím právním stavem došlo k podstatným změnám v těchto režimech a jejich provozních postupech.

55. Režim kvót na cukr uvedený v tomto nařízení by měl obsahovat opatření stanovená v nařízení (ES) č. 318/2006, a zejména zachovat právní postavení kvót, pokud systém kvót v souladu s judikaturou Soudního dvora představuje mechanismus regulace trhu v odvětví cukru, jehož účelem je zajistit dosažení cílů veřejného zájmu.

56. Toto nařízení by proto rovněž mělo umožnit Komisi upravit kvóty na udržitelnou úroveň poté, kdy v roce 2010 zanikne restrukturalizační fond založený nařízením Rady (ES) č. 320/2006 ze dne 20. února 2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství[36].

57. Protože je třeba umožnit jednotlivým členským státům jistou pružnost ve vztahu k strukturálním změnám ve zpracovatelském průmyslu a v odvětví pěstování cukrové řepy a cukrové třtiny v době, kdy mají být uplatňovány kvóty, mělo by být členským státům umožněno měnit v určitých mezích kvóty podniků, aniž by byla omezena činnost restrukturalizačního fondu jakožto nástroje.

58. Aby nedocházelo k narušení trhu s cukrem přebytky cukru, měla by mít Komise podle určitých kritérií možnost stanovit podmínky pro převod přebytkového cukru, přebytkové isoglukosy nebo přebytkového inulinového sirupu do následujícího hospodářského roku, v němž bude považován za výrobu v rámci kvót tohoto roku. Kromě toho, pokud nejsou pro určitá množství splněny platné podmínky, měl by být pro přebytek stanoven poplatek, aby nedošlo k hromadění těchto množství ohrožujících situaci na trhu.

59. V souladu s účelem tohoto nařízení by struktura mléčné kvóty měla odpovídat struktuře ustanovení kvóty na cukr. Proto by se pravidla pro mléko neměla nadále odvozovat od povinnosti platit doplňkovou dávku v případě, že dojde k překročení vnitrostátního referenčního množství, nýbrž od stanovení vnitrostátních kvót, které v případě překročení vyžadují vybírání poplatku z přebytku.

60. Režim mléčných kvót by v podstatě měl být vypracován podle nařízení (ES) č. 1788/2003. Mělo by být zejména zachováno rozlišení mezi dodávkami a přímým prodejem a režim by měl být uplatňován na základě individuálního reprezentativního obsahu tuku a vnitrostátního referenčního obsahu tuku. Zemědělcům by mělo být za určitých podmínek povoleno dočasně převádět své kvóty. Třebaže by měla být zachována zásada, že pokud je zemědělský podnik prodán, pronajat nebo převeden v rámci dědictví, převede se odpovídající kvóta na nabyvatele, nájemce nebo dědice spolu s příslušným pozemkem, měly by být stanoveny některé výjimky ze zásady, že referenční množství jsou vázána na zemědělské podniky, aby bylo možné pokračovat v restrukturalizaci výroby mléka a zlepšování životních podmínek. Podle jednotlivých způsobů převodu referenčních množství a na základě objektivních kritérií je třeba členským státům povolit, aby mohly začlenit část převáděných množství do vnitrostátní rezervy.

61. Poplatek z přebytku je nutné stanovit v odrazující výši a členské státy ji musí uhradit, jakmile je překročeno vnitrostátní referenční množství. Členský stát pak musí částku, kterou je třeba zaplatit, rozdělit mezi producenty, kteří se na tomto překročení podíleli. Ti by pak na základě pouhé skutečnosti, že překročili své disponibilní množství, měli být členskému státu odpovědni za to, že uhradí svůj podíl na poplatku. Členské státy uhradí Evropskému zemědělskému záručnímu fondu (EZZF) dávku odpovídající překročení jejich vnitrostátního referenčního množství, sníženou o paušální částku ve výši 1 %, aby tak byly zohledněny případy úpadku nebo definitivní neschopnosti některých producentů uhradit svůj podíl dávky uložené k úhradě.

62. Podle čl. 34 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky[37] se výnosy plynoucí z uplatňování doplňkových dávek v odvětví mléka a mléčných výrobků považují za „účelově vázané příjmy“, které se převádějí do rozpočtu Společenství a v případě opětovného použití se použijí výhradně na financování výdajů z EZZF nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Článek 22 nařízení (ES) č. 1788/2003, podle kterého se výnosy z dávek považují za součást intervenčních opatření určených ke stabilizaci zemědělských trhů a použijí se k financování výdajů v odvětví mléka, se tudíž stal bezpředmětným a toto nařízení ho nepřejímá.

63. Různé organizace trhu stanoví různé druhy režimů podpor.

64. Společné organizace trhu se sušenými krmivy a lnem a konopím zavedly v těchto odvětvích podporu pro zpracování jako prostředek k řízení vnitřního trhu v dotčených odvětvích.

65. S ohledem na zvláštní podmínky na trhu s obilovinami a bramborovým škrobem obsahovala společná organizace trhu pro obiloviny ustanovení, která v případě nutnosti umožňovala poskytování výrobních náhrad. Výrobní náhrady musí být koncipovány tak, aby základní produkty užívané dotyčným odvětvím byly pro něj dostupné za cenu nižší, než je cena vyplývající z uplatnění společných cen. Společná organizace trhu s cukrem stanovila možnost poskytování výrobních náhrad v případech, kdy s ohledem na výrobu některých průmyslových, chemických nebo farmaceutických produktů nastane potřeba přijmout opatření k zajištění dostupnosti některých produktů z cukru.

66. Finanční prostředky Společenství v poměrné výši přímé podpory, kterou členské státy mohou podle čl. 110i odst. 4 nařízení (ES) č. 1782/2003 zadržet, jsou určeny jako motivace pro organizace schválených hospodářských subjektů k vypracování akčních programů s cílem zlepšit kvalitu produkce olivového oleje a stolních oliv. V tomto ohledu společná organizace trhu s olivovým olejem a stolními olivami stanovila, že podpora Společenství bude přidělována podle důležitosti opatření prováděných v rámci dotyčných akčních programů.

67. K dosažení rovnováhy na trhu s mlékem a ke stabilizaci tržních cen u mléka a mléčných výrobků by měla být přijata opatření ke zvýšení odbytu mléčných výrobků. Společná organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky proto stanovila poskytování podpor pro uvádění na trh některých mléčných výrobků, které mají zvláštní užití a určení. Tato společná organizace trhu dále stanovila, že ke zvýšení spotřeby mléka u mladé generace se Společenství může podílet na úhradě výdajů vzniklých při poskytování podpory na dodávky mléka žákům do škol.

68. S ohledem na provádění různých opatření v odvětví tabáku byl nařízením (EHS) č. 2075/92 založen Tabákový fond Společenství, financovaný některými srážkami z režimů podpor. Rok 2007 bude poslední, v němž Tabákový fond Společenství bude moci využívat srážky z režimu podpor stanovené v hlavě IV kapitole 10c nařízení (ES) č. 1782/2003. Třebaže financování fondu skončí před vstupem tohoto nařízení v platnost, ustanovení článku 13 nařízení (EHS) č. 2075/92 by měla být zachována jako právní základ víceletých programů, které mohou být financovány z Tabákového fondu Společenství.

69. Včelařství jako zemědělské odvětví se vyznačuje rozdílností podmínek produkce a výnosů a rozptýlením a rozmanitostí hospodářských subjektů, a to jak v oblasti produkce, tak v jednotlivých fázích uvádění na trh. Kromě toho je vzhledem k rozšíření varroázy v několika členských státech v posledních letech a vzhledem k problémům, které tato choroba způsobuje v produkci medu, nadále nezbytný zásah Společenství, protože varroázu nelze úplně vymýtit a je třeba ji ošetřovat schválenými produkty. Za těchto okolností a v zájmu zlepšení produkce a uvádění včelařských produktů na trh ve Společenství je třeba vypracovat každé tři roky vnitrostátní programy, které zahrnují technickou pomoc, kontrolu varroázy, racionalizaci sezonních přesunů včelstev, řízení obnovy včelstev ve Společenství a spolupráci na výzkumných programech v oblasti včelařství a včelařských produktů s cílem zlepšit obecné podmínky včelařské produkce a uvádění včelařských produktů na trh. Na financování těchto vnitrostátních programů by se mělo Společenství podílet.

70. Nařízení (ES) č. 1544/2006 nahradilo všechny vnitrostátní podpory pro bource morušového režimem Společenství na podporu chovu bource morušového formou pevně stanovené částky pro každý používaný box s vajíčky.

71. Protože politické úvahy, které vedly k zavedení výše uvedených režimů, zůstávají v platnosti, všechny tyto režimy podpor je třeba začlenit do rámce tohoto nařízení.

72. Použití obchodních norem pro zemědělské produkty může přispět ke zlepšení hospodářských podmínek produkce a obchodování, jakož i jakosti těchto produktů. Použití takových norem je proto v zájmu producentů, obchodníků i spotřebitelů. Z těchto důvodů byly v rámci společných organizací trhu s banány, olivami, živými rostlinami, vejci a drůbeží zavedeny obchodní normy vztahující se zejména na jakost, třídění, hmotnost, určování velkosti, balení, obaly, skladování, přepravu, obchodní úpravu a označování. Tento přístup je třeba zachovat i v tomto nařízení.

73. Podle společných organizací trhu s olivovým olejem a stolními olivami a banány byla Komise pověřena přijetím ustanovení o obchodních normách. Vzhledem k jejich vysoce technické povaze a potřebě neustále zvyšovat jejich účinnost a přizpůsobovat je vyvíjející se obchodní praxi se zdá být vhodné rozšířit tento přístup na ostatní dotčená odvětví a stanovit kritéria, která musí Komise zohlednit při určování příslušných pravidel. Mimo to bude možná třeba přijmout zvláštní opatření, zejména nejnovější analytické metody a jiná opatření k určení povahy dotčených norem, aby nedocházelo k zneužívání, pokud jde o jakost a původ produktů nabízených spotřebitelům, a zásadním narušením trhů, které z toho mohou vyplývat.

74. Byly zavedeny některé právní nástroje, jimiž se řídí uvádění mléka, mléčných výrobků a jiných tuků na trh a jejich označování. Jejich cílem je zlepšit postavení mléka a mléčných výrobků na trhu a zároveň zajistit rovné podmínky hospodářské soutěže pro roztíratelné tuky mléčného i nemléčného původu tak, aby z nich měli prospěch producenti i spotřebitelé. Pravidla obsažená v nařízení Rady (EHS) č. 1898/87 ze dne 2. července 1987 o ochraně označení používaných při uvádění mléka a mléčných výrobků na trh[38] jsou zaměřena na ochranu spotřebitele a vytvoření podmínek hospodářské soutěže mezi mléčnými výrobky a konkurenčními produkty v oblasti určování, označování a reklamy, jež zabrání jakémukoliv zkreslenému výkladu. Nařízení Rady (ES) č. 2597/97 ze dne 18. prosince 1997, kterým se stanoví doplňující pravidla společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky pro konzumní mléko[39], stanoví pravidla, jejichž cílem je zaručit vysokou jakost konzumního mléka a produktů, která odpovídají potřebám a přáním spotřebitelů, stabilizují tak dotčený trh a nabízejí spotřebiteli konzumní mléko vysoké kvality. Nařízení Rady (ES) č. 2991/94 ze dne 5. prosince 1994, kterým se stanovují normy pro roztíratelné tuky[40], stanoví obchodní normy pro dotčené mléčné a nemléčné produkty s jasnou a jednoznačnou klasifikací, doplněné pravidly o označování. V souladu s cíli tohoto nařízení by tato pravidla měla být zachována.

75. Je třeba dodržovat v rámci Společenství politiku jakosti, jak tomu bylo již v případě společné organizace trhu s chmelem, a to prostřednictvím ustanovení o ověřování a prostřednictvím pravidel, která v zásadě zakazují uvádět na trh produkty, kterým nebyla vydána ověřovací listina původu, nebo dovezené produkty, které nesplňují odpovídající znaky jakosti.

76. Označení a definice olivového oleje a název jsou základním prvkem tržního řádu, neboť stanoví normy jakosti a poskytují spotřebitelům odpovídající informace o produktu.

77. Jeden z výše uvedených režimů podpory přispívající k rovnováze trhu s mlékem a mléčnými produkty a stabilizaci tržních cen v tomto odvětví obsahuje režim podpory na zpracování sušeného odstředěného mléka na kasein a kaseináty, který byl prozatím uvedený v článku 12 nařízení (ES) č. 1255/1999. Nařízení Rady (EHS) č. 2204/90 ze dne 24. července 1990, kterým se stanoví doplňující obecná pravidla společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, pokud jde o sýry[41], zavedlo pravidla týkající se použití kaseinu a kaseinátů ve výrobě sýrů s cílem zabránit nepříznivým účinkům, které by mohl tento režim podpory vyvolat, zohlednit možnost snadného poškození sýra při záměně postupu při používání kaseinu a kaseinátů, a stabilizovat tak trh. Tato pravidla je třeba začlenit do tohoto nařízení.

78. Zpracování některých zemědělských surovin na ethanol zemědělského původu je úzce spjato s hospodařením s uvedenými surovinami. Může velkou měrou přispět ke zhodnocení uvedených surovin: toto zpracování má jednak zcela zvláštní hospodářský a sociální význam pro ekonomiku některých regionů Společenství a jednak představuje nezanedbatelnou část příjmů producentů těchto surovin. Umožňuje rovněž likvidaci produktů neuspokojivé jakosti a krátkodobých přebytků, které mohou v některých odvětvích působit dočasné problémy.

79. V odvětvích chmelu, oliv, tabáku a bource morušového se zavádějí některé politické instrumenty soustředěním činnosti na různé typy organizací, zejména s ohledem na stabilizaci trhů a zlepšení a poskytování záruk jakosti produktů, kterých se toto společné úsilí týká. Ustanovení, kterými se systém organizací až dosud řídil, je založený na organizacích uznávaných členskými státy, nebo za jistých podmínek Komisí, a to podle ustanovení, která Komise přijme. Tento systém je třeba zachovat a dosud platná ustanovení by měla být harmonizována.

80. Pro posílení určitých činností mezioborových organizací, které jsou předmětem zvláštního zájmu ve vztahu k platným pravidlům společné organizace trhu s tabákem, je třeba za určitých předpokladů počítat s možností rozšíření pravidel, jež tyto organizace vydaly pro své členy, na všechny producenty nebo seskupení, i když nejsou jejich členy, v jednom nebo několika regionech. Stejný postup by měl být uplatněn i na jiné činnosti uznaných mezioborových organizací, které jsou pro odvětví tabáku zajímavé z obecně hospodářského či technického hlediska a mohly by být prospěšné pro všechny jedince působící v daném oboru. Podmínkou je úzká spolupráce mezi členskými státy a Komisí. Komise by měla mít trvalé kontrolní pravomoci, zejména ty, které se týkají dohod uzavřených těmito organizacemi a postupů jimi přijatých ve vzájemné shodě.

81. K vytvoření jednotného trhu ve Společenství je třeba zavést obchodní režim na vnějších hranicích Společenství. Tento obchodní režim by měl zahrnovat dovozní cla a vývozní náhrady a měl by v zásadě stabilizovat trh Společenství. Obchodní režim by měl být založen na závazcích přijatých v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání.

82. Sledování objemu obchodování se zemědělskými produkty se třetími zeměmi ve společných organizacích trhu v odvětvích obilovin, rýže, cukru, osiva, oliv, lnu a konopí, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbežího masa, živých rostlin a ethanolu v oblasti dovozu i vývozu dosud podléhalo buď režimu povinných licencí, nebo režimům, v jejichž rámci měla Komise právo zavést licenční požadavky.

83. Sledování obchodních toků je především záležitost řízení, a proto je třeba postupovat pružně. Z těchto důvodů a vzhledem ke zkušenostem se společnými organizacemi trhu tam, kde rozhodováním o udělování licencí již byla pověřena Komise, ze zdá být vhodné rozšířit tento postup na všechna odvětví, v nichž se dovozní a vývozní licence používají. Při rozhodování o zavedení licenčních požadavků by měla Komise přihlížet k nezbytnosti dovozních licencí pro řízení dotčených trhů, a zejména pro sledování dovozu daných produktů.

84. Cla na zemědělské produkty v rámci dohod Světové obchodní organizace (WTO) jsou z větší části stanovena ve společném celním sazebníku. U některých produktů v odvětví obilovin a rýže je však v důsledku zavedení dodatečných mechanismů nutné stanovit možnost přijmout odchylky.

85. Aby bylo možné vyloučit nebo potlačit nepříznivé dopady, které by na trh Společenství mohl mít dovoz některých zemědělských produktů, měl by dovoz těchto produktů podléhat po splnění určitých podmínek dodatečnému clu.

86. Za určitých předpokladů by Komise měla být oprávněna otevřít a spravovat celní kvóty vyplývající z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou nebo z jiných právních aktů Rady.

87. Cílem nařízení Rady (EHS) č. 2729/75 ze dne 29. října 1975 o dovozních dávkách použitelných pro směsi obilovin, rýže a zlomkové rýže[42] je zajistit správnou funkci celního režimu v případě dovozu směsí obilovin, rýže a zlomkové rýže. Tato pravidla by měla být zahrnuta do tohoto nařízení.

88. Společenství uzavřelo několik ujednání o preferenčním přístupu na trhu se třetími zeměmi, která těmto zemím umožňují vyvážet za příznivých podmínek do Společenství třtinový cukr. Je proto nezbytné vyhodnotit potřebu rafinerií v souvislosti s cukrem určeným k rafinaci a vyhradit za určitých podmínek dovozní licence specializovaným zařízením, která využívají značná množství dováženého surového třtinového cukru a která jsou považována za rafinerie Společenství zabývající se výhradně rafinací.

89. Aby ilegální pěstování konopí nenarušilo činnost společné organizace trhu s konopím pěstovaným na vlákno, měla by být zavedena kontrola dovozů konopí a semen konopí, která zaručí, že příslušné produkty poskytují určité záruky, pokud jde o obsah tetrahydrokannabinolu. Mimo to by měl být pro dovoz semen konopí, která nejsou určena k výsevu, zaveden režim kontrol, který předpokládá režim schvalování příslušných dovozců.

90. Pokud jde o produkty v odvětví chmelu, uplatňuje se v celém Společenství politika jakosti. V případě dovážených produktů je třeba zajistit, aby byly dováženy pouze produkty splňující odpovídající minimální znaky jakosti.

91. Celní režim umožňuje obejít se bez jakýchkoliv dalších ochranných opatření na vnějších hranicích Společenství: Systém vnitřního trhu a systém cel se však za mimořádných okolností mohou ukázat jako nedostatečné. V takových případech by Společenství mělo být schopno přijmout neprodleně veškerá nezbytná opatření, aby trh Společenství nebyl ponechán bez ochrany proti narušením, která by mohla nastat. Tato opatření by měla být v souladu s mezinárodními závazky Společenství.

92. K zajištění správné činnosti společných organizací trhu, a zejména ve snaze předejít narušení trhů společné organizace trhu s mnoha produkty obvykle stanoví možnost vyloučit používání režimu aktivního nebo pasivního zušlechťovacího styku. Tuto možnost je třeba zachovat. Zkušenosti mimo to ukazují, že má-li tento nástroj řízení trhu dosáhnout svého cíle, je obvykle třeba ho použít bez velkého otálení. V některých odvětvích je proto Komise pověřena příslušnými pravomocemi. Tento přístup je třeba rozšířit i do ostatních dotčených odvětví.

93. Možnost poskytnout při vývozu do třetích zemí náhrady, které jsou založeny na rozdílu mezi cenami uvnitř Společenství a cenami na světovém trhu a které nepřekročí míru stanovenou závazky Společenství v rámci WTO, by měla sloužit k zajištění účasti Společenství na mezinárodním obchodu s některými produkty, na něž se vztahuje toto nařízení. Subvencovaný vývoz by měl podléhat omezením, pokud jde o hodnotu a množství.

94. Dodržování omezení týkajících se hodnoty by mělo být zajištěno při stanovení vývozních náhrad sledováním plateb podle předpisů vztahujících se k EZZF. Sledování lze usnadnit povinným předběžným stanovením vývozních náhrad a v případě rozlišených náhrad možností změnit stanovené místo určení v rámci jedné zeměpisné oblasti, na kterou se vztahuje jednotná sazba vývozní náhrady. V případě změny místa určení by měla být vyplacena vývozní náhrada použitelná pro skutečné místo určení, avšak maximálně ve výši částky použitelné pro předem stanovené místo určení.

95. Dodržování množstevních omezení by mělo být zajištěno spolehlivým a účinným systémem sledování. Proto je třeba podmínit poskytnutí vývozních náhrad předložením vývozní licence. Vývozní náhrady v rámci dostupných omezení by měly být poskytovány podle konkrétní situace jednotlivých produktů. Odchylky od tohoto pravidla by měly být povoleny pouze u zpracovaných produktů, které nejsou uvedeny v příloze I Smlouvy a na které se nevztahují omezení objemu. Je třeba stanovit možnost odchýlit se od přísného dodržování pravidel pro řízení v případě, že při vývozu s náhradami pravděpodobně nedojde k překročení stanoveného množství.

96. V případě vývozu živého skotu je třeba umožnit poskytování a proplácení vývozních náhrad pouze tehdy, pokud jsou dodržována ustanovení právních předpisů Společenství vztahujících se na dobré životní podmínky zvířat, zejména těch, které se týkají ochrany zvířat během přepravy.

97. Zemědělské produkty mohou být v některých případech předmětem zvláštního zacházení při dovozu do třetích zemí, pokud odpovídají určitým specifikacím a/nebo cenovým podmínkám. K zajištění správného uplatňování systému je nezbytná administrativní spolupráce mezi orgány třetí země dovozu a orgány Společenství. K tomuto účelu mají být produkty vybaveny potvrzením vystaveným ve Společenství.

98. Zvláštní hospodářský význam má pro Společenství vývoz květinových cibulí do třetích zemí. Pokračování a rozvoj tohoto vývozu může být zajištěn stabilizací cen v tomto obchodě. Proto by mělo být pro příslušné produkty přijato ustanovení týkající se minimálních vývozních cen.

99. Podle článku 36 Smlouvy se ustanovení kapitoly Smlouvy týkající se pravidel hospodářské soutěže vztahují na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty pouze v rozsahu, který podle čl. 37 odst. 2 a 3 a způsobem v něm stanoveným vymezí Rada. V různých společných organizacích trhu byla ustanovení o státní podpoře většinou prohlášena za použitelná. Zejména uplatňování předpisů Smlouvy, které se vztahují na podniky, bylo kromě toho stanoveno v nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 ze dne 24. července 2006 o použití určitých pravidel hospodářské soutěže na produkci zemědělských produktů a obchod s nimi[43]. V souladu s cílem vytvořit jednotný soubor pravidel tržní politiky je třeba začlenit dotyčná ustanovení do tohoto nařízení.

100. Pravidla hospodářské soutěže vztahující se na dohody, rozhodnutí a jednání uvedená v článku 81 Smlouvy a na zneužívání dominantního postavení by se měla vztahovat na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty, pokud jejich použití nebrání činnosti vnitrostátních organizací zemědělských trhů nebo neohrožuje naplňování cílů SZP.

101. Zvláštní pozornost je vhodná v případě organizací zemědělců, jejichž cílem je zejména společná produkce, obchod se zemědělskými produkty nebo využívání společných zařízení, pokud tato společná činnost nebrání soutěži nebo neohrožuje dosahování cílů uvedených v článku 33 Smlouvy.

102. Aby nedošlo k ohrožení rozvoje SZP a byla zajištěna právní jistota a nediskriminační zacházení s dotyčnými podniky, je třeba, aby Komise měla výlučnou pravomoc podléhající přezkoumání Soudního dvora stanovit, zda dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v článku 81 Smlouvy jsou v souladu s cíli SZP.

103. Řádná činnost jednotného trhu založeného na systému společných cen by byla ohrožena poskytováním vnitrostátní podpory. Ustanovení Smlouvy, která upravují státní podporu, by se proto obecně měla vztahovat na produkty, na něž se vztahuje toto nařízení. Za určitých podmínek by měly být povoleny výjimky. Je však třeba, pokud se použijí takové výjimky, aby Komise měla právo vypracovat seznam stávajících, nových nebo navrhovaných vnitrostátních podpor, náležitě upozornit členské státy a navrhnout jim vhodná řešení.

104. Finsko a Švédsko mohou od svého přistoupení vzhledem ke svým konkrétním hospodářským podmínkám chovu sobů, produkce produktů z nich a jejich uvádění na trh poskytovat v tomto směru příslušné podpory. Vzhledem ke svým zvláštním klimatickým podmínkám může Finsko kromě toho po schválení Komisí poskytovat podporu pro určitá množství osiva a obilného osiva, které je produkováno pouze ve Finsku. Tyto výjimky je třeba zachovat.

105. V členských státech s významným snížením kvót na cukr budou pěstitelé cukrové řepy čelit v souvislosti s přizpůsobením zvláště závažným obtížím. V takových případech nebude přechodná podpora pro pěstitele cukrové řepy [stanovená v hlavě IV kapitole 10f nařízení (ES) č. 1782/2003] stačit k úplnému řešení jejich potíží. Členským státům, které snížily své kvóty o více než 50 %, by tedy mělo být v období uplatňování přechodné podpory Společenství povoleno poskytnout pěstitelům cukrové řepy státní podporu. Aby členské státy nepřekračovaly při poskytování státní podpory potřeby svých pěstitelů cukrové řepy, mělo by stanovení celkové výše příslušné státní podpory podléhat schválení Komisí, s výjimkou Itálie, u níž se maximální částka v souvislosti s přizpůsobením se podmínkám po reformě trhu u pěstitelů cukrové řepy s nejvyššími výnosy může předběžně stanovit na 11 EUR za tunu vyprodukované cukrové řepy. Vzhledem ke specifickým obtížím, které lze v Itálii očekávat, je nadto třeba stanovit opatření umožňující pěstitelům cukrové řepy přímo či nepřímo využívat poskytované státní podpory.

106. Vedle všeobecných účinků reformy v odvětví cukru působí ve Finsku nepříznivě na pěstování cukrové řepy i zvláštní geografické a klimatické podmínky. Proto je třeba stanovit opatření opravňující tento členský stát k trvalému poskytování státní podpory v přiměřené výši pěstitelům cukrové řepy.

107. Vzhledem ke zvláštní situaci Německa, kde velký počet malých producentů alkoholu využívá v současnosti vnitrostátních podpor podle zvláštních podmínek německého alkoholového monopolu, je nezbytné umožnit na omezené období další poskytování těchto podpor. Je rovněž třeba stanovit, že na konci uvedené doby bude vypracována zpráva o působení této odchylky, doprovázená odpovídajícími návrhy.

108. Chce-li členský stát na svém území podpořit opatření na zvýšení spotřeby mléka a mléčných výrobků ve Společenství, měla by být stanovena možnost financování takových opatření z výnosů propagační dávky pro producenty mléka na vnitrostátní úrovni.

109. V zájmu zohlednění možného vývoje v produkci sušených krmiv by Komise měla do 30. září 2008 na základě hodnocení společné organizace trhu se sušenými krmivy předložit Radě zprávu o tomto odvětví. Ke zprávě by případně měly být přiloženy vhodné návrhy. Komise by dále měla v pravidelných časových odstupech podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávy o režimu podpor uplatňovaném ve včelařství.

110. Je třeba mít k dispozici dostatečné informace o situaci a výhledech vývoje trhu s chmelem ve Společenství. Je proto vhodné zavést evidenci všech smluv o dodávkách chmelu vypěstovaného ve Společenství.

111. Za určitých podmínek je třeba stanovit pro některé produkty opatření, pokud dochází nebo by mohlo docházet k narušení v důsledku značných změn v cenách na vnitřním trhu, nebo pokud jde o kurzy nebo ceny na světovém trhu.

112. Je nezbytné stanovit rámec zvláštních opatření pro ethanol zemědělského původu, umožňující sběr hospodářských údajů a analýzu statistických informací, aby bylo zajištěno sledování trhu. Jelikož je trh s ethanolem zemědělského původu napojen na trh s ethanolem obecně, je rovněž třeba mít k dispozici informace týkající se trhu s ethanolem nezemědělského původu.

113. Výdaje vzniklé členským státům v důsledku povinností vyplývajících z uplatňování tohoto nařízení by podle nařízení (ES) č. 1290/2005 měly být financovány Společenstvím.

114. Komise by měla být oprávněna přijímat v naléhavých případech opatření nezbytná k řešení konkrétních praktických obtíží.

115. Vzhledem k tomu, že společný trh se zemědělskými produkty se stále vyvíjí, měly by se členské státy a Komise o jeho vývoji navzájem informovat.

116. Aby nedocházelo ke zneužití žádné z výhod stanovených v tomto nařízení, neměly by být tyto výhody poskytovány nebo případně odebrány, pokud se zjistí, že podmínky pro získání takových výhod byly v rozporu s cíli tohoto nařízení vytvořeny uměle.

117. Má-li být zaručen soulad s povinnostmi stanovenými tímto nařízením, je třeba zavést kontroly a uplatňovat sankce, pokud tyto povinnosti nejsou splněny. Komise by proto měla být pověřena pravomocí stanovit odpovídající pravidla, včetně těch, která se týkají vracení neoprávněně vyplacených částek a povinnosti členských států předkládat zprávy.

118. Opatření nezbytná pro provádění tohoto nařízení by v zásadě měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[44]. Nicméně vzhledem k některým pravomocem stanoveným v tomto nařízení, které souvisejí s kompetencemi svěřenými Komisi, vyžadují rychlý zásah nebo jsou čistě administrativní povahy, by Komise měla mít právo jednat z vlastního podnětu.

119. Toto nařízení pověřuje Komisi pravomocemi, které v minulosti náležely Radě pro přijetí hlasovacím postupem podle článku 37 Smlouvy. Tyto akty Rady by měly zůstat v platnosti, dokud Komise nepřijme příslušná ustanovení založená na pravomocích svěřených jí tímto nařízením. Aby v takových případech nemohla platit dvě souběžná ustanovení přijatá Radou a zároveň Komisí, měla by Komise mít právo takové akty Rady zrušit.

120. Vzhledem k začlenění různých aspektů společných organizací trhu s vínem a s čerstvým ovocem a zeleninou a produkty z nich zpracovanými by v těchto společných organizacích trhu měly být provedeny některé změny.

121. Toto nařízení zahrnuje ustanovení Smlouvy týkající se uplatňování pravidel hospodářské soutěže. Tato ustanovení byla dosud obsahem nařízení (ES) č. 1184/2006. Toto nařízení je třeba změnit, aby bylo patrné, že jeho ustanovení se vztahují na produkty uvedené v příloze I Smlouvy, na něž se nevztahuje toto nařízení.

122. Toto nařízení zahrnuje aspekty obsažené v nařízeních uvedených v bodech odůvodnění (2) a (3), s výjimkou těch, které jsou obsaženy v nařízeních (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1493/1999. Toto nařízení rovněž obsahuje aspekty následujících nařízení:

123. nařízení (EHS) č. 2729/75;

124. nařízení Rady (EHS) č. 707/76 ze dne 25. března 1976 o uznání seskupení producentů bource morušového[45];

125. nařízení Rady (EHS) č. 1055/77 ze dne 17. května 1977 o skladování a pohybu produktů nakoupených intervenčními agenturami[46];

126. nařízení Rady (EHS) č. 2931/79 ze dne 20. prosince 1979 o poskytování pomoci při vývozu zemědělských produktů, které mohou podléhat zvláštnímu zacházení při dovozu do určité třetí země[47];

127. nařízení (EHS) č. 1898/87;

128. nařízení (EHS) č. 3730/87;

129. nařízení Rady (EHS) č. 386/90 ze dne 12. února 1990 o kontrole prováděné při vývozu zemědělských produktů, pro které jsou poskytovány náhrady nebo jiné částky[48];

130. nařízení Rady (EHS) č. 1186/90 ze dne 7. května 1990, kterým se rozšiřuje oblast působnosti klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu[49];

131. nařízení (EHS) č. 2204/90;

132. nařízení Rady (EHS) č. 2077/92 ze dne 30. června 1992 o mezioborových organizacích a dohodách v odvětví tabáku[50];

133. nařízení (ES) č. 2991/94;

134. nařízení (ES) č. 2597/97;

135. nařízení Rady (ES) č. 2250/1999 ze dne 22. října 1999 o celní kvótě pro máslo pocházející z Nového Zélandu[51];

136. nařízení (ES) č. 1788/2003;

137. nařízení Rady (ES) č. 1183/2006 ze dne 24. července 2006 o klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu[52].

138. Uvedená nařízení by proto měla být zrušena. Mělo by však být stanoveno, že přechod ze stávajících společných organizací trhu do tohoto nařízení se použije teprve od začátku hospodářských roků pro dotčené produkty. Proto by jednotlivá nařízení měla platit do konce příslušného hospodářského roku 2007 až 2008. Jestliže hospodářský rok není stanoven, mělo by toto nařízení začít platit od 1. ledna 2008 a příslušná nařízení stávajících společných organizací trhu by měla zůstat v platnosti až do tohoto data. V případě nařízení (EHS) č. 386/90, (EHS) č. 1186/90 a (ES) č. 1183/2006 se pravomoc přijímat ustanovení ve věcech, které jsou předmětem uvedených nařízení, převádí tímto nařízením na Komisi. Ke stanovení příslušných pravidel by Komise měla dostat ještě nějaký čas. Tato nařízení by proto měla platit až do 31. prosince 2008.

139. Následující akty Rady se staly bezpředmětnými a měly by být zrušeny:

140. nařízení Rady (EHS) č. 2517/69 ze dne 9. prosince 1969, kterým se stanoví některá opatření pro reorganizaci produkce ovoce ve Společenství[53];

141. nařízení Rady (EHS) č. 2728/75 ze dne 29. října 1975 o podporách pro výrobu bramborového škrobu a pro obchod s ním a s bramborami určenými pro jeho výrobu[54];

142. nařízení Rady (EHS) č. 1358/80 ze dne 5. června 1980, kterým se stanoví směrná cena a intervenční cena pro dospělý skot pro hospodářský rok 1980/1981 a kterým se zavádí klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dospělého skotu[55];

143. nařízení Rady (EHS) č. 4088/87 ze dne 21. prosince 1987, kterým se stanoví podmínky pro uplatňování preferenčních celních sazeb na dovoz některých květin pocházejících z Kypru, Izraele a Jordánska[56];

144. rozhodnutí Rady 74/583/EHS ze dne 20. listopadu 1974 o sledování pohybu cukru[57].

145. Přechod od stávajících ustanovení a nařízení, která nahrazuje toto nařízení, může vyvolat potíže, jimiž se toto nařízení nezabývá. Komise by proto měla mít možnost přijmout přechodná opatření, aby bylo možné tyto potíže vyřešit.

146. Toto nařízení by mělo obecně začít platit od 1. ledna 2008. Aby však nedocházelo k rozporům mezi novými ustanoveními a hospodářskými roky, které v té době budou ještě v platnosti, je třeba stanovit některé výjimky, pokud jde o datum, od něhož bude toto nařízení na některé produkty uplatňováno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

ČÁST I ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1 Oblast působnosti

1. Tímto nařízením se stanoví společná organizace trhů s produkty v následujících odvětvích, která jsou dále uvedena v příloze I:

a) obilovin, část I přílohy I (dále jen „odvětví obilovin“);

b) rýže, část II přílohy I (dále jen „odvětví rýže“);

c) cukru, část III přílohy I (dále jen „odvětví cukru“);

d) sušených krmiv, část IV přílohy I (dále jen „odvětví sušených krmiv“);

e) osiva, část V přílohy I (dále jen „odvětví osiva“);

f) chmelu, část VI přílohy I (dále jen „odvětví chmelu“);

g) olivového oleje a stolních oliv, část VII přílohy I (dále jen „odvětví oliv“);

h) lnu a konopí, část VIII přílohy I (dále jen „odvětví lnu a konopí“);

i) ovoce a zeleniny, část IX přílohy I (dále jen „odvětví ovoce a zeleniny“);

j) výrobků z ovoce a zeleniny, část X přílohy I (dále jen „odvětví výrobků z ovoce a zeleniny“);

k) banánů, část XI přílohy I (dále jen „odvětví banánů“);

l) chmelu, část XII přílohy I (dále jen „odvětví chmelu“); ;

m) živých rostlin, část XIII přílohy I (dále jen „odvětví živých rostlin“);

n) surového tabáku, část XIV přílohy I (dále jen „odvětví surového tabáku“);

o) hovězího a telecího masa, část XV přílohy I (dále jen „odvětví hovězího a telecího masa“);

p) mléko a mléčné výrobky, část XVI přílohy I (dále jen „odvětví mléka a mléčných výrobků“);

q) vepřového masa, část XVII přílohy I (dále jen „odvětví vepřového masa“);

r) skopového masa a kozího masa, část XVIII přílohy I (dále jen „odvětví skopového a kozího masa“);

s) vajec, část XIX přílohy I (dále jen „odvětví vajec“);

t) drůbežího masa, část XX přílohy I (dále jen „odvětví drůbežího masa“);

u) ostatních produktů, část XXI přílohy I.

2. Pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, a vína, použijí se pouze následující ustanovení tohoto nařízení:

a) články 3 a 4;

b) část IV;

c) článek 183;

d) článek 184;

e) článek 185;

f) článek 188 a první odstavec článku 189;

g) písmeno a) článku 195.

3. Tímto nařízením se stanoví zvláštní opatření v následujících odvětvích, uvedených a případně blíže vymezených v příloze II:

a) ethanolu zemědělského původu, část I přílohy II (dále jen „odvětví ethanolu“);

b) včelařských produktů, část II přílohy II (dále jen „odvětví včelařských produktů“);

c) bource morušového, část III přílohy II (dále jen „odvětví bource morušového“).

Článek 2 Definice

1. Pro účely použití tohoto nařízení se použijí definice týkající se některých odvětví uvedených v příloze III.

2. Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a) „zemědělcem“ zemědělec podle definice v čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1782/2003;

b) „platební agenturou“ subjekt nebo subjekty pověřené členským státem podle nařízení (ES) č. 1290/2005.

Článek 3 Hospodářské roky

1. Zřizují se tyto hospodářské roky:

a) od 1. ledna do 31. prosince daného roku pro odvětví banánů;

b) od 1. dubna do 31. března následujícího roku pro:

i) odvětví sušených krmiv,

ii) odvětví bource morušového;

c) od 1. července do 30. června následujícího roku pro:

i) odvětví obilovin,

ii) odvětví osiva,

iii) odvětví oliv,

iv) odvětví lnu a konopí,

v) odvětví mléka a mléčných výrobků;

d) od 1. srpna do 31. července následujícího roku pro odvětví vína;

e) od 1. září do 31. srpna následujícího roku pro odvětví rýže;

f) od 1. října do 30. září následujícího roku pro odvětví cukru.

2. Komise případně stanoví hospodářské roky pro produkty z odvětví ovoce a zeleniny a produktů z nich zpracovaných.

Článek 4 Prováděcí pravidla

Komise může přijmout prováděcí pravidla k článkům 2 a 3, zejména pokud jde o stanovení přepočítacích koeficientů pro rýži v různých fázích zpracování, náklady na zpracování a hodnotu vedlejších produktů.

Komise může změnit definice rýže uvedené v části I přílohy III a definici cukru ze zemí AKT/Indie uvedenou v bodu 12 části II uvedené přílohy.

ČÁST IIVNITŘNÍ TRH

HLAVA I TRŽNÍ INTERVENCE

KAPITOLA I VEřEJNÁ INTERVENCE A SOUKROMÉ SKLADOVÁNÍ

ODDÍL I OBECNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 5 Oblast působnosti

1. Tato kapitola stanoví pravidla pro případné použití na nákup v rámci veřejné intervence a poskytování podpor pro soukromé skladování v těchto odvětvích:

a) obilovin,

b) rýže,

c) cukru,

d) oliv,

e) hovězího a telecího masa,

f) mléka a mléčných výrobků,

g) vepřového masa,

h) skopového a kozího masa.

2. Pro účely této kapitoly se rozumí:

a) „obilovinami“ obiloviny sklizené ve Společenství;

b) „mlékem“ kravské mléko vyprodukované ve Společenství;

c) „odstředěným mlékem“ odstředěné mléko získané přímo a výhradně z kravského mléka vyprodukovaného ve Společenství;

d) „smetanou“ smetana získaná přímo a výhradně z mléka.

Článek 6 Původ ve Společenství

Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 5 odst. 2, pouze produkty původem ze Společenství mohou být nakupovány v rámci veřejné intervence nebo na ně může být poskytnuta podpora pro soukromé skladování.

Článek 7 Referenční ceny

1. Pro produkty, na které se vztahují intervenční opatření uvedená v čl. 5 odst. 1, se stanoví tyto referenční ceny:

a) Pro odvětví obilovin:

101,31 EUR na tunu s následujícím měsíčním zvýšením:

- v listopadu: o 0,46 EUR na tunu,

- v prosinci: o 0,92 EUR na tunu,

- v lednu: o 1,38 EUR na tunu,

- v únoru: o 1,84 EUR na tunu,

- v březnu: o 2,30 EUR na tunu,

- v dubnu: o 2,76 EUR na tunu,

- v květnu: o 3,22 EUR na tunu,

- v červnu: o 3,22 EUR na tunu.

Cena, která platí pro kukuřici a zrna čiroku v červnu, platí také v červenci, srpnu a září téhož roku.

b) Pro neloupanou rýži 150 EUR na tunu za standardní jakost stanovenou Komisí s ohledem na tržní a obchodní podmínky a podstatné skutečnosti, které mohou v jejich vývoji nastat, zejména na posouzení obchodní jakosti a výtěžnosti a na vlhkost.

c) Pro cukr:

i) pro bílý cukr:

- 541,5 EUR na tunu pro hospodářský rok 2008/2009;

- 404,4 EUR za tunu od hospodářského roku 2009/2010.

ii) pro surový cukr:

- 448,8 EUR na tunu pro hospodářský rok 2008/2009;

- 335,2 EUR za tunu od hospodářského roku 2009/2010.

Referenční ceny uvedené v bodech i) a ii) se použijí pro nebalený cukr při převzetí v závodě standardní jakosti stanovené Komisí s ohledem na tržní a obchodní podmínky a podstatné skutečnosti, které mohou v jejich vývoji nastat, zejména na posouzení obchodní jakosti, pokud jde o bílý cukr, a na posouzení výtěžnosti pro bílý cukr, pokud jde o surový cukr.

d) Pro odvětví hovězího a telecího masa 2 224 EUR na tunu pro jatečně upravená těla skotu samčího pohlaví standardní jakosti stanovené Komisí ve stupnici Společenství pro třídění jatečně upravených těl podle čl. 39 odst. 1 písm. a).

e) Pro odvětví mléka a mléčných výrobků:

i) 246,39 EUR na 100 kg pro máslo;

ii) 174,69 EUR na 100 kg pro sušené odstředěné mléko.

f) Pro odvětví vepřového masa 1 509,39 EUR na tunu pro jatečně upravená těla prasat standardní jakosti stanovené Komisí ve stupnici Společenství pro třídění jatečně upravených těl podle čl. 39 odst. 1 písm. b).

2. Rada může postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy změnit referenční ceny stanovené v odstavci 1 tohoto článku s ohledem na vývoj situace v produkci a na trzích.

Článek 8 Zaznamenávání cen na trhu s cukrem

Komise zřídí informační systém zaměřený na ceny na trhu s cukrem, včetně systému pro zveřejňování úrovní cen pro trh s cukrem.

Systém je založen na informacích, které poskytují podniky vyrábějící bílý cukr nebo jiné hospodářské subjekty na trhu s cukrem. Tyto informace se považují za důvěrné. Komise zajistí, aby nebylo možné na základě takto zveřejněných informací určit ceny jednotlivých podniků nebo hospodářských subjektů.

ODDÍL IIVEŘEJNÁ INTERVENCE

PODODDÍL IOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 9 Produkty pro veřejnou intervenci

Veřejná intervence se použije na následující produkty podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle dalších požadavků a podmínek, které stanoví Komise podle článku 40:

a) pšenici obecnou, pšenici tvrdou, ječmen, kukuřici a čirok;

b) neloupanou rýži;

c) jakýkoli bílý nebo surový cukr, jestliže byl vyroben v rámci kvóty a z cukrové řepy nebo cukrové třtiny, které byly sklizeny ve Společenství;

d) čerstvé nebo chlazené maso z odvětví hovězího a telecího masa kódu KN 0201 10 00 a 0201 20 20 až 0201 20 50;

e) máslo vyrobené přímo a výhradně z pasterizované smetany ve schváleném podniku Společenství, s minimálním obsahem tuku 82 % hmotnostních a maximálním obsahem vody 16 % hmotnostních;

f) sušené odstředěné mléko nejvyšší jakosti vyrobené rozprašovacím sušením a získané ve schváleném podniku Společenství přímo a výhradně z odstředěného mléka, s minimálním obsahem bílkovin ve výši 35,6 % hmotnostních v tukuprosté sušině.

PODODDÍL IIZAHÁJENÍ A ZASTAVENÍ NÁKUPů

Článek 10 Obiloviny

1. Pro produkty z obilovin je veřejná intervence zahájena:

a) od 1. srpna do 30. dubna v případě Řecka, Španělska, Itálie a Portugalska;

b) od 1. prosince do 30. června v případě Švédska;

c) od 1. listopadu do 31. května v případě ostatních členských států.

2. V případě, že intervenční období ve Švédsku povede k přesměrování těchto produktů z obilovin z jiných členských států do intervence ve Švédsku, Komise přijme nápravné opatření.

Článek 11 Rýže

Pro neloupanou rýži je veřejná intervence zahájena v období od 1. dubna do 31. července. Množství nakoupené v rámci intervenčního období nesmí překročit hranici 75 000 tun v jednom období.

Článek 12 Cukr

1. Pro cukr se veřejná intervence zahájí v průběhu hospodářských roků 2008/2009 a 2009/2010. Množství nakoupené v rámci intervenčního období však nesmí překročit hranici 600 000 tun, vyjádřeno jako bílý cukr, v jednom hospodářském roce.

2. Cukr skladovaný podle ustanovení odstavce 1 v průběhu hospodářského roku nesmí být skladován podle jiných opatření podle článků 29, 49 nebo 60.

Článek 13 Hovězí a telecí maso

1. Komise zahájí veřejnou intervenci pro hovězí a telecí maso, pokud je během dvou po sobě následujících týdnů průměrná tržní cena v členském státě nebo regionu členského státu zjištěná na základě klasifikační stupnice Společenství podle čl. 39 odst. 1 písm. a) nižší než 1 560 EUR na tunu.

2. Komise ukončí nákup, pokud během nejméně jednoho týdne již není splněna podmínka uvedená v odstavci 1.

Článek 14 Máslo

1. Dosáhnou-li během dvou po sobě následujících týdnů tržní ceny másla v jednom nebo více členských státech úrovně nižší než 92 % referenční ceny, Komise zahájí veřejnou intervenci pro máslo v dotčeném členském státě nebo dotčených členských státech v období od 1. března do 31. srpna každého roku.

2. Jakmile tržní ceny másla v dotyčném členském státě nebo dotyčných členských státech dosáhnou nejméně 92 % referenční ceny, Komise nákup v rámci veřejné intervence zastaví.

Pokud kromě toho množství nabízená k intervenci v období stanoveném v prvním pododstavci překročí 30 000 tun, Komise může nákup v rámci veřejné intervence zastavit. V tom případě se nákup může uskutečnit na základě nabídkového řízení podle podmínek, jež budou stanoveny Komisí.

3. Komise stanoví prováděcí pravidla pro stanovení tržních cen másla.

Článek 15 Sušené odstředěné mléko

Pro sušené odstředěné mléko je intervence zahájena v období od 1. března do 31. srpna.

