EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32013R1306

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008

OJ L 347, 20.12.2013, p. 549–607 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1306/oj

20.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/549


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1306/2013

ze dne 17. prosince 2013

o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Budoucnost SZP do roku 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky“ se zabývá potenciálními úkoly, cíli a směry společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013. S ohledem na diskusi o tomto sdělení by SZP měla být s účinkem od 1. ledna 2014 reformována. Reforma by se měla týkat všech hlavních nástrojů SZP, včetně nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 (2). Ze zkušeností s prováděním uvedeného nařízení je zřejmé, že některé prvky mechanismu financování a sledování je třeba přizpůsobit. S ohledem na oblast působnosti reformy je vhodné nařízení (ES) č. 1290/2005 zrušit a nahradit je novým zněním. Reforma by také měla co nejvíce harmonizovat, zefektivnit a zjednodušit jeho ustanovení.

(2)

S cílem doplnit nebo pozměnit některé nepodstatné prvky tohoto nařízení by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o akreditaci platebních agentur a koordinačních subjektů, povinnosti platebních agentur v souvislosti s veřejnou intervencí, jakož i o pravidla týkající se obsahu řídících a kontrolních povinností těchto agentur, o opatření, jež mají být financována ze souhrnného rozpočtu Evropské unie (dále jen „rozpočet Unie“) v rámci veřejné intervence a ocenění operací v souvislosti s veřejnou intervencí. Toto přenesení pravomoci by se mělo rovněž vztahovat na výjimky týkající se neoprávněnosti plateb, které platební agentury vyplatily příjemcům před prvním možným termínem nebo po posledním možném termínu platby a vyrovnání mezi výdaji a příjmy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Dále by se toto přenesení pravomoci mělo vztahovat na metodu pro závazky a výplatu částek v případě, že k přijetí rozpočtu Unie nedojde do začátku rozpočtového roku nebo v případě, že částka předběžných závazků překračuje hranici stanovenou v čl. 170 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (3).

Následně by se toto přenesení pravomoci mělo vztahovat na odklad měsíčních plateb vyplácených Komisí členským státům, pokud jde o výdaje v rámci EZZF a provádění podmínek vztahujících se na případy, kdy Komise přikročí ke snížení nebo pozastavení průběžných plateb vyplácených členským státům v rámci EZFRV. Dále by se toto přenesení pravomoci mělo vztahovat na pozastavení měsíčních nebo průběžných plateb, pro které nebyly příslušné statistické informace zaslány včas, zvláštní povinnosti, které musejí členské státy dodržovat, pokud jde o kontroly, kritéria a metodiku provádění oprav v kontextu schvalování souladu a vymáhání dluhů. Dále by se toto přenesení pravomoci mělo vztahovat na požadavky v souvislosti s celními režimy, odnětí podpory a sankce v případě nedodržení podmínek způsobilosti a závazků nebo jiných povinností vyplývajících z uplatňování právních předpisů v odvětví zemědělství. Podobně by se toto přenesení pravomoci mělo vztahovat na tržní opatření, u kterých může Komise pozastavit měsíční platby, na pravidla týkající se jistot, fungování integrovaného administrativního a kontrolního systému a také na opatření vyňatá z kontroly operací. Obdobně by se toto přenesení pravomoci mělo vztahovat na změnu hranice celkových příjmů či plateb, pod jejíž úrovní by obchodní dokumentace podniků neměla být podle tohoto nařízení běžně kontrolována, sankce uplatňované v rámci podmíněnosti, požadavky na kontrolu v odvětví vína a pravidla pro zachování stálých pastvin. Závěrem by se toto přenesení pravomoci mělo vztahovat na pravidla týkající se rozhodné skutečnosti a směnného kurzu uplatňovaných členskými státy, jež nepoužívají euro, opatření k ochraně uplatňování práva Unie v případech, kdy by mimořádné měnové postupy týkající se národní měny mohly jejich používání ohrozit, pokud jde o obsah společného rámce pro sledování a hodnocení opatření přijatých v rámci SZP a pokud jde o přechodná opatření.

Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(3)

SZP obsahuje různá opatření, včetně opatření pro rozvoj venkova. Je důležité zajistit jejich financování s cílem přispět k dosažení cílů SZP. Vzhledem k tomu, že tato opatření mají sice některé prvky společné, avšak v několika ohledech se přesto liší, měl by se na jejich financování vztahovat stejný soubor ustanovení. Tam, kde je to nutné by měla uvedená ustanovení umožnit různé postupy. Nařízením (ES) č. 1290/2005 byly zřízeny dva evropské zemědělské fondy, a to EZZF a EZFRD (dále jen „fondy“). Fondy by měly být zachovány.

(4)

Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a ustanovení přijatá na jeho základě by se měly vztahovat na opatření stanovená tímto nařízením. Toto nařízení zejména obsahuje ustanovení týkající se sdíleného řízení s členskými státy podle zásad řádného finančního řízení, transparentnosti a nediskriminace, jakož i ustanovení o funkci akreditovaných subjektů, rozpočtové zásady, ustanovení, jež by měla být v rámci tohoto nařízení dodržována.

(5)

V zájmu zajištění soudržnosti postupů členských států a jednotného uplatňování ustanovení o vyšší moci by toto nařízení mělo ve vhodných případech umožňovat výjimky z případů vyšší moci a mimořádných okolností a stejně tak by mělo stanovit orientační seznam možných případů vyšší moci a mimořádných okolností, které mají být uznány příslušnými vnitrostátními orgány. Tyto orgány by měly rozhodnout o případech vyšší moci nebo mimořádných okolností individuálně na základě náležitých důkazů uplatňovat pojem vyšší moci v rámci právních předpisů Unie v oblasti zemědělství včetně judikatury Soudního dvora.

(6)

Výdaje SZP, včetně výdajů na rozvoj venkova, by měly být financovány z rozpočtu Unie prostřednictvím fondů buď přímo, nebo v rámci sdíleného řízení s členskými státy. Měl by být upřesněn druh opatření, která je možno z fondů financovat.

(7)

Je zapotřebí ustanovení týkajících se akreditace platebních agentur členskými státy, zavedení postupů umožňujících získat požadovaná prohlášení řídícího subjektu, ověřování systémů řízení a sledování, jakož i ověřování ročních účetních závěrek nezávislými subjekty. V zájmu zajištění transparentnosti vnitrostátních kontrol, zejména pokud jde o postupy schvalování a potvrzování a postupy provádění plateb, snížení administrativní a auditní zátěže útvarů Komise a členských států v případech, kdy je vyžadována akreditace každé jednotlivé platební agentury, je dále třeba omezit počet orgánů a subjektů, které jsou výkonem těchto funkcí pověřeny, s přihlédnutím k ústavním předpisům každého členského státu. Aby se však zabránilo vzniku zbytečných nákladů na reorganizaci, měly by členské státy mít možnost zachovat platební agentury, které akreditaci získaly před vstupem tohoto nařízení v platnost.

(8)

Pokud některý z členských států akredituje více než jednu platební agenturu, je nezbytné, aby určil jediný veřejný koordinační subjekt, který zajistí soudržnost řízení fondů, styk mezi Komisí a jednotlivými akreditovanými platebními agenturami a neprodlené poskytování informací o činnosti jednotlivých platebních agentur požadovaných Komisí. Veřejný koordinační subjekt by také měl přijímat a koordinovat opatření s cílem řešit veškeré nedostatky obecné povahy a informovat Komisi o následných krocích. Navíc by tento subjekt měl prosazovat a pokud možno zajistit jednotné používání společných pravidel a norem.

(9)

Pouze platební agentury, které byly akreditovány členskými státy, poskytují dostatečnou záruku, že před poskytnutím podpory Unie příjemcům byly provedeny nezbytné kontroly. Je proto nutné v tomto nařízení výslovně stanovit, že z rozpočtu Unie mohou být hrazeny pouze výdaje uskutečněné akreditovanými platebními agenturami.

(10)

S cílem pomoci příjemcům získat větší povědomí o vztahu mezi zemědělskými postupy a řízením zemědělských podniků na jedné straně a normami v oblasti životního prostředí, změny klimatu, dobrého zemědělského stavu půdy, bezpečnosti potravin, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat na straně druhé je nezbytné, aby členské státy zřídily komplexní zemědělský poradenský systém poskytující poradenství příjemcům. Tímto zemědělským poradenským systémem by neměla být nijak dotčena povinnost a odpovědnost příjemců dodržovat uvedené normy. Členské státy by rovněž měly zajistit jasné oddělení poradenství od kontrol.

(11)

Zemědělský poradenský systém by se měl vztahovat alespoň na povinnosti na úrovni zemědělských podniků vyplývající z požadavků a norem, které tvoří oblast působnosti podmíněnosti. Tento systém by také měl zahrnovat požadavky, které je třeba dodržovat, pokud jde o zemědělské postupy, jež jsou příznivé pro klima a životní prostředí, a zachovávání zemědělských ploch podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (4), jakož i opatření na úrovni zemědělských podniků, která jsou stanovena v programech rozvoje venkova a jejichž cílem je modernizace zemědělských podniků, zvyšování konkurenceschopnosti, zapojení dalších odvětví, inovace a orientace na trh spolu s podporou podnikání.

Systém by se měl rovněž vztahovat i na požadavky uložené příjemcům členskými státy pro provádění konkrétních ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (5) a pro provádění článku 55 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (6), zejména s ohledem na požadavky dodržování obecných zásad integrované ochrany rostlin, jak je uvedena v článku 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (7).

(12)

Účast v zemědělském poradenském systému by měla být pro příjemce dobrovolná. Možnost účastnit se tohoto systému by měli mít všichni příjemci, i zemědělci, kteří nedostávají podporu v rámci SZP. Členské státy by však měly mít možnost stanovit prioritní kritéria. Vzhledem k povaze systému je vhodné, aby s informacemi získanými v rámci výkonu poradenské činnosti bylo zacházeno jako s důvěrnými informacemi, s výjimkou případu vážného porušení právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů. Aby byla zajištěna účinnost systému, měli by být poradci řádně kvalifikováni a pravidelně školeni.

(13)

Pokud jde o EZZF, finanční prostředky na úhradu výdajů uskutečněných akreditovanými platebními agenturami, by měla Komise členským státům poskytovat formou následné úhrady na základě vyúčtování výdajů uskutečněných těmito agenturami. Než bude následná úhrada formou měsíčních plateb provedena, měly by členské státy mobilizovat nezbytné prostředky na základě potřeb svých akreditovaných platebních agentur. Správní náklady a náklady na zaměstnance, které vzniknou členským státům a příjemcům zapojeným do provádění SZP, by měli tyto státy a příjemci nést sami

(14)

Díky využívání agrometeorologického systému a získávání a zkvalitňování družicových snímků by Komise měla mít k dispozici zejména prostředky sloužící k řízení zemědělských trhů, ke snazšímu sledování zemědělských výdajů a ke sledování zemědělských zdrojů ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. S ohledem na zkušenosti s uplatňováním nařízení Rady (ES) č. 165/94 (8) by též některá jeho ustanovení měla být začleněna do tohoto nařízení, a nařízení (ES) č. 165/94 by tedy mělo být zrušeno.

(15)

V souvislosti s dodržováním rozpočtové kázně je nezbytné vymezit roční strop výdajů financovaných z EZZF, přičemž je třeba vzít v úvahu maximální částky stanovené pro tento fond podle víceletého finančního rámce stanoveného nařízením Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (9).

(16)

Rozpočtová kázeň rovněž vyžaduje, aby byl roční strop výdajů financovaných z EZZF dodržován za všech okolností a ve všech etapách rozpočtového procesu a plnění rozpočtu. Proto je nezbytné, aby byl vnitrostátní strop přímých plateb pro jednotlivé členské státy stanovený v nařízení (EU) č. 1307/2013 pokládán za finanční strop těchto přímých plateb pro dotyčný členský stát a aby následná úhrada těchto plateb tento strop nepřekročila. Rozpočtová kázeň rovněž vyžaduje, aby veškeré akty v rámci SZP navrhované Komisí nebo přijaté Unií nebo Komisí a financované z EZZF dodržely roční strop výdajů financovaných z tohoto fondu.

(17)

S cílem zajistit, aby částky určené k financování SZP byly v souladu s ročními stropy, je třeba zachovat finanční mechanismus podle nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (10), kterým je upravena výše přímé podpory. Pokud Evropský parlament a Rada nestanoví tyto úpravy před 30. červnem kalendářního roku, pro který platí, měly by být tyto úpravy stanovené Komisí.

(18)

Aby bylo možné poskytnout zemědělskému odvětví podporu v případě závažných krizí s dopadem na zemědělskou produkci či distribuci, měla by být vytvořena rezerva pro případ krizí tak, že by se na začátku každého roku uplatnilo snížení na přímé platby prostřednictvím mechanismu finanční kázně.

(19)

Podle čl. 169 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 mohou být prostředky nepřidělené na závazky týkající se opatření uvedených v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení přeneseny pouze do následujícího rozpočtového roku a takto přenesené prostředky lze použít pouze k dodatečným platbám konečným příjemcům, jimž byly v předchozím rozpočtovém roce upraveny přímé platby podle článku 25 tohoto nařízení. Takový přenos prostředků do následujícího rozpočtového roku by pro vnitrostátní správní orgány znamenal dvojí vyplácení podpory příjemcům přímých plateb v jednom rozpočtovém roce: na jedné straně by to byly platby z nevyužité, přenesené částky získané v důsledku uplatnění mechanismu finanční kázně zemědělcům, na něž se v předchozím rozpočtovém roce tento mechanismus vztahoval, a na druhé straně by se vyplácely přímé platby v rozpočtovém roce N zemědělcům, kteří o ně zažádali. Aby se zabránilo vzniku přílišné administrativní zátěže pro vnitrostátní správní orgány, měla by být stanovena výjimka z čl. 169 odst. 3 čtvrtého pododstavce nařízení (EU, Euratom) č. 966/2015 umožňující těmto orgánům využít částku přenášenou do finančního roku N ve prospěch zemědělců, na něž se vztahuje mechanismus finanční kázně v roce N, namísto zemědělců, na něž se tento mechanismus vztahoval v roce N-1.

(20)

Opatřeními přijatými za účelem stanovení finančního příspěvku z fondů za účelem výpočtu finančních stropů, nejsou dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu určeného Smlouvou o fungování EU. Tato opatření by proto měla být založena na referenčních částkách stanovených v souladu s interinstitucionální dohodou mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 19. listopadu 2013 o rozpočtové kázni, o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení a nařízením (EU, Euratom) č. 1311/2013.

(21)

Rozpočtová kázeň vyžaduje rovněž průběžné posuzování rozpočtové situace ve střednědobém výhledu. Proto by Komise při předkládání návrhu rozpočtu na daný rok měla předložit své prognózy a analýzy Evropskému parlamentu a Radě a případně navrhnout vhodná opatření. Dále by Komise měla v plném rozsahu a neustále využívat svých řídících pravomocí s cílem zajistit dodržování ročního stropu a měla by případně Evropskému parlamentu a Radě nebo Radě navrhnout vhodná opatření pro nápravu rozpočtové situace. Neumožní-li na konci některého z rozpočtových roků žádosti o následnou úhradu předložené členskými státy dodržet roční strop, měla by mít Komise možnost přijmout opatření, která umožní prozatímní rozdělení dostupných rozpočtových prostředků mezi členské státy úměrně k jejich dosud nevyřízeným žádostem o následnou úhradu a rovněž dodržení stropu stanoveného pro daný rok. Platby pro daný rok by měly být zaúčtovány v následujícím rozpočtovém roce a s konečnou platností by měla být stanovena celková výše financování Unií pro jednotlivé členské státy, jakož i vyrovnání mezi členskými státy, aby se zajistilo dodržení stanovené částky.

(22)

Komise by měla v průběhu plnění rozpočtu používat systém včasného varování a sledování zemědělských výdajů na měsíčním základě, aby mohla v případě rizika překročení ročního stropu co nejdříve přijmout vhodná opatření v rámci řídících pravomocí, které jí jsou svěřeny, a aby mohla, pokud by se tato opatření ukázala nedostatečnými, navrhnout jiná opatření. Pravidelná zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě by měla srovnávat vývoj dosavadních uskutečněných výdajů s profily a posoudit předpokládané plnění ve zbytku rozpočtového roku.

(23)

Směnný kurz, který Komise používá při vypracovávání rozpočtových dokumentů, by měl vycházet z nejnovějších dostupných informací s ohledem na dobu, která uplyne od vypracování dokumentů do jejich předložení Komisí.

(24)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (11) stanoví pravidla pro finanční podporu z fondů, na něž se uvedené nařízení vztahuje, včetně EZFRV. Tato pravidla by se měla vztahovat rovněž na způsobilost výdajů, finančního řízení a řídicích a kontrolních systémů. Pokud jde o finanční řízení EZFRV, měl by být z důvodu právní jistoty a soudržnosti mezi fondy, na které se vztahuje toto nařízení, učiněn odkaz na příslušná ustanovení nařízení (EU) č. 1303/2013, která se týkají rozpočtových závazků, platebních lhůt a zrušení závazků.

(25)

Programy rozvoje venkova jsou financovány z rozpočtu Unie na základě závazků vyplácených v ročních splátkách. Členské státy by měly mít vyčleněné prostředky Unie k dispozici již od počátku provádění programů. Je tedy nezbytné zavést vhodně omezený systém předběžného financování s cílem zajistit pravidelný tok prostředků, který umožní, že platby budou příjemcům v rámci programů uskutečňovány v patřičnou dobu.

(26)

Bez ohledu na předběžné financování by měly být jasně odlišeny platby akreditovaným platebním agenturám prováděné Komisí. Měly by být stanoveny průběžné platby a platby zůstatku i podrobná pravidla pro jejich provádění. Pravidlo automatického zrušení závazků by mělo přispívat ke zrychlení provádění programů a k řádnému finančnímu řízení. Pravidla týkající se vnitrostátních rámců členských států s regionálními programy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (12) rovněž poskytují členským státům nástroj pro zajištění provádění programů a řádného finančního řízení.

(27)

Podpora Unie by měla být příjemcům vyplácena včas, aby ji mohli účinně využít. Nedodržování lhůt pro provedení platby stanovených v právu Unie členskými státy by mohlo příjemcům způsobit vážné problémy a ohrozit roční rozpočtový proces Unie. Proto by měly být z financování Unií vyloučeny výdaje, při jejichž uskutečnění nebyly lhůty pro platby dodrženy. Tato zásada proporcionality stanovená v nařízení (ES) č. 1290/2005 by měla být zachována a měla by se vztahovat na fondy. Aby byla zásada proporcionality splněna, měla by mít Komise možnost stanovit výjimky z tohoto obecného pravidla.

(28)

Nařízení (ES) č. 1290/2005 stanoví snížení a pozastavení měsíčních nebo průběžných plateb pro fondy. I přes poměrně širokou formulaci těchto ustanovení se v praxi tato ustanovení používají v podstatě ke snižování plateb za nedodržení lhůt pro platby, stropů a podobných „účetních problémů“, které lze jednoduše zjistit z výkazů výdajů. Uvedená ustanovení umožňují snížení a pozastavení plateb rovněž v případě závažných a přetrvávajících nedostatků ve vnitrostátních kontrolních systémech. Provedení snížení či pozastavení však podléhá spíše omezujícím věcným podmínkám a je pro ně stanoven zvláštní dvoufázový postup. Evropský parlament a Rada opakovaně žádaly Komisi, aby pozastavila platby členským státům, které nedodržují pravidla. Z tohoto důvodu je nezbytné vyjasnit systém snížení a pozastavení stanovený v nařízení (ES) č. 1290/2005 a sloučit pravidla týkající se snížení a pozastavení plateb pro fondy do jediného článku. Systém snížení plateb z důvodu „účetních problémů“ by měl být v souladu se stávající správní praxí zachován. Možnost snížení nebo pozastavení plateb v případě závažných a přetrvávajících nedostatků ve vnitrostátních kontrolních systémech by měla být posílena, aby Komise mohla urychleně pozastavit platby v případě, že jsou zjištěny závažné nedostatky. Taková možnost by rovněž měla být rozšířena o případy nedbalosti v systému pro zpětné získání neoprávněných plateb.

(29)

Podle právních předpisů v odvětví zemědělství mají členské státy v konkrétních lhůtách zasílat informace o počtu prováděných kontrol a jejich výsledcích. Tyto kontrolní statistiky se používají k určování míry chybovosti na úrovni členských států a obecněji pro účely kontroly řízení fondů. Kontrolní statistiky jsou pro Komisi důležitým zdrojem informací, který ji umožňuje zjistit, zda jsou fondy řízeny správně, a jsou zásadním prvkem ročních prohlášení o věrohodnosti. Vzhledem k zásadní povaze těchto kontrolních statistik a s cílem zajistit, aby členské státy dodržely povinnost zasílat je včas, je nezbytné stanovit odrazující prostředek proti pozdnímu poskytování požadovaných údajů, a to způsobem přiměřeným rozsahu neposkytnutí údajů. Proto by mělo být stanoveno, že Komise může pozastavit část měsíčních nebo průběžných plateb, pro které nebyly včas zaslány příslušné statistické informace.

(30)

Aby bylo možné opětovně použít prostředky z fondů, je zapotřebí stanovit pravidla pro přidělování konkrétních částek. Seznam uvedený v nařízení (ES) č. 1290/2005 by měl být doplněn o částky týkající se pozdních plateb a účetních závěrek, pokud jde o výdaje v rámci EZZF. Nařízení Rady (EHS) č. 352/78 (13) rovněž stanovilo pravidla o určení částek plynoucích z propadlých jistot. Tato ustanovení je třeba harmonizovat a sloučit se stávajícími ustanoveními o účelově vázaných příjmech. Nařízení (EHS) č. 352/78 by proto mělo být zrušeno.

(31)

Nařízení Rady (ES) č. 814/2000 (14) a jeho prováděcí pravidla vymezují informační opatření týkající se SZP, která lze financovat podle čl. 5 písm. c) nařízení (ES) č. 1290/2005. Nařízení (ES) č. 814/2000 obsahuje seznam těchto opatření a jejich cíle a stanoví pravidla jejich financování a provádění odpovídajících projektů. Od přijetí uvedeného nařízení byla nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 přijata pravidla, pokud jde o granty a veřejné zakázky. Tato pravidla by se měla rovněž vztahovat na informační opatření v rámci SZP. Z důvodu zjednodušení a zajištění soudržnosti by nařízení (ES) č. 814/2000 mělo být zrušeno, přičemž současně by měla být zachována zvláštní ustanovení týkající se cílů a druhů financovaných opatření. Tato opatření by měla také zohlednit potřebu zajistit účinnější komunikaci s veřejností a větší soulad mezi komunikačními činnostmi prováděnými z podnětu Komise, jakož i potřebu efektivního informování o politických prioritách Unie. Proto by se měla vztahovat rovněž na informační opatření týkající se SZP v rámci komunikační činnosti uvedené ve sdělení Komise: Rozpočet – Evropa 2020 (dále jen „sdělení Komise o rozpočtu pro Evropu 2020“) – část II: Politické informační listy.

(32)

Financování opatření a akcí v rámci SZP bude částečně probíhat v rámci sdíleného řízení. Aby bylo zajištěno řádné řízení finančních prostředků Unie, měla by Komise provádět kontrolu řízení fondů orgány členských států, které jsou pověřeny prováděním plateb. Je třeba vymezit povahu kontrol, které má Komise provádět, upřesnit podmínky, za jakých může převzít odpovědnost za plnění rozpočtu, a objasnit povinnost spolupracovat, kterou mají členské státy.

(33)

Aby mohla Komise plnit svou povinnost ověřovat zavedení a řádné fungování systémů pro řízení a kontrolu výdajů Unie v členských státech a aniž jsou dotčeny kontroly prováděné členskými státy, je třeba stanovit zavedení kontrol osobami pověřenými Komisí, které by měly mít možnost požádat členské státy o pomoc při výkonu své práce.

(34)

Pro získávání informací, které mají být předány Komisi, je třeba v co nejširším rozsahu používat informační technologie. Komise by při provádění kontrol měla mít neomezený a bezprostřední přístup k informacím týkajícím se výdajů, a to jak v papírové, tak v elektronické podobě.

(35)

Pro vytvoření finanční vazby mezi akreditovanými platebními agenturami a rozpočtem Unie by Komise měla každoročně schvalovat účetní závěrky těchto platebních agentur (finanční schvalování účetních závěrek). Rozhodnutí o schválení účetní závěrky by se mělo týkat úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předkládaných účtů, nikoliv však souladu výdajů s právem Unie.

(36)

Za plnění rozpočtu Evropské unie v souladu s článkem 317 Smlouvy o fungování EU odpovídá Komise ve spolupráci s členskými státy. Komise je zmocněna prostřednictvím prováděcích aktů rozhodovat o tom, zda členské státy vynaložily výdaje v souladu s právem Unie. Členské státy by měly mít právo odůvodnit svá rozhodnutí o provedení plateb a v případě neshody mezi nimi a Komisí využít dohodovací řízení. Aby byly členským státům poskytnuty právní a finanční záruky, pokud jde o výdaje uskutečněné v minulosti, je třeba stanovit maximální lhůtu, ve které může Komise rozhodnout o konkrétních finančních důsledcích nesplnění povinností. Postup pro schvalování souladu by s ohledem na EZFRV měl být v souladu s ustanoveními o finančních opravách prováděných Komisí, jak je stanoveno v části 2 nařízení (EU) č. 1303/2013.

(37)

Pokud jde o EZZF, částky získané zpět by měly být vráceny do fondu, jedná-li se o výdaje, jež nejsou v souladu s právem Unie a na něž neexistovalo žádné právo. S cílem poskytnout dostatek času pro všechny nezbytné správní postupy, včetně vnitřních kontrol, by členské státy měly vrácení prostředků vyžádat u příjemce do 18 měsíců poté, co byla schválena kontrolní zpráva nebo podobný doklad konstatující, že došlo k nesrovnalosti, a případně ji obdržela platební agentura či subjekt odpovědný za zpětné získání. Je třeba stanovit systém finanční odpovědnosti v případě, že dojde k nesrovnalostem a zpět není získána celá částka. K tomuto účelu je vhodné stanovit postup umožňující Komisi chránit zájmy rozpočtu Unie přijetím rozhodnutí o tom, že dotyčnému členskému státu budou částečně připsány k tíži částky, k jejichž ztrátě došlo z důvodu nesrovnalostí a jež nebyly získány zpět v přiměřené lhůtě. V některých případech nedbalosti ze strany členského státu lze rovněž připsat dotyčnému členskému státu k tíži částku v plné výši. Aniž jsou dotčeny povinnosti, které mají členské státy splňovat podle svých vnitrostátních postupů, je nicméně vhodné, aby finanční zátěž byla spravedlivě rozdělena mezi Unii a členské státy. Stejná pravidla by měla platit pro EZFRV, avšak s požadavkem, že částky zpětně získané nebo zrušené v důsledku nesrovnalostí by měly zůstat k dispozici pro schválené programy rozvoje venkova v daném členském státě vzhledem k tomu, že byly tomuto státu přiděleny. Je rovněž třeba stanovit oznamovací povinnost členských států.

(38)

Postupy zpětného získávání prostředků použité členskými státy mohou mít za následek zpoždění zpětného získání prostředků o několik let, a to bez jakékoli záruky jejich úspěšného dokončení. Náklady na tyto postupy mohou být také neúměrné vzhledem k částkám, které již byly nebo ještě mohou být získány. Členské státy by proto měly mít v určitých případech možnost postup zpětného získání prostředků zastavit.

(39)

Aby byly chráněny finanční zájmy rozpočtu Unie, měly by členské státy přijmout opatření s cílem ověřit, že operace financované z fondů opravdu probíhají a že jsou řádně prováděny. Členské státy by rovněž měly předcházet veškerým nesrovnalostem nebo nesplnění povinností ze strany příjemců a tyto nesrovnalosti a nesplnění povinností odhalovat a účinně je řešit. Za tímto účelem by se mělo použít nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (15). V případě porušení právních předpisů v odvětví zemědělství, kdy právními akty Unie nebyla stanovena prováděcí pravidla týkající se správních sankcí, by členské státy měly uložit vnitrostátní sankce, jež by měly být účinné, odrazující a přiměřené.

(40)

Mělo by se zabránit situaci, aby v rámci SZP byly financovány činnosti, v jejichž důsledku vznikají dodatečné náklady v jiných oblastech politiky souhrnného rozpočtu Evropské unie, jako je především životní prostředí a veřejné zdraví. Kromě toho by zavedení nových systémů plateb a souvisejících systémů sledování a sankcí nemělo vést k dalším zbytečným a komplikovaným správním postupům a byrokracii.

(41)

Pravidla týkající se obecných zásad pro kontroly, odnětí neoprávněných plateb a uložení sankcí jsou obsažena v různých nařízeních pro odvětví zemědělství. Tato pravidla by měla být spojena do stejného právního rámce na horizontální úrovni. Měla by se týkat povinností členských států, pokud jde o správní kontroly a kontroly na místě, jež mají ověřit, zda jsou plněna ustanovení v souvislosti s opatřeními SZP a mají se vztahovat na pravidla pro zpětné získání a snížení podpory a vyloučení z této podpory. Rovněž je třeba stanovit pravidla pro kontrolu povinností, které nemusejí nutně souviset s výplatou podpory.

