Rozhodnutí Rady

ze dne 28. února 2002

o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti

(2002/187/SVV)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 31 a čl. 34 odst. 2 písmeno c) této smlouvy,

s ohledem na podnět Spolkové republiky Německo a na podnět Portugalské republiky, Francouzské republiky, Švédského království a Belgického království [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Je nutné dále zdokonalovat soudní spolupráci mezi členskými státy, zejména při boji proti formám závažné trestné činnosti páchané často nadnárodními skupinami.

(2) Účinné zlepšení soudní spolupráce mezi členskými státy vyžaduje neprodlené přijetí strukturálních opatření na úrovni Evropské unie k usnadnění nejvhodnější koordinace úkonů při vyšetřování a stíhání na území více než jednoho členského státu za plného respektování základních práv a svobod.

(3) V zájmu posílení boje proti závažným formám organizované trestné činnosti rozhodla Evropská rada na svém zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999, zejména v bodě 46 svých závěrů, o zřízení jednotky (Eurojust) složené ze státních zástupců, soudců nebo policistů odpovídajících pravomocí.

(4) Jednotka Eurojust se zřizuje tímto rozhodnutím jako instituce Evropské unie s právní subjektivitou financovaná ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, kromě platů a požitků národních členů a asistentů, které hradí členský stát jejich původu.

(5) Pro Eurojust jsou důležité také cíle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) [3]. Kolegium Eurojustu by mělo přijmout nezbytná prováděcí opatření k dosažení těchto cílů. Při tom by mělo plně přihlédnout k citlivosti práce Eurojustu při vyšetřování a stíhání. V této souvislosti by OLAF neměl mít přístup k dokumentům, důkazním materiálům, hlášením, záznamům ani informacím v jakékoli podobě, které byly získány nebo vytvořeny v průběhu těchto uzavřených nebo probíhajících činností, a předávání těchto dokumentů, důkazních materiálů, hlášení, záznamů a informací úřadu OLAF by mělo být zakázáno.

(6) V zájmu co nejúčinnějšího plnění svých cílů by měl Eurojust plnit úkoly buď prostřednictvím jednoho či více národních členů, nebo jako kolegium.

(7) Příslušným orgánům členských států by měla být umožněna výměna informací s Eurojustem pomocí mechanismu, který slouží a vyhovuje zájmům trestního řízení.

(8) Pravomocemi Eurojustu není dotčena působnost Společenství v oblasti ochrany jeho vlastních finančních zájmů a stávající smlouvy a dohody, zejména Evropská úmluva o vzájemné pomoci ve věcech trestních (Rada Evropy), podepsaná dne 20. dubna 1959 ve Štrasburku, a také Úmluva mezi členskými státy Evropské unie o vzájemné pomoci v trestních věcech [4], přijatá Radou dne 29. května 2000, a protokol k této úmluvě [5] přijatý dne 16. října 2001.

(9) K plnění svých cílů zpracovává Eurojust údaje automatizovanými prostředky nebo ve strukturovaných ručně vedených spisech. Za tím účelem by měly být přijaty nezbytné kroky k zajištění úrovně ochrany údajů, která by odpovídala přinejmenším úrovni ochrany vyplývající z uplatňování zásad Úmluvy Rady Evropy o ochraně osob s ohledem na automatizované zpracování osobních údajů, podepsané dne 28. ledna 1981 ve Štrasburku, ve znění pozdějších změn, zejména protokolu připraveného k podpisu dne 8. listopadu 2001, jestliže jsou tyto změny mezi členskými státy platné.

(10) V zájmu zajištění a kontroly řádného zpracování osobních údajů Eurojustem by měl být zřízen společný kontrolní orgán, který by se měl, s ohledem na složení Eurojustu, skládat ze soudců, anebo vyžaduje-li to ústavní nebo státní systém členského státu, z osob vykonávajících rovnocennou funkci, která jim propůjčuje dostatečnou míru nezávislosti. Pravomocemi tohoto společného kontrolního orgánu by neměla být dotčena příslušnost vnitrostátních soudů ani právní prostředky, které k nim lze podat.

(11) V zájmu zajištění harmonické koordinace různých činností Unie a Společenství a s ohledem na článek 29 a čl. 36 odst. 2 Smlouvy by se měla Komise plně podílet na práci Eurojustu týkající se obecných otázek a otázek spadajících do její pravomoci. Pravidla účasti Komise na práci Eurojustu v oblastech spadajících do její působnosti by měla být vymezena v jednacím řádu Eurojustu.

(12) Je třeba přijmout ustanovení, která by zaručila navázání a udržování úzké spolupráce mezi Eurojustem a Evropským policejním úřadem (Europol) [6].

(13) Mimořádně úzké vztahy by měl Eurojust udržovat s Evropskou soudní sítí zřízenou společnou akcí 98/428/SVV [7]. Za tím účelem by měl sekretariát sítě umístěn v sekretariátu Eurojustu.

(14) K usnadnění práce Eurojustu by členské státy měly dosadit či jmenovat jednoho nebo více národních zpravodajů.

(15) V míře nezbytné k plnění svých úkolů by měl být Eurojust oprávněn navazovat spolupráci s třetími zeměmi a uzavírat dohody o takové spolupráci, a to především se zeměmi kandidujícími na přistoupení k Unii a s jinými zeměmi, se kterými byla dohodnuta spolupráce.

(16) Protože v důsledku přijetí tohoto rozhodnutí musí být schváleny nové významné právní předpisy v členských státech, měla by být přijata určitá přechodná ustanovení.

(17) Podle bodu 57 závěrů zasedání Evropské rady v Laekenu ve dnech 14. a 15. prosince 2001 má Eurojust začít pracovat v Haagu, dokud nebude učiněno rozhodnutí o sídlech některých institucí a útvarů.

(18) Toto rozhodnutí ctí základní práva a zachovává zásady uznané v čl. 6 odst. 2 Smlouvy a vyjádřené v Listině základních práv Evropské unie,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Zřízení a právní subjektivita

Tímto rozhodnutím se jako instituce Unie zřizuje jednotka zvaná "Eurojust".

Eurojust má právní subjektivitu.

Článek 2

Složení

1. Eurojust se skládá z jednoho národního člena vyslaného každým členským státem v souladu s jeho právním systémem z řad státních zástupců, soudců nebo policistů s rovnocennými pravomocemi.

2. Každému národnímu členovi může pomáhat další osoba. Národnímu členovi může v případě nutnosti a se souhlasem kolegia uvedeného v článku 10 pomáhat více osob. Jeden z těchto asistentů může národního člena zastoupit.

Článek 3

Cíle

1. Cíle Eurojustu při vyšetřování a stíhání trestné činnosti uvedené v článku 4 v oblasti závažné trestné činnosti, zejména organizované, týkajícím se dvou nebo více členských států, jsou

a) podporovat a zdokonalovat koordinaci příslušných orgánů členských států při vyšetřování a stíhání vedeném v těchto členských státech s ohledem na všechny žádosti příslušných orgánů členského státu a na všechny informace poskytnuté jakoukoli institucí, která je příslušná podle předpisů přijatých v rámci Smluv;

b) zdokonalovat spolupráci příslušných orgánů členských států, zejména usnadňovat výkon mezinárodní právní pomoci a vyřizování žádostí o vydání;

c) jinak podporovat příslušné orgány členských států za účelem zvyšování účinnosti jejich činnosti při vyšetřování a stíhání.

