Nařízení Rady (ES) č. 637/2008

ze dne 23. června 2008,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003 a zavádí národní programy restrukturalizace odvětví bavlny

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 37 odst. 2 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na akt o přistoupení z roku 1979, a zejména na odstavec 6 Protokolu 4 o bavlně [1] připojeného k tomuto aktu (dále jen "Protokol 4"),

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Kapitola 10a hlavy IV nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce [4], vložená čl. 1 odst. 20 nařízení Rady (ES) č. 864/2004 [5], stanoví pravidla pro zvláštní podporu za bavlnu.

(2) Rozsudkem Soudního dvora Evropských Společenství ze 7. září 2006 ve věci C-310/04 [6] byla kapitola 10a hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003 zrušena pro porušení zásady proporcionality, zejména s odkazem na okolnost, že "Rada, tvůrce nařízení č. 864/2004, před Soudním dvorem neprokázala, že nový režim podpory pro bavlnu zavedený tímto nařízením byl přijat v rámci skutečného výkonu její posuzovací pravomoci, která předpokládá zohlednění všech relevantních skutečností a okolností projednávaného případu, ke kterým patří veškeré mzdové náklady spojené s pěstováním bavlny, a životaschopnost vyzrňovacích stanic, jejichž zohlednění bylo při posouzení výnosnosti této plodiny nezbytné", a že Soudnímu dvoru nebylo umožněno "ověřit, zda mohl zákonodárce Společenství dojít k závěru, aniž by překročil meze své široké posuzovací pravomoci, kterou má v dané oblasti, že stanovení výše zvláštní podpory pro bavlnu na 35 % veškerých existujících podpor ve dřívějším režimu podpory stačí k zajištění cíle uvedeného v pátém bodu odůvodnění nařízení č. 864/2004, jímž je zajištění výnosnosti, a tedy pokračování v pěstování této plodiny, a který odráží cíl stanovený v odstavci 2 protokolu č. 4". Soudní dvůr také nařídil odložit účinky uvedeného zrušení do doby přijetí nového nařízení v přiměřené lhůtě.

(3) Je nutno přijmout v souladu s rozsudkem Soudního dvora ve věci C-310/04 nový režim zvláštní platby pro bavlnu.

(4) Je třeba vzít v úvahu všechny důležité faktory a okolnosti týkající se specifické situace v odvětví bavlny včetně všech prvků nutných pro posouzení výnosnosti této plodiny. Za tímto účelem byl zahájen proces hodnocení a konzultací: byly provedeny dvě studie o sociálně-ekonomickém a environmentálním dopadu budoucího režimu podpory pro bavlnu na odvětví bavlny ve Společenství a s dotčenými stranami byly uspořádány semináře a vedeny internetové konzultace ke konkrétním otázkám.

(5) Nový režim by měl sledovat cíle uvedené v odstavci 2 Protokolu 4, a sice podporovat produkci bavlny v regionech Společenství, v nichž je to důležité pro zemědělské hospodářství, umožnit dotčeným producentům, aby měli přiměřený příjem, stabilizovat pomocí strukturálních zlepšení trh, pokud jde o nabídku a uvádění na trh.

(6) Režim by však měl být v souladu s politikou podpory příjmů zemědělců, která je hlavní zásadou reformované společné zemědělské politiky (SZP).

(7) Oddělení přímé podpory určené producentovi od produkce a zavedení režimu jednotné platby jsou zásadními prvky v procesu reformy SZP. Nařízení (ES) č. 1782/2003 tyto prvky zavedlo u řady zemědělských produktů.

(8) Za účelem dosažení cílů, které jsou základem reformy SZP, a rovněž cílů stanovených v protokolu 4, by se měla podpora pro bavlnu z velké části oddělit od produkce a začlenit do režimu jednotné platby. Jelikož těchto cílů nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich z důvodu potřeby společné akce může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.

