EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32006D0977R(01)

Oprava rozhodnutí Rady 2006/977/Euratom ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu prováděném Společným výzkumným střediskem prostřednictvím přímých akcí na základě sedmého rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2007 až 2011) ( Úř. věst. L 400, 30.12.2006 )

OJ L 54, 22.2.2007, p. 149–156 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2006/977/corrigendum/2007-02-22/oj

22.2.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 54/149


Oprava rozhodnutí Rady 2006/977/Euratom ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu prováděném Společným výzkumným střediskem prostřednictvím přímých akcí na základě sedmého rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2007 až 2011)

( Úřední věstník Evropské unie L 400 ze dne 30. prosince 2006 )

Rozhodnutí 2006/977/Euratom se nahrazuje tímto:

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 19. prosince 2006

o zvláštním programu prováděném Společným výzkumným střediskem prostřednictvím přímých akcí na základě sedmého rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2007–2011)

(2006/977/Euratom)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 7 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

po konzultaci s Výborem pro vědu a techniku a se správní radou Společného výzkumného střediska,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s rozhodnutím Rady 2006/970/Euratom ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2007 až 2011) (3) (dále jen „rámcový program“) by se rámcový program měl provádět prostřednictvím zvláštních programů, které stanoví pravidla pro své provádění, dobu svého trvání a prostředky považované za nezbytné.

(2)

Společné výzkumné středisko (dále jen „SVS“) by mělo provádět činnosti v oblasti výzkumu a odborné přípravy uskutečňované prostřednictvím přímých akcí v rámci zvláštního programu SVS, kterým se provádí rámcový program Euratomu.

(3)

Při provádění svého poslání by SVS mělo poskytovat vědeckou a technickou podporu pro proces tvorby politiky EU zaměřenou na uživatele, zajistit podporu provádění a sledování stávajících politik a reagovat na nové politické požadavky. Pro dosažení svého poslání by SVS mělo provádět výzkum nejvyšší srovnatelné evropské kvality, a to včetně udržení vlastní úrovně vědecké excelence.

(4)

Při provádění tohoto programu je třeba klást důraz na podporu mobility a odborné přípravy výzkumných pracovníků a na inovace ve Společenství. SVS by mělo zejména provádět vhodné činnosti zaměřené na odbornou přípravu v oblasti jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení.

(5)

Tento zvláštní program by měl být prováděn pružným, účinným a transparentním způsobem, s přihlédnutím k příslušným potřebám uživatelů SVS a politik Společenství, jakož i k dodržování cíle ochrany finančních zájmů Společenství. Výzkumné činnosti prováděné v jeho rámci by měly být případně přizpůsobeny těmto potřebám a vědeckému a technologickému rozvoji a jejich cílem by mělo být dosažení vědecké excelence.

(6)

Na činnosti výzkumu a vývoje prováděné v rámci tohoto zvláštního programu by se rovněž měla vztahovat pravidla rámcového programu ES pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol a pro šíření výsledků výzkumu (dále jen „pravidla pro účast a šíření“) týkající se přímých akcí.

(7)

Za účelem provedení tohoto programu může být vhodné, kromě spolupráce zahrnuté v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru nebo některé dohodě o přidružení, zapojit se do činností mezinárodní spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, zejména na základě čl. 2 písm. h) a článků 101 a 102 Smlouvy.

(8)

V souvislosti s činnostmi spojenými s rozšířením a integrací usiluje SVS o podporu integrace organizací a výzkumných pracovníků z nových členských států do svých činností zaměřených zejména na provádění vědeckých a technologických složek acquis EU, jakož i o podporu intenzivnější spolupráce s organizacemi a výzkumnými pracovníky z přistupujících a kandidátských zemí. Počítá se rovněž s postupným otevíráním pro sousední země, především u prioritních témat evropské politiky sousedství.

(9)

Výzkumné činnosti prováděné v rámci tohoto zvláštního programu by měly dodržovat základní etické zásady včetně zásad uvedených v Listině základních práv Evropské unie.

(10)

SVS by mělo nadále vytvářet další zdroje prostřednictvím soutěžních činností; mezi ně patří účast na nepřímých akcích rámcového programu, práce pro třetí strany a v menší míře využívání duševního vlastnictví.

(11)

Je třeba zajistit řádné finanční řízení rámcového programu a jeho co nejúčinnější a uživatelsky vstřícné provádění a zároveň zaručit právní jistotu a dostupnost programu pro všechny účastníky, a to v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (4), a s nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 (5) o prováděcích pravidlech k uvedenému finančnímu nařízení a s jakýmikoli budoucími změnami.

