EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32015R1391

Nařízení Komise (EU) 2015/1391 ze dne 13. srpna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1200/2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby, pokud jde o koeficienty pro velké dobytčí jednotky a definice ukazatelů (Text s významem pro EHP)

OJ L 215, 14.8.2015, p. 11–33 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 10/01/2022; Implicitně zrušeno 32021R2286

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2015/1391/oj

14.8.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 215/11


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1391

ze dne 13. srpna 2015,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1200/2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby, pokud jde o koeficienty pro velké dobytčí jednotky a definice ukazatelů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby, a zejména na čl. 7 odst. 4 a čl. 11 odst. 7 uvedeného nařízení (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1166/2008 stanoví rámec pro vytvoření srovnatelných statistik Unie o struktuře zemědělských podniků a pro statistické zjišťování o metodách zemědělské výroby.

(2)

Nařízení Komise (EU) č. 715/2014 (2) stanoví nový seznam ukazatelů, které mají být shromážděny v rámci zjišťování o struktuře zemědělských podniků za rok 2016. Proto je nezbytné upravit definice.

(3)

V zájmu srovnatelnosti by měly být termíny obsažené v seznamu ukazatelů, který je zmíněn ve 2. bodě odůvodnění, vykládány a používány jednotně v celé Unii. Proto je nezbytné upravit definice ukazatelů, které se mají používat při statistickém zjišťování o struktuře zemědělských podniků.

(4)

Příloha II nařízení Komise (ES) č. 1200/2009 (3) by měla být uvedena v soulad s novým seznamem ukazatelů, který je zmíněn ve 2. bodě odůvodnění.

(5)

Nařízení (ES) č. 1200/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro zemědělskou statistiku zřízeného rozhodnutím Rady 72/279/EHS (4),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha II nařízení (ES) č. 1200/2009 se nahrazuje přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. srpna 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 321, 1.12.2008, s. 16.

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 715/2014 ze dne 26. června 2014, kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby, pokud jde o seznam ukazatelů, které mají být shromážděny v rámci zjišťování o struktuře zemědělských podniků za rok 2016 (Úř. věst. L 190, 28.6.2014, s. 8).

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 1200/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby, pokud jde o koeficienty pro velké dobytčí jednotky a definice ukazatelů (Úř. věst. L 329, 15.12.2009, s. 1).

(4)  Rozhodnutí Rady 72/279/EHS ze dne 31. července 1972 o zřízení Stálého výboru pro zemědělskou statistiku (Úř. věst. L 179, 7.8.1972, s. 1).


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA II

Definice ukazatelů, které se mají používat při statistických zjišťováních Unie o struktuře zemědělských podniků  (1)

I.   OBECNÉ CHARAKTERISTIKY

Zeměpisná poloha podniku

Zeměpisná poloha zemědělského podniku je definována v čl. 2 písm. e) nařízení (ES) č. 1166/2008.

Region NUTS 3

Region NUTS 3 (podle nařízení Komise (EU) č. 31/2011 (2)), v němž se zemědělský podnik nachází.

Nachází se podnik ve znevýhodněné oblasti?

Informace o znevýhodněných oblastech mají být uváděny v souladu s článkem 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (3).

L– zemědělský podnik se nachází v jiné znevýhodněné oblasti, než jsou horské oblasti, které čelí značným přírodním omezením; nebo v jiných oblastech postižených zvláštními omezeními.

M– zemědělský podnik se nachází v horské znevýhodněné oblasti.

N– v normální oblasti (nikoliv znevýhodněné oblasti).

Právní subjektivita zemědělského podniku

Právní subjektivita podniku závisí na statusu vlastníka.

Je podnik jednotkou veřejných pozemků?

Zvláštní ‚jednotka veřejných pozemků‘– virtuální subjekt vytvořený pro účely sběru a záznamu údajů sestávající z využívané zemědělské půdy, kterou využívá zemědělský podnik, avšak která k němu přímo nepatří, tj. vztahují se na ni práva pro veřejné pozemky.

Nese právní a ekonomickou odpovědnost za zemědělský podnik

 

fyzická osoba, která je jediným vlastníkem (v případě nezávislého podniku)?

Jediná individuální fyzická osoba, která je vlastníkem zemědělského podniku, který nemá žádné vazby na zemědělské podniky jiných vlastníků, ať už ve formě společného vedení, nebo jiným podobným způsobem.

Jestliže ano, je tato osoba (vlastník zemědělského podniku) také vedoucím podniku?

Jestliže tato osoba není vedoucím, je vedoucí pracovník rodinným příslušníkem vlastníka zemědělského podniku?

Jestliže je vedoucí rodinným příslušníkem vlastníka zemědělského podniku, jedná se o jeho manžela/manželku?

 

jedna fyzická osoba nebo více fyzických osob, jež jsou partnery (v případě podniku ve skupině)?

Partneři v podniku ve skupině jsou fyzické osoby vlastnící, pronajímající nebo jinak společně spravující jeden zemědělský podnik nebo společně spravující své jednotlivé zemědělské podniky, jako by se jednalo o jeden zemědělský podnik. Taková spolupráce musí probíhat v souladu s příslušným právním předpisem nebo na základě písemné dohody.

 

právnická osoba?

Právní subjekt s výjimkou fyzických osob, který však má běžná práva a povinnosti jednotlivce, jako je např. způsobilost žalovat a být žalován (obecná způsobilost k právním úkonům).

Forma vlastnictví (ve vztahu k vlastníkovi) a členění zemědělského podniku

Využívaná zemědělská půda:

Využívaná zemědělská půda je celková plocha zabraná ornou půdou, trvalými travními porosty, trvalými kulturami a zelinářskými zahradami využívanými zemědělským podnikem, bez ohledu na formu vlastnictví nebo na to, zda je využívána jako součást veřejných pozemků.

obhospodařovaná majitelem

Využívaná zemědělská půda, kterou zemědělský podnik obhospodařuje a která je majetkem vlastníka nebo je jím obhospodařována jako uživatelem nebo dědičným dlouhodobým pachtýřem nebo na základě nějaké jiné ekvivalentní formy vlastnictví.

obhospodařovaná v peněžním pachtu

Využívaná zemědělská půda propachtovaná zemědělským podnikem za předem dohodnutý pevný nájem (ve formě hotovosti, naturálií nebo jinak) na základě (písemné nebo ústní) dohody o pachtu. Využívaná zemědělská půda je přidělena jen jednomu zemědělskému podniku. Pokud je využívaná zemědělská půda propachtována během referenčního roku více než jednomu zemědělskému podniku, je obvykle přidělena tomu zemědělskému podniku, se kterým je spojena v referenční den statistického zjišťování nebo který ji během referenčního roku využíval nejdéle.

obhospodařovaná v naturálním pachtu nebo jinak

a)

Zemědělskou půdou obhospodařovanou v naturálním pachtu se rozumí využívaná zemědělská půda (která může tvořit celý zemědělský podnik) obhospodařovaná formou partnerství mezi jejím majitelem a naturálním pachtýřem na základě písemné nebo ústní smlouvy o naturálním pachtu. Produkce (v hodnotovém nebo objemovém vyjádření) z plochy obhospodařované v naturálním pachtu se rozděluje mezi obě strany podle dohody.

b)

Využívanou zemědělskou půdou obhospodařovanou na základě jiných forem vlastnictví se rozumí využívaná zemědělská půda neuvedená jinde v předchozích položkách.

Veřejné pozemky

Využívaná zemědělská půda, kterou využívá zemědělský podnik, avšak která k němu přímo nepatří, tj. vztahují se na ni práva pro veřejné pozemky.

Ekologické zemědělství

Zemědělská praxe podle určitých stanovených norem a pravidel uvedených i) v nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (4) nebo případně v nejnovějších právních předpisech a ii) v příslušných vnitrostátních předpisech pro ekologické zemědělství.

