[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 16.5.2006

KOM(2006) 203 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU

o uplatňování rozhodnutí Rady č. 2001/470/ES o zřízení Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci {SEC(2006) 579}

1. SOUVISLOSTI

Tato zpráva Komise byla sestavena na základě článku 19 rozhodnutí Rady č. 2001/470/ES ze dne 28. května 2001 (dále jen „rozhodnutí“) o zřízení Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci [1] (dále jen „soudní síť“). Do studie o fungování soudní sítě, která byla vypracována na zakázku Komise, lze nahlížet na internetu.[2]. Součástí zprávy je příloha obsahující údaje o fungování soudní sítě.

Vídeňský akční plán z prosince 1998[3] požadoval vytvoření soudní sítě pro věci občanské podle vzoru sítě pro věci trestní, zatímco na Evropské radě v Tampere bylo požadováno, aby Komise vytvořila „snadno dostupný informační systém, jehož údržba a aktualizace by byla zajišťována sítí příslušných vnitrostátních orgánů“.

Komise rozhodla o spojení obou pověření do jedné iniciativy. Rozhodnutí Rady o zřízení evropské soudní sítě, které bylo přijato necelý rok po předložení příslušného návrhu Komise, nabylo platnosti dnem 1. prosince 2002.

2. CHARAKTERISTIKA A ZPůSOB FUNGOVÁNÍ SOUDNÍ SÍTě

2.1. Kontaktní místa soudní sítě

Tato soudní síť se v říjnu 2005 skládala z celkem 424 členů/členských jednotek, které spadaly do čtyř kategorií:

a) kontaktní místa (93 členských jednotek);

b) ústřední orgány určené právními akty společenství a mezinárodními dohodami (159 členských jednotek);

c) kontaktní soudci (13 členů) ;

d) veškeré další soudní či správní orgány příslušné pro oblast justiční spolupráce (159 členských jednotek).

V roce 2003 a v roce 2005 byly v členských státech distribuovány informační brožury vydané Komisí, které obsahovaly potřebné údaje o spojení na kontaktní místa. Účinnost distribuce těchto brožur příslušným soudním orgánům však byla v různých členských státech různá.

V rozhodnutí se stanoví, že má každý členský stát přinejmenším jedno kontaktní místo. Je mu však umožněno určit více kontaktních míst, ale jejich počet je omezen určitým maximem.

Pro 24 členských států bylo určeno 93 kontaktních míst; na každý členský stát tak v průměru připadalo 3,8 kontaktního místa. Ve většině členských států bylo určeno od 2 do 5 kontaktních míst; vyšší počet je jich pouze v Řecku (9) a v Německu (17). Je-li v určitém členském státě určeno více kontaktních míst, má tento členský stát povinnost vytvořit mechanismy pro koordinaci jejich činnosti.

Všechna kontaktní místa jsou vybavena moderními komunikačními prostředky, ale jejich osobní vybavení postačuje jen v několika málo případech. Pouze několik kontaktních míst využívá intranet soudních orgánů, anebo si vytvořilo vlastní vnitrostátní internetové stránky. Kontaktní místa nemívají z různých důvodů, které často souvisí s organizací správy soudnictví, možnost komunikovat přímo se soudci.

Méně než deset členských států vytvořilo vnitrostátní sítě výběrem jejích účastníků podle čl. 2 odst. 1 písm. d). Komise konstatovala, že předávání informací soudům a zapojení okresních a krajských státních zastupitelství do činnosti soudní sítě bylo nejlepší ve státech, v nichž již byly vytvořeny odpovídající vnitrostátní sítě.

V případě některých kontaktních míst dochází ke kumulaci funkcí, a to buď s funkcemi výše uvedených ústředních orgánů (tak tomu bylo přinejmenším u osmi instancí z celkového počtu dvaceti čtyř), anebo jiných orgánů v oblasti státní správy soudů, což vede zároveň k tomu, že tyto orgány zastupují svůj členský stát na jednání pracovních skupin Rady. Určitá kontaktní místa tudíž slouží potřebám soudní sítě pouze zčásti a v některých případech jen ve velmi omezené míře. Navíc takováto kontaktní místa neoprávněně využívají nutnou podporu poskytovanou orgány dalších příslušných ministerstev.