2. V souladu s pravidly stanovenými tímto rozhodnutím a na žádost příslušného orgánu členského státu může Eurojust pomáhat i při vyšetřování a stíhání, která se týkají pouze tohoto členského státu a třetí země, pokud byla s třetí zemí uzavřena dohoda o spolupráci ve smyslu čl. 27 odst. 3 nebo pokud je v konkrétním případě na poskytnutí takové pomoci významný zájem.

3. V souladu s pravidly stanovenými tímto rozhodnutím a na žádost příslušného orgánu členského státu nebo Komise může Eurojust pomáhat i při vyšetřování a stíhání týkajícím se pouze tohoto členského státu a Společenství.

Článek 4

Pravomoci

1. Do obecné působnosti Eurojustu spadají

a) všechny formy trestné činnosti a přestupků, pro které je podle článku 2 Úmluvy o Europolu ze dne 26. července 1995 Europol vždy příslušný;

b) tyto formy trestné činnosti:

- počítačová trestná činnost,

- podvody a korupce, jakož i veškerá trestná činnost postihující finanční zájmy Společenství,

- praní výnosů z trestné činnosti,

- trestné činy proti životnímu prostředí,

- účast na zločinném spolčení ve smyslu společné akce Rady 98/733/SVV ze dne 21. prosince 1998, kterou se stanoví, že účast na zločinném spolčení je v členských státech Evropské unie trestným činem [8];

c) ostatní přestupky páchané ve spojení s formami trestné činnosti a přestupky uvedenými v písmenech a) a b).

2. Na žádost příslušného orgánu členského státu může Eurojust, v souladu se svými cíli, doplňkově pomáhat i při vyšetřování a stíhání forem trestné činnosti neuvedených v odstavci 1.

Článek 5

Úkoly Eurojustu

1. K dosažení svých cílů plní Eurojust své úkoly

a) prostřednictvím jednoho nebo více dotčených národních členů v souladu s článkem 6 nebo

b) jako kolegium v souladu s článkem 7 v případě, že

i) o to požádá jeden nebo více národních členů dotčených věcí, kterou se Eurojust zabývá;

ii) se jedná o vyšetřování nebo stíhání, které má dopad na úrovni Unie nebo které by mohlo mít dopad na jiné než přímo zúčastněné členské státy;

iii) se jedná o obecnou otázku ohledně plnění cílů Eurojustu nebo

iv) je tak stanoveno na jiném místě tohoto rozhodnutí.

2. Při plnění úkolů Eurojust uvádí, zda jedná prostřednictvím jednoho nebo více národních členů ve smyslu článku 6, nebo jako kolegium ve smyslu článku 7.

Článek 6

Plnění úkolů Eurojustu prostřednictvím národních členů

Jedná-li Eurojust prostřednictvím dotyčných národních členů,

a) může požádat příslušné orgány dotyčných členských států, aby zvážily

i) zahájení vyšetřování nebo stíhání určitých činů;

ii) souhlas s tím, že jeden z nich je schopen vést lépe vyšetřování nebo stíhání určitých činů;

iii) koordinaci příslušných orgánů dotyčných členských států;

iv) sestavení společného vyšetřovacího týmu na základě příslušných mechanismů spolupráce;

v) poskytnutí informací Eurojustu, které jsou nezbytné k plnění jeho úkolů;

b) zajišťuje, aby se příslušné orgány dotyčných členských států navzájem informovaly o vyšetřování a stíhání, o kterém byl zpraven;

c) na žádost příslušných orgánů členských států těmto pomáhá při zajišťování co nejlepší koordinace vyšetřování a stíhání;

d) napomáhá ke zdokonalování koordinace příslušných vnitrostátních orgánů;

e) spolupracuje a radí se s Evropskou soudní sítí, přičemž mimo jiné využívá její databázi dokumentů a přispívá k jejímu zdokonalování;

f) v případech uvedených v čl. 3 odst. 2 a 3 pomáhá se souhlasem kolegia při vyšetřování a stíhání týkajícím se příslušných orgánů pouze jednoho členského státu;

g) v souladu se svými cíli a v rámci čl. 4 odst. 1 může v zájmu zdokonalování spolupráce a koordinace příslušných orgánů předávat žádosti o soudní pomoc, které

i) podává příslušný orgán některého členského státu;

ii) se týkají vyšetřování nebo stíhání vedeného tímto orgánem v určité věci a

iii) vyžadují jeho zásah za účelem koordinace činnosti.

Článek 7

Plnění úkolů Eurojustu jako kolegia

Jedná-li Eurojust jako kolegium,

a) může ohledně forem trestné činnosti a přestupků uvedených v čl. 4 odst. 1 s odpovídajícím odůvodněním požádat příslušné orgány dotyčných členských států, aby

i) zahájily vyšetřování nebo stíhání určitých činů;

ii) souhlasily s tím, že jeden z nich je schopen vést lépe vyšetřování nebo stíhání určitých činů;

iii) koordinovaly svou činnost s příslušnými orgány dotyčných členských států;

iv) na základě příslušných mechanismů spolupráce sestavily společný vyšetřovací tým;

v) mu poskytly jakékoliv informace nezbytné k plnění jeho úkolů;

b) zajišťuje, aby se příslušné orgány členských států navzájem informovaly o vyšetřování a stíhání, o kterých byl zpraven a která mají dopad na úrovni Unie nebo by mohla mít dopad na jiné než přímo zúčastněné členské státy;

c) pomáhá příslušným orgánům členských států na jejich žádost při zajišťování co nejlepší koordinace vyšetřování a stíhání;

d) napomáhá ke zdokonalování spolupráce příslušných orgánů členských států, zejména na základě analýz Europolu;

e) spolupracuje a radí se s Evropskou soudní sítí, přičemž mimo jiné využívá její databázi dokumentů a přispívá k jejímu zdokonalování;

f) může pomáhat Europolu, zejména mu poskytovat stanoviska na základě jím provedených analýz;

g) může v případech stanovených pod výše uvedenými písmeny a), c) a d) zajišťovat logistickou podporu. Taková logistická podpora může zahrnovat mimo jiné překladatelskou, tlumočnickou a organizační pomoc při koordinačních schůzkách.

Článek 8

Odůvodnění

Rozhodnou-li se příslušné orgány dotyčného členského státu nevyhovět žádosti uvedené v čl. 7 písm. a), sdělí Eurojustu své rozhodnutí a jeho důvody, ledaže v případech uvedených v čl. 7 písm. a) bodě i), ii) a v) nemohou uvést důvody, protože

i) by to poškodilo zásadní zájmy národní bezpečnosti nebo

ii) by to ohrozilo úspěch probíhajícího vyšetřování nebo bezpečnost konkrétních osob.

Článek 9

Národní členové

1. Národní členové Eurojustu podléhají ve věcech svého postavení vnitrostátnímu právu svého členského státu. Délku funkčního období národního člena určuje členský stát původu. Musí však umožňovat řádný chod Eurojustu.

