Výbor regionů

Jednací řád

OBSAH

ÚVOD

ÚVODNÍ POZNÁMKA

HLAVA I

ČLENOVÉ A ORGÁNY VÝBORU

KAPITOLA 1

ORGÁNY VÝBORU

Článek 1 – Orgány Výboru

KAPITOLA 2

ČLENOVÉ VÝBORU

Článek 2 – Postavení členů a náhradníků

Článek 3 – Funkční období

Článek 4 – Výsady a imunity

Článek 5 – Účast členů a náhradníků

Článek 6 – Delegování hlasovacího práva

Článek 7 – Národní delegace a politické skupiny

Článek 8 – Národní delegace

Článek 9 – Politické skupiny a nezařazení členové

Článek 10 – Meziregionální skupiny

HLAVA II

ORGANIZACE A ZPŮSOB PRÁCE VÝBORU

KAPITOLA 1

SVOLÁNÍ A USTAVENÍ VÝBORU

Článek 11 – Svolání první schůze

Článek 12 – Ustavení Výboru a přezkoumání mandátu

KAPITOLA 2

PLENÁRNÍ SHROMÁŽDĚNÍ

Článek 13 – Úkoly plenárního shromáždění

Článek 14 – Svolání plenárního shromáždění

Článek 15 – Program jednání plenárního zasedání

Článek 16 – Zahájení plenárního zasedání

Článek 17 – Přístup veřejnosti, hosté a hostující řečníci, čas vyhrazený aktuálním otázkám

Článek 18 – Řečnická doba

Článek 19 – Seznam řečníků

Článek 20 – Faktické poznámky

Článek 21 – Usnášeníschopnost

Článek 22 – Hlasování

Článek 23 – Předkládání pozměňovacích návrhů

Článek 24 – Projednávání pozměňovacích návrhů

Článek 25 – Neodkladná stanoviska a zprávy

Článek 26 – Zjednodušený postup

Článek 27 – Ukončení plenárního zasedání

Článek 28 – Symboly

KAPITOLA 3

PŘEDSEDNICTVO A PŘEDSEDA

Článek 29 – Složení předsednictva

Článek 30 – Zástupci členů předsednictva

Článek 31 – Volební pravidla

Článek 32 – Volba předsedy a prvního místopředsedy

Článek 33 – Volba členů předsednictva

Článek 34 – Volba zástupců

Článek 35 – Dodatečná volba na uvolněné místo v předsednictvu

Článek 36 – Úkoly předsednictva

Článek 37 – Svolání předsednictva, usnášeníschopnost a přijímání rozhodnutí

Článek 38 – Předseda

Stanoviska, zprávy a usnesení – způsob práce v předsednictvu

Článek 39 – Stanoviska – právní základy

Článek 40 – Stanoviska a zprávy – jmenování příslušné komise

Článek 41 – Jmenování hlavního zpravodaje

Článek 42 – Stanoviska a zprávy z vlastní iniciativy

Článek 43 – Předkládání usnesení

Článek 44 – Zvyšování všeobecného povědomí o stanoviscích, zprávách a usneseních

KAPITOLA 4

KOMISE

Článek 45 – Složení a pravomoci

Článek 46 – Předseda a místopředsedové

Článek 47 – Úkoly komisí

Článek 48 – Svolání komisí a programy jejich jednání

Článek 49 – Přístup veřejnosti

Článek 50 – Lhůty pro vypracování stanovisek a zpráv

Článek 51 – Obsah stanovisek a zpráv

Článek 52 – Monitorování stanoviska Výboru

Článek 53 – Žaloba pro porušení zásady subsidiarity

Článek 54 – Nedodržení povinnosti konzultovat Výbor

Článek 55 – Zpráva o dopadu stanovisek

Článek 56 – Zpravodajové

Článek 57 – Pracovní skupiny

Článek 58 – Experti

Článek 59 – Usnášeníschopnost

Článek 60 – Hlasování

Článek 61 – Pozměňovací návrhy

Článek 62 – Rozhodnutí o nevypracování stanoviska nebo zprávy

Článek 63 – Písemný postup

Článek 64 – Postoj v podobě dopisu

Článek 65 – Ustanovení pro komise

KAPITOLA 5

ADMINISTRATIVA VÝBORU

Článek 66 – Generální sekretariát

Článek 67 – Generální tajemník

Článek 68 – Obsazení funkce generálního tajemníka

Článek 69 – Služební řád úředníků a Pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství

Článek 70 – Jednání za zavřenými dveřmi

Článek 71 – Komise pro finanční a administrativní záležitosti

Článek 72 – Rozpočet

HLAVA III

DALŠÍ USTANOVENÍ

KAPITOLA 1

SPOLUPRÁCE S DALŠÍMI INSTITUCEMI

Článek 73 – Dohody o spolupráci

Článek 74 – Zasílání a zveřejňování stanovisek, zpráv a usnesení

KAPITOLA 2

VEŘEJNÁ POVAHA PRACÍ A TRANSPARENTNOST

Článek 75 – Přístup veřejnosti k dokumentům

KAPITOLA 3

POUŽÍVÁNÍ JAZYKŮ

Článek 76 – Jazykový režim tlumočení

KAPITOLA 4

USTANOVENÍ O JEDNACÍM ŘÁDU

Článek 77 – Revize Jednacího řádu

Článek 78 – Pokyny předsednictva

Článek 79 – Vstup Jednacího řádu v platnost

*

* *

ÚVOD

Výbor regionů přijal na základě čl. 306 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie tento Jednací řád dne 3. prosince 2009:

ÚVODNÍ POZNÁMKA

Funkce a úřední postavení uvedené v tomto Jednacím řádu zahrnují mužský i ženský rod.

HLAVA I

ČLENOVÉ A ORGÁNY VÝBORU

KAPITOLA 1

ORGÁNY VÝBORU

Článek 1 – Orgány Výboru

Orgány Výboru jsou plenární shromáždění, předseda, předsednictvo a komise.

KAPITOLA 2

ČLENOVÉ VÝBORU

Článek 2 – Postavení členů a náhradníků

Členové Výboru a jejich náhradníci jsou v souladu s článkem 300 Smlouvy o fungování Evropské unie zástupci regionálních a místních samospráv. Jsou buď zvolenými zástupci regionální nebo místní samosprávy, nebo jsou politicky odpovědní volenému shromáždění. Při výkonu svých povinností nesmějí být vázáni žádnými závaznými pokyny. Svoji funkci vykonávají zcela nezávisle, v obecném zájmu Unie.

Článek 3 – Funkční období

1. Funkční období člena nebo náhradníka začíná dnem, kdy nabývá účinnosti jeho jmenování Radou.

2. Funkční období člena nebo náhradníka končí odstoupením, skončením mandátu, na jehož základě byl jmenován, nebo úmrtím.

3. Odstoupení musí odstupující člen písemně oznámit předsedovi Výboru s uvedením data, ke kterému odstoupení nabývá účinnosti. Předseda o této skutečnosti informuje Radu, která potvrdí uvolnění mandátu člena Výboru a zahájí postup nahrazení.

4. Člen nebo náhradník, jehož funkční období skončilo z důvodu skončení mandátu, na základě kterého byl jmenován, o této skutečnosti neprodleně písemně informuje předsedu Výboru.

5. V případech uvedených v odstavci 2 tohoto článku jmenuje Rada nástupce pro zbývající část funkčního období.

Článek 4 – Výsady a imunity

Členové a jejich řádně pověření náhradníci požívají výsad a imunit v souladu s Protokolem o výsadách a imunitách Evropské unie.

Článek 5 – Účast členů a náhradníků

1. Každý člen, který se nemůže účastnit plenárního zasedání, se může nechat zastupovat náhradníkem ze své národní delegace, a to i v jednotlivé dny plenárního zasedání. Všichni členové či řádně pověření náhradníci se musí zapsat na prezenční listinu.

2. Každý člen, který se nemůže účastnit schůze komise nebo jakékoli jiné schůze, která byla schválena předsednictvem, se může nechat zastupovat jiným členem nebo náhradníkem ze své národní delegace, politické skupiny nebo meziregionální skupiny. Všichni členové či řádně pověření náhradníci se musí zapsat na prezenční listinu.

3. Člen či náhradník uvedený v seznamu zástupců členů pracovní skupiny zřízené na základě článků 36 nebo 57 může nahrazovat kteréhokoli člena stejné politické skupiny.

4. Náhradník nebo člen zastupující jiného člena může zastupovat pouze jednoho člena. Na příslušné schůzi má všechna práva a pravomoci jako člen. Delegování hlasovacího práva musí být oznámeno generálnímu sekretariátu za dodržení postupu požadovaného pro oznámení a musí být doručeno nejpozději den před schůzí.