Hodnocení chodu soudní sítě, jehož provedení bylo zadáno Komisí a na němž se významně podíleli členové sítě, ukázalo, že účinnost soudní sítě při plnění jejích úkolů značně trpí omezenou kapacitou kontaktních míst k provádění jejich zadání a že tato kapacita musí být posílena.

2.2. Schůze členů sítě

Komise zajišťuje organizaci, předsednictví a sekretariát schůzí.

V roce 2002 zorganizovala Komise tři přípravné schůze, aby bylo možno uvést soudní síť do provozu již k datu nabytí platnosti rozhodnutí Rady, to znamená ke dni 2. prosince 2002. To pak umožnilo konat první schůzi soudní sítě již dne 4. prosince 2002.

Podle tohoto rozhodnutí se mají schůze kontaktních míst konat alespoň jedenkrát za půl roku. V letech 2003 a 2004 byly konány čtyři schůze ročně a v roce 2005 se konalo pět schůzí. V období od 11. února 2003 do 15. listopadu 2005 se konalo celkem 14 schůzí kontaktních míst.

Účast na schůzích se ustálila na střední hodnotě – v průměru byli na osmi schůzích kontaktních míst, jež byly konány v období od června 2004 do září 2005, zastoupeni dva ze čtyř možných zástupců.

První z výročních schůzí, jichž se mohou zúčastnit všichni členové, se konala v prosinci 2002 a byla částečně věnována vytvoření soudní sítě. Druhá výroční schůze, která se konala ve dnech 15. a 16. ledna 2004, byla věnována bilanci prvního roku spolupráce v rámci soudní sítě. Třetí výroční schůze členů soudní sítě se vůbec poprvé konala v jednom z členských států z jeho iniciativy: na pozvání Nejvyšší rady španělských soudních orgánů se její zástupci sešli ve dnech 13. a 14. prosince 2004 v Madridu. Tato schůze umožnila uspořádání další diskuse u kulatého stolu zaměřené na to, jak zlepšit fungování sítě.

Z iniciativy útvarů Komise a v souladu s těmito úvahami vypracovali zástupci soudní sítě přítomní na této schůzi v roce 2004 pokyny nazvané „Lignes directrices sur le fonctionnement du réseau judiciaire européen en matière civile et commerciale “ (Pokyny k fungování evropské soudní sítě pro občanskoprávní a obchodní záležitosti) obsahující požadavek, aby členské státy vybavily soudní síť dostatečnými zdroji k účinnému plnění jejích úkolů. Britské předsednictví vyhovělo žádosti Komise, jež tlumočila příslušné přání účastníků sítě, a v rámci neformální schůzky ministrů spravedlnosti, která se konala v září 2005 v Newcastlu, uspořádalo diskusi o úloze soudní sítě ve veřejné správě.

2.3. Komunikace v rámci soudní sítě

Členové soudní sítě mají k dispozici bezpečný systém vzájemné výměny informací, a sice intranet „CIRCA“, který je spravován Komisí.

Bylo rozhodnuto, aby kontaktní místa sdělovala Komisi údaje o výměně uskutečňované v rámci justiční spolupráce. V období let 2003 až 2004 zaregistrovala Komise 363 požadavky na soudní spolupráci, k jejichž vyřízení byla využita soudní síť. Tyto požadavky se týkaly 7 dožádaných a 15 dožadujících zemí, ale většina zahrnula jen 3 až 4 členské státy (70 % případů se týkalo jen 2 zemí). Uvedená čísla svědčí o prozatím nízkém objemu výměny v rámci sítě.

V červnu 2005 poskytla Komise kontaktním místům snadno použitelný informační nástroj: databázi online nazvanou „ Registre “ (rejstřík). Ke dni 1. listopadu 2005 však tento rejstřík použilo pouze 8 členských států a nebylo zaregistrováno více než 115 nových případů.

