[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 8.6.2006

KOM(2006) 276 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉ RADĚ

Další kroky k vytvoření Evropského technologického institutu

Shrnutí

V návaznosti na první sdělení o Evropském technologickém institutu přijaté dne 22. února 2006 Evropská rada v březnu 2006 uznala, že Evropský technologický institut bude významným krokem k vyplnění stávající mezery mezi vysokým školstvím, výzkumem a inovacemi, a vyzvala Komisi, aby do poloviny června 2006 předložila návrh dalších kroků, které je třeba podniknout.

Po zasedání Evropské rady Komise tuto myšlenku dále rozvíjela a zahájila rozsáhlé konzultace s členskými státy a evropskými zúčastněnými stranami. V průběhu tohoto konzultačního procesu různé zúčastněné strany upozornily na možnost záměny názvu budoucího institutu se současnými organizacemi a na potřebu definitivně zdůraznit jeho inovační charakter. Komise prozatím ponechala název ETI, ale k této otázce se vrátí ve svém konečném návrhu. Dále vyplynulo, že panuje všeobecná shoda ohledně kontextové analýzy Komise týkající se nedostatků a potřeb i v otázce, že chceme-li využít potenciál Evropy v trojúhelníku znalostí, který tvoří vzdělávání, výzkum a inovace, a zlepšit tak konkurenceschopnost Evropy, musíme o to usilovat společně. ETI by měl být chápán jako součást integrované strategie pro mobilizaci vzdělávání, výzkumu a inovací za účelem splnění lisabonských cílů. V této souvislosti by ETI neměl být pouze novým subjektem v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací, ale měl by sloužit jako referenční model ztělesňující trojúhelník znalostí na evropské úrovni.

Během konzultací vyšla najevo řada konkrétních otázek, kterými se zabývá toto sdělení. Tyto otázky se týkají navrhované struktury a fungování ETI, povahy a úlohy správní rady, fungování znalostních společenství, postavení zaměstnanců ETI a jejich vztahu k domovským institucím, pobídek podněcujících partnery k účasti na ETI, úlohy podnikatelského světa, akademických titulů, které by ETI mohl udělovat, a jeho vztahu k současným a budoucím iniciativám EU.

Toto sdělení nepřináší konečná řešení. Poskytuje další informace o aspektech návrhu a případně uvádí návrhy na řešení některých otázek. Upřesňováním toho, co upřesnit lze, a současným stanovením oblastí, ve kterých musí přístup zůstat otevřený, se sdělení snaží podpořit v nadcházejících měsících cílenější konzultace s členskými státy a zúčastněnými stranami. Komise zahájila komplexní hodnocení dopadu, které bude dokončeno na podzim.

Jako evropská organizace schopná podporovat excelenci, přilákat talenty z celého světa a poskytnout studentům, výzkumným pracovníkům a inovačním manažerům evropské pracovní prostředí bude ETI představovat evropský symbol obnoveného úsilí o vytvoření konkurenceschopné společnosti založené na znalostech.

1. Úvod

Komise se potřebě Evropského technologického institutu poprvé věnovala ve své jarní zprávě z roku 2005[1]. Evropská rada to vzala na vědomí a Komise zahájila proces úvah a konzultací, jehož výsledkem bylo sdělení o Evropském technologickém institutu[2], které bylo předloženo dne 22. února 2006.

Závěry zasedání Evropské rady z března 2006 uvádějí, že:

„Evropská rada bere na vědomí význam sdělení Komise o Evropském technologickém institutu a dále tyto myšlenky posoudí s cílem zlepšit spolu s jinými opatřeními propojení a spolupráci předních výzkumných a inovačních komunit v Evropě. Evropská rada uznává, že Evropský technologický institut – založený na špičkové síti otevřené všem členským státům – bude spolu s dalšími opatřeními, která posilují propojení a spolupráci předních výzkumných a inovačních komunit v Evropě, významným krokem směrem k vyplnění mezery mezi vysokým školstvím, výzkumem a inovacemi. Evropská rada pro výzkum by měla mít v tomto ohledu vedoucí roli. Evropská rada vyzývá Komisi, aby do poloviny června 2006 předložila návrh dalších kroků.“[3]

Po zasedání Evropské rady se Komise touto myšlenkou, a zejména otázkami, které nadnesly členské státy a zúčastněné strany, zabývala více. Uspořádala řadu konzultačních schůzek[4], aby poskytla všem stranám příležitost návrh a jeho zdůvodnění projednat a aby vyslechla jejich stanoviska. Předseda Barroso se setkal s delegací[5] z vědecké rady Evropské rady pro výzkum (ERV), která rovněž předložila své stanovisko.

