EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32006D0977R(01)
Corrigendum to Council Decision 2006/977/Euratom of 19 December 2006 concerning the specific programme to be carried out by means of direct actions by the Joint Research Centre implementing the Seventh Framework Programme of the European Atomic Energy Community (Euratom) for nuclear research and training activities (2007 to 2011) ( OJ L 400, 30.12.2006 )
Oprava rozhodnutí Rady 2006/977/Euratom ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu prováděném Společným výzkumným střediskem prostřednictvím přímých akcí na základě sedmého rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2007 až 2011) ( Úř. věst. L 400, 30.12.2006 )
Oprava rozhodnutí Rady 2006/977/Euratom ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu prováděném Společným výzkumným střediskem prostřednictvím přímých akcí na základě sedmého rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2007 až 2011) ( Úř. věst. L 400, 30.12.2006 )
OJ L 54, 22.2.2007, p. 149–156
(ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)
ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2006/977/corrigendum/2007-02-22/oj
Relation | Act | Comment | Subdivision concerned | From | To |
---|---|---|---|---|---|
Corrigendum to | 32006D0977 | (CS, DA, DE, EL, EN, ES, ET, FI, FR, HU, IT, LT, LV, MT, NL, PL, PT, SK, SL, SV) |
22.2.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 54/149 |
Oprava rozhodnutí Rady 2006/977/Euratom ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu prováděném Společným výzkumným střediskem prostřednictvím přímých akcí na základě sedmého rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2007 až 2011)
( Úřední věstník Evropské unie L 400 ze dne 30. prosince 2006 )
Rozhodnutí 2006/977/Euratom se nahrazuje tímto:
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 19. prosince 2006
o zvláštním programu prováděném Společným výzkumným střediskem prostřednictvím přímých akcí na základě sedmého rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2007–2011)
(2006/977/Euratom)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 7 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),
po konzultaci s Výborem pro vědu a techniku a se správní radou Společného výzkumného střediska,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s rozhodnutím Rady 2006/970/Euratom ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2007 až 2011) (3) (dále jen „rámcový program“) by se rámcový program měl provádět prostřednictvím zvláštních programů, které stanoví pravidla pro své provádění, dobu svého trvání a prostředky považované za nezbytné. |
(2) |
Společné výzkumné středisko (dále jen „SVS“) by mělo provádět činnosti v oblasti výzkumu a odborné přípravy uskutečňované prostřednictvím přímých akcí v rámci zvláštního programu SVS, kterým se provádí rámcový program Euratomu. |
(3) |
Při provádění svého poslání by SVS mělo poskytovat vědeckou a technickou podporu pro proces tvorby politiky EU zaměřenou na uživatele, zajistit podporu provádění a sledování stávajících politik a reagovat na nové politické požadavky. Pro dosažení svého poslání by SVS mělo provádět výzkum nejvyšší srovnatelné evropské kvality, a to včetně udržení vlastní úrovně vědecké excelence. |
(4) |
Při provádění tohoto programu je třeba klást důraz na podporu mobility a odborné přípravy výzkumných pracovníků a na inovace ve Společenství. SVS by mělo zejména provádět vhodné činnosti zaměřené na odbornou přípravu v oblasti jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení. |
(5) |
Tento zvláštní program by měl být prováděn pružným, účinným a transparentním způsobem, s přihlédnutím k příslušným potřebám uživatelů SVS a politik Společenství, jakož i k dodržování cíle ochrany finančních zájmů Společenství. Výzkumné činnosti prováděné v jeho rámci by měly být případně přizpůsobeny těmto potřebám a vědeckému a technologickému rozvoji a jejich cílem by mělo být dosažení vědecké excelence. |
(6) |
Na činnosti výzkumu a vývoje prováděné v rámci tohoto zvláštního programu by se rovněž měla vztahovat pravidla rámcového programu ES pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol a pro šíření výsledků výzkumu (dále jen „pravidla pro účast a šíření“) týkající se přímých akcí. |
