V Bruselu dne 24.5.2006

KOM(2006) 244 v konecném znení

2006/0084 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1073/1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)

(předložená Komisí)

{SEK(2006) 638 }

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Odůvodnění a cíle

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) byl zřízen v roce 1999. Dva základní dokumenty právního rámce, na jehož základě úřad funguje, jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 [1] a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 ze dne 25. května 1999 [2], která definují podmínky vnitřních i vnějších vyšetřování vedených úřadem OLAF, a rozhodnutí Komise č. 1999/352 ES, ESUO, Euratom ze dne 28. dubna 1999 [3], kterým se úřad zřizuje.

V dubnu 2003 Komise schválila první vyhodnocení činností úřadu OLAF [4], které obsahovalo řadu doporučení směřujících k dalšímu posílení činností úřadu. Komise dospěla k závěru, že synergie a institucionální situace úřadu (útvar Komise s funkční nezávislostí) mohou fungovat, ale bylo třeba zlepšit účinnost spolupráce s členskými státy. Evropský parlament uvítal závazek Komise předložit příslušné legislativní návrhy [5].

Komise přijala v únoru 2004 návrhy, kterými se mění nařízení (ES) 1073/1999 a (Euratom) 1074/1999 [6]. Jejich cílem bylo posílit procesní práva osob, zajistit kvalitnější kontrolu délky vyšetřování a zlepšit výměnu informací mezi úřadem a příslušnými orgány i účinnosti operačních činností. Evropský parlament a Rada si před projednáním těchto návrhů vyžádali doplňující hodnocení výkonnosti úřadu. V této souvislosti předložil Účetní dvůr zvláštní zprávu [7] o řízení úřadu OLAF, která obsahuje několik doporučení a stanovisko k změnám navrženým v únoru 2004 [8]. Účetní dvůr uznává, že stávající struktura úřadu, který je útvarem Komise s funkční nezávislostí, je uspokojivá. Účetní dvůr doporučuje pokračovat v úsilí o zvyšování efektivity úřadu, zejména pokud jde o řízení a délku vyšetřování, spolupráci s vnitrostátními orgány a zaměření se na hlavní úkoly i pokud jde o pravomoci dozorčího výboru.

V červenci 2005 zorganizoval Výbor pro rozpočtovou kontrolu na půdě Evropského parlamentu veřejné jednání o posílení úřadu OLAF. Tohoto jednání se účastnili především místopředsedové Kallas a Frattini, zástupci Účetního a Soudního dvora a špičkoví odborníci. Místopředseda Kallas při tomto jednání zdůraznil zájem na zavedení politického řízení protikorupčních vyšetřování úřadu OLAF a potřebu nezávislé kontroly postupů a délky vyšetřování, a to za předpokladu ochrany důvěrnosti vyšetřování. Na základě tohoto veřejného jednání se dospělo k závěru, že stávající institucionální struktura úřadu nezasahuje do nezávislosti úřadu OLAF, že by se práva na obhajobu měla posílit a že je třeba přezkoumat kontrolní funkci.

Tento návrh z uvedených závěrů vychází. Návrh zahrnuje pokrok, kterého bylo dosaženo v únoru 2004, a dále jej rozvíjí. S ohledem na výsledky hodnocení, na audit provedený Účetním dvorem a na veřejné jednání se tento návrh netýká institucionální struktury úřadu a výlučně se zaměřuje na zlepšení fungování ve stávajícím rámci. Vzhledem k rozsahu navrhovaných změn tento návrh nahrazuje návrh ze dne 10. února 2004, který se stahuje.

Posílení řízení spolu se zavedením funkce poradce – kontrolora a se zpřesněními toku informací mezi úřadem OLAF a orgány, institucemi nebo jinými subjekty, přispívá k vytvoření skutečné rovnováhy mezi nezávislostí a kontrolou.

Současně s tímto návrhem vypracovaly útvary Komise návrh interního rozhodnutí, který vzalo kolegium komisařů na vědomí a které se předá legislativnímu orgánu pro informaci. Tento návrh bude obsahovat podrobnější opatření a pravidla pro uplatňování nových ustanovení nařízení č. (ES) 1073/1999. Text bude muset být následně upraven tak, aby zohlednil konečné znění hlavního nařízení, které Evropský parlament a Rada přijmou. To samé se v případě potřeby použije pro interinstitucionální dohodu uzavřenou mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 25. května 1999. Jiné aspekty spolupráce mezi úřadem OLAF a orgány a útvary se budou řešit později.

Návrh v podstatě obsahuje tyto hlavní prvky:

Řízení, spolupráce mezi orgány a dozorčím výborem

Na veřejném jednání v červenci 2005 zazněly otázky ohledně nové úlohy dozorčího výboru, kterou navrhla Komise v únoru 2004. Komise se navíc domnívá, že existuje potřeba politického řízení v oblasti priorit souvisejících s vyšetřováním. Je rovněž třeba revidovat vztahy mezi dozorčím výborem, úřadem OLAF a orgány, institucemi nebo jinými subjekty a zavést užší spolupráci.

Komise proto dozorčímu výboru navrhuje, aby se pravidelně nebo na základě žádosti pracovně scházel se zástupci Evropského parlamentu, Rady a Komise a aby s nimi vedl strukturovaný dialog bez jakéhokoli zásahu do průběhu vyšetřování. Tento dialog musí představovat příležitost k diskusi ohledně definování strategických priorit, plánu činností úřadu i ohledně výroční zprávy o činnosti tohoto výboru a zprávy o činnosti generálního ředitele úřadu. Cílem tohoto strukturovaného dialogu je vykonávat funkci politické kontroly vyšetřování a účinnosti úřadu a výboru, dohlížet na udržování dobrých vztahů mezi úřadem, orgány, institucemi nebo jinými subjekty ES, zejména pokud jde o předávání informací. Úkolem výboru v rámci strukturovaného dialogu je vydávat stanoviska a doporučení, především v souvislosti se jmenováním generálního ředitele úřadu nebo v případě disciplinární sankce, kterou je třeba uložit generálnímu řediteli.

Záruka práv dotčených osob

Tento návrh obsahuje procesní záruky vyplývající z návrhů z února 2004. Cílem návrhu je v rámci možností sladit postupy týkající se vnitřních a vnějších vyšetřování, aby se zjednodušil jejich průběh a posílila se právní jistota.

Komise navrhuje, aby se do nařízení zapracovalo podrobné ustanovení o procesních zárukách, které musí být v průběhu vnitřních i vnějších vyšetřování dodržovány. Tyto záruky vycházejí z ustanovení interinstitucionální dohody o vnitřních vyšetřováních (a různých prováděcích rozhodnutích), z ustanovení služebního řádu a příručky úřadu OLAF a tato ustanovení doplňují. Jejich zapracování do vlastního nařízení umožňuje vytvořit jednotný soubor základních záruk použitelných pro všechna vyšetřování vedená úřadem OLAF, a to jak vnitřní, tak vnější. V únoru 2004 byly navrženy tyto dodatečné záruky:

– ustanovení o informacích, které musí úřad OLAF oznámit před rozhovorem a které musí oznámit o zprávě o rozhovoru;

– právo dotčené osoby využít v průběhu rozhovoru pomoc osoby, kterou si sama zvolí;

– právo neobviňovat vlastní osobu.

Tyto záruky musí být dodržovány jak před vypracováním závěrečné zprávy, tak před předáním informací vnitrostátním orgánům.

