Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93

ze dne 2. července 1993,

kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (dále jen "kodex") [1], a zejména na článek 249 uvedeného nařízení,

vzhledem k tomu, že kodex shromáždil veškeré existující celní předpisy v jediném právním nástroji; že v nich současně provedl některé úpravy za účelem jejich většího sladění, zjednodušení i zaplnění některých přetrvávajících mezer; že tento kodex proto v dané oblasti představuje úplnou právní úpravu Společenství;

vzhledem k tomu, že pro vydání prováděcích předpisů v celní oblasti platí tytéž důvody, které vedly k přijetí kodexu; že je proto třeba, aby veškeré prováděcí předpisy v celní oblasti, která jsou v současnosti rozptýleny ve velkém počtu nařízení a směrnic Společenství, byly shromážděny do jediného nařízení;

vzhledem k tomu, že prováděcí kodex k celnímu kodexu Společenství musí převzít stávající prováděcí předpisy v celní oblasti; že je však na základě získaných zkušeností účelné

- tyto předpisy pozměnit a přizpůsobit je tak ustanovením kodexu,

- rozšířit oblast působnosti některých ustanovení, která je v současné době omezena pouze na některé celní režimy, v souladu s obecnou působností kodexu,

- zpřesnit některá pravidla, aby při jejich uplatňování existovala větší právní jistota.

vzhledem k tomu, že prováděné změny se týkají zejména ustanovení o celním dluhu;

vzhledem k tomu, že je vhodné omezit použití čl. 791 odst. 2 do 1. ledna 1995 a přezkoumat jej v této lhůtě na základě získaných zkušeností;

vzhledem k tomu, že opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

ČÁST I

OBECNÁ PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA 1

Definice

Článek 1

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. kodexem:

nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství;

2. karnetem ATA:

mezinárodní celní doklad pro dočasné použití zřízený v rámci Úmluvy ATA;

3. výborem:

Výbor pro celní kodex zřízený podle článku 247 kodexu;

4. Radou pro celní spolupráci:

organizace vytvořená Úmluvou o zřízení Rady pro celní spolupráci, která byla uzavřena dne 15. prosince 1950 v Bruselu;

5. údaji potřebnými ke ztotožnění zboží:

údaje používané podle obchodních zvyklostí ke ztotožnění zboží, které celním orgánům umožňují jeho sazební zařazení, a údaje o množství zboží;

6. zbožím neobchodní povahy:

zboží, které vstupuje do daného celního režimu příležitostně a jehož povaha a množství prokazují, že má sloužit výhradně k soukromému nebo osobnímu použití nebo spotřebě příjemců nebo osob, které je dovážejí, a jejich rodinných příslušníků, nebo které má sloužit jako dárek;

7. obchodněpolitickými opatřeními:

nesazební opatření zavedená v rámci společné obchodní politiky předpisy Společenství upravujícími vývoz a dovoz zboží, například kontrolní a ochranná opatření, množstevní omezení nebo stropy a zákazy dovozu nebo vývozu;

8. celní nomenklaturou:

některá z nomenklatur uvedených v čl. 20 odst. 6 kodexu;

9. harmonizovaným systémem:

harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží;

10. Smlouvou:

Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství.

KAPITOLA 2

Rozhodnutí

Článek 2

Jestliže osoba, která žádá o vydání rozhodnutí, není schopna poskytnout veškeré doklady a údaje potřebné k jeho přijetí, jsou celní orgány povinny poskytnout doklady a údaje, které mají k dispozici.

Článek 3

Rozhodnutí o jistotě ve prospěch osoby, která se zavázala, že uhradí příslušné částky na první písemné vyzvání celních orgánů, se zruší v případě, že závazek není splněn.

Článek 4

Zrušení rozhodnutí se nevztahuje na zboží, které již bylo v době, kdy zrušení nabylo účinku, propuštěno do režimu na základě zrušeného rozhodnutí.

Celní orgány však mohou požadovat, aby ve lhůtě, kterou stanoví, bylo zboží přiděleno některé přípustné celně schválené určení.

HLAVA II

ZÁVAZNÉ INFORMACE O SAZEBNÍM ZAŘAZENÍ ZBOŽÍ

KAPITOLA 1

Definice

Článek 5

Pro účely této hlavy se rozumí:

1. závaznou informací o sazebním zařazení zboží:

informace o sazebním zařazení zboží závazná pro orgány všech členských států Společenství, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v článcích 6 a 7;

2. žadatelem:

každá osoba, která podala celním orgánům žádost o vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží;

3. příjemcem informace:

osoba, které se závazná informace o sazebním zařazení zboží vydává.

KAPITOLA 2

Postup pro získání závazných informací o sazebním zařazení zboží - Vydávání informací žadatelům a jejich předávání Komisi

Článek 6

1. Žádost o vydání závazných informací o sazebním zařazení zboží se podává písemně příslušným celním orgánům členského státu nebo členských států, v nichž má být daná informace použita, nebo příslušným celním orgánům členského státu, v němž je žadatel usazen.

2. Žádost o vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží se smí týkat pouze jediného typu zboží.

