20.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 326/1

Usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o zřízení sítě pro legislativní spolupráci ministerstev spravedlnosti Evropské unie

(2008/C 326/01)

RADA EVROPSKÉ UNIE A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ ZASEDAJÍCÍ V RADĚ,

vzhledem k těmto důvodům:

1)

Znalost právních předpisů jiných členských států nebo i některých třetích zemí je pro ministerstva spravedlnosti členských států Evropské unie zásadním nástrojem, zejména při vypracovávání právních předpisů a provádění práva Evropské unie, které obecně spadá do oblasti jejich působnosti, včetně zejména občanského a trestního práva, přičemž se rozumí, že ministerstva spravedlnosti členských států mají různé pravomoci.

2)

Získávání informací se může ukázat jako nepředvídatelné a složité.

3)

Ministerstva spravedlnosti disponují velmi přesnými informacemi o vnitrostátním právu své země, související judikatuře a hlavních probíhajících reformách.

4)

Aby byl ministerstvům spravedlnosti umožněn účinný přístup k informacím o právních předpisech jiných členských států, měla by se zřídit síť pro legislativní spolupráci.

5)

Evropská unie si navíc stanovila cíl zajistit svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva. Vytváření tohoto prostoru by bylo podpořeno lepší vzájemnou znalostí soudních a právních systémů členských států a jejich právních předpisů, jakož i vzájemným informováním o projektech reforem v oblasti justice.

6)

Vytvoření „sítě pro legislativní spolupráci ministerstev spravedlnosti členských států Evropské unie“ by přispělo k dosažení tohoto cíle a k podpoře lepšího pochopení právních předpisů ostatních členských států, což je rovněž jedním ze způsobů umožňujících posílení vzájemné důvěry a uplatnění zásady vzájemného uznávání. Díky tomu by bylo rovněž možné, aby ministerstva spravedlnosti společně vypracovávala srovnávací právní studie k aktuálním legislativním nebo právním otázkám,

PŘIJÍMAJÍ TOTO USNESENÍ:

1)

Členské státy by měly postupně vytvořit „síť pro legislativní spolupráci ministerstev spravedlnosti Evropské unie“ (dále jen „síť“). Účast v síti by byla dobrovolná.

2)

1)

Úkolem sítě by mělo být zlepšení přístupu k informacím ministerstev spravedlnosti členských států Evropské unie ohledně platných právních předpisů, soudních a právních systémů a hlavních projektů reforem v oblasti justice. Díky této síti by mělo být možné zejména:

a)

poskytovat členům sítě na jejich žádost ucelené a aktuální informace týkající se legislativy včetně judikatury v souvislosti s konkrétními otázkami;

b)

zpřístupnit výsledky právních komparatistických výzkumů prováděných ministerstvy spravedlnosti každého státu v právních oblastech, které obecně spadají do oblasti působnosti těchto ministerstev, včetně v rámci reforem uskutečňovaných členskými státy nebo v rámci provádění práva Evropské unie;

c)

mít povědomí o významných projektech reforem v oblasti justice při zachování důvěrnosti, jíž jsou příslušné subjekty daných států vázány.

2)

Poskytování překladů předložené dokumentace by nemělo být povinné.

3)

Síť by měla být podporována správcem, který by měl na starost administrativní a technické fungování sítě. Do doby určení správce by administrativní a technické fungování sítě měl zpočátku na starosti jeden členský stát.

4)

Každý členský stát by měl určit zpravodaje a to nejlépe v rámci ministerstva spravedlnosti. Každý členský stát by však mohl určit omezený počet dalších zpravodajů, pokud by to považoval za nezbytné z důvodu existence rozdílných právních systémů nebo vnitřní dělby pravomocí.

5)

Každý členský stát by měl správci sítě sdělit:

a)

příjmení, jméno a postavení zpravodaje či zpravodajů;

b)

jazykové znalosti každého zpravodaje a

c)

komunikační prostředky, které má zpravodaj či zpravodajové k dispozici, včetně přesných (telefonních) čísel, (vyhrazených elektronických) adres atd.

Každý členský stát by měl správce sítě informovat o jakékoli změně údajů podle tohoto odstavce, které se týkají jeho zpravodaje či zpravodajů.

6)

Zpravodaj by měl zaslat žádost, nejlépe elektronicky, příslušnému zpravodaji či zpravodajům jiného členského státu nebo jiných členských států. Zpravodaj by měl rovněž zaslat kopii žádosti správci sítě.

7)

Úkolem zpravodaje je zajistit, aby předávaná žádost

—

spadala do oblasti působnosti ministerstva spravedlnosti jeho státu nebo se týkala otázek, které zpravidla spadají do oblasti působnosti ministerstev spravedlnosti, jako jsou otázky v oblasti občanského a trestního práva;

—

byla přesně formulována;

—

nepředstavovala nepřiměřené pracovní zatížení pro ostatní zpravodaje nebo odbory ministerstev spravedlnosti, jež jsou součástí sítě.

8)

Zpravodajové, jimž byla taková žádost předložena, by měli vyvinout co největší úsilí s cílem odpovědět na danou žádost v přiměřené lhůtě, aniž by měli povinnost překladu poskytovaných dokumentů jako legislativních textů, (návrhů) právních předpisů, zpráv a studií.

Pokud zpravodaj, kterému byla zaslána žádost, nemůže odpovědět, musí předat žádost příslušnému orgánu, který by byl schopen tak učinit, a informovat o této věci zpravodaje, který žádost předložil.

Pokud zpravodaj nemůže odpovědět na žádost ani rychle určit příslušný orgán, musí informovat zpravodaje, který žádost předložil.

9)

Odpovědi poskytnuté zpravodajem by byly přístupné v rámci celé sítě, s výhradou souhlasu dožádaného zpravodaje.

10)

Pro usnadnění praktického fungování sítě by měl každý členský stát zajistit, aby z důvodu potřeby komunikace se zpravodaji v ostatních členských státech měl jeho zpravodaj či zpravodajové kromě vlastního národního jazyka dostatečné znalosti dalšího jazyka Evropské unie.

11)

Schůze zpravodajů by měly být pořádány, jakmile je to vhodné. Tyto schůze by mohly být otevřené většímu počtu osob pro účely rozboru vybraných témat z hlediska právní komparatistiky, konsolidace sítě a podpory výměny myšlenek a zkušeností mezi členy.

12)

Pro usnadnění výměn by síť a její zpravodajové měli využívat nejvhodnější možnosti, které nabízí moderní komunikační a informační technologie, zejména v souladu s nedávným vývojem evropské e-justice.

13)

V případě potřeby by síť měla získat vhodnou právní formu.

14)

Síť by měla vypracovat interní pokyny ohledně praktických postupů týkajících se jejího fungování, včetně jazykových otázek.

15)

K účasti v síti by mohla být přizvána Evropská komise.

16)

Rada přezkoumá provedení tohoto usnesení nejpozději tři roky po jeho přijetí. Předmětem tohoto přezkumu by měly být mimo jiné tyto otázky:

a)

proces rozvoje, správní pravidla, dosažené výsledky a praktické fungování sítě;

b)

finanční situace sítě;

c)

možnost poskytnout třetím státům a misím EBOP přístup k informacím, které jsou již dostupné v rámci sítě.

Na základě výsledků tohoto přezkumu by měla být přijata vhodná opatření s cílem dalšího případného zlepšení situace.