EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 31999R1260

Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech

OJ L 161, 26.6.1999, p. 1–42 (ES, DA, DE, EL, EN, FR, IT, NL, PT, FI, SV)
Special edition in Czech: Chapter 14 Volume 001 P. 31 - 72
Special edition in Estonian: Chapter 14 Volume 001 P. 31 - 72
Special edition in Latvian: Chapter 14 Volume 001 P. 31 - 72
Special edition in Lithuanian: Chapter 14 Volume 001 P. 31 - 72
Special edition in Hungarian Chapter 14 Volume 001 P. 31 - 72
Special edition in Maltese: Chapter 14 Volume 001 P. 31 - 72
Special edition in Polish: Chapter 14 Volume 001 P. 31 - 72
Special edition in Slovak: Chapter 14 Volume 001 P. 31 - 72
Special edition in Slovene: Chapter 14 Volume 001 P. 31 - 72

Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 31/12/2006; Zrušeno 32006R1083

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1999/1260/oj

31999R1260



Úřední věstník L 161 , 26/06/1999 S. 0001 - 0042


Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999

ze dne 21. června 1999

o obecných ustanoveních o strukturálních fondech

RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 161 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3]

s ohledem na stanovisko Výboru regionů [4],

(1) vzhledem k tomu, že článek 158 Smlouvy stanoví, že za účelem posilování hospodářské a sociální soudržnosti Společenství usiluje o snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů, včetně venkovských oblastí; že článek 159 stanoví, že tato činnost má být podporována prostřednictvím strukturálních fondů, Evropské investiční banky (EIB) a jiných dostupných finančních nástrojů;

(2) vzhledem k tomu, podle článku 19 nařízení Rady (EHS) č. 2052/88 ze dne 24. června 1988 o úkolech strukturálních fondů a jejich účinnosti a o koordinaci mezi jejich činnostmi navzájem a mezi těmito činnostmi a operacemi Evropské investiční banky a jinými stávajícími finančními nástroji [5] má Rada přezkoumat uvedené nařízení na návrh Komise do 31. prosince 1999; že ke zlepšení průhlednosti právních předpisů Společenství je žádoucí sloučit všechna ustanovení týkající se strukturálních fondů do jednoho nařízení a zrušit nařízení (EHS) č. 2052/88 a nařízení Rady (EHS) č. 4253/88 ze dne 19. prosince 1988, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 2052/88, pokud jde o koordinaci mezi činnostmi jednotlivých strukturálních fondů navzájem a mezi těmito činnostmi a operacemi Evropské investiční banky a jinými dostupnými finančními nástroji [6];

(3) vzhledem k tomu, že podle článku 5 protokolu č. 6 o zvláštních ustanoveních pro cíl 6 v rámci strukturálních fondů ve Finsku a Švédsku, připojeného k aktu o přistoupení Rakouska, Finska a Švédska, by měla být ustanovení uvedeného protokolu přezkoumána současně s nařízením (EHS) č. 2052/88 do konce roku 1999;

(4) vzhledem k tomu, že k většímu soustředění prostředků a zjednodušení činnost strukturálních fondů je třeba snížit počet prioritních cílů v porovnání s nařízením (EHS) č. 2052/88; že tyto cíle je třeba znovu definovat, aby působily ve prospěch rozvoje a strukturálních změn regionů, jejichž rozvoj zaostává, hospodářských a sociálních přeměn oblastí, jež čelí strukturálním obtížím, a přizpůsobování a modernizace politik a systémů vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti;

(5) vzhledem k tomu, že Společenství ve snaze posilovat hospodářskou a sociální soudržnost také usiluje o podporu harmonického, vyváženého a udržitelného rozvoje ekonomických činností, vysoké úrovně zaměstnanosti, rovnosti mezi muži a ženami a vysokou úroveň ochrany a zlepšování životního prostředí; že tyto snahy mají zejména začlenit požadavky na ochranu životního prostředí do vytváření a provádění operací strukturálních fondů, pomáhat odstraňovat nerovnosti a podporovat rovnost mezi muži a ženami; že operace fondů mohou také umožnit boj s každou diskriminací na základě rasy, etnického původu, zdravotního postižení nebo věku zejména prostřednictvím vyhodnocení potřeb, finančních pobídek a rozšířeného partnerství;

(6) vzhledem k tomu, že kulturní rozvoj, kvalita přírodního a člověkem vytvářeného prostředí, kvalitativní a kulturní rozměr života a rozvoj cestovního ruchu přispívají k tomu, že se regiony stávají hospodářsky a sociálně přitažlivější, pokud napomáhají vytváření trvalých pracovních míst;

(7) vzhledem k tomu, že Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) především přispívá k dosažení cíle podpory rozvoje a strukturálního přizpůsobování regionů, jejichž rozvoj zaostává, a k hospodářské a sociální přeměně oblastí, které čelí strukturálním obtížím;

(8) vzhledem k tomu, že by měly být úkoly Evropského sociálního fondu (ESF) přizpůsobeny tak, aby zohledňovaly a prováděly evropskou strategii zaměstnanosti;

(9) vzhledem k tomu, že strukturální aspekty společné rybářské politiky byly začleněny jako samostatná strukturální politika do pravidel, jimiž se řídí strukturální fondy od roku 1993; že by mělo pokračovat její provádění v rámci strukturálních fondů prostřednictvím Finančního nástroje pro orientaci rybolovu (FNOR); že pomoc ze strany FNOR v rámci cíle 1 tvoří součást programování tohoto cíle a pomoc mimo cíl 1 je předmětem jednotného programu v každém dotčeném členském státě;

(10) vzhledem k tomu, že se Společenství zavázalo k reformě společné zemědělské politiky, která zahrnuje strukturální a doprovodná opatření pro podporu rozvoje venkova; že by v této souvislosti orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) měla nadále přispívat k dosažení prioritního cíle rozvoje a strukturálního přizpůsobení regionů, jejichž rozvoj zaostává, tím, že bude zlepšovat účinnost struktur produkce, zpracování a uvádění zemědělských a lesnických produktů na trh a rozvíjet místní potenciál ve venkovských oblastech; že v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení [7], přispívá orientační sekce EZOZF k dosažení prioritního cíle hospodářské a sociální přeměny oblastí, jež čelí strukturálním obtížím;

(11) vzhledem k tomu, že v prováděcích rozhodnutích přijímaných podle článků 37, 148 a 162 Smlouvy budou stanovena zvláštní pravidla platná pro každý fond;

(12) vzhledem k tomu, že by měla být blíže určena kritéria pro označení regionů a oblastí, kterým lze poskytnout podporu; že za tímto účelem je vhodné, aby identifikace prioritních regionů a oblastí na úrovni Společenství byla založena na společném systému klasifikace regionů, kterým je "klasifikace územních statistických jednotek (NUTS)" zavedená Statistickým úřadem Evropských společenství ve spolupráci s vnitrostátními statistickými instituty;

(13) vzhledem k tomu, že regiony, jejichž rozvoj zaostává, je třeba vymezit jako regiony, jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele je nižší než 75 % průměru Společenství; že pro zajištění účinného soustředění pomoci by Komise měla toto kritérium přísně uplatňovat na základě objektivních statistických údajů; že na nejvzdálenější regiony a oblasti s velmi nízkou hustotou obyvatelstva, na něž se vztahuje cíl 6 stanovený v protokolu č. 6 připojeném k aktu o přistoupení Rakouska, Finska a Švédska na období 1995 až 1999, se vztahuje také cíl 1 podle tohoto nařízení;

(14) vzhledem k tomu, že oblasti, jež procházejí hospodářskou a sociální přeměnou, by měly být definovány jako takové, jež zahrnují oblasti procházející socioekonomickými změnami v odvětvích průmyslu a služeb, upadající venkovské oblasti, městské oblasti v obtížích a krizí postižené oblasti závislé na rybolovu; že tato pomoc má být účinně soustředěna na nejvážněji postižené části Společenství; že tyto oblasti má určit Komise na návrhy členských států a v úzké součinnosti s nimi;

(15) vzhledem k tomu, že pro zajištění toho, aby operace fondů měly povahu akcí Společenství, by měly být oblasti procházející socioekonomickou přeměnou v odvětví průmyslu a upadající venkovské oblasti určovány, pokud je to možné, na základě objektivních ukazatelů vymezených na úrovni Společenství; že navíc obyvatelstvo, na něž se celkově a na úrovni Společenství vztahuje tento prioritní cíl, by mělo tvořit orientačně asi 10 % celkového obyvatelstva Společenství v případě průmyslových oblastí, 5 % v případě venkovských oblastí, 2 % v případě městských oblastí a 1 % v případě oblastí rybolovu; že pro zajištění toho, aby každý členský stát přiměřeně přispěl k celkovému úsilí o soustředění prostředků, nesmí maximální možné snížení počtu obyvatelstva, na něž se vztahuje cíl 2 v roce 2006 podle tohoto nařízení, překročit jednu třetinu v porovnání s počtem, na nějž se vztahují cíle 2 a 5b v roce 1999 podle nařízení (EHS) č. 2052/88;

(16) vzhledem k tomu, že v zájmu účinného programování by zaostávající regiony, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru Společenství, měly být shodné s oblastmi, které získávají podporu od členských států podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy, přičemž se vezmou v úvahu všechna zvláštní opatření přijatá podle čl. 299 odst. 2 Smlouvy ve prospěch nejvzdálenějších regionů (francouzských zámořských departementů, Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů); že by rovněž oblasti, jež procházejí hospodářskou a sociální přeměnou, měly do značné míry odpovídat oblastem, které získávají podporu od členských států podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy; že cílem Společenství by mělo být zvýšit tuto shodu na konci období let 2000 až 2006 vhodným úsilím členských států s ohledem na jejich současnou situaci;

(17) vzhledem k tomu, že cílem přizpůsobování a modernizace politik a systémů vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti je poskytnout finanční pomoc v regionech a oblastech, na něž se nevztahuje cíl 1; že cíl 3 poskytuje rovněž referenční rámec pro zajištění souladu se všemi operacemi ve prospěch lidských zdrojů v daném členském státě;

(18) vzhledem k tomu, že pomoc Evropského sociálního fondu (ESF) v rámci cíle 2 by se měla vztahovat na regionální a místní akce, které odpovídají zvláštní situaci v dotyčné oblasti cíle 2 a jež jsou koordinovány s pomocí z jiných strukturálních fondů; že každý příspěvek ESF na jednotný programový dokument cíle 2 musí být dostatečně vysoký, aby to odůvodnilo jeho samostatné řízení, a neměl by tudíž činit méně než 5 % celkového příspěvku strukturálních fondů;

(19) vzhledem k tomu, že regiony, na něž se vztahuje prioritní cíl v roce 1999 a jež nadále nesplňují kritéria způsobilosti, by měly dostávat přechodnou podporu na postupně klesající úrovni; že tato podpora by měla být v roce 2000 nižší než v roce 1999;

(20) vzhledem k tomu, že je třeba, aby existovalo ustanovení o přidělování podílů z dostupných zdrojů; že by tyto prostředky měly být přidělovány každoročně a přitom byly významněji soustřeďovány do regionů, jejichž rozvoj zaostává, včetně těch, jež dostávají přechodnou podporu;

(21) vzhledem k tomu, že celkové roční příjmy každého členského státu ze strukturálních fondů podle tohoto nařízení — ve spojení s pomocí poskytovanou v rámci Fondu soudržnosti — je třeba omezit obecným stropem podle schopnosti státu tuto pomoc využít;

(22) vzhledem k tomu, že by Komise měla v rámci každého prioritního cíle vypracovat orientační příděly z dostupných položek závazků a vycházet přitom z vhodných objektivních kritérií; že 4 % položek takto vyčleněných pro členské státy by Komise měla přidělit v polovině období; že s uvážením zvláštního úsilí vyvíjeného ve prospěch mírového procesu v Severním Irsku by měl program PEACE pokračovat do roku 2004; že na období let 2000 až 2006 bude zřízen zvláštní program pomoci pro švédské regiony NUTS II, které nejsou zahrnuty v seznamu uvedeném v čl. 3 odst. 2 a jež splňují kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení Rakouska, Švédska a Finska;

(23) vzhledem k tomu že 5,35 % celkových dostupných částek závazků by mělo být věnováno na iniciativy Společenství a 0,65 % na inovační programy a technickou pomoc;

(24) vzhledem k tomu, že by dostupné rozpočtové položky pro strukturální fondy měly být pro účely programování paušálně indexovány a případné nezbytné technické úpravy této indexace by měly být provedeny do 31. prosince 2003;

(25) vzhledem k tomu, že by se fondy měly až do roku 2006 nadále řídit základními zásadami reformy strukturálních fondů z roku 1988; žedosud získané zkušenosti však ukázaly potřebu tyto zásady zjednodušit a zprůhlednit; že by zejména účinnost měla být považována za základní zásadu;

(26) vzhledem k tomu, že mají-li být činnosti strukturálních fondů účinné a průhledné, je třeba přesně vymezit odpovědnost členských států a Společenství; že tato odpovědnost by měla být blíže určena pro každou fázi programování, monitorování, hodnocení a kontroly; že v souladu se zásadou subsidiarity, aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, je provádění a kontrola pomoci především odpovědností členských států;

(27) vzhledem k tomu, že akce Společenství má doplňovat nebo přispívat k akci členských států a že k zajištění významné přidané hodnoty je třeba posílit partnerství; že toto se týká regionálních a místních orgánů, dalších příslušných orgánů včetně těch, jež jsou odpovědné za životní prostředí a za prosazování rovnosti mezi muži a ženami, hospodářských a sociálních partnerů a jiných příslušných subjektů; že by se měli dotyční partneři účastnit přípravy, monitorování a hodnocení pomoci;

(28) vzhledem k tomu, že by měl být stanoven postup programování od vytváření až po konečného příjemce pomoci, který by měl být v členských státech usnadněn obecnými orientačními pokyny vypracovanými k relevantním schváleným politikám, které se vztahují ke strukturálním fondům;

(29) vzhledem k tomu, že programování má zajistit jak vzájemnou koordinaci strukturálních fondů, tak jejich koordinaci s jinými dostupnými finančními nástroji a EIB; že tato koordinace směřuje ke kombinování grantů a půjček;

(30) vzhledem k tomu, že činnosti fondů a operace, na jejichž financování se podílejí, musí být slučitelné s ostatními politikami Společenství a být v souladu s právními předpisy Společenství a že by měly být stanoveny zvláštní předpisy; že operace prováděné v rámci strukturálních fondů, jež mají šířit a využívat výsledky výzkumů a technologického rozvoje dosažené v souvislosti se strukturálními fondy, musí zajistit ochranu práv týkajících se získávání a využívání znalostí a musí být prováděny v souladu s pravidly hospodářské soutěže Společenství;

(31) vzhledem k tomu, že by měla být stanovena jednodušší kritéria a podrobná pravidla pro ověřování a provádění zásady adicionality;

(32) vzhledem k tomu, že je třeba zjednodušit systém programování stanovením jednotné délky programů na sedm let; že za tímto účelem by měly být omezeny formy pomoci a jejich počet tím, že budou sestávat z jednotné integrované pomoci pro každý region, že se jednotné programové dokumenty všeobecně použijí pro prioritní cíle a že velké projekty a globální granty budou začleněny do jiných forem pomoci;

(33) vzhledem k tomu, že za účelem posilování integrovaného přístupu k rozvoji by měly být se zohledněním zvláštních vlastností dotčených regionů provedeny kroky k zajištění souladu mezi operacemi různých fondů a politikami Společenství, strategií zaměstnanosti, hospodářskými a sociálními politikami členských států a jejich regionálními politikami;

(34) vzhledem k tomu, že za účelem urychlení a zjednodušení postupů programování je třeba rozlišovat odpovědnost Komise od odpovědnosti členských států; že proto Komise přijímá na návrh členských států strategie a rozvojové priority programování, výši finančních příspěvků Společenství a k nim náležející prováděcí pravidla a že členské státy rozhodují o jejich uplatňování; že je třeba také blíže určit obsah různých forem pomoci;

(35) vzhledem k tomu, že by takovéto decentralizované provádění operací strukturálních fondů členskými státy mělo poskytovat dostatečné záruky, pokud jde o způsoby a kvalitu provádění, výsledky činností a jejich hodnocení a řádné finanční řízení a jeho kontrolu;

(36) vzhledem k tomu, že by Komise, v případě potřeby společně s EIB, měla schvalovat velké investiční projekty, jejichž finanční objem přesáhne blíže určenou částku, aby vyhodnotila jejich vliv a navrhované využití prostředků Společenství;

(37) vzhledem k tomu, že akce v zájmu Společenství uskutečňované z podnětu Komise doplňují akce prováděné v rámci prioritních cílů;

(38) vzhledem k tomu, že by se tyto iniciativy Společenství měly soustředit na podporu přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce (Interreg), na hospodářskou a sociální obnovu měst a městských okrajových oblastí postižených krizí (URBAN), obě financované EFRR, na rozvoj venkova (Leader), jenž má být financován orientační sekcí EZOZF, a na rozvoj lidských zdrojů v souvislosti s rovnými příležitostmi (EQUAL), jenž má být financován ESF; že podpora přeshraniční spolupráce — zejména s výhledem na rozšíření — nadnárodní a meziregionální spolupráce, získávají v této souvislosti zvláštní význam; že je třeba věnovat zvláštní pozornost spolupráci s nejvzdálenějšími regiony; že je nezbytné zejména s ohledem na rozšíření Evropské unie a evropsko-středomořské partnerství posilovat koordinaci přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce opatřeními podle nařízení Rady (EHS) č. 3906/89 [8], nařízení Rady (Euratom, ES) č. 1279/96 [9] a nařízení Rady (ES) č. 1488/96 [10]; že je třeba v rámci programu EQUAL náležitě zohlednit sociální a pracovní začlenění žadatelů o azyl;

(39) vzhledem k tomu, že by strukturální fondy měly poskytovat podporu studiím, pilotním projektům a výměnám zkušeností s cílem prosazovat inovační přístupy a praktiky pomocí jednoduchého a průhledného provádění;