(42)

Různá ustanovení právních předpisů v odvětví zemědělství vyžadují složení jistoty, která zaručí vyplacení splatné částky v případě nesplnění povinnosti. S cílem posílit rámec jistot by se na všechna tato ustanovení mělo vztahovat jedno horizontální pravidlo.

(43)

Členské státy by měly zřídit a používat integrovaný administrativní a kontrolní systém (dále jen „integrovaný systém“) pro některé platby stanovené v nařízení (EU) č. 1307/2013 a v nařízení (EU) č. 1305/2013. S cílem zlepšit účinnost a sledování podpory Unie by členské státy měly být oprávněny využívat tento integrovaný systém rovněž pro ostatní režimy podpory Unie.

(44)

Je třeba zachovat hlavní prvky tohoto integrovaného systému, zejména ustanovení týkající se počítačové databáze, systému identifikace zemědělských pozemků, žádostí o podporu nebo požadovaných plateb a systému identifikace a evidence platebních nároků, a zároveň by se měl zohlednit vývoj politiky, zejména zavedením plateb pro zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí a ekologický přínos krajinných prvků. S cílem snížit administrativní zátěž a zajistit účinné a účelné kontroly by členské státy při vytváření těchto systémů měly vhodně využít technologických prostředků.

(45)

Při stanovování určité referenční úrovně v systémech identifikace zemědělských pozemků, aby mohly být zachyceny plochy využívané v ekologickém zájmu, by členské státy měly mít možnost zohlednit konkrétní informace, které mohou být od zemědělců vyžadovány při podávání žádostí o podporu pro roky 2015 až 2017, jako je určení takových krajinných prvků či jiných oblastí, které mohou být považovány za plochy využívané v ekologickém zájmu, a případně informace o velikosti těchto prvků a jiných oblastí.

(46)

Příslušné vnitrostátní orgány by příjemcům měly poskytovat platby stanovené v režimech podpor Unie, na které se vztahuje integrovaný systém, v plné výši, s výhradou snížení stanovených v tomto nařízení, a ve stanovených lhůtách. V zájmu zvýšení pružnosti řízení přímých plateb by členské státy měly mít možnost poskytovat přímé platby, na které se vztahuje integrovaný systém, až ve dvou splátkách za rok.

(47)

Kontrola obchodní dokumentace podniků, které přijímají nebo provádějí platby, může být velmi účinným prostředkem kontroly operací tvořících součást systému financování z EZZF. Ustanovení o kontrole obchodní dokumentace jsou uvedena v nařízení Rady (ES) č. 485/2008 (16). Tato kontrola doplňuje ostatní kontroly již prováděné členskými státy. Uvedeným nařízením navíc nejsou dotčeny vnitrostátní předpisy týkající se kontroly, které jsou širší než ustanovení tohoto nařízení.

(48)

Podle nařízení (ES) č. 485/2008 by členské státy měly přijímat opatření nezbytná k zajištění účinné ochrany finančních zájmů rozpočtu Unie, a zejména ke kontrole skutečného a řádného provádění operací financovaných z EZZF. V zájmu srozumitelnosti a přehlednosti je třeba příslušná ustanovení začlenit do stejného aktu. Nařízení (ES) č. 485/2008 by tedy mělo být zrušeno.

(49)

Dokumenty, na jejichž základě se dotyčná kontrola uskutečňuje, by měly být určeny tak, aby bylo možné provést úplnou kontrolu. Podniky, které mají být kontrolovány, by měly být vybrány s ohledem na povahu operací prováděných v rámci jejich odpovědnosti a na rozdělení podniků přijímajících nebo provádějících platby podle odvětví a podle jejich finančního významu v systému financování z EZZF.

(50)

Je třeba vymezit pravomoci úředníků pověřených prováděním kontrol, jakož i povinnost podniků zpřístupnit jim po určitou dobu obchodní dokumentaci a podávat jim informace, které si vyžádají. Mělo by být možné, aby byla obchodní dokumentace v některých případech zabavena.

(51)

S ohledem na mezinárodní strukturu obchodu se zemědělskými produkty a v zájmu fungování vnitřního trhu je nezbytné organizovat spolupráci mezi členskými státy. Je rovněž nutné vytvořit na úrovni Unie centralizovaný dokumentační systém týkající se podniků, které přijímají nebo provádějící platby a které jsou usazeny ve třetích zemích.

(52)

Za přijetí programů kontroly odpovídají členské státy; tyto programy musejí být oznámeny Komisi, aby mohla provádět dohled a vykonávat koordinační úlohu s cílem zajistit, že tyto programy jsou přijímány na základě vhodných kritérií, a zaručit, že kontrola se zaměří na odvětví nebo podniky, u nichž je vysoké riziko podvodu. Je nezbytné, aby v každém členském státě byl sledováním kontroly obchodní dokumentace stanovené v tomto nařízení nebo koordinací této kontroly pověřen zvláštní orgán. Tyto zvláštní orgány by měly být provozovány nezávisle na orgánech provádějících kontroly před úhradou plateb. Na informace získané v průběhu těchto kontrol by se mělo vztahovat služební tajemství.

(53)

Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 (17), které bylo nahrazeno nařízením (ES) č. 73/2009, zavedlo zásadu, že platba příjemcům některých podpor v rámci SZP v plné výši by měla být spojena s dodržováním pravidel týkajících se hospodaření s půdou, zemědělské produkce a zemědělské činnosti. Tato zásada byla následně zohledněna v nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (18) a nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (19).

V rámci tohoto systému „podmíněnosti“ mají členské státy uložit sankce ve formě částečného nebo úplného snížení nebo vyloučení z podpory obdržené v rámci SZP.

(54)

Systém podmíněnosti začleňuje do SZP základní normy pro životní prostředí, změnu klimatu, dobrý zemědělský a environmentální stav půdy, veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin a dobré životní podmínky zvířat. Cílem podmíněnosti je přispět k rozvoji udržitelného zemědělství zvyšováním povědomí příjemců o tom, že uvedené základní normy je třeba dodržovat. Cílem je rovněž přispět k tomu, aby SZP více naplňovala očekávání společnosti tím, že se zlepší soudržnost s politikami životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat. Systém podmíněnosti tvoří nedílnou součást SZP, a měl by proto být zachován. Jeho oblast působnosti, kterou prozatím tvoří samostatné seznamy povinných požadavků na hospodaření a norem dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, by však měla být zefektivněna, aby byla zajištěna soudržnost a větší viditelnost systému podmíněnosti. Za tímto účelem by uvedené požadavky a normy měly být uvedeny v jediném seznamu a roztříděny podle oblastí a problematiky. Zkušenosti také ukazují, že řada požadavků z oblasti působnosti podmíněnosti není dostatečně relevantní pro zemědělskou činnost nebo plochu zemědělského podniku nebo se týká spíše vnitrostátních orgánů než příjemců. Proto je v tomto ohledu třeba oblast působnosti systému podmíněnosti upravit. Dále je třeba upravit zachování stálých pastvin v letech 2015 a 2016.

(55)

Je třeba, aby členské státy plně provedly povinné požadavky na hospodaření, aby mohly být uplatňovány na úrovni zemědělských podniků a aby zajistily nezbytné rovné zacházení se zemědělci.

(56)

Podle článku 22 směrnice 2000/60/ES se dne 23. prosince 2013 zrušuje směrnice Rady 80/68/EHS (20). S cílem zachovat stejná pravidla v rámci podmíněnosti týkající se ochrany podzemních vod, jako ta obsažená ve směrnici 80/68/EHS v poslední den její platnosti, je vhodné upravit oblast působnosti podmíněnosti a vymezit normu dobrého zemědělského a environmentálního stavu zahrnující požadavky článků 4 a 5 uvedené směrnice.

(57)

Systém podmíněnosti znamená pro příjemce i vnitrostátní správy určitá administrativní omezení, neboť je třeba zajistit vedení záznamů, provádět kontroly a případně ukládat sankce. Tyto sankce by měly být přiměřené, účinné a odrazující. Neměly by jimi být dotčeny jiné sankce stanovené jinými ustanoveními právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů. Z důvodu soudržnosti je vhodné sloučit příslušná ustanovení Unie do jednoho právního nástroje. V případě zemědělců, kteří se účastní režimu pro malé zemědělce uvedeného v hlavě V nařízení (EU) č. 1307/2013, lze mít za to, že úsilí, které je třeba v rámci systému podmíněnosti vynaložit, převyšuje výhody, které účast těchto zemědělců v uvedeném systému přináší. Z důvodu zjednodušení by se proto na tyto zemědělce neměla podmíněnost vztahovat, zejména pak její kontrolní systém a riziko sankcí v rámci podmíněnosti. Touto výjimkou by však neměla být dotčena povinnost dodržovat platná ustanovení odvětvových právních předpisů nebo možnost kontroly a uložení sankcí podle těchto právních předpisů.

(58)

Nařízení (ES) č. 1782/2003 zavedlo rámec norem dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, podle něhož mají členské státy přijmout vnitrostátní normy s ohledem na zvláštní charakteristiky dotyčných oblastí, včetně půdních a klimatických podmínek, stávajících způsobů hospodaření (využití půdy, střídání plodin, zemědělské postupy) a struktury zemědělských podniků. Cílem těchto norem dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy je přispět k zamezení erozi půdy, zachování úrovně organických složek půdy a struktury půdy, zajištění minimální úrovně udržování, zamezení poškozování stanovišť a ochraně vody a hospodaření s ní. Širší oblast působnosti systému podmíněnosti podle tohoto nařízení by proto měla zahrnovat rámec, v jehož mezích členské státy mají přijmout vnitrostátní normy dobrého zemědělského a environmentálního stavu. Rámec Unie by také měl zahrnovat pravidla v zájmu lepšího řešení otázek týkajících se vod, půdy, zásoby uhlíku, biologické rozmanitosti a krajiny, a rovněž minimální úrovně udržování půdy.

(59)

Příjemci by měli jasně rozumět svým povinnostem, které mají dodržovat, pokud jde o pravidla týkající se podmíněnosti. Za tímto účelem by členské státy měly veškeré požadavky a normy, které tvoří součást těchto pravidel, sdělovat vyčerpávajícím, srozumitelným a jasným způsobem, pokud možno i elektronickou cestou.

(60)

Účinné provádění podmíněnosti vyžaduje ověření, zda příjemci plní povinnosti. Pokud se členský stát rozhodne pro možnost neuplatnit snížení plateb či vyloučení z plateb v případě, že příslušná částka činí méně než 100 EUR, měl by příslušný kontrolní orgán v následujícím roce u vzorku příjemců ověřit, zda byly nedostatky v dodržování požadavků odstraněny.

(61)

Aby byla zajištěna harmonická spolupráce mezi Komisí a členskými státy v oblasti financování výdajů SZP, a zejména aby bylo Komisi umožněno sledovat finanční řízení členských států a schvalovat účetní závěrky akreditovaných platebních agentur, je nezbytné, aby členské státy Komisi sdělovaly některé informace nebo aby je pro její potřebu uchovávaly.

(62)

Pro účely sestavování údajů, které mají být zaslány Komisi, a s cílem umožnit Komisi úplný a okamžitý přístup k údajům o výdajích v papírové i elektronické podobě je třeba stanovit vhodná pravidla pro sdělování a předávání údajů, jakož i pravidla týkající se lhůt.

(63)

Vzhledem k tomu, že v rámci uplatňování vnitrostátních kontrolních systémů a systémů schvalování souladu může dojít ke sdělení osobních údajů nebo obchodních tajemství, měly by členské státy a Komise zajistit důvěrnost informací obdržených v této souvislosti.

(64)

Aby bylo zajištěno řádné finanční řízení rozpočtu Unie a spravedlivé zacházení s členskými státy a příjemci, je nezbytné stanovit pravidla týkající se používání eura.

(65)

V průběhu období, v němž se provádí určitá operace, se může měnit směnný kurz eura vůči národní měně. Proto by se směnný kurz použitelný pro dotyčné částky měl určit s ohledem na skutečnost, jejímž prostřednictvím je dosahováno hospodářského účelu operace. Je třeba použít směnný kurz platný v den, kdy tato skutečnost nastala. Tuto rozhodnou skutečnost je nezbytné upřesnit nebo upustit od jejího uplatnění, a to na základě určitých kritérií a zejména s ohledem na rychlost dopadů měnových pohybů. Tato pravidla jsou stanovena v nařízení Rady (ES) č. 2799/98 (21) a doplňují podobná ustanovení nařízení (ES) č. 1290/2005. V zájmu srozumitelnosti a přehlednosti by příslušná ustanovení měla být začleněna do stejného aktu a nařízení (ES) č. 2799/98 by tedy mělo být zrušeno.

(66)

Je třeba stanovit zvláštní pravidla pro řešení mimořádných měnových situací, které v Unii nebo na světovém trhu nastanou a vyžadují okamžitou reakci, aby se zajistilo, že opatření přijatá v rámci SZP bude účinně fungovat.

(67)

Členské státy, které nepřijaly euro, by měly mít možnost provádět platby na výdaje vzniklé na základě právních předpisů v oblasti SZP v eurech, spíše než v národní měně. Jsou zapotřebí zvláštní pravidla, aby se zajistilo, že tato možnost nepřinese stranám, které provádějí nebo přijímají platby, žádnou neoprávněnou výhodu.

(68)

Každé opatření v rámci SZP by mělo podléhat sledování a hodnocení s cílem zlepšit jeho kvalitu a prokázat jeho výsledky. V této souvislosti by Komise měla určit seznam ukazatelů a posuzovat výsledky SZP z hlediska cílů politiky, kterými jsou životaschopná produkce potravin, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu a vyvážený územní rozvoj. Zejména při posuzování výsledků SZP v oblasti plnění cíle životaschopné produkce potravin by měly být zohledněny všechny příslušné faktory, včetně vývoje cen vstupů. Komise by měla zavést rámec pro společný systém sledování a hodnocení, který mimo jiné zajistí, že příslušné údaje, včetně informací z členských států, budou k dispozici včas. Přitom by Komise měla zohlednit potřeby týkající se údajů a synergie mezi možnými zdroji údajů. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Rozpočet – Evropa 2020 – část II mimo jiné uvádí, že výdaje související s oblastí klimatu by v celkovém rozpočtu Unie měly být zvýšeny alespoň na 20 %, i díky příspěvkům z různých politik. Komise by proto měla být schopna posoudit dopad podpory Unie v rámci SZP na cíle v oblasti klimatu.

(69)

Použije se právo Unie týkající se ochrany osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volného pohybu těchto údajů, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (22) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (23).

(70)

Rozsudek Soudního dvora ze dne 9. listopadu 2010 ve spojených věcech C-92/09 a 93/09 (24) Volker und Markus Schecke GbR a Hartmut Eifert v Land Hessen prohlásil čl. 42 odst. 8b a článek 44a nařízení (ES) č. 1290/2005 a nařízení Komise (ES) č. 259/2008 (25) za neplatné v rozsahu, v němž v případě fyzických osob, které jsou příjemci podpory z fondů, ukládají tato ustanovení povinnost zveřejňovat osobní údaje o všech příjemcích, aniž činí rozdíl podle takových relevantních kritérií, jako je doba, po kterou takové podpory dostávali, frekvence podpor nebo jejich typ a výše.

(71)

V návaznosti na tento rozsudek bylo do doby, než budou přijata nová pravidla zohledňující námitky Soudního dvora, nařízení (ES) č. 259/2008 pozměněno prováděcím nařízením Komise (EU) č. 410/2011 (26) s cílem výslovně stanovit, že povinnost zveřejňovat informace o příjemcích podpory se nevztahuje na fyzické osoby.

(72)

V září roku 2011 uspořádala Komise konzultaci se zúčastněnými stranami, jíž se zúčastnili zástupci profesních zemědělských a obchodních organizací, zástupci potravinářského průmyslu a pracovníků, jakož i zástupci občanské společnosti a orgánů Unie. V rámci konzultace byly navrženy různé možnosti týkající se zveřejňování údajů o fyzických osobách, které jsou příjemci podpor ze zemědělských fondů EU, a dodržování zásady přiměřenosti při zveřejňování dotyčných informací. Na konferenci zúčastněných stran se projednávala případná nutnost zveřejnění jmen fyzických osob, aby bylo možné lépe chránit finanční zájmy Unie, posílit transparentnost a poukázat na úspěchy příjemců při poskytování veřejných statků a současně zajistit, aby toto zveřejnění nepřekračovalo rámec toho, co je nutné k dosažení těchto oprávněných cílů.

(73)

Soudní dvůr v rozsudku ve spojených věcech Volker und Markus Schecke GbR a Hartmut Eifert v Land Hessen nezpochybnil oprávněnost cíle posílit veřejnou kontrolu v oblasti využívání peněžních prostředků z fondů. Nicméně zdůraznil potřebu zvážit způsoby zveřejňování informací o dotčených příjemcích, které by odpovídaly cíli takového zveřejňování a přitom by představovaly menší zásah do práva těchto příjemců na respektování jejich soukromého života obecně a konkrétně na ochranu jejich osobních údajů.

(74)

Cíl posílení veřejné kontroly v souvislosti s jednotlivými příjemci by měl být analyzován s ohledem na nový rámec finančního řízení a kontroly, který se použije ode dne 1. ledna 2014, a s ohledem na zkušenosti členských států. V rámci tohoto nového rámce nemohou být kontroly ze strany vnitrostátních správních orgánů vyčerpávající, zejména jelikož u téměř všech režimů může být kontrola na místě provedena pouze u omezeného počtu osob. Kromě toho nový rámec stanoví, že za určitých podmínek mohou členské státy snížit počet kontrol na místě.

Dostatečné zvýšení minimální míry kontroly by v této situaci pro vnitrostátní správní orgány znamenalo takovou další finanční a administrativní zátěž, že by provádění této kontroly jednoduše znemožnila.

(75)

Za těchto okolností představuje zveřejnění jména příjemců prostředků z fondů způsob, jak veřejnou kontrolu využívání těchto fondů posílit, a proto představuje i užitečné doplnění stávajícího rámce řízení a kontroly, které je nezbytné k zajištění odpovídající úrovně ochrany finančních zájmů Unie. K tomu částečně vede preventivní a odrazující účinek takového zveřejnění, jež jednotlivé příjemce podpory odradí od nedovoleného chování a zároveň posílí osobní odpovědnost zemědělců za využívání veřejných prostředků, které obdrží.

(76)

V této souvislosti je třeba náležitě uznat úlohu občanské společnosti, včetně úlohy médií a nevládních organizací, a jejich příspěvek k posílení kontrolního rámce správních orgánů pro boj proti podvodům a jakémukoli zneužívání veřejných prostředků.

(77)

Zveřejňování příslušných informací je rovněž v souladu s přístupem uvedeným v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

(78)

Cíl posílení veřejné kontroly v souvislosti s jednotlivými příjemci podpory by případně mohl být splněn stanovením povinnosti členských států zajistit přístup veřejnosti k příslušným informacím na vyžádání, bez zveřejňování. Nicméně tato možnost by mohla být méně účinná a nesla by s sebou riziko vzniku nezamýšlených rozdílů v provádění. Vnitrostátním orgánům by proto mělo být umožněno spoléhat se na veřejnou kontrolu v souvislosti s jednotlivými příjemci díky zveřejnění jejich jmen a dalších příslušných údajů.

(79)

Cíle veřejné kontroly využívání finančních prostředků z fondů sledovaného zveřejněním údajů o příjemcích lze dosáhnout pouze tak, že se zajistí určitá míra informací poskytovaných veřejnosti. Tyto informace by měly zahrnovat údaje o totožnosti příjemce, poskytnuté částce a zemědělském fondu, ze kterého je poskytována, jakož i účel a povahu příslušného opatření. Zveřejnění těchto informací by mělo probíhat takovým způsobem, aby způsobilo co nejmenší zásah do práva příjemců na respektování jejich soukromého života obecně a zejména práva na ochranu jejich osobních údajů, což jsou práva uznaná v článcích 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie.

(80)

Aby se zajistilo, že toto nařízení splňuje zásadu proporcionality, prověřil normotvůrce všechny alternativní způsoby splnění cíle veřejné kontroly využívání prostředků z fondů, analyzované v memorandu stanoveném v příloze dokumentu Rady 6370/13, a zvolil takový způsob, který by co nejméně zasahoval do práv dotčených jednotlivců.

(81)

Zveřejňování podrobností o opatření, které zemědělce opravňuje k získání podpory, jakož i o povaze a účelu podpory by veřejnosti poskytlo konkrétní informace o podporované činnosti a o účelu, pro který byla podpora poskytnuta. To by rovněž přispělo k preventivnímu a odrazujícímu účinku veřejné kontroly při ochraně finančních zájmů.

(82)

Aby byla zajištěna rovnováha mezi sledovaným cílem veřejné kontroly využívání prostředků z fondů na jedné straně a právem příjemců na respektování jejich soukromého života obecně a na ochranu jejich osobních údajů na straně druhé, měl by být zohledněn význam podpory. Po rozsáhlé analýze a konzultaci se zúčastněnými stranami bylo patrné, že v zájmu posílení účinnosti zveřejnění a omezení zásahu do práv příjemců je nutné stanovit prahovou hodnotu vyjádřenou v podobě obdržené podpory, pod jejíž hranicí by jméno příjemce nemělo být zveřejněno.

(83)

Uvedená prahová hodnota by měla být omezena na co nejmenší míru a měla by odrážet úroveň režimů podpory stanovených v rámci SZP a měla by na ní být založena. Jelikož se však struktury zemědělských ekonomik členských států značně liší a mohou se výrazně odchylovat od průměrné struktury zemědělského podniku v Unii, měly by mít členské státy možnost uplatňovat minimální prahové hodnoty odpovídající jejich konkrétní situaci. Nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví jednoduchý a zvláštní režim pro malé zemědělské podniky. Článek 63 uvedeného nařízení stanoví kritéria pro výpočet výše podpory. V zájmu důslednosti by v případě členských států uplatňujících tento režim měla být prahová hodnota, která se má zohlednit, (EU) č. 1307/2013 stanovena ve stejné výši jako částky určené členským státem podle čl. 63 odst. 1 druhého pododstavce nebo čl. 63 odst. 2 druhého pododstavce uvedeného nařízení. Pokud se členský stát rozhodne uvedený režim neuplatňovat, měla by se prahová hodnota, která se má zohlednit, stanovit ve stejné výši jako maximální možná částka podpory v daném režimu podle článku 63 nařízení (EU) č. 1307/2013. S výjimkou jména by zveřejnění pod touto konkrétní prahovou hodnotou mělo obsahovat všechny relevantní informace, které daňovým poplatníkům umožní vytvořit si věrný obraz o SZP.

(84)

Zpřístupnění těchto informací veřejnosti spolu s obecnými informacemi poskytovanými veřejnosti podle tohoto nařízení zvyšuje transparentnost, pokud jde o využívání finančních prostředků Unie v rámci SZP, čímž se přispívá ke zviditelnění a lepšímu chápání této politiky. Umožňuje občanům důkladnější zapojení do rozhodovacího procesu a zaručuje, že správní orgány budou mít větší legitimitu a budou se chovat efektivněji a odpovědněji vůči občanům. Občanům by rovněž umožnilo seznámit se s konkrétními příklady „veřejných statků“, které poskytuje zemědělství, a podpořilo by legitimitu státní podpory pro odvětví zemědělství.

(85)

Je tedy třeba vzít na vědomí, že stanovení obecného zveřejňování příslušných informací nepřekračuje rámec toho, co je v demokratické společnosti nutné, ani toho, co je nutné pro ochranu finančních zájmů Unie, přičemž je třeba mít na paměti prvořadý význam sledovaného cíle veřejné kontroly využívání prostředků z fondů.

(86)

Aby se vyhovělo požadavkům na ochranu údajů, je třeba příjemce finančních prostředků z fondů ještě před zveřejněním informovat o zveřejnění jejich údajů. Je třeba je informovat o tom, že tyto údaje mohou být zpracovávány subjekty Unie a členských států příslušnými v oblasti auditu a kontroly za účelem ochrany finančních zájmů Unie. Příjemci by dále měli být informováni o svých právech podle směrnice 95/46/ES a o postupech výkonu těchto práv.

(87)

V důsledku toho by poté, co byla provedena hloubková analýza a zhodnocení nejvhodnějšího způsobu, jak dodržovat právo na ochranu osobních údajů příjemců, rovněž na základě informací poskytnutých Komisí v průběhu jednání o tomto nařízení, měla být pro zveřejňování informací o všech příjemcích prostředků ze zemědělských fondů stanovena v tomto nařízení nová pravidla.

(88)

Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci, aby se zajistily jednotné podmínky provádění tohoto nařízení.

(89)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se: postupů pro udělování, odnímání a přezkum akreditace platebních agentur a koordinačních subjektů a pro dohled nad akreditací platebních agentur; pravidel ohledně práce a kontrol, z nichž vychází prohlášení řídícího subjektu vydávané platební agenturou, funkcí koordinačního subjektu a oznamování informací tímto koordinačním subjektem Komisi; pravidel ohledně úkolů certifikačních subjektů, včetně kontrol, a osvědčení a zpráv a průvodních dokumentů, které tyto subjekty mají vypracovávat. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (27).

(90)

Prováděcí pravomoci Komise by se měly vztahovat také na: zásady auditu, na nichž jsou založeny výroky certifikačních subjektů, včetně posouzení rizik, vnitřních kontrol a požadované úrovně důkazních informací, metody auditu, jež mají certifikační subjekty s ohledem na mezinárodní auditorské standardy používat k vydávání svých výroků, popřípadě včetně používání jednotného integrovaného vzorku pro každý soubor a popřípadě včetně možnosti účastnit se kontrol na místě prováděných platebními agenturami.

(91)

Měly by se také vztahovat na: pravidla pro jednotné provádění zemědělského poradenského systému; určení měsíčních plateb vyplácených členským státům z EZZF; stanovení částek pro financování veřejných intervenčních opatření; pravidla pro financování získávání družicových snímků Komisí nezbytných pro kontroly a opatření přijímaná Komisí prostřednictvím aplikací dálkového průzkumu Země používaných ke sledování zemědělských zdrojů; postup pro získávání uvedených družicových snímků Komisí a sledování zemědělských zdrojů, rámec upravující toto získávání, zlepšování a využívání družicových snímků a meteorologických údajů, jakož i platných lhůt.

(92)

Měly by se také vztahovat na: míry úpravy přímých plateb v souvislosti s postupem finanční kázně, jakož i její přizpůsobení a podmínek pro prostředky převedené v souladu s čl. 169 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 za účelem financování přímých plateb; předběžné stanovení částky plateb a prozatímní rozdělení dostupných rozpočtových prostředků mezi členské státy v souvislosti s postupem pro rozpočtovou kázeň.

(93)

Dále by se prováděcí pravomoci Komise měly vztahovat také na: stanovení období, v němž musejí akreditované platební agentury vyhotovit a předat Komisi výkazy průběžných výdajů na programy rozvoje venkova; snížení nebo pozastavení měsíčních nebo průběžných plateb vyplácených členským státům, podrobnosti ohledně vedení oddělených účtů platebními agenturami; zvláštní podmínky vztahující se na informace, které se zanášejí do účtů vedených platebními agenturami; pravidla pro financování intervenčních opatření ve formě veřejného skladování a účtování o nich a dalších výdajů financovaných z fondů, podmínky upravující provádění automatického rušení závazků, postupy a jiná praktická ujednání pro řádné fungování pozastavení plateb vyplácených Komisí členským státům v případě, že členské státy dodají informace opožděně.

(94)

Dále by se prováděcí pravomoci Komise měly vztahovat také na: postupy ohledně zvláštních povinností, které musejí členské státy splňovat v souvislosti s kontrolami; postupy ohledně povinnosti spolupráce, kterou musejí členské státy dodržet při kontrolách prováděných Komisí na místě, a přístup k informacím; podrobnosti ohledně povinnosti oznamovat nesrovnalosti a podvody, postupy a jiná praktická ujednání pro povinnost uchovávat podklady k provedeným platbám a doklady týkající se provádění správních a fyzických kontrol stanovených právem Unie; schvalování účetní závěrky a schvalování souladu, vyloučení částek připisovaných k tíži rozpočtu Unie z financování Unií, postupy pro zpětné získávání neoprávněných plateb a úroků a na formy, jimiž mají členské státy Komisi oznamovat a sdělovat informace týkající se nesrovnalostí

(95)

Dále by se prováděcí pravomoci Komise měly vztahovat také na: pravidla, jejichž cílem je dosáhnout jednotného používání povinností členských států v souvislosti s ochranou finančních zájmů Unie, nezbytná pravidla, jejichž cílem je dosáhnout jednotného uplatňování kontrol v Unii, uplatňování a výpočet částečného nebo celkového odnětí plateb či platebních nároků; zpětné získávání neoprávněných plateb a sankce, jakož i neoprávněně přiznaných platebních nároků a uplatňování úroku. Prováděcí pravomoci by se měly také vztahovat na: uplatnění a výpočet správních sankcí, podrobná pravidla k vymezení nesplnění jako méně závažného, pravidla pro určení případů, v nichž si členské státy mohou v důsledku povahy sankcí tyto získané sankce ponechat, a pozastavení měsíčních plateb ve zvláštních případech podle nařízení (EU) č. 1308/2013.