Posílení kontroly vyšetřování

Kromě zapracování podrobných ustanovení o procesních zárukách (článek 7a) použitelných na vnitřní a vnější vyšetřování se jeví jako nezbytné zajistit dodržování těchto ustanovení prostřednictvím posílené kontroly a dále stanovit možnost podat žádost o stanovisko. Tuto kontrolu zajišťuje poradce – kontrolor, který v rámci úřadu svoji výlučnou funkci vykonává zcela nezávisle. Jeho nezávislost je zaručena v článku 14 návrhu a především pomocí úlohy dozorčího výboru při jmenování. Tato kontrola zohledňuje důvěrnost vyšetřování a zásadu správného řízení, profesní tajemství, ochranu údajů i výkon příslušných pravomocí jak disciplinárních, tak soudních orgánů.

Tato posílená kontrola se vztahuje na všechny fáze průběhu vnitřního nebo vnějšího vyšetřování, což zabezpečuje jednotný režim kontroly pro všechny vyšetřovací aktivity úřadu. Procesní pravidla týkající se stanoviska poradce – kontrolora musí vycházet z interního rozhodnutí Komise. Funkce poradce—kontrolora představuje doplňující opatření, jehož cílem není nahradit soudní kontrolu, kterou vykonává soudce Společenství, ale posílit mechanismy kontroly na nižším stupni.

Navrhovanými ustanoveními se vytváří nový systém pro dlouhodobá vyšetřování. Orgány, které jsou vyšetřováním „dotčeny“, i dozorčí výbor musí být informovány o stanovisku poradce – kontrolora v případě, že se úřad OLAF na základě tohoto stanoviska rozhodne, že vyšetřování povede po dobu delší než dvanáct měsíců. Komisi a dozorčímu výboru se doručují statistické a analytické zprávy, které, pokud jde o délku vnitřních a vnějších vyšetřování, pravidelně vypracovává poradce – kontrolor.

V průběhu vyšetřování je jeho kontrola hlavně rychlá a provádí se v rámci úřadu.

Poradce – kontrolor je vyzván, aby vypracoval svá stanoviska:

– týkající se procesních záruk upravených v čl. 6 odst. 5 (přiměřená délka vyšetřování) a článku 7a stávajícího nařízení, podnětu nebo žádosti každého úředníka nebo jiného zaměstnance ES nebo hospodářského subjektu, jehož se průběh vyšetřování přímo týká. Takto lze stanovisko vyžádat kdykoli v průběhu vyšetřování;

– týkající se vyšetřování, které je delší než 12 měsíců, a v případě postupného prodlužování vyšetřování na více než 18 měsíců na žádost generálního ředitele úřadu; toto stanovisko se zasílá příslušnému orgánu, instituci nebo jinému subjektu, jichž se vyšetřování týká, i dozorčímu výboru;

– ohledně případného odložení výkonu povinnosti vyzvat osobu, jíž se vyšetřování přímo týká, aby se vyjádřila ke všem skutečnostem, které se jí dotýkají;

– na žádost generálního ředitele úřadu kdykoli v průběhu vyšetřování v souvislosti s kontrolou vyšetřování.

V konečném stádiu vyšetřování se v rámci navrhovaného opatření přiznává úředníkovi, jinému zaměstnanci ES, jakékoli fyzické osobě nebo hospodářskému subjektu, jehož se vyšetřované skutečnosti přímo týkají, právo na informace od úřadu o závěrech a doporučeních uvedených v závěrečné zprávě o vyšetřování; opravňuje rovněž příslušnou stranu, která se domnívá, že v jejím případě nebyly procesní záruky v průběhu vyšetřování dodrženy, adresovat poradci – kontrolorovi žádost o stanovisko. Toto právo na informace v konečném stádiu vyšetřování souvisí s výjimkou ze zásady úplného zachování tajemství, jejímž cílem je chránit trestněprávní důsledky vyšetřování a účinnost spolupráce mezi úřadem OLAF a policejními a soudními orgány.

Zlepšení toku informací

a) Mezi úřadem OLAF a evropskými orgány a institucemi

Ustanovení o poskytování informací příslušnému orgánu nebo instituci jsou nepostradatelná, aby orgány mohly uplatňovat svoji politickou odpovědnost v případě podezření, že se jeho úředníci dopustili protiprávního jednání a/nebo v případě, že si ochrana zájmů Unie vyžaduje administrativní opatření. V takových případech musí mít úřad OLAF povinnost informovat příslušný orgán nebo instituci. Dotyčný orgán, instituce, úřad nebo jiný subjekt musí být informovány o skutečnosti, že úřad OLAF informace předal soudním orgánům. V této souvislosti se v plném rozsahu uplatňují ustanovení z února 2004.

Je rovněž legitimní, že kromě členských států může i Komise, tj. subjekt odpovědný za ochranu finančních zájmů Společenství, požádat o zahájení vnějších vyšetřování, může být informována v případech, kdy je třeba přijmout opatření k zabezpečení ochrany finančních zájmů Společenství v průběhu vyšetřování, a být informována i o výsledcích těchto vyšetřování.

Je rovněž třeba posílit výměnu informací mezi úřadem OLAF na jedné straně a Europolem a Eurojustem na straně druhé, a to za účelem dosažení efektivity boje proti podvodům, korupci a jakékoli jiné protiprávní činnosti, která se týká ochrany finančních zájmů Evropských společenství.

b) Mezi úřadem OLAF a členskými státy

Účelem návrhu je také posílit spolupráci mezi úřadem OLAF a členskými státy v oblasti vnějších vyšetřování a toků informací. Pokud jde o veškerá vyšetřování, návrh ukládá vnitrostátním soudním orgánům povinnost informovat úřad OLAF o opatřeních přijatých na základě právě předávaných informací nebo o opatřeních přijatých po skončení vyšetřování vedeného úřadem OLAF.

c) Mezi úřadem OLAF a informátory

Každá osoba, která v rámci orgánu, instituce, úřadu nebo jiného subjektu poskytne úřadu OLAF informace o případech podvodu nebo nezákonné činnosti, musí být informována o tom, zda na základě těchto informací bylo zahájeno vyšetřování či nikoli.

Každá osoba, která předala úřadu informace týkající se podezření z podvodu či jiné nesrovnalosti, může mimo jiné požádat úřad, aby jí poskytl informace o skončení vyšetřování a případně i aby závěrečnou zprávu o vyšetřování zaslal příslušným orgánům pod podmínkou, že tím nebudou dotčena práva příslušných osob, efektivita vyšetřováíní a opatření přijatých na jeho základě ani požadavky zachování důvěrnosti.

Posílení operativní účinnosti úřadu OLAF

Návrh obsahuje ustanovení, která úřadu OLAF umožní, aby se zaměřil na akční priority. Je třeba vyjasnit skutečnost, že povinností úřadu OLAF je rozhodovat o zahájení nebo nezahájení vyšetřování, požádat příslušné orgány, aby se zabývaly méně závažnými případy nebo případy, které v oblasti vyšetřování nepatří k prioritám úřadu OLAF, a zároveň tyto orgány vyzývat, aby mu poskytly informace o opatřeních přijatých na základě těchto žádostí.

Obecně je třeba objasnit postupy zahájení nebo skončení vyšetřování i vztahy mezi interními opatřeními přijatými evropskými orgány a institucemi na jedné straně a vyšetřováním úřadu OLAF na straně druhé. Pokud vede úřad OLAF vnitřní vyšetřování, orgány, instituce a jiné subjekty nesmí zahájit souběžné vyšetřování.

Právo rozhodnout o zahájení, případně nezahájení vyšetřování, se stejně jako v minulosti ponechává úřadu OLAF, který zohlední své priority a program činností v oblasti vyšetřování i zásadu proporcionality; dozorčí výbor bude i nadále dodržovat a garantovat funkční nezávislost úřadu OLAF při vedení vyšetřování.