Komise však může zastavit veřejnou intervenci, jakmile množství nabízená k intervenci v tomto období překročí 109 000 tun. V tom případě se nákup může uskutečnit na základě nabídkového řízení podle podmínek, které stanoví Komise.

PODODDÍL IIIINTERVENčNÍ CENA

Článek 16 Obiloviny

Intervenční cena obilovin, za kterou se obiloviny nakoupí, se rovná referenční ceně.

Jestliže se však jakost produktů nabídnutých platební agentuře liší od standardní jakosti, intervenční cena se upraví přirážkou nebo srážkou.

Článek 17 Rýže

Intervenční cena rýže, za kterou se rýže nakoupí, se rovná referenční ceně.

Jestliže se však jakost produktů nabídnutých platební agentuře liší od standardní jakosti, intervenční cena se upraví přirážkou nebo srážkou.

Zvýšení nebo snížení cen kromě toho může stanovit Komise s cílem zajistit, že produkce se orientuje na určité odrůdy.

Článek 18 Cukr

Cukr se nakupuje za 80 % referenční ceny stanovené pro hospodářský rok následující po hospodářském roce, v jehož průběhu je podána nabídka.

Jestliže se však jakost cukru nabídnutého platební agentuře liší od standardní jakosti uvedené v čl. 7 odst. 1 bodu c), pro niž je stanovena referenční cena, intervenční cena se příslušně zvýší nebo sníží.

Článek 19 Hovězí a telecí maso

1. Intervenční ceny a množství přijatá k intervenci pro hovězí a telecí maso stanoví Komise na základě nabídkového řízení. Za zvláštních okolností mohou být stanoveny jednotlivě pro určitý členský stát nebo pro region členského státu na základě zjištěných průměrných tržních cen.

2. Přijmout lze pouze nabídky, jejichž cena je stejná nebo nižší než průměrná tržní cena zjištěná v členském státě nebo v regionu členského státu a zvýšená o částku, kterou stanoví na základě objektivních kritérií Komise.

Článek 20 Máslo

Aniž je dotčeno stanovení intervenční ceny na základě nabídkového řízení v případě uvedeném v čl. 14 odst. 2 druhém pododstavci, máslo se nakupuje za 90 % referenční ceny.

Článek 21 Sušené odstředěné mléko

Aniž je dotčeno stanovení intervenční ceny na základě nabídkového řízení v případě uvedeném v druhém odstavci článku 15, intervenční cena sušeného odstředěného mléka, za kterou se sušené odstředěné mléko nakoupí, se rovná referenční ceně.

Pokud je však skutečný obsah bílkovin nižší než minimální obsah bílkovin ve výši 35,6 % stanovené v písm. f) článku 9, avšak nejméně 31,4 % v tukuprosté sušině, rovná se intervenční cena referenční ceně snížené o 1,75 % za každý procentní bod, o který je obsah bílkovin nižší než 35,6 %.

PODODDÍL IVPRODEJ Z INTERVENCE

Článek 22 Obecné zásady

Prodej produktů nakoupených v rámci intervence probíhá tak, aby nedocházelo k narušení trhu a aby byl zajištěn rovný přístup ke zboží a rovné zacházení se všemi kupujícími.

Článek 23 Prodej cukru

Pokud jde o cukr nakoupený v rámci veřejné intervence, platební agentury mohou prodávat cukr pouze za cenu, která je vyšší než referenční cena stanovená pro hospodářský rok, v jehož průběhu se prodej uskutečňuje.

Komise však při dodržení závazků vyplývajících z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy může rozhodnout, že platební agentury:

a) mohou prodávat cukr za cenu, která se rovná referenční ceně podle prvního pododstavce nebo která je nižší než tato referenční cena, pokud je cukr určen:

i) k použití jako krmivo pro zvířata, nebo

ii) na vývoz, a to buď bez dalšího zpracování, nebo po zpracování na produkty uvedené v příloze I Smlouvy nebo na zboží uvedené v části III přílohy XVII tohoto nařízení;

b) mají poskytnout nezpracovaný cukr, který mají k dispozici, dobročinným organizacím uznaným příslušným členským státem nebo Komisí v případě, že členský stát žádnou takovou organizaci neuznal, k lidské spotřebě na vnitřním trhu Společenství, a to za cenu nižší než stávající referenční cena nebo zdarma za účelem rozdělení v rámci jednotlivých operací pomoci v mimořádných situacích.

Článek 24 Rozdělení nejchudším osobám ve Společenství

1. Produkty z intervenčních zásob mohou využívat některé organizace určené k rozdělování potravin nejchudším osobám ve Společenství podle ročního plánu.

Rozdělování se uskuteční:

a) zdarma, nebo

b) za cenu, která v žádném případě nepřekročí výši odůvodněných nákladů vzniklých určeným organizacím v důsledku této činnosti.

2. Produkt může být uvolněn pro trh Společenství, pokud:

a) není dočasně k dispozici v intervenčních zásobách Společenství v průběhu plnění ročního plánu uvedeného v odstavci 1, v rozsahu nezbytném pro plnění plánu v jednom nebo více členských státech, nebo

b) by provádění plánu vedlo k přesunu menšího množství produktů, které se nacházejí v intervenčních zásobách v jiném členském státě, než ve kterém nebo ve kterých je produkt požadován.

3. Dotyčné členské státy určí organizace uvedené v odstavci 1 a každoročně včas oznámí Komisi, zda chtějí tento režim použít.

4. Produkty uvedené v odstavcích 1 a 2 se pověřeným organizacím předávají zdarma. Jejich účetní hodnota se rovná intervenční ceně, popřípadě upravené koeficienty zohledňujícími rozdíly v jakosti.

5. Aniž je dotčen článek 183, produkty, které je možné využívat podle ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku, jsou financovány z výdajových položek v příslušném rozpočtovém okruhu v rámci EZZF v rozpočtu Evropských společenství. Zároveň mohou být přijata taková opatření, aby toto financování pomohlo pokrýt náklady na přepravu produktů z intervenčních center a správní náklady vzniklé pověřeným organizacím v důsledku provádění režimu stanoveného v tomto článku, s výjimkou nákladů, které by popřípadě hradil příjemce podle článku 1 a 2.

ODDÍL IIISOUKROMÉ SKLADOVÁNÍ

PODODDÍL IPOVINNÁ PODPORA

Článek 25 Produkty způsobilé pro podporu

Podpora pro veřejné skladování se použije na následující produkty podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle dalších požadavků a podmínek, které stanoví Komise podle článku 40:

a) pokud jde o máslo:

i) na smetanu,

ii) na nesolené máslo vyrobené ze smetany nebo mléka ve schváleném podniku Společenství, s minimálním obsahem tuku 82 % hmotnostních a maximálním obsahem vody 16 % hmotnostních,

iii) na solené máslo vyrobené ze smetany nebo mléka ve schváleném podniku Společenství, s minimálním obsahem tuku 80 % hmotnostních, maximálním obsahem vody 16 % hmotnostních a maximálním obsahem soli 2 % hmotnostních;

b) pokud jde o sýr:

i) na sýr Grana Padano, který je nejméně devět měsíců starý;

ii) na sýr Parmigiano Reggiano, který je nejméně patnáct měsíců starý;

iii) na sýr Provolone, který je nejméně tři měsíce starý.

Článek 26 Podmínky a výše podpory pro máslo

Máslo se třídí a následně označuje podle vnitrostátních tříd jakosti, které stanoví Komise.

Částku podpory stanoví Komise na základě nákladů na skladování a předpokládaného vývoje cen čerstvého másla a skladovaného másla.

Pokud se v době vyskladnění zjistí, že na trhu došlo k nepříznivé změně, kterou nebylo možné v době uskladnění předvídat, lze částku podpory zvýšit.

Článek 27 Podmínky a výše podpory pro sýr

Podmínky a částku podpory, která má být vyplacena za sýr, stanoví Komise. Výše podpory se stanoví na základě nákladů na skladování a předpokládaného vývoje tržní ceny.

Za provádění opatření přijatých Komisí podle odstavce 1 odpovídá platební agentura, kterou určí členský stát, v němž se uvedené sýry vyrábějí a mají právo na označení původu.

PODODDÍL IINEPOVINNÁ PODPORA

Článek 28 Produkty způsobilé pro podporu

1. Podpora pro veřejné skladování se poskytne na následující produkty podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle dalších požadavků a podmínek, kt eré stanoví Komise podle článku 40:

a) na bílý cukr;

b) na olivový olej;

c) na čerstvé nebo chlazené maso dospělého skotu, které je nabízené jako jatečně upravená těla, půlky jatečně upravených těl, kompenzované čtvrti, přední a zadní čtvrti a je tříděné podle klasifikační stupnice Společenství uvedené v čl. 39 odst. 1 písm. a);

d) na sušené odstředěné mléko nejvyšší jakosti získané ve schváleném podniku Společenství přímo a výhradně z odstředěného mléka;

e) na dlouhozrající sýry a sýry, které jsou vyrobeny z ovčího a/nebo kozího mléka a které ke zrání potřebují alespoň dobu šesti měsíců;

f) vepřového masa;

g) na skopové a kozí maso.

Komise může změnit seznam produktů uvedených v prvním pododstavci písm. c), jestliže si to vyžádá situace na trhu.

2. Komise stanoví podporu pro soukromé skladování uvedenou v odstavci 1 předem nebo na základě nabídkového řízení.

Článek 29 Podmínky poskytování podpory pro bílý cukr

1. Je-li během reprezentativního období průměrná cena bílého cukru zjištěná ve Společenství pod úrovní referenční ceny a je-li s ohledem na situaci na trhu pravděpodobné, že na této úrovni setrvá, může Komise rozhodnout o poskytnutí podpory pro soukromé skladování bílého cukru podnikům, kterým byla přidělena kvóta na cukr.

2. Cukr skladovaný podle ustanovení odstavce 1 v průběhu hospodářského roku nesmí být skladován podle jiných opatření podle článků 12, 49 nebo 60.

Článek 30 Podmínky pro poskytování podpory pro olivový olej

Komise může přijmout rozhodnutí, jímž pověří subjekty nabízející dostatečné záruky a schválené členskými státy k uzavírání smluv o skladování olivového oleje, s nímž obchodují, jestliže v některých regionech Společenství dojde k vážnému narušení trhu, například když průměrná cena zjištěná na trhu během reprezentativního období je menší než:

a) 1 779 EUR na tunu pro extra panenský olivový olej;

b) 1 710 EUR na tunu pro panenský olivový olej;

c) 1 524 EUR na tunu pro lampantový olivový olej s obsahem mastných kyselin 2. stupně, při odečtení 36,70 EUR na tunu z této částky za každý další stupeň kyselosti.

Článek 31 Podmínky poskytování podpory pro produkty v odvětví hovězího a telecího masa

Pokud průměrná tržní cena Společenství zjištěná na základě klasifikační stupnice Společenství podle čl. 39 odst. 1 písm. a) je a pravděpodobně zůstane nižší než 103 % referenční ceny, může Komise rozhodnout o poskytnutí podpory pro soukromé skladování.

Článek 32 Podmínky poskytování podpory pro sušené odstředěné mléko

Komise může rozhodnout o poskytnutí podpory soukromému skladování pro sušené mléko, zejména pokud vývoj cen a zásob tohoto produktu ukazuje na závažnou nerovnováhu na trhu, která by mohla být odstraněna nebo zmírněna prostřednictvím sezónního skladování.

Článek 33 Podmínky poskytování podpory pro sýr

1. Jestliže vývoj cen a situace v zásobách sýra podle čl. 28 odst. 1 písm. e) ukazuje na závažnou nerovnováhu na trhu, která by mohla být odstraněna nebo zmírněna prostřednictvím sezónního skladování, Komise může rozhodnout o poskytnutí podpory soukromému skladování.

2. Pokud je v době, kdy končí smlouva o skladování, úroveň tržních cen skladovaných sýrů vyšší než úroveň cen platných v době podpisu smlouvy, Komise může přijmout rozhodnutí o úpravě částky podpory.

Článek 34 Podmínky poskytování podpory pro vepřové maso

1. Pokud průměrná cena jatečně upravených těl prasat na trhu Společenství stanovená na základě cen zjištěných v každém členském státě na reprezentativních trzích Společenství a vážených pomocí koeficientů podle velikosti stáda prasat v každém členském státě je a pravděpodobně zůstane nižší než 103 % referenční ceny, může Komise rozhodnout o poskytnutí podpory soukromému skladování.

2. Komise stanoví seznam reprezentativních trhů uvedených v odstavci 1.

Článek 35 Podmínky poskytování podpory pro skopové a kozí maso

Komise může rozhodnout o poskytnutí podpory pro soukromé skladování, jestliže nastane obzvlášť obtížná situace na trhu se skopovým a kozím masem v jedné nebo více níže uvedených oblastech kotování:

a) Velká Británie;

b) Severní Irsko;

c) všechny jednotlivé členské státy s výjimkou Spojeného království.

ODDÍL IVSPOLEČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 36 Pravidla pro skladování

1. Platební agentury nesmí mimo území členského státu, jehož pravomoci podléhají, skladovat produkty, které nakoupily, pokud nezískaly předem povolení Komise.

Pro účely tohoto nařízení se území Belgie a Lucemburska považuje za jediný členský stát.

2. Povolení se vydá, pokud je skladování nezbytné, a s ohledem na tyto skutečnosti:

a) možnosti skladování a požadavky na skladování v členském státě, jehož pravomoci platební agentura podléhá, a v ostatních členských státech;

b) jakékoli dodatečné náklady vznikající v důsledku skladování v členském státě, jehož pravomoci platební agentura podléhá, a přepravy.

3. Povolení ke skladování ve třetí zemi se vydá pouze tehdy, představuje-li skladování v jiném členském státě na základě kritérií stanovených v odstavci 2 značné obtíže.

4. Informace uvedené v odst. 2 písm. a) se stanoví po konzultaci se všemi členskými státy.

5. Cla a další částky, jež mají být v rámci společné zemědělské politiky poskytnuty či vybrány, se nevztahují na produkty:

a) přepravované na základě povolení vydaného podle odstavců 1, 2 a 3, nebo

b) převáděné z jedné platební agentury na jinou.

6. Jakákoli platební agentura, která využívá povolení vydané podle odstavců 1, 2 a 3, zůstává odpovědnou za produkty skladované mimo území státu, jehož pravomoci podléhá.

7. Nejsou-li produkty držené platební agenturou mimo území členského státu, jehož pravomoci podléhá, navráceny zpět do tohoto členského státu, prodají se za ceny a za podmínek, které byly stanoveny nebo mají být stanoveny pro místo skladování.

Článek 37 Pravidla pro nabídkové řízení

Nabídková řízení zaručí rovné zacházení se všemi zúčastněnými.

Při výběru úspěšných uchazečů nabídkového řízení se dává přednost nabídkám, jež jsou pro Společenství nejvýhodnější. Nemusí být vybrána žádná nabídka.

Článek 38 Intervenční centra

1. Komise určí intervenční centra, v nichž mohou být skladovány produkty odvětví obilovin a rýže nakoupené v rámci veřejné intervence, a stanoví pro ně podmínky.

Pokud jde o produkty odvětví obilovin, Komise může určit intervenční centra pro jednotlivé obiloviny.

2. Při sestavování seznamu intervenčních center Komise zohlední zejména tyto skutečnosti:

a) situaci center v oblastech s přebytkem dotyčných produktů;

b) dostatečné prostory a technické vybavení;

c) příznivé podmínky v dopravě.

Článek 39 Třídění jatečně upravených těl

1. Komise stanoví stupnici Společenství pro třídění jatečně upravených těl, včetně pravidel pro zaznamenávání cen některých produktů členskými státy, pro tato odvětví:

a) hovězího a telecího masa, pokud jde o dospělé kusy skotu;

b) vepřového masa;

c) skopového a kozího masa.

2. Při stanovení stupnice Společenství uvedené v odstavci 1, se Komise řídí zejména těmito měřítky:

a) u jatečně upravených těl dospělého skotu stupnice třídí jatečně upravená těla na základě zmasilosti a stupně protučnělosti, a umožňuje tak rozdělení jatečně upravených těl do tříd a označování roztříděných jatečně upravených těl;

b) u jatečně upravených těl prasat stupnice třídí jatečně upravená těla na základě obsahu libového masa v poměru k jejich hmotnosti, používá princip přímého zjišťování procenta libového masa na základě objektivního měření a stanoví rozdělení jatečně upravených těl do tříd a jejich označování;

c) u jatečně upravených těl ovcí a koz stupnice třídí jatečně upravená těla na základě zmasilosti a stupně protučnělosti, a umožňuje tak rozdělení jatečně upravených těl do tříd a označování roztříděných jatečně upravených těl;

U jatečně upravených těl lehkých jehňat mohou být použita jiná měřítka, zejména hmotnost, barva masa a barva tuku.

Článek 40 Prováděcí pravidla

Aniž jsou dotčeny zvláštní pravomoci svěřené Komisi podle ustanovení této kapitoly, Komise přijme prováděcí pravidla k této kapitole, která se mohou vztahovat zejména na:

a) pravidla a podmínky, které musí produkty pro nákup do veřejné intervence splňovat podle článku 9, nebo na které se poskytuje podpora pro soukromé skladování podle článků 25 a 28, zejména pokud jde o jakost, jakostní třídy, jakostní stupně, kategorie, množství, balení včetně označování, maximální stáří, uchovávání, stadium produktů, na něž se vztahuje intervenční cena, a dobu uskladnění v rámci soukromého skladování;

b) případně stupnici zvýšení a snížení cen;

c) postupy a podmínky pro převzetí platebními agenturami a poskytování podpory pro soukromé skladování, zejména:

i) s ohledem na uzavírání a obsah smluv;

ii) dobu uskladnění v soukromých skladech a podmínky, za kterých tato doba, stanovená ve smlouvách, může být zkrácena nebo prodloužena;

iii) podmínky, za nichž lze rozhodnout, že produkty, na které se vztahují smlouvy o soukromém skladování, mohou být znovu uvedeny na trh nebo prodány;

iv) členský stát, v němž lze žádost o soukromé skladování podat;

d) pravidla pro podmínky nakládání s produkty nakoupenými v rámci veřejné intervence, zejména pokud jde o prodejní ceny, podmínky pro uvolnění ze skladování, popřípadě následné použití nebo určení produktů takto uvolněných, kontroly, které mají být provedeny, a případně systém jistot, který má být použit;

e) vypracování ročního plánu podle čl. 24 odst. 1;

f) podmínku uvolnění pro trh Společenství podle čl. 24 odst. 2;

g) pravidla týkající se povolení podle článku 36, včetně, bude-li to naprosto nezbytné, odchylek od pravidel obchodu;

h) pravidla pro postupy v případě použití nabídkového řízení;

i) pravidla pro určení intervenčních center podle článku 38.

KAPITOLA II ZVLÁšTNÍ INTERVENčNÍ OPATřENÍ

ODDÍL I VÝJIMEČNÁ OPATŘENÍ NA PODPORU TRHU

ČLÁNEK 41 Choroby zvířat

1. Komise může přijmout výjimečná opatření na podporu postiženého trhu s ohledem na omezení obchodu uvnitř Společenství a obchodu s třetími zeměmi, která mohou vyplynout z použití opatření, jejichž cílem je zabránit šíření chorob zvířat.

Opatření stanovená v prvním pododstavci se použijí pro tato odvětví:

a) hovězího a telecího masa,

b) mléka a mléčných výrobků,

c) vepřového masa,

d) skopového a kozího masa,

e) vajec,

f) drůbeže.

2. Opatření stanovená v odst. 1 prvním pododstavci se přijmou na žádost dotčeného členského státu (dotčených členských států).

Opatření mohou být přijata, pouze pokud dotčený členský stát (dotčené členské státy) přijal (přijaly) okamžitá zdravotní a veterinární opatření k potlačení choroby, a pouze v rozsahu a v trvání naprosto nezbytném pro podporu dotčeného trhu.

Článek 42 Ztráta důvěry spotřebitele

Pokud jde o drůbeží maso a vejce, Komise může přijmout výjimečná opatření na podporu trhu s ohledem na vážná narušení trhu v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti nebo zdraví zvířat.

Tato opatření se přijmou na žádost dotčeného členského státu (dotčených členských států).

Článek 43 Financování

1. Na výjimečná opatření uvedená v článcích 41 a 42 Komise stanoví finanční spoluúčast ve výši 50 % výdajů hrazených členskými státy.

V odvětví hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového masa a kozího masa však Komise stanoví finanční spoluúčast ve výši 60 % těchto výdajů, jestliže se jedná o tlumení slintavky a kulhavky.

2. Pokud producenti přispívají na výdaje hrazené členskými státy, členské státy zajistí, aby v důsledku těchto opatření nedocházelo k narušení hospodářské soutěže mezi producenty v různých členských státech.

3. Články 87, 88 a 89 Smlouvy se nepoužijí na příspěvky členských států na výjimečná opatření uvedená v článcích 41 a 42.

ODDÍL IIOPATŘENÍ V ODVĚTVÍ OBILOVIN A RÝŽE

ČLÁNEK 44 Zvláštní tržní opatření v odvětví obilovin

1. Pokud to vyžaduje situace na trhu, Komise může přijmout zvláštní intervenční opatření v odvětví obilovin.

2. Druh a uplatnění zvláštních intervenčních opatření, jakož i podmínky a postupy pro uvolnění k prodeji nebo pro jakýkoliv jiný způsob nakládání s produkty, které podléhají těmto opatřením, stanoví Komise.

Článek 45 Zvláštní tržní opatření v odvětví rýže

1. Komise může přijmout zvláštní opatření s cílem:

a) zabránit rozsáhlému použití veřejné intervence v odvětví rýže podle ustanovení oddílu II kapitoly I této části v některých regionech Společenství;

b) nahradit nedostatek neloupané rýže v důsledku přírodních katastrof.

2. Komise přijme k tomuto článku prováděcí pravidla.

ODDÍL IIIOPATŘENÍ V ODVĚTVÍ CUKRU

ČLÁNEK 46 Minimální cena cukrové řepy

1. Minimální cena pro cukrovou řepu podléhající kvótám činí:

a) 27,83 EUR na tunu pro hospodářský rok 2008/2009;

b) 26,29 EUR za tunu od hospodářského roku 2009/2010.

2. Minimální cena uvedená v odstavci 1 se použije na cukrovou řepu řádné a uspokojivé obchodní jakosti stanovené Komisí, která má při převzetí cukernatost 16 %.

Při stanovení jakosti cukrové řepy uvedené v prvním pododstavci vezme Komise v úvahu její tržní a obchodní podmínky a jejich vývoj, a zejména posouzení její obchodní jakosti.

3. Cukrovarnické podniky nakupující cukrovou řepu podléhající kvótám vhodnou ke zpracování na cukr a určenou ke zpracování na cukr podléhající kvótám jsou povinny zaplatit alespoň minimální cenu, u které se podle zjištěných odchylek od standardní jakosti uplatňuje přirážka nebo srážka.

Přirážky či srážky uvedené v prvním pododstavci se použijí v souladu s prováděcími pravidly, která stanoví Komise.

4. U množství cukrové řepy odpovídajících množstvím průmyslového cukru nebo přebytkového cukru, na něž se vztahuje poplatek z přebytku podle článku 61, upraví dotyčný cukrovarnický podnik pořizovací cenu tak, aby se přinejmenším rovnala minimální ceně za cukrovou řepu podléhající kvótám.

Článek 47 Mezioborové dohody

1. Mezioborové dohody a smlouvy o dodání musí být v souladu s odstavcem 3 a s podmínkami nákupu stanovenými Komisí, a zejména s podmínkami koupě, dodání, převzetí a platby.

2. Podmínky nákupu cukrové řepy a cukrové třtiny se řídí mezioborovými dohodami uzavřenými mezi pěstiteli těchto surovin ve Společenství a cukrovarnickými podniky ve Společenství.

3. Ve smlouvách o dodání je třeba rozlišovat, zda množství cukru, která se mají z cukrové řepy vyrobit, budou představovat:

a) cukr podléhající kvótám,

b) cukr nepodléhající kvótám.

4. Každý cukrovarnický podnik poskytne členskému státu, v němž cukr vyrábí, údaje o:

a) množstvích cukrové řepy podle odst. 3 písm. a), na která před zasetím uzavřel smlouvy o dodání, a o cukernatosti, z níž tyto smlouvy vycházejí;

b) odpovídající předpokládané výtěžnosti.

Členské státy mohou požadovat další informace.

5. Cukrovarnické podniky, které před zasetím nepodepsaly smlouvy o dodání na množství cukrové řepy, které odpovídá jejich cukru podléhajícímu kvótám, za minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám, jsou povinny zaplatit za veškerou cukrovou řepu, kterou zpracovávají na cukr, alespoň minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám.

6. S výhradou schválení příslušným členským státem se mohou mezioborové dohody odchýlit od odstavců 3 a 4.

7. Neexistují-li žádné mezioborové dohody, přijme příslušný členský stát podle tohoto nařízení opatření nezbytná pro ochranu zájmů dotčených osob.

Článek 48 Výrobní dávka

1. Z kvóty na cukr, kvóty na isoglukosu a kvóty na inulinový sirup, které byly přiděleny podnikům vyrábějícím cukr, isoglukosu nebo inulinový sirup, se vybírá výrobní dávka.

2. Výrobní dávka se stanoví ve výši 12 EUR za tunu cukru podléhajícího kvótám a inulinového sirupu podléhajícího kvótám. U isoglukosy se výrobní dávka stanoví ve výši 50 % dávky pro cukr.

3. Platbu celé výrobní dávky v souladu s odstavcem 1 ukládá členský stát podnikům na svém území podle kvóty přidělené pro daný hospodářský rok.

Podniky provedou platbu do konce února dotyčného hospodářského roku.

4. Podniky vyrábějící cukr a inulinový sirup ve Společenství mohou od pěstitelů cukrové řepy nebo cukrové třtiny nebo od dodavatelů čekanky požadovat, aby nesli až 50 % příslušné výrobní dávky.

Článek 49 Stažení cukru

1. K zachování strukturální rovnováhy trhu na cenové hladině blízké referenční ceně může být s ohledem na závazky Společenství plynoucí z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy stažen až do začátku následujícího hospodářského roku z trhu procentní podíl cukru podléhajícího kvótám, isoglukosy podléhající kvótám a inulinového sirupu podléhajícího kvótám společný pro všechny členské státy.

V tom případě se pro příslušný hospodářský rok sníží o stejný procentní podíl i tradiční potřeba zásobování dovezeným surovým cukrem určeným k rafinaci podle článku 147.

2. Procentní podíl určený ke stažení podle odstavce 1 se stanoví nejpozději do 31. října příslušného hospodářského roku na základě předpokládaného vývoje na trhu v uvedeném hospodářském roce.

3. Každý podnik s přidělenou kvótou skladuje v období stažení na vlastní náklady množství cukru odpovídající použití procentního podílu podle odstavce 1 na svou výrobu v rámci kvót pro příslušný hospodářský rok.

Množství cukru stažená během určitého hospodářského roku se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok. S ohledem na předpokládaný vývoj na trhu s cukrem však Komise může rozhodnout, že pro běžný nebo následující hospodářský rok se veškerý stažený cukr, veškerá stažená isoglukosa či veškerý stažený inulinový sirup nebo jejich část považuje za:

a) přebytkový cukr, přebytkovou isoglukosu nebo přebytkový inulinový sirup, které se mohou stát průmyslovým cukrem, průmyslovou isoglukosou nebo průmyslovým inulinovým sirupem, nebo

b) dočasnou výrobu v rámci kvóty, z níž část může být vyhrazena na vývoz v souladu se závazky Společenství plynoucími z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

4. Není-li zásobování Společenství cukrem dostatečné, Komise může rozhodnout, že určité množství staženého cukru, stažené isoglukosy nebo staženého inulinového sirupu může být prodáno na trhu Společenství před koncem období stažení.

5. Cukr skladovaný podle ustanovení tohoto článku v průběhu hospodářského roku nesmí být skladován podle jiných opatření podle článků 12, 29 nebo 60.

Článek 50 Prováděcí pravidla

Komise může k tomuto oddílu přijmout prováděcí pravidla, a zejména:

a) kritéria, jež mají být uplatňována cukrovarnickými podniky při přidělování množství cukrové řepy, na která mají být před zasetím podepsány smlouvy o dodání podle čl. 47 odst. 4, prodejcům cukrové řepy;

b) procentuální podíl staženého cukru podléhajícího kvótám podle čl. 49 odst. 1;

c) podmínky pro vyplacení minimální ceny v případě, že stažený cukr je na trhu Společenství prodáván podle čl. 49 odst. 4.

ODDÍL IVPŘIZPŮSOBENÍ NABÍDKY

ČLÁNEK 51 Opatření usnadňující přizpůsobení nabídky požadavkům trhu

S cílem podpořit činnost profesních a mezioborových organizací, která by usnadnila přizpůsobení nabídky požadavkům trhu, s výjimkou případů týkajících se stažení produktů z trhu, může Komise pro odvětví živých rostlin, hovězího a telecího masa, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec a drůbeže přijmout následující opatření:

a) opatření na zlepšení jakosti;

b) opatření na podporu lepší organizace produkce, zpracování a uvádění na trh;

c) opatření umožňující zjednodušit zjišťování vývoje tržních cen;

d) opatření umožňující vypracovávat krátkodobé a dlouhodobé předběžné odhady na základě používaných výrobních prostředků.

KAPITOLA III REžIMY řÍZENÍ PRODUKCE

ODDÍL I OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 52 Systém kvót

1. Systém kvót se vztahuje na tyto produkty:

a) mléko a jiné mléčné výrobky podle čl. 62 písm. a) a b);

b) cukr, isoglukosu a inulinový sirup.

2. Jestliže producent překročí příslušnou kvótu a v případě cukru nevyužije přebytek povoleným způsobem, platí se z takového množství poplatek z přebytku.

ODDÍL II CUKR

PODODDÍL IPřIDěLOVÁNÍ A SPRÁVA KVÓT

Článek 53 Přidělování kvót

1. Kvóty pro výrobu cukru, isoglukosy a inulinového sirupu na vnitrostátní či regionální úrovni jsou stanoveny v příloze IV.

2. Členské státy přidělí kvótu každému podniku vyrábějícímu cukr, isoglukosu nebo inulinový sirup usazenému na jeho území a schválenému podle článku 54.

Pro každý podnik se přidělená kvóta rovná kvótě podle nařízení (ES) č. 318/2006, která byla podniku přidělena pro hospodářský rok 2007/2008.

3. V případě, že se kvóta přiděluje cukrovarnickému podniku, který má více než jednu výrobní jednotku, přijmou členské státy opatření, která považují za nezbytná pro ochranu zájmů pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

Článek 54 Schválené podniky

1. Na žádost udělí členské státy schválení podniku vyrábějícímu cukr, isoglukosu nebo inulinový sirup nebo podniku zpracovávajícímu tyto produkty na produkt uvedený v čl. 59 odst. 2 za předpokladu, že podnik

a) prokáže odbornou způsobilost k výrobě;

b) je ochoten poskytovat jakékoli údaje a podrobit se kontrolám v souvislosti s touto kapitolou;

c) není předmětem pozastavení nebo odnětí schválení.

2. Schválené podniky poskytují členskému státu, na jehož území se koná sklizeň cukrové řepy či cukrové třtiny nebo na jehož území probíhá rafinace, údaje

a) o množstvích cukrové řepy nebo cukrové třtiny, na která byla uzavřena smlouva o dodání, a o odpovídajících předpokládaných výnosech cukrové řepy či cukrové třtiny a cukru na hektar;

b) o předpokládaných a skutečných dodávkách cukrové řepy, cukrové třtiny a surového cukru a o výrobě cukru a o zásobách cukru;

c) o množstvích prodaného bílého cukru a odpovídajících cenách a podmínkách.

Článek 55 Dodatečná a doplňková kvóta na isoglukosu

1. V hospodářském roce 2008/2009 se ke kvótě pro předchozí hospodářský rok přidává další kvóta na isoglukosu ve výši 100 000 tun.

Členské státy přidělí dodatečné kvóty podnikům poměrně podle kvót na isoglukosu přidělených v souladu s čl. 53 odst. 2.

2. Itálie, Litva a Švédsko mohou na žádost kteréhokoli podniku usazeného na jejich území přidělit doplňkovou kvótu na isoglukosu platnou až do hospodářského roku 2009/2010. Maximální dodatečné kvóty na cukr na členský stát jsou stanoveny v příloze V.

3. Z kvót přidělených podnikům v souladu s odstavcem 2 se vybírá jednorázová částka ve výši 730 EUR. Vybírá se za tunu přidělené doplňkové kvóty.

Článek 56 Správa kvót

1. Komise upraví kvóty stanovené v příloze IV pro každý z hospodářských roků 2008/2009, 2009/2010 a 2010/2011 nejpozději do konce února předchozího hospodářského roku. Tyto úpravy vyplývají z použití odstavce 2 tohoto článku a článku 55 tohoto nařízení a článku 3 nařízení (ES) č. 320/2006.

2. S ohledem na výsledky režimu restrukturalizace podle nařízení Rady (ES) č. 320/2006 stanoví Komise do 28. února 2010 jednotnou procentní sazbu nezbytnou ke snížení stávajících kvót na cukr, isoglukosu a inulinový sirup pro jednotlivé členské státy nebo regiony s cílem zabránit nerovnováze na trhu v hospodářských letech od hospodářského roku 2010/2011.

3. Členské státy odpovídajícím způsobem upraví kvóty pro každý podnik.

Článek 57 Přerozdělování vnitrostátních kvót

1. Členský stát může snížit kvótu na cukr nebo isoglukosu, která byla přidělena podniku usazenému na jeho území o nejvýše 10 % pro každý hospodářský rok.

2. Členské státy mohou převádět kvóty mezi podniky v souladu s pravidly stanovenými v příloze VI a s ohledem na zájmy všech dotčených stran, zejména pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

3. Množství snížená na základě odstavců 1 a 2 přidělí dotyčný členský stát jednomu nebo několika podnikům na svém území, a to bez ohledu na to, zda jsou držiteli kvóty či nikoli.

PODODDÍL IIPřEKROčENÍ KVÓT

Článek 58 Oblast působnosti

Cukr, isoglukosa nebo inulinový sirup vyrobené během hospodářského roku nad kvótu podle článku 53 se mohou

a) použít ke zpracování některých produktů podle článku 59;

b) převádět v souladu s článkem 60 na výrobu v rámci kvót pro další hospodářský rok;

c) použít pro zvláštní režim zásobování nejvzdálenějších regionů v souladu s hlavou II nařízení Rady (ES) č. 247/2006[58];

nebo

d) vyvézt v rámci množstevního omezení stanoveného Komisí při dodržení závazků vyplývajících z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

Na ostatní množství se vztahuje poplatek z přebytku podle článku 61.

Článek 59 Průmyslový cukr

1. Průmyslový cukr, průmyslová isoglukosa nebo průmyslový inulinový sirup jsou vyhrazeny pro výrobu jednoho z produktů podle odstavce 2, pokud

a) byl(a) předmětem smlouvy o dodání uzavřené před koncem hospodářského roku mezi výrobcem a uživatelem, kterým bylo uděleno schválení podle článku 54;

a

b) byl(a) dodán(a) uživateli do 30. listopadu následujícího hospodářského roku.

2. Komise sestaví seznam produktů, pro jejichž výrobu se používá průmyslový cukr, průmyslová isoglukosa nebo průmyslový inulinový sirup.

Tento seznam bude obsahovat zejména

a) bioethanol, alkohol, rum, živé kvasinky a množství sirupů na polevy a sirupů určených ke zpracování na „Rinse appelstroop“;

b) některé průmyslové výrobky bez obsahu cukru, při jejichž zpracování se však používá cukr, isoglukosa nebo inulinový sirup;

c) některé produkty chemického a farmaceutického průmyslu, které obsahují cukr, isoglukosu nebo inulinový sirup.

Článek 60 Převod přebytkového cukru

1. Každý podnik se může rozhodnout, že celou produkci nad stanovenou kvótu na cukr, kvótu na isoglukosu nebo kvótu na inulinový sirup nebo její část převede do následujícího hospodářského roku, v němž bude považována za součást produkce tohoto roku. Aniž je dotčen odstavec 3, je toto rozhodnutí neodvolatelné.

2. Podniky, které přijmou rozhodnutí podle odstavce 1,

a) uvědomí o tom příslušný členský stát přede dnem stanoveným tímto členským státem

- mezi 1. únorem a 30. červnem běžného hospodářského roku pro množství převáděné cukrové třtiny,

- mezi 1. únorem a 15. dubnem stávajícího hospodářského roku pro další množství převáděného cukru nebo inulinového sirupu;

b) se zaváží skladovat tato množství na vlastní náklady do konce běžného hospodářského roku.

3. Je-li konečná produkce určitého podniku v daném hospodářském roce nižší než odhad učiněný v okamžiku, kdy bylo přijato rozhodnutí v souladu s odstavcem 1, může být převedené množství nejpozději do 31. října následujícího hospodářského roku zpětně upraveno.

4. Převedená množství se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok.

5. Cukr skladovaný podle ustanovení tohoto článku v průběhu hospodářského roku nesmí být skladován podle jiných opatření podle článků 12, 29 nebo 49.

Článek 61 Poplatek z přebytku

1. Vybírá se poplatek z přebytku z množství

a) přebytkového cukru, přebytkové isoglukosy a přebytkového inulinového sirupu, jež jsou vyrobeny v kterémkoli hospodářském roce, kromě množství převedených do výroby v rámci kvót pro následující hospodářský rok a skladovaných v souladu s článkem 60 nebo množství uvedených v čl. 58 písm. c) a d);

b) průmyslového cukru, průmyslové isoglukosy a průmyslového inulinového sirupu, u nichž není do data, jež stanoví Komise, doloženo, že byly zpracovány na jeden z produktů uvedených v čl. 59 odst. 2;

c) cukru, isoglukosy a inulinového sirupu, které byly v souladu s článkem 49 staženy z trhu a u nichž nejsou splněny povinnosti stanovené v čl. 49 odst. 3.

2. Poplatek z přebytku stanoví Komise v dostatečné výši, aby se zamezilo hromadění množství uvedeného v odstavci 1.

3. Poplatek z přebytku v souladu s odstavcem 1 ukládá členský stát podnikům na svém území v závislosti na množstvích produkce uvedené v odstavci 1, která byla u těchto podniků zjištěna pro daný hospodářský rok.

ODDÍL III MLÉKO

PODODDÍL IOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 62 Definice

Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

a) „mlékem“ produkt získaný dojením jedné nebo více krav;

b) „jinými mléčnými výrobky“ všechny mléčné výrobky jiné než mléko, zejména odstředěné mléko, smetana, máslo, jogurt a sýr; tyto výrobky se případně mohou pomocí koeficientů stanovených Komisí přepočítat na „mléčné ekvivalenty“;

c) „producentem“ zemědělec, jehož podnik se nachází na zeměpisném území členského státu a který vyrábí mléko a uvádí je na trh nebo se připravuje na to, že tyto činnosti v nejbližší době zahájí;

d) „zemědělským podnikem“ podnik vymezený v čl. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1782/2003;

e) „odběratelem“ zemědělský podnik nebo seskupení, které od producenta nakupují mléko za účelem:

- jeho sběru, balení, skladování, chlazení a zpracování, včetně smluvního provádění této činnosti,

- jeho prodeje jednomu nebo více podnikům, které ošetřují nebo zpracovávají mléko či jiné mléčné výrobky.

Za odběratele se však rovněž považuje seskupení odběratelů ve stejné zeměpisné oblasti, které jménem svých členů provádí administrativní a účetní operace nezbytné pro úhradu dávky. Pro účely první věty tohoto pododstavce se Řecko považuje za jednu zeměpisnou oblast a Řecko může za seskupení odběratelů rovněž považovat určitý veřejný orgán;

f) „dodávkou“ dodávka mléka, která neobsahuje žádné jiné mléčné výrobky a kterou producent poskytuje odběrateli, ať již přepravu provádí producent, odběratel, podnik ošetřující nebo zpracovávající tyto produkty nebo třetí strana;

g) „přímým prodejem“ prodej nebo převod mléka producentem přímo spotřebitelům, jakož i prodej nebo převod jiných mléčných výrobků producentem. V souladu s definicí pojmu „dodávka“ uvedenou v písmenu f) může Komise upravit definici pojmu „přímý prodej“, aby bylo zejména zajištěno, že žádné množství mléka nebo jiných mléčných výrobků uváděných na trh nebude vyčleněno z režimu kvót;

h) „uváděním na trh“ dodávky mléka nebo přímý prodej mléka nebo jiných mléčných výrobků;

i) „individuální kvótou“ kvóta jednoho producenta k 1. dubnu každého období dvanácti měsíců;

k) „vnitrostátní kvótou“ kvóta uvedená v článku 63, stanovená pro každý členský stát;

l) „disponibilní kvótou“ kvóta, kterou má producent k dispozici k 31. březnu období dvanácti měsíců, pro něž je kvóta stanovena, s přihlédnutím ke všem převodům, prodejům, změnám a dočasným přerozdělením, které jsou stanoveny v tomto nařízení a k nimž došlo během uvedeného období dvanácti měsíců.

PODODDÍL IIPřIDěLOVÁNÍ A SPRÁVA KVÓT

Článek 63 Vnitrostátní kvóty

1. Vnitrostátní kvóty pro produkci mléka a jiných mléčných produktů uváděných na trh jedenáct po sobě následujících období dvanácti měsíců počínaje dnem 1. dubna 2008 (dále jen „období dvanácti měsíců“) jsou stanoveny v bodě 1 přílohy VII.

2. Kvóty uvedené v odstavci 1 se rozdělí mezi producenty podle ustanovení článku 64, přičemž se rozlišuje mezi dodávkami a přímým prodejem. Překročení vnitrostátních kvót stanoví na vnitrostátní úrovni každý členský stát v souladu s tímto oddílem, a to vždy samostatně pro dodávky a pro přímý prodej.

3. Vnitrostátní kvóty uvedené v bodu 1 v příloze VII se stanoví, aniž je dotčena možnost přezkumu s ohledem na všeobecnou situaci na trhu a zvláštní podmínky existující v některých členských státech.

4. Pro Bulharsko a Rumunsko bude zřízena zvláštní restrukturalizační rezerva stanovená v bodu 2 přílohy VII. Tato rezerva bude uvolňována od 1. dubna 2009 v rozsahu, ve kterém v každé z těchto zemí od roku 2002 klesla spotřeba mléka a mléčných výrobků přímo v hospodářství.

Rozhodnutí o uvolnění této rezervy a o jejím rozdělení mezi kvóty dodávek a přímých prodejů přijme Komise na základě zprávy, kterou Bulharsko a Rumunsko podají Komisi do 31. prosince 2008. Tato zpráva podrobně uvede výsledky a tendence současného restrukturalizačního procesu v odvětví mléka a mléčných výrobků každé země, a zejména odklon od produkce pro potřeby vlastního hospodářství k produkci pro trh.

5. Pro Bulharsko, Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko zahrnují vnitrostátní kvóty veškeré mléko nebo mléčný ekvivalent dodané kupujícímu nebo prodané přímo ke spotřebě bez ohledu na to, zda je produkováno nebo uváděno na trh v rámci přechodného opatření použitelného v těchto zemích.

Článek 64 Individuální kvóty

1. Členské státy stanoví kvótu nebo kvóty jednotlivých producentů na základě individuálního referenčního množství nebo individuálních referenčních množství přidělených podle kapitoly 2 nařízení (ES) č. 1788/2003 v období dvanácti měsíců začínajícím dnem 1. dubna 2007.

2. Producenti mohou mít k dispozici jednu individuální kvótu nebo dvě individuální kvóty, jednu pro dodávky a druhou pro přímý prodej. Převody množství jednoho producenta z jedné kvóty na druhou může provádět pouze příslušný orgán členského státu na základě řádně odůvodněné žádosti producenta.

3. Má-li producent k dispozici dvě kvóty, výpočet jeho příspěvku na případnou dlužnou dávku se provede pro každou z nich zvlášť.

4. Část finské vnitrostátní kvóty přidělené pro dodávky podle článku 63 může Komise zvýšit za účelem odškodnění finských producentů SLOM až do výše 200 000 tun. Tato rezerva, která se rozdělí v souladu s právními předpisy Společenství, musí být použita výhradně ve prospěch producentů, jejichž právo obnovit produkci bylo dotčeno v důsledku přistoupení.

5. Individuální kvóty se případně pro každé dotyčné období dvanácti měsíců pozmění tak, aby součet individuálních kvót pro dodávky a pro přímý prodej nepřekročil odpovídající část vnitrostátní kvóty upravené podle článku 66, s přihlédnutím k případným snížením nezbytným pro doplnění vnitrostátní rezervy uvedené v článku 68.

Článek 65 Přidělování množství z vnitrostátní rezervy

Členské státy stanoví pravidla, která na základě objektivních kritérií sdělených Komisi umožní přidělit producentům všechny kvóty pocházející z vnitrostátní rezervy uvedené v článku 68 nebo část těchto kvót.

Článek 66 Správa kvót

1. Komise upraví pro každý členský stát a pro každé období před jeho uplynutím rozdělení vnitrostátních kvót na „dodávky“ a „přímý prodej“ s ohledem na převody mezi individuálními kvótami pro dodávky a pro přímý prodej, které si vyžádal producent.

2. Ve stanoveném termínu a podle pravidel stanovených Komisí podle čl. 185 odst. 2 poskytnou každý rok členské státy Komisi údaje nezbytné:

a) pro úpravu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku;

b) pro výpočet poplatku z přebytku, který mají uhradit.

Článek 67 Obsah tuku

1. Každému producentovi, kterému byla přidělena individuální kvóta nebo byly přiděleny individuální kvóty, se pro tuto kvótu nebo pro tyto kvóty stanoví referenční obsah tuku.

2. Pro kvóty přidělené producentům dne 31. března 2008 podle čl. 64 odst. 1 se obsah tuku ve smyslu odst. 1 rovná referenčnímu obsahu tuku stanovenému pro tuto kvótu k uvedenému dni.

3. Referenční obsah tuku se pozmění, pokud dojde ke změnám uvedeným v čl. 64 odst. 2, a také v případě získání nebo převodu kvót.

4. Pro nové producenty, kteří mají individuální kvóty pro dodávky přidělené výhradně z vnitrostátní rezervy, stanoví obsah tuku Komise.

5. Individuální referenční obsah tuku uvedený v odstavci 1 se případně upraví po vstupu tohoto nařízení v platnost a později, v případě nutnosti, na začátku každého období dvanácti měsíců, aby vážený průměr individuálního reprezentativního obsahu tuku pro každý členský stát nepřesáhl referenční obsah tuku stanovený v příloze VIII o více než 0,1 gramu na kilogram.

Pokud jde o Rumunsko, referenční obsah tuku stanovený v příloze VIII Komise na základě údajů za celý rok 2004 přezkoumá a případně upraví.

Článek 68 Vnitrostátní rezerva

1. Každý členský stát vytvoří vnitrostátní rezervu jako část vnitrostátních kvót stanovených v příloze VII, zejména s ohledem na přidělování stanovené v článku 65. Vnitrostátní rezerva se doplňuje odebráním některých množství podle článku 69, zadržením části převodů podle článku 73 nebo plošným snížením všech individuálních kvót. Tato množství si uchovávají svůj původní účel, tj. „dodávky“ nebo „přímého prodeje“.

2. Každá dodatečná kvóta přidělená členskému státu je automaticky začleněna do vnitrostátní rezervy a rozdělena podle předpokládaných potřeb na dodávky a přímý prodej.

