10.10.2009

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 267/7

---

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/110/ES

ze dne 16. září 2009

o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 47 odst. 2 první a třetí větu a na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/46/ES ze dne 18. září 2000 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností (4) byla přijata v reakci na vznik nových předplacených elektronických platebních produktů s cílem vytvořit jasný právní rámec pro upevnění vnitřního trhu při zajištění náležité úrovně obezřetnostního dohledu.

(2)	V přezkumu směrnice 2000/46/ES Komise zdůraznila potřebu revidovat uvedenou směrnici vzhledem k tomu, že některá její ustanovení byla považována za překážku vytvoření skutečného jednotného trhu služeb elektronických peněz a rozvoje těchto uživatelsky přívětivých služeb.

(3)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu (5) vytvořila moderní a soudržný právní rámec pro platební služby, zahrnující koordinaci vnitrostátních předpisů týkajících se obezřetnostních požadavků na novou kategorii poskytovatelů platebních služeb, totiž na platební instituce.

(4)	S cílem odstranit překážky přístupu na trh a usnadnit přístup k činnosti vydávání elektronických peněz a její výkon je třeba revidovat pravidla, kterým instituce elektronických peněz podléhají, aby byly zajištěny rovné podmínky pro všechny poskytovatele platebních služeb.

(5)

Působnost této směrnice je vhodné omezit na poskytovatele platebních služeb, kteří vydávají elektronické peníze. Tato směrnice by se neměla vztahovat na peněžní hodnotu uchovávanou na konkrétních předplacených platebních nástrojích určených k řešení přesně stanovených potřeb, které lze použít pouze omezeně, a to buď proto, že umožňují držiteli elektronických peněz nákup zboží nebo služeb pouze v prostorách vydavatele elektronických peněz nebo v rámci omezené sítě poskytovatelů služeb na základě přímé obchodní dohody s profesionálním vydavatelem, anebo proto, že mohou být použity pouze za účelem získání omezeného sortimentu zboží nebo služeb. Nástroj by měl být považován za použitelný v rámci takové omezené sítě tehdy, pokud je možné jej použít pouze pro nákup zboží a služeb v konkrétní prodejně či řetězci prodejen anebo k nákupu omezeného sortimentu zboží nebo služeb bez ohledu na polohu prodejního místa. Takové nástroje by mohly zahrnovat zákaznické platební karty, karty pro odběr pohonných hmot, členské platební karty, karty používané ve veřejné dopravě, stravenky nebo poukazy na služby (například poukazy na péči o děti nebo poukazy pro systémy sociálních služeb, které slouží jako příspěvek na zaměstnávání pracovníků vykonávajících práce v domácnosti, například úklid, žehlení nebo zahradnické práce), na něž se někdy uplatňují zvláštní daně a pracovněprávní rámec, které mají podpořit využívání takovýchto nástrojů, a splnit tak cíle stanovené v právních předpisech v oblasti sociálního zabezpečení. Pokud se z tohoto zvláštního nástroje stane všeobecně používaný nástroj, nemělo by se vyloučení z oblasti působnosti této směrnice dále uplatňovat. Nástroje, které mohou být použity k nákupu v obchodech stanoveného okruhu prodejců, by neměly být vyloučeny z oblasti působnosti této směrnice, neboť takové nástroje jsou většinou určeny pro síť poskytovatelů služeb, která průběžně roste.

(6)

Je rovněž vhodné, aby se tato směrnice nevztahovala na peněžní hodnotu, která je použita k nákupu digitálního zboží nebo služeb, kde provozovatel přidává k výrobku nebo službě vzhledem k jeho povaze reálnou hodnotu, například v podobě přístupových, vyhledávacích či distribučních možností, za předpokladu, že předmětné zboží nebo službu lze použít pouze na digitálním zařízení jako například na mobilním telefonu nebo počítači a že provozovatel daného telekomunikačního, digitálního nebo informatického systému nejedná pouze jako zprostředkovatel mezi uživatelem platebních služeb a dodavatelem zboží nebo poskytovatelem služeb. Tak je tomu v situaci, kdy předplatitel mobilního telefonu nebo jiné digitální sítě platí přímo provozovateli a mezi předplatitelem sítě a třetí stranou – dodavatelem zboží nebo poskytovatelem služeb poskytovaných jako součást transakce – neexistuje přímý platební vztah ani přímý vztah dlužníka a věřitele.

(7)

Je třeba zavést jasnou definici elektronických peněz, která bude technicky neutrální. Tato definice by měla zahrnovat všechny situace, kdy poskytovatel platebních služeb poskytuje výměnou za peněžní prostředky předplacenou uchovávanou hodnotu, která může být použita k platebním účelům, protože ji třetí osoba přijímá jako platbu.

(8)

Definice elektronických peněz by měla zahrnovat elektronické peníze, ať už jsou drženy na platebním zařízení, které má držitel elektronických peněz k dispozici, nebo jsou na dálku uchovávány na serveru a spravovány držitelem elektronických peněz prostřednictvím zvláštního účtu pro elektronické peníze. Tato definice by měla být dostatečně obecná, aby nebránila technické inovaci, a měla by zahrnovat nejen veškeré produkty elektronických peněz, které jsou dnes k dispozici na trhu, ale také produkty, které by mohly být vyvinuty v budoucnosti.