2.4. Internetová stránka soudní sítě

Tímto rozhodnutím je síti svěřena i úloha podporovat proces poskytování právních informací – zejména s cílem postupně zřídit a průběžně aktualizovat informační systém sloužící široké veřejnosti i odborníkům. Také internetová stránka byla připravena ještě před vstupem nařízení v platnost, a proto ji bylo možno zveřejnit online již v březnu 2003.

Tato internetová stránka je spravována Komisí a umístěna na evropském serveru Komise na adrese:

http://europa.eu.int/civiljustice

Komise vypracovala obecné informační stránky o evropském a mezinárodním právu k osmnácti tématům věnovaným různým právním otázkám a vytvořila obecnou strukturu informačních přehledů o jednotlivých členských státech. Schůze kontaktních míst uskutečněné v letech 2003 a 2004 byly věnovány zejména diskusím o struktuře informačních přehledů vnitrostátních právních řádů, které byly posléze vypracovány členskými státy podle jednotného vzoru.

Tato internetová stránka obsahuje pro úplnost i hypertextový odkaz na další informační nástroj vyvinutý Komisí, na evropský soudní atlas , který umožňuje snadný přístup k adresám soudů, státních zastupitelství a orgánů, které odpovídají za uplatňování různých právních nástrojů Společenství (doručování písemností, obstarávání důkazních prostředků ze zahraničí, právní pomoc atd.) v jednotlivých členských státech. Na stránce lze rovněž nalézt různé formuláře, které tvoří součást právních aktů Společenství; tyto formuláře je možné vyplňovat a odesílat online.

S pomocí soudní sítě vyvinula Komise nástroje k rozšíření okruhu uživatelů internetové stránky. Brožura „ La justice civile à portée de la main “ (Příručka občanského práva) určená široké veřejnosti byla v roce 2003 distribuována na celém území Unie v počtu více než 500 000 výtisků. Plakát vydaný v několika jazycích upozorňující na internetovou adresu soudní sítě byl v roce 2003 vyvěšen (v počtu 3865 výtisků) na veřejných místech ve všech členských státech. Uvedené pomůcky byly přeloženy do dalších jazyků a rozšířeny v nových členských státech. V rámci Evropského dne civilní justice vyhlášeného Komisí a Radou Evropy se soudní síť od roku 2003 aktivně podílela na informačních a osvětových kampaních věnovaných fungování civilního soudnictví, které byly organizovány v členských státech.

3. CÍLE SOUDNÍ SÍTě

Rozhodnutí o zřízení soudní sítě sleduje tři základní cíle:

- zlepšování a usnadňování soudní spolupráce v občanských a obchodních věcech mezi členskými státy ve všech oblastech;

- zlepšování účinné praktické aplikace právních aktů Společenství nebo platných úmluv uzavřených mezi dvěma nebo více členskými státy;

- podpora účinného přístupu občanů ke spravedlnosti.

3.1. Zlepšování soudní spolupráce

Na základě informací, které shromáždila, se Komise domnívá, že aplikace rozhodnutí obecně zlepšila a urychlila soudní spolupráci členských států. Soudní síť usnadnila spolupráci mezi soudy Unie a vytvořením systému přímých vztahů mezi kontaktními místy zkrátila dobu vyřizování žádostí o právní pomoc. Navíc se prokázalo, že síť má značný vliv na zpracování dosud nevyřízených žádostí o právní pomoc.

Vezme-li se kromě toho v úvahu probíhající harmonizaci kolizních ustanovení v Unii, měla by být soudní síť přímo povolána k tomu, aby hrála zásadní úlohu při uplatňování zákonů toho kterého členského státu soudy jiných členských států.

Vyhodnocení provozu soudní sítě však odhalilo jisté slabiny, zejména pokud se týče prostředků, jež mají jednotlivá kontaktní místa k dispozici . Ukázalo se, že účinnost sítě je při provádění jejích úkolů do značné míry závislá na doposud omezených kapacitách pro tuto činnost, jimiž trpí kontaktní místa, a že by tyto kapacity měly být posíleny.