V průběhu tohoto procesu konzultací vyplynulo, že panuje všeobecná shoda ohledně kontextové analýzy Komise týkající se nedostatků a potřeb i v otázce, že chceme-li využít potenciál Evropy v trojúhelníku znalostí, který tvoří vzdělávání, výzkum a inovace, a zlepšit tak konkurenceschopnost Evropy, musíme o to usilovat společně. Různé zúčastněné strany vznesly otázku názvu budoucího institutu a upozornily na možnost záměny se současnými organizacemi a na potřebu definitivně zdůraznit jeho inovační charakter. Komise o tom bude uvažovat a danému problému se bude věnovat ve svém konečném návrhu.

ETI by měl být chápán jako součást integrované strategie pro mobilizaci vzdělávání, výzkumu a inovací za účelem splnění lisabonských cílů. Finanční mechanismy, jako je například 7. rámcový program pro výzkum a rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace, poskytnou podporu výzkumu a inovacím na nejvyšší úrovni . Regionální politika EU poskytuje na rozšiřování výzkumných, inovačních a vzdělávácích kapacit v Unii značné prostředky a v nadcházejícími programovém období (2007–2013) se na tuto oblast zaměří ještě více. Komise přijala sdělení, ve kterém vyzývá k modernizaci univerzit a univerzitního výzkumu[6] a ve kterém popisuje možná řešení nedostatků ve správě, financování a roztříštěnosti vysokoškolského vzdělávání . Sdělení o podpoře podnikatelského smýšlení prostřednictvím vzdělávání a školství[7] pak zdůrazňuje, že mají-li studenti a výzkumní pracovníci své nové objevy lépe uplatnit, je nezbytné spojení podnikatelského přístupu a schopností s vynikající kvalitou vědeckých a technických oborů . Díky těmto iniciativám lze návrh na vytvoření ETI zařadit do souvislostí. ETI by neměl být pouze novým subjektem v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací, ale referenčním modelem ztělesňujícím trojúhelník znalostí na evropské úrovni.

Konzultace upozornily na řadu konkrétních otázek. První skupina otázek se týká navrhované struktury ETI: povahy a úlohy správní rady, fungování znalostních společenství, postavení zaměstnanců ETI a jejich vztahu k domovským institucím, pobídek podněcujících partnery k účasti na ETI, úlohy podnikatelského světa apod. Druhá skupina otázek se více týká vytvoření ETI v současném kontextu EU, jeho právní základny a postavení, akademických titulů, které by mohl udělovat, jeho finančních zdrojů a jeho vztahu k současným a budoucím iniciativám EU.

Na tyto základní otázky musíme odpovědět již nyní, aby se připravil prostor pro další práce týkající se definice a zřízení ETI, které by měly proběhnout na základě legislativního návrhu Komise před koncem roku 2006. Do té doby bude Komise pokračovat v konzultacích.

Toto sdělení reaguje na otázky, které byly vzneseny v rámci procesu konzultací. Poskytuje další informace o aspektech návrhu a případně navrhuje, jak dané otázky řešit. Upřesňováním toho, co upřesnit lze, a současným stanovením oblastí, ve kterých musí přístup zůstat otevřený, se sdělení snaží podpořit v nadcházejících měsících cílenější konzultace s členskými státy a zúčastněnými stranami , které by myšlence ETI a základnímu důvodu pro jeho vznik poskytly pevný opěrný bod. Toto sdělení nepřináší konečná řešení. Jedním z klíčových prvků návrhu je zajistit, aby ETI byl autonomní institucí, která si bude moci stanovit vlastní způsob fungování v souladu s obecným cílem, podle kterého se má ETI stát hybnou silou špičkového vzdělávání, výzkumu a inovací. Právní nástroj, který jej zřídí, by tudíž měl stanovit široký rámec cílů a pravidel fungování, v rámci kterých by správní rada ETI měla mít možnost definovat podrobnou organizaci a fungování institutu.