(9)

Režim obezřetnostního dohledu nad institucemi elektronických peněz by měl být přezkoumán a uveden do souladu s riziky, kterým jsou tyto instituce vystaveny. Měl by být také uveden do souladu s obezřetnostním dohledem, kterému podléhají platební instituce podle směrnice 2007/64/ES. V tomto ohledu by se příslušné články směrnice 2007/64/ES měly obdobně použít na instituce elektronických peněz, aniž je dotčena tato směrnice. Proto je třeba výrazem „platební instituce“ ve směrnici 2007/64/ES rozumět „instituce elektronických peněz“; výrazem „platební služby“ je třeba rozumět též „platební služby a vydávání elektronických peněz“; výrazem „uživatel platebních služeb“ je třeba rozumět též „uživatele platebních služeb a držitele elektronických peněz“; výrazem „tato směrnice“ je třeba rozumět směrnici 2007/64/ES i tuto směrnici; odkazu na hlavu II směrnice 2007/64/ES je třeba rozumět jako odkazu na hlavu II směrnice 2007/64/ES i hlavu II této směrnice; odkazu na článek 6 směrnice 2007/64/ES je třeba rozumět též jako odkazu na článek 4 této směrnice; odkazu na čl. 7 odst. 1 směrnice 2007/64/ES je třeba rozumět též jako odkazu na čl. 5 odst. 1 této směrnice; odkazu na čl. 7 odst. 2 směrnice 2007/64/ES je třeba rozumět též jako odkazu na čl. 5 odst. 6 této směrnice; odkazu na článek 8 směrnice 2007/64/ES je třeba rozumět též jako odkazu na čl. 5 odst. 2 až 5 této směrnice; odkazu na článek 9 směrnice 2007/64/ES je třeba rozumět též jako odkazu na článek 7 této směrnice; odkazu na čl. 16 odst. 1 směrnice 2007/64/ES je třeba rozumět též jako odkazu na čl. 6 odst. 1 písm. c), d) a e) této směrnice; a odkazu na článek 26 směrnice 2007/64/ES je třeba rozumět též jako odkazu na článek 9 této směrnice.

(10)

Uznává se, že instituce elektronických peněz distribuují elektronické peníze, a to též prostřednictvím prodeje nebo dalšího prodeje produktů elektronických peněz veřejnosti tím, že poskytují prostředky pro distribuci elektronických peněz zákazníkům, pro provádění zpětné výměny elektronických peněz na žádost zákazníků nebo pro dobíjení produktů elektronických peněz zákazníků, svým jménem a prostřednictvím fyzických nebo právnických osob v souladu s požadavky svých příslušných obchodních modelů. I když by instituce elektronických peněz neměly vydávat elektronické peníze prostřednictvím zástupců, mělo by jim být nicméně povoleno poskytovat platební služby uvedené v příloze směrnice 2007/64/ES prostřednictvím zástupců za předpokladu, že jsou splněny podmínky článku 17 uvedené směrnice.

(11)

Je třeba stanovit požadavky na počáteční kapitál a následný kapitál, aby byla zajištěna odpovídající úroveň ochrany spotřebitelů i řádná a obezřetná činnost institucí elektronických peněz. Vzhledem ke specifičnosti elektronických peněz by měla být stanovena doplňková metoda výpočtu následného kapitálu. Mělo by být plně ponecháno na uvážení orgánu dohledu, aby zajistil, že stejná rizika jsou u všech poskytovatelů platebních služeb posuzována stejným způsobem a že metoda výpočtu zohledňuje specifické obchodní postavení daných institucí elektronických peněz. Kromě toho je třeba stanovit, aby byly instituce elektronických peněz povinny držet peněžní prostředky držitelů elektronických peněz odděleně od peněžních prostředků instituce elektronických peněz určených na jiné obchodní činnosti. Instituce elektronických peněz by měly rovněž podléhat účinným pravidlům proti praní peněz a financování terorismu.

(12)	Provozování platebních systémů je činnost, která není vyhrazena zvláštním kategoriím institucí. Je však třeba uznat, že, stejně jako tomu je u platebních institucí, ji mohou provádět i instituce elektronických peněz.

(13)

Vydávání elektronických peněz není činností přijímání vkladů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (6) vzhledem k jejich specifické povaze jakožto elektronické náhrady mincí a bankovek používané pouze k provádění plateb obvykle omezeného rozsahu, a nikoli ke spoření. Instituce elektronických peněz by neměly smět poskytovat úvěry z peněžních prostředků získaných nebo držených za účelem vydávání elektronických peněz. Vydavatelé elektronických peněz by rovněž neměli smět poskytovat úroky nebo jakýkoli jiný prospěch kromě případů, kdy tento prospěch není spojen s délkou doby, během níž má držitel elektronických peněz tyto peníze v držení. Podmínky pro udělení a zachování povolení pro instituce elektronických peněz by měly obsahovat obezřetnostní požadavky přiměřené provozním a finančním rizikům, kterým jsou tyto subjekty vystaveny při své činnosti související s vydáváním elektronických peněz, nezávisle na jakýchkoli jiných obchodních činnostech provozovaných institucí elektronických peněz.

(14)

Je však nutné zachovat rovné podmínky mezi institucemi elektronických peněz a úvěrovými institucemi, pokud jde o vydávání elektronických peněz, a tím zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž pro stejnou službu v rámci většího množství institucí přinášející výhody držitelům elektronických peněz. Toho by mělo být dosaženo vyvážením méně těžkopádné formy obezřetnostního dohledu, která bude uplatňována u institucí elektronických peněz, ustanoveními přísnějšími, než jsou ta, která platí pro úvěrové instituce, zejména pokud jde o ochranu peněžních prostředků držitele elektronických peněz. Vzhledem ke klíčovému významu ochrany je nutné, aby byly příslušné orgány předem informovány o jakékoli podstatné změně, například změně metod ochrany, změně úvěrové instituce, u které jsou chráněné peněžní prostředky uloženy, nebo změně pojišťovny nebo úvěrové instituce, u níž byly peněžní prostředky pojištěny nebo která na ně poskytla záruku.