3.2. Účinné a konkrétní uplatňování právních předpisů Společenství

K základním úkolům soudní sítě patří účinné uplatňování právních předpisů Společenství. Diskuse konané na třech výročních schůzích soudní sítě za přítomnosti odborníků z oblasti právní praxe i z akademických kruhů se soustředily na první zkušenosti s uplatňováním nařízení o doručování soudních a mimosoudních písemností [4], na koordinaci úpadkového řízení v Evropské unii [5] a na aplikaci nařízení o dokazování v členských státech [6].

Schůze kontaktních míst byly dále věnovány prodiskutování a finalizaci dvou praktických příruček vytvořených Komisí s pomocí nezávislých odborníků, které jsou určeny soudcům a ostatním odborníkům pracujícím v oblasti práva Evropské unie. Tyto příručky se týkají jednak nového nařízení „Brusel II“ o rodičovské zodpovědnosti[7] a výše uvedeného nařízení o dokazování a lze do nich nahlížet online na internetové stránce soudní sítě (příručka o rodičovské zodpovědnosti byla vydána i v tištěné podobě a distribuována jako brožura).

Ke zlepšení soudní spolupráce a účinné aplikace právních aktů společenství bude napříště zapotřebí zpřístupnit na síti informace příslušných justičních orgánů o obtížích aplikace v jednotlivých konkrétních případech; schůze kontaktních míst bude třeba zaměřit především tyto konkrétní případy, aby bylo možno nalézt optimální postupy k jejich řešení.

Síť by tudíž měla sloužit jako „permanentní diskusní fórum“ o konkrétní aplikaci acquis communautaire v civilních věcech. Úloha sítě v oblasti zprostředkování informací příslušným justičním orgánům je vskutku zásadní; stejně důležité je zajistit, aby mohly být informace o obtížích zaznamenaných při řešení konkrétních případů předávány příslušnými soudními orgány kontaktním místům. Je třeba konstatovat, že situace v těchto oblastech není ještě zcela uspokojivá.

3.3. Snazší podávání informací o civilní justici

Jedním z cílů soudní sítě bylo vypracovávat informace o soudní spolupráci v občanských a obchodních věcech a o právních řádech jednotlivých členských států a umísťovat je v informačním systému přístupném prostřednictvím internetu.

Internetová stránka soudní sítě je přístupná na internetu od března 2003; obsahuje více než 2000 stránek ve 20 jazycích Společenství věnovaných 18 tematickým okruhům, které se dotýkají každodenního života občanů i činností podniků. Tato internetová stránka zaznamenala od července do listopadu 2005 v průměru 100 000 návštěv měsíčně, což bezesporu svědčí o její úspěšnosti.

Evropské sdružení pro informace (EIA, European Information Association – http://www.eia.org.uk), udělilo internetové stránce soudní sítě cenu „ Award 2003 for excellence in European information provision (electronic sources category) “.

Veřejně přístupná webová stránka soudní sítě na Internetu byla vyhodnocena jako dobře dostupná a pohodlná pro uživatele; zpřístupňuje právní informace, které by jinak bylo možno získat jen se značnými obtížemi. Poskytované informace byly řadou příjemců hodnoceny jako kvalitní, relevantní, v podstatě ucelené a aktuální.

Řada kontaktních míst však měla potíže s dodržováním termínů při vydávání informačních přehledů v jazycích daných členských zemí, což přirozeně vedlo ke zdržením při zpřístupňování těchto přehledů na internetových stránkách. Komisi dosud nebyly dodány všechny vnitrostátní přehledy. Na druhé straně nebyla Komise schopna zajistit rychlý překlad všech stránek do dvaceti úředních jazyků Unie.

4. SPECIFICKÉ OTÁZKY UPRAVENÉ V čLÁNKU 19 ROZHODNUTÍ

4.1. Přímý přístup veřejnosti k soudní síti

Členové sítě považují obecně za předčasné, aby byl veřejnosti umožněn přímý přístup ke kontaktním místům soudní sítě, dokud nebudou v podstatné míře rozšířeny zdroje poskytnuté členskými státy .