2. Veškerá výměna informací mezi Eurojustem a členskými státy, včetně žádostí v rámci čl. 6 písm. a), probíhá prostřednictvím národních členů.

3. Každý členský stát určí povahu a rozsah soudních pravomocí, které na svém území propůjčí svému národnímu členovi. V souladu se svými mezinárodními závazky určí také právo národního člena vstupovat do jednání se zahraničními soudními orgány. Při jmenování národního člena, jakož i jindy v případě potřeby, oznámí členský stát své rozhodnutí Eurojustu a generálnímu sekretariátu Rady, aby o něm generální sekretariát mohl uvědomit ostatní členské státy. Ty se zavazují přijmout a uznávat tímto způsobem nabyté výsady do té míry, do jaké jsou slučitelné s jejich mezinárodními závazky.

4. K splnění cílů Eurojustu musí mít národní člen přístup k informacím obsaženým ve vnitrostátním trestním rejstříku nebo v jakémkoli jiném rejstříku svého členského státu za stejných podmínek, jaké jeho vnitrostátní právo stanoví pro státního zástupce, soudce nebo policistu s rovnocennými pravomocemi.

5. Národní člen se může obracet přímo na příslušné orgány svého členského státu.

6. Při plnění svých úkolů uvede národní člen v případě potřeby, zda jedná v souladu se soudními pravomocemi, které mu byly propůjčeny podle odstavce 3.

Článek 10

Kolegium

1. Kolegium se skládá ze všech národních členů. Každý národní člen má jeden hlas.

2. Na jednomyslně schválený návrh kolegia a po konzultaci se společným kontrolním orgánem uvedeným v článku 23 ohledně ustanovení o zpracování osobních údajů schválí Rada jednací řád Eurojustu. Ustanovení jednacího řádu týkající se zpracování osobních údajů může Rada schválit odděleně.

3. Jedná-li kolegium v souladu s čl. 7 písm. a), přijímá svá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů. Jiná rozhodnutí přijímá kolegium v souladu s jednacím řádem.

Článek 11

Úloha Komise

1. V souladu s čl. 36 odst. 2 Smlouvy se Komise plně účastní práce Eurojustu. Podílí se na jeho práci v oblastech spadajících do její pravomoci.

2. Komise může být vyzvána k poskytnutí svých odborných znalostí týkajících se činnosti Eurojustu při koordinaci vyšetřování a stíhání.

3. Za účelem posílení spolupráce mezi Eurojustem a Komisí se může Eurojust dohodnout s Komisí na potřebných praktických ujednáních.

Článek 12

Národní zpravodajové

1. Každý členský stát může dosadit či jmenovat jednoho nebo více národních zpravodajů. Dosazení nebo jmenování zpravodaje pro otázky terorismu má vysokou prioritu. Vztahy mezi národními zpravodaji a příslušnými orgány členských států se řídí vnitrostátním právem. Národní zpravodaj má pracoviště v členském státě, který jej jmenoval.

2. Národní zpravodaj jmenovaný členským státem může působit jako kontaktní místo Evropské soudní sítě.

3. Vztahy mezi národním členem a národním zpravodajem nevylučují přímé vztahy mezi národním členem a jeho příslušnými orgány.

Článek 13

Výměna informací s členskými státy a mezi národními členy

1. Příslušné orgány členských států si mohou s Eurojustem vyměňovat veškeré informace potřebné k plnění jeho úkolů podle článku 5.

2. Národní členové Eurojustu jsou v souladu s článkem 9 oprávněni bez předchozího zmocnění vyměňovat si mezi sebou nebo s příslušnými orgány svých členských států veškeré informace potřebné k plnění jeho úkolů.

Článek 14

Zpracování osobních údajů

1. V míře nezbytné k dosahování jeho cílů může Eurojust za účelem plnění svých úkolů v rámci svých pravomocí zpracovávat osobní údaje automatizovanými prostředky nebo ve strukturovaných ručně vedených spisech.

2. Eurojust přijme nezbytná opatření k zaručení takové úrovně ochrany údajů, která odpovídá přinejmenším úrovni ochrany vyplývající z uplatňování zásad Úmluvy Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981 ve znění pozdějších změn, které jsou mezi členskými státy platné.

3. Eurojustem zpracovávané osobní údaje musí odpovídat účelům zpracování, musí pro ně být relevantní a nesmějí k nim být v nepoměru a musí být správné a aktuální vzhledem k informacím poskytnutým příslušnými orgány členských států nebo jiných partnerů v souladu s články 13 a 26. Eurojustem zpracovávané osobní údaje musí být zpracovávány v dobré víře a v souladu s právními předpisy.

4. V souladu s tímto rozhodnutím zřizuje Eurojust rejstřík údajů o vyšetřováních a může zřizovat dočasné pracovní soubory obsahující také osobní údaje.

Článek 15

Omezení zpracování osobních údajů

1. Při zpracování osobních údajů podle čl. 14 odst. 1 smí Eurojust zpracovávat pouze následující osobní údaje osob, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů dotyčného členského státu trestně vyšetřovány nebo stíhány pro jednu nebo více forem trestné činnosti a přestupků stanovených v článku 4:

a) příjmení, rodné příjmení, jméno a případné přezdívky nebo falešná jména;

b) datum a místo narození;

c) státní příslušnost;

d) pohlaví;

e) místo bydliště, povolání a místo pobytu dotyčné osoby;

f) čísla sociálního pojištění, řidičské průkazy, osobní doklady a údaje o cestovním pasu;

g) údaje o právnických osobách, pokud obsahují údaje o identifikovaných nebo identifikovatelných fyzických osobách, které jsou soudně vyšetřovány nebo stíhány;

h) bankovní účty a účty u jiných finančních institucí;

i) popis a druh údajných trestných činů nebo přestupků, datum jejich spáchání, jejich trestní kvalifikace a stav jejich vyšetřování;

j) skutečnosti poukazující na mezinárodní rozsah případu;

k) informace o podezření z účasti na zločinném spolčení.

2. Při zpracování osobních údajů podle čl. 14 odst. 1 smí Eurojust zpracovávat pouze následující osobní údaje osob, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů dotyčného členského státu považovány za svědky nebo oběti v trestním vyšetřování nebo stíhání týkajícím se jedné nebo více forem trestné činnosti a přestupků stanovených v článku 4:

a) příjmení, rodné příjmení, jméno a případné přezdívky nebo falešná jména;

b) datum a místo narození;

c) státní příslušnost;

d) pohlaví;

e) místo bydliště, povolání a místo pobytu dotyčné osoby;

f) popis a druh trestných činů nebo přestupků, které se jich týkají, datum jejich spáchání, jejich trestní kvalifikace a stav jejich vyšetřování.

3. Ve výjimečných případech však smí Eurojust po omezenou dobu zpracovávat i jiné osobní údaje týkající se okolností trestné činnosti, pokud jsou bezprostředně důležité pro probíhající vyšetřování, které Eurojust pomáhá koordinovat, a jsou do něj zahrnuty, za předpokladu, že je zpracování těchto zvláštních údajů v souladu s články 14 a 21.