Zlepšení efektivity vyšetřování úřadu OLAF

Podle doporučení uvedených v hodnotící zprávě o přímých výdajích se navrhuje objasnit vyšetřovací pravomoci úřadu OLAF v rámci vnějších vyšetřování hospodářských subjektů, které jsou příjemci finančních prostředků Společenství na základě smluv, dohod nebo rozhodnutí o finanční pomoci (přímé výdaje). Účelem těchto objasnění bude posílení efektivity vyšetřování vedených úřadem OLAF v oblasti nepřímých výdajů.

V rámci provádění vnějších vyšetřování je třeba úřadu OLAF umožnit lepší přístup k informacím, které mají evropské orgány a instituce k dispozici. V rámci provádění vnitřních vyšetřování by se měl usnadnit přístup k informacím, které mají k dispozici hospodářské subjekty.

Funkční období generálního ředitele úřadu OLAF

S cílem posílit nezávislost generálního ředitele úřadu OLAF je třeba stanovit, že jeho funkční období není obnovitelné.

Aby se usnadnil postup interinstitucionální konzultace, navrhuje se, že se v rámci strukturovaného dialogu Komise po společné dohodě se zástupci ostatních orgánů přítomných na zasedání vyjadřuje spolu s dozorčím výborem.

Návrh stanoví výslovnou možnost generálního ředitele nepředat vnitrostátním orgánů informace o skutečnostech, které případně mohou spadat do oblasti působnosti trestního práva, pokud není předání takových informací odůvodněno zásadou proporcionality a efektivity trestního stíhání. O tomto rozhodnutí jsou informováni dozorčí výbor a

poradce – auditor.

Související právní předpisy

Je třeba uvést, že Komise současně navrhuje změnu nařízení (Euratom) č. 1074/1999, které tvoří právní rámec vyšetřování vedených úřadem OLAF podle právních předpisů Společenství přijatých v souladu se Smlouvou o Euratomu.

Právní základ

Cílem návrhu Komise je změna stávajícího nařízení č. (ES) 1073/1999. Z tohoto důvodu návrh vychází z článku 280 Smlouvy o založení Evropského společenství.

Subsidiarita a proporcionalita

Nařízení, kterým se mění a doplňuje původní nařízení, je plně v souladu se zásadou subsidiarity. Tento návrh změny nařízení, stejně jako původní nařízení (ES) č. 1073/1999, neomezuje pravomoci a odpovědnost členských států v oblasti přijímání opatření k boji proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Společenství. Akční prostředky úřadu OLAF v rámci vnějších vyšetřování jsou vyjasněné a posílené jen v některých aspektech, a to tam, kde praxe odhalila právní mezery stávajícího systému a kde je možné zabezpečit vedení spolehlivých vnějších vyšetřování, která budou využitelná i pro orgány členských států, pouze prostřednictvím účinnějšího zásahu úřadu OLAF. Základní procesní záruky je třeba navíc rozšířit i na vnější vyšetřování, aby se vytvořil jednotný právní rámec pro všechna vyšetřování vedená úřadem OLAF. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s uvedenými oblastmi si účinné působení úřadu OLAF v určitém právním rámci vyžaduje jasná pravidla, která vycházejí z právních předpisů Společenství, tato pravidla dodržují zásadu proporcionality.

Základní práva

Jak potvrdil Soudní dvůr (rozsudek ze dne 10. července 2003 ve věci C-11/00, Komise v. BCE, bod 139) nařízení (ES) č. 1073/1999 již ve svém původním znění vyjadřuje cíl zákonodárce podmínit udělení pravomocí úřadu OLAF dodržováním lidských práv a základních svobod v plném rozsahu. Jeví se, že je ještě vhodné posílit procesní záruky ve vztahu k současnému mechanismu a rozšířit jejich uplatňování na všechna vnitřní i vnější vyšetřování, která úřad OLAF vede. Tyto záruky jsou v souladu se základními právy, která vycházejí zejména z Charty základních práv Unie, a dokonce přesahují rámec minimální úrovně ochrany, kterou Charta požaduje.

Dopad na rozpočet

Finanční výkaz, který je připojen v příloze návrhu, uvádí, že návrh nemá vliv na rozpočet.

2006/0084 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1073/1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 280 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [9],

s ohledem na stanovisko Účetního dvora,

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [10],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Je třeba stanovit jasná pravidla, která potvrdí prioritní pravomoc Evropského úřadu pro boj proti podvodům (dále jen „úřad“) vést vnitřní vyšetřování a která zároveň zavedou mechanismy umožňující orgánům, institucím a jiným subjektůmrychle prošetřit případy, o kterých úřad rozhodne, že do jejich vyšetřování nebude zasahovat.

(2) Mělo by se vyjasnit, že se zahájení vyšetřování ze strany úřadu řídí zásadou vhodnosti, která mu umožňuje, aby v případech menšího významu nebo v případech, které nejsou v oblasti vyšetřování prioritami, jež úřad každoročně stanovuje, nezahájil vyšetřování. Těmito případy by se od nynějška měly zabývat orgány, pokud jde o vnitřní vyšetřování, a příslušné vnitrostátní orgány v souladu s právními předpisy použitelnými v každém členském státě, pokud jde o vnější vyšetřování.

(3) Je třeba stanovit konkrétní povinnost úřadu poskytovat včasné informace orgánům, institucím a jiným subjektům o probíhajících vyšetřováních v případě osobní účasti některého člena, řídícího pracovníka, úředníka nebo jiného zaměstnance na šetřených případech nebo v případě, kdy ochrana zájmů Unie bude vyžadovat přijetí správních opatření.

(4) Aby se posílila efektivita postupu vyšetřování uplatňovaného úřadem a s ohledem na hodnocení činnosti úřadu provedených některými orgány, zejména ve vztahu k hodnotící zprávě Komise z dubna 2003 a ke zvláštní zprávě Účetního dvora č. 1/2005 o řízení úřadu, je třeba vyjasnit některé aspekty a zlepšit některá opatření, která úřad v průběhu vyšetřování může přijmout. Úřad by tedy měl mít jak možnost provádět kontroly a inspekce stanovené nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem [11] v rámci vnitřních vyšetřování a v případech podvodu spojeného se smlouvami týkajícími se finančních prostředků Společenství, tak přístup k informacím, které mají orgány, instituce a jiné subjekty Unie v rámci vnějších vyšetřování k dispozici.

(5) Jeví se nezbytné v zájmu právní jistoty vyjasnit procesní záruky, které se uplatňují v rámci vnitřních nebo vnějších vyšetřování vedených úřadem. To se netýká širší ochrany, která v případě potřeby vyplývá z ustanovení smluv, služebního řádu a platných vnitrostátních právních předpisů.

(6) Za účelem posílení ochrany práv vyšetřovaných osob, a aniž by tím byl dotčen článek 90a služebního řádu Evropských společenství a pravomoci Soudního dvora Evropských společenství ve smyslu Smlouvy, osoba, jíž se případ přímo týká, musí mít v konečném stádiu vyšetřování právo obdržet závěry a doporučení ze závěrečné zprávy z vyšetřování, a pokud se jeví, že vůči této osobě nebyly dodrženy procesní záruky, musí jí být zaručena možnost obrátit se na poradce – kontrolora zavedeného tímto nařízením.

(7) V zájmu větší transparentnosti je třeba zajistit přiměřený stupeň poskytování informací informátorovi, který by měl být informován o původním rozhodnutí zahájit, resp. nezahájit vyšetřování,a na jeho výslovnou žádost o konečném výsledku postupu uplatněného na základě poskytnutých informací.

(8) Pokud se ukáže, že skutečnosti uvedené v závěrečné zprávě o vnitřním vyšetřování, které mohou naplnit znaky trestného činu, nemohou být předmětem dalšího účinného soudního řízení, především z důvodu povahy takových skutečností, jejich nedostatečné závažnosti nebo výše finanční újmy, je třeba, aby generální ředitel úřadu předal závěrečnou zprávu přímo dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu za účelem vhodnějšího prošetření těchto skutečností. Je nezbytné, aby o každém rozhodnutí nepředat závěrečnou zprávu soudním orgánům, které by mělo být řádně zdůvodněno,informoval generální ředitel dozorčí výbor a poradce – kontrolora.