(15)

Pravidla činnosti poboček institucí elektronických peněz s ústředím mimo Společenství by měla být obdobná ve všech členských státech. Je důležité zajistit, aby tato pravidla nebyla příznivější než ta, jež platí pro pobočky institucí elektronických peněz s ústředím v jiném členském státě. Společenství by mělo mít možnost uzavírat dohody se třetími zeměmi o použití pravidel, která poskytnou pobočkám institucí elektronických peněz s ústředím mimo Společenství stejné zacházení v celém Společenství. Na pobočky institucí elektronických peněz s ústředím mimo Společenství by se nemělo vztahovat právo usazování podle článku 43 Smlouvy v jiných členských státech než těch, kde jsou usazeny, ani volný pohyb služeb podle čl. 49 druhého pododstavce Smlouvy.

(16)

Je vhodné umožnit členským státům, aby upustily od uplatňování některých ustanovení této směrnice na instituce, které vydávají elektronické peníze pouze v omezeném objemu. Instituce, na něž se taková výjimka vztahuje, by neměly být podle této směrnice oprávněny uplatňovat právo usazování ani volný pohyb služeb a ani by neměly tato práva vykonávat nepřímo jako členové platebního systému. Je však žádoucí, aby byly registrovány údaje o všech subjektech poskytujících služby v oblasti elektronických peněz, včetně těch, na něž se vztahuje výjimka. Za tímto účelem by členské státy měly takové subjekty zapisovat do rejstříku institucí elektronických peněz.

(17)

Z důvodu obezřetnosti by členské státy měly zajistit, aby elektronické peníze mohly vydávat pouze instituce elektronických peněz řádně schválené podle této směrnice nebo ty, na něž se vztahuje výjimka, úvěrové instituce schválené podle směrnice 2006/48/ES, poštovní žirové instituce, které jsou v souladu s vnitrostátními právními předpisy oprávněny vydávat elektronické peníze, instituce uvedené v článku 2 směrnice 2006/48/ES, Evropská centrální banka a národní centrální banky, pokud nejednají jako měnový orgán nebo jiný orgán veřejné moci, a členské státy nebo jejich regionální a místní orgány, pokud jednají jako orgány veřejné moci.

(18)

Elektronické peníze musí být zpětně vyměnitelné, aby byla zachována důvěra držitelů elektronických peněz. Zpětná výměna sama o sobě neznamená, že by peněžní prostředky přijaté výměnou za elektronické peníze měly být považovány za vklady nebo jiné splatné peněžní prostředky ve smyslu směrnice 2006/48/ES. Zpětná výměna by měla být možná kdykoli, a to za jmenovitou hodnotu a bez možnosti dohodnout se na minimální výši částky pro zpětnou výměnu. Zpětná výměna by obecně měla být bezplatná. Ve zvláštních případech řádně uvedených v této směrnici by však mělo být možné vyžadovat poplatek přiměřený nákladům, aniž by byly dotčeny vnitrostátní daňové nebo sociální předpisy ani jakékoli jiné povinnosti vydavatele elektronických peněz, které vyplývají z ostatních příslušných předpisů Společenství nebo z vnitrostátních právních předpisů, jako jsou předpisy v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, ani žádná opatření zaměřená na zmrazení finančních prostředků nebo jakákoli specifická opatření související s bojem proti trestné činnosti a jejím vyšetřováním.

(19)

Držitelé elektronických peněz by měli mít možnost využívat mimosoudní postupy pro vyřizování stížností a zjednávání nápravy s cílem urovnání sporů. Proto by se měla v souvislosti s touto směrnicí obdobně použít kapitola 5 hlavy IV směrnice 2007/64/ES, aniž je dotčena tato směrnice. Výrazem „poskytovatel platebních služeb“ je tedy třeba rozumět též „vydavatele elektronických peněz“, výrazem „uživatel platebních služeb“ je třeba rozumět též „držitele elektronických peněz“ a odkazu na hlavy III a IV směrnice 2007/64/ES je třeba rozumět též jako odkazu na hlavu III této směrnice.

(20)	Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7).

(21)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí prováděcích předpisů, aby byla zohledněna inflace nebo technologický rozvoj a rozvoj trhu a zajištěno konvergentní uplatňování výjimek stanovených v této směrnici. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(22)	Účinnost této směrnice je třeba přezkoumat. Tři roky po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice by proto Komise měla vypracovat zprávu. Členské státy by měly Komisi informovat o uplatňování některých ustanovení této směrnice.

(23)

V zájmu právní jistoty by měla být přijata přechodná ustanovení, podle nichž by instituce elektronických peněz, které zahájily činnost v souladu s vnitrostátními právními předpisy provádějícími směrnici 2000/46/ES, mohly pokračovat ve své činnosti v daném členském státě po určitou dobu. Tato doba by měla být delší v případě institucí elektronických peněz, kterým byla udělena výjimka podle článku 8 směrnice 2000/46/ES.

(24)

Tato směrnice zavádí novou definici elektronických peněz, na jejichž vydávání je možno použít výjimky podle článků 34 a 53 směrnice 2007/64/ES. Proto by měl být odpovídajícím způsobem změněn režim zjednodušené hloubkové kontroly institucí elektronických peněz podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (8).

(25)

Podle směrnice 2006/48/ES jsou instituce elektronických peněz považovány za úvěrové instituce, přestože nemohou ani přijímat vklady od veřejnosti, ani z prostředků od veřejnosti získaných poskytovat úvěry. S ohledem na systém zavedený touto směrnicí je vhodné změnit definici úvěrové instituce uvedenou ve směrnici 2006/48/ES, aby bylo zajištěno, že instituce elektronických peněz nebudou považovány za úvěrové instituce. Úvěrové instituce by však měly být i nadále oprávněny vydávat elektronické peníze a vykonávat tuto činnost v celém Společenství, s výhradou vzájemného uznávání a komplexního obezřetnostního dohledu, který se na ně vztahuje v souladu s právními předpisy Společenství v oblasti bankovnictví. V zájmu zachování rovných podmínek by však mělo být úvěrovým institucím umožněno, aby případně tuto činnost vykonávaly prostřednictvím dceřiné společnosti v rámci režimu obezřetnostního dohledu podle této směrnice namísto podle směrnice 2006/48/ES.