2. Struktura a správa

ETI je institucí, která stanovuje strategické vědecké úkoly potenciálního ekonomického zájmu v interdisciplinárních oblastech a vybírá a financuje znalostní společenství, jež tyto úkoly mají plnit. Znalostní společenství jsou integrovaná partnerství složená z týmů, které společně vytvořily univerzity, výzkumné organizace a průmyslové podniky a která mají v těchto oblastech vést výzkum, vzdělávání a inovace, a splnit tak cíle, které si ETI stanovil.

Jeho hlavní jádro, které by mělo být nevelkým, efektivním a provozním subjektem, by mělo mít právní subjektivitu. Mělo by mít správní radu s omezeným počtem zaměstnanců. Vlastní úkoly – tedy výzkum, inovace, výuka postgraduálních studentů – by plnila znalostní společenství. Znalostní společenství by tak bylo více než jen síť – znalostní společenství by bylo integrovaným partnerstvím, jež se dohodlo na tom, že bude plnit strategický cíl stanovený správní radou ETI.

ETI by měl tudíž být autonomním subjektem s inovačním strukturálním a funkčním modelem a silnou evropskou identitou. Měl by být subjektem: to znamená, že by měl působit v oblastech vzdělávání, výzkumu a inovací prostřednictvím lidských a fyzických zdrojů, které ve velké míře poskytnou partnerské organizace. Ty by se měly sdružovat ve znalostních společenstvích, jejichž strategické řízení by zajišťovala správní rada. Možné způsoby vytváření znalostních společenství a správní rady jsou uvedeny v následujících oddílech.

2.1. Znalostní společenství

Znalostní společenství jsou srdcem ETI. Předpokládá se, že budou mít formu partnerství mezi špičkovými týmy a univerzitními katedrami a podnikatelskými a výzkumnými odvětvími se střednědobým/dlouhodobým (10–15 let) vzdělanostním, výzkumným a inovačním programem v rozsáhlém strategickém interdisciplinárním oboru. Měla by poskytovat potřebnou kritickou masu, která bude mít vliv v celosvětovém měřítku, a spojit rozptýlenou evropskou excelenci. Jak bylo nastíněno ve sdělení ze dne 22. února 2006, první znalostní společenství by měla být určena do roku 2009.

Znalostní společenství by měla být vybírána procesem, který se realizuje přístupem jak shora dolů, tak zdola nahoru. Přístup zdola nahoru by měl fungovat v tom smyslu, že týmy a katedry z akademického, výzkumného a podnikatelského odvětví se samy spojí a vytvoří ve vybraných oborech potenciální partnerství. Správní rada by rozhodovala o kritériích pro výběr, která by zahrnovala takové prvky, jako je špičkový výzkumný, vzdělávací a inovační program ve zvolené oblasti, spojení špičkových materiálních a lidských zdrojů, mechanismy zajišťující vysokou kvalitu vzdělávacího prvku a skutečné výhody pro regiony a zainteresované obchodní partnery (zejména malé a střední podniky), včetně přenosu znalostí na trh.

Proces by měl rovněž být přístupem shora dolů – správní rada by definovala strategické interdisciplinární oblasti působení, ve kterých je zapotřebí vytvořit znalostní společenství. Tyto oblasti by měly reprezentovat dlouhodobé klíčové technologické úkoly a měl by v nich existovat potenciál pro vznik inovačních řešení a komerčních výhod s významným dopadem na konkurenceschopnost Evropy. Měly by to být oblasti, které jsou z podnikatelského hlediska zajímavé a které mají program propojující základní výzkum a sekundární aplikovaný výzkum, zejména v nových oblastech zkoumání, které vyžadují multidisciplinární přístup[8].