(40) vzhledem k tomu, že za účelem posílení pákového efektu prostředků Společenství tím, že se co možná nejvíce bude dávat přednost využití soukromých zdrojů financování, a za účelem lepšího zohledňování ziskovosti projektů by měly být diverzifikovány formy podpor dostupné ze strukturálních fondů a rozlišovány míry pomoci s cílem prosazovat zájem Společenství, aby se podnítilo využívání široké řady finančních zdrojů a omezoval příspěvek fondů tím, že se podpoří využívání vhodných forem pomoci; že za tímto účelem je třeba zavést sníženou míru účasti v případě investic do podniků a projektů infrastruktury vytvářejících značné příjmy; že pro účely tohoto nařízení by se měly orientačně definovat značné čisté příjmy jako příjmy, které dosahují alespoň 25 % z celkových nákladů dotyčné investice;

(41) vzhledem k tomu, že by se v souladu se zásadou subsidiarity měla na výdaje, na které lze poskytnout podporu, uplatňovat odpovídající vnitrostátní pravidla v případě, že neexistují předpisy Společenství, které však mohou být stanoveny Komisí, jsou-li nezbytně nutné k zajištění jednotného a spravedlivého provádění strukturálních fondů ve Společenství; že je však třeba určit data zahájení a ukončení období pro způsobilost výdajů a že by mělo být stanoveno, že investiční projekty nesmějí podléhat velkým změnám; že v důsledku toho, za účelem zajištění účinnosti a trvalého účinku pomoci fondů, by celá pomoc fondu nebo její část měla podporovat určitou operaci, jen pokud povaha operace nebo podmínky jejího provádění neprojdou podstatnou změnou, jež by vedla k tomu, že se operace, jíž se pomoci dostává, odchýlí od svých původních cílů;

(42) vzhledem k tomu, že je třeba zjednodušit pravidla a postupy pro uskutečňování závazků a plateb; že k tomuto účelu by se rozpočtové závazky měly uskutečňovat jednou za rok v souladu s víceletým finančním výhledem a finančním plánem pomoci, zatímco platby je třeba provádět formou záloh a následnou úhradou skutečně vzniklých výdajů; že v souladu s ustálenou judikaturou jsou úroky ze zálohových plateb považovány za prostředky dotyčného členského státu, a že pro posílení účinku fondů by měly být přiděleny na stejný účel jako záloha sama;

(43) vzhledem k tomu, že je třeba zajistit řádné finanční řízení tím, že výdaje budou oprávněné a náležitě potvrzené a že platby budou záviset na dodržování závazků týkajících se monitorování programování, finanční kontroly a uplatňování práva Společenství;

(44) vzhledem k tomu, že pro zaručení řádného finančního řízení prostředků Společenství je třeba zlepšit odhady a provádění výdajů; že za tímto účelem by měly členské státy pravidelně zasílat Komisi své odhady o využívání prostředků Společenství a že každé zpoždění ve finančním provádění je důvodem pro vrácení záloh a automatické zrušení závazků;

(45) vzhledem k tomu, že po celé přechodné období od 1. ledna 1999 do 31. prosince 2001 se má všem odkazům na euro obecně rozumět jako odkazům na euro jako měnovou jednotku, jak to uvádí druhá věta článku 2 nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998 o zavedení eura [11];

(46) vzhledem k tomu, že jedním ze způsobů jak zajistit účinnost operací strukturálních fondů, je jejich účinné monitorování; že je proto nezbytné zdokonalit monitorování a přesně vymezit působnost v této oblasti; že je třeba zejména oddělit řídicí funkce od funkcí monitorovacích;

(47) vzhledem k tomu, že je třeba, aby pro každou pomoc existoval jediný řídící orgán s přesně určenými povinnostmi; že tyto povinnosti obsahují především shromažďování údajů o výsledcích pomoci a předávání těchto údajů Komisi, zajišťování řádného provádění financování, organizaci hodnocení a dbání na plnění povinností týkajících se propagace a dodržování práva Společenství; že za tímto účelem dochází k pravidelným setkáním mezi Komisí a řídícím orgánem k monitorování pomoci;

(48) vzhledem k tomu, že je třeba stanovit, že monitorovací výbory jsou subjekty určené členským státem, jež dohlížějí na řízení pomoci řídícím orgánem, zajišťují dodržování pokynů a prováděcích pravidel k ní a prošetřují její hodnocení;

(49) vzhledem k tomu, že ukazatele a výroční zprávy o provádění jsou podstatné pro monitorování a je třeba je přesněji definovat, aby spolehlivě odrážely provádění pomoci a kvalitu programování;

(50) vzhledem k tomu, že pro zaručení účinného a správného provádění je třeba přesně stanovit povinnosti členských států týkající se systémů řízení a kontroly, potvrzování výdajů a prevence, zjišťování a nápravy nesrovnalostí a porušování práva Společenství;

(51) vzhledem k tomu, že aniž je dotčena odpovědnost Komise za finanční kontrolu, je třeba v tomto ohledu zlepšit spolupráci mezi členskými státy a Komisí, zejména zavedením pravidelných konzultací mezi členskými státy a Komisí, při nichž se posoudí opatření přijatá členskými státy a umožní se Komisi požadovat v nezbytných případech nápravná opatření;

(52) vzhledem k tomu, že je třeba blíže určit odpovědnost členských států za zjišťování a nápravu nesrovnalostí a za protiprávní jednání a odpovědnost Komise tam, kde členské státy neplní své povinnosti;

(53) vzhledem k tomu, že účinnost a účinek činností strukturálních fondů závisí také na dokonalejším a důkladnějším hodnocení a že je v tomto ohledu třeba stanovit jednak působnost členských států a Komise, jednak podmínky pro zajištění spolehlivosti hodnocení;

(54) vzhledem k tomu, že systémy pomoci by měly být hodnoceny se zřetelem na jejich přípravu, přezkoumání v polovině období a posouzení jejich účinku a že postup hodnocení by měl být začleněn do monitorování pomoci; že za tímto účelem je třeba definovat cíle a obsah každé etapy hodnocení a zlepšit hodnocení stavu, pokud jde o sociální a hospodářskou situaci, životní prostředí a rovnost mezi muži a ženami;

(55) vzhledem k tomu, že hodnocení v polovině období a odepření části původních rozpočtových položek jako rezerv umožňují, aby v rámci každého členského státu byly přidělovány dodatečné rozpočtové položky prostředky na výkonnostním základě; že tyto příděly by měly být založeny na objektivních, jednoduchých a průhledných kritériích, které odráží účinnost a kvalitu řízení a provádění financování;

(56) vzhledem k tomu, že má být každé tři roky předložena zpráva o pokroku učiněném k hospodářské a sociální soudržnosti, jež by měla obsahovat analýzu situace regionů Společenství a jejich hospodářského a sociálního rozvoje;

(57) vzhledem k tomu, že v zájmu dobrého pracovního partnerství a náležitého podporování pomoci Společenství je třeba zajistit co nejširší informovanost o této pomoci a její propagaci; že by orgány příslušné pro řízení pomoci měly odpovídat za toto hledisko a za to, že Komise bude stále informována o přijímaných opatřeních;

(58) vzhledem k tomu, že je třeba stanovit pravidla pro činnost výborů zřizovaných pro pomoc Komisi při provádění tohoto nařízení;

(59) vzhledem k tomu, že je třeba stanovit podrobná přechodná ustanovení, která umožní přípravu nového programování bezprostředně po vstupu tohoto nařízení v platnost a která zajistí, že pomoc členským státům nebude během přípravy regionálních plánů rozvoje a systémů pomoci podle nové právní úpravy přerušena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÉ ZÁSADY

KAPITOLA I

CÍLE A ÚKOLY

Článek 1

Cíle

Činnost Společenství prováděná prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti, záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), Evropské investiční banky (EIB) a jiných dostupných finančních nástrojů podporuje dosahování obecných cílů stanovených v článcích 158 a 160 Smlouvy. Strukturální fondy, EIB a jiné dostupné finanční nástroje přispívají vhodným způsobem k dosažení těchto tří prioritních cílů:

1. podpora rozvoje a strukturálních změn regionů, jejichž rozvoj zaostává, dále jen "cíl 1";

2. podpora hospodářské a sociální přeměny oblastí, jež čelí strukturálním obtížím, dále jen "cíl 2";

3. podpora přizpůsobování a modernizace politik a systémů vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti, dále jen "cíl 3". Tento cíl poskytuje finanční pomoc regionům mimo regiony spadající pod cíl 1 a stanoví politický referenční rámec pro všechna opatření pro podporu lidských zdrojů na určitém státním území, aniž jsou dotčeny regionální zvláštnosti.

Při plnění těchto cílů přispívá Společenství k harmonickému, vyváženému a udržitelnému rozvoji hospodářských činností, rozvoji zaměstnanosti a lidských zdrojů, ochraně a zlepšování životního prostředí, odstraňování nerovností a prosazování rovnosti mezi muži a ženami.

Článek 2

Prostředky a úkoly

1. Pro účely tohoto nařízení se výrazem "strukturálními fondy" rozumějí Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a Finanční nástroj pro orientaci rybolovu (FNOR), dále jen "fondy".

2. V souladu s články 33, 146 a 160 Smlouvy přispívají fondy podle zvláštních předpisů, jimiž se řídí jejich činnosti, k dosahování cílů 1, 2 a 3 v tomto rozdělení:

cíl 1 : EFRR, ESF, orientační sekce EZOZF a FNOR;

cíl 2 : EFRR a ESF;

cíl 3 : ESF.

3. FNOR přispívá na strukturální opatření v odvětví rybolovu mimo regiony spadající pod cíl 1 v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1263/1999 ze dne 21. června 1999 o finančním nástroji pro orientaci rybolovu [12].

Záruční sekce EZOZF přispívá k dosahování cíle 2 podle nařízení Rady (ES) č. 1257/1999.

4. Fondy přispívají k financování iniciativ Společenství a k podpoře inovačních opatření a technické pomoci.

Opatření technické pomoci se uskutečňují v rámci programování podle článků 13 až 27 nebo z podnětu Komise podle článku 23.

5. Ostatní prostředky z rozpočtu Společenství, které lze použít pro dosahování cílů uvedených v článku 1, jsou zejména ty, jež jsou určeny na jiná strukturální opatření a do Fondu soudržnosti.

Komise a členské státy dbají, aby činnosti fondů byly v souladu s ostatními politikami a činnostmi Společenství, zejména v oblastech zaměstnanosti, rovnosti mezi muži a ženami, sociální politiky a odborného vzdělávání, společné zemědělské politiky, společné rybářské politiky, dopravy, energetiky a transevropských sítí a aby požadavky ochrany životního prostředí byly začleněny do vymezování a provádění činnosti fondů.

6. EIB přispívá k dosažení cílů uvedených v článku 1 v souladu s postupy, které stanoví její stanovy.

Jiné dostupné finanční nástroje, jež mohou přispívat podle zvláštních předpisů, jimiž se řídí jejich činnosti, k dosahování cílů uvedených v článku 1, jsou zejména Evropský investiční fond a Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom) (půjčky, záruky), dále jen "jiné finanční nástroje".

KAPITOLA II

ZEMĚPISNÉ VYMEZENÍ OBLASTÍ, NA KTERÉ LZE POSKYTNOUT PODPORU V RÁMCI PRIORITNÍCH CÍLŮ

Článek 3

Cíl 1

1. Pod cíl 1 spadají regiony odpovídající úrovni II klasifikace územních statistických jednotek (NUTS úroveň II), jejichž HDP na obyvatele měřený paritou kupní síly a vypočtený na základě údajů Společenství dostupných k 26. březnu 1999 za poslední tři roky je nižší než 75 % průměru Společenství.

Tento cíl zahrnuje rovněž nejvzdálenější regiony (francouzské zámořské departementy, Azory, Kanárské ostrovy a Madeiru), jež se nacházejí pod prahovou hodnotou 75 %. Tento cíl se vztahuje také na oblasti, na které lze poskytnout podporu podle cíle 6 podle protokolu č. 6 k aktu o přistoupení Rakouska, Finska a Švédska pro období let 1995 až 1999.

2. Komise vypracuje seznam regionů spadajících pod cíl 1 přesně v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem, aniž je dotčen čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 4 druhý podods tavec.

Tento seznam bude platit sedm let ode dne 1. ledna 2000.

Článek 4

Cíl 2

1. Pod cíl 2 spadají regiony, které čelí strukturálním obtížím, jejichž hospodářská a sociální přeměna má být podporována podle čl. 1 odst. 2 a jejichž obyvatelstvo nebo plocha jsou dostatečně významné. Patří sem zejména oblasti, jež procházejí socioekonomickými změnami v oblasti průmyslu a služeb, upadající venkovské oblasti, městské oblasti v obtížích a krizí postižené oblasti závislé na rybolovu.

2. Komise a členské státy usilují o to, aby zajistily, že pomoc bude skutečně soustředěna na oblasti Společenství nejvážněji postižené a na nejvhodnější zeměpisné úrovni. Počet obyvatel oblastí uvedených v odstavci 1 nesmí překročit 18 % celkového počtu obyvatel Společenství. V souladu s tím Komise stanoví pro každý členský stát horní mez počtu obyvatel na základě těchto činitelů:

a) celkový počet obyvatel každého členského státu v regionech úrovně NUTS III, které splňují kritéria uvedená v odstavcích 5 a 6;

b) závažnost strukturálních obtíží na vnitrostátní úrovni v každém členském státě v porovnání s ostatními dotyčnými členskými státy. Tato závažnost je hodnocena na základě celkové nezaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti mimo regiony spadající pod cíl 1;

c) potřeba zajistit, aby každý členský stát spravedlivě přispíval k celkovému úsilí o soustředění prostředků, jak ho definuje tento pododstavec; maximální snížení počtu obyvatel, na který se vztahuje cíl 2, nepřekročí v roce 1999 jednu třetinu počtu, na který se vztahují cíle 2 a 5b stanovené v nařízení (EHS) č. 2052/88.

Komise poskytne členským státům veškeré údaje, jež má k dispozici o kritériích uvedených v odstavcích 5 a 6.

3. V rámci horních mezí uvedených v odstavci 2 navrhnou členské státy Komisi seznam významných oblastí představujících:

a) regiony úrovně NUTS III nebo nejvážněji postižené oblasti v regionech, které splňují buď kritéria stanovená v odstavci 5, nebo kritéria stanovená v odstavci 6;

b) oblasti splňující kritéria uvedená v odstavci 7 nebo v odstavci 8, anebo zvláštní kritéria členských států uvedená v odstavci 9.

Členské státy poskytnou na nejvhodnější zeměpisné úrovni takové statistické údaje a další údaje, které si Komise vyžádá, aby tyto návrhy posoudila.

4. Aniž je dotčen čl. 6 odst. 2, vypracuje Komise na základě údajů uvedených v odstavci 3 v úzké součinnosti s dotyčným členským státem a s náležitým ohledem na jeho priority seznam oblastí spadajících pod cíl 2.

Oblasti, jež odpovídají kritériím v odstavcích 5 a 6, musí zahrnovat alespoň 50 % obyvatel spadajících v každém členském státě pod cíl 2, s výjimkou případů náležitě odůvodněných objektivními okolnostmi.

5. Oblasti, jež procházejí socioekonomickými změnami uvedené v odstavci 1 musí představovat územní jednotku NUTS úrovně III, jež splňuje následující kritéria, nebo do ní patřit:

a) průměrná míra nezaměstnanosti za poslední tři roky musí převyšovat průměr Společenství;

b) procentní podíl zaměstnanosti v průmyslu musí odpovídat nebo převyšovat průměr Společenství v kterémkoli referenčním roce od roku 1985;

c) existuje zjištěný pokles zaměstnanosti v průmyslu v porovnání s týmž referenčním rokem, jaký byl zvolen podle písmene b).

6. Venkovské oblasti uvedené v odstavci 1 musí představovat územní jednotku NUTS úrovně III, jež splňuje následující kritéria, nebo do ní patřit:

a) buď musí být hustota obyvatelstva nižší než 100 osob na km2, anebo musí procentní podíl zaměstnanosti v zemědělství odpovídat dvojnásobku průměru Společenství v kterémkoli referenčním roce od roku 1985 nebo jej převyšovat;

b) buď musí průměrná míra nezaměstnanosti za poslední tři roky převyšovat průměr Společenství, anebo počet obyvatel od roku 1985 poklesl.

7. Městskými oblastmi uvedenými v odstavci 1 se rozumějí hustě osídlené oblasti, které splňují alespoň jedno z těchto kritérií:

a) míra dlouhodobé nezaměstnanosti je vyšší než průměr Společenství;

b) vysoká úroveň chudoby, včetně neuspokojivých podmínek bydlení;

c) mimořádně poškozené životní prostředí;

d) vysoká míra kriminality a delikvence;

e) nízká úroveň vzdělání obyvatelstva.

8. Oblastmi závislými na rybolovu, jež jsou uvedené v odstavci 1, se rozumějí pobřežní oblasti, které vykazují významný procentní podíl pracovních míst v rybolovném průmyslu a které čelí strukturálním socioekonomickým obtížím spojeným s restrukturalizací rybářského průmyslu, jejímž důsledkem je významné snížení počtu pracovních míst v tomto odvětví.

9. Pomoc Společenství se může rozšířit i na oblasti, jejichž podíl obyvatel nebo plocha jsou významné a jež spadají do jedné z těchto kategorií:

a) oblasti, které splňují kritéria stanovená v odstavci 5 a jež přiléhají k průmyslové oblasti; oblasti splňující kritéria stanovená v odstavci 6, jež přiléhají k venkovské oblasti; oblasti splňující kritéria stanovená v odstavci 5 anebo v odstavci 6, jež přiléhají k regionu spadajícímu pod cíl 1;

b) venkovské oblasti se socioekonomickými obtížemi vznikajícími v důsledku buď stárnutí, anebo úbytku obyvatelstva činného v zemědělství;

c) oblasti, které na základě významných a ověřitelných vlastností čelí vážným strukturálním obtížím nebo vysoké úrovni nezaměstnanosti vznikající z probíhající anebo plánované restrukturalizace jedné či více činností v zemědělství, průmyslu nebo službách, anebo jsou jimi ohroženy.

10. Každé oblasti lze poskytnout pomoc jen v rámci jednoho z cílů 1 nebo 2.

11. Seznam oblastí platí sedm let počínaje 1. lednem 2000.

V případě vážné krize v určitém regionu může Komise na návrh členského státu podle odstavců 1 až 10 během roku 2003 změnit seznam oblastí, aniž by v jednotlivých regionech zvýšila podíl obyvatel uvedený v čl. 13 odst. 2.