O použití tohoto odstavce musí být neprodleně informován úředník pro ochranu údajů podle článku 17.

Týkají-li se tyto jiné údaje svědků nebo obětí ve smyslu odstavce 2, přijímají rozhodnutí o jejich zpracování společně nejméně dva národní členové.

4. Automaticky či jinak zpracovávané osobní údaje odhalující rasový nebo etnický původ, politické názory, náboženské nebo filozofické přesvědčení, členství v odborech a údaje o zdravotním stavu nebo pohlavním životě smí Eurojust zpracovávat pouze tehdy, jsou-li takové údaje potřebné pro dotyčné vnitrostátní vyšetřování, jakož i pro koordinaci v rámci Eurojustu.

O použití tohoto odstavce musí být neprodleně informován úředník pro ochranu údajů.

Tyto údaje nesmějí být zpracovány v rejstříku uvedeném v čl. 16 odst. 1.

Týkají-li se tyto jiné údaje svědků nebo obětí ve smyslu odstavce 2, přijímá rozhodnutí o jejich zpracování kolegium.

Článek 16

Rejstřík a dočasné pracovní soubory

1. V zájmu dosahování svých cílů udržuje Eurojust automatizovaný soubor údajů, který vytváří rejstřík údajů o vyšetřování a ve kterém mohou být uchovávány jak údaje jiné než osobní, tak i osobní údaje uvedené v čl. 15 odst. 1 písm. a) až i) a k) a odst. 2. Účelem rejstříku je

a) podpora vedení a koordinace vyšetřování a stíhání, při kterém Eurojust pomáhá, a zejména vzájemné provázání informací;

b) usnadnění přístupu k informacím o probíhajícím vyšetřování a stíhání;

c) usnadnění dohledu nad zákonností zpracování osobních údajů a nad jeho souladem s tímto rozhodnutím.

2. Rejstřík obsahuje odkazy na dočasné pracovní soubory vedené v rámci Eurojustu.

3. Při výkonu svých povinností podle článků 6 a 7 smějí národní členové Eurojustu zpracovávat údaje o jednotlivých případech, na kterých pracují, v dočasném pracovním souboru. Přístup k pracovnímu souboru musí být umožněn úředníkovi pro ochranu údajů, jakož i ostatním národním členům a zaměstnancům oprávněným k přístupu k souborům, rozhodne-li o tom kolegium. O každém novém pracovním souboru obsahujícím osobní údaje musí být vyrozuměn úředník pro ochranu údajů.

Článek 17

Úředník pro ochranu údajů

1. Eurojust má zvláštního zaměstnance s funkcí úředníka pro ochranu údajů. Při výkonu funkce úředníka pro ochranu údajů je tento zaměstnanec přímo podřízen kolegiu. Při výkonu povinností uvedených v tomto článku se neřídí pokyny od žádné osoby.

2. Úředník pro ochranu údajů má zejména tyto úkoly:

a) nezávisle ověřuje zákonnost zpracování osobních údajů a o jeho soulad s ustanoveními tohoto rozhodnutí;

b) v souladu s pravidly, která budou stanovena v jednacím řádu, a s bezpečnostními předpisy uvedenými v článku 22 kontroluje vedení písemných záznamů o předávání a přijímání osobních údajů, zejména pro účely čl. 19 odst. 3;

c) zajišťuje, aby byly dotyčné osoby na požádání poučeny o svých právech v rámci tohoto rozhodnutí.

3. Při výkonu svých úkolů má úředník pro ochranu údajů přístup k veškerým údajům zpracovávaným Eurojustem a do všech prostor Eurojustu.

4. Pokud úředník pro ochranu údajů shledá, že zpracováním údajů bylo porušeno toto rozhodnutí,

a) uvědomí o věci kolegium, které potvrdí přijetí této informace;

b) nevyřeší-li kolegium porušení v přiměřené lhůtě, oznámí věc společnému kontrolnímu orgánu.

Článek 18

Oprávnění k přístupu k osobním údajům

Přístup k osobním údajům zpracovávaným Eurojustem pro účely plnění cílů Eurojustu mají výhradně národní členové, jejich asistenti uvedení v čl. 2 odst. 2 a oprávnění zaměstnanci Eurojustu.

Článek 19

Právo na přístup k osobním údajům

1. Každý má za podmínek uvedených v tomto článku právo na přístup ke svým osobním údajům zpracovávaným Eurojustem.

2. Každý, kdo hodlá využít práva na přístup k osobním údajům uchovávaným Eurojustem nebo na jejich kontrolu podle článku 20, může zdarma podat příslušnou žádost v členském státu dle vlastního výběru u orgánu, který tento členský stát určí k tomuto účelu, a tento orgán o žádosti neprodleně uvědomí Eurojust.

3. Výkon práva osoby na přístup k jejím osobním údajům uchovávaným Eurojustem nebo na jejich kontrolu se řídí právními předpisy a postupy členského státu, ve kterém osoba podá žádost. Je-li však Eurojust schopen zjistit, který orgán členského státu dotyčné údaje poskytl, může tento orgán požadovat, aby se výkon práva na přístup k údajům řídil právem tohoto členského státu.

4. Přístup k osobním údajům se zamítne, pokud

a) poskytnutí přístupu může ohrozit některou z činností Eurojustu;

b) poskytnutí přístupu může ohrozit některé vnitrostátní vyšetřování, při kterém Eurojust pomáhá;

c) poskytnutí přístupu může ohrozit práva a svobody třetích osob.

5. Při rozhodování o poskytnutí tohoto přístupu se náležitě přihlíží k postavení osob, které podaly žádost, ve vztahu k údajům uchovávaným Eurojustem.

6. Žádosti vyřizují a jménem Eurojustu o nich rozhodují národní členové, kteří jimi jsou dotčeni. Žádost musí být plně vyřízena do tří měsíců od obdržení. Nedojdou-li členové ke shodě, předají žádost kolegiu, které o ní rozhodne dvoutřetinovou většinou.

7. Je-li přístup k údajům zamítnut nebo nejsou-li Eurojustem zpracovávány žádné osobní údaje o žadateli, Eurojust mu oznámí, že provedl kontrolu osobních údajů, aniž by jakkoli naznačil, zda žadatel je či není znám.

8. Není-li žadatel spokojen s odpovědí na svou žádost, může se proti rozhodnutí odvolat ke společnému kontrolnímu orgánu. Společný kontrolní orgán přezkoumá, zda bylo rozhodnutí Eurojustu přijato v souladu s tímto rozhodnutím.

9. Před přijetím rozhodnutí se Eurojust poradí s příslušnými orgány činnými v trestním řízení. Následně jim prostřednictvím příslušných národních členů sdělí obsah rozhodnutí.

Článek 20

Oprava a výmaz osobních údajů

1. Podle čl. 19 odst. 3 je každý oprávněn požádat Eurojust o opravu, zablokování nebo výmaz údajů o své osobě, pokud jsou tyto údaje nesprávné či neúplné nebo pokud způsob jejich vložení nebo uchovávání odporuje tomuto rozhodnutí.