(96)

Obdobně by se prováděcí pravomoci Komise měly vztahovat na: formy jistoty, která má být složena, a postupu pro složení jistoty, pro její přijetí a pro nahrazení původní jistoty; postupy pro uvolnění jistoty a pro oznámení, které mají členské státy nebo Komise v souladu s jistotami učinit. Měly by se vztahovat také na: pravidla, která jsou v mimořádných situacích nezbytná a odůvodněná v zájmu řešení konkrétních problémů v souvislosti s platebními lhůtami a výplatou záloh; pravidla týkající se žádostí o podporu a žádostí o platby, žádostí o platební nároky, včetně konečného data pro podávání žádostí, požadavky na minimální údaje, které mají být v žádosti uvedeny, ustanovení o změnách nebo stažení žádostí o podporu, výjimky z požadavku předkládat žádost o podporu a ustanovení, která členskými státům umožní použít zjednodušené postupy nebo napravit zjevné chyby.

(97)

Dále by se prováděcí pravomoci Komise měly vztahovat také na: pravidla pro provádění kontrol za účelem ověření, zda jsou dodržovány povinnosti a zda jsou údaje uvedené v žádosti o podporu nebo v žádosti o platbu správné a úplné, včetně pravidel pro toleranční rozpětí v případě měření prováděných jako součást kontrol na místě, technické specifikace pro účely jednotného provádění integrovaného administrativního a kontrolního systému; pravidel pro situace, kdy je současně s převodem zemědělských podniků prováděn převod povinností týkajících se způsobilosti pro dotyčnou podporu, které je třeba v každém případě splnit; a pravidla pro výplatu záloh. Měly by se vztahovat také na: pravidla, jejichž cílem je dosáhnout jednotného uplatňování pravidel pro kontrolu obchodní dokumentace; postupy týkajících se vlastních databází členských států a databáze analytických údajů o izotopech, které napomohou k odhalování podvodů; postupy ohledně spolupráce a pomoci mezi kontrolními orgány a subjekty, pravidla pro provádění kontrol souladu s obchodními normami, pravidla týkajících se orgánů příslušných k provádění kontrol, jakož i obsah, četnost a fáze uvádění produktu na trh, na něž se tyto kontroly vztahují.

(98)

Prováděcí pravomoci Komise by se měly vztahovat také na: sdělení, která mají členské státy předkládat Komisi v souvislosti s kontrolami týkajícími se označení původu, zeměpisných označení a chráněných tradičních výrazů; pravidla pro orgán odpovědný za ověřování souladu se specifikací produktu, včetně případů, kdy se zeměpisná oblast nachází ve třetí zemi, opatření, jež mají členské státy provést s cílem zabránit neoprávněnému používání chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení a chráněných tradičních výrazů, kontroly a ověření, jež mají provádět členské státy, včetně testování;

Měly by se vztahovat také na: pravidla pro provádění kontrol za účelem ověření, zda jsou dodržovány povinnosti v souvislosti s podmíněností; podrobná procedurální a technická pravidla týkající se výpočtu a uplatňování správních sankcí v důsledku nesplnění požadavků podmíněnosti; pravidla týkající se poskytování informací Komisi členskými státy podle článku 104 a opatření k ochraně používání právních předpisů Unie v případech, kdy by mimořádné měnové postupy týkající se národní měny mohly jejich používání ohrozit.

(99)

Dále by se prováděcí pravomoci Komise měly vztahovat na: soubor zvláštních ukazatelů pro sledování a hodnocení SZP; pravidla pro informace, které mají členské státy zasílat Komisi pro účely sledování a hodnocení SZP; pravidla týkající se formy a harmonogramu zveřejňování informací o příjemcích prostředků z fondů, jednotné provádění povinnosti informování příjemců, že jejich údaje budou zveřejněny a na spolupráci mezi Komisí a členskými státy v souvislosti se zveřejňováním příjemců prostředků z fondů.

(100)

Pro přijetí některých prováděcích aktů je třeba použít poradní postup. Pokud jde o prováděcí akty, které se týkají výpočtu částek Komisí, umožňuje poradní postup Komisi plně převzít odpovědnost za hospodaření s rozpočtem a s ohledem na lhůty a rozpočtové postupy se zaměřuje na zvýšení účinnosti, předvídatelnosti a rychlosti. Pokud jde o prováděcí akty v rámci plateb vyplacených členským státům a fungování postupu pro schvalování účetních závěrek, umožňuje poradní postup Komisi plně převzít odpovědnost za hospodaření s rozpočtem a ověřování ročních závěrek vnitrostátních platebních agentur s cílem tyto závěrky přijmout, nebo v případě výdajů neuskutečněných v souladu s pravidly Unie tyto výdaje vyloučit z financování Unií. V ostatních případech je třeba pro přijetí prováděcích aktů použít přezkumný postup.

(101)

Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, a to bez použití nařízení (EU) č. 182/2011,pokud jde o stanovení čistého zůstatku, který je k dispozici pro výdaje z EZZF, a provádění doplňkových plateb nebo srážek v souvislosti se způsobem provádění měsíčních plateb.

(102)

Vzhledem k tomu, že by přechod od ustanovení nařízení zrušených tímto nařízením k ustanovením tohoto nařízení mohl způsobit praktické a konkrétní obtíže může Komise v zájmu vyřešení těchto případných obtíží přijímat nezbytná a řádně odůvodněná opatření.

(103)

Vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné připravit hladké provedení předpokládaných opatření, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(104)

Vzhledem k tomu, že programové období pro programy rozvoje venkova financované na základě tohoto nařízení začíná dne 1. ledna 2014, mělo by toto nařízení být použitelné od uvedeného data. Jelikož se však zemědělský rozpočtový rok vztahuje na výdaje vyplacené a příjmy obdržené a zaúčtované do účetnictví rozpočtu fondů platebními agenturami, pokud jde o rozpočtový rok „N“ počínající 16. října roku „N–1“ a končící 15. října roku „N“, měla by se ustanovení týkající se akreditace platebních agentur a koordinačních subjektů a odnímání akreditace a příslušných pravomocí Komise, finančního řízení fondů jako rozpočtový strop, rezerva pro případ krizí v zemědělství, finanční kázeň a přidělování účelově vázaných příjmů použít od dřívějšího data odpovídajícího začátku rozpočtového roku 2014, tj. od 16. října 2013. Ze stejného důvodu by se ustanovení týkající se postupu pro měsíční platby poskytované Komisí členským státům a dodržování platebních lhůt platebními agenturami měla použít na výdaje, které nastanou od začátku rozpočtového roku, to je od 16. října 2013.

(105)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován a vydal stanovisko (28).

(106)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy vzhledem k jeho provázanosti s dalšími nástroji SZP a k omezeným finančním zdrojům členských států v rozšířené Unii, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie prostřednictvím víceleté záruky financování Unií a soustředění se na jeho priority, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví pravidla pro:

a)

financování výdajů v rámci společné zemědělské politiky (SZP), včetně výdajů na rozvoj venkova;

b)

zemědělský poradenský systém;

c)

řídicí a kontrolní systémy, které mají zavést členské státy;

d)

systém podmíněnosti;

e)

schvalování účetní závěrky.

Článek 2

Definice používané v tomto nařízení

1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„zemědělcem“ zemědělec ve smyslu článku 4 nařízení (EU) č. 1307/2013;

b)

„zemědělskou činností“ zemědělská činnost ve smyslu článku 4 nařízení (EU) č. 1307/2013;

(c)

„zemědělskou plochou“ zemědělská plocha ve smyslu článku 4 nařízení (EU) č. 1307/2013;

d)

„zemědělským podnikem“ zemědělský podnik ve smyslu článku 4 nařízení (EU) č. 1307/2013, s výjimkou toho, co je stanoveno v čl. 91 odst. 3;

e)

„přímými platbami“ přímé platby ve smyslu článku 1 nařízení (EU) č. 1307/2013;

f)

„právními předpisy v odvětví zemědělství“ veškeré příslušné akty přijaté na základě článku 43 Smlouvy o fungování EU v rámci SZP, jakož i případně veškeré akty v přenesené pravomoci či prováděcí akty přijaté na základě takových aktů a v rozsahu, v jakém se vztahují k EZFRV, na základě ustanovení části 2 nařízení (EU) č. 1303/2013;

g)

„nesrovnalostí“ jakákoli nesrovnalost ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95.

2.   Pro účely financování, řízení a sledování SZP se „vyšší mocí“ a „mimořádnými okolnostmi“ rozumějí zejména tyto případy:

a)

úmrtí příjemce;

b)

déletrvající pracovní neschopnost příjemce;

c)

vážná přírodní katastrofa, která významně zasáhne zemědělský podnik;

d)

náhodné zničení budov zemědělského podniku určených k chovu zvířat;

e)

epizoocie nebo choroba rostlin postihující všechna hospodářská zvířata nebo plodiny příjemce nebo jejich část;

f)

vyvlastnění celého zemědělského podniku nebo jeho velké části, nemohlo-li být tomuto vyvlastnění předjímáno v den podání žádosti.

HLAVA II

OBECNÁ USTANOVENÍ O ZEMĚDĚLSKÝCH FONDECH

KAPITOLA I

Zemědělské fondy

Článek 3

Fondy pro financování zemědělských výdajů

1.   Pro dosažení cílů SZP stanovených ve Smlouvě o fungování EU provádějí financování různých opatření v rámci této politiky, včetně opatření pro rozvoj venkova:

a)

Evropský zemědělský záruční fond (EZZF);

b)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV).

2.   EZZF a EZFRV (dále jen „fondy“) jsou součástí souhrnného rozpočtu Evropské unie (dále jen „rozpočet Unie“).

Článek 4

Výdaje z EZZF

1.   EZZF se provádí v rámci sdíleného řízení mezi členskými státy a Unií. Financuje, v souladu s právem Unie, tyto výdaje:

a)

opatření pro regulaci nebo podporu zemědělských trhů;

b)

přímé platby zemědělcům v rámci SZP;

c)

finanční příspěvek Unie na informační a propagační opatření ve prospěch zemědělských produktů na vnitřním trhu Unie a ve třetích zemích, prováděná členskými státy na základě programů vybraných Komisí jiných než těch, které jsou uvedeny v článku 5;

d)

finanční příspěvek Unie na projekt Unie „Ovoce a zelenina do škol“ uvedený v článku 23 nařízení (EU) č. 1308/2013 a na opatření týkající se nákaz zvířat a ztráty důvěry spotřebitelů uvedená v článku 155 uvedeného nařízení.

2.   Z EZZF se financují přímo a v souladu s právem Unie tyto výdaje určené na:

a)

propagaci zemědělských produktů prováděnou přímo Komisí nebo prostřednictvím mezinárodních organizací;

b)

opatření prováděná v souladu s právem Unie, jejichž cílem je zajistit zachování, popis, sběr a využití genetických zdrojů v zemědělství;

c)

zavedení a provozování účetních informačních systémů v zemědělství;

d)

systémy zemědělských studií, včetně studií o struktuře zemědělských podniků.

Článek 5

Výdaje z EZFRV

EZFRV se provádí v rámci sdíleného řízení mezi členskými státy a Unií. Poskytuje prostředky pro finanční příspěvek Unie pro programy rozvoje venkova prováděné v souladu s právem Unie týkajícími se podpory pro rozvoj venkova.

Článek 6

Jiné výdaje, včetně technické pomoci

Z fondů mohou být z podnětu Komise nebo jejím jménem přímo financovány činnosti zaměřené na přípravu, sledování, správní a technickou pomoc, jakož i hodnocení, audit a kontrolu, která jsou nezbytná pro provádění SZP. Tato opatření zahrnují zejména:

a)

opatření nezbytná pro analýzu, řízení, sledování a provádění SZP a výměnu informací o této politice a opatření zaměřená na zavádění kontrolních systémů a technickou a správní pomoc;

b)

získání družicových snímků Komisí, které jsou nezbytné pro kontroly podle článku 21;

c)

opatření přijatá Komisí prostřednictvím aplikací dálkového průzkumu používaných ke sledování zemědělských zdrojů v souladu s článkem 22;

d)

opatření nezbytná pro zachování a rozvoj metod a technických prostředků pro informace, vzájemné propojení, sledování a kontrolu finančního řízení prostředků použitých na financování SZP;

e)

poskytování informací o SZP v souladu s článkem 45;

f)

studie o SZP a hodnocení opatření financovaných z fondů, včetně zdokonalování metod hodnocení a výměny informací o postupech v rámci SZP;

g)

případné zřízení výkonných agentur v souladu s nařízením Rady (ES) č. 58/2003 (29), které působí v rámci SZP;

h)

opatření pro šíření informací, zvyšování informovanosti, podporu spolupráce a výměnu zkušeností na úrovni Unie prováděná v rámci rozvoje venkova, včetně vytváření sítí zúčastněných stran;

i)

opatření nezbytná pro vytváření, registraci a ochranu log v rámci politiky jakosti Unie a pro ochranu práv duševního vlastnictví s ní spojených, jakož i nezbytný vývoj informačních technologií.

KAPITOLA II

Platební agentury a další subjekty

Článek 7

Akreditace platebních agentur a koordinačních subjektů a odnímání této akreditace

1.   Platební agentury jsou útvary nebo subjekty členských států pověřené řízením a kontrolou výdajů uvedených v čl. 4 odst. 1 a v článku 5.

S výjimkou plateb mohou platební agentury k výkonu těchto úkolů oprávnit jiné subjekty.

2.   Členské státy akreditují jako platební agentury orgány nebo subjekty, jež mají administrativní uspořádání a systém vnitřní kontroly, které poskytují dostatečné záruky, že platby jsou legální a správné a řádně vyúčtované. Za tímto účelem splňují platební agentury minimální podmínky pro akreditaci týkající se vnitřního prostředí, kontrolních činností, informací a komunikace a sledování stanovené Komisí podle čl. 8 odst. 1 písm. a).

Každý členský stát omezí s ohledem na své ústavní předpisy počet svých akreditovaných platebních agentur na nejvýše jednu na národní úrovni, případně na jednu v regionu. Jsou-li však platební agentury zřízeny na regionální úrovni, členské státy navíc akreditují platební agenturu na vnitrostátní úrovni pro režimy podpory, které vzhledem ke své povaze musejí být řízeny na vnitrostátní úrovni, nebo svěří řízení těchto režimů svým regionálním platebním agenturám.

Odchylně od druhého pododstavce mohou členské státy zachovat platební agentury, které akreditaci získaly před 20 prosince 2013.

Komise do konce roku 2016 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování systému platebních agentur doprovázenou případně návrhy právních předpisů.

3.   Do 15. února roku následujícího po daném rozpočtovém roce vypracuje odpovědný pracovník akreditované platební agentury:

a)

roční účetní závěrku výdajů uskutečněných při výkonu úkolů svěřených jeho akreditované platební agentuře doprovázenou požadovanými informacemi pro její schválení v souladu s článkem 51;

b)

prohlášení řídícího subjektu o úplnosti, přesnosti a věcné správnosti účetní závěrky a řádném fungování systémů vnitřní kontroly, a to na základě objektivních kritérií, jakož i o legalitě a správnosti uskutečněných operací;

c)

každoroční souhrn závěrečných zpráv o auditu a informací o provedených kontrolách, včetně rozboru povahy a rozsahu chyb a nedostatků zjištěných v systémech a nápravných opatření, jež mají být přijata nebo jsou plánována.

Komise může po obdržení oznámení dotyčného členského státu lhůtu stanovenou na 15. února výjimečně prodloužit nejdéle do 1. března.

4.   Je-li akreditována více než jedna platební agentura, určí členský stát veřejnoprávní subjekt (dále jen „koordinační subjekt“), který pověří těmito úkoly:

a)

shromažďovat informace, které je třeba poskytnout Komisi, a předávat jí je;

b)

přijímat nebo případně koordinovat opatření s cílem řešit veškeré nedostatky obecné povahy a informovat Komisi o následných krocích;

c)

podporovat a pokud možno zajišťovat harmonizované uplatňování pravidel Unie.

Pokud jde o zpracování finančních informací uvedených v prvním pododstavci písm. a), koordinační subjekt podléhá zvláštní akreditaci udělené členskými státy.

5.   Pokud akreditovaná platební agentura neplní nebo přestala plnit jedno nebo více akreditačních kritérií stanovených v odstavci 2, členský stát jí z vlastního podnětu nebo na žádost Komise akreditaci odejme, neprovede-li platební agentura nezbytné změny ve lhůtě stanovené s ohledem na závažnost nedostatku.

6.   Platební agentury řídí a zajišťují kontrolu operací spojených s veřejnou intervencí, za kterou jsou odpovědné, a v této oblasti jim náleží celková odpovědnost.

Článek 8

Pravomoci Komise

1.   S cílem zajistit řádné fungování systému stanoveného v článku 7 je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111, pokud jde o:

a)

minimální podmínky pro akreditaci platebních agentur podle čl. 7 odst. 2 a koordinačních subjektů podle čl. 7 odst. 4;

b)

povinnosti platebních agentur, pokud jde o veřejnou intervenci, a pravidla týkající se obsahu jejich řídících a kontrolních povinností.

2.   Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla týkající se:

a)

postupu pro udělování, odnímání a přezkum akreditace platebních agentur a koordinačních subjektů, jakož i postupů pro dohled nad akreditací platebních agentur;

b)

činnosti a kontrol, na nichž je prohlášení řídícího subjektu vydávané platební agenturou založeno;

c)

funkcí koordinačního subjektu a oznamování informací Komisi podle čl. 7 odst. 4.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

Článek 9

Certifikační subjekty

1.   Certifikační subjekt je veřejnoprávní nebo soukromoprávní auditní subjekt určený členským státem. Jedná-li se o soukromoprávní auditní subjekt a vyžadují-li tak platné právní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní předpisy, je vybrán členským státem ve veřejném nabídkovém řízení. Tento subjekt poskytuje stanovisko vypracované v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy ohledně úplnosti, přesnosti a věcné správnosti roční účetní závěrky platební agentury, řádného fungování jejího vnitřního kontrolního systému a legality a správnosti výdajů, o jejichž proplacení byla Komise požádána. Ve stanovisku musí být rovněž uvedeno, zda přezkoumání zpochybňuje tvrzení obsažená v prohlášení řídícího subjektu.

Certifikační subjekt má nezbytnou odbornou způsobilost. Je funkčně nezávislý na dotčené platební agentuře a dotčeném koordinačním subjektu, jakož i na orgánu, jenž tuto agenturu akreditoval.

2.   Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla, pokud jde o úkoly certifikačních subjektů, včetně kontrol, a osvědčení, zprávy a průvodní dokumenty, které tyto subjekty mají vypracovávat. S ohledem na potřebu maximální účinnosti testování operací a profesionálního úsudku auditora, pokud jde o integrovaný přístup, prováděcí akty rovněž stanoví:

a)

zásady auditu, na nichž jsou založena stanoviska certifikačních subjektů, včetně posouzení rizik, vnitřních kontrol a požadované úrovně důkazních informací;

b)

metody auditu, jež mají s ohledem na mezinárodní auditorské standardy používat certifikační subjekty k vydávání svých stanovisek, popřípadě včetně používání jednotného integrovaného vzorku pro každý soubor a popřípadě včetně možnosti účastnit se kontrol na místě prováděných platebními agenturami.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

Článek 10

Přípustnost plateb prováděných platebními agenturami

Výdaje uvedené v čl. 4 odst. 1 a v článku 5 mohou být financovány Unií, pouze pokud je uskutečnily akreditované platební agentury.

Článek 11

Platba příjemcům v plné výši

Nestanoví-li právo Unie výslovně jinak, vyplácejí se platby týkající se financování podle tohoto nařízení příjemcům v plné výši.

HLAVA III

ZEMĚDĚLSKÝ PORADENSKÝ SYSTÉM

Článek 12

Zásady a oblast působnosti

1.   Členské státy zavedou systém pro poskytování poradenství příjemcům v oblasti obhospodařování půdy a řízení zemědělských podniků („zemědělský poradenský systém“). Zemědělský poradenský systém je provozován určenými veřejnoprávními subjekty nebo vybranými soukromoprávními subjekty.

2.   Zemědělský poradenský systém se týká alespoň:

a)

povinností na úrovni zemědělských podniků vyplývajících z povinných požadavků na hospodaření a norem dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, jak je stanoveno v hlavě VI kapitole I;

b)

zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí, jak je stanoveno v hlavě III kapitole 3 nařízení (EU) č. 1307/2013 a udržování zemědělských ploch podle čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1307/2013;

c)

opatření na úrovni zemědělských podniků, která jsou stanovena v programech rozvoje venkova a jejichž cílem je modernizace zemědělských podniků, zvyšování konkurenceschopnosti, zapojení dalších odvětví, inovace a orientace na trh společně s podporou podnikání;

d)

požadavků na úrovni příjemců, jak jsou vymezeny pro provádění čl. 11 odst. 3 směrnice 2000/60/ES;

e)

požadavků na úrovni příjemců, jak jsou vymezeny členskými státy pro provádění článku 55 nařízení (ES) č. 1107/2009, zejména dodržování obecných zásad integrované ochrany rostlin podle článku 14 směrnice 2009/128/ES.

3.   Zemědělský poradenský systém se také může týkat zejména:

a)

podpory přeměny zemědělských podniků a diverzifikace jejich hospodářských činností;

b)

řízení rizik a zavádění vhodných preventivních opatření zaměřených na přírodní katastrofy, katastrofické události a choroby zvířat a rostlin;

c)

minimálních požadavků stanovených vnitrostátním právem podle čl. 28 odst. 3 a čl. 29 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013;

d)

informací týkajících se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, biologické rozmanitosti a ochrany vod, jak je stanoveno v příloze I tohoto nařízení.

Článek 13

Zvláštní požadavky týkající se zemědělského poradenského systému

1.   Členské státy zajistí, aby poradci působící v rámci zemědělského poradenského systému byli řádně kvalifikováni a pravidelně školeni.

2.   Členské státy zajistí oddělení poradenství od kontrol. V tomto ohledu a aniž je dotčeno vnitrostátní právo týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům, členské státy zajistí, aby vybrané a určené subjekty uvedené v čl. 12 odst. 1 nesdělovaly žádné osobní nebo jednotlivé informace či údaje, které získají v rámci své poradenské činnosti, jiným osobám, než je příjemce, který spravuje daný zemědělský podnik, s výjimkou případů nesrovnalosti či porušení zjištěných v rámci této poradenské činnosti, pro které právní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní předpisy stanoví povinnost informovat veřejný orgán, zvláště v případě trestného činu.

3.   Dotčený vnitrostátní orgán poskytne, zejména elektronickou cestou, potenciálnímu příjemci odpovídající seznam vybraných a určených subjektů podle čl. 12 odst. 1.

Článek 14

Přístup k zemědělskému poradenskému systému

Příjemci a zemědělci, kteří nedostávají podporu v rámci SZP, mohou dobrovolně využívat zemědělského poradenského systému.

Aniž je dotčen čl. 99 odst. 2 čtvrtý pododstavec mohou však členské státy podle objektivních kritérií určit kategorie příjemců, kteří mají k zemědělskému poradenskému systému prioritní přístup, včetně sítí pracujících s omezenými zdroji ve smyslu článků 53, 55 a 56 nařízení (EU) č. 1305/2013.

V takových případech členské státy zajistí, aby byli upřednostněni zemědělci s nejvíce omezeným přístupem k jinému poradenskému systému, než je zemědělský poradenský systém.

Zemědělský poradenský systém zajistí, aby příjemci měli přístup k poradenství odpovídajícímu konkrétní situaci jejich zemědělského podniku.

Článek 15

Pravomoci Komise

Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví pravidla pro jednotné provádění zemědělského poradenského systému s cílem učinit tento systém plně funkčním.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

HLAVA IV

FINANČNÍ ŘÍZENÍ FONDŮ

KAPITOLA I

EZZF

Oddíl 1

Financování výdajů

Článek 16

Rozpočtový strop

1.   Roční strop výdajů EZZF tvoří maximální částky stanovené pro tento fond v nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013.

2.   V případě, že právo Unie stanoví snížení nebo zvýšení částek uvedených v odstavci 1, přijme Komise prováděcí akty bez použití postupu podle článku 116, které stanoví čistý zůstatek pro výdaje EZZF na základě údajů uvedených v právu Unie.

Článek 17

Měsíční platby

1.   Komise poskytuje členským státům rozpočtové prostředky nezbytné k financování výdajů podle čl. 4 odst. 1 v podobě měsíčních plateb na základě výdajů uskutečněných akreditovanými platebními agenturami v referenčním období.

2.   Do provedení měsíčních plateb Komisí poskytují prostředky nezbytné pro úhradu výdajů podle potřeb svých akreditovaných platebních agentur členské státy.

Článek 18

Způsob provádění měsíčních plateb

1.   Aniž je dotčeno použití článků 51 a 52, provádí Komise měsíční platby za výdaje uskutečněné akreditovanými platebními agenturami v referenčním měsíci.

2.   Měsíční platby ve prospěch členských států se provedou nejpozději třetí pracovní den druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byly výdaje uskutečněny. Výdaje členských států uskutečněné mezi 1. a 15. říjnem se přičítají k měsíci říjnu. Výdaje uskutečněné mezi 16. a 31. říjnem se přičítají k měsíci listopadu.

3.   Komise přijme prováděcí akty, které stanoví měsíční platby, které provádí, na základě výkazu výdajů členských států a informací poskytnutých v souladu s čl. 102 odst. 1, přičemž zohlední snížení nebo pozastavení měsíčních plateb uplatněná v souladu s článkem 41 nebo veškeré jiné opravy. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 116 odst. 2.

4.   Komise může přijmout prováděcí akty bez použití postupu podle článku 116, kterými stanoví doplňkové platby nebo srážky. V takových případech je na svém příštím zasedání informován výbor uvedený v čl. 116 odst. 1.

Článek 19

Správní a personální náklady

Z EZZF se nehradí výdaje související se správními a personálními náklady členských států a příjemců podpory z EZZF.

Článek 20

Výdaje na veřejnou intervenci

1.   Není-li v rámci společné organizace trhů s ohledem na veřejnou intervenci stanovena částka za jednotku, financuje se dané opatření z EZZF na základě paušálních částek jednotných pro Unii, zejména pokud jde o finanční prostředky, které pocházejí z členských států a jsou používány na nákup produktů, hmotné operace v souvislosti se skladováním a případně na zpracování intervenčních produktů.

2.   S cílem zajistit financování výdajů na veřejnou intervenci z EZZF je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115, pokud jde o:

a)

druh opatření způsobilých pro financování Unií a podmínky úhrady;

b)

podmínky způsobilosti a metody výpočtu na základě údajů skutečně zjištěných platebními agenturami, nebo na základě paušálních částek stanovených Komisí, nebo na základě paušálních nebo nepaušálních částek stanovených právními předpisy v odvětví zemědělství.

3.   Za účelem zajištění řádné správy prostředků zapsaných do rozpočtu Unie pro EZZF je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115, které stanoví pravidla týkající se oceňování operací v souvislosti s veřejnou intervencí, opatření přijímaná v případě ztráty nebo zkažení produktů v rámci veřejné intervence a určení částek, které budou financovány.

4.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví částky uvedené v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 116 odst. 2.

Článek 21

Získávání družicových snímků

Seznam družicových snímků nezbytných pro kontroly schválí Komise a členské státy v souladu se specifikacemi vypracovanými každým členským státem.

Komise tyto družicové snímky poskytne zdarma kontrolním subjektům nebo dodavatelům služeb, které tyto subjekty zmocnily k zastupování.

Komise zůstává majitelem těchto družicových snímků a po dokončení práce si je vyžádá zpět. Může rovněž požadovat provedení prací, jež zlepší postupy a pracovní metody, v souvislosti s kontrolou zemědělských ploch pomocí dálkového průzkumu Země.

Článek 22

Sledování zemědělských zdrojů

Cílem opatření financovaných podle čl. 6 písm. c) je poskytnout Komisi nástroje umožňující:

a)

sledovat zemědělské trhy Unie v globálním kontextu,

b)

zajistit agroekonomické a agroenvironmentální sledování zemědělské půdy, včetně zemědělsko-lesnických ploch, a stavu plodin, které umožní vytváření odhadů, zejména pokud jde o výnosy a zemědělskou produkci,

c)

sdílet přístup k těmto odhadům v mezinárodním měřítku, jako jsou iniciativy koordinované OSN nebo jinými mezinárodními agenturami,

d)

přispívat k transparentnosti světových trhů; a

e)

zajistit technologické monitorování agrometeorologického systému.

Opatření financovaná podle čl. 6 písm. c) se týkají shromažďování nebo nákupu údajů nezbytných pro provádění a sledování SZP, včetně družicových a meteorologických údajů, vytváření infrastruktury prostorových údajů a tvorby internetových stránek, provádění specifických studií o klimatických podmínkách, dálkového průzkumu využívaného s cílem přispět ke sledování stavu půdy a aktualizace agrometeorologických a ekonometrických modelů. V případě potřeby se tato opatření provádějí ve spolupráci s laboratořemi a subjekty členských států.