Článek 5

Cíl 3

Financování v rámci cíle 3 se vztahuje na oblasti, které nespadají pod cíl 1.

Článek 6

Přechodná podpora

1. Bez ohledu na článek 3 obdrží regiony spadající pod cíl 1 v roce 1999 podle nařízení (EHS) č. 2052/88, jež nejsou uvedeny v čl. 3 odst. 1 druhém pododstavci a odst. 2 tohoto nařízení, podporu z fondů na přechodném základě v rámci cíle 1 od 1. ledna 2000 do 31. prosince 2005.

Při přijímání seznamu uvedeného v čl. 3 odst. 2 vypracuje Komise v souladu s čl. 4 odst. 5 a 6 seznam oblastí NUTS úrovně III, jež patří do regionů, které mají dostávat podporu z fondů na přechodném základě v rámci cíle 1 v roce 2006.

V rámci horní meze počtu obyvatel oblastí uvedených v druhém pododstavci a v souladu s čl. 4 odst. 4 druhým pododstavcem může Komise na návrh členského státu nahradit tyto oblasti jinými oblastmi na úrovni NUTS III nebo menšími, jež náležejí do regionů, které vyhovují kritériím čl. 4 odst. 5 až 9.

Oblasti, jež náleží do regionů, které nejsou uvedeny na seznamu podle druhého a třetího pododstavce, nadále dostávají podporu v roce 2006 pouze od ESF, FNOR a orientační sekce EZOZF v rámci téže formy pomoci.

2. Odchylně od článku 4 obdrží regiony spadající v roce 1999 pod cíle 2 a 5b podle nařízení (EHS) č. 2052/88, které nejsou uvedeny na seznamu podle čl. 4 odst. 4 tohoto nařízení, podporu na přechodném základě podle tohoto nařízení v rámci cíle 2 od EFRR v období od 1. ledna 2000 do 31. prosince 2005.

Tyto oblasti obdrží v období od 1. ledna 2000 do 31. prosince 2006 podporu od ESF v rámci cíle 3 na stejném základě jako oblasti spadající pod cíl 3 a od záruční sekce EZOZF v rámci podpory rozvoje venkova a od FNOR v rámci jeho strukturálních opatření v odvětví rybolovu mimo cíl 1.

KAPITOLA III

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 7

Prostředky a jejich soustředění

1. Prostředky, jež jsou k dispozici na závazky z fondů pro období 2000 až 2006, činí 195 miliard eur v cenách roku 1999.

Rozpis těchto prostředků na jednotlivé roky je uveden v příloze.

2. Rozdělení rozpočtových prostředků mezi cíle musí být takové, aby jejich významná část byla soustředěna na regiony cíle 1.

69,7 % prostředků ze strukturálních fondů bude přiděleno na cíl 1, včetně 4,3 % na přechodnou podporu (tj. celkem 135,9 miliardy eur).

11,5 % prostředků ze strukturálních fondů bude přiděleno na cíl 2, včetně 1,4 % na přechodnou podporu (tj. celkem 22,5 miliardy eur).

12,3 % prostředků ze strukturálních fondů bude přiděleno na cíl 3 (tj. celkem 24,05 miliardy eur).

Čísla uvedená pro cíle 1, 2 a 3 nezahrnují finanční prostředky, které uvádí odstavec 6, ani finance pro FNOR mimo cíl 1.

3. Komise vypracuje průhlednými postupy orientační rozdělení položek závazků podle členských států, jež jsou dispozici pro programování uvedené v článcích 13 až 19, přičemž pro cíle 1 a 2 vezme plně v úvahu jedno nebo více objektivních kritérií podobných kritériím, jež jsou obsažena v nařízení (EHS) č. 2052/88, totiž: odpovídající počet obyvatel, jichž by se opatření měla týkat, regionální prosperitu, celostátní prosperitu a relativní závažnost strukturálních obtíží, zejména úroveň nezaměstnanosti.

Rozdělení podle členských států pro cíl 3 je založeno v zásadě na odpovídajícím počtu obyvatel, situaci v zaměstnanosti a závažnosti problémů, jako jsou sociální vyloučení, úroveň vzdělání a odborné přípravy a účast žen na trhu práce.

Rozdělení pro cíle 1 a 2 rozlišují přidělení prostředků do regionů a oblastí, které dostávají přechodnou podporu. Tyto příděly jsou stanoveny podle kritérií uvedených v prvním pododstavci. Rozpis těchto částek na jednotlivé roky klesá počínaje 1. lednem 2000 a na rok 2000 je nižší než na rok 1999. Profil přechodné podpory může být upraven podle zvláštních potřeb jednotlivých regionů po dohodě s Komisí za předpokladu, že bude dodrženo přidělení finančních prostředků pro každý region.

Komise také vypracuje průhlednými postupy orientační rozdělení položek závazků podle členských států, jež jsou k dispozici pro strukturální opatření v odvětví rybolovu mimo regiony spadající pod cíl 1 uvedené v čl. 2 odst. 3 prvním pododstavci.

4. Pro podporu mírového procesu v Severním Irsku se na období let 2000 až 2004 v rámci cíle 1 zřizuje program PEACE ve prospěch Severního Irska a příhraničních oblastí Irska.

V rámci cíle 1 se zřizuje zvláštní program pomoci na období let 2000 až 2006 pro švédské regiony NUTS II, které nejsou uvedeny v seznamu podle čl. 3 odst. 2 a jež splňují kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení Rakouska, Finska a Švédska.

5. V rámci každého vnitrostátního orientačního rozdělení podle odstavce 3 se 4 % položek závazků přidělí v souladu s článkem 44.

6. Pro období uvedené v odstavci 1 je 5,35 % položek závazků pro strukturální fondy věnováno na financování iniciativ Společenství.

0,65 % položek závazků uvedených v odstavci 1 je věnováno na financování inovačních opatření a technické pomoci, jak je vymezují články 22 a 23.

7. Za účelem jejich programování a následného začlenění do souhrnného rozpočtu Evropských společenství jsou částky uvedené v odstavci 1, počínaje 1. lednem 2000, indexovány sazbou 2 % ročně.

V případě potřeby přezkoumá Komise na základě nejnovějších dostupných ekonomických údajů, nejpozději do 31. prosince 2003, indexování přídělů na léta 2004 až 2006 v rámci technických úprav. Rozdíl ve vztahu k původnímu programování se započte do částky uvedené v odstavci 5.

8. Celkové roční příjmy každého členského státu ze strukturálních fondů podle tohoto nařízení — společně s pomocí poskytovanou v rámci Fondu soudržnosti — by neměly překročit 4 % jeho HDP.

KAPITOLA IV

ORGANIZACE

Článek 8

Doplňkovost a partnerství

1. Akce Společenství doplňují odpovídající vnitrostátní operace nebo k nim přispívají. Jsou připravovány v úzké součinnosti (dále jen "partnerství") mezi Komisí a členským státem společně s orgány a subjekty, jež určí členský stát v rámci svých vnitrostátních pravidel a běžné praxe, zejména

- s regionálními a místními orgány a jinými příslušnými orgány veřejné moci,

- s hospodářskými a sociálními partnery,

- se všemi ostatními vhodnými subjekty v tomto rámci.

Partnerství se uskutečňuje v plném souladu s institucionálními, právními a finančními pravomocemi každého z partnerů vymezenými v prvním pododstavci.

Při určení nejreprezentativnějších partnerů na celostátní, regionální, místní a jiné úrovni vytvoří členský stát široké a účinné sdružení všech příslušných subjektů podle vnitrostátních pravidel a praxe, přičemž vezme v úvahu potřebu prosazovat rovnost mezi muži a ženami a trvale udržitelný rozvoj prostřednictvím začlenění ochrany životního prostředí a požadavků na pokrok.

Všechny uvedené strany (dále jen "partneři") jsou partnery sledujícími společný cíl.

2. Partnerství se týká přípravy, financování, monitorování a hodnocení pomoci. Členské státy zajistí účast vhodných partnerů v různých stupních programování, přičemž vezme v úvahu lhůty jednotlivých stupňů.

3. Při uplatňování zásady subsidiarity jsou pro provádění pomoci na odpovídající územní úrovni a podle ustanovení zvláštních pro každý členský stát příslušné členské státy, aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, zejména pravomoc plnit souhrnný rozpočet Evropských společenství.

4. Členské státy spolupracují s Komisí, aby zajistily, že fondy Společenství jsou využívány podle zásad řádného finančního řízení.

5. V otázkách strukturální politiky Společenství Komise každoročně konzultuje organizace na evropské úrovni, jež zastupují sociální partnery.

Článek 9

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a) "programováním" několikastupňový proces organizování, rozhodování a financování uskutečňovaný s cílem provádět na víceletém základě společnou akci Společenství a členských států pro dosahování cílů uvedených v článku 1;

b) "plánem rozvoje" (dále jen "plán") analýza situace vypracovaná členským státem vzhledem k cílům uvedeným v článku 1 a prioritním potřebám pro dosažení těchto cílů, včetně strategie, plánovaných prioritních akcí, jejich zvláštních cílů a s tím spojených orientačních finančních prostředků;

c) "referenčním rámcem cíle 3" dokument, který stanoví vztah k pomoci týkající se zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na celém území členského státu a který vymezuje vztah k prioritám stanoveným ve vnitrostátním akčním plánu zaměstnanosti;

d) "rámcem podpory Společenství" dokument schválený Komisí se souhlasem dotyčného členského státu, který vyplývá z hodnocení plánu předloženého členským státem a obsahuje strategii a priority pro akce fondů a členského státu, jejich zvláštní cíle, příspěvek fondů a ostatní finanční prostředky. Tento dokument je rozdělen na priority a proveden prostřednictvím jednoho nebo více operačních programů;

e) "pomocí" formy pomoci poskytované fondy, tj.:

i) operační programy nebo jednotné programové dokumenty;

ii) programy iniciativ Společenství;

iii) podpora opatření technické pomoci a inovačních opatření;

f) "operačním programem" dokument schválený Komisí pro provádění rámce podpory Společenství a obsahující souvislý soubor priorit zahrnujících víceletá opatření, který může být prováděn využitím pomoci jednoho nebo více fondů, jednoho nebo více jiných dostupných finančních nástrojů a EIB. Integrovaným operačním programem se rozumí operační program financovaný z více fondů;

g) "jednotným programovým dokumentem" jednotný dokument schválený Komisí a obsahující stejné informace, které se nacházejí v rámci podpory Společenství a v operačním programu;

h) "prioritou" jedna z priorit strategie přijatá do rámce podpory Společenství nebo pomoci; této prioritě je přidělen příspěvek z fondů a jiných finančních nástrojů, odpovídající finanční prostředky členského státu a soubor blíže určených konkrétních cílů;

i) "globálním grantem" ta část pomoci, jejíž provádění a řízení mohou být v souladu s čl. 27 odst. 1 svěřeny jednomu nebo více schváleným zprostředkujícím subjektům, včetně místních orgánů, subjektů pro regionální rozvoj nebo nevládních organizací, a která je využívána především pro pomoc místním rozvojovým iniciativám. Rozhodnutí o využití globálního grantu přijme členský stát po dohodě s Komisí, nebo je přijme řídící orgán po dohodě s členským státem.

V případě programů iniciativ a inovačních opatření Společenství může Komise rozhodnout o poskytnutí globálního grantu na celou pomoc nebo její část. V případě iniciativ Společenství může být toto rozhodnutí přijato pouze s předchozím souhlasem dotyčného členského státu.

j) "opatřením" prostředek, jímž je během několika let prováděna priorita a který umožňuje financování operací. Každý režim podpory podle článku 87 Smlouvy nebo každá podpora poskytovaná subjekty určenými členskými státy nebo každá skupina režimů podpory či podpůrných grantů tohoto druhu či jakákoli jejich kombinace, které mají stejný účel, jsou definovány jako opatření;

k) "operací" každý projekt nebo akce prováděné konečnými příjemci pomoci;

l) "konečnými příjemci" subjekty a veřejnoprávní nebo soukromé podniky odpovědné za zadávání operací. V případě režimů podpory podle článku 87 Smlouvy a v případě podpory poskytované subjekty určenými členskými státy jsou konečnými příjemci subjekty, které tuto podporu poskytují;

m) "komplementem programu" dokument provádějící strategii a priority pomoci a obsahující podrobné prvky na úrovni opatření, jak je stanoveno v čl. 18 odst. 3, který vypracuje členský stát nebo řídící orgán a který je v nutných případech upraven v souladu s čl. 34 odst. 3. Zasílá se Komisi pro informaci;

n) "řídícím orgánem" každý veřejný nebo soukromý orgán nebo subjekt, který na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni určí členský stát, nebo členský stát, jestliže tuto funkci sám vykonává, aby řídil pomoc pro účely tohoto nařízení. Určí-li členský stát jiný řídící orgán než sebe, stanoví všechny způsoby svého vztahu k řídícímu orgánu a vztahu tohoto orgánu ke Komisi. Jestliže tak členský stát rozhodne, může být pro danou pomoc řídícím orgánem stejný subjekt, který je platebním orgánem;

o) "platebním orgánem" jeden nebo více vnitrostátních, regionálních nebo místních orgánů či subjektů určených členskými státy pro účely vypracovávání a podávání žádostí o platby a přijímání plateb od Komise. Členský stát stanoví všechny způsoby svého vztahu k platebnímu orgánu a vztahu tohoto orgánu ke Komisi.

Článek 10

Koordinace

1. Koordinace mezi různými fondy se provádí zejména pomocí

a) plánů, rámců podpory Společenství, operačních programů a jednotných programových dokumentů (jak je definuje článek 9) a případně i rámce podpory Společenství podle čl. 9 odst. 1 písm. c);

b) monitorování a hodnocení pomoci podle určitého cíle;

c) pokynů uvedených v odstavci 3.

2. Komise a členský stát zajišťují způsobem, který je ve shodě se zásadou partnerství, koordinaci pomoci z různých fondů mezi těmito fondy a s pomocí od EIB a ostatních dostupných finančních nástrojů.

Za účelem co nejvyšší stimulace uvolněných rozpočtových prostředků při využití vhodných finančních nástrojů může být pomoc Společenství poskytnutá ve formě grantů kombinována vhodným způsobem s půjčkami a zárukami. Tato kombinace může být stanovena ve spojení s EIB při vypracování rámce podpory Společenství anebo jednotného programového dokumentu. Může vzít v úvahu vyváženost navrhovaného finančního plánu, příspěvku z fondů a sledovaných cílů rozvoje.

3. Nejpozději jeden měsíc po vstupu tohoto nařízení v platnost a následně před hodnocením v polovině období uvedeným v článku 42 a při každé příležitosti po konzultaci se všemi členskými státy zveřejní Komise rozsáhlé pokyny k relevantním schváleným politikám Společenství ve vztahu k cílům uvedeným v článku 1, aby tak pomohla příslušným vnitrostátním a regionálním orgánům vypracovat plány rozvoje a provádět všechna případná přehodnocení pomoci. Tyto pokyny budou zveřejněny v Úředním věstníku Evropských Společenství.

Článek 11

Adicionalita

1. Za účelem dosažení skutečného ekonomického účinku nesmějí prostředky z fondů nahrazovat veřejné anebo jiné rovnocenné strukturální výdaje členského státu;

2. Za tímto účelem Komise a dotyčný členský stát stanoví výši veřejných nebo jim rovnocenných výdajů, kterou má členský stát ve svých regionech spadajících pod cíl 1 během období programování dodržovat.

Pokud jde o cíle 2 a 3 společně, stanoví Komise a dotyčný členský stát výši výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti a tam, kde to je odůvodněné, na jiné akce, jež mají umožnit dosáhnout výsledků uvedených dvou cílů a jež má členský stát v období programování na celostátní úrovni dodržovat.

Tyto výdaje stanoví členský stát a Komise v souladu se čtvrtým pododstavcem před rozhodnutím Komise schvalujícím jakýkoli rámec podpory Společenství nebo jednotné programové dokumenty týkající se dotyčného členského státu a tyto výdaje jsou začleněny do uvedených dokumentů.

Obecně platí, že výše výdajů uvedených v prvním a druhém pododstavci je přinejmenším stejná jako částka průměrných ročních výdajů v reálných cenách dosažená v předchozím období programování s přihlédnutím k celkovým makroekonomickým podmínkám, za kterých se financování provádí, přičemž je třeba vzít v úvahu určité zvláštní hospodářské situace, jmenovitě privatizaci, výjimečnou úroveň veřejného strukturálního úsilí nebo rovnocenných snah vyvíjených na straně členského státu v průběhu předchozího období programování a celostátní hospodářské tendence.

V úvahu se vezmou také případná snížení výdajů strukturálních fondů v porovnání s léty 1994 až 1999.

3. V průběhu období programování se na územní úrovni uvedené v odstavci 2 uskuteční tři ověření adicionality:

a) ověření ex ante podle odst. 2, třetího pododstavce, které je referenčním rámcem pro celé období programování;

b) ověření v polovině období nejpozději do tří let po schválení rámce podpory Společenství nebo jednotných programových dokumentů a obecně nejpozději do 31. prosince 2003, na jehož základě se mohou Komise a členský stát dohodnout na přehodnocení výše strukturálních výdajů, jíž se má dosáhnout, jestliže hospodářská situace vede v dotyčném členském státě k takovému vývoji veřejných příjmů nebo zaměstnanosti, že jsou významně odlišné od těch, jež se očekávaly v době ověřování ex ante;

c) ověření před 31. prosincem 2005.

Za tímto účelem poskytne členský stát Komisi v době předložení plánů a provádění ověření v polovině období a ověření před 31. prosincem 2005 vhodné údaje. Je-li to nezbytné, použijí se metody statistického odhadu.

Nezávisle na těchto ověřeních a kdykoli během programového období informuje členský stát Komisi o vývoji, který by mohl způsobit, že nebude schopný dodržet výši výdajů uvedenou v odstavci 2.

Článek 12

Slučitelnost

Operace, které financují fondy nebo EIB nebo jiný finanční nástroj, musí být v souladu s ustanoveními Smlouvy, s právními akty, které byly přijaty na jejím základě, a s politikami a akcemi Společenství, včetně pravidel hospodářské soutěže, zadávání veřejných zakázek, ochrany a zlepšování životního prostředí, odstraňování nerovností a podpory rovnosti mezi muži a ženami.

