Rozhodnutí Komise

ze dne 20. května 1998

o zřízení výborů pro kolektivní vyjednávání k podpoře dialogu mezi sociálními partnery na evropské úrovni

[oznámeno pod číslem K(1998) 2334]

(Text s významem pro EHP)

(98/500/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

vzhledem k tomu, že článek 118b Smlouvy stanoví, že Komise usiluje o rozvoj dialogu mezi sociálními partnery na evropské úrovni, který by mohl, pokud to sociální partneři považují za žádoucí, vést ke smluvním vztahům;

vzhledem k tomu, že bod 12 Charty Společenství základních sociálních práv pracovníků stanoví, že zaměstnavatelé nebo organizace zaměstnavatelů na jedné straně a organizace pracovníků na straně druhé mají mít právo sjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi; že dialog mezi sociálními partnery na evropské úrovni, který se má rozvíjet, může, pokud to obě strany považují za žádoucí, vést ke smluvním vztahům, zejména na mezioborové a odvětvové úrovni;

vzhledem k tomu, že Komisi se jako odpověď na sdělení ze dne 18. září 1996 o rozvíjení sociálního dialogu na úrovni Společenství [1] dostalo od všech zúčastněných stran velmi příznivého přijetí jejího návrhu na zesílení kolektivního vyjednávání;

vzhledem k tomu, že Evropský parlament v odpovědi na toto sdělení Komise vyzval ve svém usnesení ze dne 18. července 1997 [2], aby se věnovala zvláštní pozornost odvětvovému kolektivnímu vyjednávání, jelikož účinek regulace anebo deregulace na zaměstnanost v hospodářských odvětvích lze nejlépe hodnotit v rámci takového kolektivního vyjednávání;

vzhledem k tomu, že Hospodářský a sociální výbor v odpovědi na toto sdělení Komise konstatoval ve svém stanovisku ze dne 29. ledna 1997 [3], že kolektivní vyjednávání musí být účelné, účinné a správně cílené;

vzhledem k tomu, že situace v různých členských státech jasně ukazuje nutnost, aby se sociální partneři aktivně účastnili diskusí o zlepšování životních a pracovních podmínek ve svém odvětví; že výbor pro kolektivní vyjednávání přičleněný ke Komisi je nejvhodnějším nástrojem k zajištění této účasti, jelikož vytváří na úrovni Společenství reprezentativní fórum pro dotyčné sociální a hospodářské zájmy;

vzhledem k tomu, že se Komise musí snažit zajistit, aby složení a činnost výborů pro kolektivní vyjednávání přispívaly k podpoře rovnosti mezi ženami a muži;

vzhledem k tomu, že se stávající smíšené výbory musejí být nahrazeny výbory pro kolektivní vyjednávání; že se proto musejí rozhodnutí o vytvoření smíšených výborů zrušit,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Výbory pro kolektivní vyjednávání (dále jen "výbory") se zřizují v odvětvích, v nichž sociální partneři podají společnou žádost, aby se mohli zúčastnit dialogu na evropské úrovni, pokud organizace zastupující oba sociální partnery splňují tato kritéria:

a) patří k určitým odvětvím nebo kategoriím a jsou organizovány na evropské úrovni;

b) skládají se z organizací, které jsou samy nedílnou a uznávanou částí struktury sociálních partnerů členského státu, mají oprávnění sjednávat dohody a jsou reprezentativní ve více členských státech;

c) mají odpovídající organizační struktury k zajištění své aktivní účasti na práci výborů.

Článek 2

Každý výbor v odvětví činnosti, pro něž byl zřízen,

a) je na úrovni Společenství konzultován v záležitostech, které mají sociální důsledkya

b) rozvíjí a podporuje sociální dialog na úrovni odvětví.

Článek 3

Každý výbor se skládá nejvýše ze 40 zástupců sociálních partnerů, kteří se účastní schůzí výboru, přičemž delegace zaměstnavatelů i zaměstnanců mají stejný počet zástupců.

