EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32005R2169

Nařízení Rady (ES) č. 2169/2005 ze dne 21. prosince 2005 , kterým se mění nařízení (ES) č. 974/98 o zavedení eura

OJ L 346, 29.12.2005, p. 1–5 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Bulgarian: Chapter 10 Volume 003 P. 172 - 176
Special edition in Romanian: Chapter 10 Volume 003 P. 172 - 176
Special edition in Croatian: Chapter 10 Volume 003 P. 88 - 92

Legal status of the document In force: This act has been changed. Current consolidated version: 18/01/2006

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2005/2169/oj

29.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 346/1


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2169/2005

ze dne 21. prosince 2005,

kterým se mění nařízení (ES) č. 974/98 o zavedení eura

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 123 odst. 4 třetí větu této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998 o zavedení eura (3) stanoví, že euro nahrazuje měny členských států, které splňují nezbytné podmínky pro přijetí jednotné měny v okamžiku, kdy Společenství vstoupí do třetí etapy hospodářské a měnové unie. Uvedené nařízení rovněž obsahuje pravidla pro národní měnové jednotky těchto členských států v přechodném období, které končí dnem 31. prosince 2001, a pravidla pro bankovky a mince.

(2)

Nařízení (ES) č. 2596/2000 změnilo nařízení (ES) č. 974/98 s cílem umožnit nahrazení řecké měny eurem.

(3)

Nařízení (ES) č. 974/98 stanoví harmonogram přechodu na euro v současných zúčastněných členských státech. V zájmu zajištění jasnosti a jistoty, pokud jde o pravidla, jimiž se řídí zavádění eura v dalších členských státech, je nezbytné přijmout obecná ustanovení o tom, jak se mají v budoucnu určovat různá období během přechodu na euro.

(4)

Je vhodné stanovit seznam zúčastněných členských států, který může být rozšířen v případě, že další členské státy přijmou euro jako jednotnou měnu.

(5)

S cílem připravit bezproblémový přechod na euro stanoví nařízení (ES) č. 974/98 přechodné období mezi nahrazením měn zúčastněných členských států eurem a zavedením eurobankovek a euromincí. Přechodné období by mělo trvat nejvýše tři roky, mělo by však být pokud možno co nejkratší.

(6)

Má-li členský stát za to, že delší přechodní období není nezbytné, lze přechodné období zkrátit až na nulu, přičemž v tomto případě je datum přijetí eura totožné s datem výměny hotového oběživa. V tomto případě se eurobankovky a euromince stanou zákonným platidlem v daném členském státě ke dni přijetí eura. Takový členský stát by však měl mít možnost využít období „postupného zrušení“ v trvání jednoho roku, během něhož bude moci ještě v nových právních nástrojích odkazovat na národní měnovou jednotku. Tak by získaly hospodářské subjekty v tomto členském státě více času na přípravu k zavedení eura a usnadnil by se samotný přechod.

(7)

Během období dvojího oběživa by veřejnost měla mít možnost bezplatně vyměnit bankovky a mince znějící na národní měnovou jednotku do určité výše za eurobankovky a euromince.

(8)

Nařízení (ES) č. 974/98 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 974/98 se mění takto:

1.

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Pro účely tohoto nařízení se:

a)

‚zúčastněnými členskými státy‘ rozumějí členské státy uvedené v tabulce v příloze;

b)

‚právními nástroji‘ rozumějí právní předpisy, správní akty, soudní rozhodnutí, smlouvy, jednostranné právní akty, platební nástroje jiné než bankovky a mince a ostatní nástroje mající právní účinek;

c)

‚přepočítacím koeficientem‘ rozumí neodvolatelně stanovený přepočítací koeficient, který přijme Rada pro měnu každého zúčastněného členského státu v souladu s čl. 123 odst. 4 první větou nebo odst. 5;

d)

‚datem přijetí eura‘ rozumí datum, ke kterému příslušný členský stát vstoupí do třetí etapy podle čl. 121 odst. 3 Smlouvy, případně datum, ke kterému vstoupí v platnost zrušení výjimky pro příslušný členský stát podle čl. 122 odst. 2 Smlouvy;

e)