Některá kontaktní místa soudní sítě však již odpovídají na určité dotazy z řad veřejnosti. Určité postupné zpřístupňování soudní sítě veřejnosti se jeví jako potřebné pro konkrétní zintenzivnění jejího přístupu ke spravedlnosti.

Bylo by vhodné prozkoumat modality přímého přístupu veřejnosti ke kontaktním místům soudní sítě prostřednictvím komunikačních prostředků online, například s využitím optimálního postupu uplatňovaného při řešení sporů na vnitřním trhu (síť SOLVIT[8]).

4.2. Přístup příslušníků právnických povolání k soudní síti

Rozhodnutí stanoví, že ke kontaktním místům budou mít přímý přístup pouze soudní a správní orgány členských států. Otázky možného přístupu dalších příslušníků svobodných právnických povolání a zapojení jejich zástupců do práce soudní sítě byly v roce 2005 předmětem široké diskuse kontaktních míst této sítě.

Byly vysloveny obavy z možného negativního dopadu takovéhoto otevření soudní sítě na omezené zdroje jejích kontaktních míst, a to i v souvislosti s etickými problémy, které vyvstávají v souvislosti s úplatou poskytovanou příslušníkům soukromně provozovaných právnických povolání jejich klienty poté, co tito právníci obdrželi bezplatné informace od kontaktních míst. Naopak bylo doporučeno provádět akce pro příslušníky těchto povolání, jimiž by byli informováni o existenci sítě a možnostech její intervence, o rozvoji výměny informací (vzájemná porada, pozvání na výroční schůzi soudní sítě atd.) i o podpoře užívání internetové stránky soudní sítě příslušníky svobodných právnických povolání.

Členové soudní sítě se naopak vyjádřili pro otevření soudní sítě pro příslušníky svobodných právnických povolání například tak, že by byl přímý přístup ke kontaktním místům sítě umožněn organizacím, které zastupují zájmy těchto právnických profesí. Komise vskutku zjistila, že určitá kontaktní místa již příslušným profesním sdružením odpovídají na určité žádosti o informace, přičemž jeden z členských států (Česká republika) již dokonce na základě čl. 2 odst. 1 písm. d) rozhodnutí stanovil, že jedno z těchto sdružení, a sice Česká advokátní komora, je členem soudní sítě. Některé členské státy rovněž určitými právními akty stanovily, že ústředními orgány (a tudíž členy soudní sítě) jsou jejich vnitrostátní komory soudních exekutorů nebo notářské komory.

Jelikož se vedení civilního procesu nachází z velké části v rukou stran, hrají svobodná právnická povolání vpravdě rozhodující úlohu v justiční spolupráci v občanských věcech v Evropské unii, což bude platit ještě ve větší míře po zamýšleném přijetí určitých nových právních aktů Společenství, například nařízení o vytvoření evropského platebního rozkazu nebo nařízení o řešení „drobných sporů“.

Komise proto zastává názor, že postupné otevírání soudní sítě příslušníkům svobodných právnických povolání by pro tuto síť znamenalo podstatnou výhodu při plnění jejích úkolů v rámci evropského prostoru spravedlnosti. Navíc by se mělo uvažovat o možných formách spolufinancování činností soudní sítě příslušníky těchto právnických povolání.

4.3. Synergický účinek ve spojení se sítí Evropských spotřebitelských středisek („ECC-Net“)

Ustanovení článku 19 rozhodnutí stanoví, že se zpráva zabývá otázkou synergií s evropskou sítí pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů (EEJ.NET). Síť ECC-Net („European Consumer Centres“ – Evropská spotřebitelská střediska) byla vytvořena počátkem roku 2005; vznikla sloučením někdejších součástí sítě „ Euroguichets “, která poskytovala informace a pomoc v případě přeshraničních spotřebitelských problémů, a Evropské mimosoudní sítě („ European Extra-Judicial Network “ – EEJ.NET). Síť EEJ-NET byla přímo přístupná veřejnosti a zabývala se konkrétním vyřizováním stížností spotřebitelů mimosoudní cestou, a sice tím, že jim umožňovala přístup k systémům mimosoudního řešení sporů fungujícím v jiných členských státech. Vytvoření sítě ECC-Net se soustředí na zjednodušení situace tím, že spotřebitelům umožní získat informace a pomoc přímo od jednotlivých kontaktních míst v libovolném členském státě[9].