Celková využívaná zemědělská půda zemědělského podniku, na níž se uplatňují metody ekologického zemědělství certifikované podle vnitrostátních pravidel nebo pravidel Evropské unie

Část využívané zemědělské půdy zemědělského podniku, na které je produkce plně v souladu se zásadami ekologické produkce na úrovni zemědělských podniků i) podle nařízení (ES) č. 834/2007 nebo případně nejnovějších právních předpisů a ii) podle příslušných vnitrostátních předpisů pro certifikaci ekologické produkce.

Celková využívaná zemědělská půda zemědělského podniku, která přechází na metody ekologického zemědělství certifikované podle vnitrostátních pravidel nebo pravidel Evropské unie

Část využívané zemědělské půdy zemědělského podniku, na které se uplatňují metody ekologického zemědělství, avšak na které dosud neuplynulo přechodné období nezbytné k tomu, aby byla uznána za plně splňující zásady ekologické produkce na úrovni zemědělských podniků i) podle nařízení (ES) č. 834/2007 nebo případně nejnovějších právních předpisů a ii) podle příslušných vnitrostátních prováděcích předpisů pro certifikaci ekologické produkce.

Půda zemědělského podniku, na níž se uplatňují metody ekologického zemědělství certifikované podle vnitrostátních pravidel nebo pravidel Evropské unie anebo které na takové metody přechází

Využívaná zemědělská půda zemědělského podniku, na níž se uplatňují metody ekologického zemědělství certifikované podle určitých stanovených norem a pravidel uvedených v i) nařízení (ES) č. 834/2007 nebo případně nejnovějších právních předpisech a ii) v příslušných prováděcích vnitrostátních předpisech pro ekologickou produkci, anebo které na takové metody přechází, podle jednotlivých kategorií plodin.

Různé kategorie plodin pro ekologickou produkci jsou uvedeny níže. Plodiny jsou definovány v oddílu II. Půda.

 

Obiloviny pěstované na zrno (včetně osiv)

 

Sušené luskoviny a bílkovinné plodiny pěstované na zrno (včetně osiva a luskovinoobilných směsí)

 

Brambory (včetně raných a sadbových)

 

Cukrovka (kromě sadbové)

 

Olejniny

 

Čerstvá zelenina, melouny a jahody

 

Pastviny a louky kromě extenzivních pastvin

 

Ovocné sady a porosty bobulovin

 

Citrusové sady

 

Olivové háje

 

Vinice

 

Ostatní plodiny (přadné plodiny atd.) včetně extenzivních pastvin

Metody ekologického zemědělství používané v živočišné výrobě a certifikované podle vnitrostátních pravidel nebo pravidel Evropské unie

Počet zvířat chovaných v zemědělském podniku, na kterém je živočišná výroba zcela nebo zčásti plně v souladu se zásadami ekologické produkce na úrovni zemědělských podniků i) podle nařízení (ES) č. 834/2007 nebo případně nejnovějších právních předpisů a ii) podle příslušných vnitrostátních předpisů pro certifikaci ekologické produkce, podle jednotlivých kategorií zvířat.

Hospodářská zvířata jsou definována v oddíle III. Hospodářská zvířata.

 

Skot

 

Prasata

 

Ovce a kozy

 

Drůbež

 

Jiná zvířata

Určení produkce podniku

V domácnosti vlastníka se spotřebuje více než 50 % celkové hodnoty konečné produkce podniku

Domácností se rozumí rodinná jednotka, jíž je vlastník součástí a v níž sdílejí členové domácnosti stejné ubytování, dělí se o část nebo celou výši svých příjmů a majetku a spotřebovávají některé druhy zboží a služeb společně, zejména pokud jde o bydlení a potraviny.

Konečná produkce podle tohoto ukazatele vychází z definice použitelné produkce v souhrnném zemědělském účtu (5).

Přímý prodej koncovým spotřebitelům představuje více než 50 % celkového prodeje podniku

Přímým prodejem koncovému spotřebiteli se rozumí podnikem uskutečněný prodej zemědělských produktů pocházejících z vlastní produkce, též zpracovaných, přímo spotřebitelům pro jejich vlastní spotřebu. Procentuální podíl se vypočítá na základě hodnoty vyjádřené v penězích bez ohledu na to, zda byl prodej zaplacen penězi, v naturáliích nebo jinými prostředky.

II.   PŮDA

Celkovou plochu zemědělského podniku tvoří využívaná zemědělská půda (orná půda, trvalé travní porosty, trvalé kultury a zelinářské zahrady) a ostatní plochy (nevyužívaná zemědělská půda, zalesněná plocha a ostatní půda).

Orná půda

Půda pravidelně obhospodařovaná (oraná nebo okopávaná), zpravidla v systému střídání plodin.

Střídáním plodin se rozumí plánované střídání jednoletých plodin pěstovaných na konkrétním pozemku v po sobě jdoucích sklizňových rocích, takže na stejném pozemku nejsou pěstovány bez přerušení plodiny stejného druhu. Plodiny se střídají všeobecně každoročně, ale může jít i o víceleté plodiny. Pro odlišení orné půdy od trvalých kultur nebo trvalých travních porostů se používá omezení pěti let. To znamená, že pokud je pozemek využit pro stejnou plodinu po dobu nejméně pěti let, aniž by se v této době odstranila předchozí plodina a zavedla nová, nejde o ornou půdu.

Obiloviny pěstované na zrno (včetně osiva)

Vykazuje se zde veškerá půda, na níž se pěstují obiloviny sklízené nasucho na zrno bez ohledu na využití (včetně obilovin používaných pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů).

 

Z obyčejné pšenice nebo z pšenice špaldy

Triticum aestivum L. emend. Fiori et Paol., Triticum spelta L. a Triticum monococcum L.

 

Pšenice tvrdá

Triticum durum Desf.

 

Žito

Secale cereale L., včetně různých směsí žita a jiných obilovin setých na podzim (ozim).

 

Ječmen

Hordeum vulgare L.

 

Oves

Avena sativa L., včetně různých směsí ovsa a jiných obilovin setých na jaře.

 

Kukuřice na zrno

Kukuřice (Zea mays L.) sklízená na zrno.

 

Rýže

Oryza sativa L.

 

Ostatní obiloviny pěstované na zrno

Obiloviny pěstované jako čistá kultura a sklízené nasucho na zrno, které nejsou vykazovány jinde v předchozích položkách.

Sušené luskoviny a bílkovinné plodiny pěstované na zrno (včetně osiva a luskovinoobilných směsí)

Kultury pěstované a sklízené zejména pro svůj obsah bílkovin.

Vykazuje se zde veškerá půda, na níž se pěstují sušené luskoviny a bílkovinné plodiny sklízené nasucho na zrno bez ohledu na využití (včetně plodin používaných pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů).

z toho hrách, bob polní a sladká lupina

Pisum sativum L., Vicia faba L., Lupinus spp., pěstované jako čisté kultury a sklízené nasucho na zrno.

Brambory (včetně raných a sadbových)

Solanum tuberosum L.

Cukrovka (kromě sadbové)

Beta vulgaris L. pro cukrovarnický průmysl a pro výrobu alkoholu (včetně výroby energie).

Krmné okopaniny a brukvovité (kromě sadbových)

Krmná řepa (Beta vulgaris L.) a kultury rodu Brassicae sklízené hlavně na krmivo, bez ohledu na to, zda se jedná o kořen nebo stonek, a ostatní kultury pěstované hlavně pro své kořeny na krmivo, jinde neuvedené.

Technické plodiny

Plodiny, které se obvykle neprodávají pro přímou spotřebu, protože je nutno je před konečným použitím průmyslově zpracovat.

Vykazuje se zde veškerá půda, na níž se sklízejí technické plodiny, bez ohledu na využití (včetně plodin používaných pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů).

 

Tabák

Nicotiana tabacum L.

 

Chmel

Humulus lupulus L.

 

Bavlna

Gossypium spp., sklízená kvůli vláknům a olejnatým semenům.