(9) S ohledem na zkušenosti z operativní činnosti by bylo vhodné umožnit generálnímu řediteli úřadu pověřit výkonem některých svých funkcí jednoho nebo více zaměstnanců úřadu, a to písemně, přičemž stanoví podmínky a omezení tohoto pověření.

(10) Měla by se posílit kontrola vykonávaná dozorčím výborem, zejména pokud jde o plnění povinností vzájemné výměny informací mezi úřadem a orgány, institucemi a jinými subjekty i pokud jde o změny v oblasti uplatňování procesních záruk a délky vyšetřování. Dále se jeví , aby se zavedla spolupráce mezi dozorčím výborem a Evropským parlamentem, Radou a Komisí a aby dozorčí výbor mohl vést jednání se zástupci těchto orgánů v rámci strukturovaného dialogu, aniž by tím bylo dotčeno nezávislé postavení jeho členů.

(11) K posílení úplné nezávislosti vedoucích funkcí úřadu by měl být jeho generální ředitel jmenován na neobnovitelné funkční období sedmi let.

(12) Za účelem posílení procesních záruk je třeba stanovit povinnost poradce – kontrolora, aby se zcela nezávisle, z vlastního podnětu nebo na základě žádosti vyjadřoval k žádostem o stanovisko, pokud jde o tyto záruky, a aby v některých případech, zejména na žádost osoby, které se případ přímo týká, vydal své stanovisko.

(13) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [12].

(14) Nařízení (ES) č. 1073/1999 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(15) Tímto nařízením jsou akční prostředky úřadu v rámci vnějších vyšetřování vyjasněné a posílené jen v některých aspektech, a to tam, kde se vyskytly právní mezery stávajícího systému a kde je možné zabezpečit vedení spolehlivých vnějších vyšetřování, která budou využitelná i pro orgány členských států, pouze prostřednictvím účinnějšího zásahu úřadu. Základní procesní záruky je třeba navíc rozšířit i na vnější vyšetřování, aby se vytvořil jednotný právní rámec pro všechna vyšetřování vedená úřadem. Toto nařízení v plné míře dodržuje zásadu subsidiarity uvedenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou ve výše uvedeném článku toto nařízení nečiní nic víc, než co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.

(16) Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie, zejména jejími články 47 a 48,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1073/1999 se mění takto:

1) Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Vnější vyšetřování

1. Úřad vykonává pravomoc svěřenou Komisi nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 provádět kontroly a inspekce na místě v členských státech a v souladu s platnými dohodami ve třetích zemích a mezinárodních organizacích.

V rámci své vyšetřovací funkce provádí úřad kontroly a inspekce podle čl. 9 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a podle odvětvových předpisů podle čl. 9 odst. 2 téhož nařízení v členských státech a v souladu s platnými dohodami o spolupráci ve třetích zemích.

2. Za účelem zjištění podvodu, korupce a jakéhokoli jiného protiprávního jednání podle článku 1, které souvisejí s dohodou nebo rozhodnutím o finanční pomoci nebo smlouvou týkající se financování Společenstvím, má úřad oprávnění provádět kontroly na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování týká, a to v souladu s postupy uvedenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96.

3. V průběhu vnějšího vyšetřování a v případě, že je to nezbytně nutné pro účely zjištění podvodu, korupce nebo jakékoli jiné protiprávní činnosti podle článku 1, má úřad přístup k informacím souvisejícím s šetřenými skutečnostmi, které mají k dispozici instituce, orgány a jiné subjekty. Ustanovení čl. 4 odst. 2 a 4 se použijí.

4. Pokud má úřad před zahájením vyšetřování k dispozici informace nasvědčující tomu, že mohlo dojít k podvodu, korupci nebo jiné protiprávní činnosti podle článku 1, může o tom generální ředitel úřadu informovat příslušné orgány členských států a, aniž by tím byly dotčeny odvětvové předpisy, přijmou tyto orgány příslušná opatření a případně provedou vyšetřování v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, jichž se mohou účastnit zaměstnanci úřadu. Příslušné orgány dotčených členských států informují generálního ředitele úřadu o opatřeních přijatých na základě těchto informací.“

2) Článek 4 se mění takto:

a) Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. V souladu s postupy uvedenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 může úřad provádět inspekce na místě u hospodářských subjektů, aby získal přístup k relevantním informacím o skutečnostech, které jsou předmětem vnitřního vyšetřování.“

b) Odstavec 5 se zrušuje.

3) Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Zahájení vyšetřování

1. Úřad může zahájit vyšetřování v případě, že existují dostatečně závažná podezření, že došlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání podle článku 1. Rozhodnutí zahájit nebo nezahájit vyšetřování zohledňuje priority politiky vyšetřování a programu činností úřadu v oblasti vyšetřování, stanovené podle článku 11a a čl. 12 odst. 5. Toto rozhodnutí zohledňuje účinné využívání zdrojů úřadu a přiměřenost uplatňovaných prostředků.

2. Zahájení vnějšího vyšetřování podléhá rozhodnutí generálního ředitele úřadu, který jedná buď z vlastního podnětu, nebo na žádost dotčeného členského státu.

Zahájení vnitřního vyšetřování podléhá rozhodnutí generálního ředitele úřadu, který jedná buď z vlastního podnětu, nebo na žádost orgánu, instituce nebo jiného subjektu, ve kterých má vyšetřování probíhat.

Pokud úřad vede vnitřní vyšetřování ve smyslu tohoto nařízení, orgány, instituce a jiné subjekty nezahájí souběžné správní vyšetřování týchž skutečností.

3. V případě, že orgán, instituce nebo jiný subjekt má v úmyslu zahájit vyšetřování v rámci své správní nezávislosti, požádá úřad o vyjádření, zda jsou již předmětné skutečnosti předmětem vnitřního vyšetřování. Úřad do 15 pracovních dnů od podání této žádosti oznámí, zda vyšetřování již bylo zahájeno nebo zda má úřad v úmyslu zahájit vyšetřování podle odstavce 4. V případě, že úřad ve stanovené lhůtě na tuto žádost neodpoví, má se za to, že přijal rozhodnutí vnitřní vyšetřování nezahájit.

4. Rozhodnutí o zahájení nebo nezahájení vyšetřování se přijme do dvou měsíců ode dne, kdy byla úřadu doručena žádostpodle odstavce 2 nebo 3. Rozhodnutí se bezodkladně oznámí orgánu, instituci či jinému subjektu nebo členskému státu, který žádost podal. Rozhodnutí o nezahájení vyšetřování musí být odůvodněno.

V případě, že úředník nebo jiný zaměstnanec orgánu, instituce nebo jiného subjektu, který jedná v souladu s článkem 22a služebního řádu nebo podle příslušných ustanovení podmínek zaměstnávání ostatních zaměstnanců, poskytne úřadu informace týkající se podezření ze spáchání podvodu nebo protiprávního jednání, úřad jej informuje o rozhodnutí o zahájení nebo nezahájení vyšetřování těchto skutečností.

5. Pokud úřad rozhodne, že vnitřní vyšetřování na základě posouzení jeho vhodnosti nebo na základě svých priorit týkajících se vyšetřování nezahájí, bezodkladně předá informace, které má k dispozici, dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu, aby na jejich základě mohl přijmout opatření v souladu s pravidly, které se na něj vztahují. Úřad se v případě potřeby dohodne s orgánem, institucí nebo jiným subjektem na vhodných opatřeních na ochranu důvěrnosti zdroje informací a, bude-li to nutné, požádá o poskytnutí informací ohledně následně přijatých opatřeních.