V roce 2004 byly z iniciativy několika kontaktních míst navázány kontakty mezi soudní sítí a starou sítí EEJ-NET, a to na úrovni Společenství i na úrovni jednotlivých členských států.

Je ovšem třeba lépe využít synergický efekt obou sítí, aby se například umožnilo, že spor, který nebylo možno vyřešit v rámci sítě ECC-NET, mohl být řešen s konkrétní pomocí soudní sítě, pokud si to spotřebitel přeje, a zároveň se usnadnilo podávání soudních žalob, například v rámci užití budoucího evropského postupu v oblasti „drobných sporů“ (trivia).

4.4. Vztahy mezi různými členy sítě

Komise dále konstatuje, že byl synergický efekt mezi různými členy sítě uvnitř určitého členského státu pociťován jako slabý. V této souvislosti byla zevrubně probírána otázka vztahů mezi jednotlivými součástmi sítě a účastníci těchto debat přednesli řadu návrhů na vytvoření synergického efektu mezi ústředními orgány navzájem, mezi těmito orgány a kontaktními místy i mezi kontaktními místy a soudci vnitrostátních soudů. Členové soudní sítě doporučili zejména určit v každém členském státě hlavní kontaktní místo pro výměnu informací v rámci sítě a v případě, že jako kontaktní místo nebyl určen soudce, měl by být jako první kontaktní místo v rámci vnitrostátního kontaktního místa určen reprezentant státního zastupitelství.

Ukázalo se, že několik členských států určilo za kontaktní místo některý z ústředních orgánů. Zásadní důvody přednesené členskými státy pro takovouto kumulaci funkcí vycházejí v podstatě ze snahy ušetřit zdroje a v některých případech z relativně malého počtu žádostí o využití soudní spolupráce. Kumulace funkcí kontaktních míst s funkcemi ústředních orgánů může vést k obtížím v členských státech. Bylo doporučeno vytvoření přesnější formulace úkolů kontaktních míst na jedné straně a ústředních orgánů na straně druhé, které jsou definovány v článcích 5 a 6 rozhodnutí, a podporovat dobré pracovní vztahy mezi kontaktními místy a ústředními orgány.

Kontaktní místa vyslovila dále přání zvýšit informovanost o činnostech soudní sítě v členských státech.

Soudní síť jakožto přednostně využívaný prostor, v němž se setkávají její členové, a v němž si mohou vyměňovat informace, přirozeným způsobem přispívá k vytváření vzájemné důvěry mezi soudci v Evropě. Navíc se tato síť nalézá v samém středu mechanismu Společenství, který slouží k usnadňování soudní spolupráce v občanských věcech, a tudíž má povinnost navazovat kontakty s jinými evropskými sítěmi organizací právníků nebo se soudci, kteří sledují tytéž cíle, například se sítí Nejvyšších rad soudnictví, evropskou Sítí kasačních soudů a Evropskou sítí pro vzdělávání právníků.

5. ZÁVěRY

Komise má za to, že soudní síť v podstatě dosáhla cílů, které jí byly stanoveny. Komise nicméně konstatuje, že soudní síť ještě zdaleka plně nerozvinula svůj celkový potenciál. Je proto nezbytné, aby soudní síť měla k dispozici prostředky potřebné k plnění úkolů, jejichž množství se bude v nadcházejících letech zvyšovat. Komise výslovně zdůrazňuje význam sítě jako zásadního nástroje k realizaci skutečného evropského prostoru práva.