HLAVA II

PROGRAMOVÁNÍ

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE CÍLŮ 1, 2 A 3

Článek 13

Zeměpisný rozsah

1. Plány předkládané podle cíle 1 jsou vypracovány na zeměpisné úrovni, kterou dotyčný členský stát považuje za nejvhodnější, zpravidla však představuje jediný region na úrovni NUTS II. Členské státy však mohou předložit celkový plán rozvoje, do kterého spadají některé nebo všechny jejich regiony začleněné do seznamu uvedeného v čl. 3 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 4, za předpokladu, že takový plán obsahuje prvky uvedené v článku 16.

2. Plány předkládané podle cíle 2 jsou vypracovány na zeměpisné úrovni, kterou dotyčný členský stát považuje za nejvhodnější, ale zpravidla zahrnují všechny oblasti, jež se nacházejí v jediném regionu na úrovni NUTS II, který je v seznamu uvedeném v čl. 4 odst. 4 a čl. 6 odst. 2. Členské státy však mohou předložit plán, do kterého spadají některé nebo všechny jejich regiony začleněné do seznamu uvedeného v čl. 4 odst. 4 a čl. 6 odst. 2, za předpokladu, že takový plán obsahuje prvky uvedené v článku 16. Pokud se plány vztahují na jiné regiony, než jsou regiony způsobilé podle cíle 2, je třeba rozlišovat mezi akcemi v regionech či oblastech, na které se vztahuje cíl 2, a akcemi prováděnými jinde.

3. Plány předkládané v rámci cíle 3 zahrnují, pokud jde o pomoc, území členského státu mimo regiony spadající pod cíl 1, a poskytují na celostátní úrovni rámec pro rozvoj lidských zdrojů, přičemž berou v úvahu všeobecné potřeby oblastí, jež čelí strukturálním obtížím hospodářské a sociální přeměny.

Článek 14

Doba trvání a přezkoumání

1. Každý plán, rámec podpory Společenství, operační program a jednotný programový dokument platí po obdbobí sedmi let, aniž jsou dotčeny článek 6 a čl. 7 odst. 4 první pododstavec.

Programové období začíná 1. ledna 2000.

2. Rámce podpory Společenství, operační programy a jednotné programové dokumenty jsou přezkoumány, a je-li to nezbytné, z podnětu členského státu nebo Komise po dohodě s členským státem upraveny v souladu s touto hlavou po hodnocení v polovině období uvedeném v článku 42 a po přidělení výkonnostní prémie uvedené v článku 44.

Mohou být také přehodnoceny v případě významných změn socioekonomické situace a trhu práce.

Článek 15

Příprava a schválení

1. Pokud jde o cíle 1, 2 a 3, předloží členské státy Komisi plán. Tento plán vypracují příslušné orgány určené členským státem na celostátní, regionální nebo jiné úrovni. Má-li mít pomoc podobu jednotného programového dokumentu, je plán projednán jako návrh jednotného programového dokumentu.

Pokud jde o cíl 1, jsou využity rámce podpory Společenství pro všechny regiony spadající pod cíl 1; avšak tam, kde je příděl od Společenství menší než jedna miliarda eur nebo tuto částku podstatně nepřekračuje, předkládá členský stát zpravidla návrh jednotného programového dokumentu.

Pokud jde o cíle 2 a 3, jsou zpravidla použity jednotné programové dokumenty, členské státy se však mohou rozhodnout nechat vypracovat rámec podpory Společenství.

2. Tyto plány členský stát předloží Komisi po konzultaci s partnery, kteří vydají svá stanoviska ve lhůtě uvedené v druhém pododstavci.

Pokud neexistuje jiná dohoda s dotyčným členským státem, předloží se plány nejpozději čtyři měsíce poté, co je vypracován seznam oblastí, kterým může být poskytována podpora, uvedený v čl. 3 odst. 2 a čl. 4 odst 4.

3. Komise tyto plány zhodnotí z hlediska souladu s cíli tohoto nařízení a vezme přitom v úvahu rámec uvedený v čl. 9 písm. c), ostatní politiky Společenství a čl. 41 odst. 2.

Komise také zhodnotí každý plán navrhovaný v rámci cíle 3 s ohledem na soulad opatření předpokládaných u vnitrostátního plánu pro provádění evropské strategie zaměstnanosti podle čl. 16 odst. 1 písm. b) a s ohledem na způsob, jakým a v jaké míře se berou v úvahu obecné potřeby oblastí, jež čelí strukturálním obtížím hospodářské a sociální přeměny.

4. V případech uvedených v odstavci 1 vypracuje Komise rámce podpory Společenství po dohodě s dotyčným členským státem a postupy stanovenými v článcích 48 až 51. Do přípravy rámců podpory Společenství může být zapojena EIB. Komise rozhodne o příspěvku z fondů nejpozději pět měsíců poté, co obdrží daný plán nebo plány, pokud tyto plány obsahují všechny požadavky uvedené v článku 16.

Komise zhodnotí navrhované operační programy předložené členským státem z hlediska souladu s cíli odpovídajícího rámce podpory Společenství a slučitelnosti s ostatními politikami Společenství. Komise přijme rozhodnutí o příspěvku z fondů podle čl. 28 odst. 1 a po dohodě s dotyčným členským státem, pokud návrhy obsahují všechny požadavky uvedené v čl. 18 odst. 2.

Pro urychlení přezkoumání žádostí a provádění programů mohou členské státy současně s předložením svých plánů předložit návrhy operačních programů. Když Komise přijímá rozhodnutí o rámci podpory Společenství, schválí také podle čl. 28 odst. 1 operační programy předložené současně s plány, pokud obsahují všechny požadavky uvedené v čl. 18 odst. 2.

5. V případech uvedených v odstavci 1 přijme Komise na základě plánů rozhodnutí o jednotných programových dokumentech po dohodě s dotyčným členským státem postupy stanovenými v článcích 48 až 51. Do přípravy jednotných programových dokumentů může být zapojena EIB. Komise přijme jediné rozhodnutí o jednotném programovém dokumentu a příspěvku z fondů podle čl. 28 odst. 1 nejpozději pět měsíců poté, co obdrží daný plán, pokud obsahuje všechny požadavky uvedené v čl. 19 odst. 3.

6. Členský stát anebo řídící orgán přijmou po schválení monitorovacího výboru komplement programu ve smyslu čl. 9 písm. m), jestliže byl komplement programu vypracován po rozhodnutí Komise o příspěvku z fondů nebo po konzultaci s dotčenými partnery, byl-li vypracován před rozhodnutím o příspěvku fondů. V tomto posledním případě monitorovací výbor buď potvrdí komplement programu, anebo požádá o jeho úpravu podle čl. 34 odst. 3.

Do tří měsíců po rozhodnutí Komise, jímž schválila operační program nebo jednotný programový dokument, zašle členský stát Komisi komplement programu pro informaci v jediném dokumentu.

7. Rozhodnutí Komise o rámci podpory Společenství nebo jednotném programovém dokumentu se zveřejňují v Úředním věstníku Evropských společenství. Na žádost Evropského parlamentu mu Komise zašle pro informaci tato rozhodnutí, rámce podpory Společenství a jednotné programové dokumenty, které schválila.

KAPITOLA II

OBSAH PROGRAMOVÁNÍ PRO CÍLE 1, 2 A 3

Článek 16

Plány

1. Plány předkládané podle cílů 1, 2 a 3 jsou založeny na vhodných celostátních a regionálních prioritách, zohledňují pokyny uvedené v čl. 10 odst. 3 a obsahují:

a) popis (kvantifikovaný, pokud je to možné) současného stavu buď s ohledem na rozdíly, zpoždění a potenciál pro rozvoj v regionech spadajících pod cíl 1, anebo pokud jde o přeměnu v oblastech spadajících pod cíl 2, anebo pokud jdeo rozvoj lidských zdrojů a politiku zaměstnanosti v členském státě a v oblastech spadajících pod cíl 3; rovněž popis použitých finančních prostředků a hlavních výsledků operací učiněných v předchozím programovém období s ohledem na dostupné výsledky hodnocení;

b) popis vhodné strategie pro dosažení cílů uvedených v článku 1 a priorit vybraných pro trvale udržitelný rozvoj a přeměnu regionů a oblastí, včetně venkovských oblastí, a s tím souvisejícího rozvoje lidských zdrojů, přizpůsobení a modernizace politik a systémů vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti.

Kromě jiných prvků uvedených v tomto bodě doloží členské státy v každém plánu pro cíl 3, že stanovené priority jsou v souladu s vnitrostátním akčním plánem zaměstnanosti, pokud jde o popis hlavních cílů strategie a hlavních prostředků k jejich dosažení.

Členské státy rovněž doloží, že činnosti ve prospěch lidských zdrojů a zaměstnanosti stanovené v každém plánu pro cíl 2 a podporované ESF jsou začleněny do strategie přeměny, koordinovány s jinými fondy a v souladu s hodnocením ex ante, které setýká lidských zdrojů a zaměstnanosti, podle čl. 41 odst. 2. Jestliže tyto potřeby nepředstavují významnou částku, spadají pod cíl 3;

c) údaje k plánovanému využití a formě finančního příspěvku z fondů a případně od EIB a jiných finančních nástrojů včetně, pro informaci, celkové částky od záruční sekce EZOZF na opatření uvedená v článku 33 nařízení (ES) č. 1257/1999; očekávané požadavky na technickou pomoc; údaje ohledně adicionality podle čl. 11 odst. 2, jež má mít pro cíl 1 formu celkové orientační tabulky financování, která shrne veřejné anebo jim rovnocenné a případně odhadované soukromé finanční prostředky a přidělené strukturální prostředky Společenství, jež odpovídají každé z priorit navržených v plánu.

V každém případě musí plány rozlišovat mezi finančními rámci přidělenými oblastem, jež dostávají přechodnou podporu, a finančními rámci, jež jsou přidělovány jiným oblastem spadajícím pod cíl 1 nebo 2.

V případě pomoci ESF v rámci cíle 2 nebo 3 může být příspěvek vyjádřený v procentech vyšší v oblastech cíle 2 než v jiných oblastech.

V případě cíle 3 tento finanční plán vykazuje soustředění rozpočtových položek stanovených pro oblasti, jež čelí strukturálním obtížím hospodářské a sociální přeměny;

d) zprávu o opatřeních provedených za účelem konzultací s partnery.

2. Plány pro regiony spadající pod cíl 1 obsahují všechna relevantní opatření pro hospodářskou a sociální přeměnu a rozvoj lidských zdrojů s ohledem na rámec uvedený v čl. 9 odst. 1 písm. c) a rozvoj venkova a struktury rybolovu.

Pokud členský stát spadá do oblasti cíle 1 jako celek, zahrnuje plán body v odst. 1 písm. b) druhém pododstavci.

3. Členské státy uvedou podrobnosti týkající se každého z fondů, včetně částky požadovaného finančního příspěvku a stručného popisu stanovených operačních programů se zvláštním zřetelem k jejich zvláštním cílům a hlavním druhům zamýšlených akcí.

Článek 17

Rámce podpory Společenství

1. Rámec podpory Společenství zajišťuje koordinaci veškeré strukturální pomoci Společenství v dotyčných regionech, včetně pomoci pro rozvoj lidských zdrojů podle čl. 1 odst. 3.

2. Každý rámec podpory Společenství obsahuje:

a) výkaz strategie a priorit pro společnou akci členského státu a Společenství; jejich zvláštní cíle (kvantifikované, pokud je to možné); hodnocení očekávaného dopadu podle čl. 41 odst. 2; uvedení, jak tato strategie a tyto priority berou v úvahu pokyny uvedené v čl. 10 odst. 3, hospodářské politiky, strategii rozvoje zaměstnanosti zlepšováním přizpůsobivosti a odborné kvalifikace obyvatel a případně regionální politiky dotyčného členského státu;

b) uvedení povahy a doby trvání operačních programů, o nichž se nerozhodlo v téže době jako o rámci podpory Společenství, včetně jejich zvláštních cílů a zvolených priorit;

c) orientační finanční plán, jenž v souladu s články 28 a 29 uvádí pro každou prioritu a každý rok předpokládaný příděl finančních prostředků od každého fondu a případně od EIB a jiných finančních nástrojů — včetně, pro informaci, celkové částky poskytnuté záruční sekcí EZOZF na opatření uvedená v článku 33 nařízení (ES) č. 1257/1999 — pokud přispívají přímo k finančnímu plánu a celkovou částku způsobilých veřejných a odhadovaných soukromých finančních prostředků, jež odpovídají příspěvku každého fondu.

V případě cíle 3 musí takový finanční plán vykazovat soustředění prostředků plánovaných pro oblasti, jež čelí strukturálním obtížím hospodářské a sociální přeměny.

V tomto finančním plánu jsou v celkovém příspěvku různých fondů rozlišeny rozpočtové položky stanovené pro přechodně podporované regiony.

Celkový příspěvek fondů stanovený pro každý rok pro každý rámec podpory Společenství musí být slučitelný s použitelným finančním výhledem, přičemž musí vzít v úvahu postupný pokles podle čl. 7 odst. 3 třetího pododstavce;

d) ustanovení pro provádění rámce podpory Společenství zahrnující

- určení řídícího orgánu členským státem ve smyslu čl. 9 písm. n) příslušného pro řízení rámce podpory Společenství podle článku 34,

- ustanovení o zapojení partnerů do monitorovacích výborů podle článku 35;

e) případně údaje o rozpočtových položkách požadovaných pro přípravu, monitorování a hodnocení pomoci.

Rámce podpory Společenství obsahují v souladu s článkem 11 ověření adicionality ex ante a odpovídající informace o průhlednosti finančních toků, zejména od dotyčného členského státu do přijímajících regionů.

Článek 18

Operační programy

1. Pomoc v rámci podpory Společenství je zpravidla poskytována ve formě integrovaného operačního programu podle jednotlivých regionů způsobem stanoveným v článku 9.

2. Každý operační program obsahuje

a) priority programu, jejich shodu s odpovídajícím rámcem podpory Společenství, jejich zvláštní cíle (kvantifikované, pokud je to možné) a hodnocení očekávaného dopadu podle čl. 41 odst. 2;

b) souhrnný popis opatření plánovaných pro provádění priorit, včetně informací potřebných pro kontrolu souladu s režimy podpory podle článku 87 Smlouvy; případně povahu opatření požadovaných pro přípravu, monitorování a hodnocení operačního programu;

c) orientační finanční plán, jenž v souladu s články 28 a 29 uvádí pro každou prioritu a každý rok předpokládaný příděl příspěvku od každého fondu a případně od EIB a jiných finančních nástrojů — včetně, pro informaci, celkové částky poskytnuté záruční sekcí EZOZF na opatření uvedená v článku 33 nařízení (ES) č. 1257/1999 — pokud přispívají přímo k finančnímu plánu, a celkovou částku způsobilých veřejných a odhadovaných soukromých finančních prostředků, jež odpovídají příspěvku každého fondu.

V tomto finančním plánu jsou v celkovém příspěvku různých fondů rozlišeny rozpočtové položky stanovené pro přechodně podporované regiony.

Celkový příspěvek fondů stanovený pro každý rok musí být slučitelný s použitelným finančním výhledem, přičemž musí vzít v úvahu postupný pokles podle čl. 7 odst. 3 třetího pododstavce;

d) ustanovení pro provádění operačního programu zahrnující

i) určení řídícího orgánu členským státem ve smyslu čl. 9 písm. n) příslušného pro řízení operačního programu podle článku 34;

ii) popis úpravy pro řízení operačního programu;

iii) popis systémů pro monitorování a hodnocení, včetně úlohy monitorovacího výboru;

iv) stanovení postupů, které se týkají mobilizace a oběhu finančních prostředků, pro zajištění jejich průhlednosti;

v) popis zvláštních opatření a postupů pro kontrolu operačního programu.

3. Komplement programu obsahuje

a) opatření k provedení odpovídajících priorit v operačním programu; hodnocení ex ante kvantifikovaných opatření podle čl. 41 odst. 3, pokud jsou pro to vhodná; odpovídající ukazatele monitorování podle čl. 36;

b) definici kategorií konečného příjemce opatření;

c) finanční plán, jenž v souladu s články 28 a 29 uvádí pro každé opatření předpokládaný příděl příspěvku od každého fondu a případně od EIB a jiných finančních nástrojů a celkovou částku způsobilých veřejných a jim rovnocenných a odhadovaných soukromých finančních prostředků, jež odpovídají příspěvku každého fondu; procentní podíl příspěvku fondu na opatření je určen podle článku 29 a s ohledem na celkovou částku rozpočtových položek Společenství přidělených pro dotyčnou prioritu.

V tomto finančním plánu jsou rozlišeny rozpočtové položky stanovené pro přechodně podporované regiony.

K finančnímu plánu se připojí popis ustanovení pro spolufinancování opatření s ohledem na institucionální, právní a finanční systémy dotyčného členského státu;

d) opatření k propagaci operačního programu podle článku 46;

e) popis dohod schválených Komisí a dotyčným členským státem pro počítačovou výměnu údajů potřebných pro plnění požadavků na řízení, monitorování a hodnocení, jež ukládá toto nařízení.

Článek 19

Jednotné programové dokumenty

1. Pomoc podle cílů 2 a 3 a podle cíle 1, jak ji určuje čl. 15 odst. 1, je zpravidla poskytována ve formě jednotných programových dokumentů. V případě cílů 2 a 3 se použije čl. 15 odst. 1 písm c).

2. Jednotný programový dokument pro cíl 1 obsahuje všechna relevantní opatření pro hospodářskou a sociální přeměnu, rozvoj zaměstnanosti zlepšováním přizpůsobivosti a odborné kvalifikace obyvatelstva s ohledem na referenční rámec uvedený v čl. 9 písm. c) a pro rozvoj venkova a struktur rybolovu.

Jednotný programový dokument pro cíl 2 zajišťuje koordinaci veškeré strukturální pomoci Společenství podle čl. 41 odst. 2 nařízení (ES) č. 1257/1999, včetně koordinace opatření pro rozvoj venkova podle článku 33 uvedeného nařízení, avšak s výjimkou pomoci pro rozvoj lidských zdrojů poskytované podle cíle 3 ve všech oblastech spadajících pod cíl 2.

Jednotný programový dokument pro cíl 3 zajišťuje koordinaci veškeré strukturální pomoci Společenství pro rozvoj lidských zdrojů v oblastech uvedených v článku 5 s výjimkou podpory poskytované v těchto oblastech podle cíle 2.