Pokud úřad rozhodne, že vnější vyšetřování na základě posouzení jeho vhodnosti nebo svých priorit týkajících se vyšetřování nezahájí, použije se čl. 3 odst. 4.“

4) Článek 6 se mění takto:

a) V odstavcích 1 a 3 se slovo „ředitel“ nahrazuje slovy „generální ředitel“.

b) Vkládá se nový odstavec 5a, který zní:

„5a. Pokud se na základě vyšetřování zjistí, že některý člen, řídící pracovník, úředník, jiný zaměstnanec nebo jakákoli jiná osoba ve službách orgánu, instituce nebo jiného subjektu se může osobně podílet na případu, nebo že by bylo vhodné přijmout ochranné nebo správní opatření na ochranu zájmů Unie, musí být příslušný orgán, instituce nebo jiný subjekt informován o probíhajícím vyšetřování. Poskytnuté informace musí obsahovat tyto údaje:

a) totožnost vyšetřované osoby nebo osob, včetně shrnutí dotyčných skutečností;

b) každý údaj, který může orgánu, instituci nebo jinému subjektu pomoci při rozhodování o vhodnosti přijetí ochranných nebo správních opatření na ochranu zájmů Unie;

c) v případě potřeby doporučení specifických opatření pro zachování důvěrného charakteru informací.

Orgán, instituce nebo jiný subjekt v případě potřeby rozhodne o vhodnosti případných ochranných nebo správních opatření s cílem zohlednit zájem na zabezpečení účinného průběhu vyšetřování i na specifických opatřeních pro zachování důvěrného charakteru informací doporučených úřadem.“

c) Doplňuje se nový odstavec 7, který zní:

„7. Pokud je možné předpokládat, že nelze vyšetřování ukončit do dvanácti měsíců od jeho zahájení, může generální ředitel úřadu rozhodnout o prodloužení této lhůty o nejvýše dalších šest měsíců. Před přijetím tohoto rozhodnutí požádá o stanovisko poradce – kontrolora uvedeného v článku 14. Poradce – kontrolor zašle generálnímu řediteli úřadu do čtrnácti pracovních dní své stanovisko, v němž se vyjádří k dodržování čl. 6 odst. 5 v rámci probíhajícího vyšetřování a k důvodům, které předložil generální ředitel úřadu v odůvodnění prodloužení vyšetřování; v případě potřeby předloží doporučení potřebná pro další vedení vyšetřování. Poradce – kontrolor zašle kopii svého stanoviska generálními tajemníkovi dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu a dozorčímu výboru.

Rozhodnutí o prodloužení vyšetřování může být v případě potřeb a za stejných podmínek vydáno několikrát.“

5) Vkládají se nové články 7a a 7b, které znějí:

„Článek 7a

Záruky v průběhu řízení

1. Úřad v rámci svého vyšetřování shromažďuje důkazy ve prospěch i v neprospěch příslušné osoby.

2. Pokud se v rámci vyšetřování zjistí, že se některý člen, ředitel, úředník nebo jiný zaměstnanec nebo jakákoli jiná osoba ve službách orgánu, instituce nebo jiného subjektu nebo hospodářský subjekt může osobně podílet na případu, taková osoba musí být o této skutečnosti informovaná za předpokladu, že tato informace nebude překážkou v průběhu vyšetřování.

V každém případě závěry, které se výslovně týkají fyzické nebo právnické osoby, není možné po skončení vyšetřování učinit, aniž by se osoba podílející se na případu mohla vyjádřit ke skutečnostem, které se jí týkají. Shrnutí těchto skutečností musí být uvedeno ve výzvě k poskytnutí vyjádření. Této osobě může pomáhat osoba, kterou si zvolí. Každá osoba, jíž se případ přímo týká, má právo vyjádřovat se v některém z úředních jazyků Společenství podle vlastního výběru; úředníci nebo jiní zaměstnanci však mohou být vyzváni k vyjádření v jiném úředním jazyce Společenství, který dobře ovládají. Osoba, jíž se případ přímo týká, má právo neobviňovat vlastní osobu.

V případech, které vyžadují úplné zachování tajemství v souvislosti s vyšetřováním, použití vyšetřovacích postupů, které spadají do pravomoci vnitrostátního soudního orgánu, nebo v případě vnějšího vyšetřování příslušného státního orgánu, může generální ředitel úřadu rozhodnout o odložení splnění povinnosti vyzvat osobu, jíž se případ přímo týká, aby podala připomínky. Dopředu o tom informuje poradce – kontrolora, který vydá stanovisko podle čl. 14 odst. 3. V případě vnitřního vyšetřování přijme generální ředitel úřadu rozhodnutí po dohodě s orgánem, institucí nebojiným subjektem, ke kterému dotčená osoba náleží.

3. Výzva k výslechu svědka nebo jakékoli osoby, jíž se případ přímo týká, ve smyslu odstavce 2 se musí zaslat nejméně osm pracovních dní před jeho uskutečněním; tuto lhůtu lze zkrátit po dohodě s osobou, která má být vyslechnuta. Výzva obsahuje především seznam práv vyslýchané osoby. Úřad vypracuje zprávu z každého výslechu a vyslýchané osobě umožní k této zprávě přístup, aby ji mohla potvrdit nebo k ní podat připomínky.

Pokud se v průběhu výslechu zjistí, že je vyslýchaná osoba podezřelá z účasti na vyšetřovaném případě, bezodkladně se použijí pravidla týkající se řízení uvedená v odstavci 2.

4. Procesní záruky uvedené v tomto článku se použijí, aniž by tím byly dotčeny:

a) širší ochrana vyplývající v případě potřeby z ustanovení smluv i z platných vnitrostátních právních předpisů;

b) práva a povinnosti vyplývající ze služebního řádu.

Článek 7b

Vyrozumění o zastavení vyšetřování bez dalších opatření

Pokud není možné na základě vyšetřování získat žádné důkazy proti členovi, řídícímu pracovníkovi, úředníkovi nebo jinému zaměstnanci nebo osobě ve službách orgánu, instituce nebo jiného subjektu nebo hospodářskému subjektu, případ se odloží a vyšetřování, které se této osoby týká, se ukončí na základě rozhodnutí generálního ředitele úřadu, jenž o této skutečnosti písemně vyrozumí zúčastněnou osobu a v případě potřeby příslušný orgán, instituci nebo jiný subjekt.“

6) V článku 8 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto:

„3. Úřad dodržuje ustanovení právních předpisů Společenství a členských států v oblasti ochrany osobních údajů, zejména ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001(*).

4. Generální ředitel úřadu dohlíží na uplatňování ustanovení tohoto článku a článku 287 Smlouvy.

_____________________

(*) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1. “

7) Vkládá se nový článek 8a, který zní:

„Článek 8a

Oznámení závěrečné zprávy po skončení vyšetřování

Předtím, než úřad předá závěrečnou zprávu z vyšetřování dotčeným orgánům, institucím nebo jiným subjektům nebo příslušným orgánům dotčených členských států, oznámí svoje závěry a doporučení ze závěrečné zprávy osobě, které se přímo týká případ, jenž je předmětem vnitřního nebo vnějšího vyšetřování.

Generální ředitel úřadu může rozhodnout, že neučiní oznámení podleodstavce 1 výlučně v případech, kdy se vyžaduje úplné zachování tajemství a použití vyšetřovacích prostředků spadajících do pravomoci vnitrostátního soudního orgánu. V případě vnitřního vyšetřování přijme toto rozhodnutí po dohodě s orgánem, institucí nebo jiným subjektem, ke kterému dotčená osoba náleží.

Pokud se osoba, jíž se vyšetřování přímo týká, domnívá, že procesní záruky stanovené v čl. 6 odst. 5 a v článku 7a nebyly dodrženy a že to může ovlivnit závěry vyšetřování, může podat ve lhůtě deseti pracovních dní od doručení závěrů závěrečné zprávy poradci – kontrolorovi žádost o stanovisko.