(7) |
Za účelem provedení tohoto programu může být vhodné, kromě spolupráce zahrnuté v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru nebo některé dohodě o přidružení, zapojit se do činností mezinárodní spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, zejména na základě čl. 2 písm. h) a článků 101 a 102 Smlouvy. |
(8) |
V souvislosti s činnostmi spojenými s rozšířením a integrací usiluje SVS o podporu integrace organizací a výzkumných pracovníků z nových členských států do svých činností zaměřených zejména na provádění vědeckých a technologických složek acquis EU, jakož i o podporu intenzivnější spolupráce s organizacemi a výzkumnými pracovníky z přistupujících a kandidátských zemí. Počítá se rovněž s postupným otevíráním pro sousední země, především u prioritních témat evropské politiky sousedství. |
(9) |
Výzkumné činnosti prováděné v rámci tohoto zvláštního programu by měly dodržovat základní etické zásady včetně zásad uvedených v Listině základních práv Evropské unie. |
(10) |
SVS by mělo nadále vytvářet další zdroje prostřednictvím soutěžních činností; mezi ně patří účast na nepřímých akcích rámcového programu, práce pro třetí strany a v menší míře využívání duševního vlastnictví. |
(11) |
Je třeba zajistit řádné finanční řízení rámcového programu a jeho co nejúčinnější a uživatelsky vstřícné provádění a zároveň zaručit právní jistotu a dostupnost programu pro všechny účastníky, a to v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (4), a s nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 (5) o prováděcích pravidlech k uvedenému finančnímu nařízení a s jakýmikoli budoucími změnami. |
(12) |
Měla by být přijata vhodná opatření – přiměřená finančním zájmům Evropských společenství – ke sledování účinnosti přidělené finanční podpory a účinnosti využití těchto prostředků, aby se zamezilo nesrovnalostem a podvodům, a měly by být učiněny nezbytné kroky ke zpětnému získání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků, a to v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002, nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (6), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (7) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (8). |
(13) |
V příhodné době by Komise měla zajistit nezávislé hodnocení týkající se činností prováděných v oblastech zahrnutých v tomto programu, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2011 se přijímá zvláštní program týkající se přímých akcí v oblasti výzkumu a odborné přípravy, který má provést Společné výzkumné středisko (dále jen „zvláštní program“).
Článek 2
Ve zvláštním programu se stanoví činnosti pro jaderné akce Společného výzkumného střediska, které podporují celou řadu výzkumných činností prováděných v nadnárodní spolupráci v těchto tematických oblastech:
a) |
nakládání s jaderným odpadem, dopad na životní prostředí; |
b) |
jaderná bezpečnost; |
c) |
jaderné zabezpečení. |
Cíle a hlavní rysy těchto činností jsou uvedeny v příloze.
Článek 3
V souladu s článkem 3 rámcového programu činí částka považovaná za nezbytnou k provedení zvláštního programu 517 milionů EUR.
Článek 4
Všechny výzkumné činnosti v rámci zvláštního programu jsou prováděny v souladu se základními etickými zásadami.
Článek 5
1. Zvláštní program se provede prostřednictvím přímých akcí stanovených v příloze II rámcového programu.
2. Na tento zvláštní program se uplatňují pravidla pro účast a šíření týkající se přímých akcí.
Článek 6
1. Komise vypracuje víceletý pracovní program pro provádění zvláštního programu, který podrobněji uvede cíle a vědecké a technologické priority stanovené v příloze a časový plán provádění.
2. Tento víceletý pracovní program zohlední související výzkumné činnosti prováděné členskými státy, přidruženými státy a evropskými a mezinárodními organizacemi. V případě potřeby se program aktualizuje.
Článek 7
Komise zajistí nezávislé vyhodnocování činností prováděných v oblastech zahrnutých do tohoto zvláštního programu, které je stanovené v článku 6 rámcového programu.