 

Řepka a řepice

Brassica napus L. (partim) a Brassica rapa L. var. sylvestris (Lam.) Briggs, pěstované pro produkci oleje a sklízené nasucho na zrno.

 

Slunečnice

Helianthus annuus L., sklízená nasucho na zrno.

 

Sója

Glycine max L. Merril, sklízená nasucho na zrno.

 

Len setý olejný

Linum usitatissimum L., odrůdy pěstované zejména pro produkci oleje, sklízené nasucho na zrno.

 

Ostatní olejniny

Ostatní plodiny pěstované zejména pro svůj obsah oleje a sklízené nasucho na zrno, jinde neuvedené.

 

Len

Linum usitatissimum L., odrůdy pěstované zejména pro produkci vláken.

 

Konopí

Cannabis sativa L.

 

Ostatní přadné plodiny

Ostatní plodiny pěstované zejména pro svůj obsah vláken, jinde neuvedené.

 

Aromatické, léčivé a kořeninové rostliny

Rostliny nebo části rostlin pro farmaceutické účely, výrobu parfémů nebo lidskou spotřebu.

Kořeninové rostliny se liší od zeleniny tím, že se používají v malém množství a dodávají potravinám chuť a vůni spíše než že by tvořily hlavní složku potravin.

 

Ostatní technické plodiny jinde neuvedené

Ostatní technické plodiny, které nebyly uvedeny jinde.

Je zahrnuta půda, na které se pěstují plodiny využívané výhradně pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

Čerstvá zelenina, melouny a jahody, z toho:

pěstované venku nebo pod nízkým (nepřístupným) ochranným krytem

Čerstvá zelenina, melouny a jahody pěstované venku nebo pod nízkým (nepřístupným) ochranným krytem.

polní produkce

Čerstvá zelenina, melouny a jahody pěstované na orné půdě systémem střídání s jinými zemědělskými plodinami.

zahradní produkce

Čerstvá zelenina, melouny a jahody pěstované na orné půdě systémem střídání s jinými zahradnickými plodinami.

pěstované ve skleníku nebo pod jiným (přístupným) ochranným krytem

Plodiny, které se po celé období růstu nebo po jeho převážnou část nacházejí ve sklenících nebo pod stálým nebo přenosným vysokým ochranným krytem (ze skla nebo z tuhé nebo ohebné plastické hmoty).

Květiny a okrasné rostliny (kromě školek)

pěstované venku nebo pod nízkým (nepřístupným) ochranným krytem

Květiny a okrasné rostliny (kromě školek), pěstované venku nebo pod nízkým (nepřístupným) ochranným krytem.

pěstované ve skleníku nebo pod jiným (přístupným) ochranným krytem

Květiny a okrasné rostliny (kromě školek), které se po celé období růstu nebo po jeho převážnou část nacházejí ve sklenících nebo pod stálým nebo přenosným vysokým ochranným krytem (ze skla nebo z tuhé nebo ohebné plastické hmoty).

Rostliny sklízené v zeleném stavu

Všechny plodiny na orné půdě sklízené ‚v zeleném stavu‘ určené zejména na krmivo, výrobu energie z obnovitelných zdrojů (například výrobu biomasy z kukuřice v zeleném stavu nebo na zelené hnojivo, konkrétně obiloviny, trávy, luskoviny nebo technické plodiny a další plodiny pěstované na orné půdě sklízené a/nebo používané v zeleném stavu.

Plodiny by měly být pěstovány systémem střídání plodin na stejném pozemku po dobu kratší než 5 let (jednoleté nebo víceleté krmné plodiny).

Jsou zahrnuty plodiny nevyužívané zemědělským podnikem, ale prodávané buď pro přímou spotřebu v jiných zemědělských podnicích, nebo pro průmyslové zpracování.

dočasné travní porosty

Travní kultury určené ke spásání, na seno nebo na siláž zahrnuté do běžného střídání plodin, vyskytující se nejméně jeden sklizňový rok a méně než pět let a vysévané s trávou nebo travní směsí. Před osetím novými plodinami se půda kypří oráním nebo okopáváním, nebo se rostliny odstraňují jinými způsoby, jako např. herbicidy.

Jsou zahrnuty směsi převážně travních kultur a jiných pícnin (obvykle luštěninových), spásaných nebo sklízených v zeleném stavu nebo jako seno.

ostatní plodiny sklízené v zeleném stavu

Ostatní jednoleté nebo víceleté (méně než pět let) plodiny sklízené v zeleném stavu, jak je popsáno v části nazvané Plodiny sklízené v zeleném stavu.

kukuřice na zelené krmení

Všechny formy kukuřice (Zea mays L.) pěstované zejména na siláž, které se nesklízejí na zrno (celé palice, celá rostlina, nebo její části).

Je zahrnuta kukuřice na zelené krmení přímo zkrmená (bez siláže) a celé palice (zrno, vřetena, obalové listeny) sklízené na zkrmení nebo na siláž a pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

luskoviny

Luskoviny pěstované a sklízené v zeleném stavu jako celá rostlina, zejména k využití jako pícnina, k výrobě energie nebo k zelenému hnojení.

Jsou zahrnuty směsi převážně luskovin (obvykle > 80 %) a travních kultur, sklízených v zeleném stavu nebo jako seno.

ostatní plodiny sklízené v zeleném stavu jinde neuvedené

Ostatní plodiny na orné půdě určené zejména na krmivo, sklízené v zeleném stavu, jinde neuvedené.

Osivo a sadba na orné půdě

Půda produkující osivo a sadbu na prodej, kromě obilovin, rýže, luskovin, brambor a olejnin. Je zahrnuta půda produkující zelené pícniny sklízené na osivo, kořeny sklízené na osivo, osivo a sadbu zeleniny a květin na prodej atd.

Ostatní plodiny na orné půdě

Plodiny na orné půdě jinde neuvedené.

Půda ležící ladem

Veškerá obhospodařovaná nebo neobhospodařovaná orná půda buď zahrnutá do systému střídání plodin nebo udržovaná v dobrém zemědělském a ekologickém stavu (GAEC (6)), na níž nemá být po dobu sklizňového roku provedena sklizeň.

Základní charakteristika půdy ležící ladem spočívá v tom, že se ponechává v klidu zpravidla po dobu celého sklizňového roku.

Mohou existovat tyto druhy půdy ležící ladem:

1.

holá půda bez jakýchkoliv plodin;

2.

půda s přirozenou vegetací, kterou lze využít jako krmivo nebo zaorat;

3.

půda osetá výlučně pro produkci zeleného hnojení (zelený úhor).

Zelinářské zahrady

Půda určená k pěstování zemědělských produktů pro vlastní spotřebu vlastníka a jeho domácnosti, obvykle oddělená od ostatní zemědělské půdy a rozpoznatelná jako zelinářské zahrady.

Mimo zemědělský podnik se prodávají pouze příležitostné přebytky pocházející z této půdy. Veškerá půda, jejíž produkce je soustavně prodávána na trhu, patří do ostatních položek, i když je část produkce spotřebována vlastníkem a jeho domácností.

Trvalé travní porosty

Půda trvale sloužící (nejméně po dobu pěti let) k pěstování zelených pícnin na uměle vytvořených (umělým osevem) nebo přírodních plochách (přirozeným osevem), která není zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku.

Půda může být využívána pro pasení hospodářských zvířat, sklízená na siláž nebo na seno nebo pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

Pastviny a louky kromě extenzivních pastvin

Stálé pastviny na půdách dobré nebo střední kvality. Tyto plochy je obvykle možné využívat pro intenzivní pastvu.

Extenzivní pastviny

Trvalý travní porost s nízkým výnosem, obvykle na půdě nízké kvality, například na kopcovité půdě a ve vysokých nadmořských výškách, zpravidla nezlepšovaný hnojením, kultivací, opětným výsevem nebo meliorací.