Článek 23

Prováděcí pravomoci

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví:

a)

pravidla týkající se financování podle čl. 6 písm. b) a c),

b)

postupu, podle kterého se provedou opatření uvedená v článcích 21 a 22 s cílem splnit zadané cíle,

c)

rámce upravujícího získávání, zlepšování a využívání družicových snímků a meteorologických údajů, jakož i platných lhůt.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

Oddíl 2

Rozpočtová kázeň

Článek 24

Dodržování stropu

1.   Rozpočtové prostředky na výdaje EZZF nesmějí během celého rozpočtového procesu a plnění rozpočtu překročit částku uvedenou v článku 16.

Ve všech právních nástrojích, které navrhne Komise a přijme Evropský parlament a Rada, Rada nebo Komise a které mají vliv na rozpočet EZZF, je dodržována částka uvedená v článku 16.

2.   Stanoví-li právo Unie pro některý členský stát finanční strop zemědělských výdajů v eurech, jsou mu tyto výdaje následně uhrazeny do výše tohoto stropu stanoveného v eurech, a pokud se použije článek 41, s nezbytnými úpravami.

3.   Vnitrostátní stropy pro přímé platby uvedené v článku 7 nařízení (EU) č. 1307/2013, opravené s ohledem na úpravy podle článku 26 tohoto nařízení, se pokládají za finanční stropy v eurech.

Článek 25

Rezerva pro případ krizí v odvětví zemědělství

Rezerva určená k poskytování dodatečné podpory pro odvětví zemědělství v případě závažných krizí s dopadem na zemědělskou produkci či distribuci (dále jen „rezerva pro případ krizí v odvětví zemědělství“) se vytvoří tak, že se na začátku každého roku uplatní snížení na přímé platby prostřednictvím mechanismu finanční kázně uvedeného v článku 26.

Celková výše rezervy je 2 800 milionů EUR se stejnými ročními splátkami ve výši 400 milionů EUR (v cenách pro rok 2011) na období let 2014–2020 a zahrne se do okruhu 2 víceletého finančního rámce, jak je stanoven v příloze k nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013.

Článek 26

Finanční kázeň

1.   S cílem zajistit dodržování ročních stropů stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013 a určených k financování výdajů souvisejících s trhem a přímých plateb, se stanoví míra úpravy přímých plateb (dále jen „míra úpravy“), pokud odhady financování opatření financovaných v rámci uvedeného dílčího stropu pro daný rozpočtový rok ukazují, že budou platné roční stropy překročeny.

2.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh týkající se míry úpravy nejpozději do 31. března kalendářního roku, pro který se použije.

3.   Nestanoví-li Evropský parlament a Rada míru úpravy do 30. června daného roku, přijme Komise prováděcí akty stanovující míru úpravy a bezodkladně o tom informuje Evropský parlament a Radu. Takový prováděcí akt se přijímá poradním postupem podle čl. 116 odst. 2.

4.   Do 1. prosince může Komise na základě nových informací, které má k dispozici, přijmout prováděcí akty, kterými přizpůsobí míru úpravy stanovenou podle odstavců 2 nebo 3. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 116 odst. 2.

5.   Odchylně od čl. 169 odst. 3 čtvrtého pododstavce nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vyplatí členské státy prostředky přenesené v souladu s čl. 169 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 konečným příjemcům, na něž se v rozpočtovém roce, do nějž jsou prostředky přenášeny, vztahuje míra úpravy.

Úhrada podle prvního pododstavce se vztahuje pouze na konečné příjemce v členských státech, v nichž se v předchozím rozpočtovém roce uplatnil mechanismus finanční kázně.

6.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví podmínky pro prostředky převedené v souladu s čl. 169 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 za účelem financování výdajů uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 116 odst. 2.

7.   Při použití tohoto článku se částka pro rezervu pro případ krizí v odvětví zemědělství uvedená v článku 25 zahrne do stanovení míry úpravy. Jakákoli částka, která nebude uvolněna na krizová opatření do konce rozpočtového roku, se vyplatí v souladu s odstavcem 5 tohoto článku.

Článek 27

Postup pro rozpočtovou kázeň

1.   Spolu s návrhem rozpočtu na rozpočtový rok N předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě svou předpověď na rozpočtové roky N–1, N a N+1.

2.   Ukáže-li se při sestavování návrhu rozpočtu na rozpočtový rok N, že existuje riziko překročení částky uvedené v článku 16 pro rozpočtový rok N, navrhne Komise Evropskému parlamentu a Radě nebo Radě opatření nezbytná k zajištění dodržení uvedené částky.

3.   Kdykoli se Komise domnívá, že existuje riziko překročení částky uvedené v článku 16 a že nemůže v rámci svých pravomocí přijmout náležitá opatření k nápravě situace, navrhne jiná opatření, aby se zajistilo, že tato částka bude dodržena. Tato opatření přijme Rada v případě, že právním základem příslušného opatření je čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, nebo Evropský parlament a Rada v případě, že právním základem příslušného opatření je čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování EU.

4.   Jestliže žádosti o následnou úhradu ze strany členských států na konci rozpočtového roku N překračují nebo by mohly překročit částku uvedenou v článku 16, Komise:

a)

přihlíží k těmto žádostem v poměru k žádostem podaným členskými státy a v rámci dostupných rozpočtových prostředků a přijme prováděcí akty, kterými prozatímně stanoví výši plateb na daný měsíc;

b)

nejpozději do 28. února rozpočtového roku N + 1 určí situaci všech členských států, pokud jde o financování Unií za rozpočtový rok N;

c)

přijme prováděcí akty, kterými stanoví celkovou částku financování Unií rozdělenou podle členských států na základě jednotné sazby financování Unií a v rámci rozpočtových prostředků dostupných pro měsíční platby;

d)

nejpozději při měsíčních platbách na měsíc březen roku N+1 provede případná vyrovnání mezi členskými státy.

Prováděcí akty stanovené v prvním pododstavci písm. a) a c) se přijímají poradním postupem podle čl. 116 odst. 2.

Článek 28

Systém včasného varování a sledování

Aby se zajistilo, že rozpočtový strop uvedený v článku 16 není překročen, zavede Komise systém včasného varování a sledování výdajů EZZF na měsíčním základě.

K tomuto účelu na začátku každého rozpočtového roku vymezí Komise profily měsíčních výdajů případně založené na průměrných měsíčních výdajích za předchozí tři roky.

Komise pravidelně předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vývoji uskutečněných výdajů ve srovnání s profily, která obsahuje také hodnocení očekávaného plnění v běžném rozpočtovém roce.

Článek 29

Referenční směnné kurzy

1.   Při přijímání návrhu rozpočtu nebo změny návrhu rozpočtu, která se týká zemědělských výdajů, použije Komise k vytvoření odhadů rozpočtových prostředků EZZF průměrný tržní kurz eura vůči americkému dolaru za poslední čtvrtletí končící nejméně 20 dnů před přijetím rozpočtového dokumentu Komisí.

2.   Při přijímání návrhu dodatkového a opravného rozpočtu nebo návrhu na změnu tohoto návrhu Komise v případě, že se tyto dokumenty týkají rozpočtových prostředků na opatření uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. a), použije:

a)

průměrný tržní kurz eura vůči americkému dolaru skutečně zaznamenaný na trhu od 1. srpna předchozího rozpočtového roku do konce posledního čtvrtletí končícího nejméně 20 dnů před přijetím rozpočtového dokumentu Komisí, nejpozději však 31. července běžného rozpočtového roku, a

b)

průměrný směnný kurz skutečně zaznamenaný za poslední čtvrtletí končící nejméně 20 dnů před přijetím rozpočtového dokumentu Komisí, jako předpověď pro zbytek rozpočtového roku.

KAPITOLA II

EZFRV

Oddíl 1

Obecná ustanovení pro ezfrv

Článek 30

Zamezení dvojímu financování

Výdaje financované z EZFRV nesmějí být předmětem žádného jiného financování z rozpočtu Unie.

Článek 31

Ustanovení pro všechny platby

1.   V souladu s čl. 77 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 nepřekročí platby příspěvku EZFRV prováděné Komisí podle článku 5 tohoto nařízení rozpočtové závazky.

Tyto platby se přiřazují se k nejstaršímu otevřenému rozpočtovému závazku.

2.   Použije se článek 84 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Oddíl 2

Financování programů rozvoje venkova

Článek 32

Finanční příspěvek z EZFRV

Finanční příspěvek z EZFRV na výdaje programů rozvoje venkova se určí pro každý program v mezích stropů stanovených právem Unie týkajícím se podpory rozvoje venkova z EZFRV.

Článek 33

Rozpočtové závazky

Pokud jde o rozpočtové závazky Unie týkající se programů rozvoje venkova, použije se článek 76 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Oddíl 3

Finanční příspěvek na programy rozvoje venkova

Článek 34

Ustanovení týkající se plateb pro programy rozvoje venkova

1.   Prostředky nezbytné k financování výdajů uvedených v článku 5 se poskytují členským státům formou předběžného financování, průběžných plateb a platby zůstatku, jak je popsáno v tomto oddíle.

2.   Souhrnná částka platby předběžného financování a průběžných plateb nepřekročí 95 % příspěvku z EZFRV na každý program rozvoje venkova.

Při dosažení stropu 95 % členské státy i nadále předávají žádosti o platby Komisi.

Článek 35

Předběžné financování

1.   Poté, co Komise přijme rozhodnutí o schválení programu rozvoje venkova, vyplatí danému členskému státu počáteční částku předběžného financování na celé programové období. Tato počáteční částka předběžného financování se vyplácí v těchto splátkách:

a)

v roce 2014: 1 % částky podpory z EZFRV na celé programové období pro daný program a 1,5 % částky podpory z EZFRV na celé programové období pro daný program, pokud členský stát přijímá od roku 2010 finanční pomoc buď v souladu s články 122 a 143 Smlouvy o fungování EU, nebo z Evropského nástroje finanční stability, nebo pokud přijímá ke dni 31. prosince 2013 finanční pomoc v souladu s články 136 a 143 Smlouvy o fungování EU;

b)

v roce 2015: 1 % částky podpory z EZFRV na celé programové období pro daný program a 1,5 % částky podpory z EZFRV na celé programové období pro daný program, pokud členský stát přijímá od roku 2010 finanční pomoc v souladu s články 122 a 143 Smlouvy o fungování EU nebo z Evropského nástroje finanční stability nebo pokud přijímá ke dni 31. prosince 2014 finanční pomoc v souladu s články 136 a 143 Smlouvy o fungování EU;

c)

v roce 2016: 1 % částky podpory z EZFRV na celé programové období pro daný program.

Pokud je program rozvoje venkova přijat v roce 2015 nebo později, dřívější splátky se vyplatí v roce přijetí.

2.   Nevzniknou-li žádné výdaje a není-li Komisi do dvaceti čtyř měsíců od vyplacení první splátky předběžného financování zaslán výkaz výdajů pro program rozvoje venkova, vrátí se celková částka vyplacená v rámci předběžného financování Komisi.

3.   Úroky z předběžného financování se přidělují na daný program rozvoje venkova a odečítají se z částky veřejných výdajů uváděných v závěrečném výkazu výdajů.

4.   Částka vyplacená v rámci předběžného financování se vyúčtuje postupem podle článku 51 tohoto nařízení před uzavřením programu rozvoje venkova.

Článek 36

Průběžné platby

1.   Průběžné platby se provádějí pro jednotlivé programy rozvoje venkova. Vypočítávají se tak, že se na skutečné veřejné výdaje na jednotlivá opatření použije sazba spolufinancování těchto opatření, jak je uvedeno v článku 59 nařízení (EU) č. 1305/2013.

2.   Podle dostupnosti rozpočtových prostředků Komise provádí průběžné platby za účelem následného uhrazení výdajů vzniklých akreditovaným platebním agenturám při provádění programů, přičemž zohledňuje snížení nebo pozastavení podle článku 41.

3.   Jednotlivé průběžné platby provádí Komise s výhradou splnění těchto požadavků:

a)

předání výkazu výdajů podepsaného akreditovanou platební agenturou v souladu s čl. 102 odst. 1 písm. c) Komisi;

b)

nepřekročení celkové částky příspěvku z EZFRV poskytnuté na jednotlivá opatření na celou dobu trvání dotyčného programu;

c)

předání poslední výroční zprávy o pokroku týkající se provádění programu rozvoje venkova Komisi.

4.   Jestliže některý z požadavků stanovených v odstavci 3 nebyl splněn, informuje Komise co nejrychleji akreditovanou platební agenturu nebo koordinační subjekt, byl-li určen. Jestliže některý z požadavků stanovených v odst. 3 písm. a) nebo c) nebyl dodržen, je výkaz výdajů nepřípustný.

5.   Aniž je dotčeno použití článků 51 a 52, provede Komise průběžné platby do 45 dnů od registrace výkazu výdajů, který splňuje požadavky uvedené v odstavci 3 tohoto článku.

6.   Akreditované platební agentury vyhotovují a předávají Komisi přímo nebo prostřednictvím koordinačního subjektu, pokud byl určen, výkazy průběžných výdajů na programy rozvoje venkova ve lhůtách stanovených Komisí.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví období pro předávání výkazů průběžných výdajů akreditovanými platebními agenturami. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

Tyto výkazy výdajů zahrnují výdaje vzniklé platebním agenturám během každého dotyčného období. Avšak v případech, kdy výdaje uvedené v čl. 65 odst. 9 nařízení (EU) č. 1303/2013 nemohou být v příslušném období Komisi vykázány, neboť Komise dosud neschválila změnu programu, je lze vykázat v následných obdobích.

Výkazy průběžných výdajů týkající se výdajů uskutečněných od 16. října jsou financovány z rozpočtu na následující rok.

7.   Použije se článek 83 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Článek 37

Platba konečného zůstatku a uzavření programu

1.   Platbu konečného zůstatku provádí Komise podle dostupnosti rozpočtových prostředků po obdržení poslední výroční zprávy o pokroku týkající se provádění programu rozvoje venkova na základě platného finančního plánu, roční účetní závěrky za poslední rozpočtový rok provádění daného programu rozvoje venkova a odpovídajícího rozhodnutí o schválení účetní závěrky. Tato účetní závěrka se předkládá Komisi nejpozději šest měsíců po konečném datu způsobilosti výdajů uvedeném v čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 a týká se výdajů uskutečněných platební agentuře do posledního data způsobilosti výdajů.

2.   Konečný zůstatek se převede nejpozději šest měsíců poté, co Komise uzná informace a doklady uvedené v odstavci 1 tohoto článku za přijatelné, a poté, co byla schválena poslední roční účetní závěrka. Aniž je dotčen čl. 38 odst. 5, částky, které zůstanou přiděleny po platbě konečného zůstatku, Komise zruší nejpozději ve lhůtě šesti měsíců.

3.   Není-li ve lhůtě stanovené v odstavci 1 Komisi předána poslední výroční zpráva o pokroku a doklady nezbytné ke schválení účetní závěrky za poslední rok provádění programu, dojde k automatickému zrušení zůstatku v souladu s článkem 38.

Článek 38

Automatické zrušení závazků u programů rozvoje venkova

1.   Komise automaticky zruší každou část rozpočtového závazku na program rozvoje venkova, která nebyla použita pro účely předběžného financování nebo průběžných plateb nebo u níž nebyl Komisi předložen výkaz výdajů splňující požadavky stanovené v čl. 36 odst. 3, pokud jde o výdaje uskutečněné do 31. prosince třetího roku následujícího po roce, kdy byl daný rozpočtový závazek učiněn.

2.   Automaticky se zruší ta část rozpočtových závazků, která bude dosud otevřena k poslednímu datu způsobilosti výdajů podle čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 a v souvislosti s níž nebyl nejpozději šest měsíců po tomto datu vypracován výkaz výdajů.

3.   V případě soudního řízení nebo řízení o správním opravném prostředku s odkladným účinkem se po dobu tohoto řízení přeruší v souvislosti s částkou odpovídající dotyčným operacím lhůta pro automatické zrušení závazku uvedená v odstavci 1 nebo 2 za předpokladu, že Komise obdrží od členského státu nejpozději dne 31. prosince roku N + 3 řádně odůvodněné informace.

4.   Do výpočtu automaticky rušených závazků se nezahrnuje:

a)

ta část rozpočtových závazků, v souvislosti s níž byl vypracován výkaz výdajů, ale jejíž úhrada byla ke dni 31. prosince roku N + 3 Komisí snížena nebo pozastavena;

b)

ta část rozpočtových závazků, která nemohla být vyplacena platební agenturou z důvodu vyšší moci, což vážně ovlivnilo provádění programu rozvoje venkova. Vnitrostátní orgány, které se odvolávají na vyšší moc, musí prokázat její přímé následky na provádění celého programu nebo jeho části.

Členské státy zašlou do 31. ledna Komisi informace o výjimkách uvedených v prvním pododstavci, týkajících se částek vykázaných do konce předcházejícího roku.

5.   Komise včas uvědomí členské státy, jestliže hrozí automatické zrušení závazku. Sdělí jim částku automaticky zrušeného závazku vyplývající z informací, jež má k dispozici. Členské státy mají ode dne obdržení těchto informací dva měsíce na vyjádření souhlasu s dotyčnou částkou nebo na předložení připomínek. Komise provede automatické zrušení závazku nejpozději devět měsíců po uplynutí poslední lhůty vyplývající z použití odstavců 1 až 3.

6.   V případě automatického zrušení závazku se příspěvek EZFRV na dotyčný program rozvoje venkova pro daný rok snižuje o částku automaticky zrušeného závazku. Členský stát vypracuje revidovaný finanční plán, v němž částku snížení podpory rozloží mezi opatření, a předloží jej Komisi ke schválení. Pokud tak neučiní, sníží Komise poměrným způsobem částky přidělené na každé opatření.

KAPITOLA III

Společná ustanovení

Článek 39

Zemědělský rozpočtový rok

Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení týkající se výkazů výdajů a příjmů v souvislosti s veřejnou intervencí stanovená Komisí podle čl. 46 odst. 6 písm. a), vztahuje se zemědělský rozpočtový rok na výdaje vyplacené a příjmy obdržené a zaúčtované do účetnictví rozpočtu fondů platebními agenturami, pokud jde o rozpočtový rok „N“ počínající 16. října roku „N–1“ a končící 15. října roku „N“.

Článek 40

Dodržování platebních lhůt

Pokud právo Unie stanoví platební lhůty, má platba provedená platebními agenturami příjemcům před prvním možným termínem pro platby a po posledním možném termínu pro platby za následek neoprávněnost plateb pro financování Unií, s výjimkou případů, podmínek a omezení stanovených s ohledem na zásadu proporcionality.

Aby byly výdaje uskutečněné před prvním možným termínem pro platby nebo po posledním možném termínu pro platby způsobilé pro financování Unií a aby se omezil finanční dopad, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115, pokud jde o výjimky z pravidla uvedeného v prvním pododstavci.

Článek 41

Snížení a pozastavení měsíčních a průběžných plateb

1.   Pokud výkazy výdajů nebo informace uvedené v článku 102 umožní Komisi zjistit, že výdaje byly uskutečněny subjekty, jež nejsou akreditovanými platebními agenturami, že platební lhůty nebo finanční stropy stanovené právem Unie nebyly dodrženy nebo že výdaje nebyly jiným způsobem uskutečněny v souladu s pravidly Unie, může Komise poté, co dotyčnému členskému státu umožnila předložit připomínky, snížit nebo pozastavit tomuto členskému státu měsíční nebo průběžné platby v rámci prováděcích aktů, které se týkají rozhodnutí o měsíčních platbách uvedeného v čl. 18 odst. 3 nebo v rámci průběžných plateb uvedených v článku 36

Pokud výkazy výdajů nebo informace uvedené v článku 102 neumožní Komisi zjistit, že výdaje byly uskutečněny v souladu s pravidly Unie, požádá Komise dotyčný členský stát o poskytnutí doplňujících informací a předložení připomínek ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů. Neodpoví-li členský stát na žádost Komise ve stanovené lhůtě nebo není-li odpověď považována za dostačující nebo prokazuje-li, že výdaje nebyly uskutečněny v souladu s pravidly Unie, může Komise dotyčnému členskému státu snížit nebo pozastavit měsíční nebo průběžné platby v rámci prováděcích aktů, které se týkají měsíčních plateb uvedených v čl. 18 odst. 3 nebo v rámci průběžných plateb uvedených v článku 36

2.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými členskému státu sníží nebo pozastaví měsíční nebo průběžné platby, jestliže z důvodu závažnosti nebo přetrvávání zjištěných nedostatků neexistuje nebo není účinná jedna nebo více základních součástí daného vnitrostátního kontrolního systému nebo existují podobné závažné nedostatky v systému zpětného získávání neoprávněných plateb a je-li splněna jedna z těchto podmínek:

a)

nedostatky uvedené v prvním pododstavci jsou trvalé povahy a byly důvodem pro přijetí nejméně dvou prováděcích aktů podle článku 52 o vyloučení výdajů daného členského státu z financování Unií, nebo

b)

Komise dospěla k závěru, že daný členský stát není schopen bezodkladně provést nezbytná nápravná opatření v souladu s akčním plánem obsahujícím jasné ukazatele pokroku, který má být vypracován po konzultaci s Komisí.

Prováděcí akty stanovené v tomto odstavci se přijímají poradním postupem podle čl. 116 odst. 2.

Snížení nebo pozastavení se v případě výskytu nedostatků uplatní na příslušné výdaje uskutečněné platební agenturou po dobu určenou prováděcími akty uvedenými v tomto odstavci, která nepřekročí dvanáct měsíců. Pokud zůstávají splněny podmínky pro snížení nebo pozastavení, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými prodlouží uvedenou dobu o další dobu nejvýše dvanácti měsíců. Přestanou-li tyto podmínky být plněny, uvedená doba skončí.

Prováděcí akty uvedené v tomto odstavci se přijímají v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 116 odst. 2.

Před přijetím prováděcích aktů uvedených v tomto odstavci informuje Komise o tomto záměru dotyčný členský stát a požádá jej, aby reagoval ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů.

Prováděcí akty stanovující měsíční platby uvedené v čl. 18 odst. 3 nebo průběžné platby uvedené v článku 36 zohlední prováděcí akty přijaté podle tohoto odstavce.

3.   Snížení a pozastavení podle tohoto článku se použijí v souladu se zásadou proporcionality a nemají vliv na použití článků 51 a 52.

4.   Snížením a pozastavením plateb podle tohoto článku nejsou dotčeny články 19, 22 a 23 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Pozastavení plateb uvedená v článcích 19 a 22 nařízení (EU) č. 1303/2013 se provádějí postupem podle odstavce 2 tohoto článku.

Článek 42

Pozastavení plateb v případě pozdního předložení informací

Pokud právní předpisy v odvětví zemědělství vyžadují, aby členské státy v konkrétním období předložily informace o počtu kontrol provedených podle článku 59 a o jejich výsledku, a pokud členské státy toto období překročí, může Komise pozastavit měsíční platby uvedené v článku 18 nebo průběžné platby uvedené v článku 36 za předpokladu, že členským státům poskytla všechny informace, formuláře a vysvětlení, které jsou třeba pro zjištění příslušných statistických údajů, v dostatečném předstihu před začátkem období, kterého se tyto údaje týkají. Částka, jejíž vyplacení má být pozastaveno, nesmí překročit 1,5 % výdajů, jichž se příslušné statistické informace, které nebyly zaslány včas, týkají. Komise přitom jedná v souladu se zásadou proporcionality a současně přihlíží k délce prodlení. Zejména se zohlední, ohrožuje-li opožděné předložení informací udělení absolutoria za plnění ročního rozpočtu. Před pozastavením měsíčních plateb Komise písemně informuje dotčený členský stát. Komise uhradí pozastavené částky, jakmile obdrží statistické informace od dotčených členských států, za předpokladu, že tyto informace obdrží nejpozději do 31. ledna následujícího roku.

Článek 43

Přidělování účelově vázaných příjmů

1.   Ve smyslu článku [21] nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 se za „účelově vázané příjmy“ považují:

a)

částky, které musejí být podle článku 40 a článku 51, pokud jde o výdaje v rámci EZZF, a článků 52 a 54 včetně souvisejících úroků převedeny do rozpočtu Unie;

b)

částky vybrané nebo získané zpět podle části II hlavy I kapitoly III oddílu III nařízení Rady (ES) č. 1234/2007;

c)

částky vybrané v důsledku sankcí v souladu se zvláštními pravidly stanovenými v právních předpisech Unie v odvětví zemědělství, pokud tyto právní předpisy výslovně nestanoví, že tyto částky si mohou ponechat členské státy;

d)

částky odpovídající sankcím uplatněným v souladu s pravidly o podmíněnosti stanovenými v hlavě VI kapitole II, pokud jde o výdaje v rámci EZZF;

e)

jakékoli jistoty, kauce nebo záruky poskytnuté na základě právních předpisů Unie přijatých v rámci SZP s výjimkou rozvoje venkova, které následně propadly. Propadlé jistoty složené při vydávání vývozních nebo dovozních licencí nebo v rámci nabídkového řízení, jehož jediným účelem je zajistit, aby uchazeči předkládali vážné nabídky, si však ponechají členské státy.

2.   Částky uvedené v odstavci 1 se převádějí do rozpočtu Unie a v případě opětovného použití se použijí výhradně na financování výdajů z EZZF nebo EZFRV.

3.   Toto nařízení se použije obdobně na účelově vázané příjmy uvedené v odstavci 1.

4.   Pokud jde o EZZF, použijí se články [170 a 171] nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 obdobně na zaúčtování účelově vázaných příjmů uvedených v tomto nařízení.

Článek 44

Vedení oddělených účtů

Každá platební agentura vede oddělené účty pro prostředky zanesené do rozpočtu Unie pro fondy.

Článek 45

Informační opatření

1.   Cílem poskytování informací financovaného podle čl. 6 písm. e) je zejména pomoci vysvětlovat, provádět a rozvíjet SZP a zvyšovat informovanost veřejnosti o jejím obsahu a cílech, prostřednictvím informačních kampaní obnovovat důvěru spotřebitelů po krizích, informovat zemědělce a ostatní subjekty činné ve venkovských oblastech, prosazovat evropský model zemědělství a také pomáhat občanům jej pochopit.

Účelem je podávat soudržné, objektivní a úplné informace v rámci Unie i mimo ni, aby byl poskytnut přesný celkový přehled o SZP.

2.   Opatření uvedená v odstavci 1 mohou sestávat z:

a)

ročních pracovních programů nebo jiných konkrétních opatření předložených třetími stranami;

b)

činností prováděných z podnětu Komise.

Jsou vyloučena opatření, která jsou stanovena právními předpisy, a opatření, která jsou již financována v rámci jiné akce Unie.

Při provádění činností uvedených v písmeni b) mohou být Komisi nápomocni externí odborníci.

Vztahují-li se opatření uvedená v prvním pododstavci na obecné cíle tohoto nařízení, přispívají rovněž ke komunikační činnosti informující o politických prioritách Unie.

3.   Komise každý rok do 31. října zveřejní výzvu k předkládání návrhů, které splňují podmínky stanovené v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

4.   Výboru uvedenému v čl. 116 odst. 1 se oznamují opatření stanovená a přijatá podle tohoto článku.

5.   Komise předloží každé dva roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto článku.

Článek 46

Pravomoci Komise

1.   S cílem zohlednit příjmy, které platební agentury vybírají pro rozpočet Unie při platbách prováděných na základě výkazů výdajů předkládaných členskými státy, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115, pokud jde o podmínky, za nichž mají být vyrovnány některé druhy výdajů a příjmů v rámci fondů.

2.   Aby bylo možné spravedlivě rozdělovat dostupné rozpočtové prostředky mezi členské státy, nebyl-li do začátku rozpočtového roku přijat rozpočet Unie nebo překročí-li celková částka předběžných závazků hranici stanovenou v čl. 170 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115 tohoto nařízení, pokud jde o ustanovení týkající se metody pro závazky a výplatu částek.

3.   S cílem ověřit soudržnost údajů oznámených členskými státy ohledně výdajů nebo jiných informací stanovených tímto nařízením je Komisi v případě nesplnění povinnosti informovat Komisi v souladu s článkem 102 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115 týkající se odkladu měsíčních plateb vyplácených členským státům uvedených v článku 42, pokud jde o výdaje v rámci EZZF, a stanovující podmínky vztahující se na případy, kdy Komise sníží nebo pozastaví průběžné platby vyplácené členským státům v rámci EZFRV podle uvedeného článku.