(26)	Ustanovení této směrnice nahrazují všechna odpovídající ustanovení směrnice 2000/46/ES. Směrnice 2000/46/ES by proto měla být zrušena.

(27)

Jelikož cílů této směrnice nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, protože je k tomu zapotřebí harmonizace řady různých pravidel, která v současnosti existují v právních řádech jednotlivých členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(28)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (9) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

HLAVA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Tato směrnice stanoví pravidla pro výkon činnosti vydávání elektronických peněz; za tímto účelem členské státy rozlišují následující kategorie vydavatelů elektronických peněz:

a)	úvěrové instituce ve smyslu čl. 4 bodu 1 směrnice 2006/48/ES, včetně, v souladu s vnitrostátním právem, poboček, ve smyslu čl. 4 bodu 3 uvedené směrnice, úvěrových institucí s ústředím mimo Společenství, které se nacházejí ve Společenství v souladu s článkem 38 uvedené směrnice;

b)	instituce elektronických peněz ve smyslu čl. 2 bodu 1 této směrnice, včetně, v souladu článkem 8 této směrnice a s vnitrostátním právem, poboček institucí elektronických peněz s ústředím mimo Společenství, které se nacházejí ve Společenství;

c)	poštovní žirové instituce, které jsou podle vnitrostátního práva oprávněny vydávat elektronické peníze;

d)	Evropská centrální banka a národní centrální banky, pokud nejednají jako měnový orgán nebo jiný orgán veřejné moci;

e)	členské státy a jejich regionální a místní orgány, pokud jednají jako orgány veřejné moci.

2.   Hlava II této směrnice stanoví pravidla pro přístup k činnosti institucí elektronických peněz, její výkon a obezřetnostní dohled nad touto činností.

3.   Členské státy mohou upustit od uplatňování všech nebo části ustanovení hlavy II této směrnice na instituce uvedené v článku 2 směrnice 2006/48/ES, s výjimkou institucí uvedených v první a druhé odrážce zmíněného článku.

4.   Tato směrnice se nevztahuje na peněžní hodnotu uchovávanou na nástrojích, pro něž platí výjimka podle čl. 3 písm. k) směrnice 2007/64/ES.

5.   Tato směrnice se nevztahuje na peněžní hodnotu, která je použita na platební transakce, pro něž platí výjimka podle čl. 3 písm. l) směrnice 2007/64/ES.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)	„institucí elektronických peněz“ právnická osoba, jíž bylo podle hlavy II uděleno povolení vydávat elektronické peníze;

2)

„elektronickými penězi“ elektronicky, a to i magneticky, uchovávaná peněžní hodnota vyjádřená pohledávkou za vydavatelem, vydaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí vymezených v čl. 4 bodě 5 směrnice 2007/64/ES a přijímaná jinou fyzickou či právnickou osobou, než je vydavatel elektronických peněz;

3)	„vydavatelem elektronických peněz“ subjekty uvedené v čl. 1 odst. 1, instituce, kterým byla udělena výjimka podle čl. 1 odst. 3, nebo právnické osoby, kterým byla udělena výjimka podle článku 9;

4)

„průměrem elektronických peněz v oběhu“ průměrná celková výše finančních závazků z elektronických peněz vydaných na konci každého kalendářního dne za předcházejících šest kalendářních měsíců, jež je vypočítána prvního kalendářního dne každého kalendářního měsíce a používána pro tento kalendářní měsíc.

HLAVA II

POŽADAVKY NA PŘÍSTUP K ČINNOSTI INSTITUCÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ, NA JEJÍ VÝKON A OBEZŘETNOSTNÍ DOHLED NAD NÍ

Článek 3

Obecná obezřetnostní pravidla

1.   Aniž je dotčena tato směrnice, použijí se článek 5, články 10 až 15, čl. 17 odst. 7 a články 18 až 25 směrnice 2007/64/ES obdobně na instituce elektronických peněz.

2.   Instituce elektronických peněz informují příslušné orgány předem o každé podstatné změně opatření přijatých na ochranu peněžních prostředků, které obdržely výměnou za vydané elektronické peníze.

3.   Každá fyzická nebo právnická osoba, která se rozhodla nabýt nebo držet, přímo nebo nepřímo, kvalifikovanou účast ve smyslu čl. 4 bodu 11 směrnice 2006/48/ES v instituci elektronických peněz nebo tuto kvalifikovanou účast dále zvýšit nebo snížit, přímo nebo nepřímo, čímž by její podíl na kapitálu nebo na hlasovacích právech dosáhl nebo překročil hranice 20 %, 30 % nebo 50 % anebo pod ně poklesl, anebo pokud by se tím instituce elektronických peněz stala nebo přestala být její dceřinou společností, informuje příslušné orgány předem o svém záměru nabýt, držet, zvýšit nebo snížit kvalifikovanou účast.

Navržený nabyvatel poskytne příslušnému orgánu informace o výši zamýšlené účasti a příslušné informace uvedené v čl. 19a odst. 4 směrnice 2006/48/ES.

Jestliže je pravděpodobné, že vliv osob uvedených ve druhém pododstavci bude mít nepříznivý dopad na řádné a obezřetné řízení instituce, vyjádří příslušné orgány nesouhlas nebo učiní jiná vhodná opatření nezbytná k ukončení tohoto stavu. Tato opatření mohou zahrnovat soudní příkazy, sankce proti vedoucím osobám nebo pozastavení hlasovacích práv spojených s podíly drženými dotyčnými společníky nebo členy.

Podobná opatření se uplatní na fyzické nebo právnické osoby, které nesplní povinnost předem poskytnout informace stanovené v tomto odstavci.