(9) Úplné začlenění režimu podpory v odvětví bavlny do režimu jednotné platby by mohlo vyvolat značné riziko narušení produkce v regionech Společenství produkujících bavlnu. Část podpory by proto měla zůstat i nadále spojená s pěstováním bavlny prostřednictvím zvláštní platby za plodinu na hektar způsobilý pro podporu. Její výše by měla být vypočtena takovým způsobem, aby bylo dosaženo cílů uvedených v odstavci 2 protokolu 4, přičemž by se režim pro bavlnu zároveň začlenil do hlavního procesu reformy a zjednodušení SZP. Za tímto účelem a vzhledem k provedenému hodnocení lze oprávněně stanovit celkovou dostupnou podporu na členský stát ve výši 35 % vnitrostátního podílu na podpoře, která byla vyplacena producentům nepřímo. Tato sazba umožňuje, aby odvětví bavlny dosáhlo dlouhodobé životaschopnosti, podporuje udržitelný rozvoj regionů produkujících bavlnu a zemědělcům zajišťuje přiměřený příjem.

(10) Zbývajících 65 % vnitrostátního podílu na podpoře, která byla vyplacena producentům nepřímo, by mělo být k dispozici pro režim jednotné platby.

(11) Z důvodů ochrany životního prostředí by měla být stanovena základní plocha na producentský členský stát, aby se omezily plochy oseté bavlnou. Způsobilé oblasti by navíc měly být omezeny na oblasti schválené členskými státy.

(12) Měl by se určit stanovený výnos na hektar na producentský členský stát. Ten společně s požadavkem týkajícím se základní plochy, celkovým omezením prostředků a režimem, jenž spočívá převážně v oddělení plateb od produkce, určí omezující povahu programu produkce a zároveň dodrží cíle protokolu 4.

(13) Aby byly uspokojeny potřeby odvětví vyzrňování bavlny, měla by být způsobilost pro podporu vázána na minimální jakost skutečně sklizené bavlny.

(14) Aby bylo producentům a vyzrňovacím stanicím umožněno zvyšování jakosti bavlny, mělo by být podporováno zřizování meziodvětvových organizací, které schválí členské státy. Společenství by mělo nepřímo přispívat na činnosti těchto organizací zvyšováním podpory těm zemědělcům, kteří jsou jejich členy.

(15) Nařízení (ES) č. 1782/2003 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(16) Kromě nového režimu týkajícího se zvláštní platby za bavlnu by měl být přijat další soubor pravidel s cílem pomoci odvětví bavlny při stabilizaci v souvislosti s novým právním rámcem a situací na trhu.

(17) V rozsahu, v jakém se v producentských regionech považuje odvětví vyzrňování bavlny za nezbytné, lze potřeby tohoto odvětví dostatečně uspokojit mimo jiné tak, že se stanoví minimální jakost skutečně sklizené bavlny a meziodvětvovým organizacím se umožní jakost bavlny zvýšit. Kromě toho je vzhledem k nadbytečné kapacitě odvětví vyzrňování bavlny vhodné stanovit dodatečná opatření k podpoře procesu jejich restrukturalizace za účelem zlepšení tržní orientace.

(18) Rovněž by bylo vhodné zavést protržní opatření na podporu konkrétních režimů jakosti týkající se propagačních činností. Měly by se proto sestavit vnitrostátní programy restrukturalizace odvětví bavlny. Příslušná opatření by sice mělo financovat Společenství, členské státy by si však měly samy zvolit vhodnou kombinaci pro potřeby svých příslušných územních celků a v případě potřeby vzít v úvahu regionální zvláštnosti.

(19) Restrukturalizační programy by se měly předložit Komisi pro ověření souladu s opatřeními za podmínek stanovených v nařízení a jeho prováděcích předpisech. Za provádění těchto restrukturalizačních programů by měly odpovídat členské státy.

(20) Opatření by měla doplnit stávající opatření podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) [7].

(21) Opatření těchto programů mohou zahrnovat úplnou a trvalou demontáž části zařízení na vyzrňování, aby se zajistila větší životaschopnost odvětví vyzrňování bavlny. Podpora může být poskytována rovněž na investice v odvětví vyzrňování bavlny, které jsou zaměřené na zlepšení hospodářské výkonnosti podniků jako takových. Podporu lze rovněž poskytnout smluvním poskytovatelům strojů, na něž měla nepříznivý dopad restrukturalizace odvětví bavlny.