3. Každý jednotný programový dokument obsahuje

a) výkaz strategie a priorit pro společnou akci členského státu a Společenství; jejich zvláštní cíle (kvantifikované, pokud je to možné); hodnocení očekávaného dopadu, včetně vlivu na životní prostředí podle čl. 41 odst. 2; uvedení, jak tato strategie a tyto priority berou v úvahu pokyny uvedené v čl. 10 odst. 3, hospodářské politiky, strategii rozvoje zaměstnanosti zlepšováním přizpůsobivosti a odborné kvalifikace obyva tela případně regionální politiky dotyčného členského státu;

b) souhrnný popis opatření plánovaných pro provádění priorit, včetně informací potřebných pro kontrolu souladu s režimy podpory podle článku 87 Smlouvy; případně povahu opatření požadovaných pro přípravu, monitorování a hodnocení jednotného programového dokumentu;

c) orientační finanční plán, jenž v souladu s články 28 a 29 uvádí pro každou prioritu a každý rok předpokládaný příděl finančních prostředků od každého fondu a případně od EIB a jiných finančních nástrojů — včetně, pro informaci, celkové částky poskytnuté záruční sekcí EZOZF na opatření uvedená v článku 33 nařízení (ES) č. 1257/1999 — pokud přispívají přímo k finančnímu plánu, a celkovou částku způsobilých veřejných a jim rovnocenných a odhadovaných soukromých finančních prostředků, jež odpovídají příspěvku každého fondu.

V tomto finančním plánu jsou v celkovém příspěvku různých fondů rozlišeny rozpočtové položky stanovené pro přechodně podporované regiony.

Celkový příspěvek fondů stanovený pro každý rok musí být slučitelný s odpovídajícím finančním výhledem, přičemž musí vzít v úvahu postupný pokles podle čl. 7 odst. 3 třetího pododstavce.

V případě cíle 3 uvede finanční plán soustředění prostředků plánovaných pro oblasti, jež čelí strukturálním obtížím hospodářské a sociální přeměny;

d) ustanovení pro provádění jednotného programového dokumentu zahrnující

i) určení řídícího orgánu členským státem ve smyslu článku 9 příslušného pro řízení jednotného programového dokumentu podle článku 34;

ii) popis úpravy pro řízení jednotného programového dokumentu;

iii) popis systémů pro monitorování a hodnocení, včetně úlohy monitorovacího výboru;

iv) stanovení postupů, které se týkají mobilizace a oběhu finančních prostředků, pro zajištění jejich průhlednosti;

v) popis zvláštních opatření a postupů pro kontrolu jednotného programového dokumentu;

e) případně údaje o prostředcích požadovaných pro přípravu, monitorování a hodnocení pomoci.

Jednotný programový dokument obsahuje v souladu s článkem 11 ověření adicionality ex ante pro relevantní cíl nebo cíle dohodnuté mezi členským státem a Komisí a odpovídající informace o průhlednosti finančních toků, zejména od dotyčného členského státu do přijímajících regionů.

4. Ke každému jednotnému programovému dokumentu se připojí komplement programu ve smyslu čl. 9 písm. m), popsaný čl. 18 odst. 3.

KAPITOLA III

INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ

Článek 20

Obsah

1. Iniciativy Společenství zahrnují tyto oblasti:

a) přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci k podpoře harmonického, vyváženého a udržitelného rozvoje celého prostoru Společenství ("Interreg");

b) hospodářskou a sociální obnovu měst a městských okrajových oblastí postižených krizí za účelem prosazování udržitelného rozvoje měst ("URBAN");

c) rozvoj venkova ("Leader");

d) nadnárodní spolupráci k podpoře nových prostředků boje se všemi formami diskriminace a nerovností na trhu práce ("EQUAL").

2. Nejméně 2,5 % položek závazků strukturálních fondů uvedených v čl. 7 odst. 1 bude přiděleno pro Interreg, v jehož rámci by měla být věnována zvláštní pozornost přeshraničním aktivitám — zejména s ohledem na rozšíření a členské státy, jež mají rozsáhlé hranice s kandidátskými zeměmi — tak jako dokonalejší koordinaci s programy Phare, Tacis a MEDA. Náležitou pozornost je třeba také věnovat spolupráci s nejvzdálenějšími regiony.

V rámci programu EQUAL je třeba vzít náležitě v úvahu sociální a profesní začlenění žadatelů o azyl.

3. Programy schválené v rámci iniciativ Společenství mohou zahrnovat i jiné oblasti než oblasti uvedené v článcích 3 a 4.

Článek 21

Příprava, schvalování a provádění

1. Postupy uvedenými v článcích 48 až 51 stanoví Komise poté, co je pro informaci oznámí Evropskému parlamentu, pokyny, jež pro každou iniciativu popíší cíle, oblast působnosti a vhodný způsob provádění. Tyto pokyny budou zveřejněny v Úředním věstníku Evropských společenství.

2. Každá oblast uvedená v čl. 20 odst. 1 je financována jediným fondem; oblast uvedená v odst. 1 písm. a) a b) z EFRR, oblast uvedená v odst. 1 písm. c) z orientační sekce EZOZF a oblast uvedená v odst. 1 písm. d) z ESF. Rozhodnutí o příspěvku z fondu může rozšířit oblast působnosti pro jednotlivé fondy, jak ji definují nařízení týkající se jednotlivých fondů, aby zahrnula všechna opatření nezbytná pro provádění dotyčného programu iniciativy Společenství, aniž by však byla překročena zvláštní ustanovení jako taková.

3. Na základě návrhů vypracovaných podle pokynů uvedených v odstavci 1 a podle čl. 41 odst. 2 a předložených členským státem či státy rozhodne Komise o programech v rámci iniciativ Společenství podle článku 28.

4. Programy v rámci iniciativ Společenství jsou přezkoumány po hodnocení v polovině období uvedeném v článku 42 a případně na podnět jednoho nebo více dotyčných členských států nebo Komise po dohodě s daným členským státem či státy pozměněny.

5. Programy v rámci iniciativ Společenství pokrývají období sedmi let počínaje 1. lednem 2000.

KAPITOLA IV

INOVAČNÍ AKCE A TECHNICKÁ POMOC

Článek 22

Inovační akce

1. Fondy mohou z podnětu Komise a po konzultaci pokynů pro různé druhy inovačních akcí s výbory uvedenými v článcích 48 až 51, v mezích horního limitu 0,40 % z jejich příslušného ročního objemu prostředků, financovat inovační akce na úrovni Společenství. K těmto akcím patří studie, pilotní projekty a výměny zkušeností.

Inovační akce přispívají k vypracování inovačních metod a praktických postupů určených pro zlepšování kvality pomoci v rámci cílů 1, 2 a 3. Jsou prováděny jednoduchým, průhledným způsobem v souladu se zásadami řádného finančního řízení.

2. Každou oblast činnosti pro pilotní projekty může financovat pouze jeden fond. Rozhodnutí o příspěvku z fondu může rozšířit oblast působnosti pro jednotlivé fondy, jak ji definují nařízení týkající se jednotlivých fondů, aby zahrnula všechna opatření nezbytná pro provádění dotyčného pilotního projektu, aniž by však byla překročena zvláštní ustanovení jako taková.

Článek 23

Technická pomoc

Fondy mohou z podnětu Komise anebo jejím jménem a po konzultaci různých druhů opatření s výbory uvedenými v článcích 48 až 51, v mezích horního limitu 0,25 % z jejich ročního přídělu prostředků, financovat opatření pro přípravu, monitorování, hodnocení a kontrolu nezbytná pro provádění tohoto nařízení. Tato opatření zahrnují mimo jiné

a) studie, včetně studií obecné povahy týkající se činností fondů;

b) opatření technické pomoci, výměnu zkušeností a informace určené pro partnery, konečné příjemce pomoci z fondů a veřejnost;

c) instalaci, provoz a vzájemné propojení počítačových systémů pro řízení, monitorování a hodnocení;

d) zdokonalování metod hodnocení a výměny informací o praktických postupech v této oblasti.

Článek 24

Schválení inovačních akcí a technické pomoci

1. Komise posoudí žádosti o přípěvek z fondů podle článků 22 a 23 na základě informací o inovačních akcích získaných od dotyčného členského státu a na základě těchto údajů:

a) popis navrhované pomoci, její oblasti působnosti včetně zeměpisného rozsahu a její zvláštní cíle;

b) subjekty příslušné pro provádění pomoci a její příjemci;

c) časový plán a finanční plán, včetně příspěvků ze všech ostatních zdrojů financování Společenství;

d) ustanovení zajišťující účinné a řádné provádění;

e) veškeré ostatní informace nezbytné pro ověření slučitelnosti s politikami Společenství a s pokyny uvedenými v čl. 10 odst. 3.

Komise schválí příspěvek fondů, jestliže jí tyto informace umožní žádost vyhodnotit.

2. Komise neprodleně uvědomí dotčené členské státy o schválení žádosti.

3. Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států vyplývající z institucionálních předpisů každého členského státu, neručí členské státy finančně ve smyslu tohoto nařízení za inovační akce uvedené v článku 22 ani za opatření technické pomoci uvedená v článku 23.

KAPITOLA V

VELKÉ PROJEKTY

Článek 25

Definice

Fondy mohou v rámci každé pomoci financovat výdaje na velké projekty, tj. projekty,

a) které tvoří ekonomicky neoddělitelné práce, jež plní přesnou technickou funkci a jež mají jasně identifikované cíle, a

b) jejichž celkové náklady brané v úvahu při určování příspěvku z fondů překračují částku 50 milionů eur.

Článek 26

Schvalování a provádění

1. Pokud členský stát nebo řídící orgán plánují v průběhu provádění pomoci, že fondy přispějí na velký projekt, sdělí to předem Komisi a poskytnou jí tyto údaje:

a) subjekt příslušný pro provádění;

b) povahu investice a její popis, její finanční náklady a umístění;

c) časový plán pro provedení projektu;

d) analýzu poměru nákladů a přínosů, včetně finančních nákladů a výnosů, hodnocení rizik a informací o hospodářské životaschopnosti projektu;

e) dále

- v případě investic do infrastruktury: analýzu nákladů a socioekonomických přínosů projektu, včetně uvedení předpokládané míry využití, výhledového vlivu na rozvoj nebo přeměnu dotyčného regionu a uplatňování pravidel Společenství při zadávaní veřejných zakázek,

- v případě investic do výrobních zařízení: analýzu tržních perspektiv v dotyčném odvětví a předpokládanou návratnost projektu;

f) přímé a nepřímé vlivy na zaměstnanost, pokud je to možné, na úrovni Společenství;

g) údaje, na jejichž základě lze provést hodnocení vlivu na životní prostředí a uplatňování zásady předběžné opatrnosti a zásad, že je třeba provádět preventivní akci, že poškození životního prostředí je třeba přednostně odstranit u zdroje a zásady "znečišťovatel platí", jakož i hodnocení souladu s pravidly Společenství pro životní prostředí;

h) informace potřebné pro posouzení dodržování pravidel hospodářské soutěže, včetně pravidel týkajících se státní podpory;

i) uvedení vlivu příspěvku fondů na uskutečnění projektu;

j) finanční plán a celková částka finančních prostředků příspěvku fondů a všech ostatních finančních zdrojů Společenství.

2. Komise, po případné konzultaci EIB, posoudí projekt na základě těchto údajů:

a) druh plánované investice a případně očekávané příjmy;

b) výsledky analýzy poměru nákladů a přínosů;

c) výsledky hodnocení vlivu na životní prostředí;

d) shoda s prioritami odpovídající pomoci;

e) soulad s ostatními politikami Společenství;

f) očekávané hospodářské a sociální přínosy, zejména pro zaměstnanost, s ohledem na vynaložené finanční prostředky;

g) koordinace finančních nástrojů a spojení grantů a půjček, jak to uvádí čl. 10 odst. 2.

3. Komise rozhodne o potvrzení nebo změně úrovně pomoci Společenství do dvou měsíců od obdržení informací podle odstavce 1 nebo do tří měsíců v případech, kdy je nezbytná konzultace EIB. Jestliže usoudí, že projekt neodůvodňuje příspěvek fondů nebo odůvodňuje jen jeho část, může rozhodnout o neposkytnutí tohoto příspěvku nebo poskytnutí jen jeho části a uvede důvody svého rozhodnutí.

KAPITOLA VI

GLOBÁLNÍ GRANTY

Článek 27

Globální granty

1. Pokud bylo provádění nebo řízení části pomoci svěřeno zprostředkujícím subjektům podle čl. 9 písm. i), musí tyto subjekty poskytnout záruky své platební schopnosti a doložené kvalifikace a zkušeností ve správě a finančním řízení. Musí být obvykle usazeny nebo zastoupeny v dotyčném regionu či regionech, v omezených a odůvodněných případech však mohou být usazeny i mimo ně. Musí mít víceleté zkušenosti v daném oboru, provádět úkoly ve veřejném zájmu a přiměřeně zapojovat socioekonomické kruhy, které jsou bezprostředně dotčeny prováděním plánovaných opatření.

2. Volba globálního grantu je uvedena v odpovídajícím rozhodnutí o příspěvku fondů jako zvláštní prováděcí ustanovení k pomoci, jak je definují čl. 18 odst. 2 písm. d) a čl. 19 odst. 3 písm. d). Postupy pro použití globálních grantů jsou předmětem dohody mezi dotyčným členským státem nebo řídícím orgánem a dotyčným zprostředkujícím subjektem.

V případě programů v rámci iniciativy Společenství a inovačních opatření jsou postupy pro použití globálních grantů předmětem dohody mezi Komisí a dotyčným zprostředkujícím subjektem. V případě programů v rámci iniciativy Společenství musí být tyto postupy dohodnuty také s dotyčnými členskými státy. Komplement programu uvedený v článku 18 se netýká té části pomoci, která platí pro globální grant.

3. Postupy pro použití globálního grantu podrobně uvádějí

a) opatření, jež mají být provedena;

b) kritéria pro výběr příjemců pomoci;

c) podmínky a sazby pomoci z fondů, včetně využití případně vzniklých úroků;

d) ustanovení pro monitorování, hodnocení a zajištění finanční kontroly globálního grantu;

e) případně jakékoli využití bankovní záruky, o čemž musí být informována Komise.

HLAVA III

PŘÍSPĚVKY A FINANČNÍ ŘÍZENÍ FONDŮ

KAPITOLA I

FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY FONDŮ

Článek 28

Rozhodnutí o příspěvcích z fondů

1. Jsou-li splněny všechny požadavky tohoto nařízení, přijme Komise do pěti měsíců od obdržení žádosti o pomoc jediné rozhodnutí o příspěvcích všech fondů. V rozhodnutí budou případně zvlášť odlišeny regiony a oblasti, jež dostávají přechodnou podporu.

Pro každou prioritu pomoci bude stanoven maximální příspěvek z fondů.

Opatření může v daném období obdržet finanční příspěvek pouze z jednoho fondu.

Na opatření nebo operaci lze poskytnout příspěvek ze strukturálního fondu jen v rámci jednoho z cílů uvedených v článku 1.

Žádnou operaci nelze z jednoho fondu podporovat současně v rámci cíle 1, 2 nebo 3 a v rámci iniciativy Společenství.

Žádnou operaci nelze současně podporovat příspěvkem z některého fondu v rámci cíle 1, 2 nebo 3 a v rámci záruční sekce EZOZF.

Žádnou operaci nelze současně podporovat příspěvkem z některého fondu v rámci iniciativy Společenství a v rámci záruční sekce EZOZF.

2. Příspěvek fondů na operační programy podniknuté při provádění rámce podpory Společenství musí být ve shodě s finančním plánem stanoveným v odpovídajícím rámci podpory Společenství, jak stanoví čl. 17 odst. 2 písm. c).

3. Příspěvek fondů na provádění opatření má zpravidla formu nevratné přímé pomoci (dále jen "přímá pomoc"), ale i jiné formy, jako je návratná pomoc, úrokové příspěvky, záruky, majetková účast, účast rizikového kapitálu nebo jinou formu financování.

Pomoc navrácená řídícímu orgánu nebo jinému orgánu veřejné moci tento orgán znovu přidělí na stejný účel.

Článek 29

Rozlišování výše příspěvku

1. Příspěvky fondů jsou rozlišovány podle těchto kritérií:

a) závažnost zvláštních obtíží, zejména regionální nebo sociální povahy, které má pomoc vyřešit;

b) finanční možnosti dotyčného členského státu, přičemž se vezme v úvahu zejména jeho relativní prosperita a potřeba vyhnout se nadměrným růstům rozpočtových výdajů;

c) důležitost, která je v rámci cílů fondů stanovených v článku 1 přikládána pomoci a prioritám z hlediska Společenství, případně s ohledem na odstraňování nerovností a podporu rovnosti mezi muži a ženami a s ohledem na ochranu a zlepšování životního prostředí, zejména podle zásady předběžné opatrnosti, zásady, že je třeba provádět preventivní akci, a zásady "znečišťovatel platí";

d) důležitost, která je přikládána pomoci a prioritám z regionálního a celostátního hlediska;

e) zvláštní povaha dotyčného druhu pomoci a priority; zohlednění potřeb zjištěných hodnocením ex ante, zejména pokud jde o lidské zdroje a zaměstnanost;

f) optimální využití finančních prostředků ve finančních plánech, včetně kombinace veřejných a soukromých prostředků, využití vhodných finančních nástrojů podle čl. 10 odst. 2 a volba forem financování podle čl. 28 odst. 3.

Pokud je rozlišen příspěvek ESF podle čl. 16 odst. 1, zohlední se potřeby zjištěné hodnocením ex ante, zejména pokud jde o oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti.

2. Příspěvek z fondů se pro každou pomoc vypočítá buď ve vztahu k celkovým nákladům, na které lze poskytnout podporu, nebo ve vztahu k celkovým veřejným nebo rovnocenným výdajům, na které lze poskytnout podporu (celostátním, regionálním nebo místním a výdajům Společenství).