Pokud je podíl nabyt přes nesouhlas příslušných orgánů, přijmou tyto orgány bez ohledu na jakékoli další přijaté sankce opatření, kterými se buď pozastaví výkon hlasovacích práv nabyvatele, nebo zajistí neplatnost odevzdaných hlasů nebo možnost jejich zrušení.

Členské státy mohou osvobodit instituce elektronických peněz, které vykonávají jednu nebo více činností uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. e), od některých nebo všech povinností podle tohoto odstavce nebo umožnit svým příslušným orgánům, aby je od nich osvobodily.

4.   Členské státy umožní institucím elektronických peněz, aby distribuovaly elektronické peníze a prováděly jejich zpětnou výměnu prostřednictvím fyzických nebo právnických osob, které jednají jejich jménem. Přeje-li si instituce elektronických peněz distribuovat elektronické peníze v jiném členském státě a využít přitom takovéto fyzické nebo právnické osoby, postupuje podle článku 25 směrnice 2007/64/ES.

5.   Bez ohledu na odstavec 4 nesmějí instituce elektronických peněz vydávat elektronické peníze prostřednictvím zástupců. Instituce elektronických peněz mohou poskytovat platební služby uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) prostřednictvím zástupců pouze tehdy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 17 směrnice 2007/64/ES.

Článek 4

Počáteční kapitál

Členské státy vyžadují, aby počáteční kapitál institucí elektronických peněz složený z položek stanovených v čl. 57 písm. a) a b) směrnice 2006/48/ES činil při udělení povolení nejméně 350 000 EUR.

Článek 5

Kapitál

1.   Kapitál instituce elektronických peněz ve smyslu článků 57 až 61, 63, 64 a 66 směrnice 2006/48/ES nesmí klesnout pod vyšší z částek požadovaných podle odstavců 2 až 5 tohoto článku nebo podle článku 4 této směrnice.

2.   Ve vztahu k činnostem uvedeným v čl. 6 odst. 1 písm. a), které nejsou spojeny s vydáváním elektronických peněz, se požadavky na kapitál instituce elektronických peněz vypočítají jednou ze tří metod (A, B nebo C) stanovených v čl. 8 odst. 1 a 2 směrnice 2007/64/ES. Vhodnou metodu určí příslušné orgány v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Ve vztahu k činnosti vydávání elektronických peněz se požadavky na kapitál instituce elektronických peněz vypočítají metodou D stanovenou v odstavci 3.

Instituce elektronických peněz musí mít vždy kapitál, který je nejméně roven součtu požadavků stanovených v prvním a druhém pododstavci.

3.   Metoda D: Kapitál instituce elektronických peněz pro vydávání elektronických peněz činí nejméně 2 % průměru elektronických peněz v oběhu.

4.   Pokud instituce elektronických peněz vykonává některou z činností uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. a), která není spojena s vydáváním elektronických peněz, nebo některou z činností uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. b) až e) a částka elektronických peněz v oběhu není předem známa, povolí příslušné orgány této instituci vypočítat požadavky na svůj kapitál na základě reprezentativní části, jež má být podle předpokladu použita na vydávání elektronických peněz, pod podmínkou, že tuto reprezentativní část lze rozumným způsobem odhadnout na základě dřívějších údajů a že to příslušné orgány považují za uspokojivé. Pokud instituce elektronických peněz nevyvíjela činnost po dostatečně dlouhou dobu, vypočítají se její požadavky na kapitál na základě předpokládané výše elektronických peněz v oběhu doložené obchodním plánem, s výhradou úprav tohoto plánu požadovaných příslušnými orgány.

5.   Příslušné orgány mohou na základě vyhodnocení postupů pro řízení rizik, databází ztrát z rizik a vnitřních kontrolních mechanismů instituce elektronických peněz požadovat, aby tato instituce měla kapitál až o 20 % vyšší, než je částka stanovená pomocí příslušné metody v souladu s odstavcem 2, nebo povolit, aby instituce elektronických peněz měla kapitál až o 20 % nižší, než je částka stanovená pomocí příslušné metody v souladu s odstavcem 2.

6.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby se předešlo vícenásobnému použití prvků způsobilých pro výpočet kapitálu:

a)	pokud instituce elektronických peněz patří do stejné skupiny jako jiná instituce elektronických peněz, úvěrová instituce, platební instituce, investiční podnik, společnost pro správu aktiv, pojišťovna nebo zajišťovna;

b)	pokud instituce elektronických peněz vykonává jiné činnosti než vydávání elektronických peněz.

7.   Jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 69 směrnice 2006/48/ES, mohou se členské státy nebo jejich příslušné orgány rozhodnout neuplatňovat odstavce 2 a 3 tohoto článku na instituce elektronických peněz, které jsou zahrnuty do konsolidovaného dohledu nad mateřskou úvěrovou institucí podle směrnice 2006/48/ES.

Článek 6

Činnosti

1.   Instituce elektronických peněz jsou vedle vydávání elektronických peněz oprávněny vykonávat i kteroukoli z těchto činností:

a)	poskytování platebních služeb uvedených v příloze směrnice 2007/64/ES;

b)	poskytování úvěrů souvisejících s platebními službami uvedenými v bodech 4, 5 nebo 7 přílohy směrnice 2007/64/ES, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 16 odst. 3 a 5 uvedené směrnice;

c)	poskytování provozních služeb a úzce spojených doplňkových služeb souvisejících s vydáváním elektronických peněz nebo s poskytováním platebních služeb uvedených v písmenu a);

d)	provozování platebních systémů ve smyslu čl. 4 bodu 6 směrnice 2007/64/ES, aniž je dotčen článek 28 uvedené směrnice;

e)	obchodní činnosti jiné než vydávání elektronických peněz s ohledem na platné právo Společenství a vnitrostátní právo.

Úvěr podle prvního pododstavce písm. b) nesmí být poskytován z peněžních prostředků přijatých výměnou za elektronické peníze a držených v souladu s čl. 7 odst. 1.