Článek 8
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 9
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 19. prosince 2006.
Za Radu
předseda
J. KORKEAOJA
PŘÍLOHA
PROGRAM SVS V RÁMCI EURATOMU
1. Cíl
Poskytovat vědeckou a technickou podporu pro politiku Společenství v oblasti jaderné energie zaměřenou na uživatele, zajistit podporu provádění a sledování stávajících politik a zároveň pružně reagovat na nové politické požadavky.
2. Přístup
Posláním SVS je poskytovat vědeckou a technickou podporu pro koncepci, vypracovávání, provádění a sledování politik Společenství zaměřenou na uživatele s cílem zachovat vedoucí postavení evropského výzkumu. Toto poslání SVS rovněž zdůrazňuje, že je nutné, aby SVS provádělo výzkumné činnosti vysoké kvality v těsné spolupráci s průmyslem a dalšími subjekty a vytvářelo sítě s veřejnými a soukromými institucemi v členských státech. Ve všech činnostech SVS jsou přítomny oba rozměry, avšak jejich význam se liší a sahá od poskytování přímé podpory útvarům Komise až po základní výzkum prováděný v široké evropské nebo mezinárodní perspektivě.
Cílem jaderných činností SVS je plnit povinnosti v oblasti výzkumu a vývoje vyplývající ze Smlouvy o Euratomu a podporovat Komisi a členské státy v oblasti dozoru nad bezpečností a nešíření zbraní, nakládání s odpadem, bezpečnosti jaderných zařízení a jaderného palivového cyklu, radioaktivity v životním prostředí a radiační ochrany.
Cílem tohoto zvláštního programu je získat a shromáždit znalosti, a zajistit tak nezbytné vědecké a technické údaje a podporu pro bezpečnost a zabezpečení a spolehlivost, udržitelnost a kontrolu jaderné energie, včetně posouzení inovačních a budoucích systémů. Cílem účasti na nepřímých akcích rámcového programu je dosažení maximální doplňkovosti s institucionálním pracovním programem, jak je uvedeno v oddíle 3 níže.
Jedním z hlavních problémů v oblasti jaderné energie je v současnosti úbytek znalostí, odborných znalostí, a zejména technologie a inženýrství pro nakládání s radioaktivním materiálem a radiačními poli. SVS bude i nadále sloužit jako evropské referenční středisko pro šíření informací, odbornou přípravu a vzdělávání mladých vědců a rovněž bude poskytovat přístup ke svým infrastrukturám ostatním výzkumným pracovníkům, a podporovat tak jaderné know-how v Evropě.
Dalším cílem bude pokračující rozvoj spolupráce prostřednictvím vytváření sítí na evropské a světové úrovni. V této souvislosti bude důležitá zejména možnost SVS účastnit se sítí excelence a integrovaných projektů.
Společné výzkumné středisko dále usnadní diskusi na základě zjištěných skutečností a informované rozhodování o vhodné kombinaci energií tak, aby byla uspokojena potřeba energie v Evropě (včetně obnovitelných zdrojů energie a jaderné energie).
3. Činnosti
3.1 Nakládání s jaderným odpadem, dopad na životní prostředí
3.1.1
Nakládání s vyhořelým palivem a vysoce radioaktivním jaderným odpadem zahrnuje úpravu v souvislosti s přepravou, skladování a geologické ukládání. Hlavním cílem je zamezit na velmi dlouhou dobu uvolňování radionuklidů do biosféry. Klíčovými faktory k dosažení těchto cílů jsou uspořádání, posouzení a fungování technických a přírodních zadržovacích systémů po příslušnou dobu, které jsou závislé mimo jiné na chování paliva.
Cílem SVS je získat údaje o dlouhodobém chování vyhořelého paliva a vyvinout metody pro spolehlivé posuzování technických systémů s důrazem na neporušenost obalových souborů s odpady a na určování standardů u kritérií rozhodování zaměřených na riziko.