(22) Pro zvýšení jakosti evropské bavlny by zemědělci, kteří jsou zapojeni do zvláštních režimů jakosti, měli v rámci těchto programů obdržet zvláštní podporu určenou na pokrytí některých souvisejících nákladů. Stejnou měrou je třeba podporovat informační a propagační opatření v oblasti bavlny, na kterou se vztahují tyto režimy jakosti.

(23) Přidělování prostředků pro vnitrostátní restrukturalizační programy mezi členské státy by mělo vycházet z konkrétních potřeb restrukturalizace a přizpůsobování v regionech, které jsou hlavními producenty bavlny. S ohledem na dočasný cíl, kterým je restrukturalizace a přizpůsobování odvětví bavlny, lze na žádost členských států tyto programy ukončit, v důsledku čehož lze roční rozpočet určený na restrukturalizační programy připočíst k vnitrostátnímu stropu dotyčného členského státu pro oddělené platby podle přílohy VIII nařízení (ES) č. 1782/2003.

(24) Vzhledem k neexistenci odvětví vyzrňování bavlny v Portugalsku a k uplatňování režimu jednotné platby na plochu v Bulharsku není třeba přidělovat rozpočet na národní restrukturalizační programy v těchto dvou členských státech.

(25) S cílem uplatnit nový režim podpory pro bavlnu a režim restrukturalizace odvětví bavlny od začátku produkčního období, by se toto nařízení mělo použít od začátku kalendářního roku 2009,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1

ZVLÁŠTNÍ PODPORA PRO BAVLNU

Článek 1

Změny nařízení (ES) č. 1782/2003

Nařízení (ES) č. 1782/2003 se mění takto:

1) V hlavě IV se kapitola 10a nahrazuje tímto:

"KAPITOLA 10A

ZVLÁŠTNÍ PODPORA PRO BAVLNU

Článek 110a

Oblast působnosti

Podpora se poskytuje zemědělcům, kteří produkují bavlnu kódu KN 520100, za podmínek stanovených v této kapitole.

Článek 110b

Způsobilost pro podporu

1. Podpora se poskytuje na hektar plochy způsobilé pro podporu, oseté bavlnou. K tomu, aby plocha byla způsobilá pro podporu, musí se nacházet na zemědělské půdě schválené členským státem pro produkci bavlny, oseté povolenými odrůdami a skutečně sklizené za běžných růstových podmínek.

Podpora uvedená v článku 110a bude vyplacena pro bavlnu řádné a uspokojivé obchodní jakosti.

2. Členské státy schvalují půdu a povolují odrůdy uvedené v odstavci 1 tohoto článku podle prováděcích pravidel a za podmínek přijatých postupem podle čl. 144 odst. 2.

Článek 110c

Základní plochy, stanovené výnosy a referenční částky

1. Stanovují se tyto vnitrostátní základní plochy:

- v Bulharsku: 3342 ha,

- v Řecku: 250000 ha,

- ve Španělsku: 48000 ha,

- v Portugalsku: 360 ha.

2. Stanovené výnosy v referenčním období činí:

- v Bulharsku: 1,2 tun/ha,

- v Řecku: 3,2 tun/ha,

- ve Španělsku: 3,5 tun/ha,

- v Portugalsku: 2,2 tun/ha.

3. Výše podpory na hektar způsobilý pro podporu se stanoví tak, že se výnosy uvedené v odstavci 2 vynásobí těmito referenčními částkami:

- v Bulharsku: 671,33 EUR,

- v Řecku: 251,75 EUR,

- ve Španělsku: 400,00 EUR,

- v Portugalsku: 252,73 EUR.

4. Pokud plocha způsobilá pro podporu a osetá bavlnou v daném členském státě a v daném roce přesáhne rozlohu základní plochy uvedené v odstavci 1, sníží se podpora uvedená v odstavci 3 pro daný členský stát poměrně k tomu, o kolik byla překročena rozloha základní plochy.