2.   Instituce elektronických peněz nesmí od veřejnosti přijímat vklady ani jiné splatné peněžní prostředky ve smyslu článku 5 směrnice 2006/48/ES.

3.   Veškeré peněžní prostředky, které instituce elektronických peněz získá od držitele elektronických peněz, musí být neprodleně vyměněny za elektronické peníze. Tyto peněžní prostředky nepředstavují vklad ani jiné splatné peněžní prostředky přijaté od veřejnosti ve smyslu článku 5 směrnice 2006/48/ES.

4.   Ustanovení čl. 16 odst. 2 a 4 směrnice 2007/64/ES se vztahují na peněžní prostředky obdržené na činnosti uvedené v odst. 1 písm. a) tohoto článku, které nejsou spojeny s vydáváním elektronických peněz.

Článek 7

Požadavky na ochranu peněžních prostředků

1.   Členské státy vyžadují, aby instituce elektronických peněz chránila peněžní prostředky, které získala výměnou za vydané elektronické peníze v souladu s čl. 9 odst. 1 a 2 směrnice 2007/64/ES. Peněžní prostředky získané formou platby prostřednictvím platebního nástroje nemusí být chráněny až do doby, kdy jsou připsány na platební účet instituce elektronických peněz nebo dány instituci elektronických peněz jinak k dispozici, v souladu s případnými požadavky na lhůty pro provedení transakce stanovenými ve směrnici 2007/64/ES. V každém případě jsou tyto peněžní prostředky chráněny nejpozději po uplynutí pěti pracovních dní ve smyslu čl. 4 bodu 27 uvedené směrnice od vydání elektronických peněz.

2.   Pro účely odstavce 1 jsou bezpečnými aktivy s nízkým rizikem položky aktiv spadající do kategorií v tabulce 1 bodě 14 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (10), u nichž kapitálový požadavek pro specifické riziko nepřekračuje 1,6 %, avšak s vyloučením jiných kvalifikujících položek, jak jsou definovány v bodě 15 uvedené přílohy.

Pro účely odstavce 1 jsou bezpečnými aktivy s nízkým rizikem rovněž podílové jednotky v subjektu kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), který investuje pouze do aktiv uvedených v prvním pododstavci.

Za výjimečných okolností, a existuje-li řádné zdůvodnění, mohou příslušné orgány na základě zhodnocení bezpečnosti, splatnosti, hodnoty nebo jiných rizikových prvků aktiv, které jsou uvedeny v prvním a druhém pododstavci, určit, která z těchto aktiv nepředstavují pro účely odstavce 1 bezpečná aktiva s nízkým rizikem.

3.   Článek 9 směrnice 2007/64/ES se vztahuje na instituce elektronických peněz pro činnosti uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) této směrnice, které nejsou spojeny s vydáváním elektronických peněz.

4.   Pro účely odstavců 1 a 3 mohou členské státy nebo jejich příslušné orgány v souladu s vnitrostátními právními předpisy určit, kterou metodu mají instituce elektronických peněz použít pro ochranu peněžních prostředků.

Článek 8

Vztahy se třetími zeměmi

1.   Členské státy neuplatňují vůči pobočkám institucí elektronických peněz s ústředím mimo Společenství v případě, že zahajují nebo provozují činnost, ustanovení, jež by je ve výsledku zvýhodňovala před institucí elektronických peněz s ústředím ve Společenství.

2.   Příslušné orgány oznámí Komisi veškerá povolení vydaná institucím elektronických peněz s ústředím mimo Společenství pro jejich pobočky.

3.   Aniž je dotčen odstavec 1, může Společenství v dohodách uzavřených s jednou nebo více třetími zeměmi sjednat použití ustanovení, jež zajistí pobočkám instituce elektronických peněz s ústředím mimo Společenství stejné zacházení v celém Společenství.

Článek 9

Volitelné výjimky

1.   Členské státy mohou upustit od uplatňování nebo umožnit svým příslušným orgánům, aby upustily od uplatňování, všech nebo některých částí postupů a podmínek stanovených v článcích 3, 4, 5 a 7 této směrnice, s výjimkou článků 20, 22, 23 a 24 směrnice 2007/64/ES, a umožnit právnickým osobám zápis do rejstříku institucí elektronických peněz, pokud splňují oba tyto požadavky:

a)	veškeré obchodní činnosti vytvářejí průměr elektronických peněz v oběhu, který nepřekračuje limit stanovený členským státem a v žádném případě není vyšší než 5 000 000 EUR, a

b)	žádná z fyzických osob odpovědných za řízení nebo provoz podniku nebyla odsouzena za trestné činy související s praním peněz nebo financováním terorismu nebo jiné finanční trestné činy.

Pokud instituce elektronických peněz vykonává některou z činností uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. a), která není spojena s vydáváním elektronických peněz, nebo některou z činností uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. b) až e) a částka elektronických peněz v oběhu není předem známa, povolí příslušné orgány této instituci elektronických peněz používat první pododstavec písm. a) na základě reprezentativní části, jež má být podle předpokladu použita na vydávání elektronických peněz, pod podmínkou, že tuto reprezentativní část lze rozumným způsobem odhadnout na základě dřívějších údajů a že to příslušné orgány považují za uspokojivé. Pokud instituce elektronických peněz nevyvíjela obchodní činnost po dostatečně dlouhou dobu, je splnění tohoto požadavku hodnoceno na základě předpokládané výše elektronických peněz v oběhu doložené obchodním plánem, s výhradou úprav tohoto plánu požadovaných příslušnými orgány.

Členské státy mohou rovněž podmínit udělení volitelných výjimek splněním dalšího požadavku na maximální částku uchovávanou na platebním prostředku nebo platebním účtu spotřebitele, na němž jsou elektronické peníze uchovávány.

Právnická osoba zapsaná v rejstříku v souladu s tímto odstavcem může poskytovat platební služby nesouvisející s elektronickými penězi vydanými v souladu s tímto článkem pouze za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v článku 26 směrnice 2007/64/ES.