‚datem výměny hotového oběživa‘ rozumí datum, ke kterému eurobankovky a euromince získají postavení zákonného platidla v daném zúčastněném členském státě;

f)

‚jednotkou euro‘ rozumí měnová jednotka, jak je vymezena v článku 2 druhé větě;

g)

‚národními měnovými jednotkami‘ rozumějí měnové jednotky zúčastněného členského státu, jak jsou vymezeny den před přijetím eura v tomto členském státě;

h)

‚přechodným obdobím‘ rozumí období nejvýše tří let počínající v 00:00 hodin v den přijetí eura a končící v 00:00 hodin v den výměny hotového oběživa;

i)

‚obdobím postupného zrušení‘ rozumí období nejvýše jednoho roku počínající dnem přijetí eura, které se může vztahovat pouze na ty členské státy, ve kterých je datum přijetí eura totožné s datem výměny hotového oběživa;

j)

‚změnou denominace‘ rozumí změna jednotky, na niž zní částka nesplaceného dluhu, z národní měnové jednotky na jednotku euro, přičemž však tato změna denominace nemá za následek změnu jakékoli jiné podmínky tohoto dluhu, protože tato otázka se řídí příslušnými vnitrostátními právními předpisy;

k)

‚úvěrovými institucemi‘ rozumějí úvěrové instituce uvedené v čl. 1 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (4). Pro účely tohoto nařízení se, s výjimkou žirových institucí poštovních úřadů, za úvěrové instituce nepovažují instituce uvedené v čl. 2 odst. 3 této směrnice.

2.

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 1a

Datum přijetí eura, datum výměny hotového oběživa a případné období postupného zrušení pro jednotlivé zúčastněné členské státy jsou stanoveny v příloze.“

3.

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

S účinkem od příslušných dat přijetí eura je měnou zúčastněných členských států euro. Měnovou jednotkou je jedno euro. Jedno euro se dělí na sto centů.“

4.

Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

Bankovky a mince znějící na národní měnovou jednotku si zachovají své postavení zákonného platidla v rámci jejich územního vymezení ke dni předcházejícímu dni přijetí eura v dotyčném zúčastněném členském státě.“

5.

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 9a

Ve členském státě s obdobím ‚postupného zrušení‘ se použije následující ustanovení. V právních nástrojích vytvořených během období postupného zrušení, které mají být prováděny v tomto členském státě, se může nadále odkazovat na národní měnovou jednotku. Tyto odkazy se považují za odkazy na jednotku euro podle příslušných přepočítacích koeficientů. Aniž je dotčen článek 15, úkony na základě těchto právních nástrojů se vykonávají pouze v jednotce euro. Použijí se pravidla pro zaokrouhlování stanovená v nařízení (ES) č. 1103/97.

Dotyčný členský stát omezí uplatňování prvního pododstavce na určité druhy právních nástrojů nebo na právní nástroje přijaté v určitých oblastech.

Dotyčný členský stát může toto období zkrátit.“

6.

Články 10 a 11 se nahrazují tímto:

„Článek 10

S účinkem od příslušných dat výměny hotového oběživa uvede ECB a centrální banky zúčastněných členských států do oběhu v zúčastněných členských státech bankovky znějící na eura.

Aniž je dotčen článek 15, jsou bankovky znějící na eura jedinými bankovkami, které mají v zúčastněných členských státech postavení zákonného platidla.

Článek 11

S účinkem od příslušného data výměny hotového oběživa vydávají zúčastněné členské státy mince znějící na eura nebo na centy odpovídající nominálním hodnotám a technickým specifikacím, které může Rada stanovit v souladu s čl. 106 odst. 2 druhou větou Smlouvy. Aniž je dotčen článek 15 a ustanovení jakékoli dohody týkající se měnových záležitostí ve smyslu čl. 111 odst. 3 Smlouvy, jsou tyto mince jedinými mincemi, které mají v zúčastněných členských státech postavení zákonného platidla. S výjimkou vydávajícího orgánu a osob zvlášť určených vnitrostátními právními předpisy vydávajícího členského státu není žádná osoba při jakékoliv platbě povinna přijmout více než 50 mincí.“

7.