Tyto plochy mohou být obvykle využívány pouze k extenzivní pastvě a obvykle nejsou sekány, nebo jsou sekány extenzivně; nejsou vhodné pro velkou hustotu zvířat.

Trvalé travní porosty již nevyužívané k produkci a způsobilé pro platbu subvencí

Plochy s trvalými travními porosty a loukami, které se již nevyužívají k účelům produkce a které jsou, v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1782/2003 (7) nebo případně s nejnovějšími právními předpisy, udržovány v dobrém zemědělském a ekologickém stavu a jsou způsobilé pro finanční podporu.

Trvalé kultury

Plodiny nepěstované systémem střídání plodin, které jsou na dané půdě pěstovány delší dobu a které se sklízejí několik let, jiné než trvalé travní porosty.

ovocné sady a porosty bobulovin

Půda, na které rostou stromy, keře a trvalé bobuloviny jiné než jahody, pro produkci ovoce. Sady mohou být husté s minimálními rozestupy mezi stromy nebo řídké s velkými rozestupy.

Druhy ovoce, z toho:

 

Ovoce mírného klimatického pásma

Ovocné sady, které se tradičně využívají v mírném klimatickém pásmu k produkci ovoce.

 

Ovoce subtropického klimatického pásma

Ovocné sady, které se tradičně využívají v subtropickém klimatickém pásmu k produkci ovoce.

Bobuloviny

Plantáže bobulovin, které se tradičně využívají v mírném i subtropickém klimatickém pásmu k produkci bobulovin.

Skořápkové ovoce

Sady pro pěstování skořápkového ovoce, které se tradičně využívají v mírném i subtropickém klimatickém pásmu.

Citrusové sady

Sady využívané k pěstování Citrus spp.

Olivové háje

Háje využívané k pěstování Olea europaea L.

 

produkující běžně stolní olivy

Háje k pěstování odrůd obvykle využívaných k produkci stolních oliv.

 

produkující běžně olivy na olej

Háje k pěstování odrůd obvykle využívaných k produkci olivového oleje.

Vinice, jejichž produkcí je obvykle:

Vinice s Vitis vinifera L.

 

Jakostní víno

Odrůdy obvykle pěstované k produkci vína s chráněným označením původu (CHOP), které splňují požadavky i) nařízení Rady (ES) č. 479/2008 (8), nebo případně nejnovějších právních předpisů a ii) příslušných vnitrostátních předpisů.

Odrůdy obvykle pěstované k produkci vína s chráněným zeměpisným označením (CHZO), které splňují požadavky i) nařízení (ES) č. 479/2008 nebo případně nejnovějších právních předpisů a ii) příslušných vnitrostátních předpisů.

 

Ostatní víno

Odrůdy obvykle pěstované k produkci jiného vína než s chráněným označením původu a chráněným zeměpisným označením.

 

Hrozny stolní

Odrůdy obvykle pěstované k produkci čerstvých vinných hroznů.

 

Rozinky

Odrůdy obvykle pěstované k produkci rozinek.

Školky

Půda s mladými dřevinami pěstovanými ve volné krajině za účelem pozdějšího přesazení:

a)

révové a podnožové školky;

b)

ovocnářské školky a školky bobulovin;

c)

školky okrasných rostlin;

d)

komerční lesní školky (s výjimkou lesních školek v lesích pro vlastní potřeby zemědělského podniku);

e)

stromy a keře pro přesazení do zahrad, parků, podél silnic a na nábřežích (např. rostliny pro živé ploty, keře růží a jiné okrasné keře, okrasné jehličnany), ve všech případech včetně jejich semen a semenáčků.

Ostatní trvalé kultury

Trvalé kultury pěstované ve volné krajině s výjimkou kultur uvedených v předchozí položce, a zejména kultury využívané pro pletení nebo tkaní, sklízené obvykle každý rok, jakož i stromy zasazené ke komerčním účelům, jako jsou vánoční stromky na využívané zemědělské půdě.

Trvalé kultury pěstované ve skleníku

Ostatní plochy

‚Ostatní plochy‘ zahrnují nevyužívanou zemědělskou půdu (zemědělskou půdu, která se již neobdělává z ekonomických, sociálních nebo jiných důvodů a která se nevyužívá v systému střídání plodin), zalesněnou plochu a ostatní půdu zabranou budovami, hospodářskými dvory, cestami, rybníky, lomy, neúrodnou půdou, skálami atd.

Nevyužívaná zemědělská půda

Půda, která dříve sloužila jako zemědělská půda a která během referenčního roku statistického zjišťování již nebyla obdělávaná z ekonomických, sociálních nebo jiných důvodů a která se nevyužívá v systému střídání plodin, a nepředpokládá se u ní tedy žádné zemědělské využití.

Tato půda by se mohla znovu obdělávat s použitím zdrojů, které má zemědělský podnik běžně k dispozici.

Zalesněná plocha

Půda pokrytá stromy nebo lesními křovinami, včetně plantáží topolových a jiných podobných stromů uvnitř nebo vně lesů a lesních školek pěstovaných v lesích pro potřeby zemědělského podniku, jakož i lesních zařízení (lesních cest, skladů dřeva atd.).

z toho rychle rostoucí dřeviny

Zalesněné plochy sloužící k pěstování dřevin, s dobou střídání nejvýše 20 let.

Dobou střídání se rozumí doba mezi prvním výsevem/výsadbou stromů a těžbou konečného produktu, přičemž těžba nezahrnuje běžné hospodaření jako probírky.

Ostatní půda (půda zabraná budovami, hospodářskými dvory, cestami, rybníky a lomy, neúrodná půda, skála atd.)

Všechny části celkové plochy půdy patřící k zemědělskému podniku, které netvoří využívanou zemědělskou půdu, nevyužívanou zemědělskou půdu ani zalesněnou plochu.

Houby

Houby pěstované v budovách, které byly speciálně postaveny nebo upraveny pro tento účel jakož i v podzemních provozovnách, jeskyních a sklepech.

Energetické plodiny (k výrobě biopaliv nebo jiné obnovitelné energie)

Půda pro produkci zvláštních energetických plodin, které se nepoužívají k jinému účelu než k výrobě energie a jsou pěstovány na zemědělské orné půdě.

Zavlažovaná plocha

Celková zavlažovatelná plocha

Celková maximální využívaná zemědělská půda, kterou by bylo možné v referenčním roce zavlažovat zařízením a množstvím vody, které jsou v zemědělském podniku obvykle k dispozici.

Celková obdělávaná půda zavlažovaná nejméně jednou za předchozích 12 měsíců

Plocha využívaná k pěstování plodin, která byla skutečně zavlažena alespoň jednou během 12 měsíců před referenčním dnem statistického zjišťování.

Uplatňované metody zavlažování:

 

Povrchové zavlažování (zaplavování, brázdy)

Vedení vody po zemi, přičemž se zaplavuje buď celá plocha, nebo se voda přivádí malými brázdami mezi řádky plodin, s využitím síly gravitace.

 

Postřikové zavlažování

Zavlažování rostlin rozprašováním vody po pozemcích pod vysokým tlakem, jako deštěm.

 

Kapkové zavlažování

Zavlažování rostlin po kapkách, přivedením vody nízko k rostlinám, nebo mikrorozprašovači, nebo vytvořením umělé mlhy.

Zdroj vody na zavlažování používané podnikem:

Zdroj veškeré vody nebo většiny vody na zavlažování používané podnikem.

 

Podzemní voda na pozemcích podniku

Vodní zdroje nacházející se v zemědělském podniku nebo blízko něj, využívající vodu čerpanou z vyvrtaných nebo vykopaných studní nebo z volně tekoucích přírodních podzemních pramenů apod.

 

Povrchová voda na pozemcích podniku

Malé přírodní rybníky nebo umělé nádrže, nacházející se zcela na území zemědělského podniku nebo používané pouze jedním zemědělským podnikem.