5. Podrobná prováděcí pravidla k tomuto článku se přijmou postupem podle čl. 144 odst. 2.

Článek 110d

Schválené meziodvětvové organizace

1. Pro účely této kapitoly se "schválenou meziodvětvovou organizací" rozumí právnická osoba složená ze zemědělců produkujících bavlnu a nejméně jedné vyzrňovací stanice, která provádí např. následující činnosti:

- poskytování pomoci při lepší koordinaci způsobu, jakým se bavlna uvádí na trh, zejména prostřednictvím výzkumných studií a průzkumu trhu,

- vypracovávání vzorů smluv slučitelných s právními předpisy Společenství,

- orientace produkce na produkty, které jsou lépe přizpůsobeny potřebám trhu a poptávce spotřebitele, zejména z hlediska jakosti a ochrany spotřebitele,

- aktualizace způsobů a prostředků pro zlepšování jakosti produktů,

- vývoj marketingových strategií na podporu bavlny prostřednictvím režimů certifikace jakosti.

2. Členský stát, na jehož území jsou vyzrňovací stanice usazeny, schválí meziodvětvové organizace, které splňují kritéria, jež budou přijata postupem podle čl. 144 odst. 2.

Článek 110e

Vyplácení podpory

1. Zemědělcům se poskytuje podpora na hektar způsobilý pro podporu podle článku 110c.

2. Zemědělcům, kteří jsou členy schválené meziodvětvové organizace, se poskytuje podpora na hektar způsobilý pro podporu v rámci základní plochy stanovené v čl. 110c odst. 1, zvýšená o částku 2 EUR."

2) V čl. 156 odst. 2 se písmeno g) nahrazuje tímto:

"g) hlava IV kapitola 10a se použije ode dne 1. ledna 2009 pro bavlnu vysetou od tohoto data."

KAPITOLA 2

VNITROSTÁTNÍ RESTRUKTURALIZAČNÍ PROGRAMY PRO ODVĚTVÍ BAVLNY

Článek 2

Oblast působnosti

1. Tato kapitola stanoví pravidla pro přidělování finančních prostředků Společenství členským státům a pro využívání těchto prostředků členskými státy prostřednictvím národních restrukturalizačních programů (dále jen "restrukturalizační programy") k financování konkrétních restrukturalizačních opatření na podporu odvětví bavlny.

2. Podpora se neposkytuje:

a) na výzkumné projekty a na opatření na podporu výzkumných projektů;

b) na opatření, která jsou způsobilá pro podporu Společenství podle nařízení (ES) č. 1698/2005.

Článek 3

Obecné požadavky

1. Restrukturalizační programy musí být slučitelné s právními předpisy Společenství a musí se shodovat s činnostmi, politikami a prioritami Společenství.

2. Členské státy odpovídají za restrukturalizační programy a zajišťují, aby byly vnitřně konzistentní a aby byly vytvořeny a prováděny objektivně, s ohledem na hospodářskou situaci příslušných producentů a zpracovatelů a na potřebu vyvarovat se neopodstatněného nerovného zacházení s producenty nebo zpracovateli.

Členské státy jsou odpovědné za stanovení a provádění nezbytných kontrol a sankcí v případě nedodržení restrukturalizačních programů.

Článek 4

Předkládání a používání restrukturalizačních programů

1. Všechny producentské členské státy předloží Komisi návrh čtyřletého restrukturalizačního programu, který obsahuje opatření v souladu s touto kapitolou, a to poprvé do 1. ledna 2009 a dále každé čtyři roky.

Dříve, než se restrukturalizační program předloží Komisi, je konzultován s příslušnými orgány a organizacemi v odvětví bavlny.

Každý členský stát předloží jediný návrh programu, který může být přizpůsoben regionálním zvláštnostem.

2. Restrukturalizační programy se začnou provádět tři měsíce ode dne jejich předložení Komisi.

Pokud však předložený program není v souladu s podmínkami stanovenými v této kapitole a s prováděcími pravidly k této kapitole, informuje o tom Komise členský stát. V takovém případě členský stát předloží Komisi upravený program. Je-li nesrovnalost napravena, provádí se upravený program dva měsíce ode dne jeho předložení, pokud nesrovnalosti přetrvávají, použije se tento odstavec.

3. Odstavec 2 se použije přiměřeně na změny týkající se restrukturalizačních programů předložených členskými státy.

Článek 5

Přidělování rozpočtových prostředků

1. Roční rozpočet na restrukturalizační programy v jednotlivých členských státech počínaje rozpočtovým rokem 2010 se stanoví takto:

- Řecko: 4,0 miliony EUR,

- Španělsko: 6,134 milionů EUR.