3. Kvóty začleněné do vnitrostátní rezervy nemají referenční obsah tuku.

Článek 69 Případy nečinnosti

1. Jestliže fyzická nebo právnická osoba, která disponuje individuálními kvótami, během období dvanácti měsíců již nedodržuje podmínky uvedené v čl. 62 písm. c), vrátí se odpovídající množství zpět do vnitrostátní rezervy nejpozději do 1. dubna následujícího kalendářního roku, s výjimkou situace, kdy se dotyčná osoba opět stane producentem ve smyslu čl. 62 písm. c) nejpozději do uvedeného dne.

Jestliže se dotyčná osoba opět stane producentem nejpozději do konce druhého období dvanácti měsíců následujícího po odstoupení, je této osobě vrácena celá individuální kvóta, která jí byla odebrána, nebo její část, a to nejpozději do 1. dubna následujícího po datu žádosti.

2. Jestliže producenti během nejméně jednoho období dvanácti měsíců neuvedou na trh nejméně 70 % své individuální kvóty, může členský stát rozhodnout, zda a za jakých podmínek se celá nevyužitá kvóta nebo její část začlení do vnitrostátní rezervy.

Členský stát může stanovit podmínky, za jakých se kvóta přerozdělí dotyčnému producentovi v případě, že znovu začne uvádět zboží na trh.

3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí v případě vyšší moci nebo v náležitě odůvodněných případech, které dočasně ovlivňují výrobní kapacitu dotyčných producentů a které uzná příslušný orgán.

Článek 70 Dočasné převody

1. Do konce každého období dvanácti měsíců členské státy povolí, aby v dotyčném období byly prováděny dočasné převody části individuálních kvót, které oprávnění producenti nemají v úmyslu využít.

Členské státy mohou upravit převody podle kategorií producentů nebo struktur mlékárenské výroby, mohou je omezit ve vztahu k jednotlivým odběratelům nebo v rámci regionů, mohou povolovat celkové převody v případech stanovených v čl. 69 odst. 3 a mohou určit, v jaké míře může převodce opakovat provádění převodů.

2. Každý členský stát se může rozhodnout, že nepoužije odstavec 1, na základě jednoho nebo obou těchto kritérií:

a) potřeby napomoci strukturálnímu rozvoji a strukturálním změnám;

b) naléhavých administrativních potřeb.

Článek 71 Převody kvót spolu s pozemky

1. Individuální kvóty se v případě prodeje, nájmu, převodu v rámci dědictví nebo očekávaného dědictví nebo jakéhokoliv jiného převodu majícího pro producenta srovnatelné právní účinky převedou spolu s daným zemědělským podnikem na přebírající producenty, v souladu s pravidly, jež členské státy stanoví s přihlédnutím k plochám užívaným k produkci mléka nebo k jiným objektivním kritériím, případně na základě dohody mezi dotčenými stranami. Ta část kvóty, která případně není převedena spolu se zemědělským podnikem, se připojí k vnitrostátní rezervě.

2. Pokud kvóty byly nebo jsou převedeny v souladu s odstavcem 1 v rámci zemědělského nájmu nebo jiným způsobem se srovnatelnými právními účinky, členské státy mohou na základě objektivních kritérií a s cílem přidělovat kvóty výhradně producentům rozhodnout, že se kvóta nepřevede spolu se zemědělským podnikem.

3. V případě převodu pozemků veřejným orgánům a/nebo z důvodu veřejného zájmu, nebo pokud je převod prováděn pro nezemědělské účely, členské státy zajistí, aby byla provedena opatření nezbytná k ochraně oprávněných zájmů dotčených stran, a zejména aby odstupující producenti, pokud to mají v úmyslu, mohli pokračovat v produkci mléka.

4. Pokud v případě zemědělských nájmů, jejichž lhůta uplyne bez možnosti prodloužení za srovnatelných podmínek, nebo v situacích, které mají srovnatelné právní účinky, neexistuje mezi dotčenými stranami žádná dohoda, individuální kvóty se zcela nebo zčásti převedou na producenty, kteří tyto podniky přebírají, a to v souladu s právní úpravou, kterou členské státy přijaly s přihlédnutím k oprávněným zájmům dotčených stran.

Článek 72 Zvláštní opatření pro provádění převodů

1. S cílem úspěšně dokončit restrukturalizaci produkce mléka nebo zlepšit životní prostředí mohou členské státy v souladu s pravidly stanovenými s přihlédnutím k oprávněným zájmům dotčených stran

a) poskytnout producentům, kteří se zaváží definitivně ukončit zcela nebo zčásti svoji produkci mléka, náhradu formou jedné nebo více ročních splátek, a takto uvolněné individuální kvóty převést do vnitrostátní rezervy;

b) na základě objektivních kritérií stanovit podmínky, za kterých mohou producenti na počátku období dvanácti měsíců získat za úplatu od příslušného orgánu nebo subjektu určeného tímto orgánem individuální kvóty, které definitivně uvolní jiní producenti na konci předcházejícího období dvanácti měsíců za náhradu vyplacenou v jedné nebo více ročních splátkách představující stejnou částku jako v případě uvedené platby;

c) centralizovat převody kvót bez pozemků a dohlížet na ně;

d) stanovit, že v případě převodu pozemků uskutečňovaného s cílem zlepšit životní prostředí se individuální kvóta přidělí odstupujícímu producentovi, jestliže má tento producent v úmyslu pokračovat v produkci mléka;

e) s cílem zlepšit strukturu produkce mléka a na základě objektivních kritérií určit regiony nebo sběrné oblasti, v jejichž rámci je povolen definitivní převod kvót, aniž by při tom došlo k převodu příslušných pozemků;

f) s cílem zlepšit strukturu produkce mléka v zemědělském podniku nebo přispět k rozšíření produkce povolit definitivní převod kvót bez převodu příslušných pozemků nebo naopak, a to na základě žádosti producenta předložené příslušnému orgánu nebo subjektu tímto orgánem určenému.

2. Ustanovení odstavce 1 mohou být prováděna na vnitrostátní úrovni, na příslušné územní úrovni nebo ve sběrných oblastech.

Článek 73 Zadržená množství při převodu

1. Při převodech uvedených v článcích 71 a 72 mohou členské státy na základě objektivních kritérií zadržet část individuálních kvót pro svou vnitrostátní rezervu.

2. Pokud kvóty byly nebo jsou převedeny podle článků 71 a 72 s příslušnými pozemky nebo bez nich formou zemědělského nájmu nebo jinými prostředky se srovnatelnými právními účinky, mohou členské státy rozhodnout na základě objektivních kritérií a s cílem zajistit přidělování kvót výhradně producentům, zda a za jakých podmínek se celá převedená kvóta nebo její část vrátí do vnitrostátní rezervy.

Článek 74 Podpora pro získání kvót

Na prodej, převod nebo přidělení kvót podle tohoto oddílu nesmí žádný veřejný orgán poskytnout finanční pomoc přímo spojenou se získáním kvót.

PODODDÍL IIIPřEKROčENÍ KVÓT

Článek 75 Poplatek z přebytku

1. Poplatek z přebytku se platí z mléka a mléčných výrobků uváděných na trh v množství přesahujícím vnitrostátní kvótu podle pododdílu II.

Výše poplatku je stanovena na 27,83 EUR za 100 kilogramů mléka.

2. Členské státy odpovídají Společenství za úhradu poplatku z přebytku, která vyplývá z překročení vnitrostátní kvóty určené na vnitrostátní úrovni samostatně pro dodávky a přímý prodej, a tento poplatek uhradí až do výše 99 % dlužné částky ve prospěch EZZF v období od 16. října do 30. listopadu následujícím po dotyčném období dvanácti měsíců.

3. Pokud není úhrada stanovená v odstavci 1 provedena do stanoveného dne, Komise po poradě s výborem zemědělských fondů odečte částku rovnající se neuhrazenému poplatku z přebytku z měsíčních plateb ve smyslu článku 14 a čl. 15 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005. Dříve než rozhodne, odešle Komise dotyčnému členskému státu upomínku, a tento stát musí sdělit své stanovisko do jednoho týdne. Ustanovení článku 14 nařízení Rady (ES) č. 2040/2000 se nepoužijí[59].

4. Komise stanoví k tomuto článku prováděcí pravidla.

Článek 76 Příspěvek producentů na dlužnou dávku z přebytku

Podle článků 77 a 80 se poplatek z přebytku v plné výši rozdělí mezi producenty, kteří se podíleli na každém z překročení vnitrostátních kvót uvedených v čl. 63 odst. 2.

Aniž jsou dotčeny čl. 77 odst. 3 a čl. 80 odst. 1, odpovídají producenti členskému státu za úhradu svého příspěvku na dlužnou dávku z přebytku vypočteného podle článků 66, 67 a 77, a to na základě pouhé skutečnosti, že překročili kvóty, které měli k dispozici.

Článek 77 Poplatek z přebytku v případě dodávek

1. Za účelem stanovení konečné výše poplatku z přebytku se množství dodaná každým producentem zvýší nebo sníží, pokud se skutečný obsah tuku liší od referenčního obsahu tuku, a to s použitím koeficientů a za podmínek stanovených Komisí.

2. Pokud je na vnitrostátní úrovni součet dodávek upravených podle odstavce 1 nižší než skutečné dodávky, vypočte se poplatek z přebytku na základě skutečných dodávek. V takovém případě se každá úprava směrem dolů proporcionálně sníží tak, aby součet upravených dodávek odpovídal skutečným dodávkám.

Jestliže je součet dodávek upravených podle odstavce 1 vyšší než skutečné dodávky, vypočte se poplatek z přebytku na základě upravených dodávek.

3. Příspěvek každého producenta na úhradu poplatku z přebytku se stanoví na základě rozhodnutí členského státu poté, co všechny nevyužité části vnitrostátní kvóty přidělené na dodávky byly nebo nebyly přerozděleny, úměrně k individuálním kvótám každého producenta nebo podle objektivních kritérií, která stanoví členský stát:

a) na vnitrostátní úrovni na základě překročení kvóty, kterou každý producent disponuje;

b) nebo nejprve na úrovni odběratele a potom případně na vnitrostátní úrovni.

Článek 78 Úloha odběratelů

1. Odběratelé odpovídají za výběr dlužných příspěvků na poplatek z přebytku od producentů a ve stanovené lhůtě a postupem stanoveným Komisí uhradí příslušnému orgánu členského státu částku těchto příspěvků, která se získá srážkou z ceny mléka placené producentům, kteří způsobili překročení, nebo kterou vybere jakýmkoliv jiným vhodným způsobem, pokud ke srážce z ceny nedojde.

2. Jestliže odběratel nahradí zcela nebo částečně jednoho nebo více jiných odběratelů, vezmou se pro zbývající část probíhajícího období dvanácti měsíců v úvahu individuální kvóty, kterými producenti disponují, po odečtení již dodaných množství a s ohledem na jejich obsah tuku.

Ustanovení prvního pododstavce se rovněž použijí, jestliže producent přechází od jednoho odběratele k druhému.

3. Jestliže během referenčního období přesáhnou množství dodaná producentem disponibilní kvótu producenta, může příslušný členský stát rozhodnout, že odběratel provede srážku z ceny mléka u každé dodávky dotyčného producenta nad kvótu jako zálohu na příspěvek producenta, a to podle prováděcích pravidel stanovených členským státem. Členský stát může stanovit zvláštní opatření, aby umožnil odběratelům srážet tuto zálohu, pokud producenti dodávají více odběratelům.

Článek 79 Schválení

Činnost odběratele podléhá předchozímu schválení členským státem v souladu s kritérii stanovenými Komisí.

V případě přímého prodeje Komise stanoví, jaké podmínky musí producent splňovat a jaké údaje musí poskytovat.

Článek 80 Poplatek z přebytku v případě přímého prodeje

1. V případě přímého prodeje a na základě rozhodnutí členského státu se příspěvek producentů na úhradu poplatku z přebytku stanoví na příslušném územní nebo vnitrostátní úrovni poté, co nevyužitá část vnitrostátní kvóty přidělené na přímé dodávky byla nebo nebyla přerozdělena.

2. Členské státy stanoví základ pro výpočet příspěvku producenta na dlužnou dávku z přebytku z celkového množství prodaného nebo převedeného mléka nebo mléka použitého k produkci prodaných nebo převedených mléčných výrobků, za použití kritérií stanovených Komisí.

3. Za účelem stanovení konečné výše poplatku z přebytku se nebere v úvahu žádná oprava týkající se obsahu tuku.

4. Komise stanoví, jak a kdy musí být poplatek z přebytku uhrazen příslušnému subjektu členského státu.

Článek 81 Přeplatky a nedoplatky

1. Pokud se v případě dodávek nebo přímého prodeje zjistí, že je nutné uhradit poplatek z přebytku a že příspěvek vybraný od producentů je vyšší než tato dávka, může členský stát:

a) použít část přeplatku nebo celý přeplatek k financování opatření uvedených v čl. 72 odst. 1 písm. a), a/nebo

b) přerozdělit tento přeplatek částečně nebo úplně producentům, kteří:

- náležejí do prioritních kategorií stanovených členským státem na základě objektivních kritérií a ve lhůtě stanovené Komisí, nebo

- těm, kteří se dostali do výjimečné situace v důsledku některého vnitrostátního předpisu, jenž se systémem kvót pro mléko a ostatní mléčné výrobky stanoveným v této kapitole nesouvisí.

2. Pokud se zjistí, že není nutné hradit žádný poplatek z přebytku, všechny zálohy vybrané odběratelem nebo členským státem se vrátí nejpozději do konce následujícího období dvanácti měsíců.

3. Pokud odběratel neplní povinnost vybírat příspěvek producentů na poplatek z přebytku v souladu s článkem 78, může členský stát vybrat neuhrazené částky přímo od producenta, aniž je dotčen jakýkoliv postih, který může stát uplatnit na odběratele v prodlení.

4. Pokud producent nebo odběratel nedodrží lhůtu splatnosti, uhradí členskému státu úroky z prodlení, které stanoví Komise.

ODDÍL IV PROCESNÍ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 82 Prováděcí pravidla

Komise přijme k této kapitole prováděcí pravidla, která se mohou týkat zejména:

a) prováděcích pravidel k článkům 58, 59, 60 a 61, a zejména podmínek pro poskytování výrobních náhrad, výše těchto náhrad a množství, na něž může být tato náhrada poskytnuta;

b) doplňkových informací, které mají být poskytovány schválenými podniky uvedenými v článku 54, jakož i kritérií pro sankce, pozastavení nebo odnětí schválení podnikům;

c) stanovení částek uvedených v článcích 55 a 61;

d) odchylek od dat stanovených v článku 60.

KAPITOLA IVREžIMY PODPORY

ODDÍL I PODPORA PRO ZPRACOVÁNÍ

PODODDÍL ISUšENÉ KRMIVO

Článek 83 Způsobilé podniky

1. Podpora pro zpracování produktů v odvětví sušených krmiv se poskytuje podnikům zpracovávajícím produkty tohoto odvětví, které náležejí alespoň do jedné z těchto kategorií:

a) zpracovatelé, kteří uzavřeli smlouvy s producenty krmiv na sušení. Jestliže se jedná o smlouvu o dílo na zpracování krmiv dodaných producentem, musí obsahovat ustanovení o povinnosti zpracovatelských podniků převést na producenta podporu, kterou obdrží za množství zpracované v rámci této smlouvy;

b) podniky, které zpracovávají svou vlastní produkci, anebo v případě skupiny podniků, produkci členů této skupiny;

c) podniky, které obdržely dodávky od fyzických nebo právnických osob, které uzavřely smlouvy s producenty krmiv na sušení.

2. Podpora stanovená v odstavci 1 se vyplácí za sušené krmivo, které opustilo zpracovatelský závod a splňuje tyto požadavky:

a) maximální vlhkost je nejméně 11 % a nejvíce 14 % v závislosti na obchodní úpravě;

b) minimální celkový obsah hrubých proteinů v sušině neklesne pod:

i) 15 % u produktů uvedených v písmenu a) a v druhé odrážce písmene b) v části IV přílohy I;

ii) 45 % u produktů uvedených v první odrážce písmene b) v části IV přílohy I;

c) má řádnou a uspokojivou obchodní jakost.

Článek 84 Záloha

1. Zpracovatelské podniky mají nárok na zálohu 19,80 EUR na tunu nebo 26,40 EUR na tunu, jestliže složily jistotu ve výši 6,60 EUR na tunu.

K ověření nároků na podporu provádějí členské státy nezbytné kontroly. Jakmile byl nárok uznán, vyplatí se záloha.

Záloha však může být vyplacena před uznáním nároku, pokud zpracovatel složí jistotu, která se rovná částce zálohy zvýšené o 10 %. Tato jistota zároveň slouží jako jistota pro účely prvního pododstavce. Na úroveň stanovenou v prvním pododstavci se sníží, jakmile je uznán nárok na podporu, a uvolní se v plné výši, jakmile je vyplacen zůstatek podpory.

2. Než může být záloha vyplacena, musí sušené krmivo opustit zpracovatelský závod.

3. Jestliže byla vyplacena záloha, zůstatek dosahující výše rozdílu mezi částkou zálohy a celkovou částkou podpory, která má být vyplacena zpracovatelskému podniku, je uhrazen postupem podle čl. 85 odst. 2.

4. Jestliže záloha převyšuje celkovou částku, na niž má zpracovatelský podnik nárok podle čl. 85 odst. 2, zpracovatel na požádání uhradí toto převýšení příslušnému orgánu členského státu.

Článek 85 Míra podpory

1. Podpora stanovená v článku 83 činí 33 EUR na tunu.

2. Odchylně od odstavce 1, pokud množství sušeného krmiva, pro které je požadována podpora, přesáhne v určitém hospodářském roce zaručené maximální množství uvedené v článku 86, sníží se podpora v každém členském státě, v němž produkce přesáhne zaručené vnitrostátní množství, snížením výdajů v závislosti na procentním podílu celkové částky převýšení, kterou představuje převýšení v daném členském státě.

Úroveň snížení stanoví Komise tak, aby zajistila, že rozpočtový výdaj nepřevyšuje částku, které by bylo dosaženo, kdyby maximální zaručené množství nebylo překročeno.

Článek 86 Zaručené množství

Pro každý hospodářský rok je stanoveno maximální zaručené množství ve výši 4 960 723 tun krmiva dehydratovaného a/nebo sušeného na slunci, na které může být poskytnuta podpora podle článku 83. Toto množství se rozdělí mezi dotčené členské státy formou vnitrostátního zaručeného množství podle písmene B přílohy IX.

Článek 87 Prováděcí pravidla

Komise přijme k tomuto pododdílu prováděcí pravidla, která se mohou týkat zejména:

a) prohlášení, která předkládají podniky spolu se žádostí o podporu;

b) podmínek, které je třeba splnit pro uznání práva na podporu, zejména pokud jde o vedení skladové evidence a další doklady;

c) poskytování podpory podle tohoto pododdílu, zálohy a uvolnění jistot podle čl. 84 odst. 1;

d) podmínek a kritérií, které musí splnit podniky podle článku 83, a pokud podniky obdrží dodávky od fyzických nebo právnických osob, pravidel týkajících se záruk poskytovaných těmito osobami;

e) podmínek schválení odběratelů krmiva na sušení uplatňovaných členskými státy;

f) kritérií pro určení norem jakosti podle čl. 83 odst. 2;

g) kritérií nezbytných pro uzavření smluv a údajů, které musí obsahovat;

h) použití maximálního zaručeného množství podle článku 86;

i) dalších požadavků kromě těch, které jsou uvedeny v článku 83, zejména pokud jde o obsah karotenu a vláknin.

PODODDÍL IILEN A KONOPÍ PěSTOVANÉ NA VLÁKNO

Článek 88 Způsobilost

1. Podpora pro zpracování stonků lnu a konopí pěstovaného na vlákno se poskytuje schválenému prvnímu zpracovateli v závislosti na množství vlákna, které bylo skutečně vyrobeno ze stonků, na něž byla uzavřena kupní smlouva se zemědělcem.

Pokud však stonky zůstanou ve vlastnictví zemědělců, kteří je nechají zpracovat na základě smlouvy s jiným schváleným prvním zpracovatelem a prokážou, že vyrobené vlákno prodali, podpora se poskytne zemědělci.

Pokud je schválený první zpracovatel a zemědělec jedna a tatáž osoba, nahradí se kupní smlouva závazkem zúčastněné strany, že zpracování provede sama.

2. Pro účely tohoto pododdílu se „schváleným prvním zpracovatelem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba, sdružení fyzických nebo právnických osob, bez ohledu na jeho právní statut podle vnitrostátních právních předpisů nebo statut jeho členů, které schválí příslušný orgán členského státu, na jehož území se zařízení na výrobu lněného vlákna nachází.

Článek 89 Míra podpory

1. Výše podpory pro zpracování podle článku 88 je stanovena na 200 EUR na tunu dlouhého lněného vlákna.

2. Množství vláken způsobilých pro podporu jsou omezena podle ploch, na které byly uzavřeny smlouvy nebo zpracovatelské závazky uvedené v článku 88.

Limity uvedené v prvním pododstavci stanoví členské státy tak, aby byla dodržena vnitrostátní zaručená množství uvedená v článku 91.

Článek 90 Záloha

Na žádost schváleného prvního zpracovatele se v závislosti na vyrobeném množství vláken vyplácí podle článku 88 záloha na podporu.

Článek 91 Zaručené množství

1. Pro dlouhá lněná vlákna, pro která může být poskytnuta podpora, se stanoví maximální zaručené množství ve výši 80 878 tun na hospodářský rok. Toto množství se rozdělí mezi dotčené členské státy formou vnitrostátního zaručeného množství podle písmene A přílohy IX.

2. Pokud vlákna vyrobená v jednom členském státě pocházejí ze stonků vyprodukovaných v jiném členském státě, přičtou se příslušná množství vláken k vnitrostátnímu zaručenému množství toho členského státu, v kterém byly stonky sklizeny. Podporu vyplatí ten členský stát, k jehož vnitrostátnímu zaručenému množství je příslušné množství vláken připočteno.

Článek 92 Prováděcí pravidla

Komise přijme k tomuto pododdílu prováděcí pravidla, která se mohou týkat zejména:

a) podmínek pro schvalování prvních zpracovatelů uvedených v článku 88;

b) podmínek, které by měli schválení první zpracovatelé dodržovat, pokud jde o smlouvy o koupi a prodeji a závazky podle čl. 88 odst. 1;

c) požadavků, které by měli splňovat zemědělci v případě uvedeném v čl. 88 odst. 1 druhém pododstavci;

d) kritérií, kterým musí vyhovět dlouhá lněná vlákna;

e) podmínek pro poskytnutí podpory a zálohy, a zejména důkazů o zpracování stonků;

f) podmínek, které musí být dodrženy při stanovení limitů podle čl. 89 odst. 2;

ODDÍL IIVÝROBNÍ NÁHRADA

Článek 93 Výrobní náhrada pro škrob

1. Výrobní náhrada může být poskytnuta:

a) pro škrob získaný z kukuřice, pšenice nebo brambor a některé druhotné produkty používané při výrobě určitého zboží, jehož seznam sestaví Komise;

b) pokud neexistuje významná domácí produkce jiných obilovin pro výrobu škrobu, pro níže uvedená množství škrobu získaná v každém hospodářském roce z ječmene a ovsa ve Finsku a Švédsku, pokud tak nedojde ke zvýšení úrovně produkce škrobu z uvedených dvou obilovin:

i) 50 000 tun pro Finsko,

ii) 10 000 tun pro Švédsko.

2. Náhradu podle odstavce 1 pravidelně stanoví Komise.

Článek 94 Výrobní náhrada v odvětví cukru

1. Pro produkty v odvětví cukru uvedené v písmenech b) až e) v části III přílohy I může být poskytnuta výrobní náhrada, pokud přebytkový cukr nebo dovezený cukr, přebytková isoglukosa nebo přebytkový inulinový sirup nejsou dostupné za cenu odpovídající cenám na světovém trhu k výrobě výrobků uvedených v čl. 59 odst. 2 písm. b) a c).

2. Výrobní náhrada podle odstavce 1 se stanoví zejména s ohledem na náklady související s použitím dovezeného cukru, které by musel průmysl hradit v případě dodávání na světový trh, a na cenu přebytkového cukru dostupného na trhu Společenství nebo na referenční cenu, pokud přebytkový cukr není k dispozici.

Článek 95 Podmínky pro poskytování

Komise stanoví podmínky pro poskytování výrobních náhrad uvedených v tomto oddíle, výši těchto náhrad a množství, na něž může být tato náhrada poskytnuta.

ODDÍL III PODPORY V ODVĚTVÍ MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ

ČLÁNEK 96 Podpora pro odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko ke krmným účelům

1. Podpora na odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko ke krmným účelům se poskytuje podle podmínek a norem pro výrobky stanovených Komisí.

Pro účely tohoto článku se podmáslí a sušené podmáslí považuje za odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko.

2. Výši podpory stanoví Komise s ohledem na tyto faktory:

a) referenční cenu stanovenou v čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu i) pro sušené odstředěné mléko;

b) vývoj stavu dodávek odstředěného mléka a sušeného odstředěného mléka a na vývoj v jejich užití ke krmným účelům;

c) vývoj cen telat;

d) vývoj tržních cen u konkurenčních bílkovin ve srovnání s cenami sušeného odstředěného mléka.

Článek 97 Podpora pro odstředěné mléko zpracované na kasein nebo kaseináty

1. Podpora na odstředěné mléko vyrobené ve Společenství a zpracované na kasein a kaseináty se poskytuje podle podmínek a norem pro produkty z tohoto mléka a kasein a kaseináty z něho vyrobené, které stanoví Komise.

2. Podporu stanoví Komise s ohledem na tyto faktory:

a) referenční cenu sušeného odstředěného mléka nebo tržní cenu sušeného odstředěného mléka prvotřídní jakosti vyrobeného rozprašovacím sušením, pokud je tato cena vyšší než referenční cena;

b) tržní ceny kaseinu a kaseinátů ve Společenství a na světových trzích.

Podpora se může lišit podle toho, zda je odstředěné mléko zpracováváno na kasein nebo kaseináty, a podle jakosti těchto produktů.

Článek 98 Podpora pro nákup smetany, másla a zahuštěného másla za snížené ceny

Za podmínek stanovených Komisí v případě, že vzniknou přebytky mléčných výrobků nebo pokud hrozí, že vzniknou, může Komise rozhodnout o poskytnutí podpory, která umožní nákup smetany, másla a zahuštěného másla za snížené ceny:

a) neziskovými institucemi a organizacemi;

b) ozbrojenými silami a jednotkami podobného druhu v členských státech;

c) výrobci cukrářských výrobků a zmrzliny;

d) výrobci jiných potravin, jež budou stanoveny Komisí;

e) k přímé spotřebě zahuštěného másla.

Článek 99 Podpora pro dodávky mléka pro žáky

1. Za podmínek stanovených Komisí se podpora Společenství poskytuje na některé zpracované mléčné výrobky stanovené Komisí kódů KN 0401, 0403, 0404 90 a 0406 nebo kódu KN 2202 90, dodávané žákům do škol.

2. Odchylně od článku 172 mohou členské státy kromě podpory Společenství poskytovat vnitrostátní podporu pro produkty uvedené v odstavci 1 a dodávané žákům do škol. Členské státy mohou svoji vnitrostátní podporu financovat prostřednictvím dávky vybírané v odvětví mléka a mléčných výrobků nebo jakéhokoli jiného příspěvku poskytnutého tímto odvětvím.

3. U plnotučného mléka činí podpora Společenství 18,15 EUR na 100 kg.

V případě ostatních mléčných výrobků stanoví výši podpory Komise s přihlédnutím k mléčným složkám dotyčných produktů.

4. Podpora uvedená v odstavci 1 se poskytuje maximálně pro množství 0,25 L mléka na žáka a den.

ODDÍL IVPODPORA V ODVĚTVÍ OLIV

ČLÁNEK 100 Podpora organizacím hospodářských subjektů

1. Společenství prostřednictvím částek zadržených členskými státy podle čl. 110i odst. 4 nařízení (ES) č. 1782/2003 financuje tříleté pracovní programy vypracované organizacemi hospodářských subjektů podle článku 119 v jedné nebo více z následujících oblastí:

a) sledování trhů, řízení a správa v odvětví olivového oleje;

b) zmírnění dopadů pěstování oliv na životní prostředí;

c) zlepšení jakosti produkce olivového oleje a stolních oliv;

d) systém sledování, ověřování a ochrany jakosti olivového oleje a stolních oliv, zejména kontrola jakosti olivových olejů prodávaných konečným spotřebitelům, pod dohledem správních orgánů jednotlivých členských států;

e) šíření informací o činnostech vykonávaných organizacemi hospodářských subjektů s cílem zlepšit jakost olivového oleje.

2. Maximální financování pracovních programů uvedených v odstavci 1 Společenstvím se rovná části částek zadržených členskými státy. Toto financování se týká nákladů, které je možno vynaložit do výše:

a) 100 % na činnosti v oblastech uvedených v písmenech a) a b) odstavce 1;

b) 100 % na investice do dlouhodobých aktiv a 75 % na ostatní činnosti v oblasti uvedené v odst. 1 písm. c);

c) 75 % na pracovní programy, které provádějí schválené organizace hospodářských subjektů alespoň ze dvou producentských členských státu nejméně ve třech třetích zemích nebo neproducentských členských státech v oblastech uvedených v odst. 1 písm. d) a e), a 50 % na jiné činnosti v těchto oblastech.

Financování zbývající části zajistí příslušný členský stát do výše 50 % nákladů nehrazených z finančních prostředků Společenství.

Komise stanoví k tomuto článku prováděcí pravidla, a zejména postupy pro schvalování programů přijatých členskými státy a druhy činností, na které se takové programy mohou vztahovat.

3. Aniž jsou dotčena jakákoliv zvláštní ustanovení, která může Komise podle článku 187 přijmout, členské státy ověří, že podmínky pro poskytnutí finanční podpory Společenství jsou splněny. Za tím účelem provedou audit pracovních programů a kontrolní plán obsahující vzorek určený na základě analýzy rizik a zahrnující každoročně nejméně 30 % organizací producentů a všechny ostatní organizace hospodářských subjektů, které získaly finanční podporu Společenství podle tohoto článku.

ODDÍL V TABÁKOVÝ FOND SPOLEČENSTVÍ

Článek 101 Tabákový fond

1. Zakládá se Tabákový fond Společenství (dále jen „fond“) na financování opatření v těchto oblastech:

a) zlepšení znalostí veřejnosti o škodlivých účincích všech forem konzumace tabáku, zejména informováním a vzděláváním; podpora při shromažďování údajů za účelem určení struktury konzumace tabáku a vypracování epidemiologických studií o závislosti na nikotinu ve Společenství a studie prevence závislosti na nikotinu;

b) zvláštní opatření týkající se přechodu pěstitelů tabáku na jiné plodiny nebo jiné hospodářské činnosti vytvářející pracovní místa, jakož i studie o možnostech přechodu pěstitelů tabáku na jiné plodiny nebo činnosti.

2. Fond je financován:

a) pro sklizeň v roce 2002 2% snížením a pro sklizeň v letech 2003, 2004 a 2005 3% snížením prémií stanovených v hlavě I nařízení (EHS) č. 2075/92 poskytovaných do sklizně v roce 2005, včetně pro financování všech opatření stanovených v odstavci 1;

b) pro kalendářní roky 2006 a 2007 podle článku 110m nařízení (ES) č. 1782/2003.

3. Komise stanoví prováděcí pravidla k tomuto článku.

ODDÍL VIZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO ODVĚTVÍ VČELAŘSKÝCH PRODUKTŮ

ČLÁNEK 102 Oblast působnosti

1. Ve snaze zlepšit obecné podmínky produkce a uvádění včelařských produktů na trh mohou členské státy vypracovat vnitrostátní program na dobu tří let, dále jen „včelařský program“.

2. Odchylně od článku 172 se články 87, 88 a 89 Smlouvy nepoužijí pro:

a) finanční příspěvek poskytovaný členskými státy na opatření, na která se vztahuje podpora Společenství podle tohoto oddílu;

b) zvláštní vnitrostátní podpory na ochranu včelínů znevýhodněných strukturálními nebo přírodními podmínkami nebo v rámci programů hospodářského rozvoje, s výjimkou těch, které jsou přiděleny na produkci nebo obchod.

Podpory uvedené v písmenu b) oznámí členské státy Komisi spolu s ohlášením včelařského programu podle článku 106.

Článek 103 Opatření, na která může být poskytnuta podpora

Ve včelařských programech mohou být obsažena následující opatření:

a) technická pomoc včelařům a sdružením včelařů;

b) kontrola varroázy;

c) racionalizace sezónního přesunu včelstev;

d) opatření na podporu laboratoří, které provádějí analýzy fyzikálně-chemických vlastností medu;

e) opatření na obnovu včelstev ve Společenství;

f) spolupráce se subjekty specializovanými na provádění aplikovaných výzkumných programů v oblasti včelařství a včelařských produktů.

Na opatření financovaná z EZFRV podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005[60] se včelařský program nevztahuje.

Článek 104 Studie o struktuře produkce a obchodu v odvětví včelařství

Za účelem získání nároku na spolufinancování poskytované podle čl. 105 odst. 1 vypracují členské státy studii o struktuře produkce a obchodu v odvětví včelařství na svém území.

Článek 105 Financování

1. Společenství stanoví spolufinancování včelařských programů ve výši 50 % výdajů hrazených členskými státy.

2. Výdaje na opatření přijatá v rámci včelařských programů uhradí členské státy do 15. října každého roku.

Článek 106 Konzultace

Včelařský program je vypracován v úzké spolupráci se zástupci organizací včelařů a včelařských družstev. Předkládá se Komisi ke schválení.

ODDÍL VIIPODPORY V ODVĚTVÍ BOURCE MORUŠOVÉHO

ČLÁNEK 107 Podpora poskytovaná chovatelům bource morušového

1. Pro chov bource morušového kódu KN 0106 00 90 a vajíček bource morušového kódu KN 0511 99 80 ve Společenství je poskytována podpora.

2. Podpora je poskytována chovatelům bource morušového pro každý používaný box s vajíčky za předpokladu, že tyto boxy obsahují minimální množství vajíček, které bude stanoveno, a chov housenek byl úspěšně ukončen.

3. Výše podpory pro používaný box s vajíčky je stanovena na 133,26 EUR.

Článek 108 Prováděcí pravidla

Komise stanoví k tomuto oddílu prováděcí pravidla, týkající se zejména minimálního množství podle čl. 107 odst. 2.

HLAVA IIPRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE OBCHODUA PRODUKCE

KAPITOLA I OBCHODNÍ NORMY A PODMÍNKY PRODUKCE

ODDÍL I OBCHODNÍ NORMY

ČLÁNEK 109 Obchodní normy

1. Komise může přijmout ustanovení týkající se obchodních norem pro jeden nebo více produktů v těchto odvětvích:

a) oliv;

b) banánů;

c) živých rostlin;

d) vajec;

e) drůbeže.

2. Normy uvedené v odstavci 1 se:

a) stanoví zejména s ohledem na charakteristické znaky dotčených produktů, potřebu zajistit podmínky snadného odbytu těchto produktů na trhu a zájem spotřebitelů získat pravdivé a srozumitelné informace.

b) mohou týkat zejména jakosti, třídění, hmotnosti, velikosti, balení, obalů, skladování, přepravy, obchodní úpravy a označování.

3. Pokud Komise na základě kritérií uvedených v odst. 2 písm. a) nestanoví jinak, produkty, pro které byly stanoveny obchodní normy, mohou být uváděny na trh ve Společenství pouze v souladu s nimi.

Aniž jsou dotčena jakákoliv zvláštní ustanovení, která Komise může podle článku 187 přijmout, členské státy si ověří, zda tyto produkty splňují uvedené normy a případně uplatní sankce.

Článek 110 Obchodní normy pro mléko a mléčné výrobky

1. Potravinářské výrobky mohou být uváděny na trh jako mléko a mléčné výrobky, pouze pokud splňují definice a označení stanovené v příloze X.

2. Aniž jsou dotčena opatření na ochranu veřejného zdraví, mléko kódu KN 0401 určené pro lidskou spotřebu může být uvedeno na trh v rámci Společenství pouze v souladu s ustanoveními přílohy XI.

Článek 111 Obchodní normy pro tuky

Aniž je dotčen čl. 110 odst. 1 nebo jakákoliv ustanovení přijatá ve veterinářském odvětví a v potravinářském odvětví s cílem zajistit dodržování hygienických a zdravotních norem a chránit zdraví zvířat a lidí, použijí se normy stanovené v příloze XII na níže uvedené produkty s obsahem tuku nejméně 10 %, ale méně než 90 % hmotnostních, určené pro lidskou spotřebu:

a) mléčné tuky kódů KN 0405 a ex 2106;

b) tuky kódu KN ex 1517;

c) tuky složené z rostlinných a/nebo živočišných produktů kódů KN ex 1517 a ex 2106.

Obsah tuku bez soli tvoří nejméně dvě třetiny sušiny.

Tato nařízení se však použijí pouze na produkty, které zůstávají tuhé při teplotě 20 °C a které jsou roztíratelné.

Článek 112 Ověřovací postup pro chmel

1. Produkty odvětví chmelu sklizené nebo získané ve Společenství podléhají ověřovacímu řízení.

2. Ověřovací listiny mohou být vydány pouze pro produkty, které vykazují minimální znaky jakosti platné pro určitou fázi uvádění na trh. V případě chmelového prášku, chmelového prášku s vyšším obsahem lupulinu, chmelového výtažku a smíšených chmelových produktů může být ověřovací listina vydána pouze v případě, že obsah alfa kyseliny v těchto produktech není nižší než u chmelu, ze kterého byly získány.

3. Ověřovací listina uvádí alespoň:

a) místo produkce chmelu;

b) sklizňový rok;

c) odrůdy.

4. Produkty odvětví chmelu mohou být uvedeny na trh nebo vyvezeny, pouze pokud byla vystavena ověřovací listina podle odstavců 1, 2 a 3.

Jedná-li se o dovezené produkty odvětví chmelu, je osvědčení uvedené v čl. 152 odst. 2 považováno za rovnocenné ověřovací listině.

5. Odchylně od odstavce 4 může Komise přijmout opatření:

a) s cílem splnit obchodní požadavky některých třetích zemí, nebo

b) pro produkty určené pro zvláštní účely.

Opatření podle prvního pododstavce

a) nesmějí nepříznivě ovlivňovat obvyklý odbyt produktů, pro které byla vydána ověřovací listina;

b) musí být doprovázena zárukami, jejichž účelem je předejít záměně s uvedenými produkty.

Článek 113 Obchodní normy pro olivový olej a olivový olej z pokrutin

1. Označení a definice olivových olejů a olivových olejů z pokrutin uvedených v příloze XIII jsou povinné při prodeji příslušných produktů v rámci Společenství, a pokud jsou slučitelné s mezinárodními závaznými pravidly, i v obchodu s třetími zeměmi.

2. Na maloobchodní úrovni je možno prodávat pouze oleje uvedené v bodu 1 písm. a) a b) a v bodech 3 a 6 přílohy XIII.

ODDÍL IIPODMÍNKY PRO PRODUKCI

ČLÁNEK 114 Použití kaseinu a kaseinátů ve výrobě sýrů

Kasein a kaseináty definované v příloze III části V bodu 2 lze používat při výrobě sýrů na základě předchozího povolení, které se vydá pouze tehdy, je-li jejich použití nezbytnou podmínkou pro výrobu daných produktů.

Článek 115 Způsob výroby ethanolu

Komise může stanovit způsob výroby a charakteristické znaky ethanolu získaného z určitého zemědělského produktu uvedeného v příloze I Smlouvy.

ODDÍL IIIPROCESNÍ PRAVIDLA

ČLÁNEK 116 Stanovení norem, prováděcích pravidel a odchylek

Komise přijme k této kapitole prováděcí pravidla, která se mohou týkat zejména:

a) stanovení obchodních norem podle článku 109, včetně pravidel o odchylkách od norem, uvádění podrobných údajů podle norem a používání norem u produktů dovážených do Společenství nebo ze Společenství vyvážených;

b) pravidel nezbytných pro rozhodování, zda produkty, pro něž jsou stanoveny normy, lze uvádět na trh Společenství pouze podle těchto norem;

c) pokud jde o definice a označení, které mohou být použity při uvádění mléka a mléčných výrobků na trh podle čl. 110 odst. 1:

i) vypracování a případně doplnění seznamu produktů uvedených v příloze X bodu III odst. 1 druhém pododstavci na základě seznamů, které jí zaslaly členské státy;

ii) případně dodatků k seznamu označení uvedenému v příloze X bodu II odst. 2 druhém pododstavci písm. a);

d) pokud jde o normy pro roztíratelné tuky uvedené v článku 111:

i) seznamu produktů, na které se odkazuje v příloze XII bodu I odst. 2 třetího pododstavce písm. a), sestaveného na základě seznamů zaslaných Komisi členskými státy;

ii) analytických metod nutných pro kontrolu složení a výrobních vlastností produktů uvedených v článku 111;

iii) prováděcích pravidel pro odběr vzorků;

iv) prováděcích pravidel pro získávání statistických údajů o trzích s produkty uvedenými v článku 111.

e) minimálních znaků jakosti u produktů odvětví chmelu podle článku 112;

f) případně používaných analytických metod;

g) pokud jde o používání kaseinu a kaseinátů podle článku 114:

i) podmínek, podle nichž členské státy vydají povolení, jakož i maximálního procentuálního obsahu, a to na základě objektivních kritérií stanovených s ohledem na technologické požadavky;

ii) povinností, které musí splnit podniky, jimž bylo vydáno povolení podle bodu i).

KAPITOLA II ORGANIZACE PRODUCENTů, MEZIOBOROVÉ ORGANIZACE A ORGANIZACE HOSPODÁřSKÝCH SUBJEKTů

ODDÍL I OBECNÉ ZÁSADY

ČLÁNEK 117 Organizace producentů

Členské státy uznají organizace producentů, které:

a) založili producenti jednoho z těchto odvětví:

i) odvětví chmelu;

ii) odvětví oliv;

iii) odvětví bource morušového;

b) byly vytvořeny z podnětu producentů samých;

c) sledují určitý cíl, zejména za účelem:

i) koncentrace dodávek a uvádění produktů svých členů na trh;

ii) společného přizpůsobení produkce požadavkům trhu a zdokonalení produktu;

iii) podpory racionalizace a mechanizace produkce.

Článek 118 Mezioborové organizace

Členské státy uznají mezioborové organizace, které:

a) sdružuje zástupce hospodářských činností spojených s produkcí, zpracováním produktů nebo obchodem s nimi v těchto odvětvích:

i) odvětví oliv;

ii) odvětví tabáku;

b) vznikly z podnětu všech nebo některých organizací nebo sdružení, které je tvoří;

c) sledují určitý cíl, zejména za účelem:

i) koncentrace a koordinace dodávek a uvádění produktů svých členů na trh;

ii) společného přizpůsobení produkce a zpracování požadavkům trhu a zdokonalení produktu;

iii) podpory racionalizace a zlepšení produkce a zpracování;

iv) výzkumu zaměřeného na udržitelné metody produkce a rozvoj trhu.

Pokud však mezioborové organizace provozují činnost na území několika členských států, uznání udělí Komise.

Článek 119 Organizace hospodářských subjektů

Pro účely tohoto nařízení organizace hospodářských subjektů tvoří uznané organizace hospodářských subjektů nebo jejich sdružení, včetně organizací producentů a mezioborových organizací, které produkují a zpracovávají olivy.

ODDÍL IIPRAVIDLA PRO MEZIOBOROVÉ ORGANIZACE V ODVĚTVÍ TABÁKU

ČLÁNEK 120 Placení příspěvků nečleny

1. Jestliže jednu nebo několik činností podle odstavce 2 provozuje uznaná mezioborová organizace v odvětví tabáku a jsou-li tyto činnosti v obecném hospodářském zájmu těch osob, jejichž činnost se vztahuje k příslušnému produktu nebo příslušným produktům, může členský stát, který uznání udělil, nebo pokud bylo uznání uděleno Komisí, Komise, zavázat individuální hospodářské subjekty nebo seskupení, která nejsou členy mezioborové organizace a která toto opatření využívají, k úplnému nebo částečnému zaplacení členských příspěvků mezioborové organizaci, pokud jsou tyto příspěvky určeny ke krytí nákladů bezprostředně vzniklých z příslušných činností a pokud se nejedná o správní náklady.

2. Činnosti podle tohoto odstavce 1 se týkají některé z následujících oblastí:

a) výzkumu zaměřeného na další zhodnocení produktů, zejména prostřednictvím nových způsobů využití, které neohrožují veřejné zdraví;

b) studií zaměřených na zlepšení jakosti tabákových listů a baleného tabáku;

c) hledání způsobů pěstování s použitím menšího množství rostlinolékařských přípravků zaručujících ochranu půdy a životního prostředí.

3. Dotyčné členské státy oznámí Komisi rozhodnutí, která zamýšlejí učinit podle odstavce 1. Tato rozhodnutí mohou být uplatněna teprve po uplynutí lhůty tří měsíců od oznámení Komisi. Komise může během této lhůty požadovat, aby návrh rozhodnutí byl zcela nebo částečně zamítnut, jestliže se prosazovaný obecný hospodářský zájem nejeví jako odůvodněný.

4. Jestliže činnosti provozované mezioborovou organizací uznanou Komisí podle této kapitoly jsou v obecném hospodářském zájmu, sdělí Komise příslušným členským státům svůj návrh rozhodnutí, k němuž se tyto státy vyjádří ve lhůtě dvou měsíců od odeslání sdělení.

ODDÍL IIIPROCESNÍ PRAVIDLA

ČLÁNEK 121 Prováděcí pravidla

Komise přijme k této kapitole prováděcí pravidla, zejména podmínky a postupy uznávání organizací producentů, mezioborových organizací a organizací hospodářských subjektů v jednotlivých odvětvích, včetně:

a) cílů vytýčených těmito organizacemi;

b) stanov těchto organizací;

c) činností těchto organizací;

d) odchylek od požadavků stanovených v článcích 117, 118 a 119;

e) postupu uznávání těchto organizací;

f) případně všech důsledků uznání mezioborové organizace.

ČÁST III OBCHOD SE TŘETÍMI ZEMĚMI

KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 122 Obecné zásady

Nestanoví-li toto nařízení nebo předpisy přijaté na jeho základě jinak, je v obchodu se třetími zeměmi zakázáno

a) vybírání jakýchkoli poplatků s účinkem rovnocenným clu,

b) uplatňování jakýchkoli množstevních omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem.

Článek 123 Kombinovaná nomenklatura

Na sazební zařazení produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, se použijí obecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury a zvláštní pravidla pro její používání. Celní nomenklatura vyplývající z uplatňování tohoto nařízení, včetně případně definicí v příloze III, se přejímá do společného celního sazebníku.

KAPITOLA II DOVOZY

ODDÍL I DOVOZNÍ LICENCE

ČLÁNEK 124 Režimy nepovinných dovozních licencí

1. Aniž jsou dotčeny případy, v nichž jsou dovozní licence v souladu s tímto nařízením požadovány, může Komise pro dovoz jednoho nebo více produktů z následujících odvětví do Společenství stanovit povinnost předložit dovozní licenci:

a) obilovin,

b) rýže,

c) cukru,

d) osiva,

e) oliv, pokud jde o produkty kódů KN 1509, 1510 00, 0709 90 39, 0711 20 90, 2306 90 19, 1522 00 31 a 1522 00 39,

f) lnu a konopí, pokud jde o konopí,

g) banánů,

h) živých rostlin,

i) hovězího a telecího masa,

j) mléka a mléčných výrobků,

k) vepřového masa,

l) skopového a kozího masa,

m) vajec,

n) drůbeže,

o) ethanolu.

2. Při uplatňování odstavce 1 Komise přihlíží k nezbytnosti dovozních licencí pro řízení dotčených trhů, a zejména pro sledování dovozu daných produktů.