2. Eurojust oznámí žadateli, zda údaje o jeho osobě opravil, zablokoval nebo vymazal. Není-li žadatel s odpovědí Eurojustu spokojen, může věc do třiceti dnů od obdržení rozhodnutí Eurojustu předložit společnému kontrolnímu orgánu.

3. Na žádost příslušného orgánu členského státu, národního člena nebo případného národního zpravodaje a na jejich odpovědnost provede Eurojust v souladu se svým jednacím řádem opravu nebo výmaz jím zpracovávaných osobních údajů, které byly předány nebo vloženy tímto členským státem, jeho národním členem nebo jeho národním zpravodajem. Příslušné orgány členského státu a Eurojust, včetně národního člena a případného národního zpravodaje, zajistí v této souvislosti dodržování zásad uvedených v čl. 14 odst. 2 a 3 a v čl. 15 odst. 4.

4. Pokud se prokáže, že Eurojustem zpracovávané osobní údaje jsou nesprávné či neúplné, nebo pokud jejich vložení nebo uchovávání odporuje tomuto rozhodnutí, provede Eurojust zablokování, opravu nebo výmaz těchto údajů.

5. V případech údajů uvedených v odstavcích 3 a 4 musí být neprodleně informovány všechny subjekty, které je poskytly nebo přijaly. Subjekty, které je přijaly, zajistí v souladu s předpisy, které se na ně vztahují, opravu, zablokování nebo výmaz těchto údajů ve vlastních systémech.

Článek 21

Lhůty pro uchovávání osobních údajů

1. Eurojust uchovává osobní údaje, které zpracovává, pouze po dobu nezbytně nutnou pro dosahování svých cílů.

2. Eurojustem zpracované osobní údaje ve smyslu čl. 14 odst. 1 nesmějí být uchovávány po

a) dni, od kterého je v důsledku uplynutí promlčecí lhůty znemožněno stíhání ve všech členských státech dotčených vyšetřováním a stíháním;

b) dni, ve kterém nabude právní moci rozsudek v posledním členském státě dotčeném vyšetřováním nebo stíháním, kvůli kterému vznikla koordinace v rámci Eurojustu;

c) dni, ve kterém Eurojust a dotčené členské státy vzájemnou dohodou uznaly nebo rozhodly, že již není třeba koordinace vyšetřování a stíhání Eurojustem.

3. a) Dodržování lhůt pro uchovávání údajů uvedených v odstavci 2 se průběžně vyhodnocuje pomocí vhodného automatizovaného postupu. V každém případě se ale vyhodnocení potřebnosti uchovávat údaje provádí každé tři roky od jejich vložení.

b) Když uplyne některá ze lhůt pro uchovávání údajů uvedených v odstavci 2, posoudí Eurojust potřebu jejich dalšího uchovávání s ohledem na dosahování svých cílů a může rozhodnout o jejich výjimečném uchování do příštího vyhodnocení.

c) U údajů, které byly výjimečně uchovány v souladu s písmenem b), se vyhodnocení potřebnosti jejich uchovávání provádí každé tři roky.

4. Obsahuje-li soubor neautomatizované a nestrukturované údaje, vrátí se všechny dokumenty ze souboru orgánu, který je předal, a veškeré jejich kopie se zničí, jakmile uplyne lhůta pro uchovávání posledního automatizovaného údaje v souboru.

5. U vyšetřování nebo stíhání, které Eurojust koordinoval, uvědomí zúčastnění národní členové Eurojust a ostatní dotčené členské státy o všech pravomocných soudních rozhodnutí týkajících se dané věci, aby mohl být mimo jiné použit odst. 2 písm. b).

Článek 22

Ochrana údajů

1. Eurojust a jednotlivé členské státy v míře, v jaké se jich týkají Eurojustem předané údaje, chrání při zpracování osobních údajů v rámci tohoto rozhodnutí osobní údaje proti náhodnému nebo protiprávnímu zničení, náhodné ztrátě nebo neoprávněnému vyzrazení, pozměnění a přístupu, jakož i proti všem ostatním formám neoprávněného zpracování.

2. Jednací řád obsahuje technická opatření a organizační pravidla potřebná k provádění tohoto rozhodnutí s ohledem na ochranu údajů, a zejména opatření za účelem

a) zabránit neoprávněným osobám v přístupu k zařízení používanému ke zpracovávání osobních údajů;

b) zabránit neoprávněnému čtení, kopírování, měnění nebo mazání nosičů údajů;

c) zabránit neoprávněnému vkládání údajů a neoprávněnému prohlížení, měnění nebo mazání uložených osobních údajů;

d) zabránit neoprávněným osobám využívajícím zařízení pro přenos údajů v použití automatizovaných systémů zpracování údajů;

e) zajistit, aby osoby oprávněné používat automatizovaný systém zpracování údajů měly přístup pouze k údajům, na které se vztahuje jejich přístupové oprávnění;

f) zajistit, aby bylo v případě přenosu údajů možné ověřit a zjistit, kterým subjektům byly osobní údaje předány;

g) zajistit, aby bylo možné následně ověřit a zjistit, které osobní údaje byly vloženy do automatizovaných systémů zpracování údajů a kdo a kdy je vložil;

h) zabránit neoprávněnému čtení, kopírování, měnění nebo mazání osobních údajů během přenosu osobních údajů a během přepravy nosičů údajů.

Článek 23

Společný kontrolní orgán

1. Aby se zajistilo dodržování tohoto rozhodnutí při zpracování osobních údajů, zřizuje se nezávislý společný kontrolní orgán ke kolektivnímu dohledu nad činností Eurojustu podle článků 14 až 22. Pro plnění těchto úkolů má společný kontrolní orgán bezvýhradný přístup ke všem souborům, ve kterých jsou takové osobní údaje zpracovávány. Eurojust poskytne společnému kontrolnímu orgánu veškeré informace z těchto souborů, o které požádá, a všemi způsoby mu pomáhá při plnění jeho úkolů.

Společný kontrolní orgán se schází nejméně jednou za půl roku. Sejde se také do tří měsíců po podání odvolání a jeho předseda jej může svolat, když o to požádají nejméně dva členské státy.

Ke zřízení společného kontrolního orgánu jmenuje každý členský stát v souladu se svým právním systémem do seznamu soudců, kteří mohou ve společném kontrolním orgánu zasedat jako členové nebo jako soudci ad hoc, jednoho soudce, který není členem Eurojustu, nebo vyžaduje-li to jeho ústavní nebo státní systém, osobu vykonávající rovnocennou funkci, která jí propůjčuje dostatečnou míru nezávislosti. Doba jmenování nesmí být kratší než 18 měsíců. Zrušení jmenování se řídí zásadami odvolání z funkce platnými ve vnitrostátním právu členského státu původu. Jmenování a odvolání se oznamuje jak Eurojustu, tak generálnímu sekretariátu Rady.

2. Společný kontrolní orgán se skládá ze tří stálých členů a ze soudců ad hoc podle odstavce 4.

3. Soudce jmenovaný členským státem se stává stálým členem jeden rok před zahájením předsednictví Rady tímto členským státem a zůstává v této funkci po dobu 18 měsíců.