 

Povrchová voda mimo zemědělský podnik z jezer, řek či vodních toků

Povrchová sladká voda (jezera, řeky, ostatní vodní toky) z přírodních zdrojů pro zavlažovací účely.

 

Voda mimo zemědělský podnik z veřejných sítí dodávek vody

Zdroje vody nacházející se mimo zemědělský podnik, jiné než uvedené v položce ‚Povrchová voda mimo zemědělský podnik z jezer, řek či vodních toků‘, přístupné alespoň dvěma zemědělským podnikům.

 

Jiné zdroje

Jiné zdroje vody na zavlažování, jinde neuvedené. Může se jednat o vodu pocházející ze silně zasolených zdrojů, např. z Atlantického oceánu nebo Středozemního moře, která se před použitím upravuje za účelem snížení koncentrace soli (odsolování), nebo z brakických vodních zdrojů (s nízkým obsahem soli), jako např. Baltské moře a některé řeky, kdy je vodu možno použít přímo bez úpravy. Voda mohla také projít čistírnou odpadních vod a uživateli se dodává jako recyklovaná odpadní voda.

III.   HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA

Počet užitkových zvířat, která se v referenční den statistického zjišťování nacházejí v bezprostředním vlastnictví nebo držení zemědělského podniku.

Tato zvířata nemusí být nutně majetkem vlastníka podniku. Mohou se nacházet v zemědělském podniku (na využívané zemědělské půdě nebo v prostorách ustájení zvířat využívaných zemědělským podnikem) nebo mimo zemědělský podnik (na veřejných pastvinách nebo při migraci atd.).

Koňovití

Domácí zvířata čeledi koňovití, rodu Equus (koně, osli atd.).

Skot

Domácí zvířata druhu Bos taurusBubalus bubalus, včetně kříženců jako Beefalo.

 

Skot, mladší než jeden rok, býci a jalovice

 

Samci skotu, nejméně 1 rok staří, avšak mladší než 2 roky

 

Samice skotu, nejméně 1 rok staré, avšak mladší než 2 roky

 

Samci skotu, nejméně 2 roky staří

 

Jalovice, nejméně 2 roky staré

Samice skotu nejméně dva roky staré, dosud neotelené.

 

Dojnice

Samice skotu již otelené (včetně mladších dvou let), které jsou vzhledem ke svému plemeni nebo konkrétním vlastnostem chovány výlučně nebo hlavně pro produkci mléka pro lidskou spotřebu nebo pro zpracování na mléčné výrobky.

 

Ostatní krávy

Samice skotu již otelené (včetně mladších dvou let), které jsou vzhledem ke svému plemeni nebo konkrétním vlastnostem chovány výlučně nebo hlavně pro produkci telat a jejichž mléko není určeno pro lidskou spotřebu nebo pro zpracování na mléčné výrobky.

Ovce a kozy

Ovce (jakéhokoli stáří)

Domácí zvířata druhu Ovis aries.

 

Chovné samice

Bahnice a jehnice určené k plemenitbě.

 

Ostatní ovce

Všechny ovce s výjimkou chovných samic.

Kozy (jakéhokoli stáří)

Domácí zvířata poddruhu Capra aegagrus hircus.

 

Chovné samice

Kozy již okozlené a kozy určené k plemenitbě.

 

Ostatní kozy

Všechny kozy s výjimkou chovných samic.

Prasata

Domácí zvířata druhu Sus scrofa domesticus.

 

Selata s živou hmotností méně než 20 kg

Selata s živou hmotností obecně méně než 20 kg.

 

Chovné prasnice o hmotnosti nejméně 50 kg

Samice prasat o hmotnosti nejméně 50 kg určené k chovným účelům, bez ohledu na to, zda se již oprasily.

 

Ostatní prasata

Prasata jinde neuvedená.

Drůbež

 

Brojleři

Domácí zvířata druhu Gallus gallus chovaná pro produkci masa.

 

Nosnice

Domácí zvířata druhu Gallus gallus, která již dosáhla snáškové zralosti a která jsou chovaná pro produkci vajec.

 

Ostatní drůbež

Drůbež neuvedená v položce Brojleři nebo Nosnice.

 

Krocani a krůty

Domácí zvířata druhu Meleagris.

 

Kachny

Domácí zvířata druhu AnasCairina moschata.

 

Husy

Domácí zvířata druhu Anser anser dom.

 

Pštrosi

Pštrosi (Struthio camelus).

 

Ostatní drůbež jinde neuvedená

Králíci, chovné samice

Samice králíků (druhu Oryctolagus) pro chov králíků na maso, již okocené.

Včely

Počet úlů se včelami (Apis mellifera) chovanými pro produkci medu.

Živočišná výroba jinde neuvedená

Hospodářská zvířata pro živočišnou výrobu, jinde v tomto oddíle neuvedená.

IV.   PRACOVNÍ SÍLA

i)   ZEMĚDĚLSKÉ PRÁCE V PODNIKU

Zemědělské pracovní síly

Mezi zemědělské pracovní síly v podniku patří všechny osoby s ukončenou povinnou školní docházkou (které dosáhly věku ukončení povinné školní docházky), které v podniku během 12 měsíců před referenčním dnem statistického zjišťování vykonávaly zemědělskou práci.

Pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví minimální věk ukončení povinné školní docházky řádného i rozvolněného studia, považuje se za obvyklý věk ukončení školní docházky 15 let.

Při statistickém zjišťování se jediní vlastníci, kteří nevykonávají zemědělské práce v podniku, zaznamenávají, avšak nezapočítávají se do ‚celkového počtu zemědělských pracovních sil‘.

Do zemědělských pracovních sil se zahrnují všechny osoby důchodového věku, které v zemědělském podniku nadále pracují.

Nezahrnují se osoby, které v zemědělském podniku sice pracují, avšak jsou zaměstnané třetí stranou nebo na základě ujednání o vzájemné pomoci (např. pracovní síly zemědělských dodavatelů nebo družstev).

Zemědělské práce

Zemědělskými pracemi se rozumí veškeré práce v zemědělském podniku, které přispívají i) k činnostem definovaným v příloze I nařízení (ES) č. 1166/2008, ii) k údržbě výrobních prostředků, nebo iii) k činnostem přímo odvozeným z těchto výrobních činností.

Čas vynaložený na provádění zemědělských prací v zemědělském podniku

Časem vynaloženým na provádění zemědělských prací v zemědělském podniku se rozumí pracovní doba skutečně věnovaná zemědělským pracím pro zemědělský podnik, kromě práce v domácnosti vlastníka nebo vedoucího.

Roční pracovní jednotka

Ekvivalent plného pracovního úvazku, tj. celkový počet odpracovaných hodin vydělený průměrným počtem hodin za rok, odpracovaných v dané zemi v rámci zaměstnání na plný úvazek.

Plným úvazkem se rozumí minimální počet hodin vyžadovaný vnitrostátními předpisy, kterými se řídí pracovní smlouvy. Pokud tyto neuvádějí počet hodin za rok, považuje se za minimální počet 1 800 hodin (225 pracovních dnů po 8 hodinách denně).

Vlastník

Vlastníkem se rozumí fyzická osoba, skupina fyzických osob nebo právnická osoba, na jejíž účet a jejímž jménem se zemědělský podnik provozuje a která je za zemědělský podnik právně a ekonomicky odpovědná, tj. nese za zemědělský podnik ekonomické riziko.

Vlastník může zemědělský podnik přímo vlastnit, mít jej v pronájmu, nebo být dědičný dlouhodobý nájemce, uživatel nebo správce.

 

Pohlaví

 

Věk

 

Zemědělské práce v podniku (kromě domácích prací)

Vedoucí pracovník

Vedoucím zemědělského podniku se rozumí fyzická osoba odpovědná za každodenní běžný finanční a hospodářský provoz daného zemědělského podniku.