(12)

Měla by být přijata vhodná opatření – přiměřená finančním zájmům Evropských společenství – ke sledování účinnosti přidělené finanční podpory a účinnosti využití těchto prostředků, aby se zamezilo nesrovnalostem a podvodům, a měly by být učiněny nezbytné kroky ke zpětnému získání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků, a to v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002, nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (6), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (7) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (8).

(13)

V příhodné době by Komise měla zajistit nezávislé hodnocení týkající se činností prováděných v oblastech zahrnutých v tomto programu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2011 se přijímá zvláštní program týkající se přímých akcí v oblasti výzkumu a odborné přípravy, který má provést Společné výzkumné středisko (dále jen „zvláštní program“).

Článek 2

Ve zvláštním programu se stanoví činnosti pro jaderné akce Společného výzkumného střediska, které podporují celou řadu výzkumných činností prováděných v nadnárodní spolupráci v těchto tematických oblastech:

a)

nakládání s jaderným odpadem, dopad na životní prostředí;

b)

jaderná bezpečnost;

c)

jaderné zabezpečení.

Cíle a hlavní rysy těchto činností jsou uvedeny v příloze.

Článek 3

V souladu s článkem 3 rámcového programu činí částka považovaná za nezbytnou k provedení zvláštního programu 517 milionů EUR.

Článek 4

Všechny výzkumné činnosti v rámci zvláštního programu jsou prováděny v souladu se základními etickými zásadami.

Článek 5

1.   Zvláštní program se provede prostřednictvím přímých akcí stanovených v příloze II rámcového programu.

2.   Na tento zvláštní program se uplatňují pravidla pro účast a šíření týkající se přímých akcí.

Článek 6

1.   Komise vypracuje víceletý pracovní program pro provádění zvláštního programu, který podrobněji uvede cíle a vědecké a technologické priority stanovené v příloze a časový plán provádění.

2.   Tento víceletý pracovní program zohlední související výzkumné činnosti prováděné členskými státy, přidruženými státy a evropskými a mezinárodními organizacemi. V případě potřeby se program aktualizuje.

Článek 7

Komise zajistí nezávislé vyhodnocování činností prováděných v oblastech zahrnutých do tohoto zvláštního programu, které je stanovené v článku 6 rámcového programu.

Článek 8

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 9

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 19. prosince 2006.

Za Radu

předseda

J. KORKEAOJA

PŘÍLOHA

PROGRAM SVS V RÁMCI EURATOMU

1.   Cíl

Poskytovat vědeckou a technickou podporu pro politiku Společenství v oblasti jaderné energie zaměřenou na uživatele, zajistit podporu provádění a sledování stávajících politik a zároveň pružně reagovat na nové politické požadavky.

2.   Přístup

Posláním SVS je poskytovat vědeckou a technickou podporu pro koncepci, vypracovávání, provádění a sledování politik Společenství zaměřenou na uživatele s cílem zachovat vedoucí postavení evropského výzkumu. Toto poslání SVS rovněž zdůrazňuje, že je nutné, aby SVS provádělo výzkumné činnosti vysoké kvality v těsné spolupráci s průmyslem a dalšími subjekty a vytvářelo sítě s veřejnými a soukromými institucemi v členských státech. Ve všech činnostech SVS jsou přítomny oba rozměry, avšak jejich význam se liší a sahá od poskytování přímé podpory útvarům Komise až po základní výzkum prováděný v široké evropské nebo mezinárodní perspektivě.

Cílem jaderných činností SVS je plnit povinnosti v oblasti výzkumu a vývoje vyplývající ze Smlouvy o Euratomu a podporovat Komisi a členské státy v oblasti dozoru nad bezpečností a nešíření zbraní, nakládání s odpadem, bezpečnosti jaderných zařízení a jaderného palivového cyklu, radioaktivity v životním prostředí a radiační ochrany.

Cílem tohoto zvláštního programu je získat a shromáždit znalosti, a zajistit tak nezbytné vědecké a technické údaje a podporu pro bezpečnost a zabezpečení a spolehlivost, udržitelnost a kontrolu jaderné energie, včetně posouzení inovačních a budoucích systémů. Cílem účasti na nepřímých akcích rámcového programu je dosažení maximální doplňkovosti s institucionálním pracovním programem, jak je uvedeno v oddíle 3 níže.