Společnému kontrolnímu orgánu předsedá soudce jmenovaný členským státem, který předsedá Radě.

4. V orgánu zasedá také jeden nebo více soudců ad hoc, avšak pouze po dobu přezkoumávání odvolání týkajícího se osobních údajů pocházejících z členského státu, který je jmenoval.

5. Po dobu odvolacího řízení zůstává složení společného kontrolního orgánu neměnné, i když stálí členové dosáhnou konce funkčního období uvedeného v odstavci 3.

6. Každý člen a každý soudce ad hoc má jeden hlas. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

7. Společný kontrolní orgán přezkoumává odvolání podaná v souladu s čl. 19 odst. 8 a čl. 20 odst. 2 a provádí kontrolní činnost podle odst. 1 prvního pododstavce tohoto článku. Dojde-li společný kontrolní orgán k názoru, že rozhodnutí přijaté Eurojustem nebo způsob zpracování údajů Eurojustem nejsou slučitelné s tímto rozhodnutím, oznámí věc Eurojustu a ten se musí rozhodnutí společného kontrolního orgánu podřídit.

8. Rozhodnutí společného kontrolního orgánu jsou konečná a pro Eurojust závazná.

9. Osoby jmenované členskými státy v souladu s odst. 1 třetím pododstavcem přijmou pod vedením předsedy společného kontrolního orgánu vnitřní jednací řád, který stanoví objektivní kritéria jmenování členů orgánu pro účely přezkoumávání odvolání.

10. Náklady sekretariátu se hradí z rozpočtu Eurojustu. Sekretariát společného kontrolního orgánu je při plnění svých úkolů v rámci sekretariátu Eurojustu nezávislý.

11. Členové společného kontrolního orgánu jsou vázáni povinností dodržovat důvěrnost údajů ve smyslu článku 25.

12. Společný kontrolní orgán předkládá Radě výroční zprávu.

Článek 24

Odpovědnost za neoprávněné nebo nesprávné zpracování údajů

1. V souladu s vnitrostátním právem členského státu, ve kterém má Eurojust sídlo, odpovídá Eurojust za škodu způsobenou kterékoli osobě v důsledku neoprávněného nebo nesprávného zpracování údajů, jichž je původcem.

2. Žaloby proti Eurojustu ohledně odpovědnosti za škody uvedené v odstavci 1 se podávají soudům členského státu, ve kterém má Eurojust sídlo.

3. V souladu se svým vnitrostátním právem odpovídá každý členský stát za škodu způsobenou kterékoli osobě v důsledku neoprávněného nebo nesprávného zpracování údajů, jejichž je původcem a které byly předány Eurojustu.

Článek 25

Důvěrnost údajů

1. Aniž je dotčen čl. 9 odst. 1, jsou národní členové, jejich asistenti ve smyslu čl. 2 odst. 2, zaměstnanci Eurojustu, případní národní zpravodajové a úředník pro ochranu údajů vázáni povinností dodržovat důvěrnost údajů.

2. Povinnost dodržovat důvěrnost údajů se vztahuje také na všechny osoby a subjekty, které s Eurojustem spolupracují.

3. Povinnost dodržovat důvěrnost údajů platí i po skončení funkce nebo zaměstnání nebo po ukončení činnosti osob uvedených v odstavcích 1 a 2.

4. Aniž je dotčen čl. 9 odst. 1, vztahuje se povinnost dodržovat důvěrnost údajů na všechny údaje, které Eurojust obdrží.

Článek 26

Vztahy s partnery

1. Eurojust naváže a udržuje úzkou spolupráci s Europolem v míře, v jaké je to nezbytné pro plnění úkolů Eurojustu a pro dosahování jeho cílů, a s ohledem na nutnost zamezit zdvojení úsilí. Základní prvky této spolupráce stanoví dohoda, kterou schválí Rada po konzultaci se společným kontrolním orgánem, pokud jde o ustanovení o ochraně osobních údajů.

2. Eurojust udržuje mimořádně úzké vztahy s Evropskou soudní sítí, založené na vzájemných konzultacích a doplňkovosti, a to především mezi národním členem, kontaktními místy tohoto členského státu a případným národním zpravodajem. V zájmu účinné spolupráce budou přijata tato opatření:

a) Eurojust má přístup k soustředěným informacím Evropské soudní sítě v souladu s článkem 8 společné akce 98/428/SVV a k telekomunikační síti zřízené v souladu s článkem 10 uvedené společné akce;

b) odchylně od čl. 9 odst. 3 společné akce 98/428/SVV tvoří sekretariát Evropské soudní sítě součást sekretariátu Eurojustu. Pracuje jako oddělená, samostatná jednotka. Má možnost využívat těch zdrojů Eurojustu, které jsou potřebné pro plnění úkolů Evropské soudní sítě. Pravidla vztahující se na zaměstnance Eurojustu se vztahují na členy sekretariátu Evropské soudní sítě v míře, v jaké je to slučitelné s funkční samostatností sekretariátu Evropské soudní sítě;

c) národní členové Eurojustu se mohou na pozvání Evropské soudní sítě zúčastnit jejích schůzí. K účasti na schůzích Eurojustu mohou být v jednotlivých případech přizvána kontaktní místa Evropské soudní sítě.

3. Eurojust naváže a udržuje úzkou spolupráci s OLAF. Za tím účelem může OLAF přispívat k práci Eurojustu při koordinaci postupů vyšetřování a stíhání v oblasti ochrany finančních zájmů Společenství, a to buď na podnět Eurojustu, nebo na žádost OLAF, pokud proti této spolupráci nejsou příslušné vnitrostátní orgány.

4. Aniž je dotčen článek 9, zajistí členské státy pro účely přijímání a předávání informací mezi Eurojustem a OLAF, aby byli národní členové Eurojustu považováni za příslušné orgány členských států, avšak výhradně pro účely nařízení (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) [9]. Výměnou informací mezi OLAF a národními členy není dotčena povinnost poskytovat na základě těchto nařízení informace jiným příslušným orgánům.

5. V zájmu plnění svých cílů může Eurojust navazovat vztahy a uskutečňovat výměnu jiných zkušeností než zkušeností operativní povahy s jinými subjekty, zejména s mezinárodními organizacemi.

6. V jednotlivých případech může Eurojust spolupracovat se styčnými soudci nebo státními zástupci členských států ve smyslu společné akce Rady 96/277/SVV ze dne 22. dubna 1996 o rámci pro výměnu styčných soudců nebo státních zástupců ke zdokonalení soudní spolupráce mezi členskými státy Evropské unie [10].

Článek 27

Výměna informací s partnery

1. V souladu s tímto rozhodnutím si Eurojust může vyměňovat veškeré informace potřebné k plnění svých úkolů

a) se subjekty, které jsou příslušné na základě předpisů přijatých v rámci Smluv;

b) s mezinárodními organizacemi a subjekty;

c) s orgány třetích zemí, které jsou příslušné k vyšetřování a stíhání.

2. Před uskutečněním jakékoli výměny informací mezi Eurojustem a subjekty uvedenými v odst. 1 písm. b) a c) musí k předání informace udělit souhlas národní člen členského státu, který informaci poskytl. V případě potřeby se národní člen poradí s příslušnými orgány členských států.