Článek 125 Vydávání licencí

Členské státy vydají dovozní licence žadatelům bez ohledu na místo jejich usazení ve Společenství, pokud nařízení Rady nebo jiný akt Rady nestanoví jinak, a aniž jsou tím dotčena opatření přijatá k provádění této kapitoly.

Článek 126 Platnost

Dovozní licence je platná na celém území Společenství.

Článek 127 Jistota

1. Pokud Komise nestanoví jinak, vydání licencí je podmíněno složením jistoty jako záruky toho, že produkty budou dovezeny během doby platnosti licence.

2. S výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo zčásti propadne, jestliže se v době platnosti licence dovoz neuskuteční nebo jestliže se uskuteční pouze částečně.

Článek 128 Prováděcí pravidla

Komise přijme k tomuto oddílu prováděcí pravidla, včetně doby platnosti licencí.

ODDÍL IIDOVOZNÍ CLA A DÁVKY

ČLÁNEK 129 Dovozní cla

Nestanoví-li tento oddíl jinak, použijí se na produkty uvedené v článku 1 sazby dovozního cla podle společného celního sazebníku.

Článek 130 Výpočet dovozních cel pro obiloviny

1. Odchylně od článku 129 se dovozní clo na produkty kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002, 1005 10 90 a 1007 00 90 kromě hybridů k setí rovná intervenční ceně platné pro tyto produkty při dovozu a zvýšené o 55 %, snížené o dovozní cenu CIF použitelnou pro dotyčnou zásilku. Toto clo však nesmí překročit smluvní celní sazbu podle společného celního sazebníku.

2. Pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 1 se pro produkty uvedené v daném odstavci pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

Článek 131 Výpočet dovozních cel pro loupanou rýži

1. Odchylně od článku 129 Komise stanoví dovozní clo u loupané rýže kódu KN 1006 20 ve lhůtě deseti dnů po skončení dotyčného referenčního období podle bodu 1 přílohy XIV.

Komise stanoví nové použitelné clo, jestliže se při výpočtu podle uvedené přílohy prokáže potřeba ho změnit. Do doby, než je stanovena nová použitelná sazba, použije se clo stanovené dříve.

2. Pro výpočet dovozu podle bodu 1 přílohy XIV je třeba zohlednit množství, na které byly vydány dovozní licence pro loupanou rýži kódu KN 1006 20 v odpovídajícím referenčním období, a to kromě dovozních licencí pro rýži Basmati podle článku 132.

3. Roční referenční množství je 449 678 tun.

Částečné referenční množství za každý hospodářský rok odpovídá polovině ročního referenčního množství.

Článek 132 Výpočet dovozních cel pro loupanou rýži Basmati

Odchylně od článku 129 se na loupanou rýži Basmati odrůd kódů KN 1006 20 17 a 1006 20 98 uvedených na seznamu v příloze XV vztahuje nulová sazba dovozního cla za podmínek stanovených Komisí.

Článek 133 Výpočet dovozních cel pro omletou rýži

1. Odchylně od článku 129 Komise stanoví dovozní clo u poloomleté a celoomleté rýže kódu KN 1006 30 ve lhůtě deseti dnů po skončení dotyčného referenčního období podle bodu 2 přílohy XIV.

Komise stanoví nové použitelné clo, jestliže se při výpočtu podle uvedené přílohy prokáže potřeba ho změnit. Do doby, než je stanovena nová použitelná sazba, použije se clo stanovené dříve.

2. Pro výpočet dovozu podle bodu 2 přílohy XIV je třeba zohlednit množství, na která byly vydány dovozní licence pro poloomletou nebo omletou rýži kódu KN 1006 30 v odpovídajícím referenčním období.

Článek 134 Výpočet dovozních cel pro zlomkovou rýži

Odchylně od článku 129 dovozní clo u zlomkové rýže kódu KN 1006 40 00 činí 65 EUR za tunu.

Článek 135 Dodatečné dovozní clo

1. Dodatečné dovozní clo se použije na dovozy s celní sazbou stanovenou v článcích 129 až 134 pro jeden nebo více produktů v odvětví obilovin, rýže, cukru, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbeže, a banánů, aby bylo možné zabránit nebo bojovat proti nepříznivým dopadům, které by na trh Společenství mohl mít dovoz těchto produktů, jestliže:

a) se dovoz uskuteční za cenu nižší, než je cena oznámená Společenstvím Světové obchodní organizaci („spouštěcí cena“), nebo

b) objem dovozu v kterémkoli roce překročí určitou úroveň („spouštěcí objem“).

Spouštěcí objem je založen na možnostech přístupu na trh stanovených podle potřeby jako dovozy v procentním podílu odpovídající domácí spotřeby během tří předcházejících let.

2. Dodatečné clo není uloženo, pokud nehrozí nebezpečí, že dovoz naruší trh Společenství, nebo pokud by účinky neodpovídaly stanovenému cíli.

3. Pro účely odst. 1 písm. a) se dovozní ceny stanoví na základě dovozních cen CIF dané zásilky.

Dovozní ceny CIF se prověřují na základě reprezentativních cen daného produktu na světovém trhu nebo na dovozním trhu Společenství s tímto produktem.

Článek 136 Pozastavení dovozních cel v odvětví cukru

S cílem zajistit zásobování nezbytné pro výrobu produktů uvedených v čl. 59 odst. 2 může Komise zcela nebo částečně pozastavit pro určitá množství ukládání dovozních cel na:

a) cukr kódu KN 1701;

b) isoglukosu kódů KN 17023010, 17024010, 17026010 a 17029030.

Článek 137 Prováděcí pravidla

Komise přijme k tomuto oddílu prováděcí pravidla a stanoví zejména:

a) pokud jde o článek 130:

i) minimální požadavky pro vysoce jakostní pšenici obecnou;

ii) cenové kotace, které mají být vzaty v úvahu;

iii) možnost poskytnout, pokud se to ukáže jako vhodné, ve stanovených případech hospodářským subjektům příležitost znát před příchodem dotyčných zásilek clo, které by se použilo.

b) s ohledem na článek 135 produkty, na které se ukládají dodatečná dovozní cla a další kritéria nezbytná pro uplatňování odstavce 1 uvedeného článku.

ODDÍL IIISPRÁVA DOVOZNÍCH KVÓT

ČLÁNEK 138 Celní kvóty

1. Celní kvóty pro dovoz produktů uvedených v příloze I vyplývající z dohod uzavřených v souladu s článkem 300 Smlouvy nebo z jiných právních aktů Rady otevírá a spravuje Komise podle prováděcích pravidel stanovených Komisí.

2. Celní kvóty jsou spravovány tak, aby nedošlo k žádné diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty, přičemž se použije jedna z těchto metod, kombinace těchto metod nebo jiná vhodná metoda:

a) metoda založená na časovém pořadí podání žádostí (podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“);

b) způsob rozdělování kvót úměrně k požadovaným množstvím v době podání žádosti (tzv. „způsob souběžného zkoumání“);

c) způsob přihlížející k tradičním obchodním tokům (tzv. „způsob tradičních dovozců a nových žadatelů“).

3. Přijatá metoda případně přikládá náležitý význam požadavkům na zásobování trhu Společenství a nutnosti zachovat rovnováhu na tomto trhu.

Článek 139 Otevření celních kvót

Komise stanoví otevírání kvót na jednoletém základě a, je-li to nutné, jejich vhodné časové rozvržení a určí způsob správy, který má být použit.

Článek 140 Zvláštní ustanovení

1. Pokud jde o dovozní kvótu 54 703 tun zmrazeného hovězí ho a telecího masa kódů KN 0202 20 30, 0202 30 a 0206 29 91, které je určené pro zpracování, může Rada na návrh Komise postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy stanovit, že se tato kvóta na základě přepočítacího koeficientu 4,375 zcela nebo částečně vztahuje na odpovídající množství jakostního masa.

2. V případě celní kvóty na dovoz 2 000 000 tun kukuřice a 300 000 tun čiroku do Španělska a celní kvóty na dovoz 500 000 tun kukuřice do Portugalska prováděcí pravidla uvedená v článku 142 navíc obsahují ustanovení nezbytná pro dovoz podle celních kvót, jakož i případně veřejné skladování množství dovážených platebními agenturami dotyčných členských států a jejich odbytu na trzích těchto členských států.

Článek 141 Celní sazby pro banány

Tato kapitola se použije, aniž jsou dotčena opatření stanovená nařízením Rady (ES) č. 1964/2005[61].

Článek 142 Prováděcí pravidla

Komise přijme k tomuto oddílu prováděcí pravidla, a to zejména v těchto oblastech:

a) záruky vztahující se na povahu a původ produktu a místo, odkud je dovezen,

b) ustanovení o uznávání dokladu, který slouží k ověření záruk uvedených v písmenu a),

c) podmínky pro vydávání dovozních licencí a dobu jejich platnosti.

ODDÍL IVZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO NĚKTERÉ PRODUKTY

PODODDÍL IZVLÁšTNÍ USTANOVENÍ PRO DOVOZV ODVěTVÍ OBILOVIN A RÝžE

Článek 143 Dovoz směsí různých obilovin

Dovozní clo použitelné pro směsi složené z obilovin uvedených v příloze I části I písm. a) a b) se stanoví takto:

a) Skládá-li se směs ze dvou uvedených obilovin, použije se dovozní clo:

i) pro složku převažující podle hmotnosti, tvoří-li nejméně 90 % hmotnostních směsi,

ii) pro složku, za kterou se vybírá vyšší dovozní clo, pokud žádná ze dvou složek netvoří méně než 90 % hmotnostních směsi.

b) Skládá-li se směs z více než dvou uvedených obilovin a pokud každá obilovina tvoří více než 10 % hmotnostních směsi, použije se nejvyšší dovozní clo z cel použitelných pro tyto obiloviny i v případě, že je částka dovozního cla pro více obilovin totožná.

Pokud jediná obilovina tvoří více než 10 % hmotnostních směsi, použije se dovozní clo použitelné pro tuto obilovinu.

c) Ve všech případech, na které se nevztahují písmena a) a b), se použije nejvyšší dovozní clo z cel použitelných pro obiloviny obsažené v dané směsi, a to i v případě, že je částka dovozního cla pro více obilovin totožná.

Článek 144 Dovoz směsí obilovin a rýže

Dovozní clo použitelné pro směsi složené z jedné nebo více obilovin uvedených v příloze I části I písm. a) a b)a z jednoho či více produktů uvedených v příloze I části II písm. a) a b) je clo použitelné pro složku, pro kterou lze použít nejvyšší dovozní dávku.

Článek 145 Dovoz směsí rýže

Dovozní clo použitelné pro směsi složené z rýže, jež patří do několika různých skupin nebo stupňů zpracování, nebo z rýže, která patří do jedné či více různých skupin nebo stupňů zpracování, a ze zlomkové rýže je clo použitelné pro:

a) složku převažující podle hmotnosti, tvoří-li nejméně 90 % hmotnostních směsi,

b) složku, za kterou se vybírá vyšší dovozní clo, pokud žádná ze složek netvoří alespoň 90 % hmotnostních směsi.

Článek 146 Uplatnění sazebního zařazování

Pokud nelze použít způsob stanovení dovozního cla podle článků 143 a 145, určí se dovozní dávka použitelná pro směsi uvedené v těchto článcích podle sazebního zařazení těchto směsí.

PODODDÍL IIREžIM PREFERENčNÍHO DOVOZU PRO CUKR

Článek 147 Tradiční potřeba zásobování k rafinaci

1. Aniž je dotčen čl. 49 odst. 1, tradiční potřeba zásobování cukrem určeným k rafinaci je pro Společenství stanovena ve výši 1 961 351 tun na hospodářský rok, vyjádřeno jako bílý cukr.

V hospodářském roce 2008/2009 je tradiční potřeba zásobování rozdělena takto:

- 296 627 tun pro Francii,

- 100 000 tun pro Itálii,

- 356 633 tun pro Portugalsko, z nichž 65 000 tun je vyhrazeno pro jediný závod na zpracování cukrové řepy, který je v Portugalsku v provozu od roku 2005 a který je považován za zařízení sloužící výlučně k rafinaci,

- 19 585 tun pro Slovinsko,

- 59 925 tun pro Finsko,

- 1 128 581 tun pro Spojené království.

2. Dovozní licence pro cukr určený k rafinaci se vydávají pouze zařízením zabývajícím se výhradně rafinací za předpokladu, že příslušná množství nepřesahují množství, která mohou být vyvezena v rámci tradiční potřeby zásobování podle odstavce 1. Licence mohou být převáděny pouze mezi rafineriemi zabývajícími se výhradně rafinací a pozbývají platnosti na konci hospodářského roku, na který byly vydány.

Tento odstavec se použije pro hospodářský rok 2008/2009 a pro první tři měsíce každého následujícího hospodářského roku.

3. Použití dovozních cel na třtinový cukr určený k rafinaci kódu KN 1701 11 10 pocházející ze zemí uvedených v příloze XVI se pozastavuje pro doplňkové množství, které je potřebné k zajištění dostatečného zásobování zařízení zabývajících se výhradně rafinací pro hospodářský rok 2008/2009.

Doplňkové množství stanoví Komise na základě rovnováhy mezi tradiční potřebou zásobování podle odstavce 1 a předpokládanými dodávkami cukru určenými k rafinaci pro příslušný hospodářský rok. Tuto rovnováhu může Komise během hospodářského roku přezkoumat a může při tom vycházet z paušálních odhadů surového cukru určeného ke spotřebě z předchozích období.

Článek 148 Zaručená cena

1. Zaručené ceny stanovené pro cukr ze zemí AKT / Indie se použijí pro dovoz surového a bílého cukru standardní jakosti

a) z nejméně rozvinutých zemí v rámci režimu uvedeného v článcích 12 a 13 nařízení Rady (ES) č. 980/2005[62];

b) ze států uvedených v příloze XVI na doplňkové množství podle čl. 147 odst. 4.

2. Žádosti o dovozní licence na cukr, na který se vztahuje zaručená cena, musí být doplněny vývozní licencí vydanou orgány vyvážející země, která potvrzuje, že cukr odpovídá pravidlům stanoveným v příslušných dohodách.

Článek 149 Závazky plynoucí z protokolu o cukru

Komise může přijmout opatření k zajištění toho, aby se cukr ze zemí AKT / Indie dovážel do Společenství za podmínek stanovených v protokolu 3 k příloze V Dohody o partnerství AKT–ES a v Dohodě mezi Evropským společenstvím a Indickou republikou o třtinovém cukru. Tato opatření se mohou podle potřeby odchýlit od článku 147 tohoto nařízení.

Článek 150 Prováděcí pravidla

Komise stanoví k tomuto oddílu prováděcí pravidla, aby byl zejména zajištěn soulad s mezinárodními dohodami. Jejich součástí mohou být změny přílohy XVI.

PODODDÍL IIIZVLÁšTNÍ USTANOVENÍ PRO DOVOZ KONOPÍ

Článek 151 Dovoz konopí

1. Do Společenství se mohou dovážet pouze níže uvedené produkty, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) surové pravé konopí kódu KN 5302 10 00 za podmínek stanovených v článku 52 nařízení (ES) č. 1782/2003;

b) semena odrůd konopí kódu KN 1207 99 15 určených k výsevu, u kterých musí být prokázáno, že obsah tetrahydrokannabinolu nepřesahuje hodnotu stanovenou podle článku 52 nařízení (ES) č. 1782/2003;

c) semena konopí kódu KN 1207 99 91, která nejsou určena k výsevu, mohou dovážet pouze dovozci schválení členským státem, aby se zajistilo, že tato semena nebudou určena k výsevu.

2. Aniž jsou dotčena jakákoliv zvláštní ustanovení, která může Komise podle článku 187 přijmout, dovoz produktů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku do Společenství podléhá kontrole, která ověří dodržování požadavků podle odstavce 1 tohoto článku.

3. Tento článek se použije, aniž jsou dotčena přísnější opatření přijatá členskými státy v souladu se smlouvou a v souladu se závazky vyplývajícími z Dohody WTO o zemědělství („Dohoda o zemědělství“).

PODODDÍL IVZVLÁšTNÍ USTANOVENÍ PRO DOVOZ CHMELU

Článek 152 Dovoz chmelu

1. Produkty v odvětví chmelu mohou být dovezeny z třetích zemí pouze tehdy, pokud jsou jejich znaky jakosti přinejmenším rovnocenné znakům jakosti stanoveným pro stejné produkty sklizené ve Společenství nebo z takových produktů získané.

2. Produkty, ke kterým je přiloženo osvědčení o původu vydané orgány země původu a uznané za rovnocenné ověřovací listině původu podle článku 112, se považují za odpovídající jakostním znakům uvedeným v odstavci 1.

V případě chmelového prášku, chmelového prášku s vyšším obsahem lupulinu, chmelového výtažku a smíšených chmelových produktů může být osvědčení uznáno za rovnocenné ověřovací listině pouze v případě, že obsah alfa kyseliny v produktech není nižší než u chmelu, ze kterého byly získány.

Rovnocennost těchto osvědčení se ověří podle prováděcích pravidel přijatých Komisí.

ODDÍL V OCHRANA A AKTIVNÍ ZUŠLECHŤOVACÍ STYK

ČLÁNEK 153 Ochranná opatření

1. Ochranná opatření proti dovozu do Společenství přijme Komise podle odstavce 3 tohoto článku v souladu s nařízeními Rady (ES) č. 519/94[63] a (ES) č. 3285/94[64]. Nepoužijí se však články 3 a 18 nařízení (ES) č. 519/94 a články 3 a 21 nařízení (ES) č. 3285/94.

2. Pokud není stanoveno jinak podle jiného právního aktu Rady, ochranná opatření proti dovozu do Společenství v souladu s mezinárodními dohodami uzavřenými podle článku 300 Smlouvy stanoví Komise podle odstavce 3 tohoto článku.

3. Opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 může Komise přijmout na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu. Předloží-li členský stát Komisi žádost, přijme Komise rozhodnutí do tří pracovních dnů od jejího přijetí.

Tato opatření jsou oznámena členským státům a jsou okamžitě použitelná.

Opatření, o nichž Komise rozhodne podle odstavců 1 a 2, může kterýkoli členský stát do tří pracovních dnů ode dne jejich oznámení předložit Radě k přezkoumání. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčná opatření změnit nebo zrušit do jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla předložena.

4. Pokud Komise dospěje k názoru, že ochranné opatření přijaté podle odstavců 1 a 2 by mělo být zrušeno nebo změněno, postupuje takto:

a) jestliže opatření přijala Rada, Komise navrhne Radě, aby opatření bylo zrušeno nebo změněno. Rada rozhodne kvalifikovanou většinou;

b) ve všech ostatních případech ochranná opatření zruší nebo změní Komise.

Článek 154 Pozastavení režimu aktivního zušlechťovacího styku

V rozsahu nezbytném pro řádný chod společných organizací zemědělských trhů, a zejména v případě, že trh Společenství je narušen režimem aktivního zušlechťovacího styku nebo pokud takové narušení hrozí, může Komise použití těchto režimů pro produkty v odvětví obilovin, rýže, cukru, oliv, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbeže a ethanolu úplně nebo částečně zakázat.

KAPITOLA III VÝVOZY

ODDÍL I VÝVOZNÍ LICENCE

ČLÁNEK 155 Režimy nepovinných dovozních licencí

1. Aniž jsou dotčeny případy, v nichž jsou vývozní licence požadovány v souladu s tímto nařízením, může Komise pro vývoz jednoho nebo více produktů z následujících odvětví ze Společenství stanovit povinnost předložit vývozní licenci:

a) obilovin;

b) rýže;

c) cukru;

d) oliv, pokud jde o olivový olej uvedený v příloze I části VII písm. a);

e) hovězího a telecího masa;

f) mléka a mléčných výrobků;

g) vepřového masa;

h) skopového a kozího masa;

i) vajec;

j) drůbeže;

k) ethanolu.

Při uplatňování prvního pododstavce Komise přihlíží k nezbytnosti vývozních licencí pro řízení dotčených trhů, a zejména pro sledování vývozu daných produktů.

2. Články 125 až 127 se použijí obdobně.

3. Komise přijme k odstavcům 1 a 2 prováděcí pravidla, včetně doby platnosti licencí.

ODDÍL II VÝVOZNÍ NÁHRADY

ČLÁNEK 156 Oblast působnosti vývozních náhrad

1. V míře nezbytné pro vývoz na základě kurzů nebo cen na světovém trhu a v mezích vyplývajících z dohod uzavřených v souladu s článkem 300 Smlouvy může být rozdíl mezi těmito kurzy nebo cenami a cenami ve Společenství pokryt vývozní náhradou pro:

a) produkty vyvážené bez dalšího zpracování v těchto odvětvích:

i) obilovin;

ii) rýže;

iii) cukru, pokud jde o produkty uvedené v příloze I části III písm. b), c), d) a g);

iv) hovězího a telecího masa;

v) mléka a mléčných výrobků;

vi) vepřového masa;

vii) vajec;

viii) drůbeže;

b) produkty uvedené v písmenu a) vyvážené ve formě zboží uvedeného v příloze XVII.

Pokud jde o mléko a mléčné výrobky vyvážené ve formě produktů uvedených v části IV přílohy XVII, vývozní náhrady se poskytují pouze pro produkty uvedené v příloze I části XVI písm. a) až e) a g).

2. Vývozní náhrady pro produkty vyvážené ve formě zpracovaného zboží uvedené v příloze XVII nesmějí být vyšší než náhrady pro stejné produkty vyvážené bez dalšího zpracování.

3. V míře nezbytné pro zohlednění zvláštní povahy výroby některých lihovin získávaných z obilovin může Komise přizpůsobit kritéria pro udělení vývozních náhrad uvedených v odstavcích 1 a 2 a ověřovací postupy této zvláštní situaci.

Článek 157 Přidělování vývozních náhrad

Množství, která lze vyvézt s vývozní náhradou, se přidělí způsobem, který

a) je nejvhodnější pro povahu produktu a situaci na daném trhu, umožňuje nejúčinnější využití dostupných zdrojů a zohledňuje účinnost a strukturu vývozů ze Společenství, aniž by vedl k diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty, a zvláště mezi velkými a malými hospodářskými subjekty;

b) je s přihlédnutím k požadavkům na správu pro hospodářské subjekty administrativně nejméně náročný.

Článek 158 Stanovení vývozní náhrady

1. Vývozní náhrady jsou stejné pro celé Společenství. Mohou se lišit podle místa určení, zejména pokud je to nezbytné vzhledem k situaci na světovém trhu, konkrétním požadavkům některých trhů, nebo závazkům vyplývajícím z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

2. Náhrady stanoví Komise.

Náhrady mohou být stanoveny

a) v pravidelných intervalech;

b) prostřednictvím nabídkového řízení pro produkty, pro něž byl tento postup stanoven v minulosti.

S výjimkou případů, kdy se stanovení provádí nabídkovým řízením, se seznam produktů, pro něž je poskytnuta vývozní náhrada, a výše vývozní náhrady stanovují alespoň jednou za tři měsíce. Náhrady však mohou zůstat na stejné úrovni po dobu delší než tři měsíce a v případě nutnosti je může Komise buď na žádost některého členského státu, nebo z vlastního podnětu v mezidobí upravovat.

3. Při stanovení náhrad pro některé produkty se zohlední jeden nebo více z následujících aspektů:

a) stávající situace a předpokládaný vývoj:

- ceny a množství daného produktu, které je k dispozici, na trhu Společenství,

- ceny daného produktu na světovém trhu;

b) cíle společné organizace trhu, které spočívají v zajištění rovnováhy a přirozeného vývoje cen a obchodu na tomto trhu;

c) nutnost zabránit narušením, která by mohla způsobit přetrvávající nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na trhu Společenství;

d) hospodářské aspekty zamýšlených vývozů;

e) omezení vyplývající z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy;

f) potřeba zajistit rovnováhu mezi použitím základních produktů Společenství pro vývoz zpracovaného zboží do třetích zemí a použitím produktů z těchto zemí dovezených v rámci režimu zušlechťovacího styku;

g) nejpříznivější náklady na uvedení produktů na trh a na jejich přepravu z trhů Společenství do přístavů nebo jiných míst vývozu ve Společenství, jakož i náklady na dopravu do země určení;

h) poptávka na trhu Společenství;

i) pokud jde o odvětví vepřového masa, vajec a drůbeže, rozdíl mezi cenami v rámci Společenství a cenami na světovém trhu za dodávané množství krmných obilovin nezbytné pro produkci v těchto odvětvích ve Společenství.

4. Komise může pro vývozní náhrady stanovit opravnou částku. V případě nutnosti však může Komise opravné částky změnit.

První pododstavec se může použít rovněž na produkty vyvážené ve formě zboží uvedené v příloze XVII.

Článek 159 Úprava vývozní náhrady pro obiloviny

Pokud Komise nestanoví jinak, upraví náhradu pro produkty uvedené v příloze I části I písm. a) a b) stanovenou podle čl. 160 odst. 2 na základě úrovně měsíčních zvýšení používaných na intervenční cenu a případně změn těchto cen.

První pododstavec se může použít zcela nebo zčásti na produkty uvedené v příloze I části I písm. c) a d) i na produkty uvedené v příloze I části I a vyvážené ve formě zboží podle přílohy XVII části I. V takovém případě se úprava uvedená v prvním pododstavci opraví použitím koeficientu pro měsíční zvýšení, vyjadřujícího poměr mezi množstvím základního produktu a množstvím tohoto produktu obsaženého ve zpracovaném produktu, který je vyvážen nebo použit ve vyváženém zboží.

Článek 160 Poskytování vývozní náhrady

1. Náhrady pro produkty uvedené v čl. 156 odst. 1 písm. a), které jsou vyváženy bez dalšího zpracování, se poskytují pouze po předložení vývozní licence.

2. Výší náhrady pro produkty uvedené v odstavci 1 je částka náhrady platná ke dni podání žádosti o licenci; případně je výsledkem příslušného nabídkového řízení, a pokud jde o rozlišené náhrady, je to částka, která je platná ke stejnému dni

a) pro místo určení uvedené v licenci nebo

b) případně pro skutečné místo určení, pokud se liší od místa určení uvedeného v licenci, přičemž použitelná částka nesmí překročit částku pro místo určení uvedené v licenci.

Ve snaze zamezit zneužívání pružnosti ustanovení tohoto odstavce může Komise přijmout vhodná opatření.

3. Odchylně od odstavce 1 může Komise rozhodnout, že v případě násadových vajec a jednodenních kuřat mohou být vývozní licence uděleny dodatečně.

4. Postupem podle čl. 16 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 3448/93[65] může být rozhodnuto o použití odstavců 1 a 2 na zboží uvedené v čl. 156 odst. 1 písm. b).

5. Komise může povolit odchylky od odstavců 1 a 2 u produktů, pro něž jsou vývozní náhrady hrazeny v rámci potravinové pomoci.

6. Náhrada je vyplacena, jestliže se prokáže, že:

a) produkty byly vyvezeny ze Společenství;

b) v případě rozlišené náhrady produkty dosáhly místa určení uvedeného v licenci nebo jiného místa určení, pro které byla náhrada stanovena, aniž je dotčen odst. 2 písm. b).

Komise však může povolit výjimky, pokud jsou stanoveny podmínky, které poskytují rovnocenné záruky.

7. Komise může pro jeden nebo více produktů stanovit další podmínky pro poskytování vývozních náhrad. Například že:

a) náhrady se vyplácejí pouze na produkty původem ze Společenství;

b) výše náhrad u dovážených produktů je omezena na dovozní cla, pokud jsou tato cla nižší než použitelná náhrada.

Článek 161 Vývozní náhrady pro živá zvířata v odvětví hovězího a telecího masa

Pokud jde o produkty v odvětví hovězího a telecího masa, poskytování a výplata vývozní náhrady pro živá zvířata podléhá dodržení právních předpisů Společenství pro dobré životní podmínky zvířat, a zejména předpisům na ochranu zvířat během přepravy.

Článek 162 Vývozní limity

Dodržování závazků týkajících se objemů, které vyplývají z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy, je zajištěno na základě vývozních licencí vydaných pro referenční období, která se vztahují na příslušné produkty. S ohledem na dodržení závazků vyplývajících z Dohody o zemědělství nemá konec referenčního období vliv na platnost vývozních licencí.

Článek 163 Prováděcí pravidla

Komise stanoví k tomuto oddílu prováděcí pravidla, a to zejména:

a) ustanovení o přerozdělování množství, která lze vyvézt;

b) ustanovení týkající se jakosti a dalších konkrétních požadavků a podmínek pro produkty, na které může být poskytnuta vývozní náhrada;

c) ustanovení umožňující sledovat, zda činnosti, na které mohou být vyplaceny náhrady a všechny ostatní částky vztahující se na vývozní operace, byly skutečně vykonány a řádně provedeny, včetně fyzických kontrol a kontroly dokladů.

Jakékoliv nezbytné změny v příloze XVII provede Komise.

Prováděcí pravidla k článku 160 týkající se produktů uvedených v čl. 156 odst. 1 písm. b) se však přijmou postupem podle čl. 16 odst. 2 nařízení (ES) č. 3448/93.

ODDÍL IIISPRÁVA VÝVOZNÍCH KVÓTV ODVĚTVÍ MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ

ČLÁNEK 164 Správa celních kvót otevřených třetími zeměmi

1. Pokud dohoda uzavřená v souladu s článkem 300 Smlouvy stanoví celkovou nebo částečnou správu celní kvóty otevřené třetí zemí pro mléko a mléčné výrobky, Komise stanoví příslušný způsob správy a prováděcí pravidla k tomuto způsobu.

2. Celní kvóty uvedené v odstavci 1 jsou spravovány tak, aby nedošlo k žádné diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty a aby bylo zaručeno důsledné využívání možností v rámci příslušné kvóty, s použitím jednoho z následujících postupů, kombinace těchto postupů nebo jiného vhodného postupu:

a) postup založený na časovém pořadí podání žádostí (podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“);

b) postup rozdělování kvót úměrně k požadovaným množstvím v době podání žádosti (tzv. „způsob souběžného zkoumání“);

c) postup přihlížející k tradičním obchodním tokům (tzv. způsob „tradičních dovozců a nových žadatelů“).

ODDÍL IVZVLÁŠTNÍ ZACHÁZENÍ PŘI DOVOZU DO TŘETÍCH ZEMÍ

ČLÁNEK 165 Osvědčení pro produkty podléhající při dovozu do třetí země zvláštnímu zacházení

1. Při vývozu produktů, které mohou při dodržení určitých podmínek v souladu s dohodami uzavřenými Společenstvím podle článku 300 Smlouvy podléhat při dovozu do určité třetí země zvláštnímu zacházení, vystaví příslušné orgány členských států na požádání a po vhodné kontrole potvrzení, že dané podmínky jsou splněny.

2. Komise stanoví prováděcí pravidla k tomuto článku.

ODDÍL VZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO ŽIVÉ ROSTLINY

ČLÁNEK 166 Minimální vývozní ceny

1. Komise může pro každý z produktů v odvětví živých rostlin kódu KN 0601 10 každoročně včas před začátkem obchodního období stanovit jednu nebo více minimálních cen pro vývoz do třetích zemí.

Vývoz těchto produktů je povolen pouze za cenu, která se rovná stanovené minimální ceně pro příslušný produkt nebo která ji převyšuje.

2. Komise přijme k odstavci 1 prováděcí pravidla se zřetelem k závazkům vyplývajícím z dohod uzavřených podle čl. 300 odst. 2 Smlouvy.

ODDÍL VIPASIVNÍ ZUŠLECHŤOVACÍ STYK

ČLÁNEK 167 Pozastavení režimu pasivního zušlechťovacího styku

V rozsahu nezbytném pro řádný chod společných organizací zemědělských trhů, a zejména v případě, že trh Společenství je narušen režimem pasivního zušlechťovacího styku nebo pokud takové narušení hrozí, může Komise použití těchto režimů pro produkty v odvětví obilovin, rýže, hovězího a telecího masa, vepřového masa, skopového a kozího masa a drůbeže úplně nebo částečně zakázat.

ČÁST IVPRAVIDLA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

KAPITOLA I PRAVIDLA VZTAHUJÍCÍ SE NA PODNIKY

Článek 168 Použití článků 81 a 86 Smlouvy

Pokud není v tomto nařízení stanoveno jinak, články 81 až 86 Smlouvy a ustanovení přijatá k jejich provádění se s výhradou článku 169 tohoto nařízení vztahují na všechny dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v čl. 81 odst. 1 a článku 82 Smlouvy, které se týkají produkce produktů uvedených v článku 1 tohoto nařízení či obchodu s nimi.

Článek 169 Výjimky

1. Ustanovení čl. 81 odst. 1 Smlouvy se nevztahuje na dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v článku 168 tohoto nařízení, které tvoří nedílnou část vnitrostátní organizace trhu nebo jsou nezbytné pro dosažení cílů stanovených v článku 33 Smlouvy.

Ustanovení čl. 81 odst. 1 se zejména nevztahují na dohody, rozhodnutí a jednání zemědělců, zemědělských sdružení a svazů těchto sdružení náležejících jednomu členskému státu, které se zabývají produkcí nebo prodejem zemědělských produktů nebo využíváním společných zařízení ke skladování, úpravě nebo zpracování zemědělských produktů a které nestanoví povinnost účtovat stejné ceny, pokud Komise neshledá, že brání hospodářské soutěži a ohrožují cíle uvedené v článku 33 Smlouvy.

2. Po konzultaci členských států a slyšení dotyčných podniků nebo sdružení podniků a fyzických nebo právnických osob, které považuje za vhodné, má Komise výlučnou pravomoc podléhající přezkoumání Soudního dvora stanovit rozhodnutím, které je zveřejněno, které dohody, rozhodnutí a postupy splňují podmínky uvedené v odstavci 1.

Komise tak učiní buď z vlastního podnětu, nebo na žádost příslušného orgánu členského státu nebo zúčastněného podniku nebo sdružení podniků.

3. Ve zveřejnění rozhodnutí uvedeného v odst. 2 prvním pododstavci se uvedou jména stran a podstatná část obsahu rozhodnutí. Zohlední se oprávněný zájem podniků na ochraně jejich obchodního tajemství.

Článek 170 Dohody a jednání ve vzájemné shodě v odvětví tabáku

1. Ustanovení čl. 81 odst. 1 Smlouvy se nepoužijí pro dohody a jednání ve vzájemné shodě uznaných mezioborových organizací v odvětví tabáku, které byly ustanoveny k provádění činností podle čl. 117 písm. c) tohoto nařízení, pokud:

a) dohody a jednání ve vzájemné shodě byly oznámeny Komisi;

b) Komise ve lhůtě tří měsíců po obdržení všech požadovaných informací nezjistila, že tyto dohody nebo jednání ve vzájemné shodě jsou neslučitelné s právními předpisy Společenství o hospodářské soutěži.

Dohody a jednání ve vzájemné shodě se smějí provést teprve po uplynutí této lhůty.

2. Dohody a jednání ve vzájemné shodě jsou prohlášeny za odporující právním předpisům Společenství platným pro hospodářskou soutěž, jestliže:

a) mohou vést v jakékoli formě k rozdělení trhů uvnitř Společenství;

b) mohou ovlivnit řádný chod organizace trhu;

c) mohou způsobit narušení hospodářské soutěže, která nemají pro dosažení cílů společné zemědělské politiky stanovených v opatření meziodvětvové organizace zásadní význam;

d) zahrnují stanovení cen nebo kvót, aniž jsou dotčena opatření přijatá meziodvětvovými organizacemi v rámci používání zvláštních ustanovení právních předpisů Společenství;

e) mohou vést k diskriminaci nebo zabránit hospodářské soutěži u podstatné části dotyčných produktů.

3. Jestliže Komise po uplynutí lhůty tří měsíců podle odst. 1 písm. c) zjistí, že nejsou splněny podmínky pro použití této kapitoly, rozhodne, že se čl. 81 odst. 1 Smlouvy použije na příslušnou dohodu nebo příslušné jednání ve vzájemné shodě.

Uvedené rozhodnutí se nepoužije přede dnem jeho oznámení dotyčné meziodvětvové organizaci, pokud tato meziodvětvová organizace neposkytla nesprávné údaje nebo nezneužila výjimky stanovené v odstavci 1.

Článek 171 Závazný účinek dohod a jednání ve vzájemné shodě pro nečleny v odvětví tabáku

1. Mezioborové organizace v odvětví tabáku mohou požádat, aby se některé jimi uzavřené dohody nebo jednání ve vzájemné shodě v rámci jejich příslušných oblastí působnosti staly po omezenou dobu závaznými pro individuální hospodářské subjekty a seskupení v příslušném hospodářském odvětí, které nejsou součástí oborů zastoupených v dané mezioborové organizaci.

Platnost pravidel mezioborových organizací může být rozšířena pouze tehdy, jestliže zastupují alespoň dvě třetiny produkce a/nebo příslušného odboru. Jestliže má návrh na rozšíření pravidel meziregionální rozsah, mezioborové organizace doloží minimální reprezentativnost pro každý ze seskupených oborů ve všech regionech, kterých se to týká.

2. Pravidla, pro něž může být požadováno rozšíření působnosti, musí platit již nejméně jeden rok a musí se týkat jedné z těchto oblastí:

a) znalosti produkce a trhu;

b) stanovení minimální jakosti;

c) používání způsobů pěstování slučitelných s ochranou životního prostředí;

d) stanovení minimálních norem pro obalovou a obchodní úpravu;

e) použití certifikovaného osiva a kontroly jakosti produktů.

3. Rozšíření pravidel podléhá schválení Komise.

KAPITOLA II PRAVIDLA PRO STÁTNÍ PODPORU

Článek 172 Použití článků 87, 88 a 89 Smlouvy

Pokud toto nařízení nestanoví jinak, a zejména s výjimkou státních podpor uvedených v článku 175, vztahují se na produkci produktů uvedených v článku 1 tohoto nařízení a na obchodování s nimi články 87, 88 a 89 Smlouvy. Ustanovení čl. 88 odst. 1 a čl. 88 odst. 3 první věty Smlouvy se však použijí bez výjimky.

Článek 173 Zvláštní ustanovení pro odvětví mléka a mléčných výrobků

S výhradou čl. 87 odst. 2 Smlouvy jsou zakázány podpory, jejichž výše je stanovena na základě ceny nebo množství mléčných výrobků.

Vnitrostátní opatření umožňující vyrovnání cen mléčných výrobků jsou rovněž zakázána.

Článek 174 Zvláštní ustanovení pro odvětví vína

Hlava II kapitola II nařízení (ES) č. 1493/1999 nebrání poskytování vnitrostátních podpor, které sledují obdobné cíle jako uvedená kapitola. Pro tyto podpory se však použije článek 172 tohoto nařízení.

Článek 175 Zvláštní vnitrostátní ustanovení

1. Finsko a Švédsko mohou po schválení Komisí poskytovat podpory pro chov sobů, produkci produktů z nich (KN ex 0208 a ex 0210) a jejich uvádění na trh, pokud tak nedojde ke zvýšení vnitrostátní úrovně produkce.

2. Vzhledem ke svým zvláštním klimatickým podmínkám může Finsko po schválení Komisí poskytovat podporu pro určitá množství osiva a obilného osiva, které je produkováno pouze ve Finsku.

3. Členské státy, které sníží svou kvótu na cukr o více než 50 %, mohou v období, kdy je pěstitelům cukrové řepy vyplácena přechodná podpora podle hlavy IV kapitoly 10f nařízení (ES) č. 1782/2003, poskytnout dočasnou státní podporu. Komise na žádost příslušného členského státu rozhodne o celkové výši státní podpory pro toto opatření.

V případě Itálie nepřekročí v hospodářském roce za tunu cukrové řepy dočasná podpora uvedená v prvním pododstavci, která je poskytována pěstitelům cukrové řepy a na přepravu cukrové řepy, celkovou částku 11 EUR.

Finsko může pěstitelům cukrové řepy poskytnout v hospodářském roce podporu ve výši až 350 EUR na hektar.

Příslušné členské státy informují Komisi do 30 dnů od konce každého hospodářského roku o výši státní podpory, která byla v uvedeném hospodářském roce skutečně poskytnuta.

4. Německo může až do 31. prosince 2010 v rámci německého alkoholového monopolu poskytovat podporu pro produkty, které jsou po dalším zpracování uváděny monopolem na trh jako ethanol zemědělského původu a které jsou uvedeny v příloze I Smlouvy. Celková výše podpory nesmí přesáhnout 110 milionů EUR za rok.

Německo předloží Komisi každý rok do 30. června zprávu o fungování systému. Do 31. prosince 2009 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o použití odchylky, včetně zhodnocení podpor poskytnutých v rámci německého alkoholového monopolu, a případně jakékoli vhodné návrhy.

ČÁST VZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO JEDNOTLIVÁ ODVĚTVÍ

Článek 176 Propagační dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků

Aniž je dotčeno použití článků 87, 88 a 89 Smlouvy podle článku 172 tohoto nařízení, členské státy mohou svým producentům mléka uložit propagační dávku na základě množství mléka nebo ekvivalentu mléka uvedených na trh s cílem financovat opatření na podporu spotřeby ve Společenství, na rozšiřování trhů s mlékem a mléčnými výrobky a na zvyšování jakosti.

Článek 177 Předkládání zpráv v některých odvětvích

Komise předloží zprávu:

1) do 30. září 2008 Radě o odvětví sušených krmiv na základě hodnocení ustanovení tohoto nařízení, týkající se zejména vývoje v oblasti luštěnin a jiných zelených pícnin, produkce sušených krmiv a dosažených úspor fosilních paliv. Ke zprávě se případně přiloží vhodné návrhy;

2) každé tři roky a poprvé do 31. prosince 2010 Evropskému parlamentu a Radě o provádění opatření v odvětví včelařských produktů podle hlavy I kapitoly IV části II oddílu VI.

Článek 178 Evidence smluv v odvětví chmelu

1. Každá smlouva o dodávce chmelu vypěstovaného ve Společenství uzavřená mezi producentem nebo sdružením producentů na jedné straně a kupujícím na straně druhé musí být evidována subjekty, které k tomu každý pěstitelský členský stát určí.

2. Smlouvy o dodávkách určitých množství za dohodnuté ceny na dobu zahrnující jednu nebo více sklizní, uzavřené před 1. srpnem roku první zahrnuté sklizně, se nazývají „smlouvy uzavřené předem“. Evidují se odděleně.

3. Evidované údaje smějí být použity výhradně pro účely uplatňování tohoto nařízení.

4. Komise stanoví prováděcí pravidla pro evidenci smluv o dodávkách chmelu.

Článek 179 Narušení v důsledku cen na vnitřním trhu

Komise může přijmout nezbytná opatření v následujících situacích, pokud je pravděpodobné, že tyto situace budou přetrvávat, a pokud tak narušují nebo by mohly narušit trhy:

a) pokud jde o produkty v odvětvích obilovin, cukru, chmelu, hovězího a telecího masa a skopového a kozího masa, jestliže ceny těchto produktů na trhu Společenství výrazně vzrostou nebo klesnou;

b) pokud jde o produkty v odvětvích oliv, vepřového masa, vajec a drůbeže, jestliže ceny těchto produktů na trhu Společenství výrazně vzrostou.

Článek 180 Narušení v důsledku kurzů nebo cen na světových trzích

Pokud u produktů v odvětvích obilovin, rýže, cukru a mléka a mléčných výrobků kurzy nebo ceny na světovém trhu s jedním nebo více produkty dosáhnou úrovně, která narušuje nebo může narušit dostupnost zásob na trhu Společenství, a je pravděpodobné, že tato situace bude pokračovat nebo se zhoršovat, Komise může přijmout nezbytná opatření pro dotčené odvětví. Komise může zejména zcela nebo částečně pozastavit dovozní cla na určitá množství.

Článek 181 Podmínky pro opatření použitelná v případech narušení

Opatření stanovená v článcích 179 a 180 mohou být přijata:

a) jestliže se jakékoliv jiné opatření stanovené tímto nařízením ukáže být nedostatečným;

b) s ohledem na závazky vyplývající z dohod uzavřených v souladu s čl. 300 odst. 2 Smlouvy.

Článek 182 Sdělení v odvětví ethanolu

1. Pokud jde o produkty v odvětví ethanolu, sdělí členské státy Komisi následující informace:

a) výrobu ethanolu zemědělského původu v hektolitrech čistého alkoholu, rozepsanou podle použitých produktů vhodných pro výrobu alkoholu;

b) objem odbytu ethanolu zemědělského původu v hektolitrech čistého alkoholu, rozepsaný podle různých odvětví určení;

c) zásoby ethanolu zemědělského původu, dostupného v členském státě na konci předchozího roku;

d) odhady týkající se výroby běžného roku.

Pravidla pro sdělení uvedených informací, a zejména četnost sdělení a stanovení odvětví určení, stanoví Komise.

2. Na základě informací uvedených v odstavci 1 a dalších dostupných informací vypracuje Komise rozvahu Společenství týkající se trhu s ethanolem zemědělského původu za předchozí rok a odhad rozvahy běžného roku.

Rozvaha Společenství obsahuje rovněž informace o ethanolu nezemědělského původu. Přesný obsah a prostředky získávání těchto informací stanoví Komise.

Pro účely tohoto odstavce se „ethanolem nezemědělského původu“ rozumí produkty kódů KN 2207, 2208 90 91 a 2208 90 99 nezískané z určitého zemědělského produktu uvedeného v příloze I Smlouvy.

3. Komise uvědomí členské státy o rozvahách uvedených v odstavci 2.

ČÁST VIOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 183 Finanční ustanovení

Na výdaje vynaložené členskými státy při plnění závazků vyplývajících z tohoto nařízení se vztahuje nařízení (ES) č. 1290/2005 a předpisy přijaté k jeho provádění.

Článek 184 Mimořádné situace

K řešení praktických konkrétních problému Komise přijme opatření nezbytná a odůvodněná v mimořádných situacích.

Tato opatření se mohou odchýlit od tohoto nařízení, avšak pouze v míře a po dobu, jež jsou nezbytně nutné.

Článek 185 Výměna informací mezi členskými státy a Komisí

1. Členské státy a Komise si navzájem poskytují veškeré informace nezbytné pro uplatňování tohoto nařízení nebo pro sledování a analýzu trhu a pro dodržování mezinárodních závazků týkajících se produktů uvedených v článku 1.

2. Komise přijme prováděcí pravidla ke stanovení informací nezbytných pro uplatňování odstavce 1, jakož i o jejich formě, obsahu, časovém harmonogramu, lhůtách a režimu předávání a zpřístupňování informací a dokumentů.

Článek 186 Doložka o obcházení

Aniž jsou ohrožena zvláštní ustanovení, žádné zálohy se podle tohoto nařízení neposkytnou fyzickým ani právnickým osobám, o nichž je zjištěno, že uměle vytvořily podmínky nezbytné pro získání těchto záloh v rozporu s jejich cíli.

Článek 187 Kontroly a sankce a jejich oznamování

Komise stanoví:

a) pravidla pro správní a fyzické kontroly prováděné členskými státy v zájmu plnění povinností vyplývajících z tohoto nařízení;

b) režim uplatňování sankcí, pokud je zjištěno nedodržování závazků vyplývajících z použití tohoto nařízení;

c) pravidla pro vracení neoprávněně vyplacených částek;

d) pravidla pro podávání zpráv o provedených kontrolách a jejich výsledcích.

Sankce uvedené v písmenu b) jsou odstupňovány podle závažnosti, rozsahu, přetrvávání a opakování zjištěných nedodržení závazků.

ČÁST VIIPROVÁDĚCÍ, PŘECHODNÁA ZÁVĚREČNÁ PRAVIDLA

KAPITOLA I PROVÁDěCÍ USTANOVENÍ

Článek 188 Výbor

1. Komisi je nápomocen Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů (dále jen „výbor“).

2. V případě odkazů na tento odstavec se použijí články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 189 Prováděcí pravidla a pravomoci Komise

Pokud toto nařízení svěřuje Komisi pravomoc přijímat opatření, postupuje Komise podle čl. 188 odst. 2.