8) Článek 9 se mění takto:

a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Úřad pod vedením svého generálního ředitele vypracuje po skončení vyšetřování, které provedl, zprávu, jež musí obsahovat zejména popis průběhu řízení, právní základ, zjištěné skutečnosti a jejich právní kvalifikaci a v případě potřeby finanční újmu a závěry z vyšetřování, včetně doporučených opatření, která by měla být přijata.“

b) Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Zpráva vypracovaná po skončení vnějšího vyšetřování a jakýkoli potřebný dokument, který s ní souvisí, se podle předpisů o vnějších vyšetřováních předají příslušným orgánům dotčených členských států a Komisi. Příslušné orgány dotčených členských států za předpokladu, že tomu vnitrostátní právní předpisy nebrání, informují generálního ředitele úřadu o opatřeních, která přijaly na základě zpráv z vyšetřování, jež jim byly předány.

c) Vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a. Jsou-li ve zprávě vypracované na základě výsledků vnitřního vyšetřování uvedené skutečnosti, které mohou být předmětem trestního stíhání, předá se závěrečná zpráva soudním orgánům dotčeného členského státu. Generální ředitel úřadu však může rozhodnout, že tuto závěrečnou zprávu soudním orgánům nepředá, protože se domnívá, že zejména pokud jde o povahu skutečností, jejich nedostatečnou závažnost a finanční újmy, jsou k dispozici interní opatření, která umožní vhodnější postup. Ve všech případech předá v souladu s odstavcem 4 závěrečnou zprávu dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu. O každém rozhodnutí nepředat závěrečnou zprávu soudním orgánům, které musí být řádně zdůvodněno, je informován poradce – kontrolor a dozorčí výbor.

d) Doplňuje se nový odstavec 5, který zní:

„5. Informátor, který poskytl úřadu informace o podezření z podvodu nebo jiného protiprávního jednání, může požádat úřad, aby ho informoval o skončení vyšetřování a případně o předání závěrečné zprávy příslušným orgánům. Úřad však může tuto žádost zamítnout, domnívá-li se, že by touto žádostí mohla být dotčena práva dotčených osob vyplývající z právních předpisů, účinnost vyšetřování a opatření přijatých na jeho základě nebo požadavky na zachování důvěrnosti.“

9) Článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

Výměna informací mezi úřadem a vnitrostátními orgány členských států

1. Aniž jsou dotčeny články 8 a 9 tohoto nařízení a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96, může úřad kdykoli předat příslušným orgánům dotčených členských států informace získané při vnějších vyšetřováních.

2. Aniž jsou dotčeny články 8 a 9, může generální ředitel úřadu předat v průběhu vnitřních vyšetřování soudním orgánům dotčeného členského státu informace, které úřad získal o skutečnostech opravňujících k použití vyšetřovacích postupů spadajících do pravomoci vnitrostátního soudního orgánu nebo které kvůli své závažnosti vyžadují naléhavé trestní stíhání. V tomto případě to nejprve oznámí dotčenému orgánu, instituce nebo jinému subjektu. Předávané informace obsahují zejména údaje o totožnosti osoby, jíž se vyšetřování týká, shrnutí zjištěných skutečností, předběžnou právní kvalifikaci a údaje o případné finanční újmě.

Úřad před předáním informací podle prvního pododstavce umožní osobě, jíž se vyšetřování týká, aby vyjádřila své stanovisko ke skutečnostem, které se jí týkají, a to za podmínek a v souladu s postupy stanovenými v čl. 7a odst. 2 druhém a třetím pododstavci.

3. Pokud tomu nebrání vnitrostátní právní předpisy, informují příslušné orgány a zejména soudní orgány dotčeného členského státu co nejrychleji generálního ředitele úřadu o následných opatřeních na základě informací, které jim byly podle tohoto článku poskytnuty.“

10) Článek 11 se mění takto:

a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Dozorčí výbor posiluje nezávislost úřadu pravidelnou kontrolou provádění jeho vyšetřovací funkce.

Dozorčí výbor dohlíží na dodržování předpisů týkajících se předávání informací mezi úřadem a orgány, institucemi a jinými subjekty.

Dozorčí výbor dohlíží na situaci v oblasti procesních záruk a délky vyšetřování na základě pravidelných statistik poskytovaných generálním ředitelem úřadu a stanovisek a pravidelných analytických zpráv v těchto oblastech vypracovaných poradcem – kontrolorem na základě úzké spolupráce s generálním ředitelem úřadu.

Dozorčí výbor předkládá generálnímu řediteli úřadu z vlastního podnětu nebo na žádost generálního ředitele úřadu, orgánu, instituce nebo jiného subjektu stanoviska, aniž by však zasahoval do průběhu vyšetřování. Kopie těchto stanovisek se zašle žadateli.“

b) Odstavce 7 a 8 se nahrazují tímto:

„7. Generální ředitel úřadu každoročně předkládá dozorčímu výboru program činnosti úřadu v oblasti vyšetřování. Pravidelně informuje dozorčí výbor o činnosti úřadu, o jeho vyšetřováních a jejich výsledcích i o opatřeních přijatých na jejich základě.

Generální ředitel úřadu informuje dozorčí výbor:

a) o případech, ve kterých orgán, instituce nebo jiný subjekt nepostupovaly v souladu s jeho doporučeními;

b) o případech předání informací soudním orgánům členského státu.

8. Dozorčí výbor schvaluje každý rok alespoň jednu zprávu o své činnosti, která se vztahuje především k uplatňování procesních záruk a délky vyšetřování; tyto zprávy jsou určeny orgánům. Výbor může předkládat zprávy o výsledcích vyšetřování úřadu a následných opatřeních přijatých na jejich základě Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.“

11) Vkládá se nový článek 11a, který zní:

„Článek 11a

Strukturovaný dialog s orgány

Dozorčí výbor se v rámci strukturovaného dialogu na politické úrovni s cílem vytyčit společné směry schází alespoň dvakrát ročně na žádost některého z orgánů, a to s jedním zástupcem Evropského parlamentu, jedním zástupcem Rady a jedním zástupcem Komise, jehož si uvedené orgány samy vyberou.

Strukturovaný dialog se vztahuje na provádění vyšetřovací funkce úřadu a zejména na:

a) výroční zprávu o činnosti dozorčího výboru a činnosti generálního ředitele úřadu,

b) program činnosti úřadu v oblasti vyšetřování,

c) aspekty spojené s prioritami politiky úřadu v oblasti vyšetřování,

d) dobré vztahy mezi úřadem a orgány, institucemi a jinými subjekty,

e) efektivitu činností úřadu v oblasti vyšetřování a dozorčího výboru.

Strukturovaný dialog nezasahuje do průběhu vyšetřování.

Na základě názorů vyjádřených v rámci strukturovaného dialogu úřad přijímá příslušná opatření.“

12) Článek 12 se mění takto:

a) Nadpis a odstavec 1 se nahrazují tímto:

„Článek 12

Generální ředitel

1. Po vzájemné dohodě se zástupci ostatních orgánů, kteří se s dozorčím výborem scházejí v rámci strukturovaného dialogu, jmenuje Komise generálního ředitele úřadu na období sedmi let, které nemůže být obnoveno. Tato vzájemná dohoda probíhá na základě seznamu kandidátů, který sestaví Komise po výzvě k podávání přihlášek.“

b) Odstavec 2 se zrušuje.

c) V odstavci 3 se slovo „ředitel“ nahrazuje slovy „generální ředitel“.

d) Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Komise se před rozhodnutím o uložení disciplinární sankce generálnímu řediteli poradí s dozorčím výborem, který se sejde se zástupci ostatních orgánů v rámci strukturovaného dialogu.