3. Eurojust může se souhlasem Rady uzavírat dohody o spolupráci s třetími zeměmi a se subjekty uvedenými v odstavci 1. Tyto dohody mohou zejména obsahovat ustanovení o mechanismu vysílání styčných policistů, soudců nebo státních zástupců do Eurojustu. Mohou také obsahovat ustanovení o výměně osobních údajů. V takovém případě se Eurojust poradí se společným kontrolním orgánem.

V zájmu řešení naléhavých záležitostí může Eurojust spolupracovat se subjekty uvedenými v odst. 1 písm. b) a c) i bez uzavření dohody, pokud jim v rámci této spolupráce nepředává osobní údaje.

4. Aniž je dotčen odstavec 3, uskuteční se předání osobních údajů Eurojustem subjektům uvedeným v odst. 1 písm. b) a orgánům třetích zemí uvedených v odst. 1 písm. c), na které se nevztahuje Úmluva Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981, pouze je-li zajištěna dostatečně srovnatelná úroveň ochrany údajů.

5. Jakékoliv pozdější nedodržení nebo vysokou pravděpodobnost nedodržení podmínek odstavce 4 třetími zeměmi nebo subjekty uvedenými v odst. 1 písm. b) a c) musí Eurojust neprodleně oznámit společnému kontrolnímu orgánu a dotyčným členským státům. Společný kontrolní orgán může zastavit další výměnu osobních údajů s danými subjekty do doby, než se přesvědčí, že byla zjednána přiměřená náprava.

6. Při jednání v postavení národního člena může národní člen výjimečně a výhradně za účelem přijetí naléhavých opatření k odvrácení nebezpečí bezprostředně ohrožujícího konkrétní osobu nebo veřejnou bezpečnost provést výměnu informací obsahujících osobní údaje, i když nejsou splněny podmínky odstavců 3 a 4. Za zákonnost povolení předání údajů odpovídá tento národní člen. O případech předání údajů a jejich důvodech vede národní člen záznamy. Předání údajů se povolí, pouze pokud se příjemce zaváže použít je výhradně pro účely, pro které byly předány.

Článek 28

Organizace a činnost

1. Za organizaci a činnost Eurojustu odpovídá kolegium.

2. Kolegium zvolí z řad národních členů předsedu a, uzná-li to za nutné, nejvýše dva místopředsedy. Výsledky volby předloží ke schválení Radě.

3. Předseda vykonává svou funkci jménem kolegia a pod jeho dohledem; řídí jeho práci a dohlíží na každodenní vedení zajišťované správním ředitelem. Jednací řád stanoví, v jakých případech jsou jeho rozhodnutí nebo opatření podmíněna předchozím schválením kolegiem nebo jeho uvědoměním.

4. Funkční období předsedy trvá tři roky. Předseda může být jednou opětně zvolen. Funkční období případného místopředsedy nebo místopředsedů určuje jednací řád.

5. Eurojustu je nápomocen sekretariát řízený správním ředitelem.

6. Eurojust vykonává nad svými zaměstnanci pravomoci svěřené orgánu oprávněnému ke jmenování. V souladu s jednacím řádem přijme kolegium vhodná pravidla k provedení tohoto odstavce.

Článek 29

Správní ředitel

1. Správního ředitele Eurojustu jmenuje kolegium jednomyslným rozhodnutím. Kolegium sestaví výběrovou komisi, která po vyhlášení výběrového řízení sepíše seznam uchazečů, ze kterého kolegium vybere správního ředitele.

2. Funkční období správního ředitele trvá pět let. Může být jmenován opakovaně.

3. Na správního ředitele se vztahují nařízení a předpisy platné pro úředníky a jiné zaměstnance Evropských společenství.

4. Správní ředitel je podřízen kolegiu a jeho předsedovi, který postupuje podle čl. 28 odst. 3. Odvolat z funkce jej může dvoutřetinová většina kolegia.

5. Správní ředitel pod dohledem předsedy odpovídá za běžné řízení Eurojustu a za řízení zaměstnanců.

Článek 30

Zaměstnanci

1. Na zaměstnance Eurojustu se vztahují nařízení a předpisy platné pro úředníky a ostatní zaměstnance Evropských společenství, zejména ohledně jejich přijímání a postavení.

2. Zaměstnanci Eurojustu mohou být zaměstnanci přijímaní v souladu s nařízeními a předpisy uvedenými v odstavci 1 s ohledem na kritéria uvedená v článku 27 Služebního řádu úředníků Evropských společenství stanoveného nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 [11], včetně kritéria rozložení podle zeměpisného původu. Mají postavení stálých zaměstnanců, dočasných zaměstnanců nebo místních zaměstnanců. Na žádost správního ředitele a se souhlasem předsedy uděleným jménem kolegia mohou být k Eurojustu prostřednictvím orgánů Společenství dočasně přiděleni úředníci Společenství jako dočasní zaměstnanci. Členské státy mohou k Eurojustu vysílat vnitrostátní odborníky. K vysílání vnitrostátních odborníků přijme kolegium nezbytná prováděcí pravidla.

3. Při výkonu svých úkolů jsou zaměstnanci podřízeni kolegiu; dbají při tom na úkoly a poslání Eurojustu a nežádají ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, orgánu, organizace ani osoby nepatřící k Eurojustu.

Článek 31

Překladatelská a tlumočnická pomoc

1. Na činnost Eurojustu se vztahují úřední jazykové předpisy Unie.

2. Výroční zpráva Radě uvedená v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci se sepisuje v úředních jazycích orgánů Unie.

Článek 32

Předkládání zpráv Evropskému parlamentu a Radě

1. Každý rok předseda jménem kolegia písemně informuje Radu o činnosti a řízení Eurojustu, včetně rozpočtového hospodaření.

K tomuto účelu připraví kolegium výroční zprávu o činnosti Eurojustu a o problémech boje proti trestné činnosti v Unii, které vyplynuly v důsledku činnosti Eurojustu. Ve výroční zprávě může Eurojust také činit návrhy na zlepšení soudní spolupráce v trestních věcech.

Předseda rovněž předloží jakoukoliv zprávu či informaci o činnosti Eurojustu, o kterou jej Rada případně požádá.

2. Předsednictví Rady předá každý rok Evropskému parlamentu zprávu o práci Eurojustu a o činnosti společného kontrolního orgánu.

Článek 33

Financování

1. Platy a požitky národních členů a asistentů uvedených v čl. 2 odst. 2 hradí jejich členské státy původu.

2. Vyvíjejí-li národní členové činnost v rámci úkolů Eurojustu, považují se výdaje spojené s touto činností za operativní výdaje ve smyslu čl. 41 odst. 3 Smlouvy.

Článek 34

Rozpočet

1. Pro každý rozpočtový rok, který odpovídá kalendářnímu roku, se sestaví odhad všech příjmů a výdajů Eurojustu. Příjmy a výdaje se zahrnou do rozpočtu obsahujícího plán pracovních míst, který se předkládá rozpočtovému orgánu příslušnému pro souhrnný rozpočet Evropské unie. Plán pracovních míst sestává z míst trvalé a dočasné povahy a z poznámky o vyslaných vnitrostátních odbornících a obsahuje počet, platovou třídu a kategorii zaměstnanců zaměstnávaných Eurojustem v daném rozpočtovém roce.