2.   Právnická osoba zapsaná v rejstříku podle odstavce 1 je povinna mít ústředí v členském státě, ve kterém svou činnost skutečně vykonává.

3.   Na právnickou osobu zapsanou v rejstříku podle odstavce 1 se pohlíží jako na instituci elektronických peněz. Ustanovení čl. 10 odst. 9 a článku 25 směrnice 2007/64/ES se však na ni nepoužijí.

4.   Členské státy mohou stanovit, že právnická osoba zapsaná v rejstříku podle odstavce 1 smí vykonávat pouze některé z činností uvedených v čl. 6 odst. 1.

5.   Právnická osoba uvedená v odstavci 1:

a)	oznámí příslušným orgánům všechny změny své situace, jež mají význam pro podmínky uvedené v odstavci 1, a

b)	nejméně jednou ročně ke dni stanovenému příslušnými orgány podá hlášení o průměrné výši elektronických peněz v oběhu.

6.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby v případě, že podmínky stanovené v odstavcích 1, 2 a 4 přestanou být plněny, dotyčná právnická osoba požádala o povolení do 30 kalendářních dnů v souladu s článkem 3. Každé takové osobě, která nepožádá o povolení v této lhůtě, je v souladu s článkem 10 vydávání elektronických peněz zakázáno.

7.   Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány měly dostatečné pravomoci ke kontrole průběžného plnění požadavků stanovených v tomto článku.

8.   Tento článek se nepoužije na směrnici 2005/60/ES ani na vnitrostátní právní předpisy proti praní peněz.

9.   Jestliže členský stát využije výjimku uvedenou v odstavci 1, oznámí to Komisi do 30. dubna 2011. Neprodleně jí oznámí veškeré následné změny. Kromě toho členský stát sdělí Komisi počet dotčených právnických osob a uvědomí ji každoročně o celkové částce elektronických peněz vydaných k 31. prosinci každého kalendářního roku v oběhu, jak je uvedeno v odstavci 1.

HLAVA III

VYDÁVÁNÍ A ZPĚTNÁ VÝMĚNA ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

Článek 10

Zákaz vydávání elektronických peněz

Aniž je dotčen článek 18, zakáží členské státy vydávat elektronické peníze fyzickým nebo právnickým osobám, které nejsou vydavateli elektronických peněz.

Článek 11

Vydávání a zpětná výměna

1.   Členské státy zajistí, aby vydavatelé elektronických peněz vydávali elektronické peníze proti přijetí peněžních prostředků ve jmenovité hodnotě odpovídající výši přijatých peněžních prostředků.

2.   Členské státy zajistí, aby vydavatelé elektronických peněz na žádost držitele elektronických peněz provedli kdykoli zpětnou výměnu peněžní hodnoty držených elektronických peněz ve výši odpovídající jejich jmenovité hodnotě.

3.   Smlouva mezi vydavatelem elektronických peněz a držitelem elektronických peněz jasně a zřetelně stanoví podmínky pro zpětnou výměnu, včetně jakýchkoli s tím spojených poplatků, a držitel elektronických peněz je o těchto podmínkách informován před tím, než je vázán jakoukoli smlouvou nebo nabídkou.

4.   Zpětná výměna může podléhat poplatku pouze tehdy, pokud je tak stanoveno ve smlouvě v souladu s odstavcem 3, a pouze v některém z těchto případů:

a)	je-li zpětná výměna požadována před ukončením smlouvy;

b)	je-li ve smlouvě uveden den ukončení smlouvy a držitel elektronických peněz vypoví smlouvu před tímto datem nebo

c)	je-li zpětná výměna požadována více než jeden rok po dni ukončení smlouvy.

Každý takovýto poplatek musí být přiměřený a úměrný skutečným nákladům vynaloženým vydavatelem elektronických peněz.

5.   Pokud je zpětná výměna požadována před ukončením smlouvy, může držitel elektronických peněz požadovat zpětnou výměnu části nebo všech elektronických peněz.

6.   Pokud držitel elektronických peněz požaduje zpětnou výměnu v den ukončení smlouvy nebo do jednoho roku od tohoto dne:

a)	je zpětně vyměněna celková peněžní hodnota držených elektronických peněz nebo

b)	v případě, že instituce elektronických peněz provozuje jednu nebo více činností uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. e) a není předem známo, jaká část peněžních prostředků bude použita jako elektronické peníze, jsou zpětně vyměněny veškeré peněžní prostředky, které držitel elektronických peněz vyžaduje.

7.   Bez ohledu na odstavce 4, 5 a 6 upravuje práva osoby přijímající elektronické peníze jiné než spotřebitele na zpětnou výměnu smlouva mezi vydavatelem elektronických peněz a touto osobou.

Článek 12

Zákaz úročení

Členské státy zakáží poskytování úroků nebo jakéhokoli jiného prospěchu spojeného s dobou, během níž držitel elektronických peněz tyto peníze drží.

Článek 13

Mimosoudní postupy vyřizování stížností a zjednávání nápravy s cílem urovnání sporů

Aniž je dotčena tato směrnice, použije se kapitola 5 hlavy IV směrnice 2007/64/ES obdobně na vydavatele elektronických peněz ve vztahu k jejich povinnostem vyplývajícím z této hlavy.

HLAVA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ A PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ

Článek 14

Prováděcí opatření

1.   Komise může přijmout opatření, která jsou nezbytná k aktualizaci této směrnice s cílem zohlednit inflaci nebo technologický vývoj a vývoj trhu. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 15 odst. 2.

2.   Komise přijme opatření, aby zajistila konvergentní uplatňování výjimek uvedených v čl. 1 odst. 4 a 5. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 15 odst. 2.