Pokud však jde o následující úkony, Komise jedná z vlastního podnětu bez použití postupu podle čl. 188 odst. 2:

a) rozhodnutí o otevření nebo ukončení veřejné intervence podle článku 13 pro produkty z hovězího a telecího masa a podle čl. 14 odst. 1 a čl. 14 odst. 2 prvního pododstavce pro máslo;

b) rozhodnutí o použití čl. 81 odst. 1 Smlouvy na dohody a jednání ve vzájemné shodě v rámci mezioborových organizací uvedené v článku 170 tohoto nařízení;

c) uznání mezioborových organizací podle čl. 118 druhého pododstavce;

d) rozhodnutí týkající se povinnosti nečlenů platit členské příspěvky mezioborovým organizacím podle článku 120;

e) uplatnění ochranných opatření podle článku 153;

f) úpravy výše vývozních náhrad v intervenčním období podle čl. 158 odst. 2 prvního pododstavce;

g) změny opravných částek použitelných pro vývozní náhrady podle čl. 158 odst. 4 druhé věty;

h) sestavování rozvah Společenství uvedených v čl. 182 odst. 2.

Článek 190 Zrušení některých nařízení Rady Komisí

Při výkonu pravomocí svěřených jí tímto nařízením Komise může zamítnout nebo změnit nařízení přijatá Radou, s ohledem na nařízení nebo ustanovení zrušená podle článků 191, 192, 193 a 195.

KAPITOLA II PřECHODNÁ A ZÁVěREčNÁ USTANOVENÍ

Článek 191 Změny nařízení (ES) č. 1493/1999

Články 71 a 73 až 77 nařízení (ES) č. 1493/1999 se zrušují.

Článek 192 Změny nařízení (ES) č. 2200/96

Články 43, 44, 46, 47, 48 a 52 nařízení (ES) č. 2200/96 se zrušují.

Článek 193 Změny nařízení (ES) č. 2201/96

Články 23, 26, 27, 29, a 30 nařízení (ES) č. 2201/96 se zrušují.

Článek 194 Změny nařízení (ES) č. 1184/2006

Nařízení (ES) č. 1184/2006 se mění takto:

1) Název se nahrazuje tímto:

„Nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 ze dne 24. července 2006 o použití určitých pravidel hospodářské soutěže na produkci některých zemědělských produktů a obchod s nimi“.

2) Článek 1 se nahrazuje tímto:

„ Článek 1

Toto nařízení stanoví pravidla použitelná pro uplatňování článků 81 až 86 a některých ustanovení článku 88 Smlouvy, pokud jde o produkci zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy nebo obchod s nimi, s výjimkou produktů, na něž se vztahuje nařízení Rady (ES) č. [XXX]* podle článku 1 uvedeného nařízení.

Článek 1a

Články 81 až 86 Smlouvy a ustanovení přijatá k jejich provádění se s výhradou článku 2 tohoto nařízení vztahují na všechny dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v čl. 81 odst. 1 a článku 82 Smlouvy, které se týkají produkce produktů uvedených v článku 1 nebo obchodu s nimi.

* Úř. věst. L xxx, xxx, s. xxx.“

3) Ustanovení čl. 2 odst. 1 prvního pododstavce se nahrazuje tímto:

„1. Ustanovení čl. 81 odst. 1 Smlouvy se nevztahují na dohody a jednání uvedené v článku 1a tohoto nařízení, které tvoří nedílnou část vnitrostátní organizace trhu nebo jsou nezbytné pro dosažení cílů stanovených v článku 33 Smlouvy.“

4) Článek 3 se nahrazuje tímto:

„ Článek 3

Ustanovení čl. 88 odst. 1 a odst. 3 první věty Smlouvy se vztahují na podpory poskytované na produkci produktů uvedených v článku 1 a na obchod s nimi.“

Článek 195 Zrušení

1. Zrušují se tato nařízení:

a) nařízení (EHS) č. 234/68, (EHS) č. 827/68, (EHS) č. 2517/69, (EHS) č. 2728/75, (EHS) č. 2729/75, (EHS) č. 2759/75, (EHS) č. 2771/75, (EHS) č. 2777/75, (EHS) č. 1055/77, (EHS) č. 2931/79, (EHS) č. 1358/80, (EHS) č. 3730/87, (EHS) č. 4088/87, (EHS) č. 2075/92, (EHS) č. 2077/92, (EHS) č. 404/93, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 2529/2001, (ES) č. 670/2003, (ES) č. 797/2004 a (ES) č. 1952/2005 od 1. ledna 2008;

b) nařízení (EHS) č. 707/76, (ES) č. 1786/2003, (ES) č. 1788/2003 a (ES) č. 1544/2006 od 1. dubna 2008;

c) nařízení (EHS) č. 1898/87, (EHS) č. 2204/90, (EHS) č. 2991/94, (ES) č. 2597/97, (ES) č. 1255/1999, (ES) č. 2250/1999, (ES) č. 1673/2000, (ES) č. 1784/2003, (ES) č. 865/2004 a (ES) č. 1947/2005 od 1. července 2008;

d) nařízení (ES) č. 1785/2003 od 1. září 2008;

e) nařízení (ES) č. 318/2006 od 1. října 2008;

f) nařízení (EHS) č. 386/90, (EHS) č. 1186/90 a (ES) č. 1183/2006 od 1. ledna 2009.

2. Rozhodnutí 74/583/EHS se zrušuje od 1. ledna 2008.

Článek 196 Uvádění odkazů

Odkazy na ustanovení a nařízení, která se mění nebo zrušují podle článků 191 až 195, se považují za odkazy na toto nařízení a je nutno je číst v souladu se srovnávací tabulkou uvede nou v příloze XVIII.

Článek 197 Přechodná pravidla

Komise může přijmout opatření nezbytná pro hladký přechod od ustanovení nařízení, která se mění nebo ruší podle článků 191 až 195, k ustanovením tohoto nařízení.

Článek 198 Vstup v platnost

1. Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

2. Použije se ode dne 1. ledna 2008.

Použije se však:

a) v odvětví obilovin, osiva, oliv a lnu a konopí od 1. července 2008;

b) v odvětví rýže od 1. září 2008;

c) v odvětví cukru od 1. října 2008 s výjimkou článku 56, který se použije od 1. ledna 2008;

d) v odvětvích sušených krmiv a bource morušového od 1. dubna 2008;

e) v odvětví vína, a pokud jde článek 191, od 1. srpna 2008;

f) v odvětví mléka a mléčných výrobků, s výjimkou ustanovení části II hlavy I kapitoly III, od 1. července 2008;

g) pro režim řízení produkce mléka podle části II hlavy I kapitoly III od 1. dubna 2008.

3. V odvětví cukru ustanovení části II hlavy I platí do konce hospodářského roku pro cukr 2014/2015.

4. Ustanovení vztahující se na režim řízení produkce mléka podle části II hlavy I kapitoly III a podle článku 63 platí do 31. března 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Radu

předseda / předsedkyně

PŘÍLOHA I SEZNAM PRODUKTŮ UVEDENÝCH V ČL. 1 ODST. 1

Část I: Obiloviny

Co se týče obilovin, toto nařízení se vztahuje na produkty uvedené v následující tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

a) | 0709 90 60 | Kukuřice cukrová, čerstvá nebo chlazená |

0712 90 19 | Kukuřice cukrová sušená, v celku, rozřezaná na kousky nebo plátky, rozdrcená nebo v prášku, avšak jinak neupravovaná, jiná než hybridy k setí |

1001 90 91 | Osivo obyčejné pšenice a sourži |

1001 90 99 | Špalda, obyčejná pšenice a sourež, jiné než k setí |

1002 00 00 | Žito |

1003 00 | Ječmen |

1004 00 | Oves |

1005 10 90 | Kukuřice, jiná než hybridní osivo |

1005 90 00 | Kukuřice, jiná než osivo |

1007 00 90 | Zrna čiroku, jiná než hybridy k setí |

1008 | Pohanka, proso a lesknice kanárská; ostatní obiloviny |

b) | 1001 10 | Pšenice tvrdá |

c) | 1101 00 00 | Pšeničná mouka nebo mouka ze sourži |

1102 10 00 | Žitná mouka |

1103 11 | Krupice a krupička z pšenice |

1107 | Slad, též pražený |

d) | 0714 | Maniokové kořeny, marantové kořeny, salepové kořeny, jeruzalémské artyčoky, sladké brambory a podobné kořeny a hlízy s vysokým obsahem škrobu nebo inulinu, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též ve formě plátků nebo pelet; dřeň ságovníku |

ex 1102 | Obilné mouky, jiné než pšeničná mouka nebo mouka ze sourži: |

1102 20 | – Kukuřičná mouka |

1102 90 | – Ostatní: |

1102 90 10 | – – Ječná mouka |

1102 90 30 | – – Ovesná mouka |

1102 90 90 | – – Ostatní |

ex 1103 | Krupice, krupička a pelety z obilí, kromě krupice a krupičky z pšenice (položky 1103 11), krupice a krupičky z rýže (podpoložky 1103 19 50) a peletů z rýže (podpoložky 1103 20 50) |

ex 1104 | Obilná zrna, jinak zpracovaná (např. loupaná, válcovaná, ve vločkách, perlovitá, řezaná nebo šrotovaná), vyjma rýže čísla 1006 a rýžových vloček podpoložky 1104 19 91; obilné klíčky, celé, válcované, ve vločkách nebo mleté |

1106 20 | Mouka, krupice a prášek ze sága nebo z kořenů nebo hlíz čísla 0714 |

ex 1108 | Škroby; inulin: |

– Škroby: |

1108 11 00 | – – Pšeničný škrob |

1108 12 00 | – – Kukuřičný škrob |

1108 13 00 | – – Bramborový škrob |

1108 14 00 | – – Maniokový škrob |

ex 1108 19 | – – Ostatní škroby: |

1108 19 90 | – – – Ostatní |

1109 00 00 | Pšeničný lepek, též sušený |

1702 | Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy, maltózy, glukózy a fruktózy, v pevném stavu; cukerné sirupy bez přísad aromatických přípravků nebo barviva; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karamel: |

ex 1702 30 | – Glukóza a glukózový sirup neobsahující fruktózu nebo obsahující méně než 20 % hmotnostních fruktózy v sušině: |

– – Ostatní: |

– – – Ostatní: |

1702 30 91 | – – – – Ve formě bílého krystalického prášku, též aglomerovaná |

1702 30 99 | – – – – Ostatní |

ex 1702 40 | – Glukóza a glukózový sirup obsahující v sušině nejméně 20 %, avšak méně než 50 % hmotnostních fruktózy, s výjimkou invertního cukru: |

1702 40 90 | – – Ostatní |

ex 1702 90 | – Ostatní, včetně invertního cukru a ostatního cukru a směsí cukerného sirupu obsahujících 50 % hmotnostních fruktózy v sušině: |

1702 90 50 | – – Maltodextrin a maltodextrinový sirup |

– – Karamel: |

– – – Ostatní: |

1702 90 75 | – – – – V prášku, též aglomerovaný |

1702 90 79 | – – – – Ostatní |

2106 | Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

ex 2106 90 | – Ostatní |

– – Sirupy, s přísadou aromatických látek nebo barviva: |

– – – Ostatní |

2106 90 55 | – – – – Z glukózy nebo maltodextrinu |

ex 2302 | Otruby, vedlejší mlýnské produkty a jiné zbytky, též ve tvaru pelet, po prosévání, mletí nebo jiném zpracování obilí nebo luštěnin |

ex 2303 | Škrobárenské zbytky a podobné zbytky, řepné řízky, bagasa a jiné cukrovarnické odpady, pivovarnické a lihovarnické mláto a odpady, též ve tvaru pelet: |

2303 10 | – Škrobárenské a podobné zbytky |

2303 30 00 | – Pivovarnické nebo lihovarnické mláto a odpady |

ex 2306 | Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci rostlinných tuků nebo olejů, jiné než čísel 2304 a 2305: |

2306 90 05 | – Z kukuřičných klíčků |

ex 2308 | Rostlinné látky a rostlinné odpady, rostlinné zbytky a vedlejší produkty, též ve tvaru pelet, používané pro výživu zvířat, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

2308 00 40 | - Žaludy a koňské kaštany; ovocné výlisky nebo matoliny, jiné než z hroznů |

2309 | Přípravky používané k výživě zvířat: |

ex 2309 10 | – Výživa pro psy a kočky, v balení pro drobný prodej: |

2309 10 11 2309 10 13 2309 10 31 2309 10 33 2309 10 51 2309 10 53 | – – Obsahující škrob, glukózu, glukózový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 51 až 1702 30 99, 1702 40 90, 1702 90 50 a 2106 90 55 nebo mléčné výrobky(1), vyjma přípravků a krmiv obsahujících nejméně 50 % hmotnostních mléčných výrobků |

ex 2309 90 | – Ostatní: |

2309 90 20 | – – Výrobky uvedené v doplňkové poznámce 5 kapitoly 23 kombinované nomenklatury |

– – Ostatní, včetně premixů: |

2309 90 31 2309 90 33 2309 90 41 2309 90 43 2309 90 51 2309 90 53 | – – – Ostatní, obsahující škrob, glukózu, glukózový sirup, maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 51 až 1702 30 99, 1702 40 90, 1702 90 50 a 2106 90 55 nebo mléčné výrobky(1), vyjma přípravků a krmiv obsahujících nejméně 50 % hmotnostních mléčných výrobků |

(1) Pro účely této podpoložky se „mléčnými výrobky“ rozumějí výrobky čísel 0401 až 0406, jakož i položky 1702 11, 1702 19 a podpoložky 2106 90 51. |

Část II: Rýže

Co se týče rýže, toto nařízení se vztahuje na produkty uvedené v následující tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

a) | 1006 10 21 až 1006 10 98 | Rýže v plevách (neloupaná nebo surová) |

1006 20 | Loupaná rýže (rýže cargo nebo hnědá rýže) |

1006 30 | Poloomletá nebo celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená |

b) | 1006 40 00 | Zlomková rýže |

c) | 1102 90 50 | Rýžová mouka |

1103 19 50 | Krupice a krupička z rýže |

1103 20 50 | Pelety z rýže |

1104 19 91 | Zrna ve vločkách z rýže |

ex 1104 19 99 | Zrna rozválcovaná z rýže |

1108 19 10 | Rýžový škrob |

Část III: Cukr

Co se týče cukru, toto nařízení se vztahuje na produkty uvedené v následující tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

a) | 1212 91 | Cukrová řepa |

1212 99 20 | Cukrová třtina |

b) | 1701 | Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza, v pevném stavu |

c) | 1702 20 | Javorový cukr a javorový sirup |

1702 60 95 a 1702 90 99 | Ostatní cukry v pevném stavu a cukerné sirupy bez přídavku aromatických přípravků nebo barviv, avšak kromě laktózy a glukózy, maltodextrinu a isoglukózy |

1702 90 60 | Umělý med, též smíšený s přírodním medem |

1702 90 71 | Karamel obsahující 50 % hmotnostních nebo více sacharózy v sušině |

2106 90 59 | Sirupy, s přísadou aromatických látek nebo barviva, jiné než sirupy z isoglukózy, laktózy, glukózy a maltodextrinu |

d) | 1702 30 10 1702 40 10 1702 60 10 1702 90 30 | Isoglukóza |

e) | 1702 60 80 1702 90 80 | Inulinový sirup |

f) | 1703 | Melasy získané extrakcí nebo rafinací cukru |

g) | 2106 90 30 | Sirupy z isoglukózy, s přísadou aromatických látek nebo barviva |

h) | 2303 20 | Řepné řízky, bagasa a jiné cukrovarnické odpady |

Část IV: Sušené krmivo

Co se týče sušeného krmiva, toto nařízení se vztahuje na produkty uvedené v následující tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

a) | ex 1214 10 00 | – Moučka a pelety z vojtěšky uměle vysušené teplem |

– Moučka a pelety z vojtěšky sušené jinak než uměle teplem a mleté |

ex 1214 90 90 | – Vojtěška, vičenec ligrus, jetel, vlčí bob, vikev a jiná obdobná krmiva, uměle vysušené teplem, jiné než seno a krmná kapusta a produkty obsahující seno |

– Vojtěška, vičenec ligrus, jetel, vlčí bob, vikev, komonice lékařská, hrachor setý a štírovník růžkatý, sušené jinak než uměle teplem a mleté |

b) | ex 2309 90 99 | – Bílkovinové koncentráty získané ze šťávy z vojtěšky a ze šťávy z trávy |

– Dehydratované produkty získané výhradně z pevných zbytků a šťáv vzniklé přípravou výše zmíněných koncentrátů |

Část V: Semena

Co se týče semen, toto nařízení se vztahuje na produkty uvedené v následující tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

0712 90 11 | Hybridy cukrové kukuřice: – k setí |

0713 10 10 | Hrách (Pisum sativum) – k setí |

ex 0713 20 00 | Cizrna (Garbansos): – k setí |

ex 0713 31 00 | Fazole druhů Vigna mungo (L.) Hepper nebo Vigna radiata (L.) Wilczek: – k setí |

ex 0713 32 00 | Malé červené fazole (Adzuki) (Phaseolus nebo Vigna angularis): – k setí |

0713 33 10 | Fazole obecné (Phaseolus vulgaris): – k setí |

ex 0713 39 00 | Ostatní fazole: – k setí |

ex 0713 40 00 | Čočka: – k setí |

ex 0713 50 00 | Boby (Vicia faba var. major) a koňské boby (Vicia faba var. equina, Vicia faba var. minor): – k setí |

ex 0713 90 00 | Ostatní luštěniny sušené: – k setí |

1001 90 10 | Špalda: – k setí |

ex 1005 10 | Hybridy kukuřice - osivo |

1006 10 10 | Rýže v plevách (neloupaná nebo surová): – k setí |

1007 00 10 | Zrna čiroku - hybridy: – k setí |

1201 00 10 | Sójové boby, též drcené: – k setí |

1202 10 10 | Podzemnice olejná, nepražená ani jinak tepelně neupravená, neloupaná: – k setí |

1204 00 10 | Lněná semena, též drcená: – k setí |

1205 10 10 | Semena řepky nebo řepky olejky, též drcená: – k setí |

1206 00 10 | Slunečnicová semena, též drcená: – k setí |

ex 1207 | Ostatní olejnatá semena a olejnaté plody, též drcené: – k setí |

1209 | Semena, plody a výtrusy: – k setí |

Část VI: Chmel

1. Co se týče chmele, toto nařízení se vztahuje na produkty uvedené v následující tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

1210 | Chmelové šištice, čerstvé nebo sušené, též drcené, v prášku nebo ve formě pelet; lupulin |

2. Pravidla tohoto nařízení pro uvádění na trh a pro obchod se třetími zeměmi se vztahují také na tyto produkty:

Kód KN | Popis zboží |

1302 13 00 | Rostlinné šťávy a výtažky z chmele |

Část VII: Olivový olej a stolní olivy

Co se týče olivového oleje a stolních oliv, toto nařízení se vztahuje na produkty uvedené v následující tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

a) | 1509 | Olivový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený |

1510 00 | Ostatní oleje a jejich frakce, získané výhradně z oliv, též rafinované, avšak chemicky neupravené, a směsi těchto olejů nebo frakcí s oleji nebo frakcemi čísla 1509 |

b) | 0709 90 31 | Olivy, čerstvé nebo chlazené, k jiným účelům než pro výrobu oleje |

0709 90 39 | Ostatní olivy, čerstvé nebo chlazené |

0710 80 10 | Olivy (též vařené ve vodě nebo v páře), zmrazené |

0711 20 | Olivy prozatímně konzervované (např. oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilé k přímému požívání |

ex 0712 90 90 | Olivy sušené, v celku, rozřezané na kousky nebo plátky, rozdrcené nebo v prášku, avšak jinak neupravované |

2001 90 65 | Olivy, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové |

ex 2004 90 30 | Olivy připravené nebo konzervované jinak než v octě nebo v kyselině octové, zmrazené |

2005 70 | Olivy připravené nebo konzervované jinak než v octě nebo v kyselině octové, nezmrazené |

c) | 1522 00 31 1522 00 39 | Zbytky ze zpracování tukových látek nebo živočišných nebo rostlinných vosků obsahujících olej s vlastnostmi olivového oleje |

2306 90 11 – 2306 90 19 | Pokrutiny z oliv a jiné zbytky po extrakci olivového oleje |

Část VIII: Len a konopí pěstované na vlákno

Co se týče lnu a konopí pěstovaných na vlákno, toto nařízení se vztahuje na produkty uvedené v následující tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

5301 | Len surový nebo zpracovaný, avšak nespředený; lněná koudel a lněný odpad (včetně niťového odpadu a rozvlákněného materiálu) |

5302 | Pravé konopí (Cannabis sativa L.), surové nebo zpracované, avšak nespředené; koudel a odpad z pravého konopí (včetně niťového odpadu a rozvlákněného materiálu) |

Část IX: Ovoce a zelenina

Co se týče ovoce a zeleniny, toto nařízení se vztahuje na produkty uvedené v následující tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

0702 00 00 | Rajčata, čerstvá nebo chlazená |

0703 | Cibule, šalotka, česnek, pór a jiná cibulová zelenina, čerstvá nebo chlazená |

0704 | Zelí, květák, kapusta kadeřavá, kedluben a podobné jedlé rostliny rodu Brassica, čerstvé nebo chlazené |

0705 | Hlávkový salát (Lactuca sativa) a čekanka (Cichorium spp.), čerstvé nebo chlazené |

0706 | Mrkev, vodnice, tuřín, řepa salátová, kozí brada, celer bulvový, ředkvička a podobné jedlé kořeny, čerstvé nebo chlazené |

0707 00 | Okurky salátové a nakládačky, čerstvé nebo chlazené |

0708 | Luštěniny, též vyluštěné, čerstvé nebo chlazené |

ex 0709 | Ostatní zelenina, čerstvá nebo chlazená, s výjimkou zeleniny podpoložek 0709 60 91, 0709 60 95, 0709 60 99, 0709 90 31, 0709 90 39 a 0709 90 60 |

ex 0802 | Ostatní skořápkové ovoce, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané, s výjimkou arekových (betelových) ořechů a kola ořechů podpoložky 0802 90 20 |

0803 00 11 | Banány plantejny čerstvé |

ex 0803 00 90 | Banány plantejny sušené |

0804 20 10 | Fíky čerstvé |

0804 30 00 | Ananas |

0804 40 00 | Avokádo |

0804 50 00 | Kvajávy, manga a mangostany |

0805 | Citrusové plody, čerstvé nebo sušené |

0806 10 10 | Stolní hrozny, čerstvé |

0807 | Melouny (včetně melounů vodních) a papáje, čerstvé |

0808 | Jablka, hrušky a kdoule, čerstvé |

0809 | Meruňky, třešně, višně, broskve (včetně nektarinek), švestky a trnky, čerstvé |

0810 | Ostatní ovoce, čerstvé |

0813 50 31 0813 50 39 | Směsi výhradně ze sušených ořechů čísel 0801 a 0802 |

1212 99 30 | Rohovník |

Část X: Produkty zpracované z ovoce a zeleniny

Co se týče produktů zpracovaných z ovoce a zeleniny, toto nařízení se vztahuje na produkty uvedené v následující tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

a) | ex 0710 | Zelenina (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená, s výjimkou kukuřice cukrové podpoložky 0710 40 00, oliv podpoložky 0710 80 10 a plodů rodu Capsicum nebo Pimenta podpoložky 0710 80 59 |

ex 0711 | Zelenina prozatímně konzervovaná (např. oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání, s výjimkou oliv položky 0711 20, plodů rodu Capsicum nebo Pimenta podpoložky 0711 90 10 a kukuřice cukrové podpoložky 0711 90 30 |

ex 0712 | Zelenina sušená, v celku, rozřezaná na kousky nebo plátky, rozdrcená nebo v prášku, avšak jinak neupravovaná, s výjimkou dehydratovaných brambor uměle vysušených teplem a nezpůsobilých k lidskému požívání zařazených do podpoložky ex 0712 90 05, kukuřice cukrové podpoložek ex 0712 90 11 a 0712 90 19 a oliv podpoložky ex 0712 90 90 |

0804 20 90 | Sušené fíky |

0806 20 | Sušené vinné hrozny |

ex 0811 | Ovoce a ořechy, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, bez přídavku cukru nebo jiných sladidel, s výjimkou zmrazených banánů podpoložky ex 0811 90 95 |

ex 0812 | Ovoce a ořechy prozatímně konzervované (například oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nevhodné k přímému požívání, s výjimkou banánů podpoložky ex 0812 90 98 |

ex 0813 | Ovoce sušené, jiné než čísel 0801 až 0806; směsi sušeného ovoce nebo ořechů této kapitoly s výjimkou směsí výhradně z ořechů čísel 0801 a 0802 podpoložek 0813 50 31 a 0813 50 39 |

0814 00 00 | Kůra citrusových plodů nebo melounů (včetně melounů vodních), čerstvá, zmrazená, sušená nebo prozatímně konzervovaná ve slané vodě, sířené vodě nebo jiných konzervačních roztocích |

0904 20 10 | Sušená sladká paprika, nedrcená ani nemletá |

b) | ex 0811 | Ovoce a ořechy, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel |

ex 1302 20 | Pektinové látky a pektináty |

ex 2001 | Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové, kromě: – plodů rodu Capsicum, jiných než sladkých paprikových lusků podpoložky 2001 90 20 – kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata) podpoložky 2001 90 30 – jam, batátů (sladkých brambor) a podobných jedlých části rostlin s obsahem škrobu 5 % hmotnostních nebo více podpoložky 2001 90 40 – palmových jader podpoložky 2001 90 60 – oliv podpoložky 2001 90 65 – listů révy vinné, chmelových výhonků a jiných jedlých částí rostlin podpoložky ex 2001 90 99 |

2002 | Rajčata připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové |

2003 | Houby a lanýže, připravené nebo konzervované jinak než v octě nebo kyselině octové |

ex 2004 | Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, zmrazená, jiná než výrobky čísla 2006, kromě kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata) podpoložky ex 2004 90 10, oliv podpoložky ex 2004 90 30 a brambor upravených nebo konzervovaných ve formě mouky, krupice nebo vloček podpoložky 2004 10 91 |

ex 2005 | Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo v kyselině octové, nezmrazená, jiná než produkty čísla 2006, s výjimkou oliv položky 2005 70, kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata) podpoložky 2005 80 00 a plodů rodu Capsicum jiných než sladké paprikové lusky podpoložky 2005 99 10 a brambor upravených nebo konzervovaných ve formě mouky, krupice nebo vloček podpoložky 2005 20 10 |

ex 2006 00 | Ovoce, ořechy, ovocné kůry a slupky a jiné části rostlin, konzervované cukrem (máčením, glazováním nebo kandováním), s výjimkou banánů konzervovaných cukrem čísel ex 2006 00 38 a ex 2006 00 99 |

ex 2007 | Džemy, ovocná želé, marmelády, ovocné a ořechové protlaky (pyré) a pasty, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel, s výjimkou: – homogenizovaných přípravků z banánů položky ex 2007 10 – džemů, želé, marmelád, protlaků (pyré) nebo past z banánů podpoložek ex 2007 99 39, ex 2007 99 57 a ex 2007 99 98 |

ex 2008 | Ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, jinak upravené nebo konzervované, též s přídavkem cukru, jiných sladidel nebo alkoholu, jinde neuvedené nebo nezahrnuté, s výjimkou: – arašídového másla podpoložky 2008 11 10 – palmových jader podpoložky 2008 91 00 – kukuřice podpoložky 2008 99 85 – jamů, batátů (sladkých brambor) a podobných jedlých částí rostlin s obsahem škrobu 5 % hmotnostních nebo více podpoložky 2008 99 91 – listů révy vinné, chmelových výhonků a jiných jedlých částí rostlin podpoložky ex 2008 99 99 – směsí banánů jinak upravených nebo konzervovaných podpoložek ex 2008 92 59, ex 2008 92 78, ex 2008 92 93 a ex 2008 92 98 – banánů jinak upravených nebo konzervovaných podpoložek ex 2008 99 49, ex 2008 99 67 a ex 2008 99 99 |

ex 2009 | Ovocné šťávy (s výjimkou hroznové šťávy a vinného moštu položek 2009 61 a 2009 69 a banánové šťávy položky 2009 80) a zeleninové šťávy, nezkvašené, bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel |

Část XI: Banány

Co se týče banánů, toto nařízení se vztahuje na produkty uvedené v následující tabulce:

Kódy KN | Popis zboží |

0803 00 19 | Banány čerstvé, mimo banánů plantejnů |

ex 0803 00 90 | Banány sušené, mimo banánů plantejnů |

ex 0812 90 98 90 | Banány prozatímně konzervované |

ex 0813 50 99 | Směsi obsahující sušené banány |

1106 30 10 | Mouka, krupice a prášek z banánů |

ex 2006 00 99 | Banány konzervované cukrem |

ex 2007 10 99 | Homogenizované přípravky z banánů |

ex 2007 99 39 ex 2007 99 57 ex 2007 99 98 | Džemy, želé, marmelády, pyré a pasty z banánů |

ex 2008 92 59 ex 2008 92 78 ex 2008 92 93 ex 2008 92 98 | Směsi obsahující banány jinak upravené nebo konzervované |

ex 2008 99 49 ex 2008 99 67 ex 2008 99 99 | Banány jinak upravené nebo konzervované |

ex 2009 80 35 ex 2009 80 38 ex 2009 80 79 ex 2009 80 86 ex 2009 80 89 ex 2009 80 99 | Banánová šťáva |

Část XII: Víno

Co se týče vína, toto nařízení se vztahuje na produkty uvedené v následující tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

a) | 2009 61 2009 69 | Hroznová šťáva (včetně vinného moštu) |

2204 30 92 2204 30 94 2204 30 96 2204 30 98 | Ostatní vinné mošty, jiné než částečně kvašené nebo se zastaveným kvašením, jinak než přidáním alkoholu |

b) | ex 2204 | Víno z čerstvých hroznů, včetně vína obohaceného alkoholem; vinný mošt jiný než čísla 2009, mimo ostatní vinný mošt podpoložek 2204 30 92, 2204 30 94, 2204 30 96 a 2204 30 98 |

c) | 0806 10 90 | Vinné hrozny, čerstvé, jiné než stolní hrozny |

2209 00 11 2209 00 19 | Vinný ocet |

d) | 2206 00 10 | Matolinové víno |

2307 00 11 2307 00 19 | Vinný kal |

2308 00 11 2308 00 19 | Výlisky z hroznů (matoliny) |

Část XIII: Živé dřeviny a jiné rostliny, cibule, kořeny a podobné, řezané květiny a okrasná zeleň

Co se týče živých dřevin a jiných rostlin, cibule, kořenů a podobných, řezaných květin a okrasné zeleni, toto nařízení se vztahuje na všechny produkty kapitoly 6 kombinované nomenklatury.

Část XIV: Surový tabák

Co se týče surového tabáku, toto nařízení se vztahuje na surový nebo nezpracovaný tabák a tabákový odpad čísla 2401.

Část XV: Hovězí a telecí maso

Co se týče hovězího a telecího masa, toto nařízení se vztahuje na produkty uvedené v následující tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

a) | 0102 90 05 až 0102 90 79 | Živý domácí skot, jiný než plemenná čistokrevná zvířata |

0201 | Hovězí maso, čerstvé nebo chlazené |

0202 | Hovězí maso, zmrazené |

0206 10 95 | Okruží a bránice, čerstvé nebo chlazené |

0206 29 91 | Okruží a bránice, zmrazené |

0210 20 | Hovězí maso, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené |

0210 99 51 | Okruží a bránice, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené |

0210 99 90 | Jedlé moučky a prášky z masa nebo drobů |

1602 50 10 | Jiné přípravky a konzervy z hovězího masa nebo droby, tepelně neupravené; směsi masa nebo drobů tepelně upravených a masa nebo drobů tepelně neupravených |

1602 90 61 | Jiné přípravky a konzervy z masa obsahující hovězí maso nebo droby, tepelně neupravené; směsi masa nebo drobů tepelně upravených a masa nebo drobů tepelně neupravených |

b) | 0102 10 | Živý skot – plemenná čistokrevná zvířata |

0206 10 91 | Jedlé droby hovězí, kromě okruží a bránice, čerstvé nebo chlazené, jiné než určené k výrobě farmaceutických výrobků |

0206 10 99 |

0206 21 00 | Jedlé droby hovězí, kromě okruží a bránice, čerstvé nebo chlazené, jiné než určené k výrobě farmaceutických výrobků |

0206 22 00 |

0206 29 99 |

0210 99 59 | Jedlé droby hovězí, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené, jiné než okruží a bránice |

ex 1502 00 90 | Lůj hovězí, syrový nebo škvařený, též lisovaný nebo extrahovaný rozpouštědly |

1602 50 31 až 1602 50 80 | Jiné přípravky a konzervy z hovězího masa nebo drobů, jiné než maso nebo droby tepelně neupravené a směsi masa nebo drobů tepelně upravených a masa nebo drobů tepelně neupravených |

1602 90 69 | Jiné přípravky a konzervy z masa obsahující hovězí maso nebo droby, jiné než tepelně neupravené, a směsi masa nebo drobů tepelně upravených a masa nebo drobů tepelně neupravených |

Část XVI: Mléko a mléčné výrobky

Co se týče mléka a mléčných výrobků, toto nařízení se vztahuje na produkty uvedené v následující tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

a) | 0401 | Mléko a smetana, nezahuštěné, neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla |

b) | 0402 | Mléko a smetana, zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla |

c) | 0403 10 11 až 39 | Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo acidofilní mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla neochucené ani neobsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao |

0403 90 11 až 69 |

d) | 0404 | Syrovátka, též zahuštěná nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla; výrobky sestávající z přírodních složek mléka, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, jinde neuvedené ani nezahrnuté |

e) | ex 0405 | Máslo a jiné tuky a oleje získané z mléka; mléčné pomazánky o obsahu tuku více než 75 %, avšak méně než 80 % |

f) | 0406 | Sýry a tvaroh |

g) | 1702 19 00 | Laktóza a laktózový sirup bez přísad aromatických přípravků nebo barviva, obsahující nejméně 99 % hmotnostních nebo více laktózy, vyjádřené jako bezvodá laktóza v sušině |

h) | 2106 90 51 | Sirupy z laktózy, s přísadou aromatických látek nebo barviva |

i) | ex 2309 | Přípravky používané k výživě zvířat: – Přípravky a krmiva obsahující produkty, na které se vztahují ustanovení tohoto nařízení, přímo nebo na základě nařízení Rady (EHS) č. 2730/75, vyjma přípravků a krmiv uvedených v části I této přílohy. |

Část XVII: Vepřové maso

Co se týče vepřového masa, toto nařízení se vztahuje na produkty uvedené v následující tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

a) | ex 0103 | Živá domácí prasata, jiná než plemenná čistokrevná zvířata |

b) | ex 0203 | Vepřové maso z domácích prasat čerstvé, chlazené nebo zmrazené |

ex 0206 | Jedlé droby z domácích prasat, jiné než určené k výrobě farmaceutických výrobků, čerstvé, chlazené nebo zmrazené |

ex 0209 00 | Vepřový tuk neprorostlý libovým masem, neškvařený, čerstvý, chlazený, zmrazený, solený nebo ve slaném nálevu, sušený nebo uzený |

ex 0210 | Maso a jedlé droby z domácích prasat, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené |

1501 00 11 1501 00 19 | Vepřový tuk (včetně sádla) |

c) | 1601 00 | Uzenky, salámy a podobné výrobky z masa, drobů nebo krve; potravinové přípravky na bázi těchto výrobků |

1602 10 00 | Homogenizované přípravky z masa, drobů nebo krve |

1602 20 90 | Přípravky a konzervy z jater jakýchkoliv zvířat, kromě jater z hus nebo kachen |

1602 41 10 1602 42 10 1602 49 11 až 1602 49 50 | Jiné přípravky a konzervy obsahující maso nebo droby z domácích vepřů |

1602 90 10 | Přípravky z krve jakýchkoliv zvířat |

1602 90 51 | Jiné přípravky nebo konzervy obsahující maso nebo droby z domácích vepřů |

1902 20 30 | Nadívané těstoviny, též vařené nebo jinak připravené, obsahující více než 20 % hmotnostních uzenek, salámů a podobných uzenářských výrobků, z masa a drobů jakéhokoliv druhu, včetně tuků všeho druhu nebo původu |

Část XVIII: Skopové a kozí maso

Co se týče skopového a kozího masa, toto nařízení se vztahuje na produkty uvedené v následující tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

a) | 0104 10 30 0104 10 80 0104 20 90 0204 0210 99 21 0210 99 29 | Jehňata (do stáří jednoho roku) Živé ovce, jiné než plemenná čistokrevná zvířata a jehňata Živé kozy, jiné než plemenná čistokrevná zvířata Skopové nebo kozí maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené Skopové a kozí maso nevykostěné, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené Skopové a kozí maso vykostěné, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené |

b) | 0104 10 10 0104 20 10 0206 80 99 0206 90 99 0210 99 60 ex 1502 00 90 | Živé ovce - plemenná čistokrevná zvířata Živé kozy - plemenná čistokrevná zvířata Jedlé droby skopové nebo kozí, čerstvé nebo chlazené, jiné než určené k výrobě farmaceutických výrobků Jedlé droby skopové nebo kozí, zmrazené, jiné než určené k výrobě farmaceutických výrobků Jedlé droby skopové nebo kozí, solené,ve slaném nálevu, sušené nebo uzené Lůj ovčí nebo kozí, jiný než čísla 1503 |

c) | 1602 90 72 1602 90 74 | Jiné přípravky nebo konzervy ze skopového nebo kozího masa nebo drobů, tepelně neupravené; Směsi masa nebo drobů tepelně upravených a masa nebo drobů tepelně neupravených |

d) | 1602 90 76 1602 90 78 | Jiné přípravky nebo konzervy ze skopového nebo kozího masa, jiné než tepelně neupravené nebo směsi masa nebo drobů tepelně upravených a masa nebo drobů tepelně neupravených |

Část XIX: Vejce

Co se týče vajec, toto nařízení se vztahuje na produkty uvedené v následující tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

a) | 0407 00 11 0407 00 19 0407 00 30 | Drůbeží vejce, ve skořápce, čerstvá, konzervovaná nebo vařená |

b) | 0408 11 80 0408 19 81 0408 19 89 0408 91 80 0408 99 80 | Ptačí vejce, bez skořápky, a žloutky, čerstvé, sušené, vařené ve vodě nebo v páře, lisované, zmrazené nebo jinak konzervované, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, jiné než nezpůsobilé k lidskému požívání |

Část XX: Drůbeží maso

Co se týče drůbežího masa, toto nařízení se vztahuje na produkty uvedené v následující tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

a) | 0105 | Živí kohouti a slepice (drůbež druhu Gallus domesticus), kachny, husy, krocani, krůty a perličky |

b) | ex 0207 | Maso a jedlé droby z drůbeže čísla 0105, čerstvé, chlazené nebo zmrazené, mimo jater písmena c) |

c) | 0207 13 91 | Drůbeží játra, čerstvá, chlazená nebo zmrazená |

0207 14 91 |

0207 26 91 |

0207 27 91 |

0207 34 |

0207 35 91 |

0207 36 81 |

0207 36 85 |

0207 36 89 |

0210 99 71 | Drůbeží játra, solená, ve slaném nálevu, sušená nebo uzená |

0210 99 79 |

d) | 0209 00 90 | Drůbeží tuk neškvařený, čerstvý, chlazený, zmrazený, solený, ve slaném nálevu, sušený nebo uzený |

e) | 1501 00 90 | Drůbeží tuk |

f) | 1602 20 11 | Játra z hus nebo kachen jinak upravená nebo konzervovaná |

1602 20 19 |

1602 31 | Maso nebo droby z drůbeže čísla 0105, jinak upravené nebo konzervované |

1602 32 |

1602 39 |

Část XXI: Jiné produkty

Kód KN | Popis zboží |

ex 0101 | Živí koně, osli, muli a mezci |

0101 10 | – Plemenná čistokrevná zvířata: |

0101 10 10 | – – Koně (a) |

0101 10 90 | – – Ostatní |

0101 90 | – Ostatní: |

– – Koně: |

0101 90 19 | – – – Jiní než k porážce |

0101 90 30 | – – Osli |

0101 90 90 | – – Muli a mezci |

ex 0102 | Živý skot: |

ex 0102 90 | – Jiný než plemenná čistokrevná zvířata: |

0102 90 90 | – – Jiný než domácí druhy |

ex 0103 | Živá prasata: |

0103 10 00 | – Plemenná čistokrevná zvířata (b) |

– Ostatní: |

ex 0103 91 | – – O hmotnosti menší než 50 kg: |

0103 91 90 | – – – Jiné než domácí druhy |

ex 0103 92 | – – O hmotnosti 50 kg nebo vyšší |

0103 92 90 | – – Jiné než domácí druhy |

0106 00 | Ostatní živá zvířata |

ex 0203 | Vepřové maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené: |

– Čerstvé nebo chlazené: |

ex 0203 11 | – – V celku a půlené: |

0203 11 90 | – – – Jiné než z domácích prasat |

ex 0203 12 | – – Kýty, plece a kusy z nich, nevykostěné: |

0203 12 90 | – – – Jiné než z domácích prasat |

ex 0203 19 | – – Ostatní: |

0203 19 90 | – – – Jiné než z domácích prasat |

– – Zmrazené: |

ex 0203 21 | – – V celku a půlené: |

0203 21 90 | – – – Jiné než z domácích prasat |

ex 0203 22 | – – Kýty, plece a kusy z nich, nevykostěné: |

0203 22 90 | – – – Jiné než z domácích prasat |

ex 0203 29 | – – Ostatní: |

0203 29 90 | – – – Jiné než z domácích prasat |

ex 0205 00 | Koňské maso, oslí maso, maso z mul nebo mezků, čerstvé, chlazené nebo zmrazené |

ex 0205 00 20 ex 0205 00 80 | – Oslí maso, maso z mul nebo mezků, čerstvé, chlazené nebo zmrazené – Oslí maso, maso z mul nebo mezků, zmrazené |

ex 0206 | Jedlé droby hovězí, vepřové, skopové, kozí, koňské, oslí, z mul nebo mezků, čerstvé, chlazené nebo zmrazené: |

ex 0206 10 | – Hovězí, čerstvé nebo chlazené |

0206 10 10 | – – K výrobě farmaceutických výrobků (c) |

– Hovězí, zmrazené: |

ex 0206 22 00 | – – Játra: |

– – – K výrobě farmaceutických výrobků |

ex 0206 29 | – – Ostatní: |

0206 29 10 | – – – K výrobě farmaceutických výrobků (c) |

ex 0206 30 00 | – Vepřové, čerstvé nebo chlazené: |

– – Z domácích prasat: |

– – – K výrobě farmaceutických výrobků |

– – Ostatní |

– Vepřové, zmrazené: |

ex 0206 41 00 | – – Játra: |

– – – Z domácích prasat: |

– – – – K výrobě farmaceutických výrobků |

– – – Ostatní |

ex 0206 49 | – – Ostatní: |

ex 0206 49 20 | – – – Z domácích prasat: |

– – – – K výrobě farmaceutických výrobků |

0206 49 80 | – – – Ostatní |

ex 0206 80 | – Ostatní, čerstvé nebo chlazené: |

0206 80 10 | – – K výrobě farmaceutických výrobků (c) |

– – Ostatní: |

0206 80 91 | – – – Koňské, oslí, z mul a mezků |

ex 0206 90 | – Ostatní, zmrazené: |

0206 90 10 | – – K výrobě farmaceutických výrobků (c) |

– – Ostatní: |

0206 90 91 | – – – Koňské, oslí, z mul a mezků |

0208 | Ostatní maso a jedlé droby, čerstvé, chlazené nebo zmrazené |

0210 | Maso a jedlé droby, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené; jedlé moučky a prášky z masa nebo drobů: |

– Vepřové maso: |

ex 0210 11 | – – Kýty, plece a kusy z nich, nevykostěné: |

0210 11 90 | – – – Jiné než z domácích prasat |

ex 0210 12 | – – Bůčky (prorostlé) a kusy z nich: |

0210 12 90 | – – – Jiné než z domácích prasat |

ex 0210 19 | – – Ostatní: |

0210 19 90 | – – – Jiné než z domácích prasat |

– Ostatní, včetně jedlých mouček a prášků z masa nebo drobů: |

0210 91 00 | – – Z primátů |

0210 92 00 | – – Z velryb, delfínů a sviňuch (savců řádu Cetacea); kapustňáků a moronů (savců řádu Sirenia) |

0210 93 00 | – – Z plazů (včetně hadů a želv) |

ex 0210 99 | – – Ostatní: |

– – – Maso: |

0210 99 31 | – – – – Ze sobů |

0210 99 39 | – – – – Ostatní |

– – – Droby: |

– – – – Jiné než z domácích prasat, hovězího, skopového a kozího masa |

0210 99 80 | – – – – – Jiné než drůbeží játra |

ex 0407 00 | Ptačí vejce, ve skořápce, čerstvá, konzervovaná nebo vařená: |

0407 00 90 | – Jiné než z domácí drůbeže |

ex 0408 | Ptačí vejce, bez skořápky, a žloutky, čerstvé, sušené, vařené ve vodě nebo v páře, lisované, zmrazené nebo jinak konzervované, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla: |

– Žloutky: |

ex 0408 11 | – – Sušené: |

0408 11 20 | – – – Nezpůsobilé k lidskému požívání (d) |

ex 0408 19 | – – Ostatní: |

0408 19 20 | – – – Nezpůsobilé k lidskému požívání (d) |

– Ostatní: |

ex 0408 91 | – – Sušené: |

0408 91 20 | – – – Nezpůsobilé k lidskému požívání (d) |

ex 0408 99 | – – Ostatní: |

0408 99 20 | – – – Nezpůsobilé k lidskému požívání (d) |

0410 00 00 | Jedlé produkty živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté |

0504 00 00 | Střeva, měchýře a žaludky zvířat (jiných než ryb), celé a jejich části, čerstvé, chlazené, zmrazené, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené |

ex 0511 | Výrobky živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté; mrtvá zvířata kapitol 1 nebo 3, nezpůsobilá k lidskému požívání: |

0511 10 00 | – Býčí sperma |

– Ostatní: |

0511 91 | – – Výrobky z ryb a korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých; mrtvá zvířata kapitoly 3 |

ex 0511 99 | – – Ostatní: |

0511 99 31 a 0511 99 39 0511 99 85 | – – –přírodní houby živočišného původu – – – Ostatní |

ex 0709 | Ostatní zelenina, čerstvá nebo chlazená: |

ex 0709 60 | – Plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta: |

– – Ostatní: |

0709 60 91 | – – – Rodu Capsicum, pro výrobu kapsicinu nebo barviv z pryskyřic paprik rodu Capsicum (c) |

0709 60 95 | – – – Pro průmyslovou výrobu silic nebo pryskyřic (c) |

0709 60 99 | – – – Ostatní |

ex 0710 | Zelenina (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená: |

ex 0710 80 | – Ostatní zelenina: |

– – Plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta: |

0710 80 59 | – – – Jiné než plody sladké papriky (paprikové lusky) |

ex 0711 | Zelenina prozatímně konzervovaná (např. oxidem siřičitým nebo ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání: |

ex 0711 90 | – Ostatní zelenina; zeleninové směsi: |

– – Zelenina: |

0711 90 10 | – – – Plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta, mimo plody sladké papriky (paprikové lusky) |