Správní rada by rovněž měla stanovit kritéria a postupy pro výběrová řízení a uspořádat je jako soutěžní proces. Některé pokyny ke zvláštním kritériím pro výběr znalostních společenství lze uvést v právním nástroji. Mohlo by se jednat o požadavky na spojitost s celkovými cíli a strategií ETI a na excelenci (nebo potenciál pro excelenci) demonstrovanou v rámci návrhu, jakož i opatření zajišťující pravděpodobnou kvalitu a účinnost návrhu.

Jakmile by bylo znalostní společenství vybráno, stanovilo by si v celkovém rámci daném správní radou svoji vlastní funkční strukturu. Správní rada by měla definovat míru nezávislosti a odpovědnosti znalostních společenství, která by však měla mít značnou autonomii a maximální pružnost v otázce organizace a správy vlastních zdrojů (finančních, lidských a fyzických). Jejich krátkodobé a střednědobé cíle by byly stanoveny v obecném rámci definovaném správní radou tak, aby si ETI jako celek zachoval příslušný stupeň vnitřní soudržnosti.

Záměrem je umístit inovace do středu trojúhelníku znalostí a neprovádět obvyklý převod technologií „na konci procesu“. Aby se toho dosáhlo, je zapotřebí integrovat podnikatelskou odbornost do všech aspektů výzkumu a vzdělávání. Podniky mohou do výzkumu a vzdělávání přispívat přímo pomocí špičkových výzkumných pracovníků a metod řízení. Učební programy by mohly obsahovat inovační řídicí moduly a kurzy podnikání. Díky tomu by si absolventi a výzkumní pracovníci osvojili podnikatelské smýšlení a dovednosti potřebné pro přenos znalostí a zakládání nových podniků tak, aby mohli plně využít inovační potenciál svého výzkumu. Dále se mohou podniky zapojit do výuky a zajišťovat stáže.

2.2. Správní rada

ETI by měla řídit správní rada, které by byly nápomocny její vlastní administrativními útvary, které by se zaměřovaly výhradně na určité nezbytné prvky (například sekretariát, právní a finanční útvar atd.). Správní rada by měla definovat celkovou politiku a strategický program ETI, identifikovat hlavní tematické oblasti, v jejichž rámci by měl ETI pracovat, a vybírat, vytvářet, sledovat a hodnotit znalostní společenství. Měla by stanovit obecná pravidla ETI a zajistit koordinaci mezi různými znalostními společenstvími. Měla by rozhodovat o celkovém rozpočtu ETI a přidělovat prostředky znalostním společenstvím na základě pokroku zjištěného při jejich monitorování a hodnocení.

Složení správní rady musí zajišťovat:

- excelenci a nezávislost ETI;

- odpovědnost vůči poskytovatelům finančních prostředků a celé společnosti;

- příslušné schopnosti v oblasti vědy a řízení podniků;

- řádný dialog a mechanismy zpětné vazby s různými zúčastněnými subjekty;

Správní rada by měla mít omezený počet členů, kteří by ve vyváženém poměru zastupovali vědecký a podnikatelský sektor. Členové by byli jmenováni „ ad personam “ a neměli by žádnou reprezentativní funkci. V rozhodovacím procesu by radě mohly pomáhat externí poradenské výbory.

Taktéž bude důležité, aby správní rada vedla strukturovaný dialog s partnerskými organizacemi znalostních společenství; ty se v určitém smyslu podílí na fungování a bude nezbytné je ujistit, že ve významných strategických rozhodnutích budou jejich názory vyslyšeny.

Proces výběru členů správní rady by měl být transparentní a měl by být založen výlučně na kritériích excelence ve vědě a v inovacích. Vhodným modelem by mohl být postup dodržovaný při jmenování Vědecké rady ERV (tj. identifikační výbor vedený uznávanou osobou).

3. Ujednání mezi ETI a znalostními společenstvími týkající se zaměstnanců

Lidské zdroje jsou jedním z hlavních úkolů ETI. Jestliže má institut naplnit své cíle týkající se excelence, musí být schopen přilákat do svých znalostních společenství nejlepší lidi a začlenit je do efektivního týmu.