4.   Aby se zajistilo dodržování zásady proporcionality při použití článku 42, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115 týkající se pravidel pro:

a)

seznam opatření ve smyslu článku 42;

b)

míru pozastavení plateb podle uvedeného článku;

5.   Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví další pravidla týkající se povinnosti stanovené v článku 44 a rovněž zvláštní podmínky vztahující se na informace, které se zanášejí do účtů vedených platebními agenturami. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

6.   Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví pravidla týkající se:

a)

pravidel pro financování intervenčních opatření ve formě veřejného skladování a účtování o nich a dalších výdajů financovaných z fondů;

b)

podmínek upravujících provádění automatického rušení závazků;

c)

postupu a dalších podrobných ujednání týkajících se řádného fungování mechanismu podle článku 42.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

KAPITOLA IV

Schvalování účetní závěrky

Oddíl I

Obecná ustanovení

Článek 47

Kontroly na místě prováděné Komisí

1.   Aniž jsou dotčeny kontroly prováděné členskými státy na základě vnitrostátních právních a správních předpisů, článku 287 Smlouvy o fungování EU anebo jakákoli kontrola zorganizovaná na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU nebo založená na nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (30), může Komise v členských státech organizovat kontroly na místě s cílem ověřovat zejména:

a)

zda je správní praxe v souladu s pravidly Unie;

b)

zda jsou k dispozici požadované podklady a zda jsou v souladu s operacemi financovanými z EZZF nebo EZFRV;

c)

podmínky, za kterých jsou operace financované z EZZF nebo EZFRV prováděny a kontrolovány;

d)

zda platební agentura splňuje akreditační kritéria stanovená v čl. 7 odst. 2 a zda členské státy řádně uplatňují čl. 7 odst. 5.

Osoby pověřené Komisí prováděním kontrol na místě nebo zástupci Komise působící v rámci pravomocí, které jim jsou svěřeny, mají přístup k účetnictví a všem dalším dokladům, jež souvisejí s výdaji financovanými z EZZF nebo EZFRV, včetně dokladů a jejich popisných informací vytvořených nebo obdržených a uchovávaných v elektronické podobě.

Pravomocemi provádět kontroly na místě není dotčeno uplatňování práva členského státu, které vyhrazuje některé úkony činitelům vnitrostátním právem zvlášť určeným. Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (31) a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96, neúčastní se osoby pověřené Komisí jednat jejím jménem mimo jiné domovních prohlídek ani úředních výslechů osob podle práva dotčeného členského státu. K takto získaným informacím však mají přístup.

2.   Komise s dostatečným předstihem ohlásí kontrolu na místě dotyčnému členskému státu nebo členskému státu, na jehož území má být kontrola provedena, přičemž při organizaci kontrol zohlední administrativní dopad na platební agentury. Zástupci dotyčného členského státu se mohou této kontroly zúčastnit.

Na žádost Komise a se souhlasem členského státu provádějí příslušné orgány tohoto členského státu dodatečné kontroly nebo šetření týkající se operací uvedených v tomto nařízení. Zástupci Komise nebo osoby pověřené Komisí jednat jejím jménem se mohou těchto kontrol zúčastnit.

K účinnějšímu provádění kontrol může Komise se souhlasem dotčených členských států požádat o účast orgánů těchto členských států na určitých kontrolách nebo šetřeních.

Článek 48

Přístup k informacím

1.   Členské státy poskytují Komisi veškeré informace nezbytné k řádnému fungování fondů a přijímají veškerá vhodná opatření usnadňující kontroly, které Komise považuje za vhodné v souvislosti s řízením financování Unií, včetně kontrol na místě.

2.   Členské státy sdělí Komisi na její žádost právní a správní předpisy, které přijaly k provedení právních aktů Unie týkajících se SZP, pokud tyto akty mají finanční důsledky pro EZZF nebo EZFRV.

3.   Členské státy poskytují Komisi informace o zjištěných nesrovnalostech a případech podezření na podvod a také o krocích podniknutých za účelem zpětného získání neoprávněných plateb v souvislosti s těmito nesrovnalostmi a podvody podle oddílu III této kapitoly.

Článek 49

Přístup k dokumentům

Akreditované platební agentury uchovávají podklady k provedeným platbám a doklady týkající se provádění správních a fyzických kontrol stanovených právem Unie a poskytují tyto doklady a údaje Komisi. Tyto podklady mohou být uchovávány v elektronické podobě za podmínek stanovených Komisí na základě čl. 50 odst. 2.

Uchovává-li tyto doklady orgán, který jedná v přenesené pravomoci akreditované platební agentury a který je pověřen schvalováním výdajů, předává tento orgán akreditované platební agentuře zprávy o počtu provedených kontrol, jejich obsahu a opatřeních přijatých na základě jejich výsledků.

Článek 50

Pravomoci Komise

1.   S cílem zajistit správné a účinné používání ustanovení o kontrolách na místě a přístupu k dokumentům a informacím uvedených v této kapitole je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115, jimiž se doplňují zvláštní povinnosti, které musejí členské státy dodržovat podle této kapitoly.

2.   Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví pravidla pro:

a)

postupy týkající se zvláštních povinností, které musí členské státy splňovat v souvislosti s kontrolami stanovenými v této kapitole;

b)

postupy týkající se povinnosti spolupracovat, kterou musí členské státy dodržet při provádění článků 47 a 48;

c)

postupy týkající se oznamovací povinnosti uvedené v čl. 48 odst. 3;

d)

podmínky, za nichž se uchovávají podklady uvedené v článku 49, včetně jejich podoby a doby uchování.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

Oddíl II

Schvalování

Článek 51

Schvalování účetní závěrky

Před 31. květnem roku následujícího po daném rozpočtovém roce a na základě informací předaných v souladu s čl. 102 odst. 1 písm. c) přijme Komise prováděcí akty obsahující rozhodnutí o schválení účetních závěrek akreditovaných platebních agentur. Tyto prováděcí akty se týkají úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předložených ročních účetních závěrek a nedotýkají se obsahu dalších rozhodnutí podle článku 52.

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 116 odst. 2.

Článek 52

Schvalování souladu

1.   Pokud výdaje uvedené v čl. 4 odst. 1 a v článku 5 nebyly uskutečněny v souladu s právem Unie a v případě EZFRV nebyly uskutečněny v souladu s platným právem Unie a vnitrostátním právem podle článku 85 nařízení (EU) č. 1303/2013 přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví částky, které mají být vyloučeny z financování Unií. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 116 odst. 2.

2.   Komise posuzuje částky, které mají být vyloučeny z financování, s ohledem na závažnost zjištěného nesouladu. Komise náležitě zohlední povahu porušení pravidel a finanční újmu způsobenou Unii. Vyloučení částek z financování provede na základě určení neoprávněně vynaložených částek, a pokud tyto částky nelze přiměřeným úsilím určit, může použít opravy na základě extrapolace či paušální částky. Opravy na základě paušální částky se použijí pouze v těch případech, kde vzhledem k povaze případu nebo z důvodu neposkytnutí potřebných informací Komisi ze strany členských států není možné přiměřeným úsilím přesněji určit finanční újmu způsobenou Unii.

3.   Před přijetím rozhodnutí o zamítnutí financování jsou výsledky kontroly Komise i odpovědi dotyčného členského státu písemně oznámeny, a poté se obě strany pokusí dosáhnout dohody o opatřeních, která je třeba přijmout. V této fázi řízení musí být členským státům poskytnuta možnost prokázat, že skutečný rozsah nedodržení požadavků je menší, než uvádí Komise.

Není-li dohody dosaženo, může členský stát požádat o zahájení řízení, jehož účelem je ve lhůtě čtyř měsíců smířit stanoviska obou stran. Zpráva o výsledcích řízení se předloží Komisi. Komise před vydáním rozhodnutí o případném zamítnutí financování zohlední doporučení uvedená ve zprávě a rozhodne-li, že se od těchto doporučení odchýlí, uvede důvody, které ji k tomu vedly.

4.   Financování nelze zamítnout, pokud jde o:

a)

výdaje uvedené v čl. 4 odst. 1 uskutečněné více než 24 měsíců předtím, než Komise dotyčnému členskému státu písemně oznámí výsledky kontrol;

b)

výdaje na víceletá opatření, jež spadají do oblasti působnosti čl. 4 odst. 1 nebo programů uvedených v článku 5, u kterých poslední povinnost pro příjemce vznikla více než 24 měsíců předtím, než Komise dotyčnému členskému státu písemně oznámí výsledky kontrol;

c)

výdaje na opatření obsažená v programech uvedených v článku 5 jiných než uvedených v písmeni b) tohoto odstavce, pro které platební agentura provedla platbu nebo případně poslední platbu více než 24 měsíců předtím, než Komise dotyčnému členskému státu písemně oznámí výsledky kontrol.

5.   Ustanovení odstavce 4 se nepoužije v případě:

a)

nesrovnalostí uvedených v oddíle III této kapitoly;

b)

vnitrostátních podpor, v jejichž důsledku zahájila Komise řízení stanovené v čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, nebo nesplnění povinností, na jehož základě Komise zaslala dotyčnému členskému státu v souladu s článkem 258 Smlouvy o fungování EU formální písemné upozornění;

c)

nesplnění povinností členských států podle hlavy V kapitoly III tohoto nařízení, pokud Komise písemně oznámí členskému státu výsledky kontrol do 12 měsíců po obdržení zprávy tohoto členského státu o výsledcích kontrol dotčených výdajů.

Článek 53

Pravomoci Komise

1.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví prováděcí pravidla týkající se:

a)

schvalování účetní závěrky podle článku 51, pokud jde o opatření, jež je třeba přijmout v souvislosti s přijetím rozhodnutí a jeho prováděním, včetně výměny informací mezi Komisí a členskými státy a příslušných lhůt;

b)

schvalování souladu podle článku 52, pokud jde o opatření, jež je třeba přijmout v souvislosti s přijetím rozhodnutí a jeho prováděním, včetně výměny informací mezi Komisí a členskými státy a příslušných lhůt, jakož i smírčí řízení stanovené v uvedeném článku, včetně zřízení smírčího orgánu, jeho úkolů, složení a pracovního režimu.

2.   Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

3.   Za účelem umožnění Komisi, aby chránila finanční zájmy Unie a zajistila účinné uplatňování ustanovení týkajících se schvalování souladu podle článku 52, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115, pokud jde o kritéria a metodiku provádění oprav.

Oddíl III

Nesrovnalosti

Článek 54

Společná ustanovení

1.   V případě neoprávněných plateb v důsledku nesrovnalosti nebo nedbalosti požádají členské státy u příjemce o vrácení těchto plateb do 18 měsíců poté, co byla schválena kontrolní zpráva nebo podobný doklad konstatující, že došlo k nesrovnalosti, popřípadě poté, co tuto zprávu nebo podobný dokument obdržela platební agentura či subjekt odpovědný za zpětné získávání daných plateb. Odpovídající částky se v okamžiku podání žádosti o vrácení plateb zaznamenají do knihy dlužníků platební agentury.

2.   Nedojde-li ke zpětnému získání plateb do čtyř let od data žádosti o vrácení plateb, nebo do osmi let v případě, že zpětné získání je vymáháno u vnitrostátních soudů, pak finanční důsledky toho, že platby nebyly získány zpět, nese z 50 % dotyčný členský stát a z 50 % jsou kryty z rozpočtu Unie, aniž je dotčen požadavek, že dotyčný členský stát musí v souladu s článkem 58 pokračovat ve vymáhání neoprávněně vyplacených částek.

Pokud v souvislosti s vymáháním neoprávněně vyplacených částek stanoví pravomocný správní nebo soudní akt, že k žádné nesrovnalosti nedošlo, dotyčný členský stát vykáže finanční zátěž, kterou nesl podle prvního pododstavce, jako výdaj vůči fondům.

Pokud však z důvodů, jež nebyly způsobeny dotyčným členským státem, není možné částku získat zpět ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci a tato částka, která má být získána zpět, přesahuje 1 milion EUR, může Komise na žádost členského státu tuto lhůtu prodloužit až o polovinu původně stanovené doby.

3.   V řádně odůvodněných případech se členské státy mohou rozhodnout ve vymáhání plateb nepokračovat. Toto rozhodnutí může být přijato pouze v těchto případech:

a)

pokud je souhrn vynaložených a odhadovaných nákladů na zpětné získání vyšší než částka, která má být získána zpět, tato podmínka je považována za splněnou, pokud:

i)

částka, která má být od příjemce získána zpět v souvislosti s jednotlivou platbou režimu plateb nebo opatřením podpory, nepřesahuje 100 EUR bez zahrnutí úroků; nebo

ii)

částka, která má být od příjemce získána zpět v souvislosti s jednotlivou platbou režimu plateb nebo opatřením podpory, se pohybuje v rozmezí 100 EUR až 150 EUR bez zahrnutí úroků a daný členský stát uplatňuje v rámci vnitrostátních právních předpisů prahovou hodnotu pro nevymáhání dluhů na vnitrostátní úrovni, která se rovná částce, jež má být získána zpět, nebo je vyšší;

b)

pokud se ukáže, že zpětné získání není možné z důvodu platební neschopnosti dlužníka nebo osob za nesrovnalost právně odpovědných zjištěné a uznané v souladu s vnitrostátním právem dotyčného členského státu.

Je-li rozhodnutí podle prvního pododstavce tohoto odstavce přijato předtím, než se na dlužnou částku začala vztahovat pravidla uvedená v odstavci 2, jsou finanční důsledky toho, že částky nebyly získány zpět, kryty z rozpočtu Unie.

4.   Částky, jež členské státy ponesou podle odstavce 2 tohoto článku, zanesou do roční účetní závěrky, která má být předána Komisi v souladu s čl. 102 odst. 1 písm. c) bodem iv). Komise splnění této povinnosti ověří a v prováděcím aktu podle čl. 51 případně provede nezbytné úpravy v prováděcím aktu.

5.   Za předpokladu, že byl použit postup podle čl. 52 odst. 3 může Komise přijmout prováděcí akty, kterými z financování Unií vyloučí částky připsané k tíži rozpočtu Unie v těchto případech:

a)

pokud členský stát nedodržel lhůty uvedené v odstavci 1;

b)

pokud má za to, že rozhodnutí nepokračovat ve zpětném získání částek přijaté členským státem podle odstavce 3 není odůvodněné;

c)

pokud má za to, že nesrovnalost nebo neexistence zpětně získaných částek jsou důsledkem nesrovnalosti nebo nedbalosti, které lze přičíst správním orgánům nebo jinému úřednímu subjektu členského státu.

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 116 odst. 2.

Článek 55

Zvláštní ustanovení pro EZZF

Částky získané zpět v důsledku nesrovnalosti nebo nedbalosti a související úroky se převádějí na platební agenturu, jež je zaúčtuje jako účelově vázaný příjem EZZF v měsíci, kdy byly skutečně inkasovány.

Při převádění prostředků do rozpočtu Unie podle prvního pododstavce si může členský stát ponechat 20 % odpovídajících částek jako paušální úhradu nákladů na zpětné získávání, s výjimkou případů nesrovnalosti nebo nedbalosti, které lze přičíst správním orgánům nebo jiným úředním subjektům dotyčného členského státu.

Článek 56

Zvláštní ustanovení pro EZFRV

V případě, že jsou v operacích nebo programech rozvoje venkova zjištěny nesrovnalosti a nedbalost, provádějí členské státy finanční úpravy tak, že úplně nebo částečně zruší dotyčné vynakládání finančních prostředků Unie. Členské státy vezmou v úvahu povahu a závažnost zjištěných nesrovnalostí, jakož i úroveň finanční ztráty pro EZFRV.

Zrušené částky finančních prostředků Unie vynakládaných v rámci EZFRV a částky získané zpět, jakož i související úroky se opětovně přidělí na dotyčný program. Zrušené nebo zpětně získané finanční prostředky Unie však může členský stát opětovně použít pouze na operaci stanovenou v témže programu rozvoje venkova a za předpokladu, že tyto prostředky nejsou opětovně přiděleny na operace, jež byly předmětem finanční úpravy. Po uzavření programu rozvoje venkova vrátí členský stát částky získané zpět do rozpočtu Unie.

Článek 57

Pravomoci Komise

1.   S cílem zajistit správné a účinné používání ustanovení týkajících se podmínek pro zpětné získávání neoprávněných plateb a souvisejících úroků je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115, pokud jde o zvláštní povinnosti, které musejí členské státy dodržovat.

2.   Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla týkající se:

a)

postupů pro zpětné získávání neoprávněných plateb a úroků, jak je uvedeno v tomto oddíle, a pro průběžné informování Komise o částkách, které dosud nebyly získány zpět;

b)

forem, jimiž mají členské státy Komisi oznamovat a sdělovat informace týkající se povinností uvedených v tomto oddíle.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

HLAVA V

KONTROLNÍ SYSTÉMY A SANKCE

KAPITOLA I

Obecná pravidla

Článek 58

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Členské státy přijmou v rámci SZP veškeré právní a správní předpisy a veškerá další opatření nezbytná k zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie, zejména k:

a)

kontrole legality a správnosti operací financovaných z fondů;

b)

zajištění účinné ochrany před podvody, především pokud jde o odvětví s vyšší úrovní rizika, přičemž tato ochrana musí mít odrazující účinek, a to s ohledem na náklady a přínos i přiměřenost opatření;

c)

předcházení nesrovnalostem a podvodům, jejich zjišťování a nápravě;

d)

ukládání sankcí, jež jsou účinné, odrazující a přiměřené v souladu s právem Unie nebo případně vnitrostátními právními předpisy, a dle potřeby k zahájení soudního řízení za tímto účelem;

e)

zpětnému získání neoprávněných plateb a úroku a dle potřeby k zahájení soudního řízení za tímto účelem.

2.   Členské státy zavedou účinné řídící a kontrolní systémy, aby zajistily soulad s právními předpisy, jež upravují režimy podpory Unie a mají za cíl minimalizovat riziko finanční újmy způsobené Unii.

3.   Členské státy informují Komisi o ustanoveních a opatřeních přijatých podle odstavců 1 a 2.

Veškeré podmínky, které členské státy stanoví navíc k podmínkám stanoveným pravidly Unie pro získávání podpory financované z EZZF nebo EZFRV, musejí být ověřitelné.

4.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví nezbytná pravidla zaměřená na dosažení jednotného používání tohoto článku. Tato pravidla se mohou týkat:

a)

postupů, lhůt a výměny informací, pokud jde o povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2;

b)

oznamování a sdělování informací Komisi členskými státy, pokud jde o povinnost uvedenou v odstavci 3.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

Článek 59

Obecné zásady kontrol

1.   Pokud není stanoveno jinak, zahrnuje systém zavedený členskými státy v souladu s čl. 58 odst. 2 systematické správní kontroly všech žádostí o podporu a žádostí o platbu. Uvedený systém je doplněn o kontroly na místě.

2.   Pokud jde o kontroly na místě, vybere odpovědný orgán z celkového souboru žadatelů kontrolní vzorek, který se případně skládá z namátkové části, s cílem zjistit reprezentativní míru chybovosti, a z rizikové části, která se zaměří na oblasti, u nichž je riziko chyb největší.

3.   Odpovědný orgán vypracuje z každé kontroly na místě zprávu.

4.   Ve vhodných případech se všechny kontroly na místě stanovené v pravidlech Unie pro zemědělské podpory a podporu pro rozvoj venkova provádějí zároveň.

5.   Členské státy zajistí minimální úroveň kontrol na místě nezbytných pro účinné řízení rizik a uvedenou minimální úroveň případně zvýší. Členské státy mohou uvedenou minimální úroveň snížit, pokud řídící a kontrolní systémy fungují správně a míra chybovosti zůstává na přijatelné úrovni.

6.   V případech, jež stanoví Komise na základě čl. 62 odst. 2 písm. h), mohou být žádosti o podporu a žádosti o platbu nebo jakákoli jiná sdělení, požadavky či žádosti po svém předložení v případě zjevných chyb, jež příslušný orgán uzná, opraveny a upraveny.

7.   Žádost o podporu nebo žádost o platbu se zamítne, pokud příjemce nebo jeho zástupce zabrání provedení kontroly na místě, s výjimkou případů vyšší moci nebo mimořádných okolností.

Článek 60

Doložka o obcházení

Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení, neposkytne se žádná z výhod stanovených v právních předpisech v odvětví zemědělství fyzické nebo právnické osobě, o níž se zjistí, že podmínky nezbytné pro získání těchto výhod byly vytvořeny uměle v rozporu s cíli uvedených právních předpisů.

Článek 61

Slučitelnost režimů podpory pro účely kontrol v odvětví vína

Pro účely uplatňování režimů podpory v odvětví vína podle nařízení (EU) č. 1308/2013členské státy zajistí, aby správní a kontrolní postupy uplatňované na tyto režimy byly slučitelné s integrovaným systémem uvedeným v kapitole II této hlavy, pokud jde o tyto prvky:

a)

počítačová databáze;

b)

systémy identifikace zemědělských pozemků;

c)

správní kontroly.

Tyto postupy umožňují společné fungování nebo výměnu údajů s integrovaným systémem.

Článek 62

Pravomoci Komise týkající se kontrol

1.   Aby se zajistilo, že jsou kontroly prováděny správně a účinně a že ověřování podmínek způsobilosti probíhá účinným, soudržným a nediskriminačním způsobem, který chrání finanční zájmy Unie, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115, kterými stanoví další požadavky v souvislosti s celními režimy, zejména jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 952/2013 (32), vyžaduje-li to řádná správa systému.

2.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví nezbytná pravidla s cílem dosáhnout jednotného používání této kapitoly v Unii a zejména:

a)

pravidla pro správní kontroly a kontroly na místě, které provádějí členské státy, pokud jde o dodržování povinností, závazků a kritérií způsobilosti vyplývajících z uplatňování práva Unie;

b)

pravidla pro minimální četnost kontrol a povinnosti četnost zvýšit nebo možnosti ji snížit, jak stanoví čl. 59 odst. 5;

c)

pravidla a způsoby podávání zpráv o provedených kontrolách a ověřování a jejich výsledcích;

d)

orgány odpovědné za provádění kontrol souladu, jakož i obsahu, četnosti a fází uvádění na trh, na něž se tyto kontroly použijí;

e)

pravidla pro zvláštní kontrolní opatření a metody umožňující stanovit obsah tetrahydrokannabinolu, pokud jde o konopí podle článku 52 nařízení (EU) č. 1307/2013;

f)

systémy kontrol schválených mezioborových organizací, pokud jde o bavlnu podle článku 56 nařízení (EU) č. 1307/2013;

g)

pravidla pro měření ploch a pravidel týkajících se kontrol a pravidel upravujících zvláštní finanční postupy pro zlepšení kontrol, pokud jde o víno podle nařízení (EU) č. 1308/2013;

h)

případy, kdy mohou být žádosti o podporu a žádosti o platbu nebo jakákoli jiná sdělení, požadavky či žádosti po svém předložení opraveny a upraveny v souladu s čl. 59 odst. 6;

i)

testy a metody používané pro stanovení způsobilosti produktů určených pro veřejnou intervenci a soukromé skladování, jakož i používání nabídkových řízení pro veřejnou intervenci a soukromé skladování.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

Článek 63

Neoprávněné platby a správní sankce

1.   Zjistí-li se, že příjemce nesplňuje kritéria způsobilosti, závazky nebo jiné povinnosti týkající se podmínek pro poskytování podpory stanovených v právních předpisech v odvětví zemědělství, podpora se nevyplatí nebo se zcela nebo zčásti odejme a případně se nepřiznají nebo odejmou odpovídající platební nároky podle článku 21 nařízení (EU) č. 1307/2013.

2.   Členské státy navíc, stanoví-li tak právní předpisy v oblasti zemědělství, uloží rovněž správní sankce v souladu s pravidly stanovenými v článku 64 a v článku 77. Tímto ustanovením nejsou dotčena ustanovení podle článků 91 až 101 hlavy VI.

3.   Aniž je dotčen čl. 54 odst. 3, částky, včetně úroků z těchto částek, a platební nároky, na které se vztahuje odnětí podle odstavce 1 a sankce uvedené v odstavci 2, se získají zpět.

4.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115, kterými stanoví podmínky pro částečné nebo úplné odnětí částek podle odstavce 1.

5.   Komise přijme prováděcí akty, které stanoví podrobná procedurální a technická pravidla týkající se:

a)

uplatnění a výpočtu částečného nebo celkového odnětí podle podstavce 1;

b)

zpětného získávání neoprávněných plateb a sankcí, dále neoprávněně přiznaných platebních nároků a uplatňování úroku.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

Článek 64

Ukládání správních sankcí

1.   Pokud jde o správní sankce podle čl. 63 odst. 2, použije se tento článek v případě nesplnění kritérií způsobilosti, závazků nebo jiných povinností vyplývajících z uplatňování právních předpisů v odvětví zemědělství, s výjimkou těch, které jsou stanoveny v článcích 67 až 78 kapitoly II této hlavy a v článcích 91 až 101hlavy IV a těch, na které se vztahují sankce podle čl. 89 odst. 3 a čl. 89 odst. 4.

2.   Správní sankce se neuloží:

a)

je-li nesplnění způsobeno vyšší mocí;

b)

je-li nesplnění způsobeno zjevnými chybami, jak je uvedeno v čl. 59 odst. 6;

c)

je-li nesplnění způsobeno chybou příslušného orgánu či jiného orgánu nebo v případě, že osoba dotčená správní sankcí nemohla chybu rozumným způsobem zjistit;

d)

může-li dotčená osoba příslušnému orgánu uspokojivě prokázat, že k nesplnění povinností podle odstavce 1 nedošlo její vinou, nebo pokud se příslušný orgán jinak přesvědčí, že dotčená osoba nenese zavinění;

e)

je-li nesplnění méně závažné povahy, a to i v případě, že nedosahuje prahové hodnoty, kterou určí Komise v souladu s odst. 7 písm. b);

f)

v jiných případech, kdy není uložení sankce vhodné, jak určí Komise v souladu s odst. 6 písm. b).

3.   Správní sankce lze uplatnit vůči příjemci podpory a jiným fyzickým nebo právnickým osobám, včetně seskupení nebo sdružení takových příjemců nebo jiných osob, na něž se vztahují povinnosti stanovené v pravidlech podle odstavce 1.

4.   Správní sankce mohou mít jednu z těchto forem:

a)

snížení částky podpory, která má být vyplacena v souvislosti s žádostí o podporu nebo s žádostí o platbu, jichž se týká nesplnění, nebo v souvislosti s dalšími žádostmi; pokud však jde o podporu rozvoje venkova, tímto ustanovením není dotčena možnost pozastavení podpory v případech, když lze očekávat, že příjemce může nesplnění v přiměřené době odstranit;

b)

vyplacení částky vypočtené na základě množství nebo období dotčených nesplněním;

c)

pozastavení nebo odnětí schválení, uznání nebo povolení;

d)

vyloučení z práva na účast v dotčeném režimu podpory nebo na jeho využívání nebo z práva na účast na dotčeném opatření podpory či jiných opatřeních nebo na jejich využívání.

5.   Správní sankce musejí být přiměřené a odstupňované podle závažnosti, rozsahu, trvání a opakování zjištěného nesplnění a nesmějí překročit tyto limity:

a)

výše správní sankce podle odst. 4 písm. a) nepřekročí 200 % částky uvedené v žádosti o podporu nebo v žádosti o platbu;

b)

bez ohledu na písmeno a), pokud jde o podporu venkova, výše správní sankce podle odst. 4 písm. a) nepřekročí 100 % způsobilé částky;

c)

výše správní sankce podle odst. 4 písm. b) nepřekročí částku srovnatelnou s procentním podílem uvedeným v písm. a) tohoto odstavce;

d)

pozastavení, odnětí nebo vyloučení podle odst. 4 písm. c) a d) lze uložit v maximální délce tří po sobě jdoucích let, přičemž tuto dobu lze v případě nového nesplnění prodloužit.

6.   S cílem zohlednit odrazující účinek ukládaných poplatků a sankcí na jedné straně a zvláštních vlastností každého režimu podpory nebo opatření podpory v rámci právních předpisů v odvětví zemědělství na straně druhé je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115, které:

a)

určí formu správní sankce ze seznamu uvedeného v odstavci 4 v rámci limitů stanovených v odstavci 5 a určení zvláštní sazby, včetně případů nekvantifikovatelného nesplnění, kterou členské státy uplatní na všechny režimy podpory nebo opatření podpory a dotčené osoby podle odstavce 3;

b)

určí případy, kdy se správní sankce neuloží, jak je uvedeno v odst. 2 písm. f).

7.   S cílem sjednotit provádění tohoto článku Komise přijme prováděcí akty, které stanoví podrobná procedurální a technická pravidla pro:

a)

uplatnění a výpočet správních sankcí;

b)

podrobná pravidla k vymezení nesplnění jako méně závažného, včetně stanovení prahové hodnoty vyjádřené jako nominální hodnota nebo procentní podíl způsobilé částky podpory, která pokud jde o podporu rozvoje venkova, nesmí být menší než 3 % a která pro jinou podporu nesmí být menší než 1 %;

c)

pravidla pro určení případů, v nichž si členské státy mohou v důsledku povahy sankcí tyto získané sankce ponechat.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

Článek 65

Pozastavení plateb členským státům ve zvláštních případech podle nařízení (EU) č. 1308/2013

1.   Vyžaduje-li nařízení (EU) č. 1308/2013, aby členské státy v konkrétním časovém horizontu předložily určité informace, a členské státy tuto povinnost nesplní, nebo ji nesplní včas, nebo předloží chybné informace, může Komise pozastavit měsíční platby podle článku 18 za předpokladu, že členským státům včas poskytla nezbytné informace, formuláře a vysvětlení. Částka, která má být pozastavena, souvisí s výdaji na tržní opatření pro něž nebyly požadované informace zaslány, nebyly zaslány včas nebo byly chybné.