Jedním z hlavních problémů v oblasti jaderné energie je v současnosti úbytek znalostí, odborných znalostí, a zejména technologie a inženýrství pro nakládání s radioaktivním materiálem a radiačními poli. SVS bude i nadále sloužit jako evropské referenční středisko pro šíření informací, odbornou přípravu a vzdělávání mladých vědců a rovněž bude poskytovat přístup ke svým infrastrukturám ostatním výzkumným pracovníkům, a podporovat tak jaderné know-how v Evropě.

Dalším cílem bude pokračující rozvoj spolupráce prostřednictvím vytváření sítí na evropské a světové úrovni. V této souvislosti bude důležitá zejména možnost SVS účastnit se sítí excelence a integrovaných projektů.

Společné výzkumné středisko dále usnadní diskusi na základě zjištěných skutečností a informované rozhodování o vhodné kombinaci energií tak, aby byla uspokojena potřeba energie v Evropě (včetně obnovitelných zdrojů energie a jaderné energie).

3.   Činnosti

3.1   Nakládání s jaderným odpadem, dopad na životní prostředí

3.1.1   Charakteristika, skladování a ukládání vyhořelého paliva

Nakládání s vyhořelým palivem a vysoce radioaktivním jaderným odpadem zahrnuje úpravu v souvislosti s přepravou, skladování a geologické ukládání. Hlavním cílem je zamezit na velmi dlouhou dobu uvolňování radionuklidů do biosféry. Klíčovými faktory k dosažení těchto cílů jsou uspořádání, posouzení a fungování technických a přírodních zadržovacích systémů po příslušnou dobu, které jsou závislé mimo jiné na chování paliva.

Cílem SVS je získat údaje o dlouhodobém chování vyhořelého paliva a vyvinout metody pro spolehlivé posuzování technických systémů s důrazem na neporušenost obalových souborů s odpady a na určování standardů u kritérií rozhodování zaměřených na riziko.

Laboratorní zkoušky chování paliva za reprezentativních podmínek poskytnou vhodné vstupní údaje pro modely k dlouhodobému předpovídání a umožní jejich validaci. SVS se rovněž zapojí do různých evropských snah o řešení otázky bezpečného ukládání odpadu a aktivně podpoří předávání znalostí mezi různými zeměmi.

3.1.2   Oddělování, transmutace a úprava

Hlavními úkoly tohoto programu je i nadále optimalizace oddělování paliva za účelem separace vybraných radionuklidů s dlouhým poločasem rozpadu, jakož i výroba a charakteristika bezpečných a spolehlivých paliv nebo terčů pro transmutaci aktinidů.

Zkoumání těchto alternativních strategií pro nakládání s odpadem je i nadále věnována značná pozornost, jelikož by tyto strategie výrazně snížily dlouhodobé nebezpečí spojené s ukládáním odpadu. V případě transmutace se uvažuje o rychlých i tepelných reaktorech, jakož i o speciálních zařízeních na spalování aktinidů. Většina navrhovaných koncepcí budoucích reaktorových systémů takovouto selektivní separaci radionuklidů zahrnuje.

Díky zásadnímu snížení množství radionuklidů s dlouhým poločasem rozpadu a výraznému poklesu objemu v zařízeních pro nakládání s odpadem bude vývoj inertních matric pro úpravu vysoce radioaktivního odpadu představovat z dlouhodobého hlediska klíčové zlepšení v nakládání s jaderným odpadem.

SVS bude v této oblasti provozovat nová zařízení pro pokročilé oddělování a k výrobě paliv a terčů (laboratoř pro minoritní aktinidy). Bude rovněž provádět pokusy s ozařováním na terčích a palivech a poskytovat základní údaje pro jadernou transmutaci. Na základě studií koroze a vyluhování pak bude stanovena chemická stálost matric pro úpravu aktinidů.

3.1.3   Základní výzkum v oblasti aktinidů

Cílem základních výzkumných činností, které úzce souvisejí s činnostmi v oblasti odborné přípravy a vzdělávání, je poskytnout základní poznatky, jež by prohloubily znalosti o fyzikálních procesech v jaderném palivu (od výroby energie po nakládání s odpadem). Akce v oblasti základního výzkumu se zaměří na termofyzikální vlastnosti materiálů, povrchové vlastnosti systémů obsahujících aktinidy a základní fyzikální a chemické vlastnosti.

Zařízení SVS budou stejně jako laboratoř pro uživatele aktinidů i nadále zvát vědce, zejména z evropských vysokých škol.