V únorovém sdělení Komise navrhla, aby lidé, kteří pracují v rámci znalostních společenství – výzkumní pracovníci, lektoři, ti, kteří pracují na inovacích nebo na převodu technologií – byli do ETI vysílání a tímto institutem zaměstnáni. To vedlo k obavám, že by ETI zvýšil roztříštěnost evropského vysokoškolského vzdělávání, a dokonce by „kradl“ excelenci z míst, kde již existuje. K tomu by však docházet nemělo, a je proto třeba další vysvětlení.

Univerzity a mezinárodní vědecké organizace (a vlastně i společnosti) dnes v praxi využívají k tomu, aby si mohly udržet a odměňovat lidi, kteří pro ně pracují, různé způsoby. Tyto nástroje by měl mít v rámci vhodného obecného rámce i ETI. Sahají od přímého zaměstnání prostřednictvím vyslání (střednědobé smlouvy, na jejímž základě jednotlivec pracuje po určitou dobu v jiné instituci, a různé dohody o zaměstnání obsahující „právo na návrat“) až po volné vztahy, jako je souběžné zaměstnání (kde si jednotlivec ponechává své „domovské“ zaměstnání, ale technicky rovněž pracuje pro jinou „hostitelskou“ organizaci) nebo dočasný pracovní poměr (např. vědecká dovolená). Komise navrhuje, aby ETI a znalostní společenství měly k dispozici všechny tyto možnosti . Dostatečná angažovanost zaměstnanců pracujících ve znalostních společenství vůči samotnému ETI, vůči jeho identitě a jeho průběžnému úspěchu musí být zajištěna ve fázi výběrového řízení. Rovněž bude důležitý společný rámec stanovující podmínky zaměstnání (např. takové záležitosti, jako je odměňování, pracovní podmínky, práva k duševnímu vlastnictví atd.). V rámci těchto podmínek by si měla znalostní společenství lidské zdroje organizovat dle vlastního uvážení.

4. Tituly

ETI by měl mít možnost udělovat tituly a diplomy. Byly by viditelným projevem značky ETI a pobídkou pro přilákání studentů a výzkumných pracovníků k účasti na jeho programech. ETI musí přitahovat nejlepší mozky z celého světa. Udělování kvalitních titulů by posílilo jeho identitu a pomohlo mu, aby se stal uznávaným a fungoval jako model pro prosazování změn v evropském vysokoškolském vzdělávání.

Udělování titulů by mělo být upraveno v právním nástroji, který by po správní radě měl také požadovat, aby zavedla postupy zaručující kvalitu kurzů, které těmto titulům předcházejí. Základ by mohly tvořit modely používané v členských státech v souvislosti s boloňským procesem. Členské státy by na základě toho měly tyto tituly uznávat. Uznávání titulů ETI ze strany členských státy bude signálem, že v oblasti titulů se již překonaly bariéry, které stále představují hlavní překážku bránící mobilitě a vytvoření znalostní Evropy. Uznávanost titulů rovněž upevní postavení, viditelnost a přitažlivost ETI jak uvnitř EU, tak i mimo ni a usnadní mobilitu studentů.

5. Výhody účasti

Dalším hlavní otázkou, která se řešila v rámci konzultací, byly přínosy a výhody účasti ve znalostním společenství – proč by měly univerzita, výzkumné středisko nebo podnik sdílet své duševní (a samozřejmě i lidské) zdroje se znalostním společenstvím? Co by mělo motivovat region k tomu, aby přispíval k práci ETI a poskytoval mu například prostory a budovy nebo výzkumná zařízení?

Výhody se budou lišit podle situace. Následující příklady ukazují, jaké druhy mohou z účasti plynout:

- u běžné univerzity, která se intenzivně věnuje výzkumu, by hlavní výhodou byly větší možnosti rychleji pokročit s prací, o které univerzita již rozhodla, že je pro ni strategicky důležitá . ETI by věnoval finanční zdroje znalostním společenstvím; zúčastněné univerzity a výzkumná střediska by tudíž mohla dělat více a pracovat mnohem rychleji, než jak by bylo možné bez těchto dalších zdrojů. Úzké partnerství se znalostním společenstvím a zapojení podniků by umožnily účinněji sdílet znalosti a využívat je v rámci inovací . Spojení těchto dvou prvků by zvýšilo úsilí i těch nejvyspělejších univerzit a společností a zajistilo by, aby proces poskytoval výhody všem partnerům;