2.   S cílem zajistit dodržování zásady proporcionality při použití odstavce 1 je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115, pokud jde o tržní opatření, jichž se pozastavení plateb týká, a o sazbu a období pro pozastavení plateb podle odstavce 1.

3.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla pro postupy a jiné podmínky pro řádné fungování pozastavení měsíčních plateb podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

Článek 66

Jistoty

1.   Pokud to stanoví právní předpisy v odvětví zemědělství, požádají členské státy o složení jistoty, která zaručí, že v případě nesplnění konkrétní povinnosti vyplývající z právních předpisů v odvětví zemědělství bude příslušnému orgánu uhrazena určitá finanční částka nebo propadne v jeho prospěch.

2.   S výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo částečně propadá, pokud se konkrétní povinnost nesplní nebo pokud se splní pouze částečně.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115, pokud jde o pravidla, která zajistí nediskriminační zacházení, rovnost a dodržování zásady proporcionality při skládání jistoty a:

a)

určí odpovědnou stranu v případě nesplnění povinnosti;

b)

stanoví zvláštní situace, kdy příslušný orgán může upustit od požadavku týkajícího se jistoty;

c)

stanoví podmínky týkající se skládané jistoty a ručitele a podmínky pro složení a uvolnění jistoty;

d)

stanoví zvláštní podmínky týkající se jistoty složené v rámci záloh;

e)

rozhodne o důsledcích porušení povinností, na jejichž základě byla složena jistota, jak je stanoveno v odstavci 1, včetně propadnutí jistot, sazby snížení použité na uvolnění jistot pro náhrady, licence, nabídky, nabídky v rámci nabídkového řízení nebo konkrétní žádosti a v případě, že povinnost, na kterou se tato jistota vztahuje, nebyla částečně či zcela splněna, a to s ohledem na povahu dané povinnosti, na množství, u nějž byla povinnost porušena, na dobu překračující lhůtu, v níž měla být povinnost splněna, a na lhůtu, v níž byl předložen doklad potvrzující splnění povinnosti.

4.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se:

a)

formy jistoty, která má být složena, a postupu pro složení jistoty, pro její přijetí a pro nahrazení původní jistoty;

b)

postupů pro uvolnění jistoty;

c)

oznámení, která mají provést členské státy a Komise.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

KAPITOLA II

Integrovaný administrativní a kontrolní systém

Článek 67

Oblast působnosti a definice

1.   Každý členský stát zavede a provozuje integrovaný administrativní a kontrolní systém („integrovaný systém“).

2.   Integrovaný systém se použije pro režimy podpory uvedené v příloze I nařízení (EU) č. 1307/2013a na podporu poskytovanou v souladu s čl. 21 odst. 1 písm. a) a b), články 28 až 31, 33, 34 a 40 nařízení (EU) č. 1305/2013 a případně s čl. 35 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 1303/2013.

Tato kapitola se však nepoužije na opatření uvedená v čl. 28 odst. 9 nařízení (EU) č. 1305/2013. Nepoužije se ani na opatření podle čl. 21 odst. 1 písm. a) a b) uvedeného nařízení, pokud jde o náklady na zavedení.

3.   Integrovaný systém se také v nezbytném rozsahu použije na kontrolu podmíněnosti, jak je stanoveno v hlavě VI.

4.   Pro účely této hlavy se rozumí:

a)

„zemědělským pozemkem“ souvislý díl půdy ohlášený jedním zemědělcem, na kterém se pěstuje jen jedna skupina plodin; je-li však v kontextu nařízení (EU) č. 1307/2013 požadováno samostatné ohlášení využití plochy v rámci jedné skupiny plodin, toto zvláštní využití případně zemědělský pozemek dále vymezuje; členské státy mohou stanovit doplňková kritéria pro další vymezení zemědělského pozemku;

b)

„přímou podporou na plochu“ režim základní platby, režim jednotné platby na plochu a redistributivní platba podle hlavy III kapitoly 1 nařízení (EU) č. 1307/2013; platby za zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí podle hlavy III kapitoly 3 nařízení (EU) č. 1307/2013; platby za oblasti s přírodními omezeními podle hlavy III kapitoly 4 nařízení (EU) č. 1307/2013; platby pro mladé zemědělce podle hlavy III kapitoly 5 nařízení (EU) č. 1307/2013; dobrovolná podpora vázaná na produkci podle hlavy IV kapitoly 1 v případech, kdy je podpora vyplácena na hektar; platby v rámci zvláštní podpory pro bavlnu podle hlavy IV kapitoly 2; režim pro malé zemědělce podle hlavy V nařízení (EU) č. 1307/2013; zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie podle kapitoly IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 (33) v případech, kdy je podpora vyplácena na hektar; a zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři podle kapitoly IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 (34) v případech, kdy je podpora vyplácena na hektar.

Článek 68

Prvky integrovaného systému

1.   Integrovaný systém zahrnuje tyto prvky:

a)

počítačovou databázi;

b)

systém identifikace zemědělských pozemků;

c)

systém identifikace a evidence platebních nároků;

d)

žádosti o podporu a žádosti o platbu;

e)

integrovaný kontrolní systém;

f)

jednotný systém identifikace každého příjemce podpory uvedené v čl. 67 odst. 2, který předloží žádost o podporu nebo žádost o platbu.

2.   Integrovaný systém zahrnuje případně systém pro identifikaci a evidenci zvířat zavedený v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 (35) a nařízením Rady (ES) č. 21/2004 (36).

3.   Aniž je dotčena odpovědnost členských států za zavedení a používání integrovaného systému, může Komise využít služeb specializovaných subjektů nebo osob, aby usnadnila zavedení, sledování a využívání integrovaného systému, zejména s cílem poskytnout na požádání technické poradenství příslušným orgánům členských států.

4.   Členské státy přijmou veškerá další opatření nezbytná k řádnému používání integrovaného systému a poskytují si vzájemnou pomoc potřebnou pro účely kontrol požadovaných podle tohoto nařízení.

Článek 69

Počítačová databáze

1.   Do počítačové databáze (dále jen „databáze“) se u každého příjemce podpory uvedené v čl. 67 odst. 2 zaznamenávají údaje získané ze žádostí o podporu a ze žádostí o platbu.

Díky této databázi je prostřednictvím příslušného orgánu členského státu zejména umožněn přístup k údajům za běžné kalendářní nebo hospodářské roky a za posledních deset takových let. V případě, kdy je úroveň podpory poskytované zemědělcům ovlivněna údaji za kalendářní a/nebo hospodářské roky počínaje rokem 2000, umožní databáze přístup také k údajům týkajícím se uvedených let. Databáze rovněž umožní přímý a bezprostřední přístup k údajům přinejmenším za poslední čtyři po sobě následující kalendářní roky a v případě údajů týkajících se „stálých pastvin“, jak jsou definovány v čl. 2 písm. c) nařízení Komise (ES) č. 1120/2009 (37), a pro období ode dne jejich uplatňování údaje týkající se „trvalých travních porostů a stálých pastvin“ podle definice v čl. 4 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 1307/2013, databáze umožní přímý a bezprostřední přístup k údajům vztahujícím se přinejmenším k posledním pěti po sobě následujícím kalendářním rokům.

Odchylně od druhého pododstavce mají členské státy, které přistoupily k Unii v roce 2004 nebo později, povinnost zajistit přístup k údajům od roku svého přistoupení.

2.   Členské státy mohou vytvářet decentralizované databáze pod podmínkou, že tyto databáze, jakož i administrativní postupy pro evidenci a zpřístupňování údajů budou upraveny stejně pro celé území členského státu a budou vzájemně slučitelné, aby bylo možné provádět křížové kontroly.

Článek 70

Systém identifikace zemědělských pozemků

1.   Systém identifikace zemědělských pozemků je vytvořen na základě map, dokumentů evidence pozemků nebo jiných kartografických údajů. Využívané postupy se zakládají na postupech počítačového zeměpisného informačního systému, včetně leteckých nebo družicových snímků se stejnými standardy, které zaručují přesnost rovnající se alespoň přesnosti kartografie v měřítku 1:10 000 a od roku 2016 v měřítku 1:5 000, přičemž se zohlední tvar a stav pozemku. To se stanoví podle stávajících standardů Unie.

Aniž je dotčen první pododstavec členské státy mohou i nadále využívat těchto postupů, včetně leteckých nebo družicových snímků se stejnými standardy, které zaručují přesnost rovnající se alespoň přesnosti kartografie v měřítku 1:10 000 od roku 2016, získaných na základě dlouhodobých smluv dohodnutých před listopadem roku 2012.

2.   Členské státy zajistí, aby systém identifikace zemědělských pozemků obsahoval referenční úroveň pro zachycení ploch využívaných v ekologickém zájmu. Referenční úroveň zejména obsahuje příslušné konkrétní závazky nebo systémy ekologické certifikace podle čl. 43 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, které jsou rovnocenné s postupy podle článku 46 uvedeného nařízení, dříve, než budou nejpozději pro rok 2018, který je rokem pro podání žádosti, poskytnuty formuláře uvedené v článku 72 tohoto nařízení pro žádosti o platby pro zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí uvedené v článcích 43 až 46 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Článek 71

Systém identifikace a evidence platebních nároků

1.   Systém identifikace a evidence platebních nároků umožňuje ověřování nároků a křížové kontroly s žádostmi o podporu a systémem identifikace zemědělských pozemků.

2.   Systém uvedený v odstavci 1 musí prostřednictvím příslušného orgánu členského státu umožnit přímý a bezprostřední přístup k údajům přinejmenším za poslední čtyři po sobě následující kalendářní roky.

Článek 72

Žádosti o podporu a žádosti o platbu

1.   Příjemce podpory uvedené v čl. 67 odst. 2 předkládá každý rok žádost o přímé platby pro příslušnou plochu nebo žádost o platbu pro příslušná opatření pro rozvoj venkova týkající se zvířat, ve které případně uvede:

a)

všechny zemědělské pozemky zemědělského podniku a nezemědělské plochy, pro které je požadována podpora podle čl. 67 odst. 2;

b)

platební nároky ohlášené k aktivaci;

c)

veškeré další informace stanovené v tomto nařízení nebo vyžadované pro účely provádění příslušných právních předpisů v odvětví zemědělství nebo vyžadované dotyčným členským státem.

Pokud jde o přímé platby na plochu, určí každý členský stát minimální rozlohu zemědělských pozemků, které mohou být předmětem žádosti. Minimální rozloha však nesmí překročit 0,3 ha.

2.   Odchylně od odst. 1 písm. a) mohou členské státy rozhodnout, že zemědělské pozemky o rozloze do 0,1 ha, u nichž není předložena žádost o platbu, nemusejí být ohlášeny v případě, že celková plocha těchto pozemků nepřekročí 1 ha, nebo mohou rozhodnout, že zemědělec, který nežádá o přímou podporu na základě plochy, nemusí ohlašovat své zemědělské pozemky v případě, že celková zemědělská plocha nepřekročí 1 ha. Ve všech případech zemědělec ve své žádosti uvede, že disponuje zemědělskými pozemky, a na žádost příslušných orgánů uvede jejich polohu.

3.   Členské státy poskytnou, mimo jiné elektronickou cestou, předtištěné tiskopisy na základě ploch určených v předcházejícím roce, jakož i grafické dokumenty znázorňující polohu těchto ploch.

Členské státy mohou rozhodnout, že žádost o podporu a žádost o platbu:

a)

jsou platné, pokud příjemce potvrdí, že v souvislosti s žádostí o podporu a žádostí o platbu předloženými v předcházejícím roce nenastaly změny;

b)

musejí obsahovat pouze změny ve vztahu k žádosti o podporu a žádosti o platbu podané pro předcházející rok.

Pokud však jde o režim pro malé zemědělce uvedený v hlavě V nařízení (EU) č. 1307/2013, je tato možnost otevřena všem dotyčným zemědělcům.

4.   Členský stát může rozhodnout, že jednotná žádost o podporu zahrnuje několik režimů podpor nebo všechny režimy podpor a opatření uvedená v článku 67, nebo jiné režimy podpor a opatření.

5.   Odchylně od nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 (38) se výpočet dne pro podání nebo změnu žádosti o podporu, žádosti o platbu či podklady, smlouvy či prohlášení podle této kapitoly upraví podle konkrétních požadavků integrovaného systému. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115, pokud jde o pravidla pro lhůty, data a termíny, je-li konečným dnem pro podání žádostí či změn svátek, sobota či neděle.

Článek 73

Systém identifikace příjemců

Jednotný systém pro zaznamenání totožnosti každého příjemce podpory podle čl. 67 odst. 2 zaručí, aby všechny žádosti o podporu a žádosti o platbu podané jedním příjemcem mohly být jako takové identifikovány.

Článek 74

Ověřování podmínek způsobilosti a snížení

1.   V souladu s článkem 59 provádějí členské státy prostřednictvím platebních agentur nebo jimi pověřených subjektů správní kontroly žádostí o podporu s cílem ověřit podmínky způsobilosti pro podporu. Tyto kontroly jsou doplněny kontrolami na místě.

2.   Pro účely kontrol na místě vypracují členské státy plán výběru zemědělských podniků nebo příjemců.

3.   Členské státy mohou pro provádění kontroly zemědělských pozemků na místě využívat techniky dálkového průzkumu Země a globální družicový navigační systém (GNSS).

4.   V případě nedodržení podmínek způsobilosti se použije článek 63.

Článek 75

Platby příjemcům

1.   Platby příjemcům v rámci režimů podpory a opatření uvedených v čl. 67 odst. 2 se provádějí v období od 1. prosince do 30. června následujícího kalendářního roku.

Platby se v tomto období provádějí nejvýše ve dvou splátkách.

Aniž je dotčen první a druhý pododstavec, členské státy mohou do 1. prosince, avšak ne před 16. říjnem, vyplácet zálohy až do výše 50 %, pokud jde o přímé platby, a až do výše 75 % na podporu poskytnutou v rámci rozvoje venkova podle čl. 67 odst. 2.

S ohledem na podporu poskytovanou v rámci rozvoje venkova podle čl. 67 odst. 2 se tento odstavec uplatní v případě žádostí o podporu nebo žádostí o platbu předložených od roku podání žádosti 2018, který je rokem pro podání žádosti, s výjimkou výplaty záloh až do výše 75 %, jak je stanoveno ve třetím pododstavci tohoto odstavce.

2.   Platby uvedené v odstavci 1 se neprovedou, dokud nebude dokončeno ověření podmínek způsobilosti, které podle článku 74 provádějí členské státy.

Odchylně od prvního pododstavce lze zálohy na podporu poskytovanou v rámci rozvoje venkova podle čl. 67 odst. 2 vyplatit po dokončení správních kontrol podle čl. 59 odst. 1.

3.   V mimořádných situacích Komise přijme prováděcí akty k řešení konkrétních problémů souvisejících s uplatňováním tohoto článku, za předpokladu, že tyto akty jsou nezbytné a odůvodněné. Tyto prováděcí akty se mohou odchýlit od ustanovení odstavců 1 a 2, avšak pouze v míře a po dobu, jež jsou nezbytně nutné.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

Článek 76

Přenesené pravomoci

1.   Aby se zajistilo provádění integrovaného systému stanoveného v této kapitole účinným, soudržným a nediskriminačním způsobem, který chrání finanční zájmy Unie, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115, pokud jde o:

a)

konkrétní definice potřebné pro harmonizované provádění integrovaného systému kromě definic stanovených v nařízení (EU) č. 1307/2013 a nařízení (ES) č. 1305/2013;

b)

v souvislosti s články 67 až 75 pravidla pro další opatření nezbytná k zajištění souladu s požadavky na kontrolu stanovenými v tomto nařízení nebo v právních předpisech v odvětví zemědělství, která mají přijmout členské státy ve vztahu ku producentům, službám, subjektům, organizacím nebo jiným provozovatelům, jako jsou jatka nebo sdružení zapojená do procesu poskytování podpory, v případech, kdy toto nařízení nestanoví příslušné správní sankce; taková opatření v co největší míře obdobně sledují ustanovení týkající se sankcí uvedená v čl. 77 odst. 1 až 5.

2.   Aby se zajistilo správné rozdělování finančních prostředků vyplývajících ze žádostí o podporu stanovených v článku 72 oprávněným příjemcům a umožnilo se ověření toho, jak příjemci plní související povinnosti, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115, pokud jde o:

a)

základní rysy, technická pravidla, včetně odpovídajícího tolerančního rozpětí, pro aktualizace referenčních pozemků, se zohledněním tvaru a stavu pozemku a včetně pravidel týkajících se zahrnutí krajinných prvků sousedících s pozemkem, a požadavků na kvalitu systému identifikace zemědělských pozemků stanoveného v článku 70 a systému identifikace příjemců stanoveného v článku 73;

b)

základní rysy, technická pravidla a požadavky na kvalitu systému identifikace a evidence platebních nároků podle článku 71;

c)

pravidla pro určení definice základu pro výpočet podpory, včetně pravidel týkajících se řešení některých případů, kdy plochy, na které lze poskytnout podporu, zahrnují krajinné prvky nebo stromy; taková pravidla členským státům umožní, aby pro plochy s trvalým travním porostem automaticky považovaly rozptýlené krajinné prvky a stromy, jejichž celková plocha nepřesahuje určitý procentní podíl referenčního pozemku, za součást způsobilé oblasti, aniž by je musely k tomuto účelu zmapovat.

Článek 77

Uplatnění správních sankcí

1.   Pokud jde o správní sankce podle čl. 63 odst. 2, použije se tento článek v případě nesplnění kritérií způsobilosti, závazků nebo jiných povinností vyplývajících z uplatňování pravidel pro podporu podle čl. 67 odst. 2.

2.   Správní sankce se neuloží:

a)

je-li nesplnění způsobeno vyšší mocí;

b)

je-li nesplnění způsobeno zjevnými chybami, jak je uvedeno v čl. 59 odst. 6;

c)

je-li nesplnění způsobeno chybou příslušného orgánu či jiného orgánu nebo v případě, že osoba dotčená správní sankcí nemohla chybu logicky zjistit;

d)

může-li dotčená osoba příslušnému orgánu uspokojivě prokázat, že k nesplnění povinností podle odstavce 1 nedošlo její vinou, nebo pokud se příslušný orgán jinak přesvědčí, že dotčená osoba nenese zavinění;

e)

je-li nesplnění méně závažné povahy, a to i v případě, že nedosahuje prahové hodnoty, kterou určí Komise v souladu s odst. 7 písm. b);

f)

v jiných případech, není-li uložení sankce vhodné, jak určí Komise v souladu s odst. 7 písm. b).

3.   Správní sankce lze uložit příjemci podpory, včetně jejich sdružení nebo seskupení, na nějž se vztahují povinnosti stanovené v pravidlech podle odstavce 1.

4.   Správní sankce mohou mít jednu z těchto forem:

a)

snížení částky podpory, která je nebo má být vyplácena v souvislosti s žádostmi o podporu nebo s žádostmi o platbu, jichž se týká nesplnění, a/nebo v souvislosti s žádostmi o podporu nebo žádostmi o platbu podanými na předchozí nebo následující roky;

b)

vyplacení částky vypočtené na základě množství nebo období dotčených nesplněním;

c)

vyloučení z práva na účast na dotčeném režimu podpory nebo na dotčeném opatření podpory.

5.   Správní sankce musejí být přiměřené a odstupňované podle závažnosti, rozsahu, trvání a opakování zjištěného nesouladu a nesmějí překročit tyto limity:

a)

částka správní sankce pro daný rok podle odst. 4 písm. a) nepřekročí 100 % částky uvedené v žádostech o podporu nebo v žádostech o platbu;

b)

částka správní sankce pro daný rok podle odst. 4 písm. b) nepřekročí 100 % částky uvedené v žádosti o podporu nebo v žádosti o platbu, na niž se sankce vztahuje;

c)

výjimku podle odst. 4 písm. c) lze uložit v maximální délce tří po sobě jdoucích let, přičemž tuto dobu lze v případě nového nesplnění obnovit.

6.   Aniž jsou dotčeny odstavce 4 a 5, správní sankce v souvislosti s platbou podle hlavy III kapitoly 3 nařízení (EU) č. 1307/2013 mají podobu snížení částky plateb, které podle uvedeného nařízení jsou nebo mají být vypláceny.

Správní sankce podle tohoto odstavce musejí být přiměřené a odstupňované podle závažnosti, rozsahu, trvání a opakování zjištěného nesplnění.

Částka takových správních sankcí nesmí pro daný rok překročit 0 % za první dva roky uplatňování hlavy III kapitoly 3 nařízení (EU) č. 1307/2013 (rok pro podání žádosti 2015 a 2016), 20 % za třetí rok uplatňování (rok pro podání žádosti 2017) a 25 % počínaje čtvrtým rokem uplatňování (rok pro podání žádosti 2018) částky uvedené v hlavě III kapitole 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, na niž by měl daný zemědělec nárok, pokud by splnil podmínky pro tuto platbu.

7.   S cílem zohlednit odrazující účinek ukládaných sankcí na jedné straně a zvláštních vlastností každého režimu podpory nebo opatření podpory podle čl. 67 odst. 2 na straně druhé je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115, které:

a)

určí formu správní sankce ze seznamu uvedeného v odstavci 4 v rámci limitů stanovených v odstavci 5 a odstavci 6 a zvláštní sazby, včetně případů nekvantifikovatelného nesplnění, kterou uplatní členské státy, na všechny režimy podpory nebo opatření podpory a dotčené osoby podle odstavce 3;

b)

určí případy, kdy se správní sankce neuloží, jak je uvedeno v odst. 2 písm. f).

8.   S cílem sjednotit provádění tohoto článku Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobná procedurální a technická pravidla pro:

a)

uplatnění a výpočet takových správních sankcí;

b)

pro vymezení nesplnění jako méně závažného, včetně stanovení kvantitativní prahové hodnoty vyjádřené jako nominální hodnota nebo procentní podíl zjištěné plochy nebo způsobilé částky podpory, který by neměl být menší než 0,5 %;

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

Článek 78

Prováděcí pravomoci

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví:

a)

základní rysy, technická pravidla a požadavky na kvalitu počítačové databáze podle článku 69;

b)

pravidla týkající se žádostí o podporu a žádostí o platby podle článku 72 a žádostí o platební nároky, včetně konečného data pro podávání žádostí, požadavků na minimální údaje, které mají být v žádostech uvedeny, ustanovení o změnách nebo stažení žádostí o podporu, výjimky z požadavku předkládat žádosti o podporu a ustanovení, která členskými státům umožní použít zjednodušené postupy nebo napravit zjevné chyby;

c)

pravidla pro provádění kontrol za účelem ověření, zda jsou dodržovány povinnosti a zda jsou údaje uvedené v žádosti o podporu nebo v žádosti o platbu správné a úplné, včetně pravidel pro toleranční rozpětí v případě měření prováděných jako součást kontrol na místě;

d)

technické specifikace pro účely jednotného provádění této kapitoly;

e)

pravidla pro situace, kdy je současně s převodem zemědělských podniků prováděn převod povinností týkajících se způsobilosti pro dotyčnou podporu, které je třeba v každém případě splnit;

f)

pravidla pro výplatu záloh podle článku 75.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

KAPITOLA III

Kontrola operací

Článek 79

Oblast působnosti a definice

1.   Tato kapitola stanoví zvláštní pravidla pro kontrolu obchodní dokumentace subjektů nebo jejich zástupců (dále jen „podniky“), které přijímají nebo provádějí platby, jež se přímo nebo nepřímo vztahují k systému financování z EZZF, za účelem zjištění, zda byly operace tvořící součást systému financování z EZZF skutečně a řádně provedeny.

2.   Tato kapitola se nepoužije na opatření, na něž se vztahuje integrovaný systém uvedený v kapitole II této hlavy. S cílem reagovat na změny právních předpisů v odvětví zemědělství a zajistit účinnost systému následných kontrol stanovených v této kapitole je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115, pokud jde o vytvoření seznamu opatření, která s ohledem na svou formu a požadavky na kontrolu nejsou vhodná k dodatečným následným kontrolám prováděným prostřednictvím kontroly obchodní dokumentace, a kontrole podle této kapitoly proto nemají podléhat.

3.   Pro účely této kapitoly se použijí tyto definice:

a)

„obchodní dokumentací“ se rozumí všechny účetní knihy, evidence, záznamy a související podpůrné dokumenty, účetnictví, záznamy o produkci a jakosti a korespondence související s obchodní činností podniku, jakož i obchodní údaje v jakékoli podobě včetně elektronické, pokud tyto dokumenty a údaje souvisejí přímo anebo nepřímo s operacemi uvedenými v odstavci 1;

b)

„třetí osobou“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má přímý nebo nepřímý vztah k operacím prováděným v rámci systému financování z EZZF.

Článek 80

Kontrola ze strany členských států

1.   Členské státy provádějí systematické kontroly obchodní dokumentace podniků s přihlédnutím k povaze operací, jichž se kontrola týká. Členské státy zajistí, aby výběr podniků ke kontrole poskytoval nejlepší záruku účinnosti opatření pro předcházení nesrovnalostem a jejich zjišťování. Při výběru se zohlední mimo jiné finanční význam podniků v daném systému a ostatní rizikové faktory.

2.   Ve vhodných případech se kontrola uvedená v odstavci 1 rozšíří i na fyzické a právnické osoby, s nimiž jsou podniky spojeny, a na všechny další fyzické a právnické osoby, které mohou mít zájem na sledování cílů stanovených v článku 81.

3.   Kontrolou prováděnou podle této kapitoly nejsou dotčeny kontroly uskutečňované podle článků 47 a 48.

Článek 81

Cíle kontroly

1.   Přesnost základních údajů podrobených kontrole je ověřována křížovými kontrolami, včetně případného porovnání s obchodní dokumentací třetích osob, jejichž počet je dostatečný s ohledem na úroveň rizika, a jež zahrnují:

a)

porovnávání s obchodní dokumentací dodavatelů, zákazníků, dopravců a jiných třetích osob;

b)

případně fyzické kontroly množství a povahy zásob;

c)

porovnání s účetnictvím finančních toků předcházejících příslušným operacím prováděným v rámci systému financování z EZZF nebo po nich následujících a

d)

prověrky vedení účetnictví nebo záznamů o finančních pohybech, ze kterých v době provádění kontroly vyplývá, že dokumentace uchovávaná platební agenturou jako doklad o výplatě podpor ve prospěch příjemce je správná.

2.   Zejména v případech, kdy jsou podniky povinny vést zvláštní účetnictví týkající se zásob v souladu s ustanoveními Unie nebo daného členského státu, zahrne kontrola tohoto účetnictví ve vhodných případech porovnání s obchodní dokumentací a případně se skutečným stavem zásob.

3.   Při výběru operací ke kontrole se plně přihlíží k existující úrovni rizika.

Článek 82

Přístup k obchodní dokumentaci

1.   Osoby odpovědné za daný podnik nebo třetí osoba zajistí, aby úředníkům pověřeným prováděním kontroly nebo osobám k tomuto účelu zmocněným byla předána veškerá obchodní dokumentace a doplňující informace. Elektronicky uchovávané údaje se poskytují na vhodném nosiči.

2.   Úředníci pověření prováděním kontroly nebo osoby k tomuto účelu zmocněné si mohou vyžádat, aby jim byly předány výpisy z dokumentace uvedené v odstavci 1 nebo kopie této dokumentace.

3.   Pokud je v průběhu kontroly prováděné podle této kapitoly obchodní dokumentace uchovávaná podnikem shledána nepřiměřenou pro účely kontroly, je podnik požádán, aby v budoucnu vedl dokumentaci podle pokynů členského státu příslušného ke kontrole, aniž jsou dotčeny povinnosti vymezené v ostatních nařízeních týkajících se této oblasti.

Členské státy určí den, od nějž musí být dokumentace vedena.

Pokud se veškerá obchodní dokumentace, která má být předmětem kontroly prováděné na základě této kapitoly, nebo její část nachází v podniku téže obchodní skupiny, téhož partnerství nebo téhož sdružení podniků řízených na jednotném základě s kontrolovaným podnikem bez ohledu na to, zda se nachází na území Unie nebo mimo ně, je kontrolovaný podnik povinen danou dokumentaci úředníkům pověřeným provedením kontroly poskytnout, a to na místě a v den, které určí členský stát příslušný k provedení kontroly.

4.   Členské státy zajistí, aby úředníci pověření prováděním kontroly byli oprávněni obchodní dokumentaci zajistit nebo ji nechat zajistit. Toto právo je vykonáváno s náležitým zohledněním příslušných vnitrostátních ustanovení a není jím dotčeno použití předpisů, které upravují řízení v trestních věcech v souvislosti se zajištěním dokumentů.

Článek 83

Vzájemná pomoc

1.   Členské státy si jsou vzájemně nápomocny při provádění kontroly uvedené v této kapitole v těchto případech:

a)

jsou-li podnik nebo třetí osoba usazeny v jiném členském státě, než ve kterém byla anebo měla být vyplacena nebo obdržena dotyčná částka;

b)

jsou-li podnik nebo třetí osoba usazeny v jiném členském státě, než ve kterém se nachází daná dokumentace a informace nezbytné k provedení kontroly.