3. Pro příspěvek fondů platí tyto horní meze:

a) na opatření prováděná v regionech spadajících pod cíl 1 nejvýše 75 % celkových nákladů, na které lze poskytnout podporu, a zpravidla nejméně 50 % veřejných výdajů, na které lze poskytnout podporu. Nalézají-li se regiony v členském státě podporovaném Fondem soudržnosti, může příspěvek Společenství ve výjimečných a řádně odůvodněných případech vzrůst do maximální výše 80 % a u nejvzdálenějších regionů a okrajových řeckých ostrovů, jež jsou znevýhodněny svou odlehlou polohou, do maximální výše 85 % celkových nákladů, na které lze poskytnout podporu;

b) maximální podíl 50 % celkových nákladů, na které lze poskytnout podporu, a zpravidla nejméně 25 % způsobilých veřejných výdajů v případě opatření prováděných v oblastech, na něž se vztahuje cíl 2 nebo 3.

V případě investic do podniků musí být příspěvek fondů v souladu s horními mezemi pro výši podpory a pro kombinace podpor stanovené v oblasti státní podpory.

4. Zahrnuje-li dotyčná pomoc financování investic nesoucích příjmy, bude při stanovení příspěvku z fondů na tyto investice zohledněno jako zvláštní znak hrubé rozpětí samofinancování, které by bylo obvykle očekávané u dotyčného druhu investic podle makroekonomických podmínek, za kterých se tyto investice mají provádět; příspěvek z fondů nesmí vést ke zvýšení zapojení státního rozpočtu.

Příspěvek z fondů nesmí překročit tyto horní meze:

a) v případě investic do infrastruktury, které jsou spojeny se značnými čistými příjmy, nesmí příspěvek překročit

i) 40 % celkových nákladů, na které lze poskytnout podporu, v regionech spadajících pod cíl 1; tento podíl může být v členských státech podporovaných Fondem soudržnosti zvýšen o dalších nejvýše 10 %;

ii) 25 % celkových nákladů, na které lze poskytnout podporu, v oblastech spadajících pod cíl 2;

iii) tyto podíly lze zvýšit o určitou částku pro jiné formy financování, než jsou přímé podpory, pokud toto zvýšení nepřekročí 10 % celkových nákladů, na které lze poskytnout podporu;

b) v případě investic do podniků nesmí příspěvek překročit

i) 35 % celkových nákladů, na které lze poskytnout podporu, v regionech spadajících pod cíl 1;

ii) 15 % celkových nákladů, na které lze poskytnout podporu, v oblastech spadajících pod cíl 2;

iii) v případě investic do malých a středních podniků lze tyto sazby zvýšit o určitou částku pro jiné formy financování, než je přímá pomoc, pokud toto zvýšení nepřekročí 10 % celkových nákladů, na které lze poskytnout podporu;

5. Odkazy v odstavcích 3 a 4 na regiony a oblasti spadající pod cíle 1 a 2 se vztahují také na regiony a oblasti, jež dostávají na jedné straně přechodnou podporu podle čl. 6 odst. 1 a podporu podle čl. 7 odst. 4, a na druhé straně podporu podle čl. 6 odst. 2.

6. Opatření prováděná z podnětu Komise uvedená v článcích 22 a 23 mohou být financována ve výši 100 % celkových nákladů. Opatření prováděná jménem Komise, uvedená v článku 23 jsou financována ve výši 100 % celkových nákladů.

7. Sazby uvedené v tomto článku se použijí na opatření technické pomoci v rámci programování a na iniciativy Společenství.

Článek 30

Způsobilost

1. Na výdaje na operace lze poskytnout příspěvek z fondů jen tehdy, jestliže tyto operace tvoří součást dotyčné pomoci.

2. Na výdaj nelze poskytnout příspěvek z fondů, pokud ho konečný příjemce skutečně zaplatil přede dnem, kdy Komise obdrží žádost o pomoc. Toto datum představuje počátek pro posouzení způsobilosti výdajů.

Konečné datum pro způsobilost výdajů je stanoveno v rozhodnutí o příspěvek z fondů. Vztahuje se na platby, které uskutečnili koneční příjemci. Komise může na řádně odůvodněnou žádost členského státu podle článků 14 a 15 tuto lhůtu prodloužit.

3. Na způsobilé výdaje se použijí související vnitrostátní předpisy, s výjimkou případů, je-li to nezbytné, ve kterých Komise stanoví pro způsobilost výdajů společná pravidla postupem podle čl. 53 odst. 2.

4. Členské státy zajistí, že příspěvek z fondů na operaci bude zachován jen tehdy, jestliže do pěti let ode dne, kdy příslušné vnitrostátní orgány nebo řídící orgán rozhodly o příspěvku z fondu, nedošlo v uvedené operaci k žádné podstatné změně,

a) která ovlivňuje její povahu nebo podmínky provádění nebo poskytuje nějakému podniku nebo veřejnoprávnímu subjektu neodůvodněnou výhodu a

b) která vyplývá buď ze změny v povaze vlastnických poměrů v určité položce infrastruktury, nebo z ukončení či přemístění některé produktivní činnosti.

Členské státy o každé takové změně uvědomí Komisi a v případě, že k takové změně dojde, použije se článek 39.

KAPITOLA II

FINANČNÍ ŘÍZENÍ

Článek 31

Rozpočtové závazky

1. Závazky rozpočtu Společenství se uskutečňují na základě rozhodnutí o příspěvku z fondů.

2. Závazky týkající se pomoci, která má být prováděna ve dvouletém nebo delším období, se zpravidla uskutečňují každoročně. První závazek se uskuteční poté, co Komise vydá rozhodnutí o schválení pomoci. Následující závazky se zpravidla uskutečňují k 30. dubnu každého roku.

Komise automaticky zruší každou část závazku, pro který se neuskutečnila záloha anebo pro který neobdržela přípustnou žádost o platbu podle čl. 32 odst. 3 do konce druhého roku, který následuje po roce přijetí závazku, nebo případně a pro dotyčné částky po dni následného rozhodnutí Komise nutného pro schválení opatření nebo operace, anebo do konce lhůty pro odeslání závěrečné zprávy uvedené v čl. 37 odst. 1; příspěvek z fondů na takovou pomoc je o tuto částku snížen.

Lhůta pro automatické zrušení závazku podle druhého pododstavce neběží pro část závazku, jež odpovídá operacím, které jsou k určenému dni zrušení závazku předmětem soudního řízení nebo správního odvolání s odkladným účinkem, za předpokladu, že Komise předem obdrží informace s udáním důvodů od dotyčného členského státu a že sama vydá odpovídající informace.

V každém případě Komise včas informuje členský stát a platební orgán, kdykoli nastane nebezpečí, že bude provedeno automatické zrušení závazku podle druhého pododstavce.

Jestliže toto nařízení vstoupí v platnost po 1. lednu 2000, prodlužuje se lhůta pro automatické zrušení závazku podle druhého pododstavce pro první závazek o počet měsíců, jež uplynou mezi 1. lednem 2000 a dnem rozhodnutí o příspěvcích z fondů uvedeného v článku 28.

3. U pomoci prováděné v období kratším dvou let je závazek na celkovou částku příspěvku z fondůuskutečněn, jakmile Komise přijme rozhodnutí o poskytnutí příspěvku z fondů.

Článek 32

Platby

1. Komise provede platbu příspěvku z fondů platebnímu orgánu podle čl. 9 písm. o) v souladu s odpovídajícími rozpočtovými závazky.

Platby jsou zasílány na nejdříve zahájený závazek uskutečněný podle článku 31.

Platby mohou mít formu zálohových plateb, průběžných plateb anebo plateb konečného zůstatku. Průběžné platby a platby konečného zůstatku se musí vztahovat na skutečně zaplacené výdaje, které musí odpovídat platbám uskutečněným konečnými příjemci a musí být doloženy potvrzenými fakturami nebo účetními dokumenty rovnocenné důkazní hodnoty.

Komise provádí průběžné platby podle odstavce 3 s výhradou rozpočtových prostředků, jež má k dispozici, nejpozději do dvou měsíců po obdržení přípustné žádosti o platbu.

Platební orgán zajistí, aby koneční příjemci obdrželi platbu příspěvku z fondů v plné výši a co nejrychleji. Na tuto částku nelze použít žádnou srážku, zadržení nebo další zvláštní poplatek.

2. Při přijetí prvního závazku Komise provede platbu zálohy platebního orgánu. Tato zálohová platba činí 7 % příspěvku z fondů na danou pomoc. Může být v zásadě rozdělena na nejvýše dva rozpočtové roky podle dostupnosti rozpočtových prostředků.

Po celou dobu trvání pomoci používá platební orgán zálohu k vyplácení příspěvku Společenství na výdaje, jež se týkají této pomoci.

Celou zálohu nebo její část, v závislosti na pokroku provádění pomoci, vrátí platební orgán Komisi, jestliže jí nebyla podána žádost o platbu do 18 měsíců po jejím rozhodnutí o poskytnutí příspěvku z fondů. Veškeré úroky ze zálohy přidělí platební orgán na dotyčnou formu pomoci.

3. Průběžné platby Komise provádí na úhradu výdajů skutečně zaplacených v rámci fondů a potvrzených platebním orgánem. Tyto platby jsou prováděny na úrovni každé pomoci a vypočítány na úrovni opatření obsažených ve finančním plánu komplementu programu. Musí splňovat tyto podmínky:

a) komplement programu obsahující údaje uvedené v čl. 18 odst. 3 byl předložen Komisi;

b) poslední výroční zpráva o provádění obsahující údaje uvedené v článku 37 byla předána Komisi;

c) hodnocení pomoci v polovině období uvedené v článku 42, pokud je vyžadováno, bylo zasláno Komisi v řádném termínu;

d) rozhodnutí přijatá řídícím orgánem a monitorovacím výborem jsou v souladu s celkovým objemem příspěvku z fondů poskytnutým na dotyčné priority;

e) ve stanovené lhůtě bylo jednáno podle doporučení uvedených v čl. 34 odst. 2 nebo členský stát sdělil důvody, proč nebylo přijato žádné opatření, pokud mají vydaná doporučení za cíl napravit vážné nedostatky v systému monitorování nebo řízení pomoci, které poškozují řádné finanční řízení pomoci; byly splněny případné požadavky na nápravná opatření uvedené v čl. 38 odst. 4, jestliže se žádost týká dotyčného opatření nebo dotyčných opatření.

f) Komise nerozhodla o žádném pozastavení plateb podle čl. 39 odst. 2 prvního odstavce, ani nepřijala žádné rozhodnutí o zahájení řízení pro porušení práva ve smyslu článku 226 Smlouvy, jež se týká opatření, která jsou předmětem dotyčné žádosti.

Komise neprodleně informuje členský stát a platební orgán, jestliže není jedna z těchto podmínek splněna a žádost o platbu proto nelze přijmout, a členský stát a platební orgán přijmou nezbytná opatření k nápravě stavu.

Členské státy zajistí, aby žádosti o průběžné platby, pokud je to možné, byly předkládány Komisi hromadně třikrát za rok, přičemž poslední žádost o platbu má být předložena nejpozději 31. října.

Žádosti o průběžné platby rozlišují pro každou prioritu výdaje vzniklé v regionech a oblastech, jež dostávají přechodnou podporu.

Souhrnná částka plateb uvedených v odstavci 2 a v tomto odstavci vyplacených na pomoc, nepřekročí 95 % z příspěvku z fondů na dotyčnou pomoc.

4. Konečný zůstatek pomoci je vyplacen, jestliže

a) platební orgán předložil do šesti měsíců po uplynutí lhůty pro platbu uvedené v rozhodnutí o poskytnutí příspěvku z fondů potvrzený výkaz skutečně zaplacených výdajů;

b) Komisi byla předložena závěrečná zpráva o provádění pomoci a byla jí schválena;

c) členský stát zaslal Komisi prohlášení uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. f).

5. Konečnou platbu zůstatku nelze opravovat na žádost členského státu, jestliže platební orgán nezašle odpovídající žádost Komisi do devíti měsíců po dni převodu konečného zůstatku.

6. Členské státy určí orgány příslušné vydávat potvrzení a prohlášení uvedená v odstavcích 3 a 4.

7. Členské státy zašlou Komisi nejpozději do 30. dubna každého roku své aktualizované odhady žádostí o platby na současný rozpočtový rok a odhady na následující rozpočtový rok.

8. Komise určí v souladu s cíli těchto ustanovení vhodné postupy pro platby na inovační opatření uvedená v článku 22 a opatření uvedená v článku 23 a uvědomí o nich výbory uvedené v článcích 48 až 51.

Článek 33

Používání eura

Rozhodnutí Komise, závazky a platby jsou vyčíslovány a prováděny v eurech v souladu s předpisy, které stanoví Komise postupem uvedeným v čl. 53 odst. 2.

HLAVA IV

ÚČINNOST POMOCI Z FONDŮ

KAPITOLA I

MONITOROVÁNÍ

Článek 34

Řízení řídícím orgánem

1. Aniž je dotčen čl. 8 odst. 3, odpovídá řídící orgán uvedený v čl. 9 písm. n) za účinnost, správnost řízení a provádění pomoci, a zejména za

a) zřízení systému pro shromažďování spolehlivých finančních a statistických údajů o provádění pomoci za účelem zjištění ukazatelů pro monitorování uvedených v článku 36 a za hodnocení v souladu s články 42 a 43 a za předávání těchto údajů postupy dohodnutými mezi členským státem a Komisí, s nejvyšším možným využitím počítačových systémů umožňujícím výměnu údajů s Komisí ve smyslu čl. 18 odst. 3 písm. e);

b) úpravu komplementu programu podle odstavce 3 a jeho provádění ve smyslu čl. 18 odst. 3, aniž je dotčen článek 35;

c) vypracování výroční zprávy o provádění a její předložení Komisi po schválení monitorovacím výborem;

d) uspořádání hodnocení v polovině období podle článku 42 ve spolupráci s Komisí a členským státem;

e) zajištění, že subjekty, které se účastní řízení a provádění pomoci, buď vedou pro všechny transakce v souvislosti s pomocí samostatný účetní systém, nebo pro ně používají vhodné kódovací systémy;

f) zajištění správnosti operací financovaných v rámci pomoci, zejména zavedením vnitřních kontrolních opatření, které jsou v souladu se zásadami řádného finančního řízení, a zajištění reakcí na zjištění nebo požadavky na nápravná opatření podle čl. 38 odst. 4 prvního pododstavce nebo na doporučení změn podle odstavce 2 tohoto článku, podle uvedených článků;

g) zajištění souladu s politikami Společenství podle článku 12; v rámci pravidel Společenství pro zadávání veřejných zakázek musí oznámení určená ke zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství obsahovat přesné údaje o projektech, pro které byla podána žádost o příspěvek z fondů nebo kterým byl takový příspěvek poskytnut;

h) plnění povinností týkajících se informací a propagace uvedených v článku 46.

Aniž je dotčeno toto nařízení, jedná řídící orgán při plnění svých úkolů v plné shodě s institucionálním, právním a finančním systémem dotyčného členského státu.

2. Komise a řídící orgán provádějí každoročně po předložení výroční zprávy o provádění uvedené v článku 37 posouzení hlavních výsledků předchozího roku způsoby dohodnutými s dotyčným členským státem a řídícím orgánem.

Komise může po tomto posouzení podat členskému státu a řídícímu orgánu připomínky. Členský stát uvědomí Komisi o opatřeních přijatých na základě těchto připomínek. Považuje-li Komise v řádně odůvodněných případech přijatá opatření za nedostatečná, může členskému státu a řídícímu orgánu doporučit úpravy zaměřené na zlepšení účinnosti způsobů monitorování nebo řízení pomoci s uvedením důvodů pro tato doporučení. Jestliže řídící orgán obdrží takové doporučení, doloží následně, jaká opatření přijal pro zlepšení způsobů monitorování nebo řízení pomoci, nebo vysvětlí, proč žádné nepřijal.

3. Na žádost monitorovacího výboru nebo z vlastního podnětu upraví řídící orgán komplement programu, aniž by změnil celkovou částku příspěvku z fondů poskytnutou na dotyčnou prioritu nebo její zvláštní cíle. Do jednoho měsíce po schválení monitorovacím výborem uvědomí řídící orgán o této úpravě Komisi.

O jakýchkoli změnách prvků obsažených v rozhodnutí o příspěvku z fondů rozhodne Komise po dohodě s dotyčným členským státem do čtyř měsíců po jejím schválení monitorovacím výborem.

Článek 35

Monitorovací výbory

1. Monitorovací výbor dohlížejí na každý rámec podpory Společenství nebo jednotný programový dokument a každý operační program.

Monitorovací výbory zřizuje členský stát po dohodě s řídícím orgánem a po konzultaci s partnery. Partneři dbají na vyváženou účast žen a mužů.

Monitorovací výbory se zřizují nejpozději tři měsíce po rozhodnutí o příspěvku z fondů. Monitorovací výbory jednají v rámci pravomoci, včetně soudní pravomoci, členského státu.

2. Práce monitorovacího výboru se účastní zástupce Komise a případně zástupce EIB s poradním hlasem.

Monitorovací výbor přijme svůj jednací řád v institucionálním, právním a finančním rámci dotyčného členského státu po dohodě s řídícím orgánem.

Monitorovacímu výboru v zásadě předsedá zástupce členského státu nebo řídícího orgánu.

3. Monitorovací výbor se přesvědčuje o účinnosti a kvalitě provádění pomoci. K tomu účelu

a) podle článku 15 potvrdí nebo upraví komplement programu, včetně materiálních a finančních ukazatelů, jež se používají k monitorování pomoci. Před každou další úpravou je nezbytné jeho schválení;

b) do šesti měsíců po schválení pomoci zvažuje a schvaluje kritéria pro výběr operací financovaných v rámci každého opatření;

c) pravidelně přezkoumává pokrok v dosahování zvláštních cílů pomoci;

d) prověřuje výsledky provádění, zejména dosažení cílů stanovených pro různá opatření a hodnocení v polovině období podle článku 42;

e) prověřuje a schvaluje výroční a závěrečné zprávy o provádění před jejich zasláním Komisi;

f) přezkoumává a schvaluje každý návrh na změnu obsahu rozhodnutí Komise o příspěvku z fondů;

g) může v každém případě navrhnout řídícímu orgánu jakoukoli úpravu nebo přezkoumání pomoci, které by mohly urychlit dosažení cílů uvedených v článku 1 nebo zlepšit řízení pomoci, včetně finančního řízení. Každá úprava pomoci se uskutečňuje podle čl. 34 odst. 3.