- u univerzit, jejichž excelence je zaměřena mnohem konkrétněji, jako jsou například regionální nebo inovačně zaměřené univerzity, by rovněž platily výše uvedené výhody. ETI by mohl poskytnout doplňkové finanční prostředky, se kterými by bylo možné vybudovat infrastrukturní kapacity. Kromě toho by vzdělávací činnosti ETI pomohly zvýšit přitažlivost hostitelské univerzity;

- u společností a specializovaných výzkumných středisek může být největší zájem v oblastech vyššího rizika a nejistoty . To znamená tam, kde se setkává veřejný zájem reprezentovaný ETI a komerční zájem společností. Institut by měl podporovat společnosti, aby investovaly a přímo se podílely se na výzkumu v časnějších fázích, než by jinak bylo možné, nebo aby investovaly do více spekulativních dlouhodobých oblastí. Vzdělávací činnosti znalostního společenství by rovněž těmto společnostem umožnily podílet se na vzdělávání studentů a přispět k tomu, aby studenti měli relevantnější znalosti pro zahájení profesní kariéry nebo založení vlastního podniku. Podniky by úzce spolupracovaly na přípravě programu znalostního společenství, což by jim zajistilo relevantní výsledky z výzkumu a podpořilo rozvoj nových obchodních příležitostí;

- pro malé a střední podniky v regionech, kde působí znalostní společenství, bude přínosem větší dostupnost lidského kapitálu, možnost používat technické služby poskytované ETI, možnost zakládat nové podniky, osamostatňovat podniky, příležitost pro skupinové aktivity a snadnější přístup k rizikovému kapitálu ;

- v obecnější rovině by pro potenciální účastníky v dotčené oblasti bylo zajímavé připojení k ETI a dostupnost (ve vhodnou dobu) kritické masy práv k duševnímu vlastnictví, které ETI spravuje .

6. Jiné otázky

V následujících měsících budou v průběhu přípravy právního návrhu podrobně řešeny tyto otázky.

6.1. Práva k duševnímu vlastnictví

Jestliže má ETI v průběhu doby vytvořit kritickou masu jím vlastněných a sdílených znalostí a podporovat jejich využití, bude nezbytné stanovit rámcová opatření týkající se příslušných práv k duševnímu vlastnictví. Správní rada by měla definovat globální rámec, na jehož základě by jednotlivá znalostní společenství mohla tento problém řešit. Tento rámec by mohl (například) zahrnovat otázky, jako je požadavek na vyhrazení určitých práv samotnému ETI nebo na jejich sdílení mezi partnerskými organizacemi a znalostními pracovníky, nebo by mohl stanovit, kdo by měl taková práva ve prospěch znalostního společenství a ETI vyjednat atd. Do právního nástroje bude třeba zahrnou příslušná ustanovení.

6.2. Právní základ

Smlouva o EU poskytuje celou řadu ustanovení, na jejichž základě by bylo možné ETI vytvořit (ustanovení o vzdělávání, výzkumu a konkurenceschopnosti). Komise v současné době uvažuje o tom, který právní nástroj by byl nejvhodnější.

6.3. Finance

Příští rok na podzim bude v rámci posouzení dopadu provedena hloubková finanční analýza. Součástí této analýzy bude upřesnění hierarchie, finanční správy a otázek kontroly v souvislosti s odpovědností vůči správní radě ETI. Je zde zapotřebí zdůraznit některé další prvky:

- ETI, který má být vlajkovou lodí špičkového vzdělávání, výzkumu a inovací, bude na zahájení činnosti a provoz potřebovat značné množství veřejných finančních prostředků, ačkoli se dá předpokládat, že jak se bude vyvíjet, bude získávat více soukromých prostředků. Úzký dlouhodobý vztah s podniky, který by měl institut navazovat ve všech činnostech, by měl být pro soukromý sektor podnětem k poskytování financí, ale je pravděpodobné, že pro dlouhodobý rozvoj koncentrace duševního kapitálu zůstanou rozhodujícím faktorem veřejné finanční prostředky.

- Komise předpokládá, že ETI postupně poroste. To znamená, že finanční prostředky by byly potřeba zejména na konci období 2007–2013 a v dalších letech a postupně by rostly.