Opatření týkající se disciplinárních sankcí vůči generálnímu řediteli jsou předmětem odůvodněných rozhodnutí, o kterých je informován Evropský parlament, Rada a dozorčí výbor.“

e) Doplňují se nové odstavce 5 a 6, které znějí:

„5. Generální ředitel každoročně na základě stanoviska dozorčího výboru určí program činnosti a priority politiky úřadu v oblasti vyšetřování.

6. Generální ředitel může písemně pověřit jednoho nebo více zaměstnanců úřadu za podmínek a v rozsahu, který stanoví, výkonem svých funkcí podle článku 5, čl. 6 odst. 3, článku 7b a čl. 10 odst. 2.“

13) Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

Financování

Prostředky úřadu, jejichž celková výše se zapisuje do zvláštní kapitoly oddílu souhrnného rozpočtu Evropských společenství, který se týkáKomise, jsou podrobně uvedeny v příloze tohoto oddílu.

Přehled pracovních míst úřadu je uveden v příloze k plánu pracovních míst Komise.“

14) Článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14

Poradce – kontrolor

1. Generální ředitel úřadu jmenuje na návrh dozorčího výboru

poradce – kontrolora, a to na období pěti let, které není obnovitelné. Dozorčí výbor vypracuje svůj návrh podle seznamu kandidátů vybraných na základě výzvy k předkládání přihlášek.

2. Poradce – kontrolor vykonává své funkce zcela nezávisle. Při plnění svých úkolů od nikoho nežádá ani nepřijímá pokyny. V rámci úřadu vykonává jen ty úkoly, které souvisejí s dodržováním postupů.

Před rozhodnutím o uložení disciplinární sankce poradci – kontrolorovi se generální ředitel úřadu poradí s dozorčím výborem.

3. Každá osoba, jíž se vyšetřování přímo týká, může požádat poradce – kontrolora o stanovisko v souvislosti s procesními zárukami uvedenými v čl. 6 odst. 5 a v článku 7a. Poradce – kontrolor může též z vlastního podnětu vydávat stanoviska v těchto věcech.

4. Generální ředitel úřadu postupuje poradci – kontrolorovi žádost o stanovisko v případech uvedených v čl. 6 odst. 7 a v čl. 7a odst. 2 třetím pododstavci. V souvislosti s kontrolou vyšetřování může být poradci – kontrolorovi též předána jakákoli žádost generálního ředitele úřadu.

5. Poradce – kontrolor pravidelně informuje dozorčí výbor o své činnosti; dozorčímu výboru a Komisi předkládá pravidelné statistické a analytické zprávy o otázkách souvisejících s délkou vyšetřování i v otázkách souvisejících s procesními zárukami. Zprávy poradce – kontrolora se nevztahují na jednotlivě vyšetřované případy.“

15) Článek 15 se zrušuje.

16) Vkládají se nové články 15a a 15b:

„Článek 15a

Vynucovací opatření

Vynucovací opatření k uplatňování procesních záruk při správních vyšetřováních vedených úřadem, která jsou upravena v tomto nařízení, se přijímají v souladu s regulativním postupem uvedeným v čl. 15b odst. 2.

Článek 15b

Výbor

1. Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 43 nařízení Rady (ES) č. 515/97(*).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

_________________________

(*) Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1.“

Článek 2

Ustanovení čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 1073/1999, ve znění tohoto nařízení, se nepoužijí na generálního ředitele úřadu, jež zastává funkci k datu vstupu tohoto nařízení v platnost a jehož funkční období bylo obnoveno na dobu pěti let.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost […] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […]

Za Evropský parlament Za Radu

[…] […]

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. NÁZEV NÁVRHU:

Změna nařízení (ES) č. 1073/1999 a (Euratom) č. 1074/1999

2. RÁMEC ABM / ABB (řízení/sestavení rozpočtu podle činností)

Oblast politiky a související aktivity, kterých se návrh týká:

24.01 Správní výdaje v politické oblasti boje proti podvodům

24.02 Boj proti podvodům

3. ROZPOČTOVÉ LINIE

3.1. Rozpočtové linie (provozní linie a související linie na technickou a administrativní pomoc) (ex – linie B.A) včetně okruhů:

24.010600.03.01.00 Výdaje vyplývající z funkčního období členů dozorčího výboru

3.2. Doba trvání akce a finančního dopadu:

Doba neurčitá. Bez důsledků.

3.3. Rozpočtové charakteristiky (v případě potřeby doplňte řádky):

24.0106 | Nepov. | Nerozl. [13] | NE | NE | NE | č. 5 |

4. SHRNUTÍ ZDROJŮ

4.1. Finanční zdroje

4.1.1. Shrnutí položek závazků (PZ) a položek plateb (PP)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh výdajů | Oddíl č. | | Rok n | n+1 | n+2 | n+3 | n+4 | n + 5 a násl. | Celkem |

Položky závazků (PZ) | 8.1 | a | | | | | | | |

Položky plateb (PP) | | b | | | | | | | |

Administrativní výdaje jako součást referenční částky [15] | | | |

Technická a administrativní pomoc (NP) | 8.2.4 | c | | | | | | | |

Položky závazků | | a+c | | | | | | | |

Položky plateb | | b+c | | | | | | | |

Administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky [16] | | |

Lidské zdroje a související výdaje (NP) | 8.2.5 | d | 0,972 | | | | | | |

Administrativní náklady, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů, nezahrnuté do referenční částky (NP) | 8.2.6 | e | 0,200 | | | | | | |

Celkové orientační finanční náklady zásahu

Spoluúčast

Žádné

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Spolufinancující subjekt | | Rok n | n+1 | n+2 | n+3 | n+4 | n + 5 a násl. | Celkem |

…………………… | f | | | | | | | |

4.1.2. Soulad s finančním plánem

x Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem.

Návrh si vyžádá změnu plánu a úpravu příslušného okruhu finančního výhledu.

Návrh může vyžadovat použití ustanovení interinstitucionální dohody [17] (tj. nástroje pro flexibilitu nebo revizi finančního výhledu).

4.1.3. Finanční dopady na straně příjmů

x Návrh nemá žádné finanční dopady na příjmy.

Návrh má finanční dopady na příjmy s následujícím účinkem:

Žádné.

v milionech EUR (zaokrouhleno na 1 desetinné místo)

Rozpočtová linie | Příjmy | | | [Rok n] | [n+1] | [n+2] | [n+3] | [n+4] | [n+5] [18] |

(Upřesněte prosím každou dotčenou rozpočtovou linii a dochází-li k dopadu na více rozpočtových linií, přidejte příslušný počet řádků.)

4.2. Lidské zdroje – pracovníci na plný úvazek (včetně úředníků, dočasných zaměstnanců a externích pracovníků) – viz podrobnosti v bodě 8.2.1.

Roční potřeba | Rok n | n+1 | n+2 | n+3 | n+4 | n + 5 a násl. |

Celkový objem lidských zdrojů | 9 | 9 | 9 | 9 | 9 | |

5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE

Podrobné souvislosti návrhu jsou vyžadovány v důvodové zprávě. Tato část legislativního finančního výkazu by měla obsahovat následující doplňující informace:

5.1. Potřeba, která má být uspokojena v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Komise přijala návrhy na změnu nařízení (ES) č. 1073/1999 a (Euratom) č. 1074/1999 dne 10. února 2004 na základě hodnotící zprávy o činnostech úřadu z dubna 2003 a vystoupení předsedy Prodiho na půdě Evropského parlamentu v září a listopadu 2003.

Rada v závěrech ze dne 22. prosince 2003 dále zdůraznila význam dodržování předpisů týkajících se ochrany základních práv.