3.1.4   Jaderné údaje

Navrhované projekty speciálních zařízení na spalování minoritních aktinidů a pokročilé koncepce výroby jaderné energie přinášejí nové požadavky na jaderné údaje s výrazně větší přesností.

SVS bude měřit jaderné údaje pro účely nakládání s jaderným odpadem. Díky novému technologickému rozvoji došlo k výraznému zlepšení měřicích schopností. SVS rovněž podporuje významné úsilí ve vývoji základní jaderné teorie pro modelování reakcí, které není možné provádět experimentálně.

Radionuklidová metrologie doplňuje tuto práci měřeními k získání lepších údajů o radioaktivním rozpadu u štěpných materiálů a produktů štěpení. Přesné experimentální údaje jsou rovněž nutné k validaci teorií a modelů, z nichž vycházejí předpisy pro radiační ochranu.

3.1.5   Lékařské aplikace vycházející z jaderného výzkumu

Z jaderných zařízení a odborných znalostí SVS vzešla celá řada lékařských aplikací. Tyto aplikace vznikly na základě výzkumu v oblasti výroby nových izotopů, vývoje klinických referenčních materiálů a podpory nových postupů léčby rakoviny. Cílem SVS je zpřístupnit tyto nové aplikace k využití nemocnicím a farmaceutickému průmyslu.

3.1.6   Měření radioaktivity v životním prostředí

SVS uplatňuje své odborné znalosti v oblasti stopové analýzy k ověřování radioaktivních výpustí a emisí z jaderných zařízení. Vypracovává rovněž studie o speciaci, migračních vzorcích v biosféře a radiotoxikologii aktinidů. Vzhledem k novým mezním hodnotám pro radionuklidy ve složkách potravin vyvine SVS analytické techniky a vytvoří odpovídající referenční materiály. Pro posouzení srovnatelnosti oznamovaných údajů z monitorování a podporu harmonizace systémů měření radioaktivity budou zajištěna mezilaboratorní srovnání s monitorovacími laboratořemi členských států.

3.1.7   Řízení znalostí, odborná příprava a vzdělávání

Je důležité, aby si nové generace jaderných vědců a inženýrů udržovaly a prohlubovaly znalosti v oblasti jaderného výzkumu prostřednictvím pokusů, výsledků, interpretací a dovedností získaných v minulosti. To se týká především oblastí, v nichž byly zkušenosti z analýzy výkonu a bezpečnosti reaktorů získané za tři desetiletí ve zhuštěné podobě promítnuty do složitých analytických nástrojů, jakými jsou například modely a počítačové kódy. SVS bude usilovat o udržení nezbytných znalostí zajištěním snadné dostupnosti, řádného uspořádání a důkladné dokumentace těchto znalostí, aby tak zabránilo možné ztrátě znalostí a nedostatku nových vědců a inženýrů v oblasti jaderné technologie. Kromě toho bude podporovat rozvoj nových vědců a inženýrů v oblasti jaderné energie, včetně získávání mladých vědců a inženýrů pro tuto oblast. Bude rovněž podporovat činnosti v oblasti vysokoškolského vzdělávání v Evropě. SVS bude dále přispívat k rozvoji lepší komunikace o jaderných otázkách, zejména v souvislosti s přijímáním u veřejnosti, a obecněji k rozvoji osvětových strategií v oblasti energetiky.

3.2   Jaderná bezpečnost

3.2.1   Bezpečnost jaderných reaktorů

K zachování a zlepšení úrovně bezpečnosti jaderných elektráren západního a ruského typu musí být rozšířeny a validovány pokročilé a zpřesněné metodiky posuzování bezpečnosti a příslušné analytické nástroje. K umožnění validace a ověření nástrojů pro posuzování bezpečnosti a k lepšímu pochopení souvisejících fyzikálních jevů a procesů budou prováděna cílená experimentální zkoumání. SVS je plně zapojeno do mezinárodního úsilí o zvyšování bezpečnosti jaderných reaktorů.

3.2.2   Bezpečnost jaderného paliva v energetických reaktorech provozovaných v EU

Bezpečnost paliva se zaměřuje na prevenci a zmírňování následků hypotetických havárií. Dva hlavní aspekty tohoto výzkumu jsou mechanická neporušenost palivových souborů po dobu životnosti reaktoru a reakce paliva na přechodové podmínky a na stav vážné havárie reaktoru až po roztavení aktivní zóny.