5. Při každém plenárním zasedání vzniká nárok na náhrady výdajů buď pouze členovi, nebo pouze náhradníkovi. Předsednictvo upřesní tento bod ve svých pokynech pro náhrady výdajů za cestu a pobyt.

6. Náhradník, který byl jmenován zpravodajem, se může zúčastnit schůze plenárního zasedání, na jehož programu jednání je návrh stanoviska nebo zprávy, za který odpovídá, a tento návrh může předložit, i když člen, kterého zastupuje, je na této schůzi rovněž přítomen. Člen může delegovat své hlasovací právo na náhradníka na dobu projednávání tohoto návrhu stanoviska nebo zprávy. Delegování hlasovacího práva musí být před příslušným zasedáním písemně oznámeno generálnímu tajemníkovi.

7. Aniž by bylo dotčeno ustanovení čl. 23 odst. 1, jakékoli delegování ztrácí účinek ve chvíli, kdy osoba, která se nemůže schůze zúčastnit, přijde o členství ve Výboru.

Článek 6 – Delegování hlasovacího práva

S výjimkou případů uvedených v článcích 5 a 30 nesmí být hlasovací právo delegováno.

Článek 7 – Národní delegace a politické skupiny

Národní delegace a politické skupiny přispívají vyváženým způsobem k organizaci práce Výboru.

Článek 8 – Národní delegace

1. Členové a náhradníci z jednoho členského státu tvoří národní delegaci. Každá národní delegace přijímá svá vlastní vnitřní pravidla a volí předsedu, jehož jméno oficiálně oznámí předsedovi Výboru.

2. Generální tajemník přijme v rámci administrativy Výboru opatření pro zajištění pomoci národním delegacím, která rovněž umožní každému členovi získávat informace a pomoc ve svém úředním jazyce. Zajištění takové pomoci spadá do působnosti zvláštního oddělení služeb, které se skládá z úředníků a jiných zaměstnanců Výboru regionů a zajišťuje národním delegacím možnost využívat zařízení Výboru v potřebném rozsahu. Generální tajemník zajistí národním delegacím zejména odpovídající prostředky pro pořádání schůzí bezprostředně před plenárními zasedáními nebo v jejich průběhu.

3. Národním delegacím jsou též nápomocni národní koordinátoři, kteří nejsou zaměstnanci generálního sekretariátu. Přispívají k usnadnění výkonu mandátu členů Výboru.

4. Národní koordinátoři mají podporu generálního tajemníka, mohou například náležitě využívat infrastrukturu Výboru.

Článek 9 – Politické skupiny a nezařazení členové

1. Členové a náhradníci mohou vytvářet skupiny, které odrážejí jejich politickou orientaci. Kritéria členství stanoví jednací řády jednotlivých politických skupin.

2. K vytvoření politické skupiny je zapotřebí alespoň osmnácti členů či náhradníků zastupujících celkově nejméně pětinu členských států, přičemž v každém případě alespoň polovinu musí tvořit členové. Člen nebo náhradník může patřit pouze k jedné politické skupině. Politická skupina je rozpuštěna, pokud počet jejích členů nedosahuje počtu členů nezbytného pro její vytvoření.

3. Vytvoření politické skupiny, její rozpuštění nebo jakékoli jiné změny musí být oznámeny předsedovi Výboru formou prohlášení. V prohlášení o vytvoření politické skupiny musí být uveden její název, členové a předsednictvo.

4. Každá politická skupina má k dispozici sekretariát složený ze zaměstnanců generálního sekretariátu. Politické skupiny mohou orgánu oprávněnému ke jmenování předkládat návrhy na výběr, přijímání, služební postup nebo prodloužení smluv zaměstnanců těchto sekretariátů. Orgán oprávněný ke jmenování rozhoduje po konzultaci s předsedou dotyčné politické skupiny.

5. Generální tajemník poskytuje politickým skupinám a jejich orgánům náležité prostředky na jejich schůze, činnost, publikace a na práci jejich sekretariátu. Prostředky poskytnuté jednotlivým politickým skupinám musí být vykázány v rozpočtu. Politické skupiny a jejich sekretariáty mohou přiměřeným způsobem využívat zařízení Výboru.

6. Politické skupiny a jejich předsednictva se mohou scházet bezprostředně před plenárními zasedáními nebo v jejich průběhu. Dvakrát ročně mohou politické skupiny pořádat mimořádnou schůzi. Výdaje za cestu a pobyt náhradníka, který se těchto schůzí účastní, se hradí pouze v případě, že zastupuje člena stejné politické skupiny.

7. Nezařazení členové mají nárok na administrativní podporu. Způsoby jejího poskytování stanoví předsednictvo na návrh generálního tajemníka.

Článek 10 – Meziregionální skupiny

Členové a náhradníci mohou vytvářet meziregionální skupiny. Jejich vytvoření se oznamuje předsedovi Výboru. Meziregionální skupina regulérně vzniká rozhodnutím předsednictva.

*

* *

HLAVA II

ORGANIZACE A ZPŮSOB PRÁCE VÝBORU

KAPITOLA 1

SVOLÁNÍ A USTAVENÍ VÝBORU

Článek 11 – Svolání první schůze

Výbor svolává po každé pětileté obměně odstupující předseda, nebo v případě jeho nepřítomnosti odstupující první místopředseda, nebo v případě jeho nepřítomnosti nejstarší odstupující místopředseda, nebo v případě jeho nepřítomnosti nejstarší člen a schází se nejpozději do jednoho měsíce od jmenování členů Radou.

Člen, který dočasně zastává funkci předsedy na základě použití prvního pododstavce, v mezidobí zastupuje Výbor navenek a předsedá první schůzi jakožto dočasný předseda.

Spolu se čtyřmi nejmladšími přítomnými členy a generálním tajemníkem Výboru tvoří dočasné předsednictvo.

Článek 12 – Ustavení Výboru a přezkoumání mandátu

1. Na této první schůzi informuje dočasný předseda Výbor o sdělení Rady týkajícím se jmenování členů a o výkonu své funkce zástupce Výboru navenek. Na požádání může předtím, než prohlásí Výbor za ustavený pro nové funkční období, jmenování a mandát členů přezkoumat.

2. Dočasné předsednictvo zůstává ve funkci až do vyhlášení výsledku volby členů předsednictva.

KAPITOLA 2

PLENÁRNÍ SHROMÁŽDĚNÍ

Článek 13 – Úkoly plenárního shromáždění

Výbor se schází formou plenárního shromáždění. Hlavními úkoly plenárního shromáždění jsou zejména:

a) přijímání stanovisek, zpráv a usnesení;

b) přijímání předběžných návrhů příjmů a výdajů Výboru;

c) přijímání politického programu Výboru na začátku každého funkčního období;

d) volba předsedy, prvního místopředsedy a ostatních členů předsednictva;

e) vytváření komisí;

f) přijímání a revize Jednacího řádu Výboru;

g) rozhodování o podání žaloby u Soudního dvora Evropské unie, jež se přijímá po ověření usnášeníschopnosti stanovené v čl. 21 odst. 1 v první větě většinou odevzdaných hlasů na návrh předsedy Výboru nebo příslušné komise, která jedná v souladu s články 53 a 54; pokud je takové rozhodnutí přijato, předseda podá žalobu jménem Výboru.

Článek 14 – Svolání plenárního shromáždění

1. Předseda Výboru svolává plenární shromáždění nejméně jednou za tři měsíce. Harmonogram plenárních zasedání stanoví předsednictvo ve třetím čtvrtletí předcházejícího roku. Plenární zasedání může trvat jeden nebo více dní.

2. Na písemnou žádost alespoň jedné čtvrtiny členů je předseda povinen svolat mimořádné plenární zasedání, které se uskuteční nejdříve jeden týden a nejpozději jeden měsíc po datu podání žádosti. V žádosti musí být uvedena záležitost, která se má na mimořádném plenárním zasedání projednávat. Na programu jednání nesmí být žádné jiné téma.

Článek 15 – Program jednání plenárního zasedání

1. Předsednictvo připraví předběžný návrh programu jednání obsahující předběžný seznam návrhů stanovisek, zpráv nebo usnesení, které se mají projednávat na přespříštím plenárním zasedání, jakož i všech ostatních dokumentů, o kterých má být rozhodnuto (dokumenty k rozhodnutí).

2. Nejpozději dvacet pracovních dnů před zahájením plenárního zasedání zašle předseda členům a jejich náhradníkům e-mailem návrh programu jednání a dokumenty k rozhodnutí, které jsou v něm uvedeny; dokumenty ke schůzi jsou členům a náhradníkům zaslány e-mailem v jejich příslušných úředních jazycích. Dokumenty jsou zároveň zpřístupněny v elektronické podobě.