Laboratorní zkoušky chování paliva za reprezentativních podmínek poskytnou vhodné vstupní údaje pro modely k dlouhodobému předpovídání a umožní jejich validaci. SVS se rovněž zapojí do různých evropských snah o řešení otázky bezpečného ukládání odpadu a aktivně podpoří předávání znalostí mezi různými zeměmi.
3.1.2
Hlavními úkoly tohoto programu je i nadále optimalizace oddělování paliva za účelem separace vybraných radionuklidů s dlouhým poločasem rozpadu, jakož i výroba a charakteristika bezpečných a spolehlivých paliv nebo terčů pro transmutaci aktinidů.
Zkoumání těchto alternativních strategií pro nakládání s odpadem je i nadále věnována značná pozornost, jelikož by tyto strategie výrazně snížily dlouhodobé nebezpečí spojené s ukládáním odpadu. V případě transmutace se uvažuje o rychlých i tepelných reaktorech, jakož i o speciálních zařízeních na spalování aktinidů. Většina navrhovaných koncepcí budoucích reaktorových systémů takovouto selektivní separaci radionuklidů zahrnuje.
Díky zásadnímu snížení množství radionuklidů s dlouhým poločasem rozpadu a výraznému poklesu objemu v zařízeních pro nakládání s odpadem bude vývoj inertních matric pro úpravu vysoce radioaktivního odpadu představovat z dlouhodobého hlediska klíčové zlepšení v nakládání s jaderným odpadem.
SVS bude v této oblasti provozovat nová zařízení pro pokročilé oddělování a k výrobě paliv a terčů (laboratoř pro minoritní aktinidy). Bude rovněž provádět pokusy s ozařováním na terčích a palivech a poskytovat základní údaje pro jadernou transmutaci. Na základě studií koroze a vyluhování pak bude stanovena chemická stálost matric pro úpravu aktinidů.
3.1.3
Cílem základních výzkumných činností, které úzce souvisejí s činnostmi v oblasti odborné přípravy a vzdělávání, je poskytnout základní poznatky, jež by prohloubily znalosti o fyzikálních procesech v jaderném palivu (od výroby energie po nakládání s odpadem). Akce v oblasti základního výzkumu se zaměří na termofyzikální vlastnosti materiálů, povrchové vlastnosti systémů obsahujících aktinidy a základní fyzikální a chemické vlastnosti.
Zařízení SVS budou stejně jako laboratoř pro uživatele aktinidů i nadále zvát vědce, zejména z evropských vysokých škol.
3.1.4
Navrhované projekty speciálních zařízení na spalování minoritních aktinidů a pokročilé koncepce výroby jaderné energie přinášejí nové požadavky na jaderné údaje s výrazně větší přesností.
SVS bude měřit jaderné údaje pro účely nakládání s jaderným odpadem. Díky novému technologickému rozvoji došlo k výraznému zlepšení měřicích schopností. SVS rovněž podporuje významné úsilí ve vývoji základní jaderné teorie pro modelování reakcí, které není možné provádět experimentálně.
Radionuklidová metrologie doplňuje tuto práci měřeními k získání lepších údajů o radioaktivním rozpadu u štěpných materiálů a produktů štěpení. Přesné experimentální údaje jsou rovněž nutné k validaci teorií a modelů, z nichž vycházejí předpisy pro radiační ochranu.
3.1.5
Z jaderných zařízení a odborných znalostí SVS vzešla celá řada lékařských aplikací. Tyto aplikace vznikly na základě výzkumu v oblasti výroby nových izotopů, vývoje klinických referenčních materiálů a podpory nových postupů léčby rakoviny. Cílem SVS je zpřístupnit tyto nové aplikace k využití nemocnicím a farmaceutickému průmyslu.
