Nařízení Rady (ES) č. 814/2000

ze dne 17. dubna 2000

o informačních opatřeních v oblasti společné zemědělské politiky

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Články 32 až 38 Smlouvy upravují provádění společné zemědělské politiky.

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky [3] stanoví, že opatření s cílem poskytovat informace o společné zemědělské politice budou financována záruční sekcí EZOZF.

(3) Hlavní praktické aspekty současné informační politiky v rámci společné zemědělské politiky by měly být v zásadě zachovány.

(4) Ustanovení čl. 22 odst. 1 finančního nařízení ze dne 21. prosince 1977 o souhrnném rozpočtu Evropských společenství [4] stanoví, že provedení ukazatelů zanesených do rozpočtu pro každé opatření Společenství vyžaduje přijetí právního základu. Podle interinstitucionální dohody ze dne 13. října 1998 o právních základech a o plnění rozpočtu [5] je právního základu třeba i pro opatření, na která se vztahuje toto nařízení.

(5) Společná zemědělská politika je často špatně vykládána z důvodu nedostatku informací, a proto tento stav může napravit jedině vnitřně soudržná, objektivní a vyčerpávající informační a sdělovací strategie.

(6) Záležitosti spjaté se společnou zemědělskou politikou a jejím rozvojem by měly být vysvětlovány jak zemědělcům a ostatním osobám, kterých se přímo týkají, tak i veřejnosti ve Společenství i mimo ně. Řádné provádění společné zemědělské politiky záleží z velké části na způsobu vysvětlení poskytnutého všem zúčastněným a nutně vyžaduje integraci informačních opatření, která jsou považována za řídicí součásti této politiky.

(7) Je třeba definovat přednostní opatření, která může Společenství podporovat.

(8) organizace osob aktivně činných v zemědělství a v zemědělských oblastech, zejména organizace zemědělců, sdružení spotřebitelů a sdružení na ochranuživotního prostředí, jsou nezbytné jednak pro informování svých členů o společné zemědělské politice a jednak pro předávání stanovisek dotčených osob obecně, a zejména zemědělců, Komisi.

(9) Jelikož společná zemědělská politika zůstává první a nejvýznamnější integrovanou politiku Společenství, je třeba ji vysvětlit široké veřejnosti. Proto by měly podávat návrhy i další vhodné osoby, které mohou předložit informační projekty, jež napomohou zmíněného cíle dosáhnout.

(10) Komise musí disponovat prostředky nezbytnými pro provedení informačních opatření, jež hodlá v oblasti zemědělství uskutečnit.

(11) Činnosti, jež mohou být podporovány v rámci jiných programů Společenství, by neměly být financovány podle tohoto nařízení, avšak je třeba podpořit jejich vzájemnou provázanost s dalšími iniciativami Společenství.

(12) Opatření potřebná k provádění tohoto nařízení musí být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [6],

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Společenství může financovat informační opatření v oblasti společné zemědělské politiky, která mají zejména za cíl:

a) napomáhat jednak osvětě, jednak provádění a rozvoji této politiky;

b) podporovat evropský zemědělský model a pochopení jeho fungování;

c) informovat zemědělce a další osoby činné v zemědělství;

d) posilovat povědomí veřejnosti o otázkách a cílech této politiky.

Cílem těchto opatření je podávat vnitřně soudržné, objektivní a úplné informace uvnitř Společenství i mimo ně, aby byl poskytnut celkový obraz této politiky.

Článek 2

1. Opatření uvedená ve článku 1 mohou být:

a) roční programy činnosti předložené zejména organizacemi zemědělců nebo organizacemi na podporu venkova, sdruženími spotřebitelů a sdruženími na ochranu životního prostředí;

b) specifická opatření předložená kteroukoli jinou osobou neuvedenou v písmenu a), zejména orgány veřejné moci členských států, sdělovacími prostředky a vysokoškolskými zařízeními;

c) činnosti prováděné z podnětu Komise.

2. Nejvyšší přípustná míra financování pro opatření uvedená v odst. 1 písm. a) a b) činí 50 % nákladů k pokrytí. Ve výjimečných případech blíže určených v prováděcím nařízení však tato míra může být zvýšena na 75 %.

3. Následující opatření nemohou být financována Společenstvím podle článku 1:

a) opatření vyplývající z právní povinnosti;

b) opatření, která již jsou financována v rámci jiného opatření Společenství.

4. K uskutečnění činností uvedených v odst. 1 písm. c) může Komise v případě potřeby požadovat jakoukoliv technickou či administrativní pomoc.

Článek 3

1. Vhodnými opatřeními podle článku 2 jsou zejména konference, semináře, informační návštěvy, publikace, mediální činnost, účast na aktivitách s mezinárodním významem a programy výměny zkušeností.

2. Opatření uvedená ve článku 2 jsou vybírána na základě obecných kritérií jako:

a) kvalita projektu;

b) efektivní vynaložení nákladů.

Článek 4

Finanční účast Společenství podle článku 1 nepřesáhne roční ukazatele určené rozpočtovým orgánem.

Článek 5

Komise zajistí, aby opatření a projekty Společenství uskutečňované podle tohoto nařízení byly v souladu s ostatními opatřeními Společenství a doplňovaly je.

Článek 6

Komise sleduje a kontroluje, zda jsou opatření financovaná podle tohoto nařízení uskutečňována řádně a účinně. Zástupci pověření Komisí jsou oprávněni kontrolovat tato opatření na místě, včetně metody zkoumání vzorků.

Článek 7

V případech, kdy to považuje za vhodné, vyhodnotí Komise opatření financovaná dle tohoto nařízení.

Článek 8

Každé dva roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení. První zpráva musí být předložena nejpozději do 31. prosince 2001.

Článek 9

Prováděcí pravidla k tomuto nařízení, včetně případně nezbytných přechodných opatření, se přijmou postupem podle čl. 10 odst. 2.

Článek 10

1. Komisi je nápomocen Výbor Evropského zemědělského usměrňovacího a záručního fondu zřízený článkem 11 nařízení (ES) č. 1258/1999 (dále jen "výbor").

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba určená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

4. Komise informuje výbor o zamýšlených a přijatých opatřeních podle tohoto nařízení.

Článek 11

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 17. dubna 2000.

Za Radu

předseda

L. Capoulas Santos

[1] Úř. věst. C 376 E, 28.12.1999, s. 40.

[2] Stanovisko ze dne 17. března 2000 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103.

[4] Uř. věst. L 356, 31.12.1977, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, ESUO, Euratom) č. 2779/98 (Úř. věst. L 347, 23.12.1998, s. 3).

[5] Úř. věst. C 344, 12.11.1998, s. 1.

[6] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

--------------------------------------------------