3. Návrhy stanovisek, zpráv a usnesení se zpravidla zařazují na program jednání v pořadí, v jakém byly přijaty komisemi nebo předloženy v souladu s Jednacím řádem, přičemž se přihlíží k obsahové souvislosti jednotlivých bodů programu jednání.

4. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, kdy není možné dodržet lhůtu uvedenou v odstavci 2, může o zařazení dokumentu k rozhodnutí do návrhu programu jednání rozhodnout předseda za podmínky, že členové a náhradníci obdrží dotyčný dokument ve svých příslušných úředních jazycích nejpozději jeden týden před zahájením plenárního zasedání. Na titulní straně dokumentu k rozhodnutí musí být uveden důvod pro použití tohoto postupu.

5. Písemné návrhy na změnu návrhu programu jednání musí být generálnímu tajemníkovi předány nejpozději tři pracovní dny před zahájením plenárního zasedání.

6. Na schůzi, která bezprostředně předchází plenárnímu zasedání, stanoví předsednictvo konečný návrh programu jednání. Na této schůzi může dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů zařadit na program jednání neodkladné nebo aktuální otázky, jejichž projednávání nemůže být odloženo na příští plenární zasedání.

7. Na návrh předsedy, politické skupiny či 32 členů může předsednictvo nebo plenární shromáždění rozhodnout o:

- odložení projednávání dokumentu k rozhodnutí na další zasedání

nebo

- zaslání dokumentu k rozhodnutí zpět příslušné komisi k novému projednání.

Toto ustanovení se nevztahuje na případy, kdy lhůta stanovená Radou, Komisí nebo Evropským parlamentem neumožňuje odložit přijetí dokumentu k rozhodnutí.

Dokument k rozhodnutí odložený na další zasedání plenárního shromáždění provázejí všechny související pozměňovací návrhy, které byly platně předloženy.

Pokud je dokument zaslán zpět příslušné komisi, související pozměňovací návrhy se stávají neplatnými a zpravodaj zváží, do jaké míry jejich obsah:

- vyžaduje z jeho strany předběžnou revizi textu vzhledem ke stanoveným lhůtám

a/nebo

- může vést k předložení pozměňovacích návrhů zpravodajem podle postupu stanoveného pro pozměňovací návrhy v komisi.

Dokument je zapsán na program jednání komise k rozhodnutí.

Článek 16 – Zahájení plenárního zasedání

Plenární zasedání zahajuje předseda a předkládá ke schválení konečný návrh programu jednání.

Článek 17 – Přístup veřejnosti, hosté a hostující řečníci, čas vyhrazený aktuálním otázkám

1. Zasedání plenárního shromáždění jsou veřejná, nerozhodne-li plenární shromáždění ohledně celého zasedání nebo určitého bodu programu jednání jinak.

2. Plenárních zasedání se mohou účastnit zástupci Evropského parlamentu, Rady a Komise. Mohou být vyzváni, aby vystoupili v rozpravě.

3. Z vlastního podnětu nebo na žádost předsednictva může předseda rovněž přizvat hosty, aby se zúčastnili plenárních shromáždění a aby na nich vystoupili. Po těchto vystoupeních může následovat všeobecná rozprava, na kterou se vztahují obecná ustanovení o řečnické době.

4. V souladu s čl. 15 odst. 1 a 6 může předsednictvo navrhnout plenárnímu shromáždění, aby se vedla všeobecná rozprava o aktuálních politických otázkách, které mají regionální a místní dopad ("čas vyhrazený aktuálním otázkám"). Pro tyto rozpravy se použijí obecná ustanovení o řečnické době.

Článek 18 – Řečnická doba

1. Plenární shromáždění stanoví na začátku svého zasedání na návrh předsednictva řečnickou dobu vyhrazenou pro každý bod programu jednání. Během plenárního zasedání rozhoduje o omezení délky řečnické doby předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost některého člena.

2. Na návrh předsednictva může předseda navrhnout plenárnímu shromáždění, aby byla během rozprav o všeobecných otázkách nebo specifických tématech stanovená řečnická doba rozdělena mezi politické skupiny a národní delegace.

3. Řečnická doba pro poznámky k zápisu, pro faktické poznámky a změny konečného návrhu programu jednání nebo programu jednání je obvykle omezena na jednu minutu.

4. Překročí-li řečník vymezenou řečnickou dobu, může mu předseda po upozornění odebrat slovo.

5. Člen může vznést požadavek na ukončení rozpravy, o kterém předseda nechá hlasovat.

Článek 19 – Seznam řečníků

1. Členové, kteří se přihlásí o slovo, jsou zařazeni na seznam řečníků v pořadí, v jakém své žádosti vznesli. Předseda uděluje slovo na základě tohoto seznamu. Dbá na to, aby se při vystoupeních co nejvíce střídali řečníci různých politických směrů a národních delegací.

2. Přednostně se však v případě žádosti uděluje slovo zpravodaji příslušné komise a zástupcům politických skupin a národních delegací, kteří si přejí vystoupit jménem své skupiny nebo delegace.

3. Nikdo nesmí bez souhlasu předsedy v rozpravě na totéž téma vystoupit více než dvakrát. Předsedové a zpravodajové příslušných komisí, pokud si to přejí, však mohou na vlastní žádost vystoupit po dobu, jejíž délku stanoví předseda.

Článek 20 – Faktické poznámky

1. Člen, který si přeje vznést faktickou poznámku nebo upozornit předsedu na nedodržení Jednacího řádu, musí dostat slovo. Poznámka se musí týkat bodu, který se právě projednává nebo je na programu jednání.

2. Žádosti o slovo s cílem vznést faktickou poznámku mají přednost před všemi ostatními žádostmi.

3. Předseda rozhoduje o faktických poznámkách okamžitě v souladu s ustanoveními Jednacího řádu. Své rozhodnutí oznámí bezprostředně poté, co byla faktická poznámka vznesena, a o jeho rozhodnutí se nehlasuje.

Článek 21 – Usnášeníschopnost

1. Plenární shromáždění je usnášeníschopné, je-li přítomna více než polovina jeho členů. Usnášeníschopnost se ověřuje na žádost jednoho člena a pod podmínkou, že nejméně patnáct členů hlasuje pro ověření usnášeníschopnosti. Pokud není požádáno o ověření usnášeníschopnosti, jsou platné všechny hlasy bez ohledu na počet přítomných. Před ověřením usnášeníschopnosti může předseda rozhodnout o přerušení zasedání na dobu nejvýše deseti minut. Členové, kteří o toto ověření požádali, se při sčítání hlasů považují za přítomné, i když již v sále nejsou. Je-li počet přítomných členů nižší než patnáct, může předseda prohlásit, že shromáždění není usnášeníschopné.

2. Pokud se zjistí, že shromáždění není usnášeníschopné, odkládají se všechny body programu jednání, které vyžadují hlasování, na další den zasedání, kdy o nich plenární shromáždění může právoplatně hlasovat bez ohledu na počet přítomných členů.

Článek 22 – Hlasování

1. Nestanoví-li tento Jednací řád jinak, rozhoduje plenární shromáždění většinou odevzdaných hlasů.

2. Platnými formami hlasování jsou hlasy "pro", "proti" a "zdržuji se hlasování". Při sčítání většiny jsou rozhodující pouze hlasy "pro" a "proti". V případě rovnosti hlasů se dokument nebo návrh předložený k hlasování považuje za zamítnutý.

3. Je-li výsledek sčítání hlasů sporný, může předseda nařídit nové hlasování, nebo se může hlasovat na žádost jednoho člena a pod podmínkou, že nejméně patnáct členů hlasuje pro nové hlasování.

4. Na návrh předsedy, politické skupiny či 32 členů, předložený před přijetím konečného programu jednání, může plenární shromáždění rozhodnout, že o jednom či více bodech na programu jednání se bude hlasovat jmenovitě, což bude zaznamenáno v zápisu z jednání plenárního shromáždění. Pokud plenární shromáždění nerozhodne jinak, nelze jmenovitě hlasovat o pozměňovacích návrzích.

5. Na návrh předsedy, politické skupiny nebo 32 členů může být rozhodnuto, že hlasování o rozhodnutích, která se týkají osob, proběhne tajně.

6. Předseda může kdykoli rozhodnout, že se bude hlasovat prostřednictvím elektronického hlasovacího zařízení.

Článek 23 – Předkládání pozměňovacích návrhů

1. Pouze členové a řádně pověření náhradníci mohou předkládat pozměňovací návrhy k dokumentům k rozhodnutí při dodržení požadavků na jejich předkládání, pouze k vlastní zprávě je může předkládat i nepověřený náhradník člena jmenovaný zpravodajem.

Právo předkládat pozměňovací návrhy pro plenární zasedání může uplatnit výlučně člen nebo jeho řádně pověřený náhradník. Pozměňovací návrhy platně předložené před ztrátou členství ve Výboru či zánikem funkce náhradníka nebo před delegováním či odnětím delegování zůstávají platně předloženy.