Článek 36

Ukazatele monitorování

1. Řídící orgán a monitorovací výbor provádějí monitorování na základě materiálních a finančních ukazatelů stanovených v operačním programu, jednotném programovém dokumentu nebo komplementu programu. Při vypracování těchto ukazatelů by měly být zohledněny metodické pokyny a seznam příkladů ukazatelů zveřejněné Komisí a kategorizace oblastí pomoci, kterou Komise navrhne při vstupu tohoto nařízení v platnost. Tyto ukazatele se vztahují na zvláštní povahu dotyčné pomoci, její cíle a socioekonomickou a strukturální situaci a stav životního prostředí v dotyčném členském státě a případně jeho regionech, přičemž se případně zohlední regiony nebo oblasti, které dostávají přechodnou podporu. K těmto ukazatelům patří zejména ukazatele zvolené pro přidělení rezervy podle článku 44.

2. Tyto ukazatele určují pro danou pomoc

a) zvláštní cíle pro opatření a priority (kvantifikované, pokud a jakmile je to možné) a jejich vzájemnou shodu;

b) stav provádění pomoci, pokud jde o její materiální provádění, výsledky, a jakmile to bude možné, její vliv na vhodné úrovni (priorita nebo opatření);

c) stav provádění finančního plánu.

Pokud to připouští povaha pomoci, rozepisují se statistické údaje podle pohlaví a podle velikosti přijímajících podniků.

3. Finanční ukazatele a ukazatele provádění musí být takové, aby informace uvedené v odst. 2 písm. a), b) a c) mohly být u velkých projektů uváděny samostatně.

Článek 37

Výroční a závěrečné zprávy o provádění

1. U víceleté pomoci předkládá řídící orgán Komisi do šesti měsíců od konce každého celého kalendářního roku výroční zprávu o provádění v souladu s čl. 34 odst. 1 písm. c). Závěrečná zpráva se Komisi předkládá nejpozději šest měsíců po konečném datu způsobilosti výdajů.

Pro každou pomoc prováděnou v období kratším než dva roky předkládá řídící orgán Komisi pouze závěrečnou zprávu. Ta musí být předložena do šesti měsíců od poslední platby, kterou provedl platební orgán.

Tuto zprávu před jejím předáním Komisi přezkoumá a schválí monitorovací výbor.

Jakmile Komise obdrží výroční zprávu o provádění, sdělí a odůvodní do dvou měsíců, zda považuje zprávu za neuspokojivou; jinak se zpráva považuje za přijatou. V případě závěrečné zprávy Komise odpoví do pěti měsíců od obdržení zprávy.

2. Všechny výroční a závěrečné zprávy o provádění obsahují tyto informace:

a) každou změnu v celkových podmínkách, která má význam pro provádění pomoci, zejména hlavní socioekonomické tendence, změny celostátních, regionálních nebo odvětvových politik či rámce uvedeného v čl. 9 písm. c) a případně jejich důsledky pro vzájemnou shodu pomoci z různých fondů nebo mezi pomocí z fondů a pomocí od jiných finančních nástrojů;

b) stav provádění priorit a opatření pro každý z fondů, pokud jde o jejich zvláštní cíle s vyjádřením (kvantifikovaným, pokud a jakmile je to možné) materiálních ukazatelů a ukazatelů výsledků a vlivu uvedených v článku 36 na vhodné úrovni (priority nebo opatření);

c) finanční provádění pomoci, přičemž jsou pro každé opatření shrnuty celkové výdaje skutečně zaplacené platebním orgánem a výkaz všech plateb obdržených od Komise a kvantitativně vyjádřeny finanční ukazatele uvedené v čl. 36 odst. 2 písm. c); finanční provádění v oblastech, jež dostávají přechodnou podporu, se uvádí odděleně pro každou z priorit; finanční provádění záruční sekce EZOZF na opatření uvedená v článku 33 nařízení (ES) č. 1257/1999 se vykazuje na úrovni celkové částky finančního provádění;

d) opatření přijatá řídícím orgánem a monitorovacím výborem k zajištění kvality a účinnosti provádění, zejména

i) opatření pro monitorování, finanční kontrolu a hodnocení, včetně způsobů shromažďování údajů;

ii) souhrn všech významných potíží, které se objevily v řízení pomoci, a všechna přijatá opatření, včetně reakcí na doporučení k úpravám podle čl. 34 odst. 2 nebo na žádosti o nápravná opatření podle čl. 38 odst. 4;

iii) využití technické pomoci;

iv) opatření přijatá pro zajištění propagace pomoci podle článku 46;

e) opatření přijatá pro zajištění slučitelnosti s politikami Společenství podle článku 12 a pro zajištění koordinace veškeré strukturální pomoci Společenství uvedené v čl. 17 odst. 1 a v čl. 19 odst. 2 druhém pododstavci;

f) případně samostatnou kapitolu o stavu provádění a financování velkých projektů a globálních grantů.

KAPITOLA II

FINANČNÍ KONTROLA

Článek 38

Obecná ustanovení

1. Aniž je dotčena odpovědnost Komise za plnění souhrnného rozpočtu Evropských společenství, odpovídají za finanční kontrolu pomoci v první řadě členské státy. Mezi opatření, která k tomuto účelu přijmou, patří

a) ověření, že byly zřízeny řídicí a kontrolní systémy, a že jsou v praxi prováděny způsobem, který zajišťuje účinné a správné využívání prostředků Společenství;

b) předání popisu těchto systémů Komisi;

c) zajištění, že pomoc je řízena podle všech použitelných pravidel Společenství a že prostředky, které dostávají k dispozici, jsou využívány podle zásad řádného finančního řízení;

d) potvrzení, že prohlášení o výdajích předkládaná Komisi jsou správná a přesná, a zajištění, že vyplývají ze systémů účetnictví založených na ověřitelných podkladech;

e) předcházení, odhalování a náprava nesrovnalostí, jejich oznamování Komisi v souladu s platnými předpisy a průběžné informování Komise o stavu správních a soudních řízení;

f) při ukončení každé pomoci předložení prohlášení pro Komisi vypracovaného osobou nebo útvarem funkčně nezávislým na určeném řídícím orgánu. Toto prohlášení shrne závěry kontrol provedených v předchozích letech a posoudí platnost žádosti o platbu konečného zůstatku a zákonnost a řádnost transakcí zahrnutých do závěrečného prohlášení o výdajích. Členské státy mohou k tomuto prohlášení připojit vlastní stanovisko, jestliže to považují za nezbytné;

g) spolupráce s Komisí k zajištění, že se prostředky Společenství používají v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

h) zpětné získání všech částek ztracených v důsledku odhalených nesrovnalostí a případně ukládání úroků z prodlení.

2. Komise se v rámci své odpovědnosti za plnění souhrnného rozpočtu Evropských společenství přesvědčí, že členské státy mají takové řádně fungující systémy řízení a kontroly, že finanční prostředky Společenství jsou využívány účinně a správně.

Za tímto účelem, aniž jsou dotčeny kontroly prováděné členskými státy podle vnitrostátních právních a správních předpisů, mohou úředníci nebo zaměstnanci Komise v souladu s dohodami uzavřenými s členským státem v rámci spolupráce uvedené v odstavci 3 u operací financovaných fondy a systémů řízení a kontroly provádět kontroly na místě, včetně kontroly výběrových souborů, přičemž je oznámí alespoň jeden pracovní den předem. Komise oznamuje kontroly dotyčnému členskému státu, aby obdržela veškerou nezbytnou pomoc. Těchto kontrol se mohou účastnit úředníci nebo zaměstnanci dotyčného členského státu.

Komise může od dotyčného členského státu požadovat provedení kontroly na místě k ověření správnosti jedné nebo více transakcí. Takových kontrol se mohou účastnit úředníci nebo zaměstnanci Komise.

3. Komise a členské státy spolupracují na základě dvoustranných správních dohod s cílem koordinovat plány, způsoby a provádění kontrol, aby se dosáhlo jejich maximální užitečnosti. Výsledky provedených kontrol si neprodleně sdělí.

Alespoň jednou ročně a v každém případě před výročním přezkoumáním uvedeným v čl. 34 odst. 2 jsou prošetřeny a vyhodnoceny

a) výsledky kontrol provedených členským státem a Komisí;

b) veškeré připomínky vznesené jinými kontrolními subjekty nebo orgány členského státu nebo Společenství;

c) finanční dopad zjištěných nesrovnalostí, opatření již přijatá nebo dosud potřebná k jejich nápravě a případně úpravy řídicích a kontrolních systémů.

4. Po tomto prošetření a vyhodnocení, aniž jsou dotčena opatření, která musí členský stát neprodleně přijmout podle tohoto článku a článku 39, může Komise vznést připomínky, zejména k finančnímu dopadu všech zjištěných nesrovnalostí. Tyto připomínky jsou určeny členskému státu a řídícímu orgánu dotyčné pomoci. Je-li to nezbytné, jsou k těmto připomínkám připojeny požadavky na opatření pro odstranění nedostatků v řízení a nápravu zjištěných nesrovnalostí, které dosud nebyly odstraněny. Členský stát se může se k těmto připomínkám vyjádřit.

Jestliže Komise přijala závěry poté, co členský stát vyjádřil své připomínky nebo se nevyjádřil, přijme členský stát ve stanovené lhůtě nezbytná opatření, aby vyhověl požadavkům Komise, a uvědomí ji o nich.

5. Aniž je dotčen tento článek, může Komise po řádném ověření pozastavit celou průběžnou platbu nebo její část, jestliže zjistí, že dotyčný výdaj souvisí se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena, a že situace vyžaduje okamžitý zásah. Komise uvědomí dotyčný členský stát o přijatém opatření a jeho důvodech. Jestliže důvody pozastavení trvají ještě po pěti měsících nebo dotyčný členský stát nesdělí Komisi opatření, která přijal pro odstranění této závažné nesrovnalosti, použije se článek 39.

6. Není-li ve dvoustranných správních dohodách stanoveno jinak, uchovávají příslušné orgány dostupné pro Komisi veškeré podklady (buď v originále, nebo v ověřených kopiích na obecně přijímaných nosičích dat) týkající se výdajů a kontrol dotyčné pomoci po dobu tří let poté, co Komise proplatí konečný zůstatek každé pomoci. Tato lhůta se přerušuje buď v případě soudního řízení, nebo na řádně odůvodněnou žádost Komise.

Článek 39

Finanční opravy

1. Členské státy jsou především příslušné k vyšetřování nesrovnalostí, za jednání při prokázaných značných změnách ovlivňujících povahu nebo podmínky pro provádění pomoci nebo její kontrolu a k provádění nezbytných finančních oprav.

Členský stát provede finanční opravy, jež jsou nezbytné u jednotlivé nebo systémové nesrovnalosti. Tyto opravy provedené členským státem spočívají ve zrušení celého příspěvku Společenství nebo jeho části. Členský stát může takto uvolněné prostředky Společenství znovu použít na dotyčnou pomoc postupy stanovenými na základě čl. 53 odst. 2.

2. Jestliže po dokončení nezbytných ověření dojde Komise k závěru, že

a) členský stát neplní své povinnosti podle odstavce 1, nebo

b) celá operace nebo její část neodůvodňuje příspěvek z fondů zcela ani částečně, nebo

c) existují závažné nedostatky v systémech řízení nebo kontroly, jež by mohly vést k systémovým nesrovnalostem;

pozastaví průběžné platby, o něž se jedná, a s uvedením důvodů vyzve členský stát, aby se v určité lhůtě vyjádřil a případně provedl veškeré opravy.

Jestliže členský stát vznese námitky proti připomínkám Komise, pozve jej Komise ke konzultaci, při které obě strany ve spolupráci založené na partnerství vyvinou úsilí k dosažení dohody o připomínkách a závěrech, které z nich plynou.

3. Pokud není po uplynutí lhůty stanovené Komisí dosaženo dohody a členský stát neprovede žádné opravy, může Komise, s ohledem na všechny připomínky členského státu, do tří měsíců rozhodnout, že

a) sníží zálohu podle čl. 32 odst. 2, nebo

b) provede požadované finanční opravy a zruší celý příspěvek z fondů na dotyčnou pomoc nebo jeho část.

Komise stanoví částku opravy v souladu se zásadou proporcionality a s ohledem na druh nesrovnalosti nebo změny a na rozsah a finanční důsledky zjištěných nedostatků v systémech řízení nebo kontroly členských států.

Nepřijme-li Komise rozhodnutí podle písmene a) nebo b) ve lhůtě k tomu stanovené, zrušuje se neprodleně pozastavení průběžných plateb.

4. Neoprávněně vyplacené částky, které mají být získány zpět, jsou navráceny Komisi včetně úroků z prodlení.

5. Tento článek se použije, aniž je dotčen článek 32.

KAPITOLA III

HODNOCENÍ

Článek 40

Obecná ustanovení

1. Za účelem posouzení účinnosti strukturální pomoci Společenství se provádí hodnocení ex ante, hodnocení v polovině období a hodnocení ex post, která jsou určena k ocenění jejího dopadu na cíle stanovené v článku 1 a k analýze jejích účinků na zvláštní strukturální obtíže.

2. Účinnost operací fondů se měří podle těchto kritérií:

a) jejich celkový dopad na cíle stanovené v článku 158 Smlouvy, a zejména na posílení hospodářské a sociální soudržnosti Společenství;

b) dopad priorit navržených v plánech rozvoje a priorit stanovených v každém rámci podpory Společenství a v každém případu pomoci.

3. Příslušné orgány členských států a Komise musí mít vhodné prostředky a shromažďují údaje potřebné k zajištění, že toto hodnocení lze provést co nejúčinnějším způsobem. V této souvislosti může hodnocení využít různé podrobné údaje, které lze opatřit v rámci systému monitorování, případně doplněné údaji, které mají zlepšit relevantnost hodnocení.

Z podnětu členských států nebo z podnětu Komise po informování dotyčného členského státu mohou být případně zahájena doplňující a případně tematická hodnocení s cílem získat přenosné zkušenosti.

4. Výsledky hodnocení se na požádání veřejně zpřístupní. Pokud jde o výsledky hodnocení podle článku 42, je v souladu s institucionálními předpisy každého členského státu nezbytný souhlas monitorovacího výboru.

5. Postupy hodnocení budou stanoveny v rámcích podpory Společenství a formách pomoci.

Článek 41

Hodnocení ex ante

1. Hodnocení ex ante je základem pro vypracování plánů, přípravu pomoci a komplementu programu a tvoří jejich součást.

Za provádění hodnocení ex ante odpovídají orgány příslušné pro vypracování plánů, přípravu pomoci a komplementu programu.

2. Pro vypracování plánů a přípravu pomoci zahrnuje hodnocení ex ante analýzu předností, slabých stránek a potenciálu dotyčného členského státu, regionu nebo odvětví. Z hlediska kritérií uvedených v čl. 40 odst. 2 písm. a) posuzuje shodu strategie a zvolených konkrétních cílů se zvláštními vlastnostmi dotyčných regionů nebo oblastí, včetně demografických tendencí a očekávaného dopadu plánovaných priorit akce, přičemž, pokud je to možné, kvantifikuje cíle ve srovnání s výchozím stavem.

Hodnocení ex ante zohledňuje mimo jiné situaci v oblasti konkurenceschopnosti a inovace, malých a středních podniků, zaměstnanosti a trhu práce s ohledem na evropskou strategii zaměstnanosti, životní prostředí a rovnost mezi muži a ženami, a obsahuje zejména

a) hodnocení ex ante socioekonomické situace, zejména tendencí vnitrostátního trhu práce, včetně regionů, jež čelí zvláštním obtížím zaměstnanosti, dále celkové strategie v oblasti rozvoje lidských zdrojů a způsobu, jímž se tato strategie váže na celostátní strategii zaměstnanosti, jak ji stanoví vnitrostátní akční plány zaměstnanosti;

b) hodnocení ex ante situace v oblasti životního prostředí dotyčného regionu, zejména těch oblastí životního prostředí, o nichž lze předpokládat, že budou pomocí značně ovlivněny; předpisů pro začlenění rozměru ochrany životního prostředí do pomoci a jejich shody s krátkodobými a dlouhodobými cíli na vnitrostátní, regionální a místní úrovni (např. plány řízení v oblasti životního prostředí); předpisů pro zajištění dodržování pravidel Společenství v oblasti životního prostředí. Hodnocení ex ante podává popis současné situace v oblasti životního prostředí (kvantifikovaný, pokud je to možné) a odhad očekávaného dopadu této strategie a pomoci na stav životního prostředí;

c) hodnocení ex ante situace, pokud jde o rovnost mezi muži a ženami na trhu práce a rovné zacházení v práci, včetně zvláštních omezení pro každou skupinu; odhad očekávaného dopadu strategie a pomoci, zvláště na začlenění žen a mužů do trhu práce, na vzdělání, odborné vzdělávání, na podnikání žen a na slučitelnost rodinného a pracovního života.

Hodnocení ex ante zahrnuje ověření relevance navrhovaných prováděcích a monitorovacích postupů, soulad s politikami Společenství, a do jaké míry jsou zohledněny pokyny uvedené v čl. 10 odst. 3.

Zohlední výsledky hodnocení z dřívějších období programování.

3. Hodnocení opatření stanovených v komplementu programu slouží k prokázání shody s cíli odpovídajících priorit, zvláštních cílů (kvantifikovaných, pokud je to možné) a k ověření relevance výběrových kritérií ve smyslu čl. 35 odst. 3 písm. b).

Článek 42

Hodnocení v polovině období

1. Hodnocení v polovině období zkoumá, s přihlédnutím k hodnocení ex ante, počáteční výsledky pomoci, jejich relevanci a míru, v jaké byly dosaženy cíle. Posoudí také využití finančních prostředků a průběh monitorování a provádění.

2. Za provádění hodnocení v polovině období odpovídá řídící orgán ve spolupráci s Komisí a členským státem. Týká se každého rámce podpory Společenství a každé pomoci. Provádí ho nezávislý posuzovatel, je předkládáno v souladu s čl. 35 odst. 3 monitorovacímu výboru pro dotyčný rámec podpory Společenství nebo pomoc a poté je, zpravidla tři roky po přijetí rámce podpory Společenství nebo pomoci, nejpozději však do 31. prosince 2003, zaslán Komisi za účelem přezkoumání uvedeného v čl. 14 odst. 2.