2. Příjmy a výdaje rozpočtu Eurojustu musí být vyrovnané.

3. Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, může být příjmem Eurojustu příspěvek ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.

4. Výdaje Eurojustu zahrnují mimo jiné výdaje na tlumočníky a překladatele, výdaje na bezpečnost, správní výdaje správní a výdaje na infrastrukturu, provozní náklady a nájemné, cestovní výdaje členů Eurojustu a jeho zaměstnanců a náklady vzniklé na základě smluv se třetími osobami.

Článek 35

Sestavení rozpočtu

1. Správní ředitel každoročně sestavuje předběžný návrh rozpočtu Eurojustu, ve kterém jsou pokryty výdaje následujícího rozpočtového roku. Předběžný návrh předkládá kolegiu.

2. Každoročně nejpozději 1. března přijme kolegium návrh rozpočtu na příští rok a předloží jej Komisi.

3. Na základě návrhu rozpočtu navrhne Komise v rámci rozpočtového procesu výši ročního příspěvku do rozpočtu Eurojustu.

4. Na základě ročního příspěvku, určeného takto orgánem příslušným pro souhrnný rozpočet Evropské unie, přijme kolegium na začátku každého rozpočtového roku rozpočet Eurojustu a přizpůsobí jej jednotlivým příspěvkům do rozpočtu Eurojustu a prostředkům z jiných zdrojů.

Článek 36

Plnění rozpočtu a uvolnění

1. Rozpočet Eurojustu plní správní ředitel jakožto schvalující osoba. O plnění rozpočtu informuje kolegium.

Každoročně nejpozději do 31. března předloží předseda za pomoci správního ředitele Evropskému parlamentu, Účetnímu dvoru a Komisi podrobné vyúčtování všech příjmů a výdajů za předchozí rozpočtový rok. Účetní dvůr přezkoumá vyúčtování v souladu s článkem 248 Smlouvy o založení Evropského společenství.

2. Na doporučení Rady udělí Evropský parlament Eurojustu do 30. dubna roku n + 2 absolutorium za plnění rozpočtu.

Článek 37

Finanční nařízení o rozpočtu

Po obdržení stanovisek Komise a Účetního dvora přijme kolegium v souladu s článkem 142 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství [12] jednomyslně finanční nařízení o rozpočtu Eurojustu.

Článek 38

Audit

1. Finanční kontrolor jmenovaný kolegiem provádí kontrolu závazků a plateb veškerých výdajů a kontrolu stanovení a výběru veškerých příjmů Eurojustu.

2. Kolegium jmenuje interního auditora odpovědného mimo jiné za zajišťování řádného fungování systémů a postupů plnění rozpočtu v souladu s příslušnými mezinárodními normami. Interním auditorem nesmí být schvalující osoba ani účetní. Kolegium může o výkon této úlohy požádat interního auditora Komise.

3. Auditor předkládá Eurojustu zprávu o svých zjištěních a doporučeních a její kopii zasílá Komisi. Na základě zprávy auditora přijímá Eurojust nezbytná opatření vycházející z těchto doporučení.

4. Na Eurojust se vztahují pravidla stanovená nařízením (ES) č. 1073/1999. Kolegium přijme nezbytná prováděcí opatření.

Článek 39

Přístup k dokumentům

Na návrh správního ředitele a s ohledem na zásady a omezení stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise [13] přijme kolegium pravidla pro přístup k dokumentům Eurojustu.

Článek 40

Územní působnost

Toto rozhodnutí se vztahuje na Gibraltar, který je zastupován národním členem za Spojené království.

Článek 41

Přechodná ustanovení

1. Národní členové Prozatímní jednotky pro soudní spolupráci, jmenovaní členskými státy podle rozhodnutí Rady 2000/799/SVV ze dne 14. prosince 2000 o zřízení Prozatímní jednotky pro soudní spolupráci [14], převezmou úlohu národních členů Eurojustu ve smyslu článku 2 tohoto rozhodnutí do konečného jmenování národního člena dotyčného členského státu, avšak nejpozději do konce druhého měsíce od nabytí účinku tohoto rozhodnutí, kdy jejich funkce skončí.

Na tomto základě požívají národní členové Prozatímní jednotky pro soudní spolupráci všech pravomocí národních členů ve smyslu tohoto rozhodnutí.

Konečné jmenování národního člena nabývá účinku dnem, který členský stát určí pro tento účel a úředně oznámí generálnímu sekretariátu Rady.

2. V průběhu tří měsíců od nabytí účinku tohoto rozhodnutí může členský stát prohlásit, že do dne uvedeného v článku 42 nebude uplatňovat některé články, zejména články 9 a 13, z důvodu jejich neslučitelnosti s jeho vnitrostátními právními předpisy. O takovém prohlášení uvědomí generální sekretariát Rady členské státy a Komisi.

3. Dokud Rada neschválí jednací řád Eurojustu, přijímá kolegium všechna svá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou, kromě případů, pro které toto rozhodnutí stanoví jednomyslné rozhodování.

4. Členské státy zajistí, aby byla až do konečného ustavení Eurojustu přijata veškerá opatření k tomu, aby se všemi případy, kterými se zabývá Prozatímní jednotka pro soudní spolupráci, zejména v rámci koordinace vyšetřování a stíhání, mohli dále účinně zabývat národní členové. Národní členové sledují přinejmenším stejné cíle a vykonávají přinejmenším stejné úlohy jako Prozatímní jednotka pro soudní spolupráci.

Článek 42

Provedení

V případě potřeby uvedou členské státy své vnitrostátní právo do souladu s tímto rozhodnutím co nejdříve a nejpozději do 6. září 2003.

Článek 43

Nabytí účinku

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství, aniž je dotčen článek 41. Tímto dnem ukončí svou činnost Prozatímní jednotka pro soudní spolupráci.

V Bruselu dne 28. února 2002.

Za Radu

předseda

A. Acebes Paniagua

[1] Úř. věst. C 206, 19.7.2000, s. 1 aÚř. věst. C 243, 24.8.2000, s. 15.

[2] Úř. věst. C 34 E, 7.2.2002, s. 347 a stanovisko ze dne 29. listopadu 2001 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[4] Úř. věst. C 197, 12.7.2000, s. 3.

[5] Úř. věst. C 326, 26.11.2001, s. 2.

[6] Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 1.

[7] Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 4.

[8] Úř. věst. L 351, 29.12.1998, s. 1.

[9] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 8.

[10] Úř. věst. L 105, 27.4.1996, s. 1.

[11] Úř. věst. L 56, 4.3.1968. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, ESUO, Euratom) č. 2581/2001 (Úř. věst. L 345, 29.12.2001, s. 1).

[12] Úř. věst. L 356, 31.12.1977, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, ESUO, Euratom) č. 762/2001 (Úř. věst. L 111, 20.4.2001, s. 1).

[13] Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

[14] Úř. věst. L 324, 21.12.2000, s. 2.

--------------------------------------------------