2. Aniž by byla dotčena ustanovení čl. 26 odst. 1, pozměňovací návrhy k dokumentům k rozhodnutí musí předložit politická skupina nebo nejméně šest členů či řádně pověřených náhradníků s uvedením svého jména. Národní delegace, které mají méně než šest členů, mohou předkládat pozměňovací návrhy, pokud je předloží tolik členů či řádně pověřených náhradníků, kolik členů delegace má, a pokud na nich budou uvedena jejich jména.

3. Pozměňovací návrhy musí být doručeny generálnímu tajemníkovi nejméně devět pracovních dnů před zahájením plenárního zasedání. Pozměňovací návrhy musí být zpřístupněny v elektronické podobě, jakmile jsou přeloženy, v každém případě však nejpozději čtyři pracovní dny před zahájením plenárního zasedání.

Pozměňovací návrhy jsou přednostně přeloženy a sděleny zpravodaji, aby měl možnost zaslat své vlastní pozměňovací návrhy generálnímu sekretariátu nejméně dva pracovní dny před zahájením plenárního zasedání. Zpravodajovy pozměňovací návrhy se musí explicitně vztahovat k jednomu či více pozměňovacím návrhům zmíněným v prvním odstavci. Zpravodajovy pozměňovací návrhy lze konzultovat pouze po zahájení plenárního zasedání.

V případě použití čl. 15 odst. 4 může předseda rozhodnout o zkrácení lhůty pro předložení pozměňovacích návrhů až na tři pracovní dny před zahájením plenárního zasedání. Tyto lhůty neplatí pro pozměňovací návrhy týkající se neodkladných otázek ve smyslu čl. 15 odst. 6.

4. Všechny pozměňovací návrhy se rozesílají členům před zahájením plenárního zasedání.

Článek 24 – Projednávání pozměňovacích návrhů

1. Byl-li k části dokumentu k rozhodnutí předložen jeden nebo více pozměňovacích návrhů, mohou předseda, zpravodaj nebo předkladatelé těchto pozměňovacích návrhů výjimečně navrhnout během rozpravy kompromisní pozměňovací návrhy. V rámci možností musí být znění kompromisního pozměňovacího návrhu předem písemně oznámeno předsedovi a generálnímu sekretariátu, a to dříve, než se bude dotyčné téma projednávat.

2. O pozměňovacích návrzích se hlasuje v pořadí, v jakém jsou jednotlivé odstavce řazeny v textu, a podle následujícího prioritního pořadí:

- pozměňovací návrhy zpravodaje,

- kompromisní pozměňovací návrhy, pokud proti tomu není některý z předkladatelů původních pozměňovacích návrhů,

- ostatní pozměňovací návrhy.

Zpravodajovy pozměňovací návrhy a kompromisní pozměňovací návrhy ruší okamžikem přijetí jakýkoli pozměňovací návrh, na kterém se zakládají.

Předseda může o pozměňovacích návrzích s podobných obsahem nebo cílem nechat hlasovat společně.

3. Zpravodaj může předložit seznam pozměňovacích návrhů předkládaných k návrhu stanoviska nebo zprávy, jejichž přijetí doporučuje. Je-li k dispozici doporučení zpravodaje k hlasování, může předseda o pozměňovacích návrzích uvedených v doporučení nechat hlasovat společně. Každý člen může vznést námitky proti doporučení k hlasování; v takovém případě musí uvést, o kterých pozměňovacích návrzích se má hlasovat zvlášť.

4. Pozměňovací návrhy mají přednost před dokumentem, kterého se týkají, a hlasování o nich musí proběhnout jako první.

5. Pokud jsou předloženy dva nebo více pozměňovacích návrhů, které se vzájemně vylučují a týkají se stejné části textu, má přednost pozměňovací návrh, který se nejvíce odchyluje od původního textu, a hlasování o něm proběhne jako první.

Předseda před hlasováním oznámí, zda přijetí pozměňovacího návrhu přivodí neplatnost jednoho či více pozměňovacích návrhů; buď proto, že se tyto pozměňovací návrhy vylučují, pokud se vztahují ke stejnému úseku textu, nebo proto, že jsou v rozporu. O neplatném pozměňovacím návrhu se nehlasuje, pokud však neplatnost nezpochybní jeho autoři a pokud se plenární shromáždění nerozhodne o návrhu hlasovat.

6. Konečné hlasování se týká dokumentu jako celku, ať již změněného, či nikoli. Stanovisko, které nezíská většinu odevzdaných hlasů, se zašle zpět příslušné komisi, nebo se stane bezpředmětným.

Článek 25 – Neodkladná stanoviska a zprávy

V neodkladných případech, kdy běžný postup neumožňuje dodržet lhůtu stanovenou Radou, Komisí a Evropským parlamentem a kdy příslušná komise přijala svůj návrh stanoviska nebo zprávy jednomyslně, předá předseda pro informaci tento návrh Radě, Komisi a Evropskému parlamentu. Návrh stanoviska nebo zprávy se předkládá k přijetí bez pozměňovacích návrhů na nejbližším zasedání plenárního shromáždění. Na veškerých dokumentech týkajících se tohoto textu musí být uvedeno, že se jedná o stanovisko nebo zprávu, která je předmětem zrychleného postupu.

Článek 26 – Zjednodušený postup

1. Návrhy stanovisek nebo zpráv, které příslušná komise (případně hlavní komise) přijala jednomyslně, se předkládají plenárnímu shromáždění k přijetí beze změn, pokud k nim nejméně třicet dva členů či řádně pověřených náhradníků nebo některá politická skupina nepředloží pozměňovací návrh v souladu s první větou čl. 23 odst. 3. V tom případě projedná pozměňovací návrh plenární shromáždění. Návrh stanoviska nebo zprávy na plenárním zasedání představí zpravodaj; může být předmětem rozpravy. Zasílá se členům spolu s návrhem programu jednání.

2. Pokud se příslušná komise (případně hlavní komise) domnívá, že Výbor nemá důvod vznášet k dokumentu připomínky ani předkládat pozměňovací návrhy, může navrhnout, aby proti tomuto dokumentu nebyly vznášeny žádné námitky. Návrh se předkládá plenárnímu shromáždění k přijetí bez rozpravy.

Článek 27 – Ukončení plenárního zasedání

Před ukončením plenárního zasedání oznámí předseda místo a datum konání příštího zasedání, jakož i body programu jednání, které jsou již známy.

Článek 28 – Symboly

1. Výbor regionů uznává a přijímá za své tyto symboly Evropské unie:

a) vlajku znázorňující kruh dvanácti zlatých hvězd na modrém pozadí;

b) hymnu Óda na radost z Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena;

c) motto "Jednotná v rozmanitosti".

2. Výbor regionů slaví Den Evropy 9. května.

3. Vlajka se vyvěšuje ve všech budovách Výboru regionů a u příležitosti oficiálních akcí.

4. Hymna se hraje při zahájení ustavujících zasedání na začátku funkčního období a při ostatních slavnostních zasedáních, zejména při příležitosti vítání hlav států či předsedů vlád nebo při vítání nových členů po rozšíření.

KAPITOLA 3

PŘEDSEDNICTVO A PŘEDSEDA

Článek 29 – Složení předsednictva

Předsednictvo tvoří:

a) předseda;

b) první místopředseda;

c) jeden místopředseda z každého členského státu;

d) dvacet sedm ostatních členů;

e) předsedové politických skupin.

S výjimkou funkce předsedy, prvního místopředsedy a míst předsedů politických skupin se místa v předsednictvu dělí mezi národní delegace takto:

— tři místa : Německo, Španělsko, Francie, Itálie, Polsko, Spojené království,

— dvě místa : Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Řecko, Irsko, Litva, Maďarsko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Finsko, Švédsko,

— jedno místo : Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Slovinsko.

Článek 30 – Zástupci členů předsednictva

1. Každá národní delegace jmenuje ze svého středu jednoho člena nebo jednoho náhradníka jakožto zástupce ad personam za své členy předsednictva s výjimkou předsedy a prvního místopředsedy.

2. Každá politická skupina jmenuje ze svého středu za svého předsedu jednoho člena nebo jednoho náhradníka jakožto zástupce ad personam.

3. Zástupce ad personam má právo účastnit se schůzí, vystupovat a hlasovat pouze tehdy, zastupuje-li dotyčného člena předsednictva. Delegování hlasovacího práva musí být před příslušnou schůzí písemně oznámeno generálnímu tajemníkovi.