Článek 4

Komise zve zástupce k účasti na schůzích výboru na návrh organizací sociálních partnerů, které podaly žádost uvedenou v článku 1.

Článek 5

1. Každý výbor přijme ve spolupráci s Komisí svůj jednací řád.

2. Výborům předsedá zástupce delegace zaměstnavatelů nebo zaměstnanců anebo, na jejich společnou žádost, zástupce Komise.

3. Výbory se scházejí nejméně jednou ročně. Nejvýše 30 zástupců vybraných z delegací obou sociálních partnerů účastnících se schůzí výboru obdrží denní příspěvek a náhradu cestovních výdajů.

4. Komise v konzultaci se sociálními partnery pravidelně prověřuje fungování výborů pro odvětvové kolektivní vyjednávání a výkon jejich činností v jednotlivých odvětvích.

Článek 6

Informuje-li Komise výbor, že projednávaná věc je důvěrné povahy, jsou členové výboru povinni, aniž je dotčen článek 214 Smlouvy, neposkytovat informace, které získali na schůzích výboru nebo jeho sekretariátu.

Článek 7

1. Výbory pro odvětvové kolektivní vyjednávání nahrazují stávající smíšené výbory, totiž:

a) Smíšený výbor pro námořní dopravu, zřízený rozhodnutím Komise 87/467/EHS [4];

b) Smíšený výbor pro civilní letectví, zřízený rozhodnutím Komise 90/449/EHS [5];

c) Smíšený výbor pro vnitrozemskou vodní dopravu, zřízený rozhodnutím Komise 80/991/EHS [6];

d) Smíšený výbor pro silniční dopravu, zřízený rozhodnutím Komise 85/516/EHS [7];

e) Smíšený výbor pro železnice, zřízený rozhodnutím Komise 85/13/EHS [8];

f) Smíšený výbor pro telekomunikační služby, zřízený rozhodnutím Komise 90/450/EHS [9];

g) Smíšený výbor pro sociální otázky pracovníků v zemědělství, zřízený rozhodnutím Komise 74/442/EHS [10];

h) Smíšený výbor pro sociální otázky v mořském rybolovu, zřízený rozhodnutím Komise 74/441/EHS [11];

i) Smíšený výbor pro poštovní služby, zřízený rozhodnutím Komise 94/595/ES [12].

Výbory zřízené uvedenými rozhodnutími však vykonávají svou činnost do doby, než se výbory pro odvětvové kolektivní vyjednávání zřízené tímto rozhodnutím ujmou svých funkcí, v každém případě však ne déle než do 31. prosince 1998.

2. S výhradou článku 1 nahradí výbory pro odvětvové kolektivní vyjednávání též jiné neformální pracovní skupiny, pomocí nichž Komise dosud podporovala sociální dialog v určitých odvětvích, pro která neexistuje rozhodnutí Komise o zřízení smíšeného výboru.

3. Rozhodnutí uvedená v bodech a) až i) odstavce 1 se zrušují s účinkem od 1. ledna 1999.

V Bruselu dne 20. května 1998.

Za Komisi

Pádraig Flynn

člen Komise

[1] KOM(96) 448 v konečném znění.

[2] Úř. věst. C 286, 22.9.1997, s. 338.

[3] Úř. věst. C 89, 19.3.1997, s. 27.

[4] Úř. věst. L 253, 4.9.1987, s. 20.

[5] Úř. věst. L 230, 24.8.1990, s. 22.

[6] Úř. věst. L 297, 6.11.1980, s. 28.

[7] Úř. věst. č. 317, 28.11.1985, s. 33.

[8] Úř. věst. L 8, 10.1.1985, s. 26.

[9] Úř. věst. L 230, 24.8.1990, s. 25.

[10] Úř. věst. L 243, 5.9.1974, s. 22.

[11] Úř. věst. L 243, 5.9.1974, s. 19.

[12] Úř. věst. L 225, 31.8.1994, s. 31.

--------------------------------------------------