Článek 15

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Platební výbor, zřízený článkem 85 směrnice 2007/64/ES.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 16

Plná harmonizace

1.   Aniž je dotčen čl. 1 odst. 3, čl. 3 odst. 3 šestý pododstavec, čl. 5 odst. 7, čl. 7 odst. 4, článek 9 a čl. 18 odst. 2, a v míře, ve které tato směrnice stanoví harmonizaci, nesmějí členské státy zachovávat ani zavádět jiná ustanovení, než která jsou stanovena v této směrnici.

2.   Členské státy zajistí, aby se vydavatelé elektronických peněz neodchylovali v neprospěch držitelů elektronických peněz od ustanovení vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádějí ustanovení této směrnice nebo která jim odpovídají, není-li v nich výslovně stanoveno jinak.

Článek 17

Přezkum

Do 1. listopadu 2012 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Evropské centrální bance zprávu o uplatňování a dopadu této směrnice, zejména o uplatňování obezřetnostních požadavků na instituce elektronických peněz, popřípadě doplněnou návrhem na její změnu.

Článek 18

Přechodná ustanovení

1.   Členské státy povolí institucím elektronických peněz, které před 30. dubnem 2011 zahájily činnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy provádějícími směrnici 2000/46/ES v členském státě, ve kterém mají ústředí, aby pokračovaly v těchto činnostech v daném členském státě a v jakémkoli jiném členském státě v souladu s úpravou vzájemného uznávání obsaženou ve směrnici 2000/46/ES, aniž by byly povinny žádat o povolení podle článku 3 této směrnice a splňovat ostatní ustanovení hlavy II této směrnice nebo ustanovení, na něž uvedená hlava odkazuje.

Členské státy uloží těmto institucím elektronických peněz povinnost předložit veškeré potřebné informace příslušným orgánům, které do 30. října 2011 posoudí, zda tyto instituce splňují požadavky této směrnice, a pokud ne, jaká opatření musí být přijata, aby bylo jejich splnění zajištěno, nebo zda je vhodné povolení odejmout.

Institucím elektronických peněz, které splňují požadavky, se udělí povolení, zapíší se do rejstříku a jsou povinny splňovat požadavky stanovené v hlavě II. Pokud instituce elektronických peněz nesplní požadavky stanovené v této směrnici do 30. října 2011, je jim zakázáno vydávat elektronické peníze.

2.   Členské státy mohou stanovit, že instituce elektronických peněz automaticky získají povolení a zapíší se do rejstříku uvedeného v článku 3, pokud příslušné orgány již mají doklad, že dotčená instituce elektronických peněz splňuje požadavky stanovené v článcích 3, 4 a 5. Příslušné orgány vyrozumí dotčené instituce elektronických peněz před udělením povolení.

3.   Členské státy povolí institucím elektronických peněz, které před 30. dubnem 2011 zahájily činnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí článek 8 směrnice 2000/46/ES, aby pokračovaly ve své činnosti na území dotčeného členského státu v souladu se směrnicí 2000/46/ES do 30. dubna 2012, aniž by byly povinny žádat o povolení podle článku 3 této směrnice a splňovat ostatní ustanovení hlavy II této směrnice nebo ustanovení, na něž uvedená hlava odkazuje. Institucím elektronických peněz, kterým v uvedené lhůtě není uděleno povolení ani výjimka podle článku 9, je zakázáno vydávat elektronické peníze.

Článek 19

Změny směrnice 2005/60/ES

Směrnice 2005/60/ES se mění takto:

1)	V čl. 3 odst. 2 se písmeno a) nahrazuje tímto: „a) podnik jiný než úvěrová instituce, který provádí jednu nebo více operací uvedených v bodech 2 až 12 a v bodech 14 a 15 přílohy I směrnice 2006/48/ES, včetně činností směnáren;“.

2)

V čl. 11 odst. 5 se písmeno d) nahrazuje tímto: „d) elektronických peněz ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností (11), pokud maximální částka elektronicky uchovávaná na médiu nepřekračuje 250 EUR a toto médium nelze dobíjet, nebo pokud lze médium dobíjet, je pro kalendářní rok stanoven celkový limit transakcí ve výši 2 500 EUR, s výjimkou případů, kdy je na žádost držitele elektronických peněz v témže kalendářním roce v souladu s článkem 11 směrnice 2009/110/ES zpětně vyměněna částka 1 000 EUR nebo vyšší. Pokud jde o vnitrostátní platební transakce, mohou členské státy nebo jejich příslušné orgány zvýšit částku 250 EUR uvedenou v tomto písmenu na 500 EUR.

Článek 20

Změny směrnice 2006/48/ES

Směrnice 2006/48/ES se mění takto:

1)

Článek 4 se mění takto: a) bod 1 se nahrazuje tímto: „1) ‚úvěrovou instituci‘ se rozumí podnik, jehož činnost spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet;“; b) bod 5 se nahrazuje tímto: „5) ‚finanční institucí‘ se rozumí podnik jiný než úvěrová instituce, jehož hlavní činností je nabývání účastí nebo výkon jedné nebo více činností uvedených v příloze I bodech 2 až 12 a 15;“.

2)	V příloze I se doplňuje nový bod, který zní: „15. Vydávání elektronických peněz“.

Článek 21

Zrušení

Směrnice 2000/46/ES se zrušuje s účinkem ode dne 30. dubna 2011, aniž je dotčen čl. 18 odst. 1 a 3 této směrnice.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici.

Článek 22

Provedení

1.   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 30. dubna 2011. Jejich znění sdělí neprodleně Komisi.

Budou tyto předpisy používat ode dne 30. dubna 2011.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 23

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 24

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

---

(1)  Stanovisko ze dne 26. února 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. C 30, 6.2.2009, s. 1.

(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 27. července 2009.

(4)  Úř. věst. L 275, 27.10.2000, s. 39.

(5)  Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(8)  Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15.

(9)  Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 201.

(11)  Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7“.

---