Článek 31 – Volební pravidla

1. Plenární shromáždění volí předsednictvo na dobu dvou a půl roku.

2. Volba probíhá za předsednictví dočasného předsedy způsobem stanoveným v článcích 11 a 12. Jména kandidátů musí být písemně předložena generálnímu tajemníkovi nejpozději jednu hodinu před zahájením plenárního zasedání. Volba se může uskutečnit pouze v případě, že jsou přítomny nejméně dvě třetiny členů.

Článek 32 – Volba předsedy a prvního místopředsedy

1. Před volbou předsedy a prvního místopředsedy mohou kandidáti pronést před plenárním shromážděním krátké prohlášení. Řečnická doba je v tomto případě pro všechny stejná a její délku stanoví dočasný předseda.

2. Volba předsedy a prvního místopředsedy probíhá odděleně. Jsou zvoleni většinou odevzdaných hlasů.

3. Platnými formami hlasování jsou hlasy "pro" a "zdržuji se hlasování". Při zjišťování, zda byla dosažena většina, se přihlíží pouze k hlasům "pro".

4. Nezíská-li žádný kandidát většinu v prvním kole hlasování, koná se druhé kolo hlasování, ve kterém se považuje za zvoleného kandidát, který obdrží nejvyšší počet hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje los.

Článek 33 – Volba členů předsednictva

1. Může být sestaven společný seznam kandidátů z těch národních delegací, jež na každé místo, které jim v předsednictvu náleží, nominují pouze jednoho kandidáta. Tento seznam může být přijat v jednokolovém hlasování, získá-li většinu odevzdaných hlasů.

V případě, že společný seznam není přijat, nebo pokud počet navržených kandidátů na místa, která národní delegaci v předsednictvu náležejí, převyšuje počet volných míst, rozhoduje se o každém místě zvláštním hlasováním; použijí se pravidla pro volbu předsedy a prvního místopředsedy stanovená v článku 31 a v čl. 32 odst. 2 až 4.

2. V případě volby předsedů politických skupin za členy předsednictva se plenárnímu shromáždění předkládá ke schválení jmenovitý seznam.

Článek 34 – Volba zástupců

Zároveň s volbou kandidáta na místo v předsednictvu probíhá i volba jeho zástupce ad personam.

Článek 35 – Dodatečná volba na uvolněné místo v předsednictvu

Člen předsednictva nebo jeho zástupce ad personam, kterému skončí členství ve Výboru nebo který odstoupí z předsednictva, je pro zbývající část funkčního období nahrazen v souladu s články 29 až 34. Dodatečná volba na uvolněné místo v předsednictvu probíhá v plenárním shromáždění za předsednictví předsedy, případně jednoho ze zástupců předsedy, podle čl. 38 odst. 3.

Článek 36 – Úkoly předsednictva

Úkoly předsednictva jsou:

a) formulace a předložení politického programu plenárnímu shromáždění na začátku funkčního období a dohled nad jeho plněním. Na konci svého funkčního období předkládá plenárnímu shromáždění zprávu o plnění svého politického programu;

b) organizace a koordinace práce plenárního shromáždění a komisí;

c) přijetí ročního pracovního programu komisí na základě jejich návrhu;

d) celková odpovědnost za finanční, organizační a administrativní záležitosti týkající se členů a náhradníků, vnitřní uspořádání Výboru a jeho generálního sekretariátu, včetně organizační struktury Výboru a jeho orgánů;

e) předsednictvo může:

- vytvářet pracovní skupiny složené z členů předsednictva nebo jiných členů Výboru za účelem poradenství ve specifických otázkách; tyto pracovní skupiny mohou mít až osm členů,

- zvát k účasti na svých schůzích jiné členy Výboru jakož i hosty pro jejich odborné znalosti nebo funkce;

f) obsazení funkce generálního tajemníka a přijímání úředníků a ostatních zaměstnanců uvedených v článku 69;

g) předkládání předběžného návrhu příjmů a výdajů Výboru plenárnímu shromáždění v souladu s článkem 72;

h) schvalování schůzí mimo obvyklá pracoviště;

i) vydávání pokynů týkajících se složení a způsobu práce pracovních skupin, smíšených výborů vytvářených spolu s kandidátskými zeměmi či jiných politických orgánů, kterých se účastní členové Výboru;

j) rozhodnutí o podání žaloby k Soudnímu dvoru Evropské unie, pokud plenární shromáždění nedokáže rozhodnout včas, přijaté po ověření usnášeníschopnosti stanovené v první větě čl. 37 odst. 2 většinou odevzdaných hlasů, které se vyjádřily na návrh buď předsedy Výboru, nebo příslušné komise, která jedná v souladu s články 53 a 54. Po přijetí tohoto rozhodnutí předseda podá žalobu jménem Výboru a obrátí se na plenární shromáždění při příštím zasedání, aby rozhodlo, zda se má podání žaloby zachovat. Pokud plenární shromáždění po ověření usnášeníschopnosti stanovené v první větě čl. 21 odst. 1 hlasuje většinou požadovanou v čl. 13 písm. g) proti podání žaloby, předseda ji stáhne.

Článek 37 – Svolání předsednictva, usnášeníschopnost a přijímání rozhodnutí

1. Předsednictvo svolává předseda, který po dohodě s prvním místopředsedou stanoví datum konání schůze a program jednání. Předsednictvo se schází nejméně jednou za tři měsíce nebo do čtrnácti dní po obdržení písemné žádosti nejméně jedné čtvrtiny svých členů.

2. Předsednictvo je usnášeníschopné, pokud je přítomna alespoň polovina jeho členů. Usnášeníschopnost se ověřuje na žádost jednoho člena a pod podmínkou, že nejméně šest členů hlasuje pro její ověření. Pokud není požádáno o ověření usnášeníschopnosti, jsou platná všechna hlasování bez ohledu na počet přítomných. Pokud se zjistí, že předsednictvo není usnášeníschopné, může předsednictvo pokračovat v jednání, avšak hlasování se odloží na příští schůzi.

3. Pokud tento Jednací řád nestanoví jinak, rozhodnutí se přijímají většinou odevzdaných hlasů. Použijí se ustanovení čl. 22 odst. 2 a 5.

4. V rámci přípravy rozhodnutí předsednictva pověří předseda generálního tajemníka vypracováním dokumentů k rozpravě a doporučení k rozhodnutí týkajících se všech témat, která se mají projednávat; tyto dokumenty a doporučení se přiloží k návrhu programu jednání.

5. Tyto dokumenty musí být členům zaslány e-mailem nejpozději deset dní před zahájením schůze. Pozměňovací návrhy k dokumentům předsednictva musí generální tajemník obdržet nejpozději do tří pracovních dní před zahájením schůze předsednictva v souladu s požadovaným způsobem předložení a po překladu musí být zpřístupněny v elektronické podobě.

6. Za výjimečných okolností může předseda uplatnit písemný postup schválení rozhodnutí, které se netýká osob. Předseda zašle členům návrh rozhodnutí a vyzve je, aby mu ve lhůtě pěti pracovních dnů písemně zaslali případné námitky. Pokud nejsou žádné námitky, rozhodnutí je přijato.

Článek 38 – Předseda

1. Předseda řídí práci Výboru.

2. Předseda zastupuje Výbor. Tuto pravomoc může delegovat.

3. Je-li předseda nepřítomen nebo nemůže-li se dostavit, zastupuje jej první místopředseda; je-li první místopředseda též nepřítomen, nebo se nemůže dostavit, zastupuje předsedu jeden z ostatních místopředsedů.

Stanoviska, zprávy a usnesení – způsob práce v předsednictvu

Článek 39 – Stanoviska – právní základy

V souladu s článkem 307 Smlouvy o fungování Evropské unie přijímá Výbor svá stanoviska:

a) pokud je konzultován Evropským parlamentem, Radou nebo Komisí v případech, které Smlouvy stanoví, a ve všech ostatních případech, zejména v případech týkajících se přeshraniční spolupráce, kdy to některý z těchto orgánů považuje za vhodné;

b) z vlastní iniciativy v případech, kdy to považuje za vhodné;

c) v případě konzultace Hospodářského a sociálního výboru podle článku 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, domnívá-li se HSV, že jsou dotčeny zvláštní regionální zájmy.

Článek 40 – Stanoviska a zprávy – určení příslušné komise

1. Pokud jej o vypracování stanoviska k dokumentům požádá Rada, Komise nebo Evropský parlament, přidělí předseda tyto dokumenty příslušným komisím a informuje o této skutečnosti předsednictvo na jeho nejbližší schůzi.

2. Spadá-li téma stanoviska nebo zprávy do působnosti více komisí, předseda určí hlavní komisi a v případě potřeby může předsednictvu navrhnout vytvoření pracovní skupiny složené ze zástupců příslušných komisí.

3. Komise, která nesouhlasí s rozhodnutím předsedy podle odstavců 1 a 2, může prostřednictvím svého předsedy požadovat, aby v dané věci rozhodlo předsednictvo.