0713 | Luštěniny sušené, vyluštěné, též loupané nebo půlené: |

ex 0713 10 | – Hrách (Pisum sativum): |

0713 10 90 | – – Jiný než k setí |

ex 0713 20 00 | – Cizrna (Garbansos): |

– – Jiná než k setí |

– Fazole (Vigna spp., Phaseolus spp.): |

ex 0713 31 00 | – – Fazole druhů Vigna mungo (L) Hepper nebo Vigna radiata (L) Wilczek: |

– – – Jiné než k setí |

ex 0713 32 00 | – – Malé červené fazole (Adzuki) (Phaseolus nebo Vigna angularis): |

– – – Jiné než k setí |

ex 0713 33 | – – Fazole obecné (Phaseolus vulgaris): |

0713 33 90 | – – – Jiné než k setí |

ex 0713 39 00 | – – Ostatní: |

– – – Jiné než k setí |

ex 0713 40 00 | – Čočka: |

– – – Jiná než k setí |

ex 0713 50 00 | – Boby (Vicia faba var. major) a koňské boby (Vicia faba var. equina, a Vicia faba var. minor): |

– – Jiné než k setí |

ex 0713 90 00 | – Ostatní: |

– – Jiné než k setí |

0801 | Kokosové ořechy, para ořechy a kešú ořechy, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané |

0802 | Ostatní skořápkové ovoce, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané: |

ex 0802 90 | – Ostatní: |

ex 0802 90 20 | – – Arekové (betelové) ořechy a kola ořechy |

ex 0804 | Datle, fíky, ananas, avokádo, kvajávy, manga a mangostany, čerstvé nebo sušené: |

0804 10 00 | – Datle |

0902 | Čaj, též aromatizovaný |

ex 0904 | Pepř rodu Piper; sušené nebo drcené nebo mleté plody rodu Capsicum nebo Pimenta, mimo plody sladké papriky podpoložky 0904 20 10 |

0905 00 00 | Vanilka |

0906 | Skořice a květy skořicovníku |

0907 00 00 | Hřebíček (celé plody, květy a stopky) |

0908 | Muškátové oříšky, muškátový květ, amomy a kardamomy |

0909 | Semena anýzu, badyánu, fenyklu, koriandru, kmínu nebo kořenného kmínu; jalovcové bobulky |

0910 | Zázvor, šafrán, kurkuma, tymián, bobkový list, kari a jiná koření |

ex 1106 | Mouka, krupice a prášek ze sušených luštěnin čísla 0713, ze sága nebo z kořenů nebo hlíz čísla 0714 nebo z výrobků kapitoly 8: |

1106 10 00 | – Ze sušených luštěnin čísla 0713 |

ex 1106 30 | – Z produktů kapitoly 8: |

1106 30 90 | – – Jiné než banány |

ex 1108 | Škroby; inulin: |

1108 20 00 | – Inulin |

1202 10 90 | Podzemnice olejná, nepražená ani jinak tepelně neupravená, neloupaná, jiná než k setí |

1202 20 00 | Podzemnice olejná, nepražená ani jinak tepelně neupravená, loupaná, též drcená |

1203 00 00 | Kopra |

1206 00 91 | Slunečnicová semena, též drcená, jiná než k setí |

1206 00 99 |

1207 20 90 | Bavlníková semena, též drcená, jiná než k setí |

1207 40 90 | Sezamová semena, též drcená, jiná než k setí |

1207 50 90 | Hořčičná semena, též drcená, jiná než k setí |

1207 91 90 | Maková semena, též drcená, jiná než k setí |

1207 99 91 | Konopná semena, též drcená, jiná než k setí |

ex 1207 99 97 | Ostatní olejnatá semena a olejnaté plody, též drcené, jiné než k setí |

1208 | Mouka a krupice z olejnatých semen nebo olejnatých plodů, kromě hořčičné mouky a krupice |

1211 | Rostliny a části rostlin (včetně semen a plodů) používané zejména ve voňavkářství, ve farmacii nebo jako insekticidy, fungicidy nebo k podobným účelům, čerstvé nebo sušené, též řezané, drcené nebo v prášku |

ex 1212 | Svatojánský chléb, chaluhy a jiné řasy, cukrová řepa a cukrová třtina, čerstvá, chlazená, zmrazená nebo sušená, též v prášku; ovocné pecky a jádra a jiné rostlinné produkty (včetně nepražených kořenů čekanky druhu Cichorium intybus sativum) používané zejména k lidskému požívání, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

ex 1212 20 00 | – Chaluhy a jiné řasy používané zejména ve farmacii nebo k lidskému požívání |

– Ostatní: |

ex 1212 99 | – – Jiné než cukrová třtina, svatojánský chléb a semena svatojánského chleba: |

ex 1212 99 70 | – – – Ostatní, kromě kořenů čekanky |

1213 00 00 | Sláma a plevy, nezpracované, též pořezané, pomleté, lisované nebo ve formě pelet |

ex 1214 | Tuřín, krmná řepa, jiné krmné kořeny, seno, vojtěška (alfalfa), jetel, vičenec ligrus, kapusta zimní (kadeřavá), vlčí bob, vikev a podobné pícniny, též ve formě pelet: |

ex 1214 10 | Moučka a pelety z vojtěšky uměle vysušené teplem, kromě: Moučky a pelet z vojtěšky sušených jinak než uměle teplem a mleté |

ex 1214 90 | – Ostatní: |

1214 90 10 | – – Krmná řepa, tuřín a jiné krmné kořeny |

ex 1214 90 90 | – – Ostatní, kromě: |

– Vojtěšky, vičence ligrus, jetele, vlčího bobu, vikve a jiných obdobných krmiv, uměle vysušených teplem, jiných než seno a krmná kapusta a produkty obsahující seno |

– Vojtěšky, vičence ligrus, jetele, vlčího bobu, vikve, komonice lékařské, hrachoru setého a štírovníku růžkatého, sušených jinak než uměle teplem a mletých |

ex 1502 00 | Lůj hovězí, ovčí nebo kozí, jiný než čísla 1503 |

ex 1502 00 10 | – Pro průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu, kromě tuků získaných z kostí a odpadu (c) |

1503 00 | Stearin z vepřového sádla, olein z vepřového sádla, oleostearin, oleomargarín a olein z loje, neemulgované, nesmíchané ani jinak neupravené |

1504 | Tuky a oleje a jejich frakce z ryb nebo mořských savců, též rafinované, avšak chemicky neupravené |

1507 | Sójový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený |

1508 | Podzemnicový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený |

1511 | Palmový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený |

1512 | Slunečnicový olej, světnicový olej nebo bavlníkový olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené |

1513 | Kokosový olej (kopra), olej z palmových jader, babassuový olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené |

1514 | Řepkový, nebo hořčičný olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené |

ex 1515 | Ostatní pevné rostlinné tuky a oleje (s výjimkou jojobového oleje podpoložky ex 1515 90 11) a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené |

ex 1516 | Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, částečně nebo zcela hydrogenované, interesterifikované, reesterifikované nebo elaidinizované, též rafinované, ale jinak neupravené (s výjimkou hydrogenizovaného ricinového oleje, tzv. „opálového vosku“ podpoložky 1516 20 10) |

ex 1517 | Margarín; jedlé směsi nebo přípravky živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů této kapitoly, jiné než jedlé tuky nebo oleje nebo jejich frakce čísla 1516, s výjimkou podpoložek 1517 10 10, 1517 90 10 a 1517 90 93 |

1518 00 31 | Rostlinné oleje stálé, tekuté, jednoduše smíšené, pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu (c) |

1518 00 39 |

1522 00 91 | Destilační zbytky a usazeniny olejů; mýdlové kaly po zpracování tukových látek nebo živočišných nebo rostlinných vosků, s výjimkou těch, které obsahují olej s vlastnostmi olivového oleje |

1522 00 99 | Jiné zbytky po zpracování tukových látek nebo živočišných nebo rostlinných vosků, s výjimkou těch, které obsahují olej s vlastnostmi olivového oleje |

ex 1602 | Jiné přípravky a konzervy z masa, drobů nebo krve: |

– Z vepřů: |

ex 1602 41 | – – Kýty a kusy z nich: |

1602 41 90 | – – – Jiné než z domácích vepřů |

ex 1602 42 | – – Plece a kusy z nich: |

1602 42 90 | – – – Jiné než z domácích vepřů |

ex 1602 49 | – – Ostatní, včetně směsí: |

1602 49 90 | – – – Jiné než z domácích vepřů |

ex 1602 90 | – Ostatní, včetně přípravků z krve jakýchkoliv zvířat: |

– – Jiné než přípravky z krve jakýchkoliv zvířat: |

1602 90 31 | – – – Ze zvěřiny nebo králíků |

1602 90 41 | – – – Ze sobů |

– – – Ostatní: |

– – – – Jiné než obsahující maso nebo droby z domácích vepřů: |

– – – – – Jiné než obsahující hovězí maso nebo droby: |

1602 90 98 | – – – – – – Jiné než z ovcí nebo koz |

1603 00 | Výtažky a šťávy z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých |

1801 00 00 | Kakaové boby, též ve zlomcích, surové nebo pražené |

1802 00 00 | Kakaové skořápky, slupky a ostatní kakaové odpady |

ex 2001 | Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové: |

ex 2001 90 | – Ostatní: |

2001 90 20 | – – Plody rodu Capsicum, jiné než sladké paprikové lusky |

ex 2005 | Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006: |

ex 2005 90 | – Ostatní zelenina a zeleninové směsi: |

2005 99 10 | – – Plody rodu Capsicum, jiné než sladké paprikové lusky |

ex 2206 | Ostatní kvašené (fermentované) nápoje (např. jablečné víno, hruškové víno, medovina); směsi kvašených (fermentovaných) nápojů a směsi kvašených (fermentovaných) nápojů s nealkoholickými nápoji, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

2206 00 31 až 2206 00 89 | – Jiné než matolinové víno |

ex 2301 | Moučky, šroty a pelety, z masa, drobů, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých, nezpůsobilé k lidskému požívání; škvarky: |

2301 10 00 | – Moučky, šroty a pelety, z masa nebo drobů; škvarky |

ex 2302 | Otruby, vedlejší mlýnské produkty a jiné zbytky, též ve tvaru pelet, po prosévání, mletí nebo jiném zpracování obilí nebo luštěnin: |

2302 50 00 | – Luštěninové |

2304 00 00 | Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci sojového oleje |

2305 00 00 | Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci podzemnicového oleje |

ex 2307 00 | Vinný kal; surový vinný kámen: |

2307 00 90 | – Surový vinný kámen |

ex 2308 00 | Rostlinné látky a rostlinné odpady, rostlinné zbytky a vedlejší produkty, též ve tvaru pelet, používané pro výživu zvířat, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

2308 00 90 | – – Jiné než výlisky z hroznů (matoliny), žaludy a koňské kaštany, ovocné výlisky nebo matoliny, jiné než z hroznů |

ex 2309 | Přípravky používané k výživě zvířat: |

ex 2309 10 | – Výživa pro psy a kočky, v balení pro drobný prodej: |

2309 10 90 | – – Jiné než obsahující škrob, glukózu, glukózový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 51 až 1702 30 99, 1702 40 90, 1702 90 50 a 2106 90 55 nebo mléčné výrobky |

ex 2309 90 | – Ostatní: |

2309 90 10 | – – Rozpustné výrobky z ryb nebo z mořských savců |

– – Ostatní, včetně premixů: |

ex 2309 90 91 až 2309 90 99 | – – – Jiné než obsahující škrob, glukózu, glukózový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 51 až 1702 30 99, 1702 40 90, 1702 90 50 a 2106 90 55 nebo mléčné výrobky, kromě |

– Bílkovinových koncentrátů získaných ze šťávy z vojtěšky a ze šťávy z trávy |

– Dehydratovaných produktů získaných výhradně z pevných zbytků a šťáv vzniklých přípravou koncentrátů zmíněných v první odrážce |

(a) Zařazení do této podpoložky se řídí podmínkami uvedenými v příslušných právních předpisech Společenství (viz. směrnice Rady 94/28/ES (Úř. věst. L 178, 12.7.1994, s. 66); rozhodnutí Komise 93/623/EHS (Úř. věst. L 298, 3.12.1993, s. 45)). (b) Zařazení do této podpoložky se řídí podmínkami uvedenými v příslušných právních předpisech Společenství (viz. směrnice Rady 88/661/EHS (Úř. věst. L 382, 31.12.1988, s. 36); směrnice Rady 94/28/ES (Úř. věst. L 178, 12.7.1994, s. 66); rozhodnutí Komise 96/510/ES (Úř. věst. L 210, 20.8.1996, s. 53)). (c) Zařazení do této podpoložky se řídí podmínkami uvedenými v příslušných právních předpisech Společenství (viz. články 291 až 300 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1) a následné změny). (d) Zařazení do této podpoložky se řídí podmínkami uvedenými ve třídě II odstavce F předběžných ustanovení kombinované nomenklatury (příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87). |

PŘÍLOHA II SEZNAM PRODUKTŮ UVEDENÝCH V ČL. 1 ODST. 2

Část I: Ethanol

1. Co se týče ethanolu, toto nařízení se vztahuje na produkty uvedené v následující tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

ex 2207 10 00 | Ethanol nedenaturovaný s objemovým obsahem alkoholu 80 % obj. nebo více, získaný ze zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy |

ex 2207 20 00 | Ethanol a destiláty, denaturované, s jakýmkoliv obsahem alkoholu, získané ze zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy |

ex 2208 90 91 a ex 2208 90 99 | Ethanol nedenaturovaný s objemovým obsahem alkoholu nižším než 80 % obj., získaný ze zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy |

2. Oddíl I kapitoly II části III o dovozních licencích a oddíl I kapitoly III stejné části se vztahují rovněž na výrobky na bázi ethanolu zemědělského původu kódů KN 2208, v nádobách o obsahu vyšším než 2 litry a mající všechny charakteristiky ethanolu uvedené v odstavci 1.

Část II: Včelařské produkty

1. Co se týče včelařských produktů, toto nařízení se vztahuje na produkty uvedené v následující tabulce:

Kód KN | Popis zboží |

0409 | Přírodní med |

ex 0410 00 00 | Včelí mateří kašička, propolis, jedlé |

ex 0511 99 90 | Včelí mateří kašička, propolis, nejedlé |

ex 1212 99 80 | Pyl |

ex 1521 90 | Včelí vosk |

Část III: Bourec morušový

Co se týče bource morušového, toto nařízení se vztahuje na bource morušového podpoložky KN 0106 90 00 a na vajíčka bource morušového podpoložky 0511 99 85.

PŘÍLOHA III DEFINICE UVEDENÉ V ČLÁNKU 2

Část I: Definice týkající se odvětví rýže

I. Termíny „neloupaná rýže“, „loupaná rýže“, „poloomletá rýže“, „celoomletá rýže“, „kulatozrnná rýže“, „střednězrnná rýže“, „dlouhozrnná rýže A nebo B“ a „zlomková rýže“ se rozumí:

1. a) Neloupanou rýží: rýže, jež si i po vymlácení uchovala plevy.

b) Loupanou rýží: neloupaná rýže zbavená pouze plev. Patří sem zejména rýže označované obchodními názvy „hnědá rýže“, „rýže cargo“, „rýže loonzain“ a „rýže sbramato“.

c) Poloomletou rýží: neloupaná rýže zbavená plev, část klíčku a zcela nebo částečně vnějších, nikoliv však vnitřních vrstev oplodí.

d) Celoomletou rýží: neloupaná rýže, z níž byly odstraněny plevy, všechny vnější i vnitřní vrstvy oplodí, celý klíček v případě dlouhozrnné a střednězrnné rýže a alespoň jeho část v případě kulatozrnné rýže, ale u níž mohou ještě zůstat podélné bílé proužky, avšak nejvýše na 10 % zrn.

2. a) Kulatozrnnou rýží: rýže, jejíž délka zrna nepřesahuje 5,2 mm a poměr délka / šířka je menší než 2.

b) Střednězrnnou rýží: rýže, jejíž délka zrna je větší než 5,2 mm, avšak nejvýše 6 mm a poměr délka / šířka je menší než 3.

Dlouhozrnnou rýží:

i) dlouhozrnnou rýží A: rýže, jejíž délka zrna přesahuje 6 mm a poměr délka / šířka je větší než 2, avšak menší než 3;

ii) dlouhozrnnou rýží B: rýže, jejíž délka zrna je větší než 6 mm a poměr délka / šířka je nejméně 3.

d) Měření zrn: měření zrn se provádí na celoomleté rýži touto metodou:

i) z šarže se odebere reprezentativní vzorek;

ii) vzorek se proseje tak, aby zůstala pouze celá zrna včetně zrn nezralých;

iii) provedou se dvě měření, každé na 100 zrnech, a vypočte se průměr;

iv) výsledek se vyjádří v milimetrech a zaokrouhlí se na jedno desetinné místo.

3. Zlomkovou rýží: zlomky zrn, jejichž délka je rovna nebo menší než tři čtvrtiny průměrné délky celého zrna.

II. Co se týče zrn rýže a zlomkové rýže snížené jakosti, použijí se následující definice:

A. Celá zrna:

Zrna, z nichž byla odstraněna pouze část konce, bez ohledu na charakteristické znaky jednotlivých stadií opracování.

B. Useknutá zrna:

Zrna, z nichž byl odstraněn celý konec.

C. Zlomková zrna nebo zlomková rýže:

Zrna, z nichž byla odstraněna větší část než konec. Zlomková rýže zahrnuje:

- zlomková zrna velká (části zrn, které jsou rovny nebo delší než polovina zrna, avšak netvoří celé zrno),

- zlomková zrna střední (části zrn, které jsou rovny nebo delší než čtvrtina délky zrna, ale jsou kratší než minimální velikost „velkých zlomkových zrn“),

- zlomková zrna drobná (části zrn, které jsou menší než čtvrtina zrna, avšak neprojdou sítem s oky o velikosti 1,4 mm),

- úlomky (malé části nebo částečky zrn, které projdou sítem s oky o velikosti 1,4 mm); za úlomky se považují přepůlená zrna (části zrna vzniklé podélným přepůlením zrna).

D. Zelená zrna:

Zrna, která plně nedozrála.

E. Přirozeně deformovaná zrna:

Za přirozené deformace se považují deformace dědičného či jiného původu v porovnání s morfologickými znaky typickými pro odrůdu.

F. Křídově bílá zrna:

Zrna, u nichž jsou nejméně tři čtvrtiny povrchu matné a křídově bílé.

G. Červeně pruhovaná zrna:

Zrna s podélným červeným pruhováním různé intenzity a odstínů, majícím svůj původ ve zbytcích oplodí.

H. Zrna se skvrnami:

Zrna se zřetelně ohraničeným malým kroužkem tmavé barvy a víceméně pravidelného tvaru; za zrna se skvrnami se rovněž považují zrna s nepatrným černým pruhováním pouze na povrchu; pruhování a skvrny nesmí mít žlutou nebo tmavou aureolu.

I. Zbarvená zrna:

Zrna, u nichž došlo na malé části jejich povrchu ke zjevné změně jejich přirozené barvy; skvrny mohou být různých barev (načernalé, načervenalé, hnědé, atd.); za skvrny jsou rovněž považována hluboká černá pruhování. Pokud je barva skvrn dostatečně zřetelná (černá, růžová, načervenalá až hnědá), aby se dala ihned vizuálně rozpoznat, a tyto skvrny pokrývají polovinu zrna a více, musí být tato zrna považována za žlutá zrna.

J. Žlutá zrna:

Zrna, u nichž došlo jiným způsobem než sušením zcela nebo zčásti ke změně jejich přirozené barvy a objevily se na nich různé odstíny, od citrónově žlutého až po oranžově žlutý.

K. Jantarově žlutá zrna:

Zrna, u nichž došlo jiným způsobem než sušením k nepatrné jednotné změně barvy po celém povrchu; dochází ke změně barvy zrna na světle jantarově žlutou.

Část II: Definice týkající se odvětví cukru

1. „Bílým cukrem“ se rozumí nearomatizovaný cukr bez přídavku barviv a jiných látek, obsahující v sušině nejméně 99,5 % hmotnostních sacharosy určené polarimetrickou metodou;

2. „surovým cukrem“ se rozumí nearomatizovaný cukr bez přídavku barviv a jiných látek, obsahující v sušině méně než 99,5 % hmotnostních sacharosy určené polarimetrickou metodou;

3. „isoglukózou“ se rozumí produkt získaný z glukózy nebo jejích polymerů obsahující v sušině nejméně 10 % hmotnostních fruktózy;

4. „inulinovým sirupem“ se rozumí přímý produkt získaný hydrolýzou inulinu nebo oligofruktózy, obsahující v sušině nejméně 10 % hmotnostních volné fruktózy nebo fruktózy ve formě sacharózy a vyjádřený jako ekvivalent cukru / isoglukózy. S cílem zabránit omezením na trhu s produkty s nízkým sladícím účinkem vyrobenými zpracovateli inulinové vlákniny bez kvót na inulinový sirup může být tato definice změněna Komisí;

5. „cukrem podléhajícím kvótám“, „isoglukózou podléhající kvótám“ a „inulinovým sirupem podléhajícím kvótám“ se rozumí množství cukru, isoglukózy nebo inulinového sirupu vyrobené za určitý hospodářský rok v rámci kvóty daného podniku;

6. „průmyslovým cukrem“ se rozumí množství cukru vyrobené za určitý hospodářský rok nad rámec množství cukru, jež je uvedeno v bodu 5, a určené v tomto odvětví k výrobě jednoho z výrobků uvedených v čl. 59 odst. 2;

7. „průmyslovou isoglukózou“ a „průmyslovým inulinovým sirupem“ se rozumí množství isoglukózy nebo inulinového sirupu vyrobené za určitý hospodářský rok a určené v tomto odvětví k výrobě jednoho z výrobků uvedených v čl. 59 odst. 2;

8. „přebytkovým cukrem“, „přebytkovou isoglukózou“ a „přebytkovým inulinovým sirupem“ se rozumí množství cukru, isoglukózy nebo inulinového sirupu vyrobené za určitý hospodářský rok nad rámec množství uvedených v bodech 5, 6 a 7;

9. „cukrovou řepou podléhající kvótám“ se rozumí veškerá cukrová řepa zpracovaná na cukr podléhající kvótám;

10. „smlouvou o dodání“ se rozumí smlouva uzavřená mezi prodejcem a podnikem o dodání cukrové řepy pro výrobu cukru;

11. „mezioborovou dohodou“ se rozumí:

a) dohoda uzavřená na úrovni Společenství, před uzavřením smlouvy o dodání, mezi skupinou vnitrostátních organizací podniků na jedné straně a skupinou vnitrostátních organizací prodejců na straně druhé;

b) dohoda uzavřená před uzavřením smlouvy o dodání mezi podniky nebo organizací podniků uznanou příslušným členským státem na jedné straně a sdružením prodejců uznaným příslušným členským státem na straně druhé;

c) neexistuje-li dohoda podle písmene a) nebo b), právní předpisy o obchodních společnostech a družstvech, pokud upravují podmínky, za kterých cukrovou řepu dodávají akcionáři nebo společníci společnosti vyrábějící cukr či členové družstva vyrábějícího cukr;

d) neexistuje-li dohoda podle písmene a) nebo b), ujednání existující před uzavřením smlouvy o dodání, pokud prodejci, kteří s ujednáním souhlasí, dodají nejméně 60 % celkového množství cukrové řepy zakoupeného podnikem pro výrobu cukru v jednom nebo více závodech;

12. „cukrem ze zemí AKT / Indie“ se rozumí cukr kódu KN 1701 pocházející ze států uvedených v příloze XVI a dovážený do Společenství na základě

- protokolu 3 k příloze V Dohody o partnerství AKT-ES, nebo

- Dohody mezi Evropským společenstvím a Indickou republikou o třtinovém cukru[66];

13. „rafinerií zabývající se výhradně rafinací“ se rozumí výrobní jednotka,

- jejíž výhradní činností je rafinace dovezeného surového třtinového cukru, nebo

- jež provedla v hospodářském roce 2004/2005 rafinaci nejméně 15 000 tun dovezeného surového třtinového cukru

Část III: Definice týkající se odvětví chmelu

1. „Chmelem“ se rozumí sušená květenství, rovněž nazývaná chmelové hlávky (samičí) rostliny chmele otáčivého ( Humulus lupulus ); tato zelenožlutá květenství vejčitého tvaru mají stopku a jejich největší délka se pohybuje zpravidla od 2 do 5 cm;

2. „chmelovým práškem“ se rozumí výrobek získaný mletím chmele, který obsahuje všechny přirozené části;

3. „chmelovým práškem s vyšším obsahem lupulinu“ se rozumí výrobek získaný mletím chmele, ze kterého byla mechanicky odstraněna část listů, stopek, listenů a vřetének;

4. „chmelovým výtažkem“ se rozumí koncentrované výrobky získané působením rozpouštědla na chmel nebo na chmelový prášek;

5. „smíšenými chmelovými výrobky“ se rozumí směs dvou nebo více produktů uvedených v bodech 1 až 4.

Část IV: Definice týkající se odvětví hovězího a telecího masa

1. „Skotem“ se rozumí živý domácí skot kódů KN ex 0102 10, 0102 90 05 až 0102 90 79;

2. „dospělým skotem“ se rozumí skot o živé hmotnost vyšší než 300 kg.

Část V: Definice týkající se odvětví mléka

1. Pro účely uplatňování celní kvóty pro máslo pocházející z Nového Zélandu výraz „vyrobené přímo z mléka nebo smetany“ nevylučuje máslo vyrobené přímo z mléka nebo smetany bez použití skladovaných surovin, během jediného, samostatného a nepřerušovaného výrobního procesu, v němž může smetana projít fází, kdy dochází k zahuštění a/nebo frakcionaci máselného tuku a/nebo frakcionaci tohoto tuku.

2. Pro účely použití článku 114 ohledně používání kaseinu a kaseinátů při výrobě sýrů:

a) „sýry“ se rozumí produkty kódu KN 0406 vyrobené na území Společenství;

b) „kaseinem a kaseináty“ se rozumí produkty kódů KN 3501 10 90 a 3501 90 90 používané v nezměněném stavu nebo v podobě směsi.

Část VI: Definice týkající se odvětví vajec

1. „Vejci ve skořápce“ se rozumí drůbeží vejce ve skořápce, čerstvá, konzervovaná, nebo vařená, jiná než násadová vejce uvedená v bodu 2;

2. „násadovými vejci“ se rozumí drůbeží vejce na násadu;

3. „celými produkty“ se rozumí ptačí vejce bez skořápky, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, vhodná k lidské spotřebě;

4. „oddělenými produkty“ se rozumí žloutky ptačích vajec, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, vhodné k lidské spotřebě.

Část VII: Definice týkající se odvětví drůbežího masa

1. „Živou drůbeží“ se rozumí živá domácí drůbež o kusové hmotnosti vyšší než 185 gramů (slepice, kohouti, kachny, husy, krocani, krůty a perličky);

2. „drůbežími mláďaty“ se rozumí živá domácí drůbež o kusové hmotnosti nejvýše 185 gramů (slepice, kohouti, kachny, husy, krocani, krůty a perličky);

3. „poraženou drůbeží“ se rozumí mrtvá domácí drůbež, též bez drobů (slepice, kohouti, kachny, husy, krocani, krůty a perličky);

4. „odvozenými produkty“ se rozumí:

a) produkty uvedené v příloze I části XX písm. a);

b) produkty uvedené v příloze I části XX písm. b), kromě poražené drůbeže a jedlých drobů zvaných „dělené drůbeží maso“;

c) jedlé droby uvedené v příloze I části XX písm. b);

d) produkty uvedené v příloze I části XX písm. c);

i) produkty uvedené v příloze I části XX písm. d) a e);

ii) produkty uvedené v příloze I části XX písm. f), jiné než produkty kódů KN 1602 20 11 a 1602 20 19.

Část VIII: Definice týkající se odvětví včelařství

1. „Medem“ se rozumí přírodní sladká látka produkovaná včelami medonosnými Apis mellifera z nektaru rostlin nebo výměšků živých části rostlin nebo z výměšků hmyzu sajícího na rostlinách, které se nacházejí na živých částech rostlin, a které včely sbírají, přetvářejí mísením se svými vlastními specifickými látkami a ukládají, nechávají dehydratovat, uskladňují a nechávají uležet a zrát v medových plástech.

Hlavními druhy medu jsou:

a) podle původu:

i) květový med nebo nektarový med: med získaný z nektaru rostlin;

ii) medovicový med: med získaný převážně z výměšků hmyzu sajícího na rostlinách ( Hemiptera ), které se nacházejí na živých částech rostlin, nebo z výměšků živých částí rostlin;

b) podle způsobu získávání nebo obchodní úpravy:

iii) plástečkový med: med uložený včelami do zavíčkovaných bezplodových buněk jimi čerstvě postavených plástů nebo do tenkých podkladových plástů vyrobených výhradně z včelího vosku, prodávaný v celých uzavřených plástech nebo v dílech takových plástů;

iv) med s plástečky: med, který obsahuje jeden nebo více kusů plástečkového medu;

v) vykapaný med: med získaný vykapáním odvíčkovaných bezplodových plástů;

vi) vytočený med: med získaný odstředěním odvíčkovaných bezplodových plástů;

vii) lisovaný med: med získaný lisováním bezplodových plástů s použitím nebo bez použití mírného zahřátí nepřesahujícího 45 °C;

viii) filtrovaný med: med získaný odstraněním cizorodých anorganických nebo organických látek tak, že dojde k odstranění podstatného množství pylu.

„Pekařským medem“ se rozumí med,

a) který je vhodný pro průmyslové použití nebo jako složka do jiných potravin, které se poté zpracovávají, a

b) – může mít cizí příchuť nebo pach, nebo

- mohl přejít kvašením nebo mohl být zkvašen, nebo

- byl přehřát.

2. „Včelařskými produkty“ se rozumí med, včelí vosk, mateří kašička, propolis nebo pyl využívané ve včelařství.

PŘÍLOHA IV KVÓTY PRO ČLENSKÉ STÁTY A REGIONY podle článků 53 a 56

(v tunách)

Členské státy nebo regiony (1) | Cukr (2) | Isoklukóza (3) | Inulinový sirup (4) |

Belgie | 819 812 | 85 694 | 0 |

Česká republika | 454 862 | – | – |

Dánsko | 420 746 | – | – |

Německo | 3 655 456 | 42 360 | – |

Řecko | 317 502 | 15 433 | – |

Španělsko | 903 843 | 98 845 | – |

Francie (metropolitní území) | 3 552 221 | 23 755 | 0 |

Francouzské zámořské departementy | 480 245 | – | – |

Irsko | 0 | – | – |

Itálie | 778 706 | 24 301 | – |

Lotyšsko | 66 505 | – | – |

Litva | 103 010 | – |

Maďarsko | 401 684 | 164 736 | – |

Nizozemsko | 864 560 | 10 891 | 0 |

Rakousko | 387 326 | – | – |

Polsko | 1 671 926 | 32 056 | – |

Portugalsko (kontinentální) | 34 500 | 11 870 | – |

Autonomní oblast Azory | 9 953 | – | – |

Slovensko | 207 432 | 50 928 | – |

Slovinsko | 52 973 | – | – |

Finsko | 146 087 | 14 210 | – |

Švédsko | 325 700 | – | – |

Spojené království | 1 138 627 | 32 602 | – |

CELKEM | 16 793 675 | 607 681 | 0 |

PŘÍLOHA V Doplňkové kvóty na isoklukózu podle čl. 55 odst. 2

(v tunách)

Členské státy | Doplňková kvóta |

Itálie | 60 000 |

Litva | 8 000 |

Švédsko | 35 000 |

PŘÍLOHA VI PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA PRO PŘEVODY KVÓT NA CUKR NEBO ISOGLUKÓZU V SOULADU S ČLÁNKEM 57

Bod I

Pro účely této přílohy se rozumí:

a) „fúzí podniků“ spojení dvou nebo více podniků v jeden podnik;

b) „zcizením podniku“ převod majetku podniku s přidělenou kvótou na jiný podnik nebo jiné podniky nebo převzetí tohoto majetku jiným podnikem nebo jinými podniky;

c) „zcizením závodu“ převod vlastnických práv k technické jednotce vybavené veškerým zařízením nezbytným pro výrobu daného výrobku na jeden nebo více podniků, jehož výsledkem je částečné nebo úplné převzetí výroby podniku, který převod uskutečňuje;

d) „pronájmem závodu“ nájemní smlouva k technické jednotce vybavené veškerým zařízením nezbytným pro výrobu cukru za účelem jejího provozu, uzavřená na dobu nejméně tří po sobě následujících hospodářských let, přičemž se strany zavazují, že neukončí platnost této smlouvy před koncem třetího hospodářského roku, s podnikem, jenž je usazen ve stejném členském státě jako dotyčný závod, může-li být od okamžiku nabytí účinnosti nájemní smlouvy podnik, který si závod pronajal, považován v rámci celé své výroby za jediný podnik vyrábějící cukr.

Bod II

1. Aniž je dotčen odstavec 2, upraví se kvóta v případě fúze nebo zcizení podniků vyrábějících cukr nebo zcizení závodů vyrábějících cukr takto:

a) v případě fúze podniků vyrábějících cukr přidělí členské státy podniku vytvořenému touto fúzí kvótu, která se rovná součtu kvót přidělených před fúzí dotyčným podnikům vyrábějícím cukr;

b) v případě zcizení podniku vyrábějícího cukr přidělí členský stát pro výrobu cukru kvótu zcizeného podniku nabyvateli nebo, je-li nabyvatelů více, poměrný díl podle výroby cukru převzaté jednotlivými nabyvateli;

c) v případě zcizení závodu vyrábějícího cukr sníží členský stát kvótu podniku převádějícího vlastnictví k tomuto závodu a o sníženou část zvýší kvótu podniku nebo podniků nabývajících příslušný závod, a to v poměru odpovídajícím převzaté výrobě.

2. Vyjádří-li výslovně určitý počet pěstitelů cukrové řepy nebo cukrové třtiny, na které měla některá z operací uvedených v odstavci 1 přímý dopad, ochotu dodávat cukrovou řepu nebo cukrovou třtinu podniku vyrábějícímu cukr, který se těchto operací neúčastní, může členský stát přidělit kvótu na základě výroby převzaté podnikem, kterému pěstitelé chtějí cukrovou řepu nebo cukrovou třtinu dodávat.

3. V případě, že za okolností jiných, než jsou okolnosti uvedené v odstavci 1, dojde k uzavření

a) podniku vyrábějícího cukr, nebo

b) jednoho nebo více závodů podniku vyrábějícího cukr,

může členský stát část kvót, kterých se uzavření týká, přidělit jednomu nebo více podnikům vyrábějícím cukr.

Rovněž v případě uvedeném v předchozím pododstavci písm. b), vyjádří-li výslovně někteří z příslušných pěstitelů ochotu dodávat cukrovou řepu nebo cukrovou třtinu určitému podniku vyrábějícímu cukr, může členský stát přidělit poměrný díl kvót ve vztahu k dotyčné cukrové řepě nebo cukrové třtině podniku, kterému pěstitelé chtějí tyto produkty dodávat.

4. Použije-li se odchylka uvedená v čl. 47 odst. 6, může příslušný členský stát požadovat, aby pěstitelé cukrové řepy a cukrovarnické podniky, na něž se tato odchylka vztahuje, zahrnuli do mezioborových dohod zvláštní doložky umožňující členskému státu použít odstavce 2 a 3 tohoto bodu.

5. V případě pronájmu závodu, který patří podniku vyrábějícímu cukr, může členský stát snížit kvótu podniku, jenž nabízí závod k pronájmu, a přidělit podíl, o který byla kvóta snížena, podniku, který si závod pronajímá za účelem výroby cukru.

Skončí-li nájem během tří hospodářských let uvedených v bodu I písm. d), zruší členský stát úpravu kvóty podle prvního pododstavce tohoto odstavce se zpětnou působností ke dni, kdy pronájem nabyl účinnosti. Skončí-li však nájem z důvodu vyšší moci, není členský stát povinen úpravu zrušit.

6. Nemůže-li již podnik vyrábějící cukr zajistit dodržování svých závazků vyplývajících z právních předpisů Společenství vůči dotčeným pěstitelům cukrové řepy nebo cukrové třtiny a je-li tato situaci zjištěna příslušnými orgány dotčeného členského státu, může tento členský stát přidělit na jeden nebo více hospodářských let část příslušných kvót jednomu nebo více podnikům vyrábějícím cukr v poměru k převzaté výrobě.

7. Poskytne-li členský stát podniku vyrábějícímu cukr cenové a odbytové záruky na zpracování cukrové řepy na ethanol, může po dohodě s tímto podnikem a s dotčenými pěstiteli cukrové řepy přidělit všechny kvóty na výrobu cukru nebo jejich část jednomu nebo více podnikům na jeden rok nebo více hospodářských let.

Bod III

V případě fúze nebo zcizení podniků vyrábějících isoglukózu nebo zcizení závodu vyrábějícího isoglukózu může členský stát přidělit příslušné kvóty pro výrobu isoglukózy jinému podniku nebo jiným podnikům bez ohledu na to, zda jim byla nebo nebyla přidělena výrobní kvóta.

Bod IV

Opatření podle bodů II a III mohou nabýt účinnosti pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) zohlední se zájmy všech dotčených stran;

b) příslušný členský stát soudí, že tato opatření pravděpodobně povedou ke zlepšení struktury odvětví pěstování cukrové řepy a cukrové třtiny a odvětví výroby cukru;

c) tato opatření se vztahují na podniky usazené na stejném území, pro které je stanovena kvóta v příloze IV.

Bod V

Dojde-li k fúzi nebo zcizení mezi 1. říjnem a 30. dubnem následujícího roku, nabývají opatření uvedená v bodech II a III účinnosti pro běžný hospodářský rok.

Dojde-li k fúzi nebo zcizení mezi 1. květnem a 30. zářím stejného roku, nabývají opatření uvedená v bodech II a III účinnosti pro následující hospodářský rok.

Bod VI

Použije-li se čl. 56 odst. 3, přidělí členské státy upravené kvóty do konce února, aby mohly být uplatňovány v následujícím hospodářském roce.

Point VII

Použijí-li se body II a III, sdělí členské státy Komisi upravené kvóty do patnácti dnů po uplynutí období uvedených v bodu V.

PŘÍLOHA VII KVÓTY PRO ČLENSKÉ STÁTY A ZVLÁŠTNÍ RESTRUKTURALIZAČNÍ REZERVY podle článku 63

1. Kvóty pro členské státy

Členský stát | Množství v tunách |

Belgie | 3 360 087,000 |

Bulharsko | 979 000,000 |

Česká republika | 2 737 931,000 |

Dánsko | 4 522 176,000 |

Německo | 28 282 788,000 |

Estonsko | 646 368,000 |

Řecko | 820 513,000 |

Španělsko | 6 116 950,000 |

Francie | 24 599 335,000 |

Irsko | 5 395 764,000 |

Itálie | 10 530 060,000 |

Kypr | 145 200,000 |

Lotyšsko | 728 648,000 |

Litva | 1 704 839,000 |

Lucembursko | 273 084,000 |

Maďarsko | 1 990 060,000 |

Malta | 48 698,000 |

Nizozemsko | 11 240 814,000 |

Rakousko | 2 790 642,000 |

Polsko | 8 980 143,000 |

Portugalsko | 1 948 550,000 |

Rumunsko | 3 057 000,000 |

Slovinsko | 576 638,000 |

Slovensko | 1 040 788,000 |

Finsko | 2 443 069,324 |

Švédsko | 3 352 545,000 |

Spojené království | 14 828 597,000 |

2. Množství zvláštní restrukturalizační rezervy

Členský stát | Množství zvláštní restrukturalizační rezervy, v tunách |

Bulharsko | 39 180 |

Rumunsko | 188 400 |

PŘÍLOHA VIII REFERENČNÍ OBSAH TUKU podle článku 67

Členský stát | Referenční obsah tuku (g/kg) |

Belgie | 36,91 |

Bulharsko | 39,10 |

Česká republika | 42,10 |

Dánsko | 43,68 |

Německo | 40,11 |

Estonsko | 43,10 |

Řecko | 36,10 |

Španělsko | 36,37 |

Francie | 39,48 |

Irsko | 35,81 |

Itálie | 36,88 |

Kypr | 34,60 |

Lotyšsko | 40,70 |

Litva | 39,90 |

Lucembursko | 39,17 |

Maďarsko | 38,50 |

Nizozemsko | 42,36 |

Rakousko | 40,30 |

Polsko | 39,00 |

Portugalsko | 37,30 |

Rumunsko | 35,93 |

Slovinsko | 41,30 |

Slovensko | 37,10 |

Finsko | 43,40 |

Švédsko | 43,40 |

Spojené království | 39,70 |

PŘÍLOHA IX

A. Rozdělení maximálního zaručeného množství mezi členskými státy podle čl. 91 odst. 1:

Belgie | 13 800 |

Bulharsko | 13 |

Česká republika | 1 923 |

Německo | 300 |

Estonsko | 30 |

Španělsko | 50 |

Francie | 55 800 |

Lotyšsko | 360 |

Litva | 2263 |

Nizozemsko | 4800 |

Rakousko | 150 |

Polsko | 924 |

Portugalsko | 50 |

Rumunsko | 42 |

Slovensko | 73 |

Finsko | 200 |

Švédsko | 50 |

Spojené království | 50 |

B. Rozdělení maximálního zaručeného množství mezi členskými státy podle čl. 86

Hospodářská unie belgicko-lucemburská (BLEU) | 8 000 |

Česká republika | 27 942 |

Dánsko | 334 000 |

Německo | 421 000 |

Řecko | 37 500 |

Španělsko | 1 325 000 |

Francie | 1 605 000 |

Irsko | 5 000 |

Itálie | 685 000 |

Litva | 650 |

Maďarsko | 49 593 |

Nizozemsko | 285 000 |

Rakousko | 4 400 |

Polsko | 13 538 |

Portugalsko | 30 000 |

Slovensko | 13 100 |

Finsko | 3 000 |

Švédsko | 11 000 |

Spojené království | 102 000 |

PŘÍLOHA X DEFINICE A OZNAČENÍ V ODVĚTVÍ MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ podle čl. 110 odst. 1

I. Definice:

Pro účely této přílohy se rozumí:

a) „uváděním na trh“ skladování nebo vystavování za účelem prodeje, nabízení k prodeji, prodej, dodávání nebo jakýkoli jiný způsob uvádění na trh;

b) „označením“ pojmenování používané ve všech stádiích uvádění na trh.

II. Použití pojmu „mléko“:

1. „Mlékem“ se rozumí výhradně běžná tekutina vylučovaná mléčnou žlázou získaná z jednoho nebo více dojení bez toho, aby se do ní cokoli přidávalo nebo odebíralo.

Pojem „mléko“ se však může použít:

a) pro mléko, které bylo zpracováno, aniž bylo pozměněno jeho složení, nebo pro mléko, jehož obsah tuku byl standardizován podle čl. 100 odst. 2 v souladu s přílohou XI;

b) v souvislosti se slovem nebo slovy pro označení druhu, jakostní třídy, původu a/nebo zamýšleného způsobu použití takového mléka nebo pro popis fyzikálního zpracování nebo úpravy složení, kterým se podrobilo, za předpokladu, že taková úprava se omezuje na přidání a/nebo odebrání přirozených složek mléka.

2. Pro účely této přílohy se „mléčnými výrobky“ rozumí takové produkty, které jsou získané výlučně z mléka, přičemž se však mohou přidávat další látky nezbytné pro jejich výrobu, pokud tyto látky nejsou použity za účelem úplného nebo částečného nahrazení jakékoli mléčné složky.

Výhradně pro mléčné výrobky se vyhrazují:

a) následující označení:

i) syrovátka

ii) smetana

iii) máslo

iv) podmáslí

v) máselný olej

vi) kaseiny

vii) bezvodý mléčný tuk

viii) sýr

ix) jogurt

x) kefír

xi) kumys

xii) viili / fil

xiii) smetana

xiv) fil

b) označení nebo pojmenování skutečně používaná pro mléčné výrobky ve smyslu článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy[67].

3. Pojem „mléko“ a označení používaná pro mléčné výrobky se taktéž mohou používat v souvislosti se slovem nebo slovy na označení složených produktů, u nichž žádná část nenahrazuje a ani nemá nahrazovat žádnou složku mléka a jejichž základní součástí ve smyslu množství nebo charakteristiky produktu je mléko nebo mléčný výrobek.

4. Pokud nejde o kravské mléko, musí se uvést původ mléka a mléčných výrobků definovaných Komisí.

III. Použití označení v případě konkurenčních produktů:

1. Označení podle bodu II článku této přílohy se mohou používat pouze pro produkty uvedené v tomto bodu.

Toto ustanovení se však nepoužije na označování produktů, jejichž přesná povaha vyplývá jasně z tradičního používání a/nebo pokud se označení jasně používají pro popis charakteristické vlastnosti produktu.

2. Pokud jde o jiné produkty, než jsou produkty uvedené v bodu II této přílohy, nesmí se použít žádná etiketa, obchodní dokument, publikační materiál nebo forma reklamy podle definice čl. 2 odst. 1 směrnice Rady 84/450/EHS ze dne 10. září 1984 o klamavé a srovnávací reklamě[68], vyvolávající dojem, že se u daného produktu jedná o mléčný výrobek.

Pokud však jde o produkt obsahující mléko nebo mléčné výrobky, může se použít označení „mléko“ nebo označení uvedená v bodu II odst. 2 druhém pododstavci této přílohy pouze pro popis základních surovin a uvedení složek v souladu se směrnicí 2000/13/ES.

IV. Seznam produktů; sdělování

1. Členské státy poskytnou Komisi předběžný seznam označení produktů, které považují za takové, které na jejich území odpovídají produktům uvedeným v bodu III odst. 1 druhém pododstavci této přílohy.

Členské státy vypracují v případě potřeby dodatky k tomuto seznamu a uvědomí o nich Komisi.

2. Každý rok nejpozději do 1. října zašlou členské státy Komisi zprávu o vývoji na trhu s mléčnými výrobky a s konkurenčními produkty v souvislosti s prováděním této přílohy, aby Komise mohla do 1. března následujícího roku zaslat zprávu Radě.

PŘÍLOHA XI UVÁDĚNÍ NA TRH MLÉKA PRO LIDSKOU SPOTŘEBU podle čl. 110 odst. 2

I. Definice:

Pro účely této přílohy se rozumí:

a) „mlékem“ produkt získaný dojením jedné nebo více krav;

b) „konzumním mlékem“ produkty uvedené v bodu III této přílohy určené pro dodávku spotřebiteli v nezměněném stavu;

c) „obsahem tuku“ hmotnostní poměr mezi částmi mléčného tuku a 100 částmi dotyčného mléka;

d) „obsahem bílkovin“ hmotnostní poměr mezi částmi bílkovin a 100 částmi mléka v dotyčném mléce (získá se vynásobením celkového obsahu dusíku v mléce vyjádřeného ve hmotnostních procentech číslem 6,38).

II. Dodávka nebo prodej konečnému spotřebiteli:

1. Pouze mléko, které splňuje požadavky stanovené pro konzumní mléko, může být bez zpracování dodáváno nebo prodáváno konečnému spotřebiteli, ať již přímo nebo prostřednictvím restaurací, nemocnic, jídelen nebo dalších podobných zařízení.

2. Obchodní označení používaná pro tyto produkty jsou uvedena v bodu III této přílohy. Tato označení jsou vyhrazena pouze pro produkty definované v uvedeném bodu, aniž je dotčeno jejich použití ve složených označeních.

3. Členské státy přijmou opatření zajišťující informovanost spotřebitelů o povaze a složení dotyčných produktů, u kterých by neposkytnutí těchto informací mohlo spotřebitele uvést v omyl.