Komise může koordinovat společné činnosti zahrnující vzájemnou pomoc mezi dvěma nebo více členskými státy.

2.   V průběhu prvních tří měsíců následujících po rozpočtovém roce EZZF, v němž byla provedena platba, zašlou členské státy Komisi seznam podniků usazených ve třetí zemi, pro něž byla nebo měla být vyplacena nebo obdržena částka v tomto členském státě.

3.   Požadují-li se v jiném členském státě doplňující informace jako součást kontroly podniku v souladu s článkem 80, a zejména křížových kontrol prováděných v souladu s článkem 81, je možné podat zvláštní žádosti o kontrolu s uvedením důvodů. Přehled těchto zvláštních žádostí se čtvrtletně zasílá Komisi, a to do jednoho měsíce po uplynutí každého čtvrtletí. Komise může požadovat předložení kopií jednotlivých žádostí.

Žádosti o kontrolu se vyhoví do šesti měsíců od jejího obdržení; výsledky kontroly jsou neprodleně sděleny dožadujícímu členskému státu a Komisi. Sdělení se zasílá Komisi čtvrtletně, a to do jednoho měsíce po uplynutí každého čtvrtletí.

Článek 84

Tvorba programů

1.   Členské státy vypracují programy kontrol, které budou prováděny v souladu s článkem 80 v průběhu následujícího kontrolního období.

2.   Do 15. dubna každého roku předloží členské státy Komisi svůj program uvedený v odstavci 1 a blíže určí:

a)

počet podniků, v nichž bude provedena kontrola, a jejich rozčlenění podle odvětví s ohledem na související částky;

b)

kritéria použitá k vypracování programu.

3.   Členské státy provádějí jimi vypracované programy, které předložily Komisi, pokud k nim Komise ve lhůtě osmi týdnů nevznese připomínky.

4.   Odstavec 3 se použije obdobně na změny programu provedené členskými státy.

5.   Komise si může v kterékoli fázi vyžádat zařazení určité kategorie podniků do programu kontrol členského státu.

6.   Podniky, u nichž je celková výše příjmů nebo plateb nižší než 40 000 EUR, jsou kontrolovány podle této kapitoly pouze na základě konkrétních důvodů, které uvedou členské státy ve svém ročním programu podle odstavce 1 nebo které uvede Komise v jakémkoli návrhu na změnu tohoto programu. S cílem zohlednit vývoj hospodářské situace je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115, pokud jde o změnu prahové částky ve výši 40 000 EUR.

Článek 85

Zvláštní orgány

1.   V každém členském státě je sledováním uplatňování této kapitoly pověřen zvláštní orgán. Tyto úřady odpovídají zejména za:

a)

provádění kontrol stanovených v této kapitole úředníky, které tento zvláštní orgán přímo zaměstnává, nebo

b)

koordinaci a obecný dohled nad kontrolami prováděnými úředníky, kteří jsou zaměstnanci jiných úřadů.

Členské státy mohou rovněž stanovit, aby kontroly, které se mají provádět podle této kapitoly, byly rozděleny mezi zvláštní orgány a jiné vnitrostátní orgány, pokud zvláštní orgán zajišťuje jejich koordinaci.

2.   Úřad nebo úřady pověřené uplatňováním této kapitoly musejí být organizovány tak, aby byly nezávislé na úřadech nebo odděleních úřadů pověřených platbami a předběžnou kontrolou.

3.   Pro zajištění řádného uplatňování této kapitoly přijme zvláštní orgán uvedený v odstavci 1 veškerá nezbytná opatření a dotyčný členský stát mu svěří veškeré pravomoci nezbytné k výkonu úkolů uvedených v této kapitole.

4.   Členské státy přijmou vhodná opatření k uložení sankcí fyzickým nebo právnickým osobám, které neplní své povinnosti vyplývající z této kapitoly.

Článek 86

Podávání zpráv

1.   Před 1. lednem roku následujícího po kontrolním období zašlou členské státy Komisi podrobnou zprávu o uplatňování této kapitoly.

2.   Členské státy a Komise si pravidelně vyměňují názory na uplatňování této kapitoly.

Článek 87

Přístup Komise k informacím a kontrolám

1.   V souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy mají úředníci Komise přístup ke všem dokumentům vypracovaným v souvislosti s kontrolami prováděnými podle této kapitoly nebo v návaznosti na tyto kontroly, jakož i ke shromážděným údajům, včetně údajů uložených v informačních systémech. Tyto údaje jsou na požádání poskytnuty na vhodném nosiči.

2.   Kontroly uvedené v článku 80 provádějí úředníci členských států. Úředníci Komise se mohou těchto kontrol účastnit. Nemohou však sami vykonávat kontrolní pravomoci náležející vnitrostátním úředníkům. Nicméně mají přístup do týchž prostor a k téže dokumentaci jako úředníci členských států.

3.   Probíhají-li kontroly podle článku 83, mohou být úředníci dožadujícího členského státu přítomni při kontrolách prováděných v dožádaném členském státě se souhlasem dožádaného členského státu a mohou mít přístup do týchž prostor a k téže dokumentaci jako úředníci tohoto členského státu.

Úředníci dožadujícího členského státu přítomní při provádění kontrol v dožádaném členském státě musejí být vždy schopni prokázat svou úřední způsobilost. Kontrolu však vždy provádějí úředníci dožádaného členského státu.

4.   Aniž jsou dotčena ustanovení nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a (Euratom, ES) č. 2185/96, pokud vnitrostátní ustanovení týkající se trestního řízení vyhrazují některé úkony úředníkům zvlášť určeným vnitrostátními právními předpisy, úředníci Komise ani úředníci členského státu uvedení v odstavci 3 se těchto úkonů neúčastní. V žádném případě se neúčastní zejména domovních prohlídek a formálních výslechů osob, které jsou prováděny na základě trestního práva dotčeného členského státu. K takto získaným informacím však mají přístup.

Článek 88

Pravomoci Komise

Komise v nezbytných případech přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla pro jednotné používání této kapitoly, zejména pokud jde o:

a)

provádění kontrol uvedených v článku 80, pokud jde o výběr podniků, počet a termíny kontrol;

b)

uchovávání obchodní dokumentace a druhy uchovávaných dokumentů nebo zaznamenávaných údajů;

c)

vykonávání a koordinaci společných činností uvedených v čl. 83 odst. 1;

d)

podrobnosti a specifikace týkající se obsahu, formy a způsobu podávání žádostí, obsahu, formy a způsobu oznamování, podávání a výměny informací požadovaných v rámci této kapitoly;

e)

podmínky a způsoby zveřejnění nebo zvláštní pravidla a podmínky šíření nebo zpřístupnění informací potřebných v rámci tohoto nařízení Komisí příslušným orgánům členských států;

f)

odpovědnost zvláštních úřadů uvedených v článku 85;

g)

obsah zpráv uvedených v článku 86.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

KAPITOLA IV

Další ustanovení o kontrolách a sankcích

Článek 89

Další kontroly a sankce týkající se pravidel pro uvádění na trh

1.   Členské státy přijmou opatření k zajištění toho, aby produkty uvedené v čl. 119 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013, které nejsou označeny v souladu s ustanoveními uvedeného nařízení, nebyly uvedeny na trh nebo aby z něj byly staženy.

2.   Aniž jsou dotčena jakákoli zvláštní ustanovení, která může Komise přijmout, podléhá dovoz produktů uvedených v čl. 189 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 1308/2013 do Unie kontrolám, které určí, zda jsou plněny podmínky podle odstavce 1 uvedeného článku.

3.   Členské státy provádějí na základě analýzy rizik kontroly s cílem ověřit, zda jsou produkty uvedené v příloze I nařízení (EU) č. 1308/2013 v souladu s pravidly stanovenými v části II hlavě II kapitole I oddíle I nařízení (EU) č. …/2013 a v případě porušení těchto pravidel případně uloží sankce.

4.   Aniž jsou dotčeny akty týkající se odvětví vína přijaté na základě článku 64, uloží členské státy v případě porušení pravidel Unie v odvětví vína přiměřené, účinné a odrazující správní sankce. Tyto sankce se neuloží v případech uvedených v čl. 64 odst. 2 písm. a) až d) a v případě, že nesplnění pravidel je méně závažné povahy.

5.   S cílem chránit finanční prostředky Unie a identitu, původ a jakost vína Unie je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115, pokud jde o:

a)

zřízení databanky analytických údajů o izotopech, která napomůže k odhalování podvodů a která bude vytvořena na základě vzorků shromážděných členskými státy;

b)

pravidla týkající se kontrolních subjektů a vzájemné pomoci mezi nimi;

c)

pravidla týkající se společného využití skutečností zjištěných členskými státy.

6.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví opatření nezbytná pro:

a)

postupy týkající se vlastních databází členských států a databáze analytických údajů o izotopech, které napomohou k odhalování podvodů;

b)

postupy týkající se spolupráce a pomoci mezi kontrolními orgány a subjekty;

c)

povinnost uvedenou v odstavci 3, pravidla pro provádění kontrol souladu s obchodními normami, pravidla týkající se orgánů příslušných k provádění kontrol, jakož i obsahu, četnosti a fáze uvádění produktu na trh, na něž se tyto kontroly mají vztahovat.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

Článek 90

Kontroly týkající se označení původu, zeměpisných označení a chráněných tradičních výrazů

1.   Členské státy učiní nezbytné kroky, aby zabránily neoprávněnému používání chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a chráněných tradičních výrazů podle nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   Členské státy určí příslušný orgán odpovědný za kontroly povinností stanovených v části 2 hlavě II kapitole I oddíle II nařízení (EU) č. 1308/2013 v souladu s kritérii stanovenými v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (39) a zajistí, aby hospodářské subjekty, jež tyto povinnosti splňují, měly nárok na zahrnutí do systému kontrol.

3.   Roční ověření souladu se specifikací produktu během výroby a během úpravy vína nebo po něm zajistí v rámci Unie příslušný orgán uvedený v odstavci 2 nebo jeden či více kontrolních subjektů ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 5 nařízení (ES) č. 882/2004, které fungují jako subjekt pro certifikaci produktu v souladu s kritérii stanovenými v článku 5 uvedeného nařízení.

4.   Komise přijme prováděcí akty týkající se:

a)

sdělení, která mají Komisi předkládat členské státy;

b)

pravidel pro orgán odpovědný za ověřování souladu se specifikací produktu, včetně případů, kdy se zeměpisná oblast nachází ve třetí zemi;

c)

opatření, jež mají členské státy provést s cílem zabránit neoprávněnému používání chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení a chráněných tradičních výrazů;

d)

kontrol a ověření, jež mají provést členské státy, včetně testování.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

HLAVA VI

PODMÍNĚNOST

KAPITOLA I

Oblast působnosti

Článek 91

Obecné pravidlo

1.   Pokud příjemce uvedený v článku 92 nedodržuje pravidla podmíněnosti stanovené v článku 93, uloží se mu správní sankce.

2.   Správní sankce uvedená v odstavci 1 se použije pouze tehdy, pokud nedodržení podmínek vyplývá z jednání nebo opominutí, které lze přímo připsat dotyčnému příjemci; a pokud je splněna jedna nebo obě tyto dodatečné podmínky:

a)

nedodržení podmínek souvisí se zemědělskou činností příjemce;

b)

jedná se o plochu zemědělského podniku příjemce.

Tato sankce se však neuplatní na lesní oblasti, pokud není požadována podpora pro dotyčnou oblast v souladu s čl. 21 odst. 1 písm. a) a články 30 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013.

3.   Pro účely této hlavy se rozumí:

a)

„zemědělským podnikem“ všechny produkční jednotky a plochy spravované příjemcem uvedeným v článku 92, které se nacházejí na území stejného členského státu;

b)

„požadavkem“ každý jednotlivý povinný požadavek na hospodaření stanovený právem Unie uvedeným v příloze II v rámci daného aktu, který se co do obsahu liší od jakýchkoli jiných požadavků stejného aktu.

Článek 92

Dotčení příjemci

Článek 91 se vztahuje na příjemce, kteří získávají přímé platby podle nařízení (EU) č. 1307/2013, platby podle článků 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013 a roční prémie podle čl. 21 odst. 1 písm. a) a b), článků 28 až 31, 33 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013.

Článek 91 se však nevztahuje na příjemce, kteří se účastní režimu pro malé zemědělce podle hlavy V nařízení (EU) č. 1307/2013. Sankce stanovená v uvedeném článku se nevztahuje ani na podporu podle čl. 28 odst. 9 nařízení (EU) č. 1305/2013.

Článek 93

Pravidla podmíněnosti

1.   Pravidla podmíněnosti tvoří povinné požadavky na hospodaření podle práva Unie a standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy stanovené na vnitrostátní úrovni a uvedené v příloze II, jež se týkají:

a)

životního prostředí, změny klimatu a dobrého zemědělského stavu půdy;

b)

veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin;

c)

dobrých životních podmínek zvířat.

2.   Právní předpisy uvedené v příloze II týkající se povinných požadavků na hospodaření se použijí v platném znění a v případě směrnic ve znění provedeném členskými státy.

3.   Pokud jde o roky 2015 a 2016, musejí pravidla podmíněnosti kromě toho rovněž zahrnovat zachování stálých pastvin. Členské státy, které byly členy Unie ke dni 1. ledna 2004, zajistí, aby půda, která byla ke dni stanovenému pro žádosti o podporu na plochu pro rok 2003 pokryta stálými pastvinami, zůstala pokryta stálými pastvinami v rámci vymezených limitů. Členské státy, které se staly členy Unie v roce 2004, zajistí, aby půda, která byla dne 1. května 2004 pokryta stálými pastvinami, zůstala pokryta stálými pastvinami v rámci vymezených limitů. Bulharsko a Rumunsko zajistí, aby půda, která byla dne 1. ledna 2007 pokryta stálými pastvinami, zůstala pokryta stálými pastvinami v rámci vymezených limitů. Chorvatsko zajistí, aby půda, která byla dne 1. července 2013 pokryta stálými pastvinami, zůstala pokryta stálými pastvinami v rámci vymezených limitů.

První pododstavec se nepoužije na půdu pokrytou stálými pastvinami určenou k zalesnění, pokud je takové zalesnění slučitelné s životním prostředím, s výjimkou pěstování vánočních stromků a rychle rostoucích dřevin pěstovaných krátkodobě.

4.   Aby se zohlednil odstavce 3, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115, pokud jde o pravidla pro zachování stálých pastvin, zejména s cílem zajistit, aby ze strany zemědělců byla přijata opatření k zachování půdy se stálými pastvinami, včetně jednotlivých povinností, jež musejí být dodrženy, jako je povinnost opětovné přeměny ploch na stálé pastviny, pokud se zjistí, že podíl půdy pokryté stálými pastvinami se snižuje.

Pokud jde o zachování stálých pastvin, aby se zajistilo správné uplatňování povinností členských států na jedné straně a jednotlivých zemědělců na straně druhé, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115 ohledně podmínek a metod určení podílu stálých pastvin a zemědělské půdy, jejž je třeba zachovat.

5.   Pro účely odstavce 3 a 4 se „stálou pastvinou“ rozumí stálá pastvina, jak je definována v čl. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 1120/2009 v původním znění.

Článek 94

Povinnosti členských států související s dobrým zemědělským a environmentálním stavem

Členské státy zajistí, aby veškerá zemědělská plocha, včetně půdy, která se již nevyužívá pro účely produkce, byla udržována v dobrém zemědělském a environmentálním stavu. Na základě přílohy II stanoví členské státy na vnitrostátní nebo regionální úrovni pro příjemce minimální standardy týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, které zohledňují zvláštní charakteristiky dotyčných oblastí, včetně půdních a klimatických podmínek, stávajících způsobů hospodaření, využití půdy, střídání plodin, zemědělských postupů a struktury zemědělských podniků.

Členské státy nesmějí stanovit minimální požadavky, které nejsou stanoveny v příloze II.

Článek 95

Informace pro příjemce

Členské státy poskytnou dotčeným příjemcům, ve vhodných případech elektronickou cestou, seznam požadavků a standardů, jež je na úrovni zemědělských podniků třeba dodržovat, a jasné a přesné informace o nich.

KAPITOLA II

Systém kontrol a správní sankce ve vztahu k podmíněnosti

Článek 96

Kontroly podmíněnosti

1.   Členské státy v případě potřeby využijí integrovaného systému stanoveného v hlavě V kapitole II, a zejména čl. 68 odst. 1 písm. a), b), d), e) a f).

Členské státy mohou využít svých stávajících administrativních a kontrolních systémů, aby zajistily dodržování pravidel podmíněnosti.

Tyto systémy, a zejména systém identifikace a evidence zvířat zavedený v souladu se směrnicí Rady 2008/71/ES (40) a nařízeními (ES) č. 1760/2000 a (ES) č. 21/2004, musejí být slučitelné s integrovaným systémem uvedeným v hlavě V kapitole II tohoto nařízení.

2.   V závislosti na daných požadavcích, standardech, aktech nebo oblastech podmíněnosti mohou členské státy rozhodnout o provádění správních kontrol, zejména těch, které jsou již stanoveny v rámci kontrolních režimů použitelných na příslušný požadavek, standard, akt nebo oblast podmíněnosti.

3.   Členské státy provádějí kontroly na místě, aby ověřily, zda příjemce dodržuje povinnosti stanovené v této hlavě.

4.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla pro provádění kontrol za účelem ověření dodržování povinností uvedených v rámci této hlavy, včetně pravidel umožňujících, aby analýza rizik zohlednila tyto skutečnosti:

a)

zapojení zemědělce do zemědělského poradenského systému stanoveného v hlavě III tohoto nařízení;

b)

zapojení zemědělce do certifikačního systému, pokud tento systém pokrývá dotčené požadavky a standardy.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

Článek 97

Uplatnění správní sankce

1.   Správní sankce stanovená v článku 91 je uložena, pokud kdykoli v daném kalendářním roce nejsou dodržována pravidla podmíněnosti a pokud dané nedodržení pravidel lze přímo přičíst příjemci, který v daném kalendářním roce podal žádost o podporu nebo žádost o platbu.

První pododstavec se použije obdobně na příjemce, u kterých se zjistí, že nedodrželi pravidla podmíněnosti kdykoli během tří let od 1. ledna roku následujícího po kalendářním roce, v němž byla poskytnuta první platba v rámci programů na podporu restrukturalizace a přeměny, nebo kdykoli během jednoho roku od 1. ledna roku následujícího po kalendářním roce, v němž byla poskytnuta platba v rámci programů na podporu zelené sklizně podle nařízení (EU) č. 1308/2013 („dané roky / daná léta“).

2.   V případech, kdy je půda během daného kalendářního roku nebo daných let převedena, se odstavec 1 použije také tehdy, kdy je dotyčné nedodržení pravidel důsledkem jednání nebo opomenutí, jež lze přímo přičíst osobě, na kterou byla zemědělská půda převedena nebo která zemědělskou půdu převedla. Odchylně se v případě, že osoba, které lze toto jednání nebo opomenutí přímo přičíst, podala žádost o podporu nebo žádost o platbu v daném kalendářním roce nebo v daných letech, správní sankce se uloží na základě celkových částek plateb uvedených v článku 92, jež byly nebo mají být této osobě poskytnuty.

Pro účely tohoto odstavce se „převodem“ rozumí jakýkoli druh transakce, při níž převodce přestává disponovat zemědělskou půdou.

3.   Bez ohledu na odstavec 1 a podle pravidel přijímaných podle článku 101 se mohou členské státy rozhodnout neuplatnit správní sankci na příjemce a kalendářní rok, pokud je sankce ve výši 100 EUR nebo méně.

Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti podle prvního pododstavce, příslušný orgán v následujícím roce přijme u vzorku příjemců opatření nezbytná pro ověření, že příjemce zjištěné nedostatky v dodržování pravidel odstranil. Zjištěné nedostatky a povinnost přijmout nápravná opatření se oznámí příjemci.

4.   Uložením správní sankce není dotčena legalita a správnost plateb, na něž se vztahuje snížení nebo vyloučení.

Článek 98

Uplatnění správní sankce v Bulharsku, Chorvatsku a Rumunsku

Pokud jde o povinné požadavky na hospodaření v oblasti dobrých životních podmínek zvířat uvedené v příloze II, uplatní se správní sankce uvedené v článku 91 v případě Bulharska a Rumunska nejpozději od 1. ledna 2016.

Pokud jde o povinné požadavky na hospodaření (PPH) uvedené v příloze II, uplatní se sankce uvedené v článku 91 v případě Chorvatska podle tohoto časového harmonogramu:

a)

od 1. ledna 2014 u PPH 1 až PPH 3 a u PPH 6 až PPH 8;

b)

od 1. ledna 2016 u PPH 4, PPH 5, PPH 9 a PPH 10;

c)

od 1. ledna 2018 u PPH 11 až PPH 13.

Článek 99

Výpočet správní sankce

1.   Správní sankce stanovená v článku 91 se uplatní snížením nebo vyloučením celkové částky plateb uvedených v článku 92, které byly nebo mají být poskytnuty dotčenému příjemci v souvislosti se žádostmi o podporu, které příjemce podal nebo podá během kalendářního roku, kdy došlo ke zjištění.

Při výpočtu těchto snížení a vyloučení je třeba vzít v úvahu závažnost, rozsah, trvání a opakování zjištěného nedodržení požadavků, jakož i kritéria stanovená v odstavcích 2, 3 a 4.

2.   V případě nedodržení požadavků z důvodu nedbalosti nepřesáhne procento snížení 5 % a v případě opakovaného nedodržení požadavků 15 %.

Členské státy mohou zavést systém včasného varování, který se vztahuje na případy nedodržení požadavků, jež vzhledem ke své malé závažnosti, rozsahu a trvání nepovedou v řádně odůvodněných případech ke snížení nebo vyloučení. Pokud se členský stát rozhodne této možnosti využít, příslušný orgán příjemci zašle včas dopis s upozorněním, který jej informuje o zjištěných nedostatcích a o povinnosti přijmout nápravná opatření. Zjistí-li se při následné kontrole, že k napravení nedošlo, uplatní se snížení podle prvního odstavce zpětně.

V případě nedodržení požadavků, jež představuje přímé nebezpečí pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat, se však snížení nebo vyloučení uplatní vždy.

Členské státy mohou přednostně zpřístupnit zemědělský poradenský systém příjemcům, kterým se včasného varování dostalo poprvé.

3.   V případě úmyslného nedodržení požadavků nesmí být míra snížení v zásadě nižší než 20 % a může vést až k úplnému vyloučení z jednoho či více režimů podpory; lze ji uplatnit na jeden kalendářní rok či na více kalendářních let.

4.   V každém případě nesmí být celková výše snížení a vyloučení za jeden kalendářní rok vyšší než celková částka podle odst. 1 prvního pododstavce.

Článek 100

Částky vyplývající z podmíněnosti

Členské státy si mohou ponechat 25 % částek vyplývajících z uplatnění snížení a vyloučení podle článku 99.

Článek 101

Pravomoci Komise v souvislosti s uplatňováním a výpočtem správních sankcí

1.   S cílem zajistit správné rozdělení finančních prostředků oprávněným příjemcům a provádění podmíněnosti účinným, soudržným a nediskriminačním způsobem je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115, kterými:

a)

stanoví harmonizovaný základ pro výpočet správních sankcí v důsledku podmíněnosti podle článku 99 s ohledem na snížení z důvodu finanční kázně;

b)

stanoví podmínky pro uplatnění a výpočet správních sankcí v důsledku podmíněnosti, a to i v případě nesouladu, který lze přímo přičíst danému příjemci.

2.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví procedurální a technická pravidla týkající se výpočtu a uplatňování správních sankcí podle článků 97 až 99, a to i pokud jde o příjemce sestávající se ze skupin osob podle článků 28 a 29 nařízení (EU) č. 1305/2013.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

HLAVA VII

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA I

Komunikace

Článek 102

Sdělování informací

1.   Nad rámec ustanovení v odvětvových nařízeních předávají členské státy Komisi tyto informace, výkazy a doklady:

a)

u akreditovaných platebních agentur a akreditovaných koordinačních subjektů:

i)

jejich akreditační listinu,

ii)

jejich funkci (akreditovaná platební agentura nebo akreditovaný koordinační subjekt),

iii)

případně odnětí jejich akreditace;

b)

u certifikačních subjektů:

i)

jejich název,

ii)

jejich adresu;

c)

u opatření souvisejících s operacemi financovanými z fondů:

i)

výkazy výdajů, které slouží zároveň jako žádost o platby, podepsané akreditovanou platební agenturou nebo akreditovaným koordinačním subjektem, k nimž jsou přiloženy požadované informace,

ii)

pokud jde o EZZF, odhad jejich finančních potřeb, a pokud jde o EZFRV, aktualizovaný odhad výkazů výdajů, které budou předloženy v průběhu roku, a odhad výkazů výdajů na příští rozpočtový rok,

iii)

prohlášení řídícího subjektu a roční účetní závěrky akreditovaných platebních agentur,

iv)

každoroční souhrn výsledků všech dostupných auditů a kontrol prováděných v souladu s harmonogramem a prováděcími ustanoveními uvedenými ve zvláštních odvětvových pravidlech.

Roční účetní závěrka akreditovaných platebních agentur týkající se výdajů EZFRV se předkládá za každý jednotlivý program.

2.   Členské státy podrobně informují Komisi o opatřeních přijatých k provádění dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle článku 94 a o prvcích zemědělského poradenského systému podle hlavy III.

3.   Členské státy pravidelně informují Komisi o uplatňování integrovaného systému podle hlavy V kapitoly II. Komise k této otázce organizuje výměny názorů s členskými státy.

Článek 103

Zachování důvěrnosti

1.   Členské státy a Komise přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily důvěrnost informací sdělených nebo získaných v rámci kontrol a schvalování účetní závěrky prováděných podle tohoto nařízení.

Na tyto informace se vztahují pravidla stanovená v článku 8 nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96.

2.   Aniž jsou dotčena vnitrostátní ustanovení o soudním řízení, vztahuje se na informace získané v průběhu kontrol podle hlavy V kapitoly III služební tajemství. Nesmějí být sděleny jiným osobám kromě těch, které je musejí znát pro výkon povinností vyplývajících z jejich postavení v členských státech anebo v orgánech Unie.

Článek 104

Pravomoci Komise

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se:

a)

formy, obsahu, intervalů, lhůt a postupů, jak jsou Komisi předávány nebo poskytovány:

i)

výkazy výdajů a odhady výdajů, jakož i jejich aktualizace, včetně účelově vázaných příjmů,

ii)

prohlášení řídícího subjektu a roční účetní závěrky platebních agentur, jakož i výsledky všech dostupných provedených auditů a kontrol,

iii)

zprávy o potvrzení účetní závěrky,

iv)

název a další identifikační údaje akreditovaných platebních agentur, akreditovaných koordinačních subjektů a certifikačních subjektů,

v)

pravidla zaúčtování a plateb výdajů financovaných z fondů,

vi)

oznámení o finančních úpravách provedených členskými státy v souvislosti s operacemi nebo programy rozvoje venkova a souhrnné zprávy o postupech vymáhání částek zahájených členskými státy v důsledku nesrovnalostí,

vii)

informace o opatřeních přijatých podle článku 58;

b)

postupů pro výměnu informací a dokumentů mezi Komisí a členskými státy a zavedení informačních systémů, včetně typu, formy a obsahu údajů zpracovávaných těmito systémy a pravidel jejich uchovávání;

c)

oznamování informací, dokumentů, statistik a zpráv členských států Komisi, jakož i lhůty a způsoby jejich oznamování.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

KAPITOLA II

Použití eura

Článek 105

Obecné zásady

1.   Částky uváděné v rozhodnutích Komise, jimiž se přijímají programy rozvoje venkova, částky závazků a plateb Komise, ověřené nebo potvrzené částky výdajů a částky výkazů výdajů členských států se vyjadřují a vyplácejí v eurech.

2.   Ceny a částky stanovené v právních předpisech v oblasti zemědělství se vyjadřují v eurech.

V členských státech, které přijaly euro, se tyto ceny a částky poskytují nebo vybírají v eurech, a v členských státech, které euro nepřijaly, v jejich národní měně.

Článek 106

Směnný kurz a rozhodná skutečnost

1.   Ceny a částky podle čl. 105 odst. 2 se v členských státech, které nepřijaly euro, přepočtou na národní měnu za použití směnného kurzu.

2.   Rozhodnou skutečností pro směnný kurz je:

a)

splnění celních formalit při dovozu nebo vývozu v případě částek vybraných nebo poskytnutých v rámci obchodu s třetími zeměmi;

b)

skutečnost, jejímž prostřednictvím je dosaženo hospodářského účelu operace ve všech ostatních případech.

3.   Je-li přímá platba stanovená nařízením (EU) č. 1307/2013 provedena příjemci v jiné měně než v euru, pak částku podpory vyjádřenou v eurech přepočtou členské státy na národní měnu na základě posledního směnného kursu stanoveného Evropskou centrální bankou před 1. říjnem roku, pro který je podpora udělena.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy v řádně odůvodněných případech rozhodnout, že přepočet provedou na základě průměru směnných kurzů stanovených Evropskou centrální bankou v průběhu měsíce předcházejícího 1. říjnu roku, pro který je podpora udělena. Členské státy, které této možnosti využijí, stanoví a zveřejní tento průměrný směnný kurz před 1. prosincem daného roku.