V této souvislosti se SVS podílí na současné strategii vývoje paliv, jejímž cílem je zvýšení bezpečnosti a snížení civilních a vojenských zásob plutonia. Ke zkouškám chování a vlastností paliv bude SVS využívat reaktor s vysokým tokem neutronů (HFR). Budou rovněž měřeny vlastnosti ovlivňující výkon.

3.2.3   Bezpečný provoz pokročilých jaderných energetických systémů

Celosvětově jsou v rámci otevřeného výzkumu zkoumány nové strategie reaktorů, například v souvislosti se scénářem plánu IV. generace, který vychází ze souhrnného posuzování zahrnujícího obavy veřejnosti, například lepší bezpečnost, snížení odpadů a zlepšení ochrany proti šíření.

Je nezbytně nutné, aby SVS v této celosvětové iniciativě, na níž se podílejí přední výzkumné organizace, zcela plnilo svou úlohu, a to přímo a prostřednictvím koordinace evropských příspěvků. To zahrnuje výlučně oblasti, které mohou zlepšit aspekty bezpečnosti a dozoru nad bezpečností u inovačních cyklů jaderných paliv, zejména charakterizaci, zkoušení a analýzu nových paliv. Pozornost bude věnována navrhování cílů v oblasti bezpečnosti a kvality, vypracování bezpečnostních požadavků a pokročilých hodnotících metodik pro systémy. Tyto informace budou systematicky předávány zúčastněným orgánům členských států a útvarům Komise, zejména prostřednictvím pravidelných koordinačních schůzí.

3.3   Jaderné zabezpečení

3.3.1   Dozor nad jadernou bezpečností

Hledisko nešíření je stále důležitější a pro bezpečnost občanů EU je podstatné, aby byly i nadále k dispozici nezbytné kapacity. Činnosti SVS v této oblasti sestávají z poskytování technické podpory útvarům Komise v rámci Smlouvy o Euratomu a MAAE (Mezinárodní agentuře pro atomovou energii) v rámci Smlouvy o nešíření. Cílem bude zavedení větší automatizace a lepších nástrojů k analýze informací, aby se snížilo pracovní zatížení inspektorů a zátěž pro jaderný průmysl.

Ačkoliv má SVS více než 30letou zkušenost v podpoře Smlouvy o Euratomu a Smlouvy o nešíření, jsou k provádění vyvíjející se politiky dozoru i nadále vyžadovány technické inovace a zlepšení. Činnost SVS se bude pro dosažení těchto cílů vyvíjet, zároveň však bude i nadále zahrnovat technologie k ověřování, odhalování, omezování šíření jaderných materiálů a ke kontrolnímu dohledu, dále měřicí metody pro jaderný materiál, výrobu jaderných referenčních materiálů a zajišťování odborné přípravy, zejména pro inspektory MAAE a Komise.

3.3.2   Dodatkový protokol

Cílem dodatkového protokolu je zabezpečit, aby nedocházelo k nedeklarovaným jaderným činnostem. K jeho provádění je potřeba celá řada technik, které se liší od postupů používaných při ověřování evidence jaderného materiálu. Vyžaduje celkový popis jaderných činností dané země, obsáhlejší prohlášení o lokalitách a rozmanitější požadavky na inspekce. Mezi ně může patřit monitorování mimo lokalitu a monitorovací činnosti vně hranic zařízení, jakož i analýza částeček v životním prostředí jako nástroj k odhalování nedeklarovaných jaderných činností.

SVS usiluje o přechod na monitorování pohybu jaderného materiálu v reálném čase a na integrovanou analýzu informací. SVS bude pracovat především na vývoji a validaci nástrojů k analýze informací a na metodice založené na systémové analýze.

3.3.3   Shromažďování údajů z veřejně přístupných zdrojů o nešíření jaderných zbraní

V zájmu poskytování podpory útvarům Komise a spolupráce s MAAE a orgány členských států bude SVS i nadále systematicky shromažďovat a analyzovat údaje o otázkách nešíření jaderných zbraní (s možností rozšíření na ostatní zbraně hromadného ničení a nosné systémy) z celé škály zdrojů (internet, odborná literatura, databáze). Tyto údaje budou použity k vypracování zpráv o zemích, v jejichž rámci bude ve vybraných zemích důkladně sledován vývoj jaderných činností a vývoz nebo dovoz jaderného vybavení a technologie, a to jak přímého, tak dvojího užití. Údaje z těchto veřejně přístupných zdrojů budou doloženy satelitními snímky. SVS tuto práci dále podpoří vývojem technologie pro vícejazyčné vyhledávání na internetu, řízení znalostí a získávání údajů.