- Soukromé financování je hlavním bodem koncepce ETI. Je proto třeba podporovat ETI k tomu, aby vytvořil nástroj, např. nadaci, který by mu umožnil získávat finanční prostředky.

- V průběhu doby by se zvyšující podíl příjmů ETI měl získávat prostřednictvím výnosů ze smluv na výzkumné a vzdělávací činnosti.

7. Celosvětová přitažlivost

Jedním z cílů ETI je přilákat studenty a výzkumné pracovníky z celého světa. Pouze bude-li mít světové renomé, přiláká studenty a výzkumné pracovníky z celé Evropy a bude působit jako vlajková loď změn. Zkušenosti rovněž ukazují, že instituce s mezinárodní pověstí mohou přilákat významnou část studentů a výzkumných pracovníků ze zemí mimo EU. To by představovalo jak měřítko úspěchu, tak příležitost pro EU těžit z dovedností, které s sebou přinášejí občané ze zemí mimo EU – velmi podobně, jak to udělaly USA. ETI by si však měl být vědom toho, že musí zabránit odlivu mozků z méně rozvinutých zemí a že musí místo toho příslušnými vazbami výzkum a inovace ve třetích zemích podporovat.

To, aby byl ETI zajímavý pro studenty a výzkumné pracovníky ze zemí mimo EU ve všech fázích jejich kariéry, by zajišťovaly dva hlavní prvky. Prvním je akademická důvěryhodnost vzdělávacích programů, titulů a výzkumných programů. Mezinárodní uznávanost jeho diplomů, kvalita výzkumu, výsledky a vyvinuté inovace by byly hlavními prvky pro přilákání studentů a výzkumných pracovníků ze zahraničí. Druhým prvkem je snadnost přijímání zahraničních absolventů magisterských oborů nebo doktorandů a výzkumných pracovníků v ETI a jednoduché postupy, na jejichž základě by ETI zaměstnával občany třetích zemí ve znalostních společenstvích. Zrychlený a zjednodušený vnitrostátní postup pro přijímání a pro vydávání víz studentům a výzkumným pracovníkům ze zemí mimo EU byl již dohodnut[9] a měl by být urychleně proveden do vnitrostátních právních předpisů. Rovněž je možné, že budou třeba zvláštní dohody o vízech. Poskytování finanční podpory studentům a výzkumným pracovníkům ze zemí mimo EU by posílilo celosvětovou přitažlivost ETI. Správní rada ETI by měla zvážit otázku stipendií a výzkumných grantů pro vynikající zahraniční studenty a výzkumné pracovníky. Kritériem pro ETI by jako vždy měla být excelence výsledku.

8. Instituce podporující jiné instituce a akce: vztah s jinými vzdělávacími, výzkumnými a inovačními činnostmi v EU

Jak již bylo uvedeno v předchozím sdělení, vytvoření ETI je součástí soustředěného úsilí o posílení kapacit v odvětvích výzkumu, vzdělávání a inovací směrem k lisabonským cílům. Bude tudíž doplňovat jiné akce, jejichž cílem je vytvořit příznivé prostředí pro výzkum, vzdělávání a inovace. V tomto prostředí, které bude nakloněno inovacím, by se ETI měl stát hlavním nástrojem.

Na rozdíl od jiných iniciativ Společenství se předpokládá, že ETI bude trvalý subjekt, znalostní subjekt, a nikoli mechanismus financování . Bude zahrnovat všechny tři prvky trojúhelníku znalostí a bude uplatňovat praktický přístup umožňující tyto prvky uvést v soulad. Zejména bude podporovat strategický výzkum orientovaný na řešení problémů a odbornou přípravu absolventů v oblastech, které jsou z hlediska obchodu a průmyslu zajímavé.

Na úrovni politiky by měla správní rada navázat strukturovaný dialog s Evropskou radou pro výzkum. Stejně tak by mohla učinit i s ostatními iniciativami EU, jako jsou například evropské technologické platformy, společné technologické iniciativy nebo sítě excelence, aby mohla svou vést politiku, která by byla s těmito iniciativami slučitelná a ve vzájemném vztahu.