Článek 41 – Jmenování hlavního zpravodaje

1. V případech, kdy příslušná komise není schopna vypracovat návrh stanoviska nebo zprávy ve lhůtě stanovené Radou, Komisí nebo Evropským parlamentem, může předsednictvo navrhnout, aby plenární shromáždění jmenovalo hlavního zpravodaje, který předloží návrh stanoviska nebo zprávy přímo plenárnímu shromáždění.

2. V případech, kdy lhůta stanovená Radou, Komisí nebo Evropským parlamentem nedává plenárnímu shromáždění dostatečný čas ke jmenování hlavního zpravodaje, může hlavního zpravodaje jmenovat předseda; o této skutečnosti informuje plenární shromáždění na jeho nejbližším zasedání.

3. V obou případech se příslušná komise, pokud je to možné, sejde k všeobecné orientační diskusi o tématu stanoviska nebo zprávy.

Článek 42 – Stanoviska a zprávy z vlastní iniciativy

1. Žádosti o vypracování stanovisek nebo zpráv z vlastní iniciativy mohou předsednictvu předložit tři jeho členové, komise prostřednictvím svého předsedy nebo třicet dva členů Výboru. Žádosti musí být spolu s odůvodněním předány předsednictvu zároveň se všemi ostatními dokumenty k rozpravě podle čl. 37 odst. 4 a pokud možno před přijetím ročního pracovního programu.

2. Předsednictvo rozhoduje o žádostech o vypracování stanovisek nebo zpráv z vlastní iniciativy většinou tří čtvrtin odevzdaných hlasů. Stanoviska nebo zprávy se přidělují v souladu s článkem 40 komisi, které dané téma přísluší. Předseda informuje plenární shromáždění o všech rozhodnutích předsednictva, jež se týkají schválení a přidělení stanovisek nebo zpráv z vlastní iniciativy.

3. Tento článek se analogicky použije v případě stanovisek uvedených v čl. 39 písm. c).

Článek 43 – Předkládání usnesení

1. Usnesení se na program jednání zařazují pouze v případě, že se týkají témat spojených s činností Evropské unie, vztahují se k důležitým zájmům regionálních a místních samosprávných celků a k aktuálním událostem.

2. Návrhy usnesení nebo žádosti o vypracování usnesení může Výboru předložit nejméně třicet dva členů nebo politická skupina. Všechny návrhy nebo žádosti musí být předloženy předsednictvu písemně s uvedením jmen členů nebo politické skupiny, kteří je podporují. Generální tajemník je musí obdržet nejpozději tři pracovní dny před zahájením schůze předsednictva.

3. Rozhodne-li předsednictvo, že Výbor má vypracovat návrh usnesení nebo vyhovět žádosti o vypracování usnesení, může:

a) buď zařadit návrh usnesení do předběžného návrhu programu jednání plenárního zasedání v souladu s čl. 15 odst. 1;

b) nebo jmenovat příslušnou komisi, které stanoví lhůtu pro vypracování návrhu usnesení; příslušná komise vypracuje návrh usnesení v souladu s postupem pro vypracovávání návrhů stanovisek nebo zpráv. V tomto případě se nepoužijí ustanovení článku 51;

c) nebo zařadit v souladu s druhou větou čl. 15 odst. 6 návrh usnesení na program jednání příštího plenárního zasedání. Tento text se projednává během druhého dne zasedání.

4. Návrhy usnesení, které se týkají nepředvídatelné události, k níž došlo po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2 (neodkladná usnesení), a které jsou v souladu s ustanoveními odstavce 1, mohou být předloženy na začátku schůze předsednictva. Pokud předsednictvo shledá, že se návrh týká klíčových úkolů Výboru, projedná jej v souladu s odst. 3 písm. c). Pozměňovací návrhy k neodkladným usnesením může plenárnímu shromáždění předložit kterýkoli člen.

Článek 44 – Zvyšování všeobecného povědomí o stanoviscích, zprávách a usneseních

Za zvyšování všeobecného povědomí o stanoviscích, zprávách a usneseních přijatých Výborem odpovídá předsednictvo.

KAPITOLA 4

KOMISE

Článek 45 – Složení a pravomoci

1. Plenární shromáždění vytváří na začátku každého pětiletého funkčního období komise pro přípravu svých prací. Na návrh předsednictva rozhoduje o jejich složení a příslušnosti.

2. Složení komisí musí odrážet zastoupení členských států ve Výboru.

3. Členové Výboru musí patřit alespoň do jedné a nejvýše do dvou komisí. Předsednictvo může povolit výjimky členům národních delegací, které mají méně členů, než je komisí.

Článek 46 – Předseda a místopředsedové

1. Každá komise jmenuje na své první schůzi ze svých členů předsedu, prvního místopředsedu a v případě potřeby nejvýše dva místopředsedy.

2. Pokud počet kandidátů odpovídá počtu míst, která mají být obsazena, lze volbu provést aklamací. V opačném případě nebo na žádost jedné šestiny členů komise proběhne volba ve shodě s volebními pravidly pro volbu předsedy a prvního místopředsedy Výboru stanovenými v čl. 32 odst. 2 až 4.

3. Pokud členovi skončí členství ve Výboru nebo odstoupí z funkce předsedy či místopředsedy komise, obsadí se volné místo postupem podle tohoto článku.

Článek 47 – Úkoly komisí

1. V souladu s pravomocemi, které jim udělilo plenární shromáždění na základě článku 45, diskutují komise o politikách Unie. Jejich úkolem je zejména vypracovávat návrhy stanovisek, zpráv a usnesení, které se následně předkládají plenárnímu shromáždění k přijetí.

2. V souladu s politickými prioritami Výboru vypracují návrh svého ročního pracovního programu a předloží ho předsednictvu k přijetí.

Článek 48 – Svolání komisí a programy jejich jednání

1. Datum a program jednání schůze komise stanoví její předseda po dohodě s prvním místopředsedou.

2. Komisi svolává její předseda. Oznámení o svolání řádné schůze včetně programu jednání musí členové obdržet nejpozději čtyři týdny před stanoveným datem jejího konání.

3. Na písemnou žádost nejméně jedné čtvrtiny členů je předseda povinen svolat mimořádnou schůzi komise, jež se musí konat nejpozději čtyři týdny po podání žádosti. Program jednání mimořádné schůze stanoví členové, kteří žádost podali. Členům je doručen společně s oznámením o svolání schůze.

4. Všechny návrhy stanovisek a ostatní dokumenty k rozpravě, které mají být přeloženy a dány k dispozici před schůzí, musí sekretariát příslušné komise obdržet nejpozději pět týdnů před stanoveným datem schůze. Členům musí být zaslány e-mailem nejpozději deset pracovních dnů před tímto datem. Předseda může ve výjimečných případech uvedené lhůty změnit.

Článek 49 – Přístup veřejnosti

1. Schůze komisí jsou veřejné, nerozhodne-li některá komise ohledně celé schůze nebo o určitém bodu programu jednání jinak.

2. Na schůze komisí mohou být přizváni zástupci Evropského parlamentu, Rady a Komise, jakož i další hosté, a mohou být vyzváni, aby odpovídali na otázky členů.

Článek 50 – Lhůty pro vypracování stanovisek a zpráv

1. Komise předkládají své návrhy stanovisek nebo zpráv ve lhůtách stanovených v interinstitucionálním harmonogramu. Projednání návrhu stanoviska nebo zprávy mohou být věnovány nejvýše dvě schůze, přičemž první schůze týkající se organizace práce se do tohoto počtu nezahrnuje.

2. Výjimečně může předsednictvo povolit další schůzi k projednání návrhu stanoviska nebo zprávy, nebo může prodloužit lhůtu pro jeho předložení.

Článek 51 – Obsah stanovisek a zpráv

1. Stanovisko nebo zpráva Výboru obsahuje názory a doporučení Výboru k danému tématu, jakož i případné konkrétní návrhy změn v projednávaném dokumentu.

2. Stanoviska Výboru obsahují výslovný odkaz na uplatňování zásady subsidiarity a proporcionality.

3. Tato stanoviska a zprávy rovněž při každé příležitosti poukazují na očekávané dopady z hlediska výkonu veřejné správy a financí na regionální a místní úrovni.

4. Za případné vypracování důvodové zprávy odpovídá zpravodaj. Důvodová zpráva se nepředkládá k hlasování. Musí však být v souladu se zněním stanoviska, o kterém se hlasuje.

Článek 52 – Monitorování stanoviska Výboru

1. Během období, které následuje po přijetí stanoviska, předseda a zpravodaj komise, jež byla pověřena přípravou návrhu stanoviska, monitorují za asistence generálního sekretariátu průběh postupu, z něhož vychází konzultace Výboru.