3.1.6
SVS uplatňuje své odborné znalosti v oblasti stopové analýzy k ověřování radioaktivních výpustí a emisí z jaderných zařízení. Vypracovává rovněž studie o speciaci, migračních vzorcích v biosféře a radiotoxikologii aktinidů. Vzhledem k novým mezním hodnotám pro radionuklidy ve složkách potravin vyvine SVS analytické techniky a vytvoří odpovídající referenční materiály. Pro posouzení srovnatelnosti oznamovaných údajů z monitorování a podporu harmonizace systémů měření radioaktivity budou zajištěna mezilaboratorní srovnání s monitorovacími laboratořemi členských států.
3.1.7
Je důležité, aby si nové generace jaderných vědců a inženýrů udržovaly a prohlubovaly znalosti v oblasti jaderného výzkumu prostřednictvím pokusů, výsledků, interpretací a dovedností získaných v minulosti. To se týká především oblastí, v nichž byly zkušenosti z analýzy výkonu a bezpečnosti reaktorů získané za tři desetiletí ve zhuštěné podobě promítnuty do složitých analytických nástrojů, jakými jsou například modely a počítačové kódy. SVS bude usilovat o udržení nezbytných znalostí zajištěním snadné dostupnosti, řádného uspořádání a důkladné dokumentace těchto znalostí, aby tak zabránilo možné ztrátě znalostí a nedostatku nových vědců a inženýrů v oblasti jaderné technologie. Kromě toho bude podporovat rozvoj nových vědců a inženýrů v oblasti jaderné energie, včetně získávání mladých vědců a inženýrů pro tuto oblast. Bude rovněž podporovat činnosti v oblasti vysokoškolského vzdělávání v Evropě. SVS bude dále přispívat k rozvoji lepší komunikace o jaderných otázkách, zejména v souvislosti s přijímáním u veřejnosti, a obecněji k rozvoji osvětových strategií v oblasti energetiky.
3.2 Jaderná bezpečnost
3.2.1
K zachování a zlepšení úrovně bezpečnosti jaderných elektráren západního a ruského typu musí být rozšířeny a validovány pokročilé a zpřesněné metodiky posuzování bezpečnosti a příslušné analytické nástroje. K umožnění validace a ověření nástrojů pro posuzování bezpečnosti a k lepšímu pochopení souvisejících fyzikálních jevů a procesů budou prováděna cílená experimentální zkoumání. SVS je plně zapojeno do mezinárodního úsilí o zvyšování bezpečnosti jaderných reaktorů.
3.2.2
Bezpečnost paliva se zaměřuje na prevenci a zmírňování následků hypotetických havárií. Dva hlavní aspekty tohoto výzkumu jsou mechanická neporušenost palivových souborů po dobu životnosti reaktoru a reakce paliva na přechodové podmínky a na stav vážné havárie reaktoru až po roztavení aktivní zóny.
V této souvislosti se SVS podílí na současné strategii vývoje paliv, jejímž cílem je zvýšení bezpečnosti a snížení civilních a vojenských zásob plutonia. Ke zkouškám chování a vlastností paliv bude SVS využívat reaktor s vysokým tokem neutronů (HFR). Budou rovněž měřeny vlastnosti ovlivňující výkon.
3.2.3
Celosvětově jsou v rámci otevřeného výzkumu zkoumány nové strategie reaktorů, například v souvislosti se scénářem plánu IV. generace, který vychází ze souhrnného posuzování zahrnujícího obavy veřejnosti, například lepší bezpečnost, snížení odpadů a zlepšení ochrany proti šíření.