2. Každý členský stát se může rozhodnout, že přestane provádět restrukturalizační program a že trvale převede roční rozpočet na tento program podle odstavce 1 tohoto článku do svého vnitrostátního stropu uvedeného v příloze VIII nařízení (ES) č. 1782/2003. Toto rozhodnutí se sdělí nejpozději do 1. srpna daného roku Komisi a použije se u přímých plateb poskytovaných v následujícím kalendářním roce. Součástí sdělení bude rovněž zpráva o provádění restrukturalizačního programu a o plnění jeho cílů.

3. Převod uvedený v odstavci 2 tohoto článku a příslušné změny uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijmou postupem podle čl. 144 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 poté, co Komise posoudí provádění restrukturalizačního programu v souvislosti s jeho cíli.

Článek 6

Obecná pravidla týkající se financování restrukturalizačních programů

1. Podpora Společenství se vztahuje pouze na způsobilé výdaje vzniklé po předložení příslušného restrukturalizačního programu podle čl. 4 odst. 1.

2. Členské státy nepřispívají na náklady spojené s opatřeními financovanými Společenstvím v rámci restrukturalizačních programů.

Článek 7

Opatření způsobilá pro podporu a příjemci podpory

1. Restrukturalizační programy obsahují pouze jedno nebo více z těchto opatření:

a) úplná a trvalá demontáž zařízení na vyzrňování bavlny,

b) investice do odvětví vyzrňování bavlny,

c) účast zemědělců v režimech jakosti bavlny,

d) informační a propagační činnosti,

e) podpora pro smluvní poskytovatele strojů nepřesahující vzniklé ztráty.

2. Příjemci restrukturalizačních programů jsou:

a) příjemci podpory podle kapitoly IV nařízení Rady (ES) č. 1051/2001 ze dne 22. května 2001 o podpoře pro produkci bavlny [8] v hospodářském roce 2005/2006 pro podporu v rámci opatření uvedených v odst. 1 písm. a), b) a d) tohoto článku,

b) příjemci podpory podle kapitoly 10A nařízení (ES) č. 1782/2003 pro podporu v rámci opatření uvedených v odst. 1 písm. c) a d) tohoto článku,

c) schválené meziodvětvové organizace stanovené v kapitole 10A nařízení (ES) č. 1782/2003 pro podporu v rámci opatření uvedeného v odst. 1 písm. d) tohoto článku,

d) smluvní poskytovatelé strojů pro podporu v rámci opatření uvedeného v odst. 1 písm. e) tohoto článku, kteří:

- jsou soukromými osobami nebo podniky, které se v rámci smlouvy s pěstiteli nebo vyzrňovacími stanicemi v hospodářském roce 2005/2006 podílely svými zemědělskými stroji na sklizni bavlny,

- sklízeli bavlnu, která byla dodávána do zařízení na vyzrňování bavlny, kterých se týkala demontáž podle odstavce 1 písm. a) tohoto článku,

a

- utrpěli prokazatelné ztráty vyplývající z nedostatku bavlny určené ke sklizni.

Článek 8

Finanční prostředky

Opatření podle této kapitoly se považují za intervenční opatření zaměřená na regulaci zemědělských trhů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky [9].

Článek 9

Prováděcí pravidla

Podrobná prováděcí pravidla k této kapitole se přijmou postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) [10].

Článek 10

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 23. června 2008.

Za Radu

předseda

I. Jarc

[1] Úř. věst. L 291, 19.11.1979, s. 174. Protokol naposledy pozměněný nařízením (ES) č. 1050/2001 (Úř. věst. L 148, 1.6.2001, s. 1).

[2] Stanovisko ze dne 14. února 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Stanovisko ze dne 8. května 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[4] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 479/2008 (Úř. věst. L 148, 6.6.2008, s. 1).

[5] Úř. věst. L 161, 30.4.2004, s. 48.

[6] 2006 Sb. rozh. I-7285.

[7] Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 146/2008 (Úř. věst. L 46, 21.2.2008, s. 1).

[8] Úř. věst. L 148, 1.6.2001, s. 3. Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 1782/2003.

[9] Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 479/2008.

[10] Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 510/2008 (Úř. věst. L 149, 7.6.2008, s. 61).

--------------------------------------------------