Na provozní úrovni je třeba, aby byla partnerství podporována všech fázích (od přípravy žádostí o zařazení mezi znalostní společenství a definice cílů až po jejich realizaci v případě, že budou partnerství vybrána) tak, aby navázala spolupráci se stávajícími projekty a využila jejich výstupy a osvědčené postupy.

9. Další kroky

Tento dokument reaguje na žádost jarního zasedání Evropské rady. Při jeho přípravě Komise zohledňovala stanoviska zúčastněných subjektů a členských států.

K dalším krokům patří dokončení posouzení dopadu, které právě probíhá, a příprava návrhu právního nástroje o zřízení ETI, který by měl být přijat na podzim letošního roku. V mezidobí se bude Komise snažit vyjasnit zde nastíněné problémy a upřesnit, v jakém rozsahu mají být některé podrobnosti stanoveny v právním nástroji, nebo zda o nich má rozhodnout budoucí správní rada. Proto Komise v nadcházejících měsících nadále povede s členskými státy a zúčastněnými subjekty rozsáhlé konzultace.

10. Závěr

Kontextová analýza Komise poukazuje na tři hlavní nedostatky. Zaprvé se jedná o roztříštěnost znalostních odvětví EU v porovnání se situací v USA a s jinými novými celosvětovými konkurenty. Zadruhé je třeba poskytovat nové referenční modely založené na excelenci, které by byly inspirací a motorem dlouhodobých změn ve stávajících organizacích, a zatřetí se jedná o potřebu integrovat podnikatelský a inovační rozměr do výzkumu a vzdělávání a řešit mezery v oblasti inovací.

ETI by měl pomoci při řešení těchto tří problémů. Doplňuje jiné iniciativy EU, které se zaměřují na zaplnění mezery v inovacích a mezi něž například patří 7. rámcový program a zejména ERV, evropské technologické platformy a společné technologické iniciativy, program celoživotního vzdělávání, program pro konkurenceschopnost a inovace, program pro modernizaci univerzit a podpora podnikatelského smýšlení. ETI nebude jen přímým aktérem ve vzdělávání, výzkumu a inovacích, bude mít rovněž úlohu referenčního modelu a organizační formy, která je otevřena hospodářské soutěži, jež bude prostřednictvím konkrétního příkladu jiného způsobu práce stimulovat ke změnám.

Jako evropská organizace schopná podporovat excelenci, přilákat talenty z celého světa a poskytnout studentům, výzkumným pracovníkům a inovačním manažerům evropské pracovní prostředí bude ETI evropským symbolem obnoveného úsilí o vytvoření konkurenceschopné společnosti založené na znalostech .

[1] KOM(2005)24, Společně k růstu a zaměstnanosti – Nový začátek lisabonské strategie, odstavec 3.3.2.

[2] KOM(2006)77, Provádění obnoveného partnerství pro růst a zaměstnanost – Vlajková loď znalostí: Evropský technologický institut.

[3] Závěry předsednictví, odstavec 25.

[4] Dvě konzultační schůzky se zástupci členských států konané dne 24. dubna a 17. května 2006; dvě konzultační schůzky s přibližně 40 evropskými sdruženími a organizacemi zastupujícími různé zúčastněné strany (univerzity, studenty, výzkum, podniky, regiony) konané dne 25. dubna a 18. května.

[5] Dne 3. května 2006.

[6] KOM(2006)208, Plnění programu modernizace pro univerzity – vzdělávání, výzkum a inovace.

[7] KOM(2006)33, Plnění lisabonského programu Společenství: Podpora podnikatelského smýšlení prostřednictvím vzdělávání a školství.

[8] Jsou to například oblasti jako nanotechnologie nebo zelená energie.

[9] Směrnice o zvláštním postupu při přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu (směrnice 2005/71/ES, 12. října 2005) a dvě doporučení o vízech pro krátkodobý pobyt a o přijímání výzkumných pracovníků z třetích zemí, kteří cestující v rámci Společenství za účelem provádění vědeckého výzkumu (doporučení 2005/761/ES a 2005/762/ES), byla zveřejněna v Úř. věst. L 289 ze dne 3. listopadu 2005.