Je nezbytně nutné, aby SVS v této celosvětové iniciativě, na níž se podílejí přední výzkumné organizace, zcela plnilo svou úlohu, a to přímo a prostřednictvím koordinace evropských příspěvků. To zahrnuje výlučně oblasti, které mohou zlepšit aspekty bezpečnosti a dozoru nad bezpečností u inovačních cyklů jaderných paliv, zejména charakterizaci, zkoušení a analýzu nových paliv. Pozornost bude věnována navrhování cílů v oblasti bezpečnosti a kvality, vypracování bezpečnostních požadavků a pokročilých hodnotících metodik pro systémy. Tyto informace budou systematicky předávány zúčastněným orgánům členských států a útvarům Komise, zejména prostřednictvím pravidelných koordinačních schůzí.
3.3 Jaderné zabezpečení
3.3.1
Hledisko nešíření je stále důležitější a pro bezpečnost občanů EU je podstatné, aby byly i nadále k dispozici nezbytné kapacity. Činnosti SVS v této oblasti sestávají z poskytování technické podpory útvarům Komise v rámci Smlouvy o Euratomu a MAAE (Mezinárodní agentuře pro atomovou energii) v rámci Smlouvy o nešíření. Cílem bude zavedení větší automatizace a lepších nástrojů k analýze informací, aby se snížilo pracovní zatížení inspektorů a zátěž pro jaderný průmysl.
Ačkoliv má SVS více než 30letou zkušenost v podpoře Smlouvy o Euratomu a Smlouvy o nešíření, jsou k provádění vyvíjející se politiky dozoru i nadále vyžadovány technické inovace a zlepšení. Činnost SVS se bude pro dosažení těchto cílů vyvíjet, zároveň však bude i nadále zahrnovat technologie k ověřování, odhalování, omezování šíření jaderných materiálů a ke kontrolnímu dohledu, dále měřicí metody pro jaderný materiál, výrobu jaderných referenčních materiálů a zajišťování odborné přípravy, zejména pro inspektory MAAE a Komise.
3.3.2
Cílem dodatkového protokolu je zabezpečit, aby nedocházelo k nedeklarovaným jaderným činnostem. K jeho provádění je potřeba celá řada technik, které se liší od postupů používaných při ověřování evidence jaderného materiálu. Vyžaduje celkový popis jaderných činností dané země, obsáhlejší prohlášení o lokalitách a rozmanitější požadavky na inspekce. Mezi ně může patřit monitorování mimo lokalitu a monitorovací činnosti vně hranic zařízení, jakož i analýza částeček v životním prostředí jako nástroj k odhalování nedeklarovaných jaderných činností.
SVS usiluje o přechod na monitorování pohybu jaderného materiálu v reálném čase a na integrovanou analýzu informací. SVS bude pracovat především na vývoji a validaci nástrojů k analýze informací a na metodice založené na systémové analýze.
3.3.3
V zájmu poskytování podpory útvarům Komise a spolupráce s MAAE a orgány členských států bude SVS i nadále systematicky shromažďovat a analyzovat údaje o otázkách nešíření jaderných zbraní (s možností rozšíření na ostatní zbraně hromadného ničení a nosné systémy) z celé škály zdrojů (internet, odborná literatura, databáze). Tyto údaje budou použity k vypracování zpráv o zemích, v jejichž rámci bude ve vybraných zemích důkladně sledován vývoj jaderných činností a vývoz nebo dovoz jaderného vybavení a technologie, a to jak přímého, tak dvojího užití. Údaje z těchto veřejně přístupných zdrojů budou doloženy satelitními snímky. SVS tuto práci dále podpoří vývojem technologie pro vícejazyčné vyhledávání na internetu, řízení znalostí a získávání údajů.
3.3.4
Odhalování a identifikace nezákonně přepravovaného nebo skladovaného jaderného materiálu je hlavním způsobem ochrany před nedovoleným obchodem. Forenzní věda v oblasti jaderného materiálu poskytuje vodítka ke zjištění původu zajištěného materiálu. Důležitou otázkou zůstává i vypracování vhodných plánů reakce pro řešení případů odhalení jaderných materiálů. V rámci forenzní vědy v oblasti jaderného materiálu a nedovoleného obchodu posílí SVS spolupráci s vnitrostátními orgány a mezinárodními organizacemi (ITWG, MAAE atd.)