4.   Pokud jde o EZZF, členské státy, jež nepřijaly euro, použijí při vypracovávání svých výkazů výdajů v souladu s ustanoveními této kapitoly stejný směnný kurz, který použily pro účely provedení plateb příjemcům nebo obdržení příjmů.

5.   S cílem blíže určit rozhodnou skutečnost uvedenou v odstavci 2 nebo ji stanovit ze zvláštních důvodů souvisejících s organizací trhů nebo danou částkou je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115, které stanoví pravidla pro tyto rozhodné skutečnosti a směnný kurz, který je třeba použít. Zvláštní rozhodná skutečnost se určí s ohledem na tato kritéria:

a)

skutečná a co nejrychlejší použitelnost změn směnného kurzu;

b)

podobnost rozhodných skutečností pro obdobné operace prováděné v rámci organizace trhů;

c)

souvztažnost mezi rozhodnými skutečnostmi pro různé ceny a částky, které se vztahují k organizaci trhů;

d)

použitelnost a účinnost kontrol používání vhodných směnných kurzů.

6.   S cílem zabránit tomu, aby členské státy, které nepřijaly euro, nepoužívaly jiný směnný kurz při zaúčtování zinkasovaných příjmů nebo podpor vyplacených příjemcům v jiné měně než v eurech na straně jedné a při sestavování výkazu výdajů platební agenturou na straně druhé, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115, které stanoví pravidla pro směnný kurz platný při vypracování výkazů výdajů a záznamu operací veřejného skladování v účetnictví platební agentury.

Článek 107

Ochranná opatření a odchylky

1.   Pokud by mimořádné měnové postupy související s národní měnou mohly ohrozit uplatňování práva Unie, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými stanoví ochranná opatření. Tyto prováděcí akty se mohou od stávajících pravidel odchýlit pouze na dobu nezbytně nutnou.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

Opatření podle prvního pododstavce se neprodleně sdělí Evropskému parlamentu, Radě a členským státům.

2.   V případech, kdy by mimořádné měnové postupy týkající se národní měny mohly ohrozit uplatňování práva Unie, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115, které stanoví výjimku z tohoto oddílu, zejména pak v těchto případech:

a)

pokud země používá abnormální kurzové techniky, například diferencované směnné kurzy, nebo dohody o směnném obchodu;

b)

pokud země má měnu, která není kotována na oficiálních devizových trzích, nebo pokud tendence takových měn hrozí vyvolat narušení obchodu.

Článek 108

Používání eura členskými státy, které nejsou členy eurozóny

1.   Rozhodne-li se členský stát, který nepřijal euro, vyplácet výdaje vyplývající z právních předpisů v oblasti zemědělství v eurech namísto své národní měny, přijme opatření, která zajistí, že používání eura neposkytne žádnou soustavnou výhodu oproti použití národní měny.

2.   Členský stát oznámí Komisi zamýšlená opatření dříve, než nabydou účinku. Opatření nesmějí nabýt účinku dříve, než s nimi Komise vyjádří souhlas.

KAPITOLA III

Zpráva a hodnocení

Článek 109

Výroční finanční zpráva

Do konce září každého roku následujícího po rozpočtovém roce vypracuje Komise finanční zprávu o řízení fondů za předchozí rozpočtový rok a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 110

Sledování a hodnocení SZP

1.   Zřizuje se společný rámec pro sledování a hodnocení, aby bylo možné měřit úspěšnost SZP, a zejména:

a)

přímých plateb podle nařízení (EU) č. 1307/2013;

b)

tržních opatření podle nařízení (EU) č. 1308/2013;

c)

opatření pro rozvoj venkova podle nařízení (EU) č. 1305/2013, a

d)

ustanovení tohoto nařízení.

Komise sleduje tato opatření politiky na základě zpráv členských států v souladu s pravidly stanovenými v nařízeních uvedených v prvním pododstavci. Komise vypracuje víceletý plán hodnocení s pravidelným hodnocením konkrétních nástrojů, který také následně provede.

S cílem zajistit účinné měření úspěšnosti je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115, pokud jde o obsah a tvorbu uvedeného rámce.

2.   Úspěšnost opatření SZP podle odstavce 1 se měří ve vztahu k těmto cílům:

a)

životaschopná produkce potravin se zaměřením na příjmy v zemědělství, zemědělskou produktivitu a cenovou stabilitu;

b)

udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu se zaměřením na emise skleníkových plynů, biologickou rozmanitost, půdu a vodu;

c)

vyvážený územní rozvoj se zaměřením na zaměstnanost, růst a chudobu ve venkovských oblastech.

Komise přijme prováděcí akty, kterými vymezí soubor zvláštních ukazatelů pro cíle uvedené v prvním pododstavci. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

Ukazatele souvisejí se strukturou a cíli dané politiky a umožňují hodnocení pokroku, účinnosti a účelnosti politiky s ohledem na tyto cíle.

3.   Rámec pro sledování a hodnocení odráží strukturu SZP takto:

a)

v případě přímých plateb podle nařízení (EU) č. 1307/2013, tržních opatření podle nařízení (EU) č. 1308/2013 a ustanovení tohoto nařízení sleduje Komise tyto nástroje na základě zpráv členských států v souladu s pravidly stanovenými v těchto nařízeních. Komise vypracuje víceletý plán hodnocení s pravidelným hodnocením konkrétních nástrojů, které se provádí z pověření Komise; hodnocení je prováděno včas a nezávislými hodnotiteli;

b)

sledování a hodnocení intervenčních opatření v rámci politiky rozvoje venkova se provádí podle článků 67 až 79 nařízení (EU) č. 1305/2013.

Komise zajistí, aby kombinovaný dopad všech nástrojů SZP podle odstavce 1 byl měřen a hodnocen na základě společných cílů uvedených v odstavci 2. Úspěšnost SZP při dosahování společných cílů se měří a hodnotí na základě společných ukazatelů dopadu a souvisejících zvláštních cílů na základě ukazatelů výsledků. Zprávy o měření a hodnocení celkové úspěšnosti všech nástrojů SZP vypracovává Komise na základě údajů uvedených v hodnoceních SZP, včetně hodnocení programů rozvoje venkova, jakož i dalších příslušných zdrojů informací.

4.   Členské státy poskytnou Komisi veškeré nezbytné informace, které umožní sledování a hodnocení dotyčných opatření. Tyto informace by pokud možno měly pocházet ze zavedených zdrojů údajů, jakými jsou například zemědělská účetní datová síť a Eurostat.

Komise zohlední potřeby týkající se údajů a synergie mezi možnými zdroji údajů, a zejména jejich případné použití pro statistické účely.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se informací, které mají poskytovat členské státy, přičemž zohlední potřebu zamezit jakékoli zbytečné administrativní zátěži, jakož i pravidla týkající se potřeby údajů a synergie mezi možnými zdroji údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

5.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě první zprávu o provádění tohoto článku, včetně prvních výsledků týkajících se výkonnosti SZP, do 31. prosince 2018. Druhou zprávu, včetně hodnocení úspěšnosti SZP, předloží nejpozději do 31. prosince 2021.

KAPITOLA IV

Transparentnost

Článek 111

Zveřejňování údajů o příjemcích

1.   Členské státy zajistí každoroční následné zveřejnění údajů o příjemcích finančních prostředků z fondů. Toto zveřejnění obsahuje:

a)

aniž je dotčen čl. 112 první pododstavec tohoto nařízení, tyto údaje o příjemci

i)

jméno a příjmení, pokud je příjemcem fyzická osoba,

ii)

plný evidovaný oficiální název, pokud jsou příjemcem právnická osoba s vlastní právní subjektivitou podle právních předpisů daného členského státu;

iii)

plný název sdružení, tak jak je evidováno nebo jinak úředně uznáno, pokud je příjemcem sdružení právnických osob bez vlastní právní subjektivity;

b)

název obce, kde příjemce sídlí nebo je registrován, a případně poštovní směrovací číslo nebo jeho část identifikující danou obec;

c)

výši vyplacených částek odpovídajících každému opatření financovanému z fondů, které každý příjemce obdržel v daném finančním roce;

d)

povahu a popis opatření financovaných z jednoho z fondů a v jejichž rámci se platba uvedená v písmenu c) uděluje.

Údaje uvedené v prvním pododstavci se zveřejňují na zvláštních internetových stránkách pro každý členský stát. Musejí být dostupné po dva roky od data, kdy byly poprvé zveřejněny.

2.   Pokud jde o platby odpovídající opatřením financovaným z EZFRV uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. c), odpovídají částky, které mají být zveřejněny, celkovému veřejnému financování, které zahrnuje jak prostředky Unie, tak i vnitrostátní příspěvek.

Článek 112

Prahová hodnota

Členské státy nesmějí zveřejnit jméno příjemce, jak je stanoveno v čl. 111 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) tohoto nařízení, za těchto okolností:

a)

pokud je v případě členských států, které zavádějí režim pro malé zemědělce podle hlavy V nařízení (EU) č. 1307/2013, částka podpory obdržené příjemcem v jednom roce stejná jako částka stanovená členským státem podle čl. 63 odst. 1 druhého pododstavce nebo čl. 63 odst. 2 druhého pododstavce daného nařízení, nebo je nižší;

b)

pokud je v případě členských států, které nezavádějí režim pro malé zemědělce podle hlavy V nařízení (EU) č. 1307/2013, částka podpory obdržené příjemcem v jednom roce rovna částce 1 250 EUR, nebo je nižší.

Pokud se použije písm. a) první pododstavec, zveřejní Komise v souladu s pravidly přijatými podle článku 114 částky stanovené členským státem podle článku 63 nařízení (EU) č. 1307/2013 a oznámené Komisi podle uvedeného nařízení.

V případě, kdy se použije první pododstavec tohoto článku, zveřejní členské státy informace uvedené v čl. 111 odst. 1 prvním pododstavci písm. b), c) a d) a příjemce je identifikován pomocí kódu. O formě tohoto kódu rozhodnou členské státy.

Článek 113

Informování příjemců

Členské státy informují příjemce, že jejich údaje budou zveřejněny v souladu s článkem 111 a že tyto údaje mohou být zpracovávány subjekty Unie a členských států příslušnými v oblasti auditu a kontroly za účelem ochrany finančních zájmů Unie.

V případě osobních údajů informují členské státy v souladu s požadavky směrnice 95/46/ES příjemce o jejich právech vyplývajících z pravidel pro ochranu údajů a o postupech výkonu těchto práv.

Článek 114

Pravomoci Komise

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se:

a)

formy, včetně způsobu prezentace podle opatření, a harmonogramu zveřejnění podle článků 111 a 112;

b)

jednotného uplatňování článku 113;

c)

spolupráce mezi Komisí a členskými státy.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.

HLAVA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 115

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 8, 20, 40, 46, 50, 53, 57, 62, 63, 64, 65, 66, 72, 76, 77, 79, 84, 89, 93, 101, 106, 107, 110 a 120 je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 8, 20, 40, 46, 50, 53, 57, 62, 63, 64, 65, 66, 72, 76, 77, 79, 84, 89, 93, 101, 106, 107, 110 a 120 je svěřena Komisi na dobu sedmi let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 8, 20, 40, 46, 50, 53, 57, 62, 63, 64, 65, 66, 72, 76, 77, 79, 84, 89, 93, 101, 106, 107, 110 a 120, kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 8, 20, 40, 46, 50, 53, 57, 62, 63, 64, 65, 66, 72, 76, 77, 79, 84, 89, 93, 101, 106, 107, 110 a 120 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 116

Postup projednávání ve výborech

1.   Komisi je nápomocen Výbor zemědělských fondů. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Pro účely článků 15, 58, 62, 63, 64, 65, 66, 75, 77, 78, 89, 90, 96, 101 a 104, pokud jde o záležitosti týkající se přímých plateb, rozvoje venkova a/nebo společné organizace trhů, je Komisi nápomocen Výbor zemědělských fondů zřízený tímto nařízením, Výbor pro přímé platby zřízený nařízením (EU) č. 1307/2013, Výbor pro rozvoj venkova zřízený nařízením (EU) č. 1305/2013 nebo Výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů zřízený nařízením (EU) č. 1308/2013. Tyto výbory jsou výbory ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud v případě aktů uvedených v článku 8 výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 117

Zpracování a ochrana osobních údajů

1.   Členské státy a Komise shromažďují osobní údaje za účelem plnění svých příslušných povinností v oblasti řízení, kontroly, auditu, jakož i sledování a hodnocení, které vyplývají z tohoto nařízení, a zejména povinností stanovených v hlavě II kapitole II, v hlavě III, v hlavě IV kapitole III a IV, v hlavách V a VI a v hlavě VII kapitole III, jakož i pro statistické účely, a zpracovávají tyto údaje pouze způsobem slučitelným s těmito účely.

2.   Pokud jsou osobní údaje zpracovávány pro účely sledování a hodnocení podle hlavy VII kapitoly III, jakož i pro statistické účely, musejí být anonymizovány a zpracovány pouze v souhrnné podobě.

3.   Osobní údaje se zpracovávají v souladu s pravidly stanovenými ve směrnici 95/46/ES a v nařízení (ES) č. 45/2001. Tyto údaje se především neuchovávají ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu delší, než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány, se zohledněním minimální doby pro uchovávání údajů stanovené v příslušných právních předpisech členských států a Unie.

4.   Členské státy informují subjekty údajů o tom, že jejich osobní údaje mohou být v souladu s odstavcem 1 zpracovány vnitrostátními orgány a orgány Unie a že v tomto ohledu požívají práv, která jsou stanovena v příslušných pravidlech na ochranu údajů obsažených ve směrnici 95/46/ES a nařízení (ES) č. 45/2001.

5.   Na tento článek se vztahují články 111 až 114.

Článek 118

Úroveň provádění

Členské státy odpovídají za provádění programů a plnění svých úkolů podle tohoto nařízení na úrovni, kterou považují za vhodnou v souladu se svým institucionálním, právním a finančním rámcem a v souladu s tímto nařízením a dalšími příslušnými pravidly Unie.

Článek 119

Zrušení

1.   Nařízení (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 se zrušují.

Článek 31 nařízení (ES) č. 1290/2005 a příslušná prováděcí pravidla však zůstávají v platnosti do 31. prosince 2014.

2.   Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.

Článek 120

Přechodná ustanovení

Pro zajištění hladkého přechodu od ustanovení zrušených nařízení uvedených v článku 118 k ustanovením tohoto nařízení je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 115, pokud jde o případy, kdy lze uplatnit odchylky od pravidel stanovených v tomto nařízení, jakož i jejich doplnění.

Článek 121

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

2.   Následující ustanovení se však použijí:

a)

články 7, 8, 16, 25, 26 a 43 ode dne 16. října 2013;

b)

články 18 a 40, pokud jde o výdaje uskutečněné ode dne 16. října 2013;

c)

článek 52 ode dne 1. ledna 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. prosince 2013

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

V. JUKNA


(1)  Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 116.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17 prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Viz strana 608 v tomto čísle Úředního věstníku).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).

(8)  Nařízení Rady (ES) č. 165/94 ze dne 24. ledna 1994 o spolufinancování teledetekčních kontrol Společenstvím (Úř. věst. L 24, 29.1.1994, s. 6).

(9)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013ze dne 2 prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Viz strana 884 v tomto čísle Úředního věstníku).

(10)  Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17 prosince 2013 o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006 (Viz strana 320 v tomto čísle Úředního věstníku).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (EZFRV) (Viz strana 487 v tomto čísle Úředního věstníku).

(13)  Nařízení Rady (EHS) č. 352/78 ze dne 20. února 1978 o připisování jistot, kaucí nebo záruk, které byly poskytnuty v rámci společné zemědělské politiky a následně propadly (Úř. věst. L 50, 22.2.1978, s. 1).

(14)  Nařízení Rady (ES) č. 814/2000 ze dne 17. dubna 2000 o informačních opatřeních v oblasti společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 100, 20.4.2000, s. 7).

(15)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(16)  Nařízení Rady (ES) č. 485/2008 ze dne 26. května 2008 o kontrole opatření tvořících součást systému financování Evropského zemědělského záručního fondu, prováděné členskými státy (Úř. věst. L 143, 3.6.2008, s. 1).

(17)  Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1).

(18)  Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1).

(19)  Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (nařízení o jednotné společné organizaci trhů) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

(20)  Směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně vod před znečišťováním některými nebezpečnými látkami (Úř. věst. L 20, 26.1.1980, s. 43)

(21)  Nařízení Rady (ES) č. 2799/98 ze dne 15. prosince 1998 o agromonetární úpravě pro euro (Úř. věst. L 349, 24.12.1998, s. 1).

(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(24)  Sb. rozh. 2010, s. I-11063.

(25)  Nařízení Komise (ES) č. 259/2008 ze dne 18. března 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 76, 19.3.2008, s. 28).

(26)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 410/2011 ze dne 27. dubna 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 259/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 108, 28.4.2011, s. 24).

(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(28)  Úř. věst. C 35, 9.2.2012, s. 1.

(29)  Nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1).

(30)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. prosince 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(31)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(32)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(33)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 247/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 23).

(34)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 41).

(35)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1).

(36)  Nařízení Rady (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o změně nařízení (ES) č. 1782/2003 a směrnic 92/102/EHS a 64/432/EHS (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8).

(37)  Nařízení Komise (ES) č. 1120/2009 ze dne 29. října 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle hlavy III nařízení Rady (ES) č. 73/2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (Úř. věst. L 316, 2.12.2009, s. 1).

(38)  Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1).

(39)  Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.).

(40)  Směrnice Rady 2008/71/ES ze dne 15. července 2008 o identifikaci a evidování prasat (Úř. věst. L 213, 8.8.2008, s. 31).


PŘÍLOHA I

INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE ZMÍRŇOVÁNÍ ZMĚNY KLIMATU A PŘIZPŮSOBOVÁNÍ SE TÉTO ZMĚNĚ, BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI A OCHRANY VOD, JAK JE STANOVENO V ČL. 12 ODST. 3 PÍSM. D)

Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně:

informace o možném dopadu změny klimatu v příslušných regionech, emisí skleníkových plynů způsobených určitými zemědělskými postupy a o příspěvku odvětví zemědělství ke zmírňování změny klimatu prostřednictvím zdokonalených zemědělských a zemědělsko-lesnických postupů a rozvojem projektů zaměřených na obnovitelné zdroje energie v zemědělských podnicích a snížení energetické náročnosti zemědělských podniků;

informace napomáhající zemědělcům naplánovat, jak nejlépe investovat do přizpůsobování svých zemědělských systémů klimatu a určit, které fondy Unie k tomu mohou využít; zejména informace o přizpůsobování zemědělské půdy klimatickým výkyvům a dlouhodobějším změnám a informace o tom, jak přizpůsobit praktická agronomická opatření s cílem zvýšit odolnost zemědělských systémů vůči záplavám a suchu, jakož i informace o tom, jak zlepšit a optimalizovat obsah uhlíku v půdě.

Biologická rozmanitost:

informace o kladné vzájemné souvislosti mezi biologickou rozmanitostí, odolností agroekosystémů a šířením rizika a rovněž spojení mezi monokulturami a náchylností k neúrodě či poškození úrody působením škůdců a extrémních klimatických jevů;

informace o tom, jak nejlépe předcházet šíření invazních nepůvodních druhů a proč je to důležité pro efektivní fungování ekosystému a jeho odolnost vůči změně klimatu, včetně informací o přístupu k financování eradikačních programů v případech, kdy vznikají dodatečné náklady.

Ochrana vod:

informace o udržitelných, nízkoobjemových systémech zavlažování a o tom, jak optimalizovat systémy využívající dešťovou vodu s cílem podporovat účinné využívání vody;

informace o snižování využívání vody v zemědělství, včetně informací o volbě plodin, zlepšení obsahu humusu v půdě pro zvýšení její schopnosti zadržovat vodu a o snížení potřeby zavlažovat.

Obecně

Výměna osvědčených postupů, odborná příprava a budování kapacit (použitelné na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a biodiverzitu a ochranu vody, jak jsou uvedeny v této příloze).


PŘÍLOHA II

PRAVIDLA PODMÍNĚNOSTI PODLE ČLÁNKU 93

PPH

:

povinné požadavky na hospodaření

DZES

:

standardy pro dobrý zemědělský a environmentální stav půdy


Oblast

Hlavní téma

Požadavky a standardy

Životní prostředí, změna klimatu, dobrý zemědělský a environmentální stav půdy

Voda

PPH 1

Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1)

Články 4 a 5

DZES 1

Zřízení ochranných pásů podél vodních toků (1)

 

DZES 2

V případech, kdy využití vody k zavlažování podléhá schválení, dodržování schvalovacích postupů

 

DZES 3

Ochrana podzemních vod proti znečištění: zákaz přímého vypouštění do podzemních vod a opatření k předcházení nepřímému znečištění podzemních vod vypouštěním nebezpečných látek uvedených v příloze směrnice 80/68/EHS, ve znění platném poslední den její platnosti, pokud se to týká zemědělské činnosti

 

Půda a zásoby uhlíku

DZES 4

Minimální pokryv půdy

 

DZES 5

Minimální úroveň obhospodařování půdy odrážející specifické místní podmínky k omezování eroze

 

DZES 6

Zachování úrovně organických složek půdy vhodnými postupy, včetně zákazu vypalování strnišť na orné půdě vyjma z důvodu ochrany zdraví rostlin (2).

 

Biologická rozmanitost

PPH 2

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7):

Čl. 3 odst. 1 a odst. 2 písm. b), čl. 4 odst. 1, 2 a 4

PPH 3

Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7)

Čl. 6 odst. 1 a 2

Krajina, minimální úroveň péče

DZES 7

Zachování krajinných prvků, včetně případných živých plotů, rybníků, příkopů, stromořadí, skupin stromů nebo solitérů, mezí a teras a včetně zákazu ořezu živých plotů a stromů v období hnízdění a odchovu mláďat, a jako možnost opatření proti invazním druhům rostlin.

 

Veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin

Bezpečnost potravin

PPH 4

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1)

Články 14 a 15, čl. 17 odst. 1 (3) a články 18, 19 a 20

PPH 5

Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3)

Čl. 3 písm. a), b), d) a e) a články 4, 5 a 7

Identifikace a evidence zvířat

PPH 6

Směrnice Rady 2008/71/ES ze dne 15. července 2008 o identifikaci a evidování prasat (Úř. věst. L 213, 8.8.2008, s. 31)

Články 3, 4 a 5

PPH 7

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1)

Články 4 a 7

PPH 8

Nařízení Rady (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o změně nařízení (ES) č. 1782/2003 a směrnic 92/102/EHS a 64/432/EHS (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8)

Články 3, 4 a 5

Nákazy zvířat

PPH 9

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1)

Články 7, 11, 12, 13 a 15

Přípravky na ochranu rostlin

PPH 10

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1)

Čl. 55 první a druhá věta

Dobré životní podmínky zvířat

Dobré životní podmínky zvířat

PPH 11

Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat (Úř. věst. L 10, 15.1.2009, s. 7)

Články 3 a 4

PPH 12

Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (Úř. věst. L 47, 18.2.2009, s. 5)

Články 3 a 4

PPH 13

Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23)

Článek 4


(1)  Ochranná pásma dobrého zemědělského a environmentálního stavu musejí jak uvnitř, tak vně ohrožených oblastí vymezených v souladu s čl. 3 odst. 2 směrnice 91/676/EHS splňovat alespoň požadavky týkající se podmínek pro používání hnojiv v blízkosti vodních toků podle bodu A 4 přílohy II směrnice 91/676/EHS, které se použijí v souladu s akčními programy členských států stanovenými podle čl. 5 odst. 4 směrnice 91/676/EHS.

(2)  Tento požadavek lze omezit na obecný zákaz vypalování strnišť na orné půdě, jednotlivé členské státy však mohou rozhodnout o stanovení dalších požadavků.

(3)  Provedené zejména prostřednictvím:

článku 14 nařízení (ES) č. 470/2009 a přílohy nařízení (ES) č. 37/2010,

nařízení (ES) č. 852/2004: čl. 4 odst. 1 a příloha I část A oddíl II bod 4 písm. g), h), j), bod 5 písm. f), h), bod 6; oddíl III bod 8 písm. a), b), d), e), bod 9 písm. a), c);

nařízení (ES) č. 853/2004: čl. 3 odst. 1 a příloha III oddíl IX kapitola I (část I bod 1 písm. b), c), d), e); část I bod 2 písm. a) odrážka i), ii), iii), písm. b) odrážka i), ii), písm. c); I-3; I-4; I-5;část II A body 1, 2, 3, 4;část II B bod 1 písm. a), d), bod 2, bod 4 písm. a), b), příloha III oddíl X kapitola I bod 1;

nařízení (ES) č. 183/2005: čl. 5 odst. 1 a příloha I, část A I bod 4 písm. e), g); část A II bod 2 písm. a), b), e), čl. 5 odst. 5 a příloha III body 1, 2, čl. 5 odst. 6; a

nařízení (ES) č. 396/2005: článek 18.


PŘÍLOHA III

SROVNÁVACÍ TABULKA

1.   Nařízení (EHS) č. 352/78

Nařízení (EHS) č. 352/78

Toto nařízení

Článek 1

Čl. 43 odst. 1 písm. e)

Článek 2

Čl. 43 odst. 2

Článek 3

Čl. 46 odst. 1

Článek 4

Článek 5

Článek 6


2.   Nařízení (ES) č. 2799/98

Nařízení (ES) č. 2799/98

Toto nařízení

Článek 1

Článek 2

Čl. 105 odst. 2 a čl. 106

Článek 3

Článek 106

Článek 4

Článek 5

Článek 6

Článek 7

Článek 107

Článek 8

Článek 108

Článek 9

Článek 10

Článek 11


3.   Nařízení (EC) č. 814/2000

Nařízení (EC) č. 814/2000

Toto nařízení

Článek 1

Čl. 45 odst. 1

Článek 2

Čl. 45 odst. 2

Článek 3

Článek 4

Článek 5

Článek 6

Článek 7

Článek 8

Čl. 45 odst. 5

Článek 9

Článek 10

Čl. 45 odst. 4 a čl. 116

Článek 11


4.   Nařízení (EC) č. 1290/2005

Nařízení (EC) č. 1290/2005

Toto nařízení

Článek 1

Článek 1

Článek 2

Článek 3

Článek 3

Článek 4

Článek 4

Článek 5

Článek 5

Článek 6

Článek 6

Článek 7

Článek 7

Článek 9

Článek 8

Článek 102

Článek 9

Článek 58

Článek 10

Článek 10

Článek 11

Článek 11

Článek 12

Článek 16

Článek 13

Článek 19

Článek 14

Článek 17

Článek 15

Článek 18

Článek 16

Článek 40

Článek 17

Čl. 41 odst. 1

Článek 17a

Čl. 41 odst. 2

Článek 18

Článek 24

Článek 19

Článek 27

Článek 20

Článek 28

Článek 21

Článek 29

Článek 22

Článek 32

Článek 23

Článek 33

Článek 24

Článek 34

Článek 25

Článek 35

Článek 26

Článek 36

Článek 27

Čl. 41 odst. 1

Článek 27a

Čl. 41 odst. 2

Článek 28

Článek 37

Článek 29

Článek 38

Článek 30

Článek 51

Článek 31

Článek 52

Článek 32

Články 54 a 55

Článek 33

Články 54 a 56

Článek 34

Článek 43

Článek 35

Článek 36

Článek 48

Článek 37

Článek 47

Článek 38

Článek 39

Článek 40

Článek 41

Článek 116

Článek 42

Článek 43

Článek 109

Článek 44

Článek 103

Článek 44a

Čl. 113 odst. 1

Článek 45

Čl. 105 odst. 1 a 106 odst. 3 a 4

Článek 46

Článek 47

Článek 119

Článek 48

Článek 120

Článek 49

Článek 121


5.   Nařízení (ES) č. 485/2008

Nařízení (ES) č. 485/2008

Toto nařízení

Článek 1

Článek 79

Článek 2

Článek 80

Článek 3

Článek 81

Článek 4

Článek 5

Čl. 82 odst. 1, 2 a 3

Článek 6

Čl. 82 odst. 4

Článek 7

Článek 83

Článek 8

Čl. 103 odst. 2

Článek 9

Článek 86

Článek 10

Článek 84

Článek 11

Článek 85

Článek 12

Čl. 106 odst. 3

Článek 13

Článek 14

Článek 15

Článek 87

Článek 16

Článek 17


Společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady o podmíněnosti

Rada a Evropský parlament vyzývají Komisi, aby sledovala, jak členské státy provádějí a uplatňují směrnici 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, jakož i směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů, a aby poté, co budou tyto směrnice provedeny ve všech členských státech a budou stanoveny povinnosti přímo se vztahující na zemědělce, případně předložila legislativní návrh na změnu tohoto nařízení s cílem začlenit příslušné části uvedených směrnic do systému podmíněnosti.


Top