2. Pokud to tato komise uzná za nezbytné, může požádat předsednictvo o povolení vypracovat revidovaný návrh stanoviska ke stejnému tématu; pokud to je možné, návrh vypracuje stejný zpravodaj, aby se tak zohlednil další vývoj postupu, z něhož vychází konzultace Výboru, a reagovalo se na něj.

3. Pokud to je možné, komise se sejde, aby projednala a přijala revidovaný návrh stanoviska, který je předložen na příštím plenárním zasedání.

4. V případě, že postup, z něhož vychází konzultace Výboru, je v tak pokročilé fázi, že neposkytuje komisi dostatek času k vyjádření, předseda této komise o tom informuje přímo předsedu Výboru, aby mohl být použit postup pro jmenování hlavního zpravodaje uvedený v článku 41.

Článek 53 – Žaloba pro porušení zásady subsidiarity

1. Žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie pro narušení zásady subsidiarity v souvislosti s legislativním aktem určeným k přijetí, pro nějž Smlouva o fungování Evropské unie stanovuje konzultovat Výbor, může navrhnout předseda Výboru či komise, která byla pověřena vypracováním návrhu stanoviska.

2. Komise přijímá rozhodnutí většinou odevzdaných hlasů svých členů po předběžném ověření usnášeníschopnosti stanovené v čl. 59 odst. 1. Návrh komise je předán plenárnímu shromáždění k rozhodnutí v souladu s čl. 13 písm. g) nebo v případech uvedených v čl. 36 písm. j) předsednictvu. Komise odůvodní svůj návrh v podrobné zprávě a případně v ní uvede, proč je naléhavě nezbytné přijmout rozhodnutí na základě čl. 36 písm. j).

Článek 54 – Nedodržení povinnosti konzultovat Výbor

1. Pokud Výbor nebyl požádán o konzultaci v případech stanovených Smlouvou o fungování Evropské unie, může předseda Výboru nebo jedna z komisí v souladu s čl. 13 písm. g) navrhnout plenárnímu shromáždění nebo v případech uvedených v čl. 36 písm. j) předsednictvu, aby byla podána žaloba k Soudnímu dvoru Evropské unie.

2. Komise přijímá rozhodnutí většinou odevzdaných hlasů po předběžném ověření usnášeníschopnosti stanovené v čl. 59 odst. 1. Komise odůvodní svůj návrh v podrobné zprávě a případně v ní uvede, proč je naléhavě nezbytné přijmout rozhodnutí na základě čl. 36 písm. j).

Článek 55 – Zpráva o dopadu stanovisek

Generální sekretariát předkládá nejméně jednou ročně plenárnímu shromáždění zprávu o dopadu stanovisek Výboru, konkrétně na základě příspěvků, které mu za tímto účelem dodá každá příslušná komise, a na základě informací získaných u dotčených institucí.

Článek 56 – Zpravodajové

1. Pro účely vypracování návrhu stanoviska nebo zprávy jmenuje každá komise na návrh svého předsedy jednoho, nebo v řádně odůvodněných případech dva zpravodaje.

2. Při jmenování zpravodajů dbá každá komise na vyvážené rozdělení stanovisek a zpráv.

3. V naléhavých případech může předseda komise jmenovat zpravodaje písemným postupem. Předseda členy komise vyzve, aby mu písemně a ve lhůtě tří pracovních dnů sdělili své případné námitky proti jmenování navrhovaného zpravodaje. V případě námitek rozhodnou po vzájemné dohodě předseda a první místopředseda.

4. Je-li zpravodajem jmenován předseda nebo místopředseda, předá vedení schůze během projednávání svého návrhu stanoviska nebo zprávy jinému místopředsedovi, případně nejstaršímu přítomnému členovi.

5. Pokud zpravodaj přestane být členem či náhradníkem Výboru, přistoupí se ke jmenování nového zpravodaje ze stejné politické skupiny z dané komise, případně se uplatní postup stanovený v odstavci 3.

Článek 57 – Pracovní skupiny

1. V určitých případech, jež to vyžadují, zřizují komise se souhlasem předsednictva pracovní skupiny. Jejich členy mohou být i členové jiných komisí.

2. Člen pracovní skupiny, který se nemůže zúčastnit schůze, se může nechat zastoupit členem nebo náhradníkem ze své politické skupiny, jenž je v pracovní skupině uveden na seznamu zástupců.

3. Každá pracovní skupina může z řad svých členů jmenovat předsedu a místopředsedu.

Článek 58 – Experti

1. Členům komisí může být nápomocen expert.

2. Komise může jmenovat experty, aby pomáhali při práci jí nebo pracovním skupinám, které zřídila. Na pozvání předsedy se tito experti mohou účastnit schůzí komise nebo jedné z jejích pracovních skupin.

3. Nárok na náhradu výdajů za cestu a pobyt mají pouze experti zpravodajů a experti, které pozvala komise.

Článek 59 – Usnášeníschopnost

1. Komise je usnášeníschopná, je-li přítomen nadpoloviční počet jejích členů.

2. Usnášeníschopnost se ověřuje na žádost jednoho člena a pod podmínkou, že nejméně deset členů hlasuje pro její ověření. Pokud není požádáno o ověření usnášeníschopnosti, jsou platná všechna hlasování bez ohledu na počet přítomných. Pokud se zjistí, že komise není usnášeníschopná, může komise pokračovat v projednávání zbývajících bodů programu jednání, které nevyžadují hlasování, a odložit jednání a hlasování o zbylých bodech programu jednání na příští schůzi.

Článek 60 – Hlasování

1. Rozhodnutí jsou přijímána většinou odevzdaných hlasů. Použijí se ustanovení čl. 22 odst. 2.

2. Pokud komise přerušila hlasování o stanovisku, může většinou odevzdaných hlasů rozhodnout, že znovu nechá hlasovat o již odhlasovaných pozměňovacích návrzích, až se bude vyjadřovat k dokumentu jako celku.

Článek 61 – Pozměňovací návrhy

1. Pozměňovací návrhy musí být doručeny sekretariátu komise nejméně sedm pracovních dnů před datem schůze. Ve výjimečných případech může předseda tuto lhůtu změnit.

Pozměňovací návrhy v rámci komise mohou být předloženy pouze členy této komise nebo řádně pověřenými členy či náhradníky za podmínek stanovených v čl. 5 odst. 2; pouze k vlastní zprávě je může předkládat i nepověřený náhradník člena jmenovaný zpravodajem.

Právo předkládat pozměňovací návrhy na schůzi komise může uplatnit výlučně buď člen této komise, nebo jiný člen či řádně pověřený náhradník. Pozměňovací návrhy platně předložené před ztrátou členství ve Výboru či zánikem funkce náhradníka nebo před delegováním či odnětím delegování zůstávají platně předloženy.

Pozměňovací návrhy jsou přednostně přeloženy a předány zpravodaji, aby měl možnost předložit své vlastní pozměňovací návrhy generálnímu sekretariátu nejméně dva pracovní dny před zahájením schůze. Zpravodajovy pozměňovací návrhy se musí explicitně vztahovat k jednomu či více pozměňovacím návrhům uvedeným v odstavci 1. Zpravodajovy pozměňovací návrhy musí být zpřístupněny v elektronické podobě, jakmile jsou přeloženy, a musí být doručeny v písemné formě nejpozději při zahájení schůze.

Ustanovení čl. 24 odst. 1 až 5 se použijí s příslušnými změnami.

2. O změnách se hlasuje v pořadí odstavců projednávaného návrhu stanoviska nebo zprávy. Poté se přistoupí ke konečnému hlasování o dokumentu jako celku.

3. Jakmile komise stanovisko nebo zprávu přijme, zašle je předseda komise předsedovi Výboru.

Článek 62 – Rozhodnutí o nevypracování stanoviska nebo zprávy

Pokud se příslušná komise (případně hlavní komise) domnívá, že se návrh netýká regionálních ani místních zájmů a nemá politický význam, může rozhodnout, že stanovisko nebo zprávu na toto téma nevypracuje.

Článek 63 – Písemný postup

1. Ve výjimečných případech může předseda komise nechat přijmout rozhodnutí týkající se způsobu práce této komise písemným postupem.

2. Předseda členům předloží návrh k rozhodnutí a vyzve je, aby mu písemně a ve lhůtě tří pracovních dnů sdělili své případné námitky.

3. Nejsou-li vzneseny námitky, rozhodnutí je přijato.

Článek 64 – Postoj v podobě dopisu

1. V případě žádostí o vypracování stanoviska, kdy je odpověď Výboru považována za žádoucí, avšak vzhledem k prioritám či k tomu, že v nedávné době již byla přijata relevantní stanoviska, se může daná komise rozhodnout, že stanovisko nevypracuje. V tomto případě může Výbor odpovědět institucím Evropské unie formou dopisu podepsaného předsedou Výboru.