3.3.4   Boj proti nedovolenému obchodu s jadernými materiály, včetně forenzní analýzy jaderného materiálu

Odhalování a identifikace nezákonně přepravovaného nebo skladovaného jaderného materiálu je hlavním způsobem ochrany před nedovoleným obchodem. Forenzní věda v oblasti jaderného materiálu poskytuje vodítka ke zjištění původu zajištěného materiálu. Důležitou otázkou zůstává i vypracování vhodných plánů reakce pro řešení případů odhalení jaderných materiálů. V rámci forenzní vědy v oblasti jaderného materiálu a nedovoleného obchodu posílí SVS spolupráci s vnitrostátními orgány a mezinárodními organizacemi (ITWG, MAAE atd.)

Etická hlediska

Při provádění tohoto zvláštního programu a při výzkumných činnostech, které z něj vyplývají, je třeba dodržovat základní etické zásady. K nim patří mimo jiné zásady zakotvené v Listině základních práv Unie, včetně těchto: ochrany lidské důstojnosti a lidského života, ochrany osobních údajů a soukromí, jakož i ochrany zvířat a životního prostředí v souladu s právem Společenství a platným zněním příslušných mezinárodních úmluv a etických kodexů, například Helsinské deklarace, Úmluvy Rady Evropy o lidských právech a biomedicíně podepsané v Oviedu dne 4. dubna 1997 a jejích dodatkových protokolů, Úmluvy OSN o právech dítěte, Všeobecné deklarace UNESCO o lidském genomu a lidských právech, Úmluvy OSN o biologických a toxinových zbraních (BTWC), Mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství a souvisejících rezolucí Světové zdravotnické organizace (WHO).

V úvahu se rovněž vezmou stanoviska Evropské skupiny poradců pro etické dopady biotechnologií (1991–1997) a stanoviska Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích (od roku 1998).

V souladu se zásadou subsidiarity a s ohledem na různorodost přístupů v Evropě musí účastníci výzkumných projektů dodržovat právní a správní předpisy a etická pravidla platné v zemích, kde bude výzkum prováděn. V každém případě se použijí vnitrostátní právní předpisy a výzkum, který je zakázán v některém členském státě nebo jiné zemi, nebude v tomto členském státě nebo zemi financován z prostředků Společenství.

Subjekty uskutečňující výzkumné projekty musí případně před zahájením činností v oblasti VTR obdržet souhlas příslušných státních nebo místních etických výborů. Komise bude rovněž systematicky provádět etický přezkum u návrhů, které se zabývají eticky citlivými otázkami nebo u kterých nebyla etickým hlediskům věnována odpovídající pozornost. Ve zvláštních případech lze etický přezkum rovněž provést během provádění projektu.

Protokol o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat připojený ke Smlouvě vyžaduje, aby Společenství při tvorbě a provádění svých politik zahrnujících výzkum věnovalo plnou pozornost požadavkům na dobré životní podmínky zvířat. Směrnice Rady 86/609/EHS ze dne 24. listopadu 1986 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se ochrany zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely (9) vyžaduje, aby všechny pokusy byly prováděny tak, aby pokusná zvířata byla ušetřena strachu a zbytečných bolestí a utrpení; aby byl použit co nejmenší počet zvířat; aby se použila zvířata co do smyslové fyziologie nejméně vyvinutá a aby vzniklo co nejméně bolestí, útrap, strachu nebo trvalých poškození. Změnu genetického dědictví zvířat a klonování zvířat lze zvažovat pouze tehdy, pokud jsou cíle z etického hlediska odůvodněné, a za podmínek, kdy jsou zaručeny dobré životní podmínky zvířat a dodržování zásad biologické rozmanitosti.

V průběhu provádění tohoto programu bude Komise pravidelně monitorovat vědecký pokrok a vnitrostátní a mezinárodní právní předpisy, aby se přihlédlo k případnému vývoji.


(1)  Stanovisko ze dne 30. listopadu 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. C 185, 8.8.2006, s. 10.

(3)  Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 60. Rozhodnutí ve znění opravy na straně 21 v tomto čísle Úředního věstníku.

(4)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 357, 21.12.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1248/2006 (Úř. věst. L 227, 19.8.2006, s. 3).

(6)  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(8)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 358, 18.12.1986, s. 1. Směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/65/ES (Úř. věst. L 230, 16.9.2003, s. 32).


Top