III. Konzumní mléko:

1. Za konzumní mléko se považují tyto produkty:

a) syrové mléko: mléko, které nebylo zahřáto na více než 40°C nebo ošetřeno způsobem s rovnocenným účinkem;

b) plnotučné mléko: tepelně ošetřené mléko, které z hlediska obsahu tuku splňuje jeden z těchto požadavků:

i) plnotučné mléko se standardizací: mléko s obsahem tuku minimálně 3,50 % (m/m). Členské státy však mohou stanovit další kategorii plnotučného mléka s obsahem tuku nejméně 4,00 % (m/m),

ii) plnotučné mléko bez standardizace: mléko s obsahem tuku, který se od doby dojení nezměnil ani přidáním nebo odebráním mléčných tuků, ani smíšením s mlékem, jehož přirozený obsah tuku byl změněn. Obsah tuku však nesmí být nižší než 3,50 % (m/m);

c) polotučné mléko: tepelně ošetřené mléko, jehož obsah tuku byl snížen na úroveň nejméně 1,50 % (m/m) a nejvýše 1,80 % (m/m);

d) odstředěné mléko: tepelně ošetřené mléko, jehož obsah tuku byl snížen na úroveň nejvýše 0,50 % (m/m).

2. Aniž je dotčen odst. 1 písm. b) druhá odrážka, povoluje se pouze:

a) změna přirozeného obsahu mléčného tuku odebráním nebo přidáním smetany nebo přidáním plnotučného mléka, polotučného mléka nebo odstředěného mléka s cílem splnit požadavky na obsah tuku stanovené pro konzumní mléko;

b) obohacení mléka přídavkem mléčných bílkovin, minerálních solí nebo vitamínů;

c) snížení obsahu laktózy přeměnou na glukózu a galaktózu.

Změny ve složení mléka uvedené v písmenech b) a c) se povolují pouze v případě, že jsou uvedeny na obalu produktu nesmazatelným, viditelným a snadno čitelným písmem. Toto označení však nezbavuje povinnosti uvádět výživovou hodnotu podle směrnice Rady 90/496/EHS ze dne 24. září 1990 o nutričním označování potravin[69]. Přidávají-li se bílkoviny, musí být jejich obsah v obohaceném mléku nejméně 3,8 % (m/m).

Členské státy však mohou omezit nebo zakázat změny složení mléka uvedené v písmenech b) a c).

3. Konzumní mléko musí splňovat tyto požadavky:

a) mít bod mrznutí blížící se průměrnému bodu mrznutí syrového mléka, který byl zjištěn ve sběrné oblasti původu;

b) mít hmotnost nejméně 1 028 gramů na litr u mléka s obsahem tuku 3,5 % (m/m) při teplotě 20°C nebo ekvivalentní hmotnost na litr v případě mléka s jiným obsahem tuku;

c) obsahovat nejméně 2,9 % (m/m) bílkovin u mléka s obsahem tuku 3,5 % (m/m) nebo mít ekvivalentní koncentraci v případě mléka s jiným obsahem tuku.

IV. Dovážené produkty:

Produkty dovážené do Společenství na prodej jako konzumní mléko musejí být v souladu s tímto nařízením.

V. Použije se směrnice 2000/13/ES, zejména s ohledem na vnitrostátní předpisy týkající se označování konzumního mléka.

VI. Kontroly a sankce a předkládání zpráv o nich:

Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení, která může Komise přijmout v souladu s ustanovením článku 187 tohoto nařízení, členské státy přijmou všechna vhodná opatření, aby zajistily kontrolu používání tohoto nařízení, uplatňovaly sankce za jeho porušení, předcházely podvodům a potlačovaly je.

Tato opatření a jejich případné změny se sdělují Komisi během měsíce, který následuje po jejich přijetí.

PŘÍLOHA XII NORMY PRO ROZTÍRATELNÉ TUKY podle článku 111

I. Prodejní označení:

1. Výrobky uvedené v článku 111 se nesmí dodávat nebo přepravovat bez zpracování ke konečnému spotřebiteli přímo nebo prostřednictvím restaurací, nemocnic, jídelen nebo podobných zařízení, pokud nesplňují podmínky uvedené v dodatku.

2. Obchodní označení uvedených výrobků se stanoví v dodatku, aniž by byl dotčen bod II odst. 2 nebo bod IV této přílohy.

Obchodní označení v dodatku se vyhrazuje pro výrobky v ní definované.

Tento odstavec se však nepoužije na:

a) označování výrobků, jejichž přesná povaha vyplývá jasně z tradičního používání a/nebo pokud se označení jasně používají pro popis charakteristické vlastnosti výrobku,

b) koncentrované výrobky (máslo, margarín, směsné tuky) s obsahem tuku nejméně 90 %.

II. Označování a obchodní úpravy:

1. Kromě pravidel stanovených ve směrnici 2000/13/ES je nutno v rámci označování a obchodní úpravy výrobků uvedených v bodu I odst. 1 této přílohy vyznačit:

a) obchodní označení definované v dodatku;

b) celkový procentní podíl obsahu tuku podle hmotnosti v době výroby pro výrobky uvedené v dodatku;

c) obsah rostlinného, mléčného nebo jiného živočišného tuku v sestupném pořadí podle hmotnosti jako procentní podíl na celkové hmotnosti v době výroby pro směsné tuky uvedené v části C dodatku;

d) v seznamu složek zvláště čitelným způsobem procentní podíl obsahu soli pro výrobky uvedené v dodatku.

2. Odchylně od odst. 1 písm. a) je pro výrobky uvedené v části B bodu 3 dodatku možné používat obchodní označení „minarine“ nebo „halvarine“.

3. Obchodní označení uvedené v odst. 1 písm. a) je možné použít spolu s jedním nebo více pojmy pro definici rostlinných a/nebo živočišných druhů, z nichž výrobky pochází, nebo spolu s předpokládaným druhem použití výrobků, jakož i s jinými výrazy, týkajícími se výrobních metod, pokud takové pojmy nejsou v rozporu s jinými předpisy Společenství, zejména s nařízením Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality[70].

S výhradou ustanovení nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin[71] se mohou používat také údaje o zeměpisném původu.

4. Označení „rostlinný“ lze použít spolu s obchodním označením podle části B dodatku u výrobků, které byly vyrobeny výhradně z rostlinných olejů a tuků s přípustnou odchylkou nejvýše 2 % hmotnostních pro obsah živočišných tuků z celkového obsahu tuku. Tato přípustná odchylka se použije i tam, kde je uveden odkaz na rostlinné druhy.

5. Údaje uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 musí být snadno srozumitelné a výrazně vyznačené, aby byly snadno viditelné, dobře čitelné a nesmazatelné.

6. Pro některé formy reklamy může Komise přijmout zvláštní opatření týkající se údajů uvedených v odst. 1 písm. a) a b).

III. Terminologie:

1. Výraz „tradiční“ se může používat spolu s obchodním označením „máslo“ uvedeným v dodatku části A bodu 1, pokud je tento výrobek získaný přímo z mléka nebo ze smetany.

Pro účely tohoto bodu se výrazem „smetana“ rozumí výrobek získaný z mléka ve formě emulze oleje ve vodě o obsahu mléčných tuků nejméně 10 %.

2. Označení pro výrobky uvedené v dodatku uvádějící, naznačující nebo nabízející jiný obsah tuku, než uvádí dodatek, se nepovolují.

3. Odchylně od odstavce 2 se může také uvádět:

a) označení „se sníženým obsahem tuku“ pro výrobky uvedené v dodatku s obsahem tuku vyšším než 41 %, ale nejvýše 62 %;

b) označení „s nízkým obsahem tuku“, „nízkotučný“ nebo „light“ pro výrobky uvedené v dodatku o obsahu tuku nejvýše 41 %.

Výraz „třičtvrtětučný“, uvedený v dodatku, je však možné nahradit výrazem „se sníženým obsahem tuku“, a výraz „polotučný“, uvedený v dodatku, je možné nahradit výrazy „s nízkým obsahem tuku“, „nízkotučný“ nebo „light“.

IV. Vnitrostátní předpisy:

1. S výhradou ustanovení této přílohy mohou členské státy přijmout nebo zachovat vnitrostátní předpisy stanovující různé jakostní úrovně. Takové předpisy musí umožňovat zařazování do takových jakostních tříd na základě kritérií týkajících se zejména použitých surovin, organoleptických vlastností výrobků a jejich fyzikální a mikrobiologické stability.

Členské státy, které využijí tuto možnost, zabezpečí, aby na výrobcích ostatních členských států, které splňují kritéria stanovená takovými předpisy, mohly být za nediskriminačních podmínek používána označení odpovídající kritériím uvedeným v těchto předpisech.

2. Obchodní označení uvedená v bodu II odst. 1 písm. a) je možné doplnit odkazem na jakostní třídu specifickou pro daný produkt.

3. Členské státy přijmou opatření nezbytná pro provádění kontrol uplatňování všech kritérií pro stanovení jakostní třídy podle odst. 1 druhého pododstavce. Pravidelné a časté kontroly se musí rozšířit až na konečný výrobek a musí být prováděny jedním nebo více veřejnoprávními orgány, které určí členský stát, nebo uznaným orgánem pod jeho dohledem. Členské státy předají Komisi seznam orgánů, které určily.

V. Dovážené produkty:

Výrobky dovážené do Společenství musí být v souladu s ustanoveními této přílohy v případech, na které odkazuje bod I odst. 1 této přílohy.

VI. Sankce:

Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení, která může Komise přijmout v souladu s ustanovením článku 187 tohoto nařízení, členské státy stanoví sankce, případně přijmou vnitrostátní prováděcí předpisy, aby bylo možné účinně postihovat porušení článku 111 a této přílohy, a uvědomí o nich Komisi.

Dodatek k Příloze XII

Druh tuku | Prodejní označení | Kategorie výrobků |

Definice | Doplňující popis kategorie s uvedením obsahu tuku v % hmotnostních |

A. Mléčné tuky Výrobky ve formě tuhé, tvárné emluze, převážně typu voda v oleji, získané výlučně z mléka a/nebo určitých mléčných výrobků, v nichž tuk představuje hlavní hodnotovou složku. Mohou se však přidávat další látky nezbytné pro jejich výrobu, pokud tyto látky nejsou použity za účelem úplného nebo částečného nahrazení jakékoli mléčné složky. | 1. Máslo | Výrobek s obsahem mléčného tuku nejméně 80 %, avšak méně než 90 %, s obsahem vody nejvýše 16 % a s obsahem mléčných netuků v sušině nejvýše 2 %. |

2. Třičtvrtětučné máslo (*) | Výrobek s obsahem mléčného tuku nejméně 60 %, avšak nejvýše 62 %. |

3. Polotučné máslo (**) | Výrobek s obsahem mléčného tuku nejméně 39 %, avšak nejvýše 41 %. |

4. Roztíratelný tuk X % | Výrobek s tímto obsahem mléčného tuku: – méně než 39 %, – více než 41 %, avšak méně než 60 %, – více než 62 %, avšak méně než 80 %. |

(*) Odpovídá dánskému výrazu „smor 60“. (**) Odpovídá dánskému výrazu „smor 40“. |

Druh tuku | Obchodní označení | Kategorie výrobků |

Definice | Doplňující popis kategorie s uvedením obsahu tuku v % hmotnostních |

B. Tuky Výrobky ve formě tuhé, tvárné emulze, převážně typu voda v oleji, získané z tuhých a/nebo tekutých rostlinných a/nebo živočišných tuků vhodných pro lidskou spotřebu s obsahem mléčného tuku nejvýše 3 % z celkového obsahu tuku. | 1. Margaríny | Výrobek získaný z rostlinných a/nebo živočišných tuků s obsahem tuku nejméně 80 %, avšak méně než 90 %. |

2. Třičtvrtětučný margarín (*) | Výrobek získaný z rostlinných a/nebo živočišných tuků s obsahem tuku nejméně 60 %, avšak nejvýše 62 %. |

3. Polotučný margarín (**) | Výrobek získaný z rostlinných a/nebo živočišných tuků s obsahem tuku nejméně 39 %, avšak nejvýše 41 %. |

4. Roztíratelný tuk X % | Výrobek získaný z rostlinných a/nebo živočišných tuků s tímto obsahem tuku: – méně než 39 %, – více než 41 %, avšak méně než 60 %, – více než 62 %, avšak méně než 80 %. |

(*) Odpovídá dánskému výrazu „margarine 60“. (**) Odpovídá dánskému výrazu „margarine 40“. |

Druh tuku | Obchodní označení | Kategorie výrobků |

Definice | Doplňující popis kategorie s uvedením obsahu tuku v % hmotnostních |

C. Směsné tuky složené z rostlinných a/nebo živočišných tuků | 1. Směsné tuky | Výrobek získaný ze směsi rostlinných a/nebo živočišných tuků s obsahem tuku nejméně 80 %, avšak méně než 90 %. |

2. Třičtvrtětučné směsné tuky (*) | Výrobek získaný ze směsi rostlinných a/nebo živočišných tuků s obsahem tuku nejméně 60 %, avšak nejvýše 62 %. |

3. Polotučné směsné tuky (**) | Výrobek získaný ze směsi rostlinných a/nebo živočišných tuků s obsahem tuku nejméně 39 %, avšak nejvýše 41 %. |

4. Roztíratelné směsné tuky X % | Výrobek získaný ze směsi rostlinných a/nebo živočišných tuků s tímto obsahem tuku: – méně než 39 %, – více než 41 %, avšak méně než 60 %, – více než 62 %, avšak méně než 80 %. |

(*) Odpovídá dánskému výrazu „blandingsprodukt 60“. (**) Odpovídá dánskému výrazu „blandingsprodukt 40“. |

Poznámka: Obsah mléčného tuku ve výrobcích uvedených v tomto dodatku je možné měnit pouze fyzikálním postupem.

PŘÍLOHA XIII OZNAČENÍ A DEFINICE OLIVOVÉHO OLEJE A OLIVOVÉHO OLEJE Z POKRUTIN podle článku 113

1. PANENSKÝ OLIVOVÝ OLEJ

Olej získaný z plodů olivovníku výhradně mechanickými nebo jinými fyzikálními postupy za podmínek, zejména teplotních, které nevedou ke změnám jakosti oleje, a jenž neprošel žádným jiným procesem kromě praní, dekantace, odstředění a filtrace, bez oleje získaného pomocí rozpouštědel nebo použitím chemických nebo biochemických postupů nebo reesterifikací a bez jakéhokoli smíchání s oleji jiných druhů.

Panenský olivový olej se třídí a označuje výhradně takto:

a) Extra panenský olivový olej

Panenský olivový olej o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, nejvýše 0,8 g na 100 g, a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným pro tuto kategorii.

b) Panenský olivový olej

Panenský olivový olej o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, nejvýše 2 g na 100 g, a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným pro tuto kategorii.

c) Lampantový panenský olivový olej

Panenský olivový olej o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, vyšším než 2 g na 100 g, a/nebo s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným pro tuto kategorii.

2. RAFINOVANÝ OLIVOVÝ OLEJ

Olivový olej získaný rafinací panenského olivového oleje, o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, nejvýše 0,3 g na 100 g, a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným pro tuto kategorii.

3. OLIVOVÝ OLEJ – SMĚS RAFINOVANÉHO OLIVOVÉHO OLEJE A PANENSKÉHO OLIVOVÉHO OLEJE

Olivový olej získaný smícháním rafinovaného olivového oleje a panenského olivového oleje, kromě lampantového panenského olivového oleje, o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, nejvýše 1 g na 100 g, a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným pro tuto kategorii.

4. SUROVÝ OLIVOVÝ OLEJ Z POKRUTIN

Olej získaný z olivových pokrutin pomocí rozpouštědel nebo fyzikálním postupem, nebo olej odpovídající lampantovému panenskému olivovému oleji, s výjimkou některých specifických charakteristik, bez oleje získaného reesterifikací a bez jakéhokoli smíchání s oleji jiných druhů, a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným pro tuto kategorii.

5. RAFINOVANÝ OLIVOVÝ OLEJ Z POKRUTIN

Olivový olej získaný rafinací surového olivového oleje z pokrutin, o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, nejvýše 0,3 g na 100 g, a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným pro tuto kategorii.

6. OLIVOVÝ OLEJ Z POKRUTIN

Olivový olej získaný smícháním rafinovaného olivového oleje z pokrutin a panenského olivového oleje, kromě lampantového panenského olivového oleje, o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, nejvýše 1 g na 100 g, a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným pro tuto kategorii.

PŘÍLOHA XIV DOVOZNÍ CLA NA PRODUKTY Z RÝŽE podle článků 131 a 133

1. Dovozní cla na loupanou rýži:

a) 30 EUR za tunu v následujících případech:

aa) pokud je zjištěno, že dovoz loupané rýže během celého právě uplynulého hospodářského roku nedosahuje ročního referenčního množství podle odstavce 3 prvního pododstavce, sníženého o 15 %,

bb) pokud je zjištěno, že dovoz loupané rýže během prvních šesti měsíců hospodářského roku nedosahuje částečného referenčního množství podle odstavce 3 druhého pododstavce, sníženého o 15 %,

b) 42,5 EUR za tunu v následujících případech:

aa) pokud je zjištěno, že dovoz loupané rýže během celého právě uplynulého hospodářského roku přesahuje roční referenční množství podle odstavce 3 prvního pododstavce, snížené o 15 %, a nepřesahuje stejné roční referenční množství zvýšené o 15 %,

bb) pokud je zjištěno, že dovoz loupané rýže během prvních šesti měsíců hospodářského roku přesahuje částečné referenční množství podle odstavce 3 druhého pododstavce, snížené o 15 %, a nepřesahuje částečné referenční množství zvýšené o 15 %,

c) 65 EUR za tunu v následujících případech:

aa) pokud je zjištěno, že dovoz loupané rýže během celého právě uplynulého hospodářského roku přesahuje roční referenční množství podle odstavce 3 prvního pododstavce, zvýšené o 15 %,

bb) pokud je zjištěno, že dovoz loupané rýže během prvních šesti měsíců hospodářského roku přesahuje částečné referenční množství podle odstavce 3 druhého pododstavce, zvýšené o 15 %.

2. Dovozní cla na omletou rýži:

a) 175 EUR za tunu v následujících případech:

aa) pokud je zjištěno, že dovoz poloomleté a omleté rýže během celého právě uplynulého hospodářského roku překročil 387 743 tun,

bb) pokud je zjištěno, že dovoz poloomleté a omleté rýže během prvních šesti měsíců hospodářského roku překročil 182 239 tun,

b) 145 EUR za tunu v následujících případech:

aa) pokud je zjištěno, že dovoz poloomleté a omleté rýže během celého právě uplynulého hospodářského roku nepřekročil 387 743 tun,

bb) pokud je zjištěno, že dovoz poloomleté a omleté rýže během prvních šesti měsíců hospodářského roku nepřekračuje 182 239 tun.

PŘÍLOHA XV ODRŮDY RÝŽE BASMATI podle článku 132

Basmati 217

Basmati 370

Basmati 386

Kernel (Basmati)

Pusa Basmati

Ranbir Basmati

Super Basmati

Taraori Basmati (HBC-19)

Type-3 (Dehradun)

PŘÍLOHA XVI STÁTY UVEDENÉ V ČL. 147 ODST. 3 A V ČL. 148 ODST. 1 PÍSM. B) A V PŘÍLOZE III ČÁSTI II BODU 12

Barbados

Belize

Pobřeží slonoviny

Konžská republika

Fidži

Guyana

Indie

Jamajka

Keňa

Madagaskar

Malawi

Mauricius

Mosambik

Svatý Kryštof a Nevis – Anguilla

Surinam

Svazijsko

Tanzanie

Trinidad a Tobago

Uganda

Zambie

Zimbabwe

PŘÍLOHA XVII SEZNAM ZBOŽÍ podle čl. 23 písm. a) bodu ii) a části III kapitoly III oddílu II

Část I: Obiloviny

Kód KN | Popis zboží |

ex 0403 | Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo okyselené mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao: |

0403 10 | - Jogurt: |

0403 10 51 až 0403 10 99 | - - Ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao: |

0403 90 | - Ostatní: |

0403 90 71 až 0403 90 99 | - - Ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao |

ex 0710 | Zelenina (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená: |

0710 40 00 | - Kukuřice cukrová |

ex 0711 | Zelenina prozatímně konzervovaná (např. oxidem siřičitým nebo ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání: |

0711 90 30 | - - - Kukuřice cukrová |

ex 1704 | Cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao, kromě lékořicového výtažku podpoložky 1704 90 10 |

1806 | Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao |

ex 1901 | Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky čísel 0401 až 0404, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

1901 10 00 | - Přípravky pro dětskou výživu v balení pro drobný prodej |

1901 20 00 | - Směsi a těsta pro přípravu pečiva čísla 1905 |

1901 90 | - Ostatní: |

1901 90 11 až 1901 90 19 | - - Sladový výtažek |

- - Ostatní: |

1901 90 99 | - - - Ostatní |

ex 1902 | Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak upravené, jako špagety, makarony, nudle, lasagne, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též upravený: |

- Těstoviny nevařené, nenadívané ani jinak nepřipravené: |

1902 11 00 | - - Obsahující vejce |

1902 19 | - - Ostatní |

ex 1902 20 | - Nadívané těstoviny, též vařené nebo jinak připravené: |

- - Ostatní: |

1902 20 91 | - - - Vařené |

1902 20 99 | - - - Ostatní |

1902 30 | - Ostatní těstoviny |

1902 40 | - Kuskus |

1903 00 00 | Tapioka a její náhražky ze škrobu ve tvaru vloček, zrn, perel, prachu nebo v podobných formách |

1904 | Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky – corn flakes); obiloviny (jiné než kukuřice) v zrnech, ve formě vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky, krupice a krupičky), předvařené nebo jinak připravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

1905 | Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, sušené těsto v listech z mouky, škrobu a podobné výrobky |

ex 2001 | Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové: |

- Ostatní: |

2001 90 30 | - - Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) |

2001 90 40 | - - Jamy, batáty (sladké brambory) a podobné jedlé části rostlin s obsahem škrobu 5 % hmotnostních nebo více |

ex 2004 | Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo v kyselině octové, zmrazená, jiná než produkty čísla 2006: |

- Brambory: |

- - Ostatní: |

2004 10 91 | - - - Ve formě mouky, krupice nebo vloček |

- Ostatní zelenina a zeleninové směsi: |

2004 90 10 | - - Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) |

ex 2005 | Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006: |

- Brambory: |

2005 20 10 | - - Ve formě mouky, krupice nebo vloček |

2005 80 00 | - Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) |

ex 2008 | Ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, jinak upravené nebo konzervované, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo alkoholu, jinde neuvedené nebo nezahrnuté: |

- Ostatní, včetně směsí jiných než položky 2008 19: |

- - Ostatní: |

- - - Bez přídavku alkoholu: |

- - - - Bez přídavku cukru: |

2008 99 85 | - - - - - Kukuřice, kromě kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata) |

2008 99 91 | - - - - - Jamy, batáty (sladké brambory) a podobné jedlé části rostlin s obsahem škrobu 5 % hmotnostních nebo více |

ex 2101 | Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy, čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výrobků nebo na bázi kávy, čaje nebo maté; pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, esence (tresti) a koncentráty z nich: |

- - Přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi kávy: |

2101 12 98 | - - - Ostatní |

2101 20 | - Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi čaje nebo maté: |

2101 20 98 | - - - Ostatní |

2101 30 | Pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, esence (tresti) a koncentráty z nich: |

- - Pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky: |

2101 30 19 | - - - Ostatní |

- - Výtažky, tresti a koncentráty z pražené čekanky a z jiných pražených kávových náhražek: |

2101 30 99 | - - - Ostatní |

ex 2102 | Droždí (aktivní nebo neaktivní); jiné neživé jednobuněčné mikroorganismy, vyjma očkovací látky čísla 3002; hotové prášky do pečiva: |

- Aktivní droždí |

2102 10 31 a 2102 10 39 | - - Pekařské droždí |

2105 00 | Zmrzlina a podobné výrobky, též s obsahem kakaa |

ex 2106 | Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

- Ostatní: |

- - Ostatní: |

2106 90 92 | - - - Neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu nebo škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, méně než 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukózy, méně než 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu |

2106 90 98 | - - - Ostatní |

2202 | Voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná a jiné nealkoholické nápoje, vyjma ovocné nebo zeleninové šťávy čísla 2009 |

2205 | Vermut a ostatní víno z čerstvých hroznů, připravené pomocí aromatických bylin nebo jiných aromatických látek |

ex 2208 | Ethanol nedenaturovaný s objemovým obsahem alkoholu nižším než 80 % obj.; destiláty, likéry a jiné lihové nápoje: |

- Whisky: |

2208 30 32 až 2208 30 88 | - - Jiná než whisky „bourbon“ |

2208 50 | - Gin a jalovcová |

2208 60 | - Vodka |

2208 70 | - Likéry a cordialy |

- Ostatní: |

- - Ostatní destiláty a jiné lihové nápoje v nádobách o obsahu: |

- - - Nepřesahujícím 2 litry: |

2208 90 41 | - - - - Ouzo |

- - - - Ostatní: |

- - - - - Destiláty (vyjma likéry): |

- - - - - - Ostatní: |

2208 90 52 | - - - - - - - Korn |

2208 90 54 | - - - - - - - Tequila |

2208 90 56 | - - - - - - - Ostatní |

2208 90 69 | - - - - - Ostatní lihové nápoje |

- - - Převyšujícím 2 litry: |

- - - - Destiláty (vyjma likéry): |

2208 90 75 | - - - - - Tequila |

2208 90 77 | - - - - - Ostatní |

2208 90 78 | - - - - Ostatní lihové nápoje |

2905 43 00 | - - Mannitol (mannit) |

2905 44 | - - D-glucitol (sorbitol, sorbit) |

ex 3302 | Směsi vonných látek a směsi (včetně lihových roztoků) na bázi jedné nebo více těchto látek, používané jako suroviny v průmyslu; ostatní přípravky na bázi vonných látek používané k výrobě nápojů: |

- Druhy používané v potravinářském průmyslu nebo k výrobě nápojů: |

- - Druhy používané k výrobě nápojů: |

- - - Přípravky obsahující všechny aromatické složky charakterizující nápoj: |

- - - - Ostatní: |

3302 10 29 | - - - - - Ostatní |

3505 | Dextriny a ostatní modifikované škroby (např. předželatinované nebo esterifikované škroby); klihy na bázi škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů |

ex 3809 | Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky k urychlení barvení nebo ustálení barviv a jiné výrobky a přípravky (např. apretury a mořidla) používané v textilním, papírenském, kožedělném a podobném průmyslu, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

3809 10 | - Na bázi škrobových látek |

3824 60 | - Sorbitol, jiný než položky 2905 44 |

Část II: Rýže

Kód KN | Popis zboží |

ex 0403 | Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo acidofilní mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao: |

0403 10 | - Jogurt: |

0403 10 51 až 0403 10 99 | - - Ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao |

0403 90 | - Ostatní: |

0403 90 71 až 0403 90 99 | - - Ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao |

ex 1704 | Cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao: |

1704 90 51 až 1704 90 99 | - - Ostatní |

ex 1806 | Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao, kromě zboží položky 1806 10 a podpoložek 1806 20 70, 1806 90 60, 1806 90 70 a 1806 90 90 |

ex 1901 | Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky čísel 0401 až 0404, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

1901 10 00 | - Přípravky pro dětskou výživu v balení pro drobný prodej |

1901 20 00 | - Směsi a těsta pro přípravu pečiva čísla 1905 |

1901 90 | - Ostatní: |

1901 90 11 až 1901 90 19 | - - Sladový výtažek |

- - Ostatní: |

1901 90 99 | - - - Ostatní |

ex 1902 | Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak upravené, jako špagety, makarony, nudle, lasagne, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též upravený: |

1902 20 91 | - - - Vařené |

1902 20 99 | - - - Ostatní |

1902 30 | - Ostatní těstoviny |

1902 40 90 | - - Ostatní |

1904 | Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky – corn flakes); obiloviny (jiné než kukuřice) v zrnech, ve formě vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky, krupice a krupičky), předvařené nebo jinak připravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté |

ex 1905 | Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, sušené těsto v listech z mouky, škrobu a podobné výrobky: |

1905 90 20 | - - Hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, sušené těsto v listech z mouky nebo škrobu a podobné výrobky |

ex 2004 | Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo v kyselině octové, zmrazená, jiná než produkty čísla 2006: |

- Brambory: |

- - Ostatní: |

2004 10 91 | - - - Ve formě mouky, krupice nebo vloček |

ex 2005 | Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006: |

- Brambory: |

2005 20 10 | - - Ve formě mouky, krupice nebo vloček |

ex 2101 | Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy, čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výrobků nebo na bázi kávy, čaje nebo maté; pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, esence (tresti) a koncentráty z nich: |

2101 12 | - - Přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi kávy: |

2101 12 98 | - - - Ostatní |

2101 20 | - Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi čaje nebo maté: |

2101 20 98 | - - - Ostatní |

2105 00 | Zmrzlina a podobné výrobky, též s obsahem kakaa |

ex 2106 | Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

- Ostatní: |

- - Ostatní: |

2106 90 92 | - - - Neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu nebo škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, méně než 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukózy, méně než 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu |

2106 90 98 | - - - Ostatní |

ex 3505 | Dextriny a ostatní modifikované škroby (např. předželatinované esterifikované škroby); klihy na bázi škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů, vyjma škrobů podpoložky 3505 10 50 |

ex 3809 | Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky k urychlení barvení nebo ustálení barviv a jiné výrobky a přípravky (např. apretury a mořidla) používané v textilním, papírenském, kožedělném a podobném průmyslu, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

3809 10 | - Na bázi škrobových látek |

Část III: Cukr

Kód KN | Popis zboží |

ex 0403 | Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo okyselené mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao: |

0403 10 | – Jogurt: |

0403 10 51 až 0403 10 99 | – – Ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao |

0403 90 | – Ostatní: |

0403 90 71 až 0403 90 99 | – – Ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao |

ex 0710 | Zelenina (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená: |

0710 40 00 | – Kukuřice cukrová |

ex 0711 | Zelenina prozatímně konzervovaná (např. oxidem siřičitým nebo ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání: |

0711 90 | – Ostatní zelenina; zeleninové směsi: |

– – Zelenina: |

0711 90 30 | – – – Kukuřice cukrová |

1702 50 00 | – Chemicky čistá fruktóza |

ex 1704 | Cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao, kromě lékořicového výtažku podpoložky 1704 90 10 |

1806 | Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao |

ex 1901 | Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky čísel 0401 až 0404, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

1901 10 00 | – Přípravky pro dětskou výživu v balení pro drobný prodej |

1901 20 00 | – Směsi a těsta pro přípravu pečiva čísla 1905 |

1901 90 | – Ostatní: |

– – Ostatní: |

1901 90 99 | – – – Ostatní |

ex 1902 | Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak upravené, jako špagety, makarony, nudle, lasagne, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též upravený: |

1902 20 | – Nadívané těstoviny, též vařené nebo jinak připravené: |

– – Ostatní: |

1902 20 91 | – – – Vařené |

1902 20 99 | – – – Ostatní |

1902 30 | – Ostatní těstoviny |

1902 40 | – Kuskus: |

1902 40 90 | – – Ostatní |

1904 | Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky – corn flakes); obiloviny (jiné než kukuřice) v zrnech, ve formě vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky, krupice a krupičky), předvařené nebo jinak připravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté |

ex 1905 | Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, sušené těsto v listech z mouky, škrobu a podobné výrobky: |

1905 10 00 | – Křupavý chléb |

1905 20 | – Perník a podobné výrobky |

1905 31 | – – Sladké sušenky |

1905 32 | – – Oplatky a malé oplatky |

1905 40 | – Suchary, opékaný chléb a podobné opékané výrobky |

1905 90 | – Ostatní: |

– – Ostatní: |

1905 90 45 | – – – Sušenky |

1905 90 55 | – – – Výrobky tlačené nebo pěnové, aromatizované nebo solené |

– – – Ostatní: |

1905 90 60 | – – – – Slazené |

1905 90 90 | – – – – Ostatní |

ex 2001 | Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové: |

2001 90 | – Ostatní: |

2001 90 30 | – – Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) |

2001 90 40 | – – Jamy, batáty (sladké brambory) a podobné jedlé části rostlin s obsahem škrobu 5 % hmotnostních nebo více |

ex 2004 | Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo v kyselině octové, zmrazená, jiná než produkty čísla 2006: |

2004 10 | – Brambory |

– – Ostatní |

2004 10 91 | – – – Ve formě mouky, krupice nebo vloček |

2004 90 | – Ostatní zelenina a zeleninové směsi: |

2004 90 10 | – – Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) |

ex 2005 | Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006: |

2005 20 | – Brambory: |

2005 20 10 | – – Ve formě mouky, krupice nebo vloček |

2005 80 00 | – Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) |

ex 2101 | Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy, čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výrobků nebo na bázi kávy, čaje nebo maté; pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, esence (tresti) a koncentráty z nich: |

– Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy a přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi kávy: |

– – Přípravek na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi kávy: |

2101 12 98 | – – – Ostatní: |

– Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi čaje nebo maté: |

– – Přípravky |

2101 20 98 | – – – Ostatní |

– Pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, esence (tresti) a koncentráty z nich: |

– – Pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky: |

2101 30 19 | – – – Ostatní |

– – Výtažky, tresti a koncentráty z pražené čekanky a z jiných pražených kávových náhražek: |

2101 30 99 | – – – Ostatní |

2105 00 | Zmrzlina a podobné výrobky, též s obsahem kakaa |

ex 2106 | Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

2106 90 | – Ostatní: |

2106 90 92 | – – – – – Neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu nebo škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, méně než 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukózy, méně než 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu |

2106 90 98 | – – – – – Ostatní |

2202 | Voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná a jiné nealkoholické nápoje, vyjma ovocné nebo zeleninové šťávy čísla 2009: |

2205 | Vermut a ostatní víno z čerstvých hroznů, připravené pomocí aromatických bylin nebo jiných aromatických látek |

ex 2208 | Ethylalkohol nedenaturovaný s objemovým obsahem alkoholu nižším než 80 % obj.; destiláty, likéry a jiné lihové nápoje: |

2208 20 | – Destiláty z vinných matolin nebo hroznů |

2208 50 91 až 2208 50 99 | Jalovcová |

2208 70 | – Likéry a cordialy |

2208 90 41 až 2208 90 78 | – – Ostatní destiláty a jiné lihové nápoje |

2905 43 00 | – – Mannitol (mannit) |

2905 44 | – D-glucitol (sorbitol, sorbit) |

ex 3302 | Směsi vonných látek a směsi (včetně lihových roztoků) na bázi jedné nebo více těchto látek, používané jako suroviny v průmyslu; ostatní přípravky na bázi vonných látek používané k výrobě nápojů: |

3302 10 | – Druhy používané v potravinářském průmyslu nebo k výrobě nápojů |

– – Druhy používané k výrobě nápojů: |

– – – Přípravky obsahující všechny aromatické složky charakterizující nápoj: |

– – – – – Ostatní (mající skutečný objemový obsah alkoholu 0,5 % obj. nebo méně) |

3302 10 29 | – – – – – Ostatní |

ex Kapitola 38 | Různé chemické výrobky: |

3824 60 | – Sorbitol, jiný než položky 2905 44 |

Část IV: Mléko

Kód KN | Popis zboží |

ex 0405 | Máslo a jiné tuky a oleje získané z mléka; mléčné pomazánky: |

0405 20 | – Mléčné pomazánky: |

0405 20 10 | – – O obsahu tuku 39 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 60 % hmotnostních |

0405 20 30 | – – O obsahu tuku 60 % hmotnostních nebo více, avšak nepřesahujícím 75 % hmotnostních |

ex 1517 | Margarín; jedlé směsi nebo přípravky živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů této kapitoly, jiné než jedlé tuky nebo oleje nebo jejich frakce čísla 1516: |

1517 10 | – – Margarin, vyjma tekutý margarín: |

1517 10 10 | – – Obsahující více než 10 % hmotnostních, avšak nejvýše 15 % hmotnostních mléčných tuků |

1517 90 | – Ostatní: |

1517 90 10 | – – Obsahující více než 10 % hmotnostních, avšak nejvýše 15 % hmotnostních mléčných tuků |

ex 1704 | Cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao: |

ex 1704 90 | – Ostatní, kromě výtažků z lékořice obsahujících více než 10 % hmotnostních sacharózy, bez přídavku jiných látek |

ex 1806 | Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao, kromě kakaového prášku slazeného výhradně přidáním sacharózy položky 1806 10 |

ex 1901 | Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky čísel 0401 až 0404, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

1901 10 00 | – Přípravky pro dětskou výživu v balení pro drobný prodej |

1901 20 00 | – Směsi a těsta pro přípravu pečiva čísla 1905 |

1901 90 | – Ostatní: |

– – Ostatní: |

1901 90 99 | – – – Ostatní |

ex 1902 | Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak upravené, jako špagety, makarony, nudle, lasagne, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též upravený: |

– Těstoviny nevařené, nenadívané ani jinak neupravené: |

1902 19 | – – Ostatní |

1902 20 | – Nadívané těstoviny, též vařené nebo jinak připravené: |

– – Ostatní: |

1902 20 91 | – – – Vařené |

1902 20 99 | – – – Ostatní |

1902 30 | – Ostatní těstoviny |

1902 40 | – Kuskus: |

1902 40 90 | – – Ostatní |

1904 | Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky – corn flakes); obiloviny (jiné než kukuřice) v zrnech, ve formě vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky, krupice a krupičky), předvařené nebo jinak připravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté |

ex 1905 | Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, sušené těsto v listech z mouky, škrobu a podobné výrobky: |

1905 10 00 | Křupavý chléb |

1905 20 | – Perník a podobné výrobky |

– Sladké sušenky; oplatky a malé oplatky: |

1905 31 | – – Sladké sušenky |

1905 32 | – – Oplatky a malé oplatky |

1905 40 | – Suchary, opékaný chléb a podobné opékané výrobky |

1905 90 | – Ostatní: |

– – Ostatní: |

(…) | (…) |

1905 90 45 | – – – Sušenky |

1905 90 55 | – – – Výrobky tlačené nebo pěnové, aromatizované nebo solené |

– – Ostatní |

1905 90 60 | – – – – Slazené |

1905 90 90 | – – – – Ostatní |

ex 2004 | Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo v kyselině octové, zmrazená, jiná než produkty čísla 2006: |

2004 10 | – Brambory: |

– – Ostatní: |

2004 10 91 | – – – Ve formě mouky, krupice nebo vloček |

ex 2005 | Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006: |

2005 20 | – Brambory: |

2005 20 10 | – – Ve formě mouky, krupice nebo vloček |

2105 00 | Zmrzlina a podobné výrobky, též s obsahem kakaa |

ex 2106 | Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

2106 90 | – Ostatní: |

– – Ostatní: |

2106 90 92 | – – – Neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu nebo škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, méně než 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukózy, méně než 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu |

2106 90 98 | – – – Ostatní |

ex 2202 | Voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná a jiné nealkoholické nápoje, vyjma ovocné nebo zeleninové šťávy čísla 2009: |

2202 90 | – Ostatní: |

– – Ostatní, s hmotnostním obsahem tuků získaných z výrobků čísel 0401 až 0404: |

2202 90 91 | – – – Nižším než 0,2 % hmotnostní |

2202 90 95 | – – – 0,2 % hmotnostní nebo vyšším, avšak nižším než 2 % hmotnostní |

2202 90 99 | – – – 2 % hmotnostní nebo vyšším |

ex 2208 | Ethanol nedenaturovaný s objemovým obsahem alkoholu nižším než 80 % obj.; destiláty, likéry a jiné lihové nápoje: |

2208 70 | – Likéry a cordialy |

2208 90 | – Ostatní: |

– – Ostatní destiláty a lihové nápoje v nádobách o obsahu: |

– – – Nepřesahujícím 2 litry: |

– – – – Ostatní: |

2208 90 69 | – – – – – Ostatní lihové nápoje |

– – – Převyšujícím 2 litry: |

2208 90 78 | – – – – Ostatní lihové nápoje |

ex 3302 | Směsi vonných látek a směsi (včetně lihových roztoků) na bázi jedné nebo více těchto látek, používané jako suroviny v průmyslu; ostatní přípravky na bázi vonných látek používané k výrobě nápojů: |

3302 10 | – Druhy používané v potravinářském průmyslu nebo k výrobě nápojů: |

– – Druhy používané k výrobě nápojů: |

3302 10 29 | – – – – – Ostatní |

3501 | Kasein, kaseináty a jiné deriváty kaseinu; kaseinové klihy |

ex 3502 | Albuminy (včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů obsahujících více než 80 % hmotnostních syrovátkových proteinů, počítáno v sušině), albumináty a jiné deriváty albuminu: |

3502 20 | – Mléčný albumin, včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů: |

– – Ostatní: |

3502 20 91 | – – – Sušený (např. ve fóliích, vločkách, šupinkách, v prášku) |

3502 20 99 | – – – Ostatní |

Část V: Vejce

Kód KN | Popis zboží |

ex 0403 10 51 až ex 0403 10 99 ex 0403 90 71 až ex 0403 90 99 | Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo okyselené mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao: |

1806 | Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao |

ex 1901 | Potravinové přípravky ze zboží čísel 0401 až 0404, obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté |

– Těstoviny nevařené, nenadívané ani jinak neupravené: |

1902 11 00 | – – Obsahující vejce |

ex 1904 | Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky – corn flakes); obiloviny (jiné než kukuřice) v zrnech, ve formě vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky, krupice a krupičky), předvařené nebo jinak připravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující kakao |

ex 1905 | Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, sušené těsto v listech z mouky, škrobu a podobné výrobky: |

1905 20 | –– Perník a podobné výrobky |

1905 31 | –– Sladké sušenky |

1905 32 | –– Oplatky a malé oplatky |

1905 40 | –– Suchary, opékaný chléb a podobné opékané výrobky |

1905 90 | –– Ostatní, s výjimkou produktů podpoložek 1905 90 10 až 1905 90 30 |

ex 2105 00 | Zmrzlina a jiné podobné výrobky obsahující kakao |

2208 | Ethylalkohol nedenaturovaný s objemovým obsahem alkoholu nižším než 80 % obj.; destiláty, likéry a jiné lihové nápoje: |

2208 70 | –– Likéry |

3502 | Albuminy (včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů obsahujících více než 80 % hmotnostních syrovátkových proteinů, počítáno v sušině), albumináty a jiné deriváty albuminu: |

3502 11 90 | – –– –– Jiný sušený vaječný albumin |

3502 19 90 | – –– –– Jiný vaječný albumin |

PŘÍLOHA XVIII SROVNÁVACÍ TABULKY podle článku 196

1. Nařízení (EHS) č. 234/68

Nařízení (EHS) č. 234/68 | Toto nařízení |

Článek 1 | Čl. 1 odst. 1 písm. m) |

Článek 2 | Článek 51 |

Článek 3 – 5 | Článek 109 |

Článek 6 | – |

Článek 7 | Článek 166 |

Článek 8 | Část III kapitoly II oddílu I |

Článek 9 | Článek 129 |

Čl. 10 odst. 1 | Článek 123 |

Čl. 10 odst. 2 | Článek 122 |

Článek 10a | Článek 153 |

Článek 11 | Článek 172 |

Článek 12 | – |

Článek 13 | Článek 188 |

Článek 14 | Článek 188 |

Článek 15 | – |

Článek 16 | – |

Článek 17 | – |

Článek 18 | – |

2. Nařízení (EHS) č. 827/68

Nařízení (EHS) č. 827/68 | Toto nařízení |

Článek 1 | Čl. 1 odst. 1 písm. u) |

Čl. 2 odst. 1 | Článek 129 |

Čl. 2 odst. 2 | Článek 123 |

Čl. 2 odst. 3 | Článek 122 |

Článek 3 | Článek 153 |

Článek 4 | – |

Čl. 5 první odstavec | Článek 172 |

Čl. 5 druhý odstavec | Čl. 175 odst. 1 |

Článek 6 | Článek 188 |

Článek 7 | – |

Článek 8 | – |

Článek 9 | – |

3. Nařízení (EHS) č. 2729/75

Nařízení (EHS) č. 2729/75 | Toto nařízení |

Článek 1 | Článek 143 |

Čl. 2 odst. 1 | Článek 144 |

Čl. 2 odst. 2 | Článek 145 |

Článek 3 | Článek 146 |

4. Nařízení (EHS) č. 2759/75

Nařízení (EHS) č. 2759/75 | Toto nařízení |

Článek 1 | Čl. 1 odst. 1 písm. q) |

Článek 2 | Článek 51 |

Článek 3 první odstavec první odrážka | Čl. 28 odst. 1 písm. f) |

Článek 3 první odstavec druhá odrážka, druhý a třetí odstavec | – |

Čl. 4 odst. 1 | Čl. 7 odst. 1 písm. f) |

Čl. 4 odst. 2 | Článek 34 |

Čl. 4 odst. 5 | Článek 39 |

Čl. 4 odst. 6 první odrážka | Čl. 34 odst. 1 |

Čl. 4 odst. 6 druhá odrážka | Čl. 34 odst. 2 |

Čl. 4 odst. 6 třetí odrážka | Článek 40 |

Článek 5 | – |

Článek 6 | – |

Čl. 7 odst. 1 | – |

Čl. 7 odst. 2 | Článek 40 |

Čl. 8 odst. 1 první pododstavec | Články 124 a 155 odst. 1 |

Čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec | Články 125 a 155 odst. 2 |

Čl. 8 odst. 1 třetí pododstavec | Články 126, 127 a 155 odst. 2 |

Čl. 8 odst. 2 | Články 128 a 155 odst. 3 |

Článek 9 | Článek 129 |

Čl. 10 odst. 1 – 3 | Článek 135 |

Čl. 10 odst. 4 | Článek 137 |

Čl. 11 odst. 1 – 3 | Článek 138 |

Čl. 11 odst. 4 | Článek 142 |

Článek 12 | Čl. 179 písm. b) |

Čl. 13 odst. 1 | Čl. 156 odst. 1 |

Čl. 13 odst. 2 | Článek 157 |

Čl. 13 odst. 3 a 4 | Článek 158 |

Čl. 13 odst. 5 | Článek 163 |

Čl. 13 odst. 6 – 10 | Článek 160 |

Čl. 13 odst. 11 | Článek 162 |

Čl. 13 odst. 12 | Článek 163 |

Článek 14 | Články 154 a 167 |

Čl. 15 odst. 1 | Článek 123 |

Čl. 15 odst. 2 | Článek 122 |

Článek 16 | Článek 153 |

Článek 19 | – |

Čl. 20 odst. 1 | Článek 41 |

Čl. 20 odst. 2 – 4 | Článek 43 |

Článek 21 | Článek 172 |

Článek 22 | Článek 185 |

Článek 24 | Článek 188 |

Článek 25 | – |

Článek 26 | – |

Článek 27 | – |

5. Nařízení (EHS) č. 2771/75

Nařízení (EHS) č. 2771/75 | Toto nařízení |

Čl. 1 odst. 1 | Čl. 1 odst. 1 písm. s) |

Čl. 1 odst. 2 | Čl. 2 odst. 1 |

Čl. 2 odst. 1 | Článek 51 |

Čl. 2 odst. 2 | Článek 109 |

Čl. 3 odst. 1 první pododstavec | Články 124 a 155 |

Čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec | Články 125 a 155 odst. 2 |