3. Komise prozkoumá relevanci a kvalitu hodnocení na základě kritérií předem stanovených Komisí a členským státem v partnerství s ohledem na přezkoumání pomoci a přidělení rezervy podle článku 44.

4. Jako pokračování hodnocení v polovině období se provede aktualizace tohoto hodnocení pro každý rámec podpory Společenství a pomoc. Toto je dokončeno do 31. prosince 2005, aby byla připravena další pomoc.

Článek 43

Hodnocení ex post

1. S přihlédnutím k dostupným výsledků hodnocení se hodnocení ex post týká využití prostředků, účinnosti a efektivity pomoci a jejího dopadu a slouží k vyvození závěry pro politiku hospodářské a sociální soudržnosti. Vztahuje se na faktory, jež přispívají k úspěchu nebo selhání provádění, na uvedené akce a dosažené výsledky, včetně jejich udržitelnosti.

2. Za hodnocení ex post odpovídá Komise ve spolupráci s členským státem a řídícím orgánem. Týká se pomoci a provádí ho nezávislí posuzovatelé. Je dokončeno nejpozději tři roky po skončení programového období.

KAPITOLA IV

VÝKONNOSTNÍ PRÉMIE

Článek 44

Přidělování výkonnostní prémie

1. Každý členský stát posoudí, v úzké součinnosti s Komisí, v rámci jednotlivých cílů a nejpozději do 31. prosince 2003 výkonnost každého ze svých operačních programů či jednotných programových dokumentů na základě omezeného počtu ukazatelů monitorování, jež odrážejí účinnost, řízení a finanční provádění a jimiž se měří výsledky v polovině období ve vztahu k jejich zvláštním počátečním cílům.

O těchto ukazatelích rozhodne členský stát, v úzké součinnosti s Komisí, na základě seznamu ukazatelů nebo jeho části, jak byl navržen Komisí. Tyto ukazatele musí být kvantitativně vyjádřeny ve výročních zprávách o provádění i ve zprávě o hodnocení v polovině období. Členské státy odpovídají za jejich použití.

2. V polovině období, nejpozději však 31. března 2004, Komise přidělí, v úzké součinnosti s dotyčnými členskými státy v rámci každého z cílů a na základě návrhů každého členského státu s ohledem na jeho zvláštní institucionální podmínky a na jeho odpovídajícím programování, položky závazků uvedené v čl. 7 odst. 5 na operační programy nebo jednotné programové dokumenty či jejich priority, jejichž výkonnost se posuzuje jako úspěšná. Operační programy či jednotné programové dokumenty jsou upraveny v souladu s články 14 a 15.

HLAVA V

ZPRÁVY A PROPAGACE

Článek 45

Zprávy

1. Podle článku 159 Smlouvy předkládá Komise každé tři roky Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o pokroku dosaženém při upevňování hospodářské a sociální soudržnosti a o způsobu, jak k tomu přispěly fondy, Fond soudržnosti, EIB a jiné finanční nástroje. Tato zpráva uvede v přehledu zejména

a) pokrok při dosahování hospodářské a sociální soudržnosti, včetně socioekonomické situace regionů a všech pozorovaných změn, a analýzu toků přímých investic a jejich dopadu na situaci v zaměstnanosti ve Společenství;

b) úlohu fondů, Fondu soudržnosti, EIB a jiných finančních nástrojů a dopad ostatních politik Společenství a členských států při uskutečňování tohoto procesu;

c) případné návrhy týkající se opatření a politik Společenství, které je třeba přijmout za účelem posílení hospodářské a sociální soudržnosti.

2. Před 1. listopadem každého roku zašle Komise Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o uplatňování tohoto nařízení v předchozím roce. Tato zpráva obsahuje zejména

a) výkaz činnosti každého fondu, využití jejich rozpočtových prostředků a soustředění pomoci, výkaz využití jiných finančních nástrojů v působnosti Komise a soustředění prostředků těchto nástrojů; tento výkaz obsahuje

- roční rozpis položek závazků a plateb jednotlivých fondů podle členských států, včetně iniciativ Společenství,

- roční hodnocení inovačních akcí a technické pomoci;

b) výkaz vzájemné koordinace pomoci z fondů a její koordinace s pomocí poskytovanou EIB a jinými finančními nástroji;

c) jakmile jsou k dispozici, výsledky hodnocení uvedené v článku 42, včetně údajů o úpravě pomoci, a v článku 43 a hodnocení shody akcí fondů s politikami Společenství podle článku 12;

d) seznam velkých projektů, na které byl poskytnut příspěvek z fondů;

e) výsledky kontrol provedených Komisí podle čl. 38 odst. 2 a poznatky, včetně údaje o počtu zjištěných nesrovnalostí, dotčených částkách a finančních opravách provedených podle čl. 39 odst. 2;

f) informace o stanoviscích výborů vydaných podle článků 48 až 51.

Článek 46

Informace a propagace

1. Členské státy zajistí plánům rozvoje propagaci pro účely konzultací podle čl. 15 odst. 1.

2. Aniž je dotčen čl. 23 odst. 1, odpovídá řídící orgán za zajištění propagace pomoci, a zejména za poskytnutí informací

a) potenciálním konečným příjemcům pomoci, obchodním a profesním organizacím, hospodářským a sociálním partnerům, subjektům pro podporu rovnosti mezi muži a ženami a dotčeným nevládním organizacím o možnostech, které pomoc nabízí;

b) veřejnosti o úloze, kterou hraje Společenství v dotyčné pomoci, a o jejích výsledcích.

3. Členské státy konzultují Komisi a podle čl. 37 odst. 2 ji každoročně informují o iniciativách podniknutých pro účely uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.

HLAVA VI

VÝBORY

Článek 47

Obecná ustanovení

1. Při provádění tohoto nařízení jsou Komisi nápomocny čtyři výbory:

a) Výbor pro rozvoj a přeměnu regionů;

b) Výbor podle článku 147 Smlouvy;

c) Výbor pro zemědělské struktury a rozvoj venkova;

d) Výbor pro struktury rybolovu a akvakultury.

2. Pokud výbory uvedené v odst. 1 písm. a), c) a d) působí jako poradní výbory podle článků 48, 50 a 51, použije se tento postup:

- zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, které má být přijato,

- výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci, případně hlasováním,

- stanoviska jsou uvedena do zápisu; kromě toho má každý členský stát právo požádat, aby byl v tomto zápisu uveden jeho postoj,

- Komise přihlíží co nejvíce ke stanovisku výboru. Sdělí výboru způsob, jakým vzala toto stanovisko na vědomí.

3. Pokud výbory uvedené v odst. 1 písm. a), c) a d) působí jako řídící výbory podle článků 48, 50 a 51, použije se tento postup:

- zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, které má být přijato,

- výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko přijímá většinou stanovenou v čl. 205 odst. 2 Smlouvy pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijímat na návrh Komise. Pokud je věc předložena ve výboru k hlasování, je hlasům zástupců členských států ve výboru přidělena váha stanovená v uvedeném článku. Předseda nehlasuje,

- Komise přijme opatření, která jsou okamžitě použitelná. Pokud však tato opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru, sdělí je Komise neprodleně Radě. V tomto případě

- může Komise nejvýše o jeden měsíc ode dne tohoto sdělení odložit použitelnost opatření, o kterém rozhodla,

- Rada může kvalifikovanou většinou ve lhůtě stanovené v předchozí pododrážce přijmout jiné rozhodnutí.

4. Komise předloží výborům zprávy uvedené v článku 45. Může si vyžádat stanovisko výboru ke každé věci, která se týká pomoci v rámci fondů, jiné než stanovené v této hlavě. To platí i pro záležitosti, jimiž se především zabývají jiné výbory.

5. Stanoviska každého výboru jsou dána na vědomí ostatním výborům uvedeným v této hlavě.

6. Každý výbor přijme svůj jednací řád.

7. Evropský parlament je o práci výborů pravidelně informován.

Článek 48

Výbor pro rozvoj a přeměnu regionů

1. Při Komisi se zřizuje Výbor pro rozvoj a přeměnu regionů, tvořený zástupci členských států, kterému předsedá zástupce Komise. EIB jmenuje zástupce bez hlasovacího práva.

2. Výbor působí jako řídící výbor postupem stanoveným v čl. 47 odst. 3, pokud se zabývá

a) prováděcími pravidly uvedenými v čl. 53 odst. 2.

Jiné výbory jsou konzultovány v otázce těchto prováděcích pravidel v rámci svých poradních funkcí, pokud se jich týkají;

b) prováděcími pravidly uvedenými v článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1261/1999 ze dne 21. června 1999 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (EFRR) [13];

c) pokyny týkajícími se iniciativ Společenství uvedených v čl. 20 odst. 1 písm. a) ("Interreg") a čl. 20 odst. 1 písm. b) ("Urban");

d) pokyny pro různé druhy inovačních opatření, která se provádějí při uplatňování článku 22 v případě podpory od EFRR.

3. Výbor působí jako poradní výbor postupem stanoveným v čl. 47 odst. 2, pokud se zabývá

a) sestavením a přepracováním seznamu oblastí, na které lze poskytnout podporu podle cíle 2;

b) rámci podpory Společenství a odpovídajícími informacemi, které jsou obsaženy v jednotných programových dokumentech pro cíl 1 a 2;

c) druhy opatření technické pomoci podle článku 23 v případě podpory od EFRR;

d) všemi ostatními otázkami týkajícími se článků 20 až 22.

Článek 49

Výbor podle článku 147 Smlouvy

1. Výbor uvedený v článku 147 Smlouvy se skládá ze dvou zástupců vlády, dvou zástupců odborových organizací a dvou zástupců organizací zaměstnavatelů z každého členského státu. Člen Komise, který předsedá výboru, může tuto pravomoc přenést na vyššího úředníka Komise.

Za každý členský stát je pro každou kategorii zástupců uvedenou v prvním odstavci jmenován náhradník. V nepřítomnosti jednoho nebo obou členů je tento náhradník automaticky oprávněn účastnit se jednání.

Členy a náhradníky jmenuje Rada na návrh Komise na tříleté období. Mohou být jmenováni opakovaně. Pokud jde o složení výboru, usiluje Rada o zajištění spravedlivého zastoupení různých zúčastněných skupin. Pro ty body programu jednání, jež se jí týkají, jmenuje EIB zástupce, který nehlasuje.

2. Výbor

a) vydává stanoviska k návrhům rozhodnutí Komise, které se týkají jednotných programových dokumentů a rámců podpory Společenství pro cíl 3, a k rámcům podpory Společenství a odpovídajícím informacím obsaženým v jednotných programových dokumentech pro cíle 1 a 2 v případech podpory od ESF;

b) vydává stanovisko k prováděcím pravidlům podle čl. 53 odst. 2;

c) je konzultován k prováděcím pravidlům uvedeným v článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1262/1999 ze dne 21. června 1999 o Evropském sociálním fondu (ESF) [14];

d) vydává stanoviska k návrhu pokynů Komise týkajících se iniciativy Společenství uvedené v čl. 20 odst. 1 písm. d) ("Equal") a k různým druhům inovačních opatření v souvislosti s článkem 22 v případě podpory od ESF. Komise může výboru přednést také další otázky ve smyslu článků 20 až 22;

e) je konzultován ve věci druhů opatření technické pomoci podle článku 23 v případě podpory od ESF.

3. K přijetí stanoviska výboru se vyžaduje nadpoloviční většina platných hlasů. Komise informuje výbor o způsobu, jímž vzala jeho stanoviska v úvahu.

Článek 50

Výbor pro zemědělské struktury a rozvoj venkova

1. Při Komisi se zřizuje Výbor pro zemědělské struktury a rozvoj venkova, tvořený zástupci členských států, kterému předsedá zástupce Komise. EIB jmenuje zástupce bez hlasovacího práva.

2. Výbor působí jako řídící výbor postupem stanoveným v čl. 47 odst. 3, pokud se zabývá

a) prováděcími pravidly a přechodnými pravidly, která jsou uvedena v článcích 34, 50 a 52 nařízení (ES) č. 1257/1999;

b) pokyny týkajícími se iniciativ Společenství uvedených v čl. 20 odst. 1 písm. c) ("Leader").

3. Výbor působí jako poradní výbor postupem stanoveným v čl. 47 odst. 2, pokud se zabývá

a) sestavením a přepracováním seznamu oblastí, na které lze poskytnout podporu podle cíle 2;

b) částmi pomoci, které se týkají zemědělských struktur a rozvoje venkova, obsaženými v návrzích rozhodnutí Komise o rámcích podpory Společenství a odpovídajícími informacemi obsaženými v jednotných programových dokumentech pro regiony cílů 1 a 2;

c) prováděcími pravidly stanovenými v čl. 53 odst. 2;

d) druhy opatření technické pomoci podle článku 23 v případě podpory od EFRR;

e) všemi ostatními otázkami týkajícími se článků 20 až 22.

Článek 51

Výbor pro struktury rybolovu a akvakultury

1. Při Komisi se zřizuje Výbor pro struktury rybolovu a akvakultury, tvořený zástupci členských států, jemuž předsedá zástupce Komise. EIB jmenuje zástupce bez hlasovacího práva.

2. Výbor působí jako poradní výbor postupem stanoveným v čl. 47 odst. 3, pokud se zabývá

a) prováděcími pravidly uvedenými v článku 4 nařízení (ES) č. 1263/1999;

b) pokyny pro různé druhy inovačních opatření, jež jsou stanoveny na základě článku 22 v případě podpory od FNOR.

3. Výbor působí jako poradní výbor postupem stanoveným v čl. 47 odst. 2, pokud se zabývá

a) sestavením a přepracováním seznamu oblastí, na které lze poskytnout podporu podle cíle 2;

b) částmi pomoci, které se týká struktur rybolovu, obsaženými v návrzích rozhodnutí Komise o rámcích podpory Společenství a odpovídajícími informacemi obsaženými v jednotných programových dokumentech podle cíle 1;

c) prováděcími pravidly stanovenými v čl. 53 odst. 2;

d) druhy opatření technické pomoci podle článku 23 v případě podpory od FNOR;

e) všemi ostatními otázkami týkajícími se článku 22.

HLAVA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 52

Přechodná ustanovení

1. Tímto nařízením není dotčeno pokračování nebo změna, včetně úplného nebo částečného zrušení, pomoci schválené Radou nebo Komisí na základě nařízení Rady (EHS) č. 2052/88 a (EHS) č. 4253/88, ani žádného jiného právního předpisu, který se na tuto pomoc vztahuje v den 31. prosince 1999.

2. Komise posuzuje a schvaluje žádosti o příspěvek z fondů na operace předkládané podle nařízení (EHS) č. 2052/88 a (EHS) č. 4253/88 na jejich základě pouze do 31. prosince 1999.

3. Při vypracování rámců podpory Společenství a pomoci zohlední Komise každé opatření schválené Radou nebo Komisí již před vstupem tohoto nařízení v platnost, které se finančně promítne do období, na něž se uvedené rámce podpory a pomoc vztahují. Na tato opatření se nevztahuje čl. 30 odst. 2.

4. Odchylně ode dne uvedeného v čl. 30 odst. 2 mohou být skutečně zaplacené výdaje, pro které Komise obdrží žádost o pomoc mezi 1. lednem a 30. dubnem 2000, který splňuje všechny podmínky uvedené v tomto nařízení, považovány za způsobilé pro příspěvek z fondů od 1. ledna 2000.

5. Závazky k dílčím částkám na operace nebo programy schválené Komisí před 1. lednem 1994, pro které však Komise neobdrží žádnou žádost o konečnou platbu do 31. března 2001, jsou automaticky zrušeny nejpozději 30. září 2001, přičemž vzniká povinnost neoprávněně vyplacené částky vrátit, aniž jsou dotčeny operace nebo programy, jež byly pozastaveny z důvodů soudního řízení.

Závazky k dílčím částkám na operace nebo programy schválené Komisí v době od 1. ledna 1994 do 31. prosince 1999, pro které však Komise neobdrží žádnou žádost o konečnou platbu do 31. března 2003, jsou automaticky zrušeny nejpozději 30. září 2003, přičemž vzniká povinnost neoprávněně vyplacené částky vrátit, aniž jsou dotčeny operace nebo programy, jež byly pozastaveny z důvodů soudního řízení.

Článek 53

Provádění

1. Komise je pověřena prováděním tohoto nařízení.

2. Komise přijme prováděcí pravidla k článkům 30, 33, 38, 39 a 46 v souladu s postupem podle čl. 48 odst. 2 písm. a). Pokud se to ukáže nezbytné v nepředvídaných případech, přijme týmž postupem také jiná pravidla pro provádění tohoto nařízení.

Článek 54

Zrušovací ustanovení

Nařízení (EHS) č. 2052/88 a (EHS) č. 4253/88 se zrušují s účinkem od 1. ledna 2000, aniž je dotčen čl. 52 odst. 1.

Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 55

Doložka o přezkoumání

Rada na návrh Komise přezkoumá toto nařízení nejpozději do 31. prosince 2006.

Jedná o tomto návrhu postupem stanoveným v článku 161 Smlouvy.

Článek 56

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Články 28, 31 a 32 se použijí ode dne 1. ledna 2000.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 21. června 1999.

Za Radu

předseda

G. Verheugen

[1] Úř. věst. C 176, 9.6.1998, s. 1.

[2] Souhlas předložený dne 6. května 1999 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

[3] Úř. věst. C 407, 28.12.1998, s. 74.

[4] Úř. věst. C 373, 2.12.1998, s. 1.

[5] Úř. věst. L 185, 15.7.1988, s. 9. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 3193/94 (Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 11).

[6] Úř. věst. L 374, 31.12.1988, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 3193/94.

[7] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80.

[8] Úř. věst. L 375, 23.12.1989, s. 11 (Phare). Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 753/96 (Úř. věst. L 103, 26.4.1996, s. 5).

[9] Úř. věst. L 165, 4.7.1996, s. 1 (Tacis).

[10] Úř. věst. L 189, 30.7.1996, s. 1 (MEDA). Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 780/98 (Úř. věst. L 113, 15.4.1998, s. 2).

[11] Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 1.

[12] Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 54.

[13] Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 43.

[14] Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 48.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

STRUKTURÁLNÍ FONDY

Roční rozpis položek závazků na období 2000 až 2006

(podle čl. 7 odst. 1)

(miliony eur — ceny z roku 1999) |

2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 |

29430 | 28840 | 28250 | 27670 | 27080 | 27080 | 26660 |

--------------------------------------------------

Top