Komise tudíž doporučuje dosažení následujících cílů:

1. všechna hlavní kontaktní místa musí být schopna soustředit svou činnost výlučně na práci soudní sítě; za tímto účelem je členské státy vybaví potřebnými výsadami a zdroji;

2. pokud není za kontaktní místo určen soudce, je třeba systematickým plněním úkolů podpůrného kontaktního místa pověřit některého soudce;

3. všechna kontaktní místa mají mít přístup k intranetu příslušných vnitrostátních orgánů, mají mít svou vlastní stránku na vnitrostátním webovém serveru justičních orgánů a možnost přímo komunikovat se všemi státními zastupitelstvími daného státu; a

4. v každém členském státě mají být v rámci soudů vytvořeny funkce místních korespondentů při kontaktních místech;

5. při vytváření internetových stránek soudní sítě je třeba vyvinout větší snahu o zkvalitnění jejich obsahu i jejich jazykového aspektu;

6. v každém členském státě je třeba rozvinout informační kampaň o činnostech soudní sítě a nástrojích soudní spolupráce zaměřenou na vnitrostátní justiční orgány;

7. soudní síť má pokračovat ve vytváření praktických příruček i v informačních kampaních, ale zároveň dále rozvinout svou činnost zaměřenou na prodiskutovávání jednotlivých konkrétních případů a na šíření informovanosti o optimálních postupech, které z takovýchto diskusí vyplynou;

8. v rámci soudní sítě mají být vytvořeny diskusní skupiny online;

9. kontaktní skupiny by měly být postupně zpřístupněny veřejnosti s využitím komunikačních prostředků online;

10. soudní síť by měla být v rostoucí míře otevírána i příslušníkům jiných právnických povolání, kteří se podílejí na fungování justice tak, aby měl například zástupce těchto právnických povolání v daném členském státě možnost integrálního napojení na tuto síť, anebo alespoň přístup ke kontaktnímu místu;

11. v souvislosti s předchozím doporučením by mělo být umožněno vytvářet partnerství s příslušníky těchto právnických povolání za účelem dělby nákladů, které mohou vzniknout díky otevření sítě těmto skupinám;

12. měla by být rozvíjena spolupráce mezi soudní sítí a sítí „ECC-Net“ s cílem nalézat řešení jednotlivých konkrétních případů;

13. funkce kontaktních míst a ústředních orgánů by měly být v členských státech jasně odděleny, nebo by měla být přijata taková opatření, jež by kontaktním místům umožňovala beze zbytku plnit svěřené úkoly;

14. ústřední orgány členských států by měly udržovat pravidelný styk s kontaktními místy soudní sítě a za tímto účelem stanovit minimální roční počet schůzí;

15. soudní síť by měla udržovat kontakty s ostatními evropskými sítěmi justičních orgánů a soudců a společně s nimi přispívat k vytváření a rozvíjení vzájemné důvěry.

****************

Komise navrhuje, že počínaje rokem 2006 vypracuje dvakrát ročně zprávu o činnostech soudní sítě.

[1] Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 25.

[2] http://europa.eu.int/comm/justice_home/doc_centre/civil/doc_civil_intro_en.htm

[3] Úř. věst. C 19, 23.1.1999, s. 1.

[4] NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1348/2000 ze dne 29. května 2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech Úř. věst. L 160, 30.6.2000, s. 37.

[5] Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení.

[6] Nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech

[7] Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti, kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1347/2000 tuto praktickou příručku naleznete na internetové adrese: http://europa.eu.int/comm/justice_home/ejn/parental_resp/parental_resp_ec_vdm_fr_rev.pdf

[8] SOLVIT je síť umožňující cestou online řešení problémů vyplývajících z nesprávné aplikace právních předpisů vydaných Komisí k úpravě společného trhu. V každém členském státě bylo zřízeno středisko SOLVIT, jehož úkolem je ve lhůtě deseti týdnů bezplatně vypracovat řešení těchto konkrétních problémů (http://europa.eu.int/solvit/site/index.htm)

[9] Celkový popis činností sítě ECC-Net a seznam jeho kontaktních míst je k nahlédnutí na internetové adrese http://europa.eu.int/comm/consumers/redress/ecc_network/index_en.htm