 

Pohlaví

 

Věk

 

Zemědělské práce v podniku (kromě domácích prací)

 

Odborná příprava vedoucího pracovníka

 

Zemědělská příprava vedoucího pracovníka

 

Pouze praktické zemědělské zkušenosti

Zkušenosti získané praktickou činností v zemědělském podniku.

 

Základní zemědělská příprava

Dokončené vzdělávací kurzy na všeobecné zemědělské škole a/nebo instituci specializující se na určité obory (včetně zahradnictví, vinohradnictví, lesnictví, chovu ryb, veterinářství, zemědělské techniky a příbuzných oborů). Za základní přípravu se považuje absolvování zemědělského učiliště.

 

Úplná zemědělská příprava

Jakýkoli vzdělávací kurz v délce ekvivalentu alespoň dvou let řádného studia po skončení povinné školní docházky, absolvovaný na zemědělské škole, univerzitě nebo jiné instituci vyššího vzdělávání zaměřené na zemědělství, zahradnictví, vinohradnictví, lesnictví, chov ryb, veterinářství, zemědělskou techniku nebo příbuzné obory.

 

Odborné vzdělání, jehož vedoucí pracovník dosáhl za posledních 12 měsíců

Odbornou přípravou se rozumí vzdělávací opatření nebo činnost, kterou poskytuje školitel nebo vzdělávací instituce a jejímž hlavním cílem je získání nových schopností v oblasti zemědělských činností nebo činností souvisejících přímo se zemědělským podnikem nebo rozvoj a zdokonalování schopností stávajících.

Rodinní příslušníci jediného vlastníka vykonávající zemědělské práce v podniku

Rodinní příslušníci jediného vlastníka včetně manžela/manželky, kteří v zemědělském podniku vykonávají zemědělské práce, ale kteří nutně v zemědělském podniku nežijí.

Rodinnými příslušníky vlastníka se obecně rozumí manžel/manželka, předci a potomci v přímé linii (včetně příbuzných získaných sňatkem nebo adopcí) a sourozenci vlastníka nebo jeho manžela/manželky.

Za manžely/manželky se rovněž považují dva lidé, kteří spolu žijí jako manželé, aniž by byli sezdáni.

Rodinní příslušníci jediného vlastníka vykonávající zemědělské práce v podniku: muži

Zemědělské práce v podniku (kromě domácích prací)

Rodinní příslušníci jediného vlastníka vykonávající zemědělské práce v podniku: ženy

Zemědělské práce v podniku (kromě domácích prací)

Pravidelně zaměstnané osoby, které nejsou rodinnými příslušníky

Všechny osoby vykonávající zemědělské práce pro zemědělský podnik za jakoukoli odměnu od zemědělského podniku (plat, mzda, zisk nebo jiné platby včetně odměny v naturáliích), kromě vlastníka a jeho rodinných příslušníků.

Pravidelně zaměstnanými osobami se rozumí osoby, které vykonávaly v zemědělském podniku během 12 měsíců před referenčním dnem statistického zjišťování zemědělské práce každý týden, bez ohledu na délku pracovního týdne.

Jsou zahrnuty též osoby, které pravidelně pracovaly část tohoto období, avšak nemohly pracovat po celé období z některého z těchto důvodů:

1.

zvláštní podmínky výroby podniku (například specializace na pěstování oliv, vinných hroznů nebo ovoce a zeleniny v polní produkci, nebo na výkrm skotu pasením, kdy jsou pracovní síly vyžadovány pouze v několika měsících v roce);

2.

nepřítomnost z důvodu dovolené, vojenské služby, nemoci, úrazu nebo smrti;

3.

zahájení nebo ukončení pracovního poměru v zemědělském podniku (vztahuje se též na pracovníky, kteří během 12 měsíců před referenčním dnem statistického zjišťování ukončí pracovní činnost v jednom zemědělském podniku a začnou pracovat v jiném);

4.

úplné zastavení práce v zemědělském podniku, které způsobila nepředvídaná událost (povodeň, požár atd.).

Pravidelně zaměstnané osoby, které nejsou rodinnými příslušníky: muži

Zemědělské práce v podniku (kromě domácích prací)

Pravidelně zaměstnané osoby, které nejsou rodinnými příslušníky: ženy

Zemědělské práce v podniku (kromě domácích prací)

Nepravidelně zaměstnané osoby, které nejsou rodinnými příslušníky: muži a ženy

Nepravidelně zaměstnanými osobami se rozumí pracovníci, kteří nepracovali v zemědělském podniku během 12 měsíců před referenčním dnem statistického zjišťování každý týden z jiného důvodu, než je uvedeno v položce Pravidelně zaměstnané osoby, které nejsou rodinnými příslušníky.

Pracovní dny odpracované nepravidelně zaměstnanými osobami, které nejsou rodinnými příslušníky, zahrnuje dny v patřičné délce, za které je pracovníkovi vyplacen plat nebo jiná odměna (mzda, zisk nebo jiné platby včetně odměny v naturáliích) za celodenní práci a během nichž jsou prováděny práce, které obvykle vykonává zemědělský pracovník pracující na plný úvazek. Do pracovních dnů se nepočítají dny dovolené nebo pracovní neschopnosti.

Pracovním dnem v přepočtu na plný pracovní úvazek se rozumí běžný pracovní den pravidelně zaměstnaných pracovníků na plný úvazek.

ii)   JINÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI: JINÁ NEŽ ZEMĚDĚLSKÁ PRÁCE V PODNIKU (ČINNOSTI NESOUVISEJÍCÍ PŘÍMO SE ZEMĚDĚLSKÝM PODNIKEM) A PRÁCE MIMO PODNIK

Jinými výdělečnými činnostmi se rozumí všechny činnosti vykonávané za odměnu (plat, mzdu, zisk nebo jinou platbu včetně odměny v naturáliích, podle druhu poskytované služby), jiné než zemědělské práce definované v oddíle IV. i) a ostatní výdělečné činnosti přímo související s podnikem definované v oddíle V i).

Jsou zahrnuty zemědělské práce vykonávané pracovními silami jednoho zemědělského podniku pro jiný zemědělský podnik.

Shromažďují se informace pouze o zemědělských podnicích jediného vlastníka, pokud je fyzickou osobou (tj. kde je vlastník rovněž vedoucím pracovníkem), a o zemědělských podnicích ve skupině V případě zemědělských podniků, jejichž jediní vlastníci nejsou zároveň vedoucími pracovníky a jsou právnickými osobami, se žádné informace neshromažďují

Údaje o jiných výdělečných činnostech se zaznamenávají za vlastníka a za další rodinné příslušníky jediného vlastníka. Údaje se zaznamenávají, pouze pokud jsou rodinní příslušníci zapojeni do zemědělské práce vykonávané v zemědělském podniku nebo do práce přímo související se zemědělským podnikem.

Nejsou zahrnuty neoddělitelné nezemědělské vedlejší výdělečné činnosti v zemědělském podniku, neboť jsou zahrnuty v zemědělských pracích.

Zahrnuté činnosti se rozlišují takto:

hlavní činnosti, kterým je věnováno více času než zemědělským pracím vykonávaným pro zemědělský podnik,

vedlejší činnosti, kterým je věnováno méně času než zemědělským pracím vykonávaným pro zemědělský podnik.

Jiné výdělečné činnosti vlastníka, který je zároveň vedoucím pracovníkem:

Všechny výdělečné činnosti, které nesouvisejí přímo se zemědělskými podnikem a který vykonává vlastník, který zároveň plní funkci vedoucího pracovníka.

Jiné výdělečné činnosti ostatních členů rodiny jediného vlastníka:

 

hlavní činnost

Počet osob (manžel/ka jediného vlastníka nebo jiní rodinní příslušníci jediného vlastníka zemědělského podniku) vykonávající výdělečné činnosti, které nesouvisejí přímo se zemědělským podnikem jako jejich hlavní činnost.

 

Podružná činnost:

Počet osob (manžel/ka jediného vlastníka nebo jiní rodinní příslušníci jediného vlastníka zemědělského podniku) vykonávající výdělečné činnosti, které nesouvisejí přímo se zemědělským podnikem jako jejich druhotnou činnost.

V.   JINÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI PODNIKU (PŘÍMO SOUVISEJÍCÍ S PODNIKEM)

i)   SEZNAM JINÝCH VÝDĚLEČNÝCH ČINNOSTÍ

Do jiných výdělečných činností v zemědělském podniku patří všechny činnosti kromě zemědělských prací, přímo související s podnikem a mající na něj ekonomický dopad.

‚Činnostmi přímo souvisejícími s podnikem‘ se rozumí činnosti, při kterých se využívají buď zdroje zemědělského podniku (pozemky, stavební objekty, stroje atd.), nebo jeho produkty. Využívají-li se jen zemědělské pracovní síly (rodinní příslušníci i jiné zemědělské pracovní síly) a nevyužívají se žádné jiné zdroje zemědělského podniku, pokládají se tito pracovníci za osoby pracující ve dvou samostatných režimech, a tyto jiné výdělečné činnosti se tudíž nevykazují jako činnosti přímo související s podnikem.

Jsou zahrnuty nezemědělské i zemědělské práce pro jiné podniky.

Výdělečnými činnostmi se v této souvislosti rozumí aktivní práce; čímž jsou vyloučeny čistě finanční investice. Rovněž není zahrnuto pronajímání pozemku pro různé činnosti, bez následné přímé účasti na těchto činnostech.

 

Poskytování zdravotnických, sociálních a vzdělávacích služeb

Jakákoliv činnost související s poskytováním zdravotnických, sociálních a vzdělávacích služeb, a/nebo společensky související obchodní činnosti, při nichž se využívají zdroje podniku nebo jeho primární produkty.

 

Cestovní ruch, ubytování a ostatní rekreační činnosti

Všechny činnosti v cestovním ruchu, služby ubytování, exkurze v zemědělském podniku pro turisty nebo jiné skupiny, sportovní a rekreační činnosti atd., kde se využívají pozemky, budovy nebo jiné zdroje zemědělského podniku.

 

Rukodělná výroba

Rukodělné výrobky vyrobené v zemědělském podniku vlastníkem nebo rodinnými příslušníky nebo pracovníky, kteří nejsou rodinnými příslušníky, pokud tyto osoby také vykonávají zemědělské práce, bez ohledu na to, jak se výrobky prodávají.

 

Zpracování zemědělských produktů

Veškeré zpracování primárních zemědělských produktů na druhotný produkt v zemědělském podniku bez ohledu na to, zda se suroviny produkují v zemědělském podniku nebo kupují jinde. Zahrnuto je zpracování masa, výroba sýrů atd.

Do této položky je zahrnuto veškeré zpracování zemědělských produktů, pokud není příslušné zpracování považováno za součást zemědělské činnosti. Zpracovávání vína a výroba olivového oleje proto zahrnuty nejsou, ledaže by byl podíl nakoupeného vína nebo olivového oleje významný.

 

Výroba energie z obnovitelných zdrojů

Výroba energie z obnovitelných zdrojů pro trh, včetně bioplynu, biopaliv nebo elektrické energie, pomocí větrných turbín, jiného vybavení nebo ze zemědělských surovin.

Není zahrnuta energie z obnovitelných zdrojů vyrobená pouze pro potřeby zemědělského podniku.

 

Zpracování dřeva (např. řezání)

Zpracování surového dřeva v zemědělském podniku pro trh (řezání dřeva atd.)

 

Akvakultura

Produkce ryb, raků atd. v zemědělském podniku. Nejsou zahrnuty činnosti, které představují pouze rybolov.

 

Smluvní práce (za použití výrobních prostředků zemědělského podniku)

Smluvní práce s využitím zařízení zemědělského podniku, s odlišením prací prováděných v rámci nebo mimo rámec zemědělského sektoru, např. úklid sněhu, doprava, udržování krajiny, zemědělské a environmentální služby atd.

 

Zemědělské práce (pro jiný podnik)

 

Jiné než zemědělské práce

 

Lesní hospodářství

Lesnické práce s využitím zemědělských pracovních sil a strojů a zařízení zemědělského podniku obecně využívaných k zemědělským činnostem.

 

Ostatní

Ostatní výdělečné činnosti přímo související s podnikem, jinde neuvedené.

Kdo je do činnosti zapojen?

Zahrnuté činnosti se rozlišují takto:

hlavní činnosti, které je věnováno více času než zemědělským pracím vykonávaným pro zemědělský podnik,

vedlejší činnosti, kterým je věnováno méně času než zemědělským pracím vykonávaným pro zemědělský podnik.

Vlastník, který je zároveň vedoucím pracovníkem

Ostatní členové rodiny jediného vlastníka, jako jejich hlavní činnost

Ostatní členové rodiny jediného vlastníka, jako jejich vedlejší činnost

Osoby, které nejsou rodinnými příslušníky a pravidelně pracují v zemědělském podniku, jako jejich hlavní činnost

Osoby, které nejsou rodinnými příslušníky a pravidelně pracují v zemědělském podniku, jako jejich vedlejší činnost

ii)   PODÍL OSTATNÍCH VÝDĚLEČNÝCH ČINNOSTÍ PŘÍMO SOUVISEJÍCÍCH S PODNIKEM

Procentní podíl z hodnoty konečné produkce podniku

Význam jiných výdělečných činností přímo souvisejících s podnikem na produkci podniku se odhaduje jako podíl obratu vyplývající z jiných výdělečných činností, které přímo souvisejí s podnikem, na sumě celkového obratu podniku a přímých plateb podniku podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (9).

Formula

VI.   PODPORA ROZVOJE VENKOVA

Podnik v posledních třech letech využíval jednoho z následujících opatření pro rozvoj venkova ano/ne

Opatření stanovená v hlavě III kapitole 1 nařízení (ES) č. 1305/2013, jichž je zemědělec příjemcem.

Shromažďují se informace o tom, zda podnik v posledních třech letech využíval jednoho z následujících opatření pro rozvoj venkova podle určitých stanovených norem a pravidel v nejnovějších právních předpisech.

 

Účast zemědělců v programech jakosti potravin

Článek 16 nařízení (EU) č. 1305/2013: Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin.

 

Platby programu Natura 2000 a platby spojené s rámcovou směrnicí o vodě  (10)

Článek 30 nařízení (EU) č. 1305/2013: Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě.

 

Agroenvironmentální platby – klimatické platby

Článek 28 nařízení (EU) č. 1305/2013: Agroenvironmentálně-klimatické opatření.

 

Ekologické zemědělství

Článek 29 nařízení (EU) č. 1305/2013: Ekologické zemědělství.

 

Platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat

Článek 33 nařízení (EU) č. 1305/2013: Dobré životní podmínky zvířat.

 

Investice do hmotného majetku

Článek 17 nařízení (EU) č. 1305/2013: Investice do hmotného majetku.

 

Předcházení poškozování potenciálu zemědělské výroby, které je způsobeno přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi, a obnova tohoto potenciálu

Článek 18 nařízení (EU) č. 1305/2013: Obnova potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a zavedení vhodných preventivních opatření.

 

Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti

Článek 19 nařízení (EU) č. 1305/2013: Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti.

 

Investice do rozvoje lesních oblastí a životaschopnosti lesů

Článek 21 nařízení (EU) č. 1305/2013: Investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů.

 

Zalesňování a zakládání lesů

Článek 22 nařízení (EU) č. 1305/2013: Zalesňování a zakládání lesů.