Účetní dvůr následně přijal zvláštní zprávu č. 1/2005 o řízení úřadu, která obsahovala řadu doporučení, včetně stanoviska č. 6/2005 k návrhům z února 2004.

Evropský parlament kromě toho zorganizoval ve dnech 12. a 13. července 2005 veřejné jednání týkající se posílení role úřadu, na němž místopředseda Kallas oznámil iniciativu. Zákonodárný orgán očekává tuto iniciativu v dohledné době.

5.2. Přidaná hodnota zásahu ze strany Společenství, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie

Cílem různých aspektů pozměněných návrhů je přinést na úrovni Společenství přidanou hodnotu ve vztahu k současné situaci, zejména:

– zavedení spolupráce mezi institucemi a dozorčím výborem (článek 11a)

– jmenování poradce – kontrolora (článek 14).

Soulad s finančním nařízením (zejména s článkem 13).

5.3. Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM

5.4. Způsob provádění (orientační)

Uveďte způsob [19] realizace akce.

X Centralizované řízení

X přímo ze strany Komise

nepřímo na základě pověření pro:

výkonné agentury,

subjekty, které Společenství zřídila, uvedené v článku 185 finančního nařízení,

vnitrostátní veřejné subjekty / subjekty pověřené veřejnou službou.

Sdílené nebo decentralizované řízení

spolu s členskými státy

spolu se třetími zeměmi

Společné řízení s mezinárodními organizacemi (uveďte s kterými)

Příslušné poznámky:

6. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

6.1. Monitorovací systém

Evropský parlament a Rada vyhodnotí situaci v úřadu OLAF, a to zejména z hlediska budoucích zpráv.

6.2. Hodnocení

6.2.1. Hodnocení předem (ex-ante)

6.2.2. Opatření přijatá po průběžném / následném hodnocení (ex post) (na základě podobných zkušeností z minulosti)

Viz bod 5.1.

6.2.3. Podmínky a periodicita budoucího hodnocení

Poradce—kontrolor bude kromě plnění povinností, které nejsou těmito návrhy dotčeny, podávat pravidelné informace o svých činnostech dozorčímu výboru; rovněž generální ředitel úřadu pravidelně informuje dozorčí výbor o vyšetřovacích činnostech úřadu.

7. OPATŘENÍ PROTI PODVODŮM

Uplatňování v souladu s novým finančním nařízením.

Použití nařízení (ES) č. 1073/1999.

8. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH

8.1. Cíle návrhu z hlediska jejich finanční náročnosti

Položky závazků v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

8.2. Administrativní výdaje

Potřeby pracovních míst a správní potřeby budou pokryty ze zdrojů dotace přidělené řídícímu generálnímu ředitelství v rámci ročního příspěvku.

8.2.1. Počet a druh lidských zdrojů

Pracovní místa | | Zaměstnanci využití k řízení akce ze stávajících a/nebo dodatečných zdrojů (počet pracovních míst/plných pracovních úvazků) |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci [21]9 (XX 01 01) | A*/AD | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | |

| B*, C*/AST | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | |

Zaměstnanci financovaní [22]10 podle čl. XX 01 02 | | | | | | |

Ostatní zaměstnanci financovaní [23]11 podle čl. XX 01 04/05 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | |

CELKEM | 9 | 9 | 9 | 9 | 9 | |

8 pracovních míst, které jsou v současné době přidělené dozorčímu výboru (3 A, 2 C, 3A.T) + 1 pomocný zaměstnanec.

8.2.2. Popis úkolů, které vyplývají z akce

V tomto stádiu se neplánuje určení dodatečných zdrojů pro plnění úkolů poradce – kontrolora.

8.2.3. Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa)

(V případě více zdrojů uveďte vždy počet pracovních míst podle původu)

X Pracovní místa vyčleněná v současnosti na řízení programu, který má být nahrazen nebo prodloužen

Pracovní místa předběžně vyčleněná v rámci procesu RSP / PNR na rok n

Pracovní místa, o něž je třeba požádat v příštím procesu RSP / PNR

Pracovní místa, jež mají být obsazena převedením stávajících zdrojů v rámci řídícího útvaru (interní přeobsazování)

Pracovní místa požadovaná pro rok n, avšak neplánovaná v procesu RSP / PNR dotyčného roku

8.2.4. Další administrativní výdaje zahrnuté v referenční částce (XX 01 04/05 – Výdaje na správu a řízení)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

1. 1 Technická a administrativní pomoc (včetně souvisejících personálních nákladů) | | | | | | | |

8.2.5. Finanční náklady na lidské zdroje a související náklady nezahrnuté v referenční částce

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci (XX 01 01) | 0,864 | | | | | |

Zaměstnanci financovaní podle čl. XX 01 02 (pomocní pracovníci, přidělení národní odborníci, smluvní zaměstnanci, atd.)(upřesněte rozpočtovou linii) | 0,108 | | | | | |

Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,972 | | | | | |

Výpočet – Úředníci a dočasní zaměstnanci

Případně by měl být uveden odkaz na bod 8.2.1.

9 x 108 000 = 972 000

Výpočet – Zaměstnanci financovaní podle článku XX 01 02

Případně by měl být uveden odkaz na bod 8.2.1.

8.2.6. Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

XX 01 02 11 02 – Schůze a konference | 0,200 | 0,200 | 0,200 | 0,200 | 0,200 | 0,200 | |

2. Ostatní výdaje na řízení celkem (XX 01 02 11) | | | | | | | |

3. Ostatní výdaje administrativního charakteru (upřesněte i s odkazem na rozpočtovou linii) | | | | | | | |

Administrativní výdaje celkem, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | | | | | | | |

8.2.6 Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky

Výpočet výdajů na jednání dozorčího výboru: 10 x 20 000 = 200 000

[1] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[2] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 8.

[3] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 20.

[4] KOM(2003) 154 v konečném znění.

[5] Usnesení o vyhodnocení činností Úřadu pro boj proti podvodům ze dne 4. listopadu 2003; KOM(2003) 154 – 2002/2237 (INI). Usnesení ze dne 29. ledna 2004 o opatřeních, která Komise přijme, aby vyhověla připomínkám souvisejícím s rozhodnutím o udělení absolutoria za rok 2001; KOM(2003) 651 – C5-0536/2003 –2003/2200 (DEC).

[6] KOM (2004) 103 a 104.

[7] Zvláštní zpráva č. 1/2005 (Úř. věst. C 202, 18.8.2005, s. 1) schválená Radou v jejích závěrech ze dne 8. listopadu 2005.

[8] Stanovisko 6/2005; Úř. věst. C 202, 18.8.2005, s. 33.

[9] Úř. věst. C [...], [...], s. [...].

[10] Úř. věst. C [...], [...], s. [...].

[11] Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[12] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[13] Nerozlišené položky, dále jen „NP“.

[14] Výdaje, které nespadají pod kapitolu xx 01 příslušné hlavy xx.

[15] Výdaje v rámci článku xx 01 04 hlavy xx.

[16] Výdaje v rámci kapitoly xx 01 kromě článků xx 01 04 nebo xx 01 05.

[17] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[18] V případě potřeby, např. potrvá-li akce déle než 6 let, je třeba doplnit další sloupce.

[19] Zvolíte-li více než jeden způsob, uveďte další podrobnosti v části „příslušné poznámky“ tohoto bodu.

[20] 8 Jak je popsáno v bodě 5.3.

[21] 9 Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[22] 10 Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[23] 11 Tyto náklady jsou zahrnuty do referenční částky.

[24] 12 Měl by být uveden odkaz na konkrétní legislativní finanční výkaz dotyčných výkonných agentur.

[25] 13 Uveďte přesně druh výboru a skupinu, do níž náleží.

--------------------------------------------------

Informace

Postup

Vztah mezi dokumenty

Text

52006PC0244

Název a odkaz

Text

Data

Třídění