3. Žádost musí obsahovat zejména tyto údaje:

a) jméno a adresu příjemce informace;

b) jméno a adresu žadatele, pokud není příjemcem informace;

c) celní nomenklaturu, do níž má být zboží zařazeno. Pokud žadatel požaduje zařazení zboží do některé z nomenklatur uvedených v čl. 20 odst. 3 písm. b) a odst. 6 písm. b) kodexu, musí v žádosti o vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží tuto nomenklaturu výslovně uvést;

d) přesný popis zboží umožňující jeho ztotožnění a zařazení do celní nomenklatury;

e) složení zboží a případně zkušební metody použité k jeho stanovení, jestliže na tomto údaji závisí zařazení zboží;

f) případně jako přílohy vzorky, fotografie, plány, katalogy nebo jiné podklady, které by mohly celním orgánům pomoci ke správnému zařazení daného zboží do celní nomenklatury;

g) předpokládané zařazení;

h) souhlas s předložením překladu jakýchkoliv přiložených dokladů do úředního jazyka nebo některého z úředních jazyků dotyčného členského státu, pokud o něj celní orgány požádají;

i) vyznačení údajů, jež mají být považovány za důvěrné;

j) sdělení žadatele, zda podle jeho informací byla pro totéž nebo podobné zboží ve Společenství vydána závazná informace o sazebním zařazení zboží nebo zda byla podána žádost o její vydání;

k) souhlas s tím, že sdělené informace mohou být uloženy v databázi Komise Evropských společenství; kromě článku 15 kodexu se však na tyto informace vztahují předpisy o ochraně údajů platné v členských státech.

4. Mají-li celní orgány za to, že žádost neobsahuje všechny údaje potřebné ke kvalifikovanému posouzení, vyzvou žadatele, aby chybějící údaje doplnil.

5. Seznam celních orgánů určených členskými státy k přijímání žádostí o vydání závazných informací o sazebním zařazení zboží a k jejich vydávání bude uveřejněn v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství.

Článek 7

1. Závazná informace o sazebním zařazení zboží bude žadateli vydána písemně co nejdříve. Není-li možné vydat závaznou informaci o sazebním zařazení zboží žadateli do tří měsíců od přijetí žádosti, vyrozumějí jej celní orgány o této skutečnosti a uvedou důvod odkladu a dobu, ve které budou pravděpodobně schopny požadovanou informaci vydat.

2. Závazné informace o sazebním zařazení zboží se vydávají na tiskopise odpovídajícímu vzoru uvedenému v příloze 1. Na tiskopise se vyznačují údaje, jež mají být považovány za důvěrné. Na tiskopise se rovněž uvádí možnost podat opravný prostředek proti rozhodnutí celních orgánů podle článku 243 kodexu.

Článek 8

1. Celní orgány příslušného členského státu předají neprodleně Komisi kopii vydané závazné informace o sazebním zařazení zboží (vyhotovení č. 2 v příloze 1) a údaje (vyhotovení č. 4 téže přílohy). Toto předání se uskuteční pokud možno pomocí elektronického přenosu dat.

2. Na žádost kteréhokoli členského státu mu Komise neprodleně sdělí údaje obsažené v kopii tiskopisu a ostatní související informace. Toto předání se uskuteční pokud možno pomocí elektronického přenosu dat.

KAPITOLA 3

Ustanovení o rozporných závazných informacích o sazebním zařazení zboží

Článek 9

Jestliže Komise zjistí, že pro totéž zboží byly vydány rozdílné závazné informace o jeho celním zařazení, přijme případně opatření k zajištění jednotného uplatňování celní nomenklatury.

KAPITOLA 4

Právní důsledky závazných informací o sazebním zařazení zboží

Článek 10

1. Aniž jsou dotčeny články 5 a 64 kodexu, smí se závazné informace o sazebním zařazení zboží dovolávat pouze příjemce informace.

2. Celní orgány mohou požadovat, aby je příjemce informace při plnění celních formalit uvědomil o tom, že má k dispozici závaznou informace o sazebním zařazení zboží, která je předmětem celního řízení.

3. Příjemce informace ji může použít ve vztahu k určitému zboží pouze v případě, že věrohodně prokáže celním orgánům, že dotyčné zboží zcela odpovídá zboží uvedenému v závazné informaci o sazebním zařazení zboží.

4. Celní orgány mohou požadovat překlad této informace do úředního jazyka nebo některého z úředních jazyků příslušného členského státu.

Článek 11

Závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány kteréhokoli členského státu po 1. lednu 1991 jsou závazné pro příslušné orgány všech členských států za stejných podmínek.

Článek 12

1. Po přijetí některého z aktů nebo opatření podle čl. 12 odst. 5 kodexu učiní celní orgány kroky potřebné k zajištění toho, aby byly závazné informace o sazebním zařazení zboží vydávány pouze v souladu s daným aktem nebo opatřením.

2. Pro účely odstavce 1 se přihlíží k těmto datům:

- pokud jde o ustanovení uvedená v čl. 12 odst. 5 písm. a) kodexu, která se týkají změn celní nomenklatury, den nabytí účinnosti nařízení,

- pokud jde o ustanovení uvedená v čl. 12 odst. 5 písm. a) kodexu, která stanovují či ovlivňují zařazení zboží do celní nomenklatury, den jejich vyhlášení v řadě L Úředního věstníku Evropských společenství,

- pokud jde o opatření uvedená v čl. 12 odst. 5 písm. b), která se týkají změn vysvětlivek ke kombinované nomenklatuře, den jejich zveřejnění v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství,

- pokud jde o rozsudky Soudního dvora Evropských společenství uvedené v čl. 12 odