EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32013R1309

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006

OJ L 347, 20.12.2013, p. 855–864 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document No longer in force: This act has been changed. Current consolidated version: 01/01/2021

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1309/oj

20.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/855


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1309/2013

ze dne 17. prosince 2013

o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí odstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 26. března 2010 Evropská rada souhlasila s návrhem Komise zahájit novou strategii pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, (dále jen „Strategie Evropa 2020“). Jednou ze tří priorit strategie Evropa 2020 je růst podporující začlenění, kterého lze dosáhnout posílením úlohy občanů pomocí vysoké úrovně zaměstnanosti, prostřednictvím investic do získávání dovedností, boje proti chudobě a modernizace trhů práce, odborné přípravy a systémů sociální ochrany, díky nimž budou moci lidé předvídat a zvládat změny a vybudovat soudržnější společnost podporující začlenění. Překonání nepříznivých dopadů globalizace si rovněž žádá vytváření pracovních míst v celé Unii a důslednou politiku podpory růstu.

(2)

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“) byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 (3) na dobu trvání víceletého finančního rámce od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013. EFG umožňuje Unii prokazovat solidaritu s pracovníky, kteří byli propuštěni v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací a v důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize, a může rovněž podpořit příjemce pomoci v případě malých trhů práce nebo za mimořádných okolností, zejména pokud jde o kolektivní žádosti týkající se malých a středních podniků, a to i tehdy, pokud počet propuštěných pracovníků nedosahuje obvyklé prahové hodnoty pro uvolnění prostředků z EFG.

(3)

Ve svém sdělení ze dne 29. června 2011 nazvaném „Rozpočet – Evropa 2020“ Komise uznává úlohu EFG jako pružného fondu, který poskytuje pomoc propuštěným pracovníkům a pomáhá jim co nejrychleji najít nové zaměstnání. Unie by měla nadále poskytovat po dobu trvání víceletého finančního rámce od 1. ledna 2014 do 31. Prosince 2020 zvláštní jednorázovou podporu k usnadnění opětovného profesního začlenění pracovníků propuštěných v oblastech, odvětvích, na územích nebo na trzích práce, které utrpěly otřes v důsledku vážného narušení hospodářství. Vzhledem ke svému účelu, jímž je poskytnout podporu v naléhavých a neočekávaných situacích, by měl EFG zůstat mimo víceletý finanční rámec.

(4)

Oblast působnosti nařízení (ES) č. 1927/2006 byla rozšířena v roce 2009 nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009 (4) v rámci Plánu evropské hospodářské obnovy tak, aby se vztahovala i na pracovníky, kteří byli propuštěni v přímém důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize. Aby mohl být EFG použit v rámci stávajících či budoucích krizových situacích, mělo by do oblasti jeho působnosti být zahrnuto propouštění v důsledku zásadních hospodářských problémů, které je způsobeno pokračující celosvětovou finanční a hospodářskou krizí, na kterou bylo zaměřeno nařízení (ES) č. 546/2009, nebo novou celosvětovou finanční a hospodářskou krizí.

(5)

Evropské středisko pro monitorování změn působící v rámci Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) v Dublinu napomáhá Komisi a členským státům s kvalitativními a kvantitativními analýzami s cílem pomoci při vyhodnocování trendů globalizace a využívání EFG.

(6)

Aby byl zachován evropský rozměr EFG, měla by být žádost o pomoc uplatněna, pokud počet propuštěných pracovníků dosáhne minimální prahové hodnoty. Na malých pracovních trzích, jako jsou trhy malých členských států nebo odlehlých regionů, nebo za výjimečných okolností, však mohou být žádosti podávány i při nižším počtu propuštěných pracovníků.

(7)

Propuštění pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné, které přestaly vykonávat svou činnost, by měli mít rovný přístup k EFG nezávisle na typu jejich pracovní smlouvy nebo pracovního poměru. Pracovníci, kteří byli propuštěni, jakož i osoby samostatně výdělečně činné, které přestaly vykonávat svou činnost, by proto měli být považováni za příjemce pomoci z EFG pro účely tohoto nařízení.

(8)

EFG by měl dočasně poskytovat pomoc mladým lidem, kteří nejsou zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy (tzv. „NEET“) a kteří pobývají v regionech spadajících pod Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí, neboť uvedené regiony jsou neúměrně zasaženy rozsáhlým propouštěním.

(9)

Finanční příspěvky z EFG by měly být zejména zaměřeny na aktivní opatření na trhu práce, jejichž cílem je rychlé opětovné začleňování příjemců pomoci do udržitelného zaměstnání, a to jak v rámci původního odvětví jejich činnosti, tak mimo ně. Zahrnutí finančních příspěvků do koordinovaného balíčku individualizovaných služeb by proto mělo být omezeno. Společnosti by mohly být vybízeny k tomu, aby spolufinancovaly opatření podporovaná z EFG.

(10)

Při vypracování koordinovaného balíčku aktivních opatření politiky trhu práce by měly členské státy podporovat opatření, která významně přispějí k zaměstnatelnosti příjemců pomoci. Členské státy by měly usilovat o opětovné zapojení co největšího počtu příjemců pomoci účastnících se těchto opatření do udržitelného zaměstnání, a to co nejdříve v rámci šestiměsíčního období předcházejícího dni, ke kterému má být předložena závěrečná zpráva.

(11)

Členské státy by měly při navrhování koordinovaného balíčku aktivních opatření politiky trhu práce věnovat zvláštní pozornost znevýhodněným příjemcům pomoci, včetně mladých a starších nezaměstnaných osob a osob ohrožených chudobou, a to vzhledem k tomu, že se tyto skupiny při návratu na trh práce potýkají v důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize a globalizace se specifickými problémy.

(12)

Při provádění EFG by měly být dodržovány a prosazovány zásady rovnosti žen a mužů a nediskriminace, které patří k hlavním hodnotám Unie a jsou zakotveny ve strategii Evropa 2020.

(13)

Pro účinnou a rychlou podporu příjemců pomoci by měly členské státy učinit vše pro to, aby podaly úplné žádosti o finanční příspěvek z EFG. Poskytování dalších informací by mělo být časově omezené.

(14)

V zájmu příjemců pomoci a orgánů odpovědných za provádění opatření by měl žádající členský stát všechny subjekty zapojené do procesu podávání žádostí průběžně informovat o postupu žádosti.

(15)

V souladu se zásadou řádného finančního řízení by finanční příspěvky z EFG neměly nahrazovat podpůrná opatření, která mají k dispozici příjemci pomoci v rámci fondů Unie nebo jiných politik či programů Unie, ale měly by je pokud možno doplňovat.

(16)

Měla by být zahrnuta zvláštní ustanovení pro informační a komunikační činnosti týkající se případů podpory z EFG a jejích výsledků.

(17)

Jako výraz solidarity Unie s propuštěnými pracovníky a osobami samostatně výdělečně činnými, které přestaly vykonávat svou činnost, by se míra spolufinancování měla stanovit ve výši 60 % nákladů balíčku a jeho provádění.

(18)

Pro snazší provádění tohoto nařízení by měly být výdaje způsobilé buď ode dne, kdy členský stát začne poskytovat individualizované služby, nebo ode dne, kdy členský stát nese administrativní výdaje pro provádění EFG.

(19)

K pokrytí potřeb vznikajících zejména v prvních měsících každého roku, kdy jsou možnosti převodů z jiných rozpočtových položek obzvlášť obtížné, by měla být při ročním rozpočtovém procesu dána v rozpočtové položce pro EFG k dispozici odpovídající částka prostředků na platby.

(20)

Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 2. prosince 2013 o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (5) (dále jen „interinstitucionální dohoda“) určuje rozpočtový rámec EFG.

(21)

V zájmu příjemců pomoci by měla být pomoc poskytnuta co nejrychleji a nejúčinněji. Členské státy a orgány Unie, které se účastní rozhodování o EFG, by měly vyvinout co největší úsilí ke snížení doby zpracování a zjednodušení postupů s cílem zajistit hladké a rychlé přijetí rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG.

(22)

V případě, že podnik ukončil činnost, je možné pracovníkům, kteří byli z tohoto podniku propuštěni, pomoci v tom, aby mohli převzít část jeho činnosti nebo činnost veškerou, a členský stát, v němž se podnik nachází, může k uskutečnění tohoto kroku poskytnout finanční zálohu, která je za tímto účelem nezbytně nutná.

(23)

Aby mohl Evropský parlament provádět politickou kontrolu a Komise mohla nepřetržitě sledovat výsledky dosažené prostřednictvím pomoci z EFG, měly by členské státy předložit závěrečnou zprávu o provádění EFG.

(24)

Členské státy by měly zůstat odpovědné za provádění finančního příspěvku a za řízení a kontrolu akcí, na něž jsou poskytnuty finanční prostředky Unie, v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (6) (dále jen „finanční nařízení“). Členské státy by měly odůvodnit způsob použití finančního příspěvku získaného z EFG. Vzhledem ke krátkému období pro provádění činností EFG by se do povinností předkládat zprávy měla promítnout konkrétní povaha použití prostředků EFG. Je proto nezbytné odchýlit se v případě povinností předkládat zprávy od finančního nařízení.

(25)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, smí Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Cíle

Tímto nařízením se zřizuje Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“) na období víceletého finančního rámce od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

Cílem EFG je přispět k inteligentnímu a udržitelnému hospodářskému růstu podporujícímu začlenění a podporovat udržitelnou zaměstnanost v Unii tím, že jí umožní projevit solidaritu s pracovníky, kteří byli propuštěni, a s osobami samostatně výdělečně činnými, které přestaly vykonávat svou činnost, v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací nebo v důsledku pokračující celosvětové finanční a hospodářské krize, na kterou bylo zaměřeno nařízení (ES) č. 546/2009, nebo v důsledku nové celosvětové finanční a hospodářské krize a zajistit podporu těmto pracovníkům a osobám.

Cílem akcí, jež využívají finanční příspěvky z EFG, je zajistit, aby co největší počet příjemců pomoci, kteří se účastní těchto akcí, nalezl udržitelné zaměstnání co nejdříve v rámci šestiměsíčního období předcházejícího dni, ke kterému má být předložena závěrečná zpráva uvedená v čl. 18 odst. 1.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na žádosti členských států o finanční příspěvky poskytované z EFG na akce pro:

a)

pracovníky, kteří byli propuštěni, a osoby samostatně výdělečně činné, které přestaly vykonávat svou činnost, v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací, jež se projevily zejména značným nárůstem dovozu do Unie, závažnou proměnou obchodu Unie se zbožím nebo službami, rychlým poklesem podílu Unie na trhu v daném odvětví nebo přemístěním činností do třetích zemí za podmínky, že má toto propouštění pracovníků značný negativní dopad na místní, regionální nebo národní hospodářství;

b)

pracovníky, kteří byli propuštěni, a osoby samostatně výdělečně činné, které přestaly vykonávat svou činnost, v důsledku pokračující celosvětové finanční a hospodářské krize, na kterou bylo zaměřeno nařízení (ES) č. 546/2009, nebo v důsledku nové celosvětové finanční a hospodářské krize.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se „příjemcem pomoci“ rozumí:

a)

pracovník, jehož pracovní poměr je předčasně ukončen pro nadbytečnost nebo skončí v referenčním období uvedeném v článku 4 a není obnoven;

b)

osoba samostatně výdělečně činná, která zaměstnávala nejvíce 10 pracovníků, kteří byli propuštěni ve smyslu tohoto nařízení, a která přestala vykonávat svou činnost za podmínky, že tato činnost byla prokazatelně závislá na podniku ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a), nebo že tato osoba samostatně výdělečně činná vykonávala svou činnost v dotčeném hospodářském odvětví ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b).

Článek 4

Kritéria pro pomoc

1.   Finanční příspěvek z EFG se poskytne v případě, že jsou splněny podmínky stanovené v článku 2, jež zapříčiní, že:

a)

během referenčního období v délce čtyř měsíců dosáhne počet propuštěných pracovníků nebo osob samostatně výdělečně činných, které přestaly vykonávat svou činnost, nejméně 500 v jednom podniku v členském státě, včetně pracovníků propuštěných u dodavatelů uvedeného podniku nebo u výrobců, kteří jsou jeho odběrateli, a osob samostatně výdělečně činných, které přestaly vykonávat svou činnost, u těchto dodavatelů nebo výrobců;

b)

během referenčního období v délce devíti měsíců dosáhne počet propuštěných pracovníků nebo osob samostatně výdělečně činných, které přestaly vykonávat svou činnost, nejméně 500, zejména v malých a středních podnicích, působících ve stejném hospodářském odvětví definovaném na úrovni NACE Revize 2 a nacházejících se v jednom regionu nebo ve dvou sousedících regionech vymezených na úrovni NUTS 2, nebo ve více než dvou sousedících regionech vymezených na úrovni NUTS 2 za podmínky, že ve dvou z těchto regionů dosáhl dohromady počet propuštěných pracovníků nebo osob samostatně výdělečně činných, které přestaly vykonávat svou činnost, více než 500.

2.   V případě malých pracovních trhů nebo za mimořádných okolností, zejména pokud jde o kolektivní žádosti týkající se malých a středních podniků, řádně odůvodněných žádajícím členským státem, je možné žádost o finanční příspěvek podle tohoto článku přijmout i přesto, že kritéria uvedená v odst. 1 písm. a) nebo b) nejsou zcela splněna, pokud má propouštění značný dopad na zaměstnanost a na místní, regionální nebo národní hospodářství. Žádající členský stát uvede, která z kritérii pro pomoc stanovených v odst. 1 písm. a) a b) nejsou zcela splněna. Celkový objem příspěvků přidělených za mimořádných okolností nesmí přesáhnout 15 % roční maximální částky rozpočtu EFG.

Článek 5

Stanovení počtu propuštěných pracovníků a případů ukončení činnosti

1.   Žádající členský stát uvede způsob používaný pro výpočet počtu pracovníků a samostatně výdělečných osob pro účely článku 4.

2.   Žádající členský stát vypočítá počet uvedený v odstavci 1 na základě jednoho z těchto dnů:

a)

dne, kdy zaměstnavatel v souladu s čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 98/59/ES (7) písemně oznámí příslušnému orgánu veřejné moci plánované hromadné propouštění; v tomto případě žádající členský stát poskytne Komisi dodatečné informace o skutečném počtu propuštěných pracovníků v souladu s čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení, a to předtím, než Komise dokončí posouzení;

b)

dne jednotlivé výpovědi z pracovního poměru, kterou zaměstnavatel propouští pracovníka nebo ukončuje jeho pracovní poměr;

c)

dne skutečného skončení pracovního poměru nebo uplynutí sjednané doby jeho trvání;

d)

dne ukončení přidělení podniku, který jeho práci využíval, nebo

e)

v případě osoby samostatně výdělečně činné na základě dne, kdy tato osoba přestala podle vnitrostátních právních nebo správních předpisů vykonávat svou činnost.

Článek 6

Způsobilí příjemci pomoci

1.   Žádající členský stát může poskytnout individualizované služby spolufinancované z EFG způsobilým příjemcům pomoci, mezi něž mohou patřit:

a)

propuštění pracovníci a samostatně výdělečné osoby, které přestaly vykonávat svou činnost, vypočítaní v souladu s článkem 5 a za referenční období stanovené v článku 4,

b)

pracovníci, kteří byli propuštěni, a samostatně výdělečné osoby, které přestaly vykonávat svou činnost, vypočítaní v souladu s článkem 5 a to před začátkem nebo po uplynutí referenčního období stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. a),

c)

pracovníci, kteří byli propuštěni, a samostatně výdělečné osoby, které přestaly vykonávat svou činnost v případech, kdy se žádost podle čl. 4 odst. 2 odchyluje od kritérií stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a).

Pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné uvedení v prvním pododstavci písm. b) a c) se považují za způsobilé, pokud byli propuštěni nebo přestaly vykonávat svou činnost po všeobecném oznámení plánovaného propouštění a za podmínky, že lze prokázat jednoznačnou příčinnou souvislost s událostí, jež vedla k propouštění během referenčního období.

2.   Odchylně od článku 2 může žádající členský stát do 31. prosince 2017 poskytovat individualizované služby spolufinancované z EFG takovému počtu mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. „NEET“) a kteří v den podání žádosti nedosáhli věku 25 let - nebo rozhodnou-li tak členské státy, věku 30 let -, který nepřekročí počet cílových příjemců pomoci, a to prioritně pro ty osoby, které byly propuštěny nebo přestaly vykonávat svou činnost, za podmínky, že k propouštění ve smyslu článku 3 došlo alespoň zčásti v regionech na úrovni NUTS 2, které jsou způsobilé na základě Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Podporu lze poskytovat těmto mladým lidem, kteří nedosáhli věku 25 let - nebo rozhodnou-li tak členské státy, věku 30 let - v těch regionech na úrovni NUTS 2, jež jsou způsobilé na základě Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí.

Článek 7

Způsobilé akce

1.   Finanční příspěvek z EFG může být poskytnut na aktivní opatření na trhu práce, která jsou součástí koordinovaného balíčku individualizovaných služeb, jež mají usnadnit opětovné profesní začlenění cílových příjemců pomoci, zejména pak znevýhodněných, starších a mladých nezaměstnaných osob, do zaměstnání nebo zahájení samostatné výdělečné činnosti. Součástí koordinovaného balíčku individualizovaných služeb může být zejména:

a)

individuálním potřebám přizpůsobená odborná příprava a rekvalifikace, včetně dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií a osvědčování získaných zkušeností, pomoc při hledání zaměstnání, poradenství pro volbu povolání, poradenské služby, mentorství, pomoc při outplacementu, podpora podnikání, podpora samostatné výdělečné činnosti, zakládání podniků a převzetí podniků zaměstnanci a spolupráce;

b)

zvláštní časově omezená opatření, jako jsou příspěvky při hledání zaměstnání, pobídky zaměstnavatelů k přijímání pracovníků, příspěvky na mobilitu, denní příspěvky nebo příspěvky na odbornou přípravu (včetně náhrad pro pečovatele);

c)

opatření zaměřená na povzbuzení zejména znevýhodněných, starších a mladých nezaměstnaných osob, aby zůstaly na trhu práce, nebo se na něj vrátily.

Náklady na opatření podle písmene b) nesmí překročit 35 % celkových nákladů na koordinovaný balíček individualizovaných služeb uvedených v tomto odstavci.

Náklady na investice na samostatnou výdělečnou činnost, zakládání podniků a převzetí podniků zaměstnanci nesmí překročit 15 000 EUR.

Koordinovaný balíček individualizovaných služeb by měl předjímat budoucí perspektivy trhu práce a požadované dovednosti. Koordinovaný balíček by měl být v souladu s přechodem k udržitelnému hospodářství účinně využívajícímu zdroje.

2.   Pro finanční příspěvek z EFG nejsou způsobilá tato opatření:

a)

zvláštní časově omezená opatření uvedená v odst. 1 písm. b), která nejsou podmíněna aktivní účastí cílových příjemců pomoci na hledání zaměstnání nebo odborné přípravě;

b)

akce, které mají být na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv prováděny podniky.

Akce podporované z EFG nenahrazují pasivní opatření sociální ochrany.

3.   Koordinovaný balíček opatření individualizovaných služeb je vypracován na základě konzultace s cílovými příjemci pomoci či jejich zástupci nebo se sociálními partnery.

4.   Z podnětu žádajícího členského státu lze poskytnout finanční příspěvek z EFG na přípravné, řídící, informační, propagační, kontrolní a vykazovací činnosti.

Článek 8

Žádosti

1.   Žádající členský stát podá Komisi žádost do 12 týdnů ode dne, kdy byla splněna kritéria stanovená v čl. 4 odst. 1 nebo 2.

2.   Komise do dvou týdnů ode dne podání žádosti, případně ode dne, kdy Komise obdrží překlad žádosti, podle toho, co nastane později, potvrdí příjem žádosti a informuje členský stát o jakýchkoliv dalších informacích, které potřebuje, aby danou žádost mohla posoudit.

3.   Pokud Komise takové další informace požaduje, členský stát odpoví do šesti týdnů ode dne, kdy je o ně požádán. Na řádně odůvodněnou žádost dotčeného členského státu Komise tuto lhůtu prodlouží o dva týdny.

4.   Na základě informací poskytnutých členským státem Komise dokončí posouzení toho, zda žádost vyhovuje podmínkám pro poskytnutí finančního příspěvku, a to do 12 týdnů od obdržení úplné žádosti, nebo případně překladu této žádosti. Pokud by Komise výjimečně nemohla tuto lhůtu dodržet, poskytne písemné vysvětlení s uvedením důvodů pro zpoždění.

5.   Úplná žádost musí obsahovat tyto informace:

a)

odůvodněnou analýzu vztahu mezi propouštěním nebo ukončením činnosti a velkými změnami ve struktuře světového obchodu nebo zásadními problémy místního, regionálního a národního hospodářství způsobenými globalizací nebo pokračováním celosvětové finanční a hospodářské krize nebo novou celosvětovou finanční a hospodářskou krizí. Tato analýza musí vycházet ze statistických a dalších informací na úrovni nejvhodnější k prokázání splnění kritérií pro pomoc stanovených v článku 4;

b)

v případě, že propouštějící podnik pokračoval i po propuštění pracovníků ve své činnosti, potvrzení o tom, že dodržel své právní povinnosti upravující propouštění a že své pracovníky příslušným způsobem zabezpečil;

c)

posouzení počtu propuštěných pracovníků v souladu s článkem 5 a vysvětlení událostí, jež k těmto případům propouštění vedly;

d)

identifikaci případných propouštějících podniků, dodavatelů nebo výrobců, kteří jsou odběrateli daných podniků, odvětví a kategorií cílových příjemců pomoci rozlišených podle pohlaví a věkových skupin;

e)

očekávaný dopad propouštění na místní, regionální a národní hospodářství a zaměstnanost;

f)

popis koordinovaného balíčku individualizovaných služeb a s nimi spojených výdajů, včetně zejména jakýchkoli opatření na podporu iniciativ v oblasti zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, starších nebo mladých příjemců pomoci;

g)

vysvětlení toho, jak balíček opatření doplňuje akce financované jinými vnitrostátními fondy nebo fondy Unie, jakož i informace o akcích, které jsou povinné pro dotyčné podniky na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv;

h)

odhadovaný rozpočet pro každou ze součástí koordinovaného balíčku individualizovaných služeb na podporu cílových příjemců pomoci a pro jakékoli přípravné, řídící, informační, propagační, kontrolní a vykazovací činnosti;

i)

dny, ke kterým bylo nebo má být zahájeno poskytování individualizovaných služeb cílovým příjemcům pomoci a činnosti vztahující se k provádění EFG, jak je stanoveno v čl. 7 odst. 1 a 4;

j)

postupy pro případnou konzultaci s cílovými příjemci pomoci nebo jejich zástupci, se sociálními partnery, s místními a regionálními orgány nebo jinými relevantními organizacemi;

k)

prohlášení o souladu požadované podpory z EFG s procesními a hmotněprávními pravidly Unie pro státní podporu, jakož i prohlášení o tom, proč individualizované služby nenahrazují opatření, která mají být na základě vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv přijímána společnostmi;

l)

zdroje předběžného financování nebo spolufinancování na vnitrostátní úrovni a případně další zdroje spolufinancování;

Článek 9

Doplňkovost, soulad a koordinace

1.   Finanční příspěvek z EFG nenahrazuje akce, které mají být na základě vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv provedeny společnostmi.

2.   Podpora cílovým příjemcům pomoci doplňuje akce členských států na celostátní, regionální a místní úrovni, včetně akcí spolufinancovaných z fondů Unie.

3.   Finanční příspěvek z EFG je omezen na výši nezbytnou k zajištění solidarity a dočasné, jednorázové podpory cílovým příjemcům pomoci. Akce podporované z EFG musí být v souladu s unijním a vnitrostátním právem, včetně pravidel pro poskytování státní podpory.

4.   V rámci svých pravomocí zajistí Komise a žádající členský stát koordinaci pomoci z fondů Unie.

5.   Žádající členský stát zajistí, aby specifické akce, které obdržely finanční příspěvek z EFG, neobdržely zároveň pomoc z jiných finančních nástrojů Unie.

Článek 10

Rovnost mužů a žen a nediskriminace

Komise a členské státy zajistí, aby se rovnost mužů a žen a začlenění gendrového hlediska staly nedílnou a podporovanou součástí různých etap provádění finančního příspěvku z EFG. Komise a členské státy přijmou veškerá vhodná opatření k předcházení jakékoli diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace v přístupu k finančnímu příspěvku z EFG a v průběhu provádění jeho různých etap.

Článek 11

Technická pomoc z podnětu Komise

1.   EFG může z podnětu Komise v mezích nejvýše 0,5 % z roční maximální částky EFG financovat činnosti zahrnující přípravu, sledování, sběr dat a vytváření vědomostní základny pro provádění EFG. Může rovněž financovat administrativní a technickou podporu, činnosti v oblasti šíření informací a komunikace, jakož i audit, kontrolu a hodnocení nezbytné k provádění tohoto nařízení.

2.   Evropský parlament a Rada na návrh Komise poskytnou na počátku každého roku částku na technickou pomoc v mezích stropu stanoveného v odstavci 1.

3.   Úkoly stanovené v odstavci 1 musí být prováděny v souladu s finančním nařízením a jeho prováděcími pravidly použitelnými na tento způsob plnění rozpočtu.

4.   Technická pomoc Komise zahrnuje poskytování informací a poradenství členským státům při využívání, sledování a hodnocení EFG. Informace o využívání EFG a jasné pokyny k využívání EFG by Komise měla poskytovat rovněž sociálním partnerům na evropské a vnitrostátní úrovni.

Článek 12

Informace, komunikace a propagace

1.   Žádající členský stát poskytuje a zveřejňuje informace týkající se financovaných akcí. Tyto informace jsou určeny cílovým příjemcům pomoci, místním a regionálním orgánům, sociálním partnerům, médiím a široké veřejnosti. Mají zdůraznit úlohu Unie a zajistit zviditelnění příspěvku z EFG.

2.   Komise udržuje a pravidelně aktualizuje internetové webové stránky, přístupné ve všech úředních jazycích orgánů Unie, s cílem poskytovat aktuální informace o EFG a pokyny k podávání žádostí, jakož i informace o přijatých a zamítnutých žádostech a o úloze Evropského parlamentu a Rady v rozpočtovém procesu.

3.   Komise provede informační a komunikační činnosti týkající se případů pomoci z EFG a výsledků vycházející z jejích zkušeností za účelem zvýšení účinnosti EFG a zajištění informovanosti občanů a pracovníků Unie o EFG. Komise každé dva roky připraví zprávu o využívání EFG podle zemí a odvětví.

4.   Zdroje přidělené na komunikační akce podle tohoto nařízení rovněž přispějí k zahrnutí komunikace orgánů Unie týkající se politických priorit Unie za podmínky, že souvisejí s obecnými cíli tohoto nařízení.

Článek 13

Stanovení finančního příspěvku

1.   Na základě posouzení provedeného podle článku 8 a s ohledem zejména na počet cílových příjemců pomoci Komise co nejdříve vyhodnotí navržené akce a odhadované náklady a navrhne výši případného finančního příspěvku z EFG, který může být poskytnut v mezích dostupných zdrojů. Tato částka nesmí přesáhnout 60 % celkových odhadovaných nákladů uvedených v čl. 8 odst. 5 písm. h).

2.   Pokud na základě posouzení provedeného podle článku 8 dospěje Komise k závěru, že jsou splněny podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku podle tohoto nařízení, zahájí okamžitě řízení stanovené v článku 15.

3.   Pokud na základě posouzení provedeného podle článku 8 dospěje Komise k závěru, že podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku podle tohoto nařízení splněny nejsou, oznámí tuto skutečnost ihned žádajícímu členskému státu.

Článek 14

Způsobilost výdajů

1.   Výdaje jsou způsobilé pro poskytnutí finančního příspěvku z EFG od dnů stanovených v žádosti podle čl. 8 odst. 5 písm. i), ke kterým dotčený členský stát začne poskytovat nebo má začít poskytovat individualizované služby cílovým příjemcům pomoci v souladu s čl. 7 odst. 1 nebo ke kterým nese administrativní výdaje na provádění EFG v souladu s čl. 7 odst. 4.

2.   V případě grantů se odpovídajícím způsobem použijí články 67 a 68 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1303/2013 (8) a článek 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1304/2013 (9), a jakékoli akty v přenesené pravomoci přijaté Komisí podle uvedených nařízení.

Článek 15

Rozpočtový proces

1.   Podmínky fungování EFG musí být v souladu s bodem 13 interinstitucionální dohody.

2.   Prostředky pro EFG jsou zapsány do souhrnného rozpočtu Unie na prozatímním základě.

3.   Komise na jedné straně a Evropský parlament a Rada na straně druhé vyvinou veškeré úsilí, aby se doba pro uvolnění prostředků z EFG zkrátila na minimum.

4.   Pokud Komise dospěje k závěru, že jsou splněny podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku z EFG, navrhne, aby byly prostředky uvolněny. Rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG přijímají společně Evropský parlament a Rada ve lhůtě jednoho měsíce od předložení návrhu Evropskému parlamentu a Radě. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou a Evropský parlament většinou hlasů svých členů a třípětinovou většinou odevzdaných hlasů.

Současně s návrhem rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků do příslušných rozpočtových položek. Není-li dosaženo dohody, zahájí se třístranný rozhovor.

Převody prostředků v souvislosti s EFG se provedou v souladu s článkem 27 finančního nařízení.

5.   Současně s přijetím návrhu rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG přijme Komise rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku, a to prostřednictvím prováděcího aktu, který vstoupí v platnost dnem, kdy Evropský parlament a Rada přijmou rozhodnutí o prostředků z EFG.

6.   Návrh rozhodnutí o prostředků z EFG podle odstavce 4 musí obsahovat:

a)

posouzení provedené podle čl. 8 odst. 4 společně se shrnutím informací, z nichž uvedené posouzení vychází;

b)

doklad o tom, že podmínky stanovené v článcích 4 a 9 byly splněny; a

c)

důvody odůvodňující navrhované částky.

Článek 16

Vyplacení a použití finančního příspěvku

1.   Po vstupu rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku podle čl. 15 odst. 5 v platnost vyplatí Komise dotčenému členskému státu jednorázově částku předběžného financování ve výši 100 % a to v zásadě do 15 dnů. Předběžné financování se vyúčtuje při ukončení poskytování finančního příspěvku podle čl. 18 odst. 2.

2.   Finanční příspěvek uvedený v odstavci 1 se provádí v rámci sdíleného řízení v souladu s článkem 59 finančního nařízení.

3.   Podrobné technické podmínky financování stanoví Komise v rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku uvedeném v čl. 15 odst. 5.

4.   Členský stát provede způsobilé akce stanovené v článku 7 co nejdříve, avšak nejpozději 24 měsíců ode dne podání žádosti podle čl. 8 odst. 1.

Členský stát může rozhodnout o odložení dne zahájení způsobilých akcí až o tři měsíce ode dne podání žádosti. V případě takového odložení musí být způsobilé akce uskutečněny do 24 měsíců ode dne jejich zahájení, které členský stát oznámil v příslušné žádosti.

Pokud se příjemce pomoci účastní vzdělávacího kurzu či kurzu odborné přípravy, který trvá dva roky či více, mohou být poplatky za tento kurz zahrnuty do spolufinancování z EFG až do dne, kdy má být předložena závěrečná zpráva uvedená v čl. 18 odst. 1 za předpokladu, že příslušné poplatky byly uhrazeny k uvedenému dni.

5.   Při provádění akcí zahrnutých do balíčku individualizovaných služeb může dotčený členský stát předložit Komisi návrh na změnu zahrnutých opatření přidáním dalších způsobilých akcí uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. a) a c), za předpokladu, že tyto změny jsou řádně odůvodněné a celkově není překročena výše finančního příspěvku podle čl. 15 odst. 5. Komise zhodnotí navrhované změny a, pokud s nimi souhlasí, oznámí to členskému státu.

6.   Výdaje podle čl. 7 odst. 4 jsou způsobilé do uplynutí lhůty pro předložení závěrečné zprávy.

Článek 17

Používání eura

Veškeré částky v žádostech, rozhodnutích o poskytnutí finančních příspěvků a zprávách v rámci tohoto nařízení, jakož i v jakýchkoli jiných souvisejících dokumentech se vyjadřují v eurech.

Článek 18

Závěrečná zpráva a ukončení poskytování příspěvku

1.   Nejpozději šest měsíců po uplynutí lhůty uvedené v čl. 16 odst. 4 předloží dotčený členský stát Komisi závěrečnou zprávu o provádění finančního příspěvku, jejíž součástí jsou informace o:

a)

druhu akcí a hlavních výsledcích,

b)

názvech orgánů, které v členském státě provádějí balíček opatření,

c)

charakteristikách cílových příjemců pomoci a jejich postavení v zaměstnání,

d)

tom, zda byl podnik v uplynulých pěti letech, s výjimkou mikropodniků a malých a středních podniků, příjemcem státní pomoci nebo finančních prostředků z fondů soudržnosti nebo strukturálních fondů Unie;

e)

výkazu obsahujícím odůvodnění výdajů a, je-li to možné, údaje o vzájemné doplňkovosti daných akcí s akcemi financovanými prostřednictvím Evropského sociálního fondu (ESF).

Tam, kde to je možné, se údaje týkající se příjemců rozliší podle pohlaví.

2.   Komise nejpozději šest měsíců od obdržení veškerých informací požadovaných podle odstavce 1 ukončí poskytování finančního příspěvku z EFG určením konečné částky finančního příspěvku z EFG a případných vyrovnání dotčeným členským státem podle článku 22.

Článek 19

Dvouletá zpráva

1.   Do 1. srpna 2015 a poté každé dva roky Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě souhrnnou, kvantitativní a kvalitativní zprávu o činnostech prováděných podle tohoto nařízení a nařízení (ES) č. 1927/2006 za předchozí dva roky. Tato zpráva se zaměří zejména na výsledky dosažené prostřednictvím EFG a bude obsahovat zejména informace týkající se podaných žádostí, přijatých rozhodnutí, financovaných akcí včetně statistik týkajících se míry opětovného začlenění příjemců pomoci podle členských států a jejich doplňkovosti s akcemi financovanými ostatními fondy Unie, zejména ESF, a informace týkající se ukončení poskytování finančního příspěvku. Měla by rovněž zahrnovat ty žádosti, které byly zamítnuty nebo omezeny z důvodu nedostatečných prostředků nebo nezpůsobilosti.

2.   Zpráva je zasílána pro informaci Účetnímu dvoru, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a sociálním partnerům.

Článek 20

Hodnocení

1.   Komise z vlastního podnětu a v úzké spolupráci s členskými státy provede:

a)

do 30. června 2017 hodnocení v polovině období týkající se účinnosti a udržitelnosti dosažených výsledků;

b)

do 31. prosince 2021 hodnocení ex post s pomocí externích odborníků s cílem zjistit dopad EFG a jeho přidanou hodnotu.

2.   Výsledky hodnocení uvedených v odstavci 1 jsou pro informaci zasílány Evropskému parlamentu, Radě, Účetnímu dvoru, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a sociálním partnerům. Doporučení obsažená v hodnoceních by měla být zohledněna při vypracovávání nových programů v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí.

3.   Hodnocení uvedená v odstavci 1 musí obsahovat údaje o počtu žádostí a o fungování EFG podle zemí a odvětví, aby bylo možno vyhodnotit, zda se prostředky EFG dostávají k cílovým příjemcům pomoci.

Článek 21

Řízení a finanční kontrola

1.   Aniž je dotčena odpovědnost Komise za plnění souhrnného rozpočtu Unie, odpovídají za řízení akcí podporovaných z EFG a za finanční kontrolu těchto akcí v první řadě členské státy. Za tím účelem přijmout opatření, která zahrnují:

a)

ověření, že byly zřízeny řídící a kontrolní systémy a že jsou v praxi prováděny způsobem, který zajišťuje účinné a správné využívání prostředků Unie v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

b)

ověření, že financované akce byly řádně provedeny;

c)

zajištění, aby se financované výdaje zakládaly na ověřitelných podkladech a aby byly zákonné a řádné;

d)

předcházení nesrovnalostem, jejich odhalování a nápravu, jak jsou vymezeny v článku 122 nařízení (EU, Euratom) č. 1303/2013, a vymáhání neoprávněně vyplacených částek případně spolu s úroky z prodlení. Veškeré nesrovnalosti členské státy oznámí Komisi a informují ji o vývoji jakýchkoliv vyplývajících správních a právních řízení.

2.   Členské státy určí subjekty, které mají odpovídat za správu a kontrolu akcí podporovaných z EFG v souladu s čl. 59 odst. 3 finančního nařízení a s kritérii a postupy stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 1303/2013. Při předkládání závěrečné zprávy podle článku 18 tohoto nařízení tyto určené subjekty poskytnou Komisi informace, uvedené v čl. 59 odst. 5 finančního nařízení, o provádění finančního příspěvku

3.   Při zjištění nesrovnalosti provedou členské státy požadované finanční opravy. Tyto opravy provedené členskými státy spočívají ve zrušení celého finančního příspěvku nebo jeho části. Členské státy získají zpět jakoukoli částku neoprávněně vyplacenou v důsledku odhalené nesrovnalosti a vrátí ji Komisi, přičemž není-li částka vrácena příslušným členským státem ve stanovené lhůtě, účtuje se navíc úrok z prodlení.

4.   Komise v rámci své odpovědnosti za provádění souhrnného rozpočtu Unie přijme veškerá opatření nezbytné k tomu, aby ověřila, zda jsou financované akce prováděny v souladu se zásadami řádného a účinného finančního řízení. Je odpovědností žádajícího členského státu, aby zajistil, že má řádně fungující řídící a kontrolní systémy. Komise se ujistí, že tyto systémy existují.

Za tímto účelem, aniž jsou dotčeny pravomoci Účetního dvora nebo kontroly prováděné členskými státy podle vnitrostátních právních a správních předpisů, mohou úředníci nebo zaměstnanci Komise u akcí financovaných z EFG provádět kontroly na místě, včetně namátkových kontrol, přičemž je oznámí alespoň jeden pracovní den předem. Komise uvědomí žádající členský stát s cílem získat veškerou nezbytnou pomoc. Těchto kontrol se mohou účastnit úředníci nebo zaměstnanci dotyčného členského státu.

5.   Členské státy zajistí, aby všechny podklady týkající se vynaložených výdajů byly k dispozici Komisi a Účetnímu dvoru po dobu tří let následujících po ukončení finančního příspěvku obdrženého z EFG.

Článek 22

Vrácení finančního příspěvku

1.   V případě, že skutečné náklady na akce jsou nižší než odhadnutá částka podle článku 15, přijme Komise rozhodnutí, a to prostřednictvím prováděcího aktu, požadující po dotčeném členském státu vrácení odpovídající části obdrženého finančního příspěvku.

2.   Pokud dotčený členský stát neplní povinnosti uvedené v rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku, přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí požadující po tomto členském státě vrácení celého obdrženého finančního příspěvku nebo jeho části.

3.   Před přijetím rozhodnutí podle odstavců 1 nebo 2 provede Komise vhodné posouzení dané věci, a zejména stanoví dotčenému členskému státu lhůtu pro předložení jeho připomínek.

4.   Pokud po provedení nezbytných ověření Komise dospěje k závěru, že členský stát neplní své povinnosti podle čl. 21 odst. 1, rozhodne, pokud není dosaženo dohody a pokud členský stát neprovedl opravy ve lhůtě stanovené Komisí, s přihlédnutím k případným připomínkám členského státu, do tří měsíců od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3 o provedení nezbytných finančních oprav a zruší přitom celý finanční příspěvek na dotčenou akci z EFG nebo jeho část. Každá částka neoprávněně vyplacená v důsledku odhalené nesrovnalosti musí být získána zpět, a není-li částka vrácena žádajícím členským státem ve stanovené lhůtě, účtuje se navíc úrok z prodlení.

Článek 23

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1927/2006 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.

Aniž je dotčen první odstavec, použije se uvedené nařízení i nadále pro žádosti podané do 31. prosince 2013.

Článek 24

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se na všechny žádosti podané v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. prosince 2013.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

L. LINKEVIČIUS


(1)  Úř. věst. L 143, 22.5.2012, s. 42.

(2)  Úř. věst. C 225, 27.7.2012, s. 159.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (Úř. věst. L 167, 29.6.2009, s. 26).

(5)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(7)  Směrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění (Úř. věst. L 225, 12.8.1998, s. 16).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu a o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Viz strana 320 v tomto čísle Úředního věstníku).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006 (Viz strana 470 v tomto čísle Úředního věstníku).


Top