2. Dopis připraví předseda příslušné komise po konzultaci se zpravodaji předchozích stanovisek na totéž téma.

3. Pokud to je v rámci dané lhůty možné, dopis je předložen k diskusi na nejbližší schůzi příslušné komise předtím, než je předložen k podpisu předsedovi Výboru.

Článek 65 – Ustanovení pro komise

Článek 11 a čl. 12 odst. 2, čl. 17 odst. 1 až 3 a článek 20 platí po příslušných změnách.

KAPITOLA 5

ADMINISTRATIVA VÝBORU

Článek 66 – Generální sekretariát

1. Výboru je nápomocen generální sekretariát.

2. Generální sekretariát řídí generální tajemník.

3. Předsednictvo na návrh generálního tajemníka rozhodne o uspořádání generálního sekretariátu tak, aby byl sekretariát schopen zajišťovat fungování Výboru a jeho orgánů a pomáhat členům Výboru při výkonu jejich povinností. Rovněž určí služby, které administrativa musí poskytovat členům, národním delegacím, politickým skupinám a nezařazeným členům.

4. Generální sekretariát pořizuje zápisy z jednání orgánů Výboru.

Článek 67 – Generální tajemník

1. Generální tajemník má za úkol zajišťovat plnění rozhodnutí přijatých předsednictvem nebo předsedou v souladu s tímto Jednacím řádem a platnými právními předpisy. Účastní se schůzí předsednictva, na nichž má poradní hlas, a pořizuje zápisy z jednání.

2. Generální tajemník vykonává své povinnosti podle pokynů předsedy, který zastupuje předsednictvo.

Článek 68 – Obsazení funkce generálního tajemníka

1. Funkci generálního tajemníka obsazuje předsednictvo na základě rozhodnutí dvoutřetinové většiny odevzdaných hlasů a po ověření usnášeníschopnosti stanovené v čl. 37 odst. 2 v první větě podle ustanovení článku 2 a odpovídajících ustanovení Pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství.

2. Generální tajemník je přijímán na dobu pěti let. Podrobné podmínky jeho pracovní smlouvy stanoví předsednictvo.

Funkční období generálního tajemníka může být prodlouženo pouze jednou na dobu nejvýše pěti let.

3. Pravomoci, které příslušejí orgánům oprávněným uzavírat pracovní smlouvy na základě ustanovení Pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství, vykonává v případě generálního tajemníka předsednictvo.

Článek 69 – Služební řád úředníků a Pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství

1. Pravomoci, které na základě Služebního řádu úředníků Evropských společenství příslušejí orgánu oprávněnému ke jmenování vykonává:

- v případě úředníků platových tříd 5 až 12 funkční skupiny AD a úředníků funkční skupiny AST generální tajemník,

- v případě ostatních úředníků předsednictvo na návrh generálního tajemníka.

2. Pravomoci, které na základě Pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství příslušejí orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy, vykonává:

- v případě dočasných zaměstnanců platových tříd 5 až 12 funkční skupiny AD a dočasných zaměstnanců funkční skupiny AST generální tajemník,

- v případě ostatních dočasných zaměstnanců předsednictvo na návrh generálního tajemníka,

- v případě dočasných zaměstnanců v kanceláři předsedy nebo prvního místopředsedy:

- v případě platových tříd 5 až 12 funkční skupiny AD a platových tříd funkční skupiny AST generální tajemník na návrh předsedy,

- v případě ostatních platových tříd funkční skupiny AD předsednictvo na návrh předsedy.

Dočasní zaměstnanci v kanceláři předsedy nebo prvního místopředsedy jsou v pracovním poměru do konce funkčního období předsedy nebo prvního místopředsedy.

- v případě smluvních zaměstnanců, zvláštních poradců a místních zaměstnanců generální tajemník za podmínek stanovených v Pracovním řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství.

Článek 70 – Jednání za zavřenými dveřmi

Předsednictvo zasedá za zavřenými dveřmi, pokud přijímá rozhodnutí v souladu s články 68 a 69.

Článek 71 – Komise pro finanční a administrativní záležitosti

1. Předsednictvo zřizuje v souladu s článkem 36 poradní Komisi pro finanční a administrativní záležitosti, které předsedá člen předsednictva.

2. Komise pro finanční a administrativní záležitosti má následující úkoly:

a) projednávání a přijímání předběžného návrhu příjmů a výdajů předloženého generálním tajemníkem, v souladu s článkem 72;

b) vypracování návrhů pokynů a rozhodnutí předsednictva ve finančních, organizačních a administrativních záležitostech včetně těch, které se týkají členů a náhradníků.

3. Předseda Komise pro finanční a administrativní záležitosti zastupuje Výbor vůči rozpočtovým orgánům Unie.

Článek 72 – Rozpočet

1. Komise pro finanční a administrativní záležitosti předkládá předsednictvu předběžný návrh příjmů a výdajů Výboru pro následující rozpočtové období. Předsednictvo předkládá předběžný návrh příjmů a výdajů plenárnímu shromáždění k přijetí.

2. Plenární shromáždění přijme předběžný návrh příjmů a výdajů Výboru a včas jej předá Komisi, Radě a Evropskému parlamentu, aby bylo možné dodržet lhůty rozpočtových ustanovení.

3. Plán příjmů a výdajů provádí po konzultaci Komise pro finanční a administrativní záležitosti předseda Výboru, nebo se provádí z jeho iniciativy v rámci vnitřních finančních předpisů vydaných předsednictvem. Předseda vykonává tuto funkci v souladu s finančním nařízením o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

*

* *

HLAVA III

DALŠÍ USTANOVENÍ

KAPITOLA 1

SPOLUPRÁCE S DALŠÍMI INSTITUCEMI

Článek 73 – Dohody o spolupráci

V rámci pravomocí Výboru může předsednictvo na návrh generálního tajemníka uzavírat dohody s jinými institucemi či organizacemi.

Článek 74 – Zasílání a zveřejňování stanovisek, zpráv a usnesení

1. Stanoviska a zprávy Výboru, jakož i sdělení týkající se uplatňování zjednodušeného postupu podle článku 26 nebo rozhodnutí o nevypracování stanoviska nebo zprávy podle článku 62, se zasílají Radě, Komisi a Evropskému parlamentu. Zasílá je předseda, což platí i pro usnesení.

2. Stanoviska, zprávy a usnesení se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.

KAPITOLA 2

VEŘEJNÁ POVAHA PRACÍ A TRANSPARENTNOST

Článek 75 – Přístup veřejnosti k dokumentům

1. Každý občan Unie a každá fyzická nebo právnická osoba s bydlištěm nebo se sídlem v jednom ze členských států má v souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie právo na přístup k dokumentům Výboru podle zásad, podmínek a omezení stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 a způsobem stanoveným předsednictvem Výboru. Pro ostatní fyzické a právnické osoby je přístup k dokumentům Výboru zaručen stejným způsobem, pokud je to možné.

2. Výbor zřídí rejstřík svých dokumentů. Za tímto účelem vydá předsednictvo vnitřní předpisy upravující způsoby přístupu a určí seznam dokumentů, které jsou přístupné přímo.

KAPITOLA 3

POUŽÍVÁNÍ JAZYKŮ

Článek 76 – Jazykový režim tlumočení

V rámci možností jsou použity prostředky k usnadnění realizace následujících zásad týkajících se jazykového režimu tlumočení:

a) Nerozhodne-li předsednictvo jinak, diskuse Výboru jsou zprostředkovány v úředních jazycích.

b) Všichni členové mají právo přednést svůj příspěvek na plenárním zasedání v libovolném úředním jazyce. Jejich vystoupení v jednom z úředních jazyků se simultánně tlumočí do ostatních úředních jazyků a do kteréhokoli dalšího jazyka, který předsednictvo považuje za nezbytný.

c) Na schůzích předsednictva, komisí a pracovních skupin je zajištěno tlumočení z jazyků a do jazyků používaných členy, kteří potvrdili svoji účast na schůzi.

KAPITOLA 4

USTANOVENÍ O JEDNACÍM ŘÁDU

Článek 77 – Revize Jednacího řádu

1. O provedení revize tohoto Jednacího řádu, a to buď některých jeho částí, nebo celého dokumentu, rozhoduje plenární shromáždění většinou svých členů.

2. Plenární shromáždění pověří komisi ad hoc vypracováním zprávy a návrhu znění a na jejich základě přijme nová ustanovení většinou svých členů. Nová ustanovení vstupují v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 78 – Pokyny předsednictva

V souladu s Jednacím řádem může předsednictvo na základě svých pokynů stanovit prováděcí předpisy k tomuto Jednacímu řádu.

Článek 79 – Vstup Jednacího řádu v platnost

Tento Jednací řád vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

--------------------------------------------------