Články 13 a 14 se nahrazují tímto:

„Článek 13

Články 10, 11, 14, 15 a 16 se použijí s účinkem od příslušného data výměny hotového oběživa v jednotlivých zúčastněných členských státech.

Článek 14

Odkazují-li právní nástroje existující v den předcházející dni výměny hotového oběživa na národní měnové jednotky, považují se tyto odkazy za odkazy na jednotku euro podle příslušných přepočítacích koeficientů. Použijí se pravidla pro zaokrouhlování stanovená v nařízení (ES) č. 1103/97.“

8.

Článek 15 se mění takto:

a)

v odstavcích 1 a 2 se slova „od konce přechodného období“ a „od skončení přechodného období“ nahrazují slovy „od příslušného data výměny hotového oběživa“;

b)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„3.   Během období uvedeného v odstavci 1 vyměňují úvěrové instituce v zúčastněných členských státech, které přijmou euro po 1. lednu 2002, svým klientům bankovky a mince znějící na národní měnovou jednotku tohoto členského státu za bankovky a mince znějící na euro, a to bezplatně a bez omezení až do výše, která může být stanovena vnitrostátními právními předpisy. Úvěrové instituce mohou vyžadovat předchozí oznámení, převyšuje-li částka, která má být vyměněna, výši stanovenou vnitrostátními předpisy, nebo neexistují-li taková ustanovení, těmito úvěrovými institucemi a odpovídající částce na jednu domácnost.

Úvěrové instituce uvedené v prvním pododstavci vymění bankovky a mince znějící na národní měnovou jednotku tohoto členského státu jiným osobám, než těm, které jsou jejich klienty, bezplatně až do výše stanovené vnitrostátními právními předpisy, nebo neexistují-li taková ustanovení, stanovené těmito úvěrovými institucemi.

Vnitrostátní právní předpisy mohou omezit povinnost podle předchozích dvou pododstavců na zvláštní druhy úvěrových institucí. Vnitrostátní právní předpisy mohou tuto povinnost rozšířit rovněž na jiné osoby.“

9.

Text v příloze tohoto nařízení se doplňuje jako příloha.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství, avšak s výhradou protokolů 25 a 26 ke Smlouvě a čl. 122 odst. 1 Smlouvy.

V Bruselu dne 21. prosince 2005.

Za Radu

B. BRADSHAW

předseda


(1)  Stanovisko ze dne 1. prosince 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. C 316, 13.12.2005, s. 25.

(3)  Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 2596/2000 (Úř. věst. L 300, 29.11.2000, s. 2).

(4)  Úř. věst. L 126, 26.5.2000, s. 1 Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES (Úř. věst. L 79, 24.3.2005, s. 9).“


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA

Členský stát

Datum přijetí eura

Datum výměny hotového oběživa

Členský stát s obdobím ‚postupného zrušení‘

Belgie

1. ledna 1999

1. ledna 2002

nepoužije se

Německo

1. ledna 1999

1. ledna 2002

nepoužije se

Řecko

1. ledna 2001

1. ledna 2002

nepoužije se

Španělsko

1. ledna 1999

1. ledna 2002

nepoužije se

Francie

1. ledna 1999

1. ledna 2002

nepoužije se

Irsko

1. ledna 1999

1. ledna 2002

nepoužije se

Itálie

1. ledna 1999

1. ledna 2002

nepoužije se

Lucembursko

1. ledna 1999

1. ledna 2002

nepoužije se

Nizozemsko

1. ledna 1999

1. ledna 2002

nepoužije se

Rakousko

1. ledna 1999

1. ledna 2002

nepoužije se

Portugalsko

1. ledna 1999

1. ledna 2002

nepoužije se

Finsko

1. ledna 1999

1. ledna 2002

nepoužije se“


Top