 

Zavádění zemědělsko-lesnických systémů

Článek 23 nařízení (EU) č. 1305/2013: Zavádění zemědělsko-lesnických systémů

 

Předcházení poškozování lesů a obnova lesů

Článek 24 nařízení (EU) č. 1305/2013: Předcházení poškozování lesů lesními požáry, přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a obnova poškozených lesů

 

Investice do zvyšování odolnosti a environmentální hodnoty lesů

Článek 25 nařízení (EU) č. 1305/2013: Investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů

 

Investice do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů a jejich uvádění na trh

Článek 26 nařízení (EU) č. 1305/2013: Investice do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů, jejich mobilizace a uvádění na trh

 

Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními

Článek 31 nařízení (EU) č. 1305/2013: Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními

 

Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů

Článek 34 nařízení (EU) č. 1305/2013: Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů

 

Řízení rizika

Článek 36 nařízení (EU) č. 1305/2013: Řízení rizik

VII.   POSTUPY HOSPODAŘENÍ S PŮDOU A HNOJIVY UPLATŇOVANÉ V ZEMĚDĚLSKÝCH PODNICÍCH

Metody orby na orné půdě nacházející se mimo skleníky či jiné kryty

Konvenční zpracování půdy

Orná půda ošetřená konvenčním zpracováním půdy, kterým se rozumí obrácení zeminy, obvykle pomocí radličného pluhu nebo diskového pluhu jako první fáze orby, následovaná druhou fází s diskovými branami.

Ochranné zpracování půdy

Orná půda ošetřená ochranným zpracováním půdy (mělká orba), kterým se rozumí postup zpracování půdy nebo systém postupů zpracování půdy, při němž zůstávají na povrchu půdy rostlinné zbytky (nejméně 30 %) kvůli omezení eroze a zachování vlhkosti, obvykle bez obrácení zeminy.

Bezorebné zpracování půdy (s výjimkou orné půdy nacházející se mimo skleníky či jiné kryty, osázené víceletými rostlinami)

Orná půda, na které není mezi sklizní a výsevem prováděno žádné zpracování.

Krytí půdy na orné půdě nacházející se mimo skleníky či jiné kryty

Způsob zakrytí orné půdy rostlinami nebo zbytky nebo její ponechání bez zakrytí v zimě.

Běžné ozimy

Orná půda, na kterou se na podzim vysévají plodiny rostoucí během zimy (běžné ozimy, například ozimá pšenice), které se obvyklým způsobem sklízejí nebo používají pro pasení.

Krycí plodiny nebo meziplodiny

Orná půda, na kterou se vysévají rostliny výslovně za účelem omezení ztráty půdy, živin a přípravků na ochranu rostlin v zimě nebo v jiných obdobích, kdy by půda byla jinak holá a náchylná ke ztrátám. Ekonomický zájem na těchto plodinách je nízký a hlavním cílem je ochrana půdy a zachování živin.

Na jaře se obvykle před výsevem další plodiny zaorávají a nesklízejí se, ani se nespásají.

Rostlinné zbytky

Orná půda pokrytá v zimě rostlinnými zbytky a strništěm z předchozí pěstitelské sezóny. Nejsou zahrnuty krycí plodiny nebo meziplodiny.

Holá půda

Orná půda, na které je na podzim prováděna orba nebo jiné ošetření a která není oseta ani zakryta rostlinnými zbytky v zimě a zůstává do předosevních nebo osevních agrotechnických prací následujícího jara holá.

Orná půda nacházející se mimo skleníky či jiné kryty, osázená víceletými rostlinami

Orná půda nacházející se mimo skleníky či jiné kryty osázená víceletými rostlinami, které nejsou v referenčním roce ani zasety ani pěstovány.

Střídání plodin na orné půdě

Střídáním plodin se rozumí plánované střídání jednoletých plodin pěstovaných na konkrétním pozemku v po sobě jdoucích sklizňových rocích, takže na stejném pozemku nejsou pěstovány bez přerušení plodiny stejného druhu.

Podíl orné půdy zapojené do střídání plodin

Orná půda je součástí plánovaného střídání plodin.

Plocha využívaná v ekologickém zájmu – celková rozloha mezí, ochranných pásem, živých plotů, stromů, půdy ležící ladem, biotopů, zalesněné plochy a krajinných prvků

Půda, u níž vedoucí zemědělského podniku zajišťuje, že jde o plochy využívané v ekologickém zájmu podle článku 46 nařízení (EU) č. 1307/2013. Celková rozloha mezí, ochranných pásem, živých plotů, stromů, půdy ležící ladem, biotopů, zalesněné plochy a krajinných prvků.

Údaj, který poskytnou pouze zemědělské podniky, jejichž orná půda má rozlohu přesahující 15 hektarů.

Technologie aplikace statkových hnojiv

Podíl statkových hnojiv zemědělského podniku (vyprodukovaných a dovozených s odečtením vyvezených), která jsou různými dostupnými technikami aplikována na zemědělské půdě.

Plošný rozstřik

Hnojiva jsou aplikována na povrchu půdy nebo plodin bez použití technik pásové aplikace nebo injektáže.

 

Bez zapravování

Procentní podíl celkového možností hnojiva aplikovaného, aniž by došlo k zapravování. Do této položky se hnojivo zahrnuje, pokud není zapraveno do 24 hodin po rozstřiku.

 

Zapravování do 4 hodin

Procento celkového množství statkového hnojiva, které bylo mechanicky zapraveno do půdy do čtyř hodin po aplikaci.

 

Zapravování po 4 hodinách

Procento celkového množství statkového hnojiva, které bylo mechanicky zapraveno do půdy více než čtyři hodiny po aplikaci. Pokud statkové hnojivo nebylo zapraveno do 24 hodin po rozstřiku, je z této položky vyňato a zahrnuto do položky Bez zapravování.

Pásová aplikace

Močůvka nebo kejda se aplikuje v paralelních pásech, mezi nimiž se statkové hnojivo neaplikuje, s použitím stroje (pásového aplikátoru močůvky) připojeného za cisternu nebo traktor tak, aby docházelo k rozstřikování tekuté močůvky nebo kejdy nad zemí.

 

Vlečené hadice

Typ pásového aplikátoru sestávající z několika hadic zavěšených na ráhnu, avšak nikoliv s použitím zařízení určených k oddělování plodin nebo stébel trávy.

 

Vlečené botky

Typ pásového aplikátoru sestávající z několika zařízení ve tvaru patky či botky zavěšených na ráhnu určených k oddělování plodin nebo listů trávy, tak aby se hnojivo v pásech dostalo na povrch půdy, aniž by došlo ke kontaminaci plodin nebo trávy.

Injektáž

Aplikace močůvky či kejdy pomocí štěrbin vyhloubených do půdy o různé hloubce podle typu vstřikovacího zařízení.

 

Mělká injektáž/otevřená štěrbina

Štěrbiny jsou mělké, obvykle zhruba 50 mm hluboké. Po aplikaci se nechávají otevřené.

 

Hluboká injektáž/uzavřená štěrbina

Štěrbiny jsou hlubší, obvykle zhruba 150 mm hluboké. Po aplikaci se uzavírají.

Dovoz statkového hnojiva do podniku/vývoz statkového hnojiva z podniku

Celkové vyprodukované množství statkových hnojiv vyvezených z podniku

Množství hnojiva odvezeného ze zemědělského podniku.

Statkové hnojivo dovezené do podniku

Množství statkového hnojiva dovezeného do podniku, ať za úhradu nebo zadarmo, k použití v zemědělství.“


(1)  Základní definice zemědělského podniku a velké dobytčí jednotky jsou stanoveny v článku 2 nařízení (ES) č. 1166/2008.

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 31/2011 ze dne 17. ledna 2011, kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 13, 18.1.2011, s. 3).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství (Úř. věst. L 33, 5.2.2004, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

(7)  Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1).

(8)  Nařízení Rady (ES) č. 479/2008 ze dne 29. dubna 2008 o společné organizaci trhu s vínem, o změně nařízení (ES) č. 1493/1999, (ES) č. 1782/2003, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 3/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2392/86 a (ES) č. 1493/1999 (Úř. věst. L 148, 6.6.2008, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).


Top