Čl. 3 odst. 1 třetí pododstavec | Články 126, 127 a 155 odst. 2 |

Čl. 3 odst. 2 | Články 128 a 155 odst. 3 |

Článek 4 | Článek 129 |

Čl. 5 odst. 1 – 3 | Článek 135 |

Čl. 5 odst. 4 | Článek 137 |

Čl. 6 odst. 1 – 3 | Článek 138 |

Čl. 6 odst. 4 | Články 139 a 142 |

Článek 7 | Čl. 179 písm. b) |

Čl. 8 odst. 1 | Čl. 156 odst. 1 |

Čl. 8 odst. 2 | Článek 157 |

Čl. 8 odst. 3 a 4 | Článek 158 |

Čl. 8 odst. 5 | Článek 163 |

Čl. 8 odst. 6 – 11 | Článek 160 |

Čl. 8 odst. 12 | Článek 162 |

Čl. 8 odst. 13 | Článek 163 |

Článek 9 | Článek 154 |

Čl. 10 odst. 1 | Článek 123 |

Čl. 10 odst. 2 | Článek 122 |

Článek 11 | Článek 153 |

Článek 13 | – |

Čl. 14 odst. 1 | Článek 41 |

Čl. 14 odst. 2 a 3 | Článek 43 |

Článek 15 | Článek 185 |

Články 16 a 17 | Článek 188 |

Článek 18 | – |

Článek 19 | Článek 172 |

Článek 20 | – |

Článek 21 | – |

6. Nařízení (EHS) č. 2777/75

Nařízení (EHS) č. 2777/75 | Toto nařízení |

Čl. 1 odst. 1 | Čl. 1 odst. 1 písm. t) |

Čl. 1 odst. 2 | Čl. 2 odst. 1 |

Čl. 2 odst. 1 | Článek 51 |

Čl. 2 odst. 2 | Článek 109 |

Čl. 3 odst. 1 první pododstavec | Články 124 a 155 |

Čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec | Články 125 a 155 odst. 2 |

Čl. 3 odst. 1 třetí pododstavec | Články 126, 127 a 155 odst. 2 |

Čl. 3 odst. 2 | Články 128 a 155 odst. 3 |

Článek 4 | Článek 129 |

Čl. 5 odst. 1 – 3 | Článek 135 |

Čl. 5 odst. 4 | Článek 137 |

Čl. 6 odst. 1 – 3 | Článek 138 |

Čl. 6 odst. 4 | Články 139 a 142 |

Článek 7 | Čl. 179 písm. b) |

Čl. 8 odst. 1 | Čl. 156 odst. 1 |

Čl. 8 odst. 2 | Článek 157 |

Čl. 8 odst. 3 a 4 | Článek 158 |

Čl. 8 odst. 5 | Článek 163 |

Čl. 8 odst. 6 – 10 | Článek 160 |

Čl. 8 odst. 11 | Článek 162 |

Čl. 8 odst. 12 | Článek 163 |

Článek 9 | Články 154 a 167 |

Čl. 10 odst. 1 | Článek 123 |

Čl. 10 odst. 2 | Článek 122 |

Článek 11 | Článek 153 |

Článek 13 | – |

Čl. 14 odst. 1 | Článek 41 |

Čl. 14 odst. 2 a 3 | Článek 43 |

Článek 15 | Článek 185 |

Články 16 a 17 | Článek 188 |

Článek 18 | – |

Článek 19 | Článek 172 |

Článek 20 | – |

Článek 21 | – |

7. Nařízení (EHS) č. 707/76

Nařízení (EHS) č. 707/76 | Toto nařízení |

Článek 1 | Článek 117 |

Články 2 a 3 | Článek 121 |

8. Nařízení (EHS) č. 1055/77

Nařízení (EHS) č. 1055/77 | Toto nařízení |

Článek 1 | Čl. 36 odst. 1 – 4 |

Článek 2 | Čl. 36 odst. 5 |

Článek 3 | Čl. 36 odst. 6 a 7 |

Článek 4 | Článek 40 |

Článek 5 | Čl. 36 odst. 1 druhý pododstavec |

9. Nařízení (EHS) č. 2931/79

Nařízení (EHS) č. 2931/79 | Toto nařízení |

Článek 1 | Článek 165 |

10. Nařízení (EHS) č. 1898/87

Nařízení (EHS) č. 1898/87 | Toto nařízení |

Článek 1 | Čl. 110 odst. 1 ve spojení s bodem I přílohy X |

Článek 2 | Čl. 110 odst. 1 ve spojení s bodem II přílohy X |

Článek 3 | Čl. 110 odst. 1 ve spojení s bodem III přílohy X |

Čl. 4 odst. 1 a 3 | Čl. 110 odst. 1 ve spojení s bodem IV přílohy X |

Čl. 4 odst. 2 | Článek 116 |

11. Nařízení (EHS) č. 3730/87

Nařízení (EHS) č. 3730/87 | Toto nařízení |

Článek 1 | Čl. 24 odst. 1 |

Článek 2 | Čl. 24 odst. 2 |

Článek 3 | Čl. 24 odst. 3 |

Článek 4 | Čl. 24 odst. 4 |

Článek 5 | – |

Článek 6 | Článek 40 |

12. Nařízení (EHS) č. 2204/90

Nařízení (EHS) č. 2204/90 | Toto nařízení |

Čl. 1 odst. 1 | Článek 114 |

Čl. 1 odst. 2 | Čl. 116 písm. g) |

Článek 2 | Čl. 114 ve spojení s bodem 2 části V přílohy III |

Čl. 3 odst. 1 | Čl. 116 písm. g) a čl. 187 |

Čl. 3 odst. 2 | Články 185 a 187 |

Článek 4 | – |

Článek 5 | Článek 116 |

13. Nařízení (EHS) č. 2075/92

Nařízení (EHS) č. 2075/92 | Toto nařízení |

Článek 1 | Čl. 1 odst. 1 písm. n) |

Článek 13 | Čl. 101 odst. 1 a 2 |

Článek 14a | Čl. 101 odst. 3 |

Článek 15 | Článek 129 |

Čl. 16 odst. 1 | Článek 123 |

Čl. 16 odst. 2 | Článek 122 |

Článek 16a | Článek 153 |

Článek 17 | Článek 187 |

Článek 18 | Článek 172 |

Článek 20 | – |

Článek 21 | Článek 185 |

Články 22 a 23 | Článek 188 |

Článek 24 | – |

14. Nařízení (EHS) č. 2077/92

Nařízení (EHS) č. 2077/92 | Toto nařízení |

Články 1 a 2 | Článek 118 |

Článek 3 – 6 | Článek 121 |

Článek 7 | Článek 170 |

Článek 8 | Článek 171 |

Článek 9 | Článek 121 |

Článek 10 | Článek 120 |

Články 11 a 12 | Článek 121 |

15. Nařízení (EHS) č. 404/93

Nařízení (EHS) č. 404/93 | Toto nařízení |

Čl. 1 odst. 1 a 2 | Čl. 1 odst. 1 písm. k) |

Čl. 1 odst. 3 | Čl. 3 odst. 1 písm. a) |

Článek 2 | Čl. 109 odst. 1 a 2 |

Článek 3 | Čl. 109 odst. 3 |

Článek 4 | Články 116 a 187 |

Čl. 15 odst. 1 | Článek 129 |

Čl. 15 odst. 2 – 4 | Článek 135 |

Čl. 15 odst. 5 | Článek 137 |

Článek 21 | Článek 122 |

Článek 22 | Článek 123 |

Článek 23 | Článek 153 |

Článek 24 | Článek 172 |

Článek 27 | Článek 188 |

Článek 28 | – |

Článek 29 | Článek 185 |

16. Nařízení (ES) č. 2991/94

Nařízení (ES) č. 2991/94 | Toto nařízení |

Článek 1 | Článek 111 |

Článek 2 | Článek 111 ve spojení s bodem I přílohy XII |

Článek 3 | Článek 111 ve spojení s bodem II přílohy XII |

Článek 4 | Článek 111 ve spojení s bodem III odst. 1 přílohy XII |

Článek 5 | Článek 111 ve spojení s bodem III odst. 2 a 3 přílohy XII |

Článek 6 | Článek 111 ve spojení s bodem IV přílohy XII |

Článek 7 | Článek 111 ve spojení s bodem V přílohy XII |

Článek 8 | Článek 116 |

Článek 9 | – |

Článek 10 | Článek 111 ve spojení s bodem VI přílohy XII |

17. Nařízení (ES) č. 2200/96

Nařízení (ES) č. 2200/96 | Toto nařízení |

Čl. 1 odst. 1 a 2 | Čl. 1 odst. 1 písm. i) |

Čl. 1 odst. 3 | Čl. 3 odst. 2 |

Článek 43 | Článek 172 |

Článek 44 | Článek 185 |

Článek 46 | Článek 188 |

Článek 47 | – |

Článek 48 | – |

Článek 52 | Článek 183 |

18. Nařízení (ES) č. 2201/96

Nařízení (ES) č. 2201/96 | Toto nařízení |

Čl. 1 odst. 1 a 2 | Čl. 1 odst. 1 písm. j) |

Čl. 1 odst. 3 | Čl. 3 odst. 2 |

Článek 23 | Článek 172 |

Článek 26 | – |

Článek 27 | Článek 185 |

Článek 29 | Článek 188 |

Článek 30 | – |

19. Nařízení (ES) č. 2597/97

Nařízení (ES) č. 2597/97 | Toto nařízení |

Čl. 1 odst. 1 | Čl. 110 odst. 2 |

Čl. 1 odst. 2 | Čl. 110 odst. 2 ve spojení s bodem I přílohy XI |

Článek 2 | Čl. 110 odst. 2 ve spojení s bodem II přílohy XI |

Článek 3 | Čl. 110 odst. 2 ve spojení s bodem III odst. 1 a 2 přílohy XI |

Článek 4 | Čl. 110 odst. 2 ve spojení s bodem III odst. 3 přílohy XI |

Článek 5 | Čl. 110 odst. 2 ve spojení s bodem IV přílohy XI |

Článek 6 | Čl. 110 odst. 2 ve spojení s bodem V přílohy XI |

Čl. 7 odst. 1 | Čl. 110 odst. 2 ve spojení s bodem VI přílohy XI |

Čl. 7 odst. 2 | Článek 116 |

20. Nařízení (ES) č. 1254/1999

Nařízení (ES) č. 1254/1999 | Toto nařízení |

Čl. 1 odst. 1 | Čl. 1 odst. 1 písm. o) |

Čl. 1 odst. 2 | Čl. 2 odst. 1 |

Článek 2 | Článek 51 |

Čl. 26 odst. 1 | Článek 31 |

Čl. 26 odst. 2 | Čl. 7 odst. 1 písm. d) |

Čl. 26 odst. 3 | Čl. 28 odst. 1 písm. c) |

Čl. 26 odst. 4 | Čl. 7 odst. 2 |

Čl. 26 odst. 5 | Článek 40 |

Čl. 27 odst. 1 | Čl. 6, čl. 9 písm. d), čl. 13 a čl. 40 písm. a) |

Čl. 27 odst. 2 | Čl. 19 odst. 2 |

Čl. 27 odst. 3 | Čl. 19 odst. 1, čl. 37 a čl. 40 písm. d) |

Čl. 27 odst. 4 | Článek 40 |

Čl. 27 odst. 5 | Čl. 189 druhý odstavec, písm. a) |

Článek 28 | Články 22 a 40 písm. d) |

Čl. 29 odst. 1 první pododstavec | Článek 124 |

Čl. 29 odst. 1 druhý pododstavec | Články 124 a 155 |

Čl. 29 odst. 1 třetí pododstavec | Články 125 a 155 odst. 2 |

Čl. 29 odst. 1 čtvrtý pododstavec | Články 126, 127 a 155 odst. 2 |

Čl. 29 odst. 2 | Články 128 a 155 odst. 3 |

Článek 30 | Článek 129 |

Článek 31 | Článek 135 |

Čl. 32 odst. 1 první pododstavec a odst. 2 a 3 | Článek 138 |

Čl. 32 odst. 1 druhý pododstavec | Čl. 140 odst. 1 |

Čl. 32 odst. 4 | Článek 142 |

Čl. 33 odst. 1 | Čl. 156 odst. 1 |

Čl. 33 odst. 2 | Článek 157 |

Čl. 33 odst. 3 a 4 | Článek 158 |

Čl. 33 odst. 5 | Článek 163 |

Čl. 33 odst. 6 – 9 první pododstavec | Článek 160 |

Čl. 33 odst. 9 druhý pododstavec | Článek 161 |

Čl. 33 odst. 10 | Čl. 160 odst. 7 |

Čl. 33 odst. 11 | Článek 162 |

Čl. 33 odst. 12 | Článek 163 |

Článek 34 | Články 154 a 167 |

Čl. 35 odst. 1 | Článek 123 |

Čl. 35 odst. 2 | Článek 122 |

Článek 36 | Článek 153 |

Článek 37 | Článek 39 |

Článek 38 | Čl. 179 písm. a) |

Čl. 39 odst. 1 | Článek 41 |

Čl. 39 odst. 2 – 4 | Článek 43 |

Článek 40 | Článek 172 |

Článek 41 | Článek 185 |

Články 42 a 43 | Článek 188 |

Článek 44 | – |

Článek 45 | Článek 183 |

Článek 46 – 49 | – |

Článek 50 první odrážka | – |

Článek 50 druhá odrážka | Článek 184 |

21. Nařízení (ES) č. 1255/1999

Nařízení (ES) č. 1255/1999 | Toto nařízení |

Článek 1 | Čl. 1 odst. 1 písm. p) |

Článek 2 | Čl. 3 odst. 1 písm. c), v) |

Čl. 3 odst. 1 | Čl. 7 odst. 1 písm. e) |

Čl. 3 odst. 2 | Čl. 7 odst. 2 |

Článek 5 | – |

Čl. 6 odst. 1 první pododstavec | Čl. 14 odst. 1 |

Čl. 6 odst. 1 druhý a třetí pododstavec | Čl. 14 odst. 2 druhý pododstavec |

Čl. 6 odst. 1 čtvrtý pododstavec | Čl. 14 odst. 2 první pododstavec |

Čl. 6 odst. 2 první pododstavec, písm. a), první odrážka | Čl. 9 písm. e) |

Čl. 6 odst. 2 první pododstavec, písm. a) druhá a třetí odrážka, a písm. b) | Čl. 9 ve spojení s čl. 40 písm. a) |

Čl. 6 odst. 2 druhý a třetí pododstavec | Čl. 9 ve spojení s čl. 40 písm. a) |

Čl. 6 odst. 3 první pododstavec | Čl. 25 písm. a) |

Čl. 6 odst. 3 druhý a třetí pododstavec | Článek 26 |

Čl. 6 odst. 3 čtvrtý pododstavec | Čl. 40 písm. c) bod i) |

Čl. 6 odst. 3 pátý pododstavec | Čl. 40 písm. c) bod iii) |

Čl. 6 odst. 4 první pododstavec a první věta druhého pododstavce | Články 22 a 40 písm. d) |

Čl. 6 odst. 4 druhý pododstavec druhá věta | Čl. 40 písm. c) bod iii) |

Čl. 6 odst. 5 | – |

Čl. 6 odst. 6 | Čl. 5 odst. 2 písm. b) a d) |

Čl. 7 odst. 1 první pododstavec | Čl. 9 písm. f), čl. 15 první odstavec a čl. 40 písm. a) |

Čl. 7 odst. 1 druhý pododstavec | Čl. 21 druhý odstavec |

Čl. 7 odst. 1 třetí pododstavec | Čl. 21 první odstavec a čl. 40 písm. a) |

Čl. 7 odst. 1 čtvrtý pododstavec | Články 38 a 40 písm. i) |

Čl. 7 odst. 2 | Čl. 15 druhý odstavec |

Čl. 7 odst. 3 první pododstavec | Čl. 28 odst. 1 písm. d), čl. 32 a čl. 40 písm. a) |

Čl. 7 odst. 3 druhý pododstavec | Čl. 28 odst. 2 |

Čl. 7 odst. 3 třetí pododstavec | Čl. 40 písm. c) body i) a iii) |

Čl. 7 odst. 4 | Články 22 a 40 písm. d) |

Čl. 7 odst. 5 | Čl. 5 odst. 2 písm. c) |

Čl. 8 odst. 1 | Čl. 25 písm. b) |

Čl. 8 odst. 2 a 3 | Články 27 a 40 písm. c) body i) a iii) |

Čl. 9 odst. 1 | Čl. 28 odst. 1 písm. e) a čl. 33 odst. 1 |

Čl. 9 odst. 2 | Čl. 28 odst. 2 |

Čl. 9 odst. 3 | Čl. 40 písm. c) bod iii) |

Čl. 9 odst. 4 | Čl. 33 odst. 2 |

Čl. 10 písm. a) | Čl. 14 odst. 3 a čl. 40 |

Čl. 10 písm. b) | Čl. 26 druhý odstavec, čl. 27 první odstavec a čl. 28 odst. 2 |

Čl. 10 písm. c) | Článek 40 |

Článek 11 | Článek 96 |

Článek 12 | Článek 97 |

Článek 13 | Článek 98 |

Článek 14 | Článek 99 |

Článek 15 | Články 96 – 99 |

Čl. 26 odst. 1 | Články 124 a 155 |

Čl. 26 odst. 2 první pododstavec | Články 125 a 155 odst. 2 |

Čl. 26 odst. 2 druhý pododstavec | Články 126, 127 a 155 odst. 2 |

Čl. 26 odst. 3 | Články 128 a 155 odst. 3 |

Článek 27 | Článek 129 |

Článek 28 | Článek 135 |

Čl. 29 odst. 1 – 3 | Článek 138 |

Čl. 29 odst. 4 | Články 139 a 142 |

Článek 30 | Článek 164 |

Čl. 31 odst. 1 | Čl. 156 odst. 1 a 2 |

Čl. 31 odst. 2 | Článek 157 |

Čl. 31 odst. 3 a 4 | Článek 158 |

Čl. 31 odst. 5 | Článek 163 |

Čl. 31 odst. 6 – 12 | Článek 160 |

Čl. 31 odst. 13 | Článek 162 |

Čl. 31 odst. 14 | Článek 163 |

Článek 32 | Článek 154 |

Čl. 33 odst. 1 | Článek 123 |

Čl. 33 odst. 2 | Článek 122 |

Článek 34 | Článek 180 |

Článek 35 | Článek 153 |

Čl. 36 odst. 1 | Článek 41 |

Čl. 36 odst. 2 – 4 | Článek 43 |

Článek 37 | Článek 172 |

Článek 38 | Článek 173 |

Článek 39 | Článek 176 |

Článek 40 | Článek 185 |

Články 41 a 42 | Článek 188 |

Článek 43 | – |

Článek 44 | – |

Článek 45 | Článek 183 |

Článek 46 | – |

Článek 47 první odrážka | – |

Článek 47 druhá odrážka | Článek 184 |

22. Nařízení (ES) č. 2250/1999

Nařízení (ES) č. 2250/1999 | Toto nařízení |

Článek 1 | Čl. 2 odst. 1 ve spojení s bodem I odst. 1 části V přílohy III |

23. Nařízení (ES) č. 1493/1999

Nařízení (ES) č. 1493/1999 | Toto nařízení |

Čl. 1 odst. 1 a 2 | Čl. 1 odst. 1 písm. l) |

Čl. 1 odst. 4 | Čl. 3 odst. 1 písm. d) |

Čl. 71 odst. 1 | Článek 172 |

Čl. 71 odst. 2 | Článek 174 |

Článek 73 | Článek 185 |

Články 74 a 75 | Článek 188 |

Článek 76 | – |

Článek 77 | – |

24. Nařízení (ES) č. 1673/2000

Nařízení (ES) č. 1673/2000 | Toto nařízení |

Čl. 1 odst. 1 | Čl. 1 odst. 1 písm. h) |

Čl. 1 odst. 2 písm. a) | Čl. 2 odst. 2 písm. a) |

Čl. 1 odst. 2 písm. b) | Čl. 88 odst. 2 |

Čl. 1 odst. 3 | – |

Čl. 2 odst. 1 | Čl. 88 odst. 1 |

Čl. 2 odst. 2 | Článek 186 |

Čl. 2 odst. 3 a 4 | Článek 89 |

Čl. 2 odst. 5 | Článek 90 |

Čl. 3 odst. 1 a 3 | Článek 91 |

Čl. 3 odst. 2, 4 a 5 | – |

Článek 4 | – |

Článek 5 | Článek 151 |

Článek 6 | Článek 122 |

Článek 7 | Článek 153 |

Článek 8 | Článek 172 |

Čl. 9 první odstavec | Článek 92 |

Čl. 9 druhý odstavec | Článek 187 |

Článek 10 | Článek 188 |

Článek 11 | Článek 183 |

Článek 12 | – |

Článek 13 | – |

Článek 14 první odrážka | – |

Článek 14 druhá odrážka | Článek 184 |

Článek 15 | – |

25. Nařízení (ES) č. 2529/2001

Nařízení (ES) č. 2529/2001 | Toto nařízení |

Článek 1 | Čl. 1 odst. 1 písm. r) |

Článek 2 | Článek 51 |

Článek 12 | Čl. 28 odst. 1 písm. g) a čl. 35 |

Čl. 13 odst. 1 první pododstavec | Články 124 a 155 |

Čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec | Články 126 a 155 odst. 2 |

Čl. 13 odst. 1 třetí pododstavec | Články 125 a 155 odst. 2 |

Čl. 13 odst. 1 čtvrtý pododstavec | Články 127 a 155 odst. 2 |

Čl. 13 odst. 2 | Články 128 a 155 odst. 3 |

Článek 14 | Článek 129 |

Článek 15 | Článek 135 |

Čl. 16 odst. 1 – 3 | Článek 138 |

Čl. 16 odst. 4 písm. a) a b) | Článek 139 |

Čl. 16 odst. 4 písm. c) – e) | Článek 142 |

Článek 17 | Články 154 a 167 |

Čl. 18 odst. 1 | Článek 122 |

Čl. 18 odst. 2 | Článek 121 |

Článek 19 | Článek 153 |

Článek 20 | Článek 39 |

Článek 21 | Čl. 179 písm. a) |

Čl. 22 odst. 1 | Článek 41 |

Čl. 22 odst. 2 – 4 | Článek 43 |

Článek 23 | Článek 172 |

Článek 24 | Článek 185 |

Článek 25 | Článek 188 |

Článek 26 | Článek 184 |

Článek 27 | Článek 183 |

Článek 28 | – |

Článek 29 | – |

Článek 30 | – |

26. Nařízení (ES) č. 670/2003

Nařízení (ES) č. 670/2003 | Toto nařízení |

Článek 1 | Čl. 1 odst. 3 písm. a) |

Článek 2 | Článek 115 |

Článek 3 | Článek 182 |

Čl. 4 odst. 1 | Články 124 a 155 |

Čl. 4 odst. 2 | Články 125, 126 a 155 odst. 2 |

Čl. 4 odst. 3 | Články 127 a 155 odst. 2 |

Čl. 4 odst. 4 | Články 128 a 155 odst. 3 |

Článek 5 | Článek 129 |

Čl. 6 odst. 1 – 3 | Článek 138 |

Čl. 6 odst. 4 | Články 139 a 142 |

Článek 7 | Článek 154 |

Čl. 8 odst. 1 | Článek 123 |

Čl. 8 odst. 2 | Článek 122 |

Článek 9 | Článek 153 |

Čl. 10 odst. 1 | Článek 172 |

Čl. 10 odst. 2 a 3 | Čl. 175 odst. 4 |

Článek 11 | Článek 185 |

Článek 12 | Článek 188 |

Článek 13 | – |

Článek 14 | – |

Čl. 15 písm. a) | – |

Čl. 15 písm. b) | Článek 184 |

27. Nařízení (ES) č. 1784/2003

Nařízení (ES) č. 1784/2003 | Toto nařízení |

Článek 1 | Čl. 1 odst. 1 písm. a) |

Článek 2 | Čl. 3 odst. 1 písm. c) bod i) |

Článek 3 | – |

Čl. 4 odst. 1 | Čl. 7 odst. 1 písm. a) |

Čl. 4 odst. 2 | Čl. 40 písm. a) |

Čl. 4 odst. 3 | Čl. 7 odst. 1 písm. a) |

Čl. 4 odst. 4 | Čl. 7 odst. 2 |

Čl. 5 odst. 1 | Čl. 5 odst. 2 písm. a), čl. 9 písm. a) a čl. 40 písm. a) |

Čl. 5 odst. 2 | Článek 10 |

Čl. 5 odst. 3 | Článek 16 |

Čl. 6 písm. a) | Články 38 a 40 písm. i) |

Čl. 6 písm. b) | Čl. 40 písm. a) |

Čl. 6 písm. c) | Čl. 40 písm. b) |

Čl. 6 písm. d) | Čl. 40 písm. c) |

Čl. 6 písm. e) | Čl. 40 písm. d) |

Článek 7 | Článek 44 |

Čl. 8 odst. 1 a 2 | Článek 93 |

Čl. 8 odst. 3 | Článek 95 |

Čl. 9 odst. 1 první pododstavec | Články 124 a 155 |

Čl. 9 odst. 1 druhý pododstavec | Články 125 a 155 odst. 2 |

Čl. 9 odst. 1 třetí pododstavec | Články 126, 127 a 155 odst. 2 |

Čl. 9 odst. 2 | Články 128 a 155 odst. 3 |

Čl. 10 odst. 1 | Článek 129 |

Čl. 10 odst. 2 a 3 | Článek 130 |

Čl. 10 odst. 4 | Článek 137 |

Článek 11 | Článek 135 |

Čl. 12 odst. 1 – 3 | Článek 138 |

Čl. 12 odst. 4 první pododstavec | Články 139 a 142 |

Čl. 12 odst. 4 druhý pododstavec | Čl. 140 odst. 2 |

Čl. 13 odst. 1 | Čl. 156 odst. 1 a 2 |

Čl. 13 odst. 2 | Článek 157 |

Čl. 13 odst. 3 | Článek 158 |

Článek 14 | Článek 160 |

Čl. 15 odst. 1 a 3 | Článek 159 |

Čl. 15 odst. 2 | Čl. 158 odst. 4 |

Čl. 15 odst. 4 | Čl. 158 odst. 2 a čl. 163 |

Článek 16 | Článek 156 odst. 3 |

Článek 17 | Článek 162 |

Článek 18 | Článek 163 |

Článek 19 | Články 154 a 167 |

Čl. 20 odst. 1 | Článek 123 |

Čl. 20 odst. 2 | Článek 122 |

Článek 21 | Článek 180 |

Článek 22 | Článek 153 |

Článek 23 | Článek 172 |

Článek 24 | Článek 185 |

Článek 25 | Článek 188 |

Článek 26 | – |

Článek 27 | Článek 184 |

Článek 28 | Článek 183 |

Článek 29 | – |

Článek 30 | – |

28. Nařízení (ES) č. 1785/2003

Nařízení (ES) č. 1785/2003 | Toto nařízení |

Článek 1 | Čl. 1 odst. 1 písm. b) |

Čl. 2 odst. 1 | Čl. 2 odst. 1 |

Čl. 2 odst. 2 | Článek 4 |

Článek 3 | Čl. 3 odst. 1 písm. e) |

Článek 4 | – |

Čl. 6 odst. 1 | Čl. 7 odst. 1 písm. b) |

Čl. 6 odst. 2 první věta | Čl. 40 písm. a) |

Čl. 6 odst. 2 druhá a třetí věta | Články 38 a 40 písm. i) |

Čl. 6 odst. 3 | Čl. 40 písm. a) a písm. i) |

Čl. 7 odst. 1 | Čl. 9 písm. b) a čl. 11 |

Čl. 7 odst. 2 | Články 17 a 40 písm. b) |

Čl. 7 odst. 3 | Články 22 a 40 písm. d) |

Čl. 7 odst. 4 a 5 | Článek 40 |

Článek 8 | Článek 45 |

Článek 9 | Článek 185 |

Čl. 10 odst. 1 první pododstavec | Články 124 a 155 |

Čl. 10 odst. 1 druhý pododstavec | Články 125 a 155 odst. 2 |

Čl. 10 odst. 1 třetí pododstavec | Články 126, 127 a 155 odst. 2 |

Čl. 10 odst. 1a | Článek 124 |

Čl. 10 odst. 2 | Články 128 a 155 odst. 3 |

Čl. 11 odst. 1 | Článek 129 |

Čl. 11 odst. 4 | Článek 137 |

Článek 11a | Článek 131 |

Článek 11b | Článek 132 |

Článek 11c | Článek 133 |

Článek 11d | Článek 134 |

Článek 12 | Článek 135 |

Čl. 13 odst. 1 – 3 | Článek 138 |

Čl. 13 odst. 4 | Článek 142 |

Čl. 14 odst. 1 | Čl. 156 odst. 1 a 2 |

Čl. 14 odst. 2 | Článek 157 |

Čl. 14 odst. 3 a 4 | Článek 158 |

Článek 15 | Článek 160 |

Článek 16 | Čl. 158 odst. 4 |

Čl. 17 odst. 1 první pododstavec, písm. a) | Čl. 160 odst. 7 |

Čl. 17 odst. 1 první pododstavec, písm. b) a c) | Čl. 160 odst. 6 |

Čl. 17 odst. 1 druhý pododstavec | Článek 163 |

Čl. 17 odst. 2 | Čl. 160 odst. 7 |

Článek 18 | Článek 162 |

Článek 19 | Článek 163 |

Článek 20 | Články 154 a 167 |

Čl. 21 odst. 1 | Článek 123 |

Čl. 21 odst. 2 | Článek 122 |

Článek 22 | Článek 180 |

Článek 23 | Článek 153 |

Článek 24 | Článek 172 |

Článek 25 | Článek 185 |

Článek 26 | Článek 188 |

Článek 27 | – |

Článek 28 | Článek 184 |

Článek 29 | Článek 183 |

Článek 30 | – |

Článek 31 | – |

Článek 32 | – |

29. Nařízení (ES) č. 1786/2003

Nařízení (ES) č. 1786/2003 | Toto nařízení |

Článek 1 | Čl. 1 odst. 1 písm. d) |

Článek 2 | Čl. 3 odst. 1 písm. b) bod i) |

Článek 3 | – |

Čl. 4 odst. 1 | Čl. 83 odst. 1 |

Čl. 4 odst. 2 | Čl. 85 odst. 1 |

Článek 5 | Článek 86 |

Článek 6 | Čl. 85 odst. 2 |

Článek 7 | Článek 84 |

Článek 8 | Článek 185 |

Čl. 9 první odstavec | Čl. 83 odst. 2 |

Čl. 9 druhý odstavec | Článek 87 bod i) |

Čl. 10 písm. a) a b) | Čl. 87 písm. b) |

Čl. 10 písm. c) | Čl. 83 odst. 1 písm. a) a čl. 87 písm. e) |

Článek 11 | Čl. 87 písm. a) |

Článek 12 | Čl. 87 písm. g) |

Článek 13 | Článek 187 |

Článek 14 | Článek 129 |

Čl. 15 odst. 1 | Článek 123 |

Čl. 15 odst. 2 | Článek 122 |

Článek 16 | Článek 153 |

Článek 17 | Článek 172 |

Článek 18 | Článek 188 |

Článek 19 | – |

Čl. 20 písm. a) | Článek 87 |

Čl. 20 písm. b) | Článek 187 |

Čl. 20 písm. c) | Čl. 87 písm. c) |

Čl. 20 písm. d) | Čl. 87 písm. f) |

Čl. 20 písm. e) | Čl. 87 písm. d) |

Čl. 20 písm. f) | Článek 187 |

Čl. 20 písm. g) | Čl. 87 písm. g) |

Čl. 20 písm. h) | Čl. 87 písm. h) |

Článek 21 | – |

Článek 22 | Článek 185 |

Článek 23 | Čl. 177 odst. 1 |

Článek 24 | Článek 183 |

Článek 25 | – |

30. Nařízení (ES) č. 1788/2003

Nařízení (ES) č. 1788/2003 | Toto nařízení |

Článek 1 | Články 63 a 75 odst. 1 první pododstavec |

Článek 2 | Čl. 75 odst. 1 druhý pododstavec |

Článek 3 | Čl. 75 odst. 2 – 4 |

Článek 4 | Článek 76 |

Článek 5 | Článek 62 |

Článek 6 | Článek 64 |

Článek 7 | Článek 65 |

Článek 8 | Článek 66 |

Článek 9 | Článek 67 |

Článek 10 | Článek 77 |

Článek 11 | Článek 78 |

Článek 12 | Článek 80 |

Článek 13 | Článek 81 |

Článek 14 | Článek 68 |

Článek 15 | Článek 69 |

Článek 16 | Článek 70 |

Článek 17 | Článek 71 |

Článek 18 | Článek 72 |

Článek 19 | Článek 73 |

Článek 20 | Článek 74 |

Článek 21 | Článek 79 |

Článek 22 | – |

Článek 23 | Článek 188 |

Článek 24 | Článek 82 |

Článek 25 | – |

Článek 26 | – |

31. Nařízení (ES) č. 797/2004

Nařízení (ES) č. 797/2004 | Toto nařízení |

Čl. 1 odst. 1 | Čl. 102 odst. 1 |

Čl. 1 odst. 2 | Čl. 1 odst. 3 písm. b) |

Čl. 1 odst. 3 první pododstavec, první věta | Článek 172 |

Čl. 1 odst. 3 první pododstavec, druhá věta a druhý pododstavec | Čl. 102 odst. 2 |

Článek 2 | Článek 103 |

Článek 3 | Článek 104 |

Čl. 4 odst. 1 | Článek 183 |

Čl. 4 odst. 2 a 3 | Článek 105 |

Článek 5 | Článek 106 |

Článek 6 | Článek 188 |

Článek 7 | Čl. 177 odst. 2 |

Článek 8 | – |

32. Nařízení (ES) č. 865/2004

Nařízení (ES) č. 865/2004 | Toto nařízení |

Článek 1 | Čl. 1 odst. 1 písm. g) |

Článek 2 | Čl. 3 odst. 1 písm. c) |

Článek 3 | – |

Článek 4 | Článek 113 |

Čl. 5 odst. 1 | Článek 109 |

Čl. 5 odst. 2 | Článek 187 |

Čl. 5 odst. 3 | Čl. 116 písm. f) |

Článek 6 | Články 28 a 30 |

Čl. 7 odst. 1 | Článek 119 |

Čl. 7 odst. 2 | Článek 118 |

Článek 8 | Článek 100 |

Čl. 9 písm. a) | Článek 121 |

Čl. 9 písm. b) a c) | Čl. 100 odst. 2 třetí pododstavec |

Čl. 9 písm. d) | Článek 187 |

Čl. 9 písm. e) | Článek 121 |

Čl. 10 odst. 1 první pododstavec | Článek 124 |

Čl. 10 odst. 1 druhý pododstavec | Článek 125 |

Čl. 10 odst. 2 | Články 126 a 127 |

Čl. 10 odst. 3 | Článek 155 |

Čl. 10 odst. 4 | Články 128 a 155 odst. 3 |

Čl. 11 odst. 1 | Článek 129 |

Čl. 11 odst. 2 | Čl. 179 písm. b) |

Čl. 12 odst. 1 | Článek 123 |

Čl. 12 odst. 2 | Článek 122 |

Článek 13 | Článek 154 |

Článek 14 | Článek 153 |

Článek 15 | Článek 172 |

Článek 16 | – |

Článek 17 | Článek 185 |

Článek 18 | Článek 188 |

Článek 19 | Článek 184 |

Článek 20 | Článek 183 |

Článek 24 | – |

Článek 25 | – |

33. Nařízení (ES) č. 1947/2005

Nařízení (ES) č. 1947/2005 | Toto nařízení |

Článek 1 | Čl. 1 odst. 1 písm. e) |

Článek 2 | Čl. 3 odst. 1 písm. c) |

Článek 3 | – |

Čl. 4 odst. 1 | Článek 124 |

Čl. 4 odst. 2 | Článek 125 |

Čl. 4 odst. 3 | Články 126 a 127 |

Článek 5 | Článek 129 |

Čl. 6 odst. 1 | Článek 123 |

Čl. 6 odst. 2 | Článek 122 |

Článek 7 | Článek 153 |

Čl. 8 odst. 1 | Článek 172 |

Čl. 8 odst. 2 | Čl. 175 odst. 2 |

Článek 9 | Článek 185 |

Článek 10 | Článek 188 |

Článek 11 | Články 128 a 155 odst. 3 |

Článek 12 | – |

34. Nařízení (ES) č. 1952/2005

Nařízení (ES) č. 1952/2005 | Toto nařízení |

Článek 1 | Čl. 1 odst. 1 písm. f) |

Článek 2 | Čl. 2 odst. 1 |

Článek 3 | – |

Článek 4 | Čl. 112 odst. 1 – 3 |

Článek 5 | Čl. 112 odst. 4 a 5 |

Článek 6 | Článek 117 |

Článek 7 | Článek 121 |

Článek 8 | Článek 129 |

Článek 9 | Článek 152 |

Čl. 10 odst. 1 | Článek 123 |

Čl. 10 odst. 2 | Článek 122 |

Článek 11 | Článek 153 |

Článek 12 | Článek 172 |

Článek 13 | – |

Článek 14 | Čl. 178 odst. 1 – 3 |

Článek 15 | Článek 185 |

Článek 16 | Článek 188 |

Článek 17 první odrážka | Čl. 116 písm. e) |

Článek 17 druhá odrážka | Článek 121 |

Článek 17 třetí odrážka | Článek 121 |

Článek 17 čtvrtá odrážka | Čl. 178 odst. 4 |

Článek 17 pátá odrážka | Článek 185 |

Článek 18 | – |

Článek 19 | – |

35. Nařízení (ES) č. 318/2006

Nařízení (ES) č. 318/2006 | Toto nařízení |

Čl. 1 odst. 1 | Čl. 1 odst. 1 písm. c) |

Čl. 1 odst. 2 | Čl. 3 odst. 1 písm. f) |

Článek 2 | Čl. 2 odst. 1 |

Článek 3 | Čl. 7 odst. 1 písm. c) |

Článek 4 | Článek 8 |

Článek 5 | Článek 46 |

Článek 6 | Článek 47 |

Článek 7 | Článek 53 |

Článek 8 | – |

Článek 9 | Článek 55 |

Článek 10 | Článek 56 |

Článek 11 | Článek 57 |

Článek 12 | Článek 58 |

Článek 13 | Článek 59 |

Článek 14 | Článek 60 |

Článek 15 | Článek 61 |

Článek 16 | Článek 48 |

Článek 17 | Článek 54 |

Čl. 18 odst. 1 | Čl. 28 písm. a) a čl. 29 odst. 1 |

Čl. 18 odst. 2 první pododstavec první odrážka | Čl. 9 písm. c) a čl. 12 odst. 1 |

Čl. 18 odst. 2 první pododstavec druhá odrážka | Čl. 40 písm. c) bod i) |

Čl. 18 odst. 2 druhý pododstavec | Článek 18 |

Čl. 18 odst. 3 | Článek 23 |

Článek 19 | Článek 49 |

Článek 20 | Čl. 12 odst. 2, čl. 29 odst. 2, čl. 49 odst. 5 a čl. 60 odst. 5 |

Článek 21 | Článek 123 |

Článek 22 | Článek 122 |

Čl. 23 odst. 1 | Články 124 a 155 |

Čl. 23 odst. 2 | Články 125 a 155 odst. 2 |

Čl. 23 odst. 3 | Články 126, 127 a 155 odst. 2 |

Čl. 23 odst. 4 | Články 128 a 155 odst. 3 |

Článek 24 | Článek 154 |

Článek 25 | Článek 153 |

Čl. 26 odst. 1 | Článek 129 |

Čl. 26 odst. 2 | Čl. 179 písm. a) a článek 180 |

Čl. 26 odst. 3 | Článek 136 |

Článek 27 | Článek 135 |

Článek 28 | Článek 138 |

Článek 29 | Článek 147 |

Článek 30 | Článek 148 |

Článek 31 | Článek 149 |

Článek 32 | Čl. 156 odst. 1 a 2 |

Čl. 33 odst. 1 | Článek 157 |

Čl. 33 odst. 2 | Článek 158 |

Čl. 33 odst. 3 a 4 | Článek 160 |

Článek 34 | Článek 162 |

Článek 35 | Články 180 a 181 |

Čl. 36 odst. 1 | Článek 172 |

Čl. 36 odst. 2 – 4 | Čl. 175 odst. 3 |

Článek 37 | Čl. 179 písm. a) a článek 181 |

Článek 38 | Článek 185 |

Článek 39 | Článek 188 |

Čl. 40 odst. 1 písm. a) | Čl. 40 písm. b) a čl. 46 odst. 3 druhý pododstavec |

Čl. 40 odst. 1 písm. b) a c) | Článek 82 |

Čl. 40 odst. 1 písm. d) | Články 50, 82 a 185 |

Čl. 40 odst. 1 písm. e) | Články 137, 138 odst. 1, čl. 139 a čl. 142 |

Čl. 40 odst. 1 písm. f) | Čl. 185 odst. 2 |

Čl. 40 odst. 1 písm. g) | Články 163 a 180 |

Čl. 40 odst. 2 písm. a) | Čl. 50 písm. a) |

Čl. 40 odst. 2 písm. b) | Čl. 7 odst. 1 písm. c) druhý pododstavec, čl. 46 odst. 2 a čl. 47 odst. 1 |

Čl. 40 odst. 2 písm. c) | Čl. 82 písm. d) |

Čl. 40 odst. 2 písm. d) | Čl. 40, 50 písm. b) a c) a čl. 82 písm. b) |

Čl. 40 odst. 2 písm. e) | Články 124 a 155 |

Čl. 40 odst. 2 písm. f) | Čl. 4 druhý odstavec a čl. 150 |

Čl. 40 odst. 2 písm. g) | Čl. 179 písm. a) a článek 181 |

Článek 41 | – |

Článek 42 | Článek 184 |

Článek 43 | Článek 183 |

Článek 44 | – |

Článek 45 | – |

36. Nařízení (ES) č. 1184/2006

Nařízení (ES) č. 1184/2006 | Toto nařízení |

Článek 1 | Článek 168 |

Článek 2 | Článek 169 |

Článek 3 | – |

37. Nařízení (ES) č. 1544/2006

Nařízení (ES) č. 1544/2006 | Toto nařízení |

Článek 1 | Článek 107 |

Článek 2 | Články 108, 185 a 187 |

Článek 3 | Čl. 3 odst. 1 písm. b) bod ii) |

Článek 4 | Článek 188 |

Článek 5 | Článek 183 |

Článek 6 | – |

[1] KOM(2005) 509 v konečném znění.

[2] KOM(2005) 535 v konečném znění.

[3] Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

[4] Režim podpory pro bavlnu je založen na protokolu č. 4 ke smlouvě o přistoupení Řecka k Evropskému hospodářskému společenství.

[5] Např. nařízení (EHS) č. 2763/75 týkající se pravidel soukromého skladování vepřového masa; nařízení (EHS) č. 1055/77 týkající se horizontálních pravidel skladování a pohybu výrobků v rámci veřejné intervence.

[6] Kodifikuje a nahrazuje nařízení Rady č. 26 ze dne 4. dubna 1962.

[7] Úř. věst. C …, …, s ….

[8] Úř. věst. L 55, 2.3.1968, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

[9] Úř. věst. L 151, 30.6.1968, s. 16. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 865/2004 (Úř. věst. L 161, 30.4.2004, s. 97).

[10] Úř. věst. L 282, 1.11.1975, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1913/2005 (Úř. věst. L 307, 25.11.2005, s. 2).

[11] Úř. věst. L 282, 1.11.1975, s. 49. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 679/2006 (Úř. věst. L 119, 4.5.2006, s. 1).

[12] Úř. věst. L 282, 1.11.1975, s. 77. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 679/2006.

[13] Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 70. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1679/2005 (Úř. věst. L 271, 15.10.2005, s. 1).

[14] Úř. věst. L 47, 25.2.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2003.

[15] Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 47/2003 (Úř. věst. L 7, 11.1.2003, s. 64).

[16] Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 29. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 386/2004 (Úř. věst. L 64, 2.3.2004, s. 25).

[17] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1913/2005.

[18] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 48. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1913/2005.

[19] Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2165/2005 (Úř. věst. L 345, 28.12.2005, s. 1).

[20] Úř. věst. L 193, 29.7.2000, s. 16. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 953/2006 (Úř. věst. L 175, 29.6.2006, s. 1).

[21] Úř. věst. L 341, 22.12.2001, s. 3. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1913/2005.

[22] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 1154/2005 (Úř. věst. L 187, 19.7.2005, s. 11).

[23] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 96. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 797/2006 (Úř. věst. L 144, 31.5.2006, s. 1).

[24] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 114. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 456/2006 (Úř. věst. L 82, 21.3.2006, s. 1).

[25] Úř. věst. L 161, 30.4.2004, s. 97. Opravené znění: Úř. věst. L 206, 9.6.2004, s. 37.

[26] Úř. věst. L 312, 29.11.2005, s. 3.

[27] Úř. věst. L 314, 30.11.2005, s. 1.

[28] Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 1585/2006 (Úř. věst. L 294, 24.10.2006, s. 19).

[29] Úř. věst. L 97, 15.4.2003, s. 6.

[30] Úř. věst. L 125, 28.4.2004, s. 1.

[31] Úř. věst. L 286, 17.10.2006, s. 1.

[32] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1156/2006 (Úř. věst. L 208, 29.7.2006, s. 3).

[33] Úř. věst. L 352, 15.12.1987, s. 1–2. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1300/97 (Úř. věst. L 177, 5.7.1997, s. 1–2).

[34] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 123. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1406/2006 (Úř. věst. L 265, 26.9.2006, s. 1).

[35] Hlava II kapitola II nařízení (ES) č. 318/2006.

[36] Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 42.

[37] Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1.

[38] Úř. věst. L 182, 3.7.1987, s. 36. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (EHS) č. 222/88 (Úř. věst. L 28, 1.2.1988, s. 1).

[39] Úř. věst. L 351, 23.12.1997, s. 13. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2003.

[40] Úř. věst. L 316, 9.12.1994, s. 2.

[41] Úř. věst. L 201, 31.7.1990, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2583/2001 (Úř. věst. L 345, 29.12.2001, s. 6).

[42] Úř. věst. L 281, 1.11.1975, s. 18. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 3290/94 (Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 105).

[43] Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 7.

[44] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

[45] Úř. věst. L 84, 31.3.1976, s. 1.

[46] Úř. věst. L 128, 24.5.1977, s. 1.

[47] Úř. věst. L 334, 28.12.1979, s. 8 .

[48] Úř. věst. L 42, 16.2.1990, s. 6. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 163/94 (Úř. věst. L 24, 29.1.1994, s. 2).

[49] Úř. věst. L 119, 11.5.1990, s. 32. Nařízení ve znění aktu o přistoupení z roku 1994.

[50] Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 80.

[51] Úř. věst. L 275, 26.10.1999, s. 4.

[52] Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 1.

[53] Úř. věst. L 318, 18.12.1969, s. 15. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 1153/78 (Úř. věst. L 144, 31.5.1978, s. 4).

[54] Úř. věst. L 281, 1.11.1975, s. 17.

[55] Úř. věst. L 140, 5.6.1980, s. 4.

[56] Úř. věst. L 382, 31.12.1987, s. 22. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1300/97 (Úř. věst. L 177, 5.7.1997, s. 1).

[57] Úř. věst. L 317, 27.11.1974, s. 21.

[58] Úř. věst. L 42, 14.2.2006, s. 1.

[59] Úř. věst. L 244, 29.9.2000, s. 27.

[60] Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

[61] Úř. věst. L 316, 2.12.2005, s. 1.

[62] Úř. věst. L 169, 30.6.2005, s. 1.

[63] Úř. věst. L 67, 10.3.1994, s. 89.

[64] Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 53.

[65] Úř. věst. L 318, 20.12.1993, s. 18.

[66] Úř. věst. L 190, 23.7.1975, s. 36.

[67] Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/89/ES (Úř. věst. L 308, 25.11.2003, s. 15).

[68] Úř. věst. L 250, 19.9.1984, s. 17. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/29/ES (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).

[69] Úř. věst. L 276, 6.10.1990, s. 40. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

[70] Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 1.

[71] Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.