Etická hlediska
Při provádění tohoto zvláštního programu a při výzkumných činnostech, které z něj vyplývají, je třeba dodržovat základní etické zásady. K nim patří mimo jiné zásady zakotvené v Listině základních práv Unie, včetně těchto: ochrany lidské důstojnosti a lidského života, ochrany osobních údajů a soukromí, jakož i ochrany zvířat a životního prostředí v souladu s právem Společenství a platným zněním příslušných mezinárodních úmluv a etických kodexů, například Helsinské deklarace, Úmluvy Rady Evropy o lidských právech a biomedicíně podepsané v Oviedu dne 4. dubna 1997 a jejích dodatkových protokolů, Úmluvy OSN o právech dítěte, Všeobecné deklarace UNESCO o lidském genomu a lidských právech, Úmluvy OSN o biologických a toxinových zbraních (BTWC), Mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství a souvisejících rezolucí Světové zdravotnické organizace (WHO).
V úvahu se rovněž vezmou stanoviska Evropské skupiny poradců pro etické dopady biotechnologií (1991–1997) a stanoviska Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích (od roku 1998).
V souladu se zásadou subsidiarity a s ohledem na různorodost přístupů v Evropě musí účastníci výzkumných projektů dodržovat právní a správní předpisy a etická pravidla platné v zemích, kde bude výzkum prováděn. V každém případě se použijí vnitrostátní právní předpisy a výzkum, který je zakázán v některém členském státě nebo jiné zemi, nebude v tomto členském státě nebo zemi financován z prostředků Společenství.
Subjekty uskutečňující výzkumné projekty musí případně před zahájením činností v oblasti VTR obdržet souhlas příslušných státních nebo místních etických výborů. Komise bude rovněž systematicky provádět etický přezkum u návrhů, které se zabývají eticky citlivými otázkami nebo u kterých nebyla etickým hlediskům věnována odpovídající pozornost. Ve zvláštních případech lze etický přezkum rovněž provést během provádění projektu.
Protokol o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat připojený ke Smlouvě vyžaduje, aby Společenství při tvorbě a provádění svých politik zahrnujících výzkum věnovalo plnou pozornost požadavkům na dobré životní podmínky zvířat. Směrnice Rady 86/609/EHS ze dne 24. listopadu 1986 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se ochrany zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely (9) vyžaduje, aby všechny pokusy byly prováděny tak, aby pokusná zvířata byla ušetřena strachu a zbytečných bolestí a utrpení; aby byl použit co nejmenší počet zvířat; aby se použila zvířata co do smyslové fyziologie nejméně vyvinutá a aby vzniklo co nejméně bolestí, útrap, strachu nebo trvalých poškození. Změnu genetického dědictví zvířat a klonování zvířat lze zvažovat pouze tehdy, pokud jsou cíle z etického hlediska odůvodněné, a za podmínek, kdy jsou zaručeny dobré životní podmínky zvířat a dodržování zásad biologické rozmanitosti.
V průběhu provádění tohoto programu bude Komise pravidelně monitorovat vědecký pokrok a vnitrostátní a mezinárodní právní předpisy, aby se přihlédlo k případnému vývoji.
(1) Stanovisko ze dne 30. listopadu 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(2) Úř. věst. C 185, 8.8.2006, s. 10.
(3) Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 60. Rozhodnutí ve znění opravy na straně 21 v tomto čísle Úředního věstníku.
(4) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(5) Úř. věst. L 357, 21.12.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1248/2006 (Úř. věst. L 227, 19.8.2006, s. 3).
(6) Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.
(7) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.
(8) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.
(9) Úř. věst. L 358, 18.12.1986, s. 1. Směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/65/ES (Úř. věst. L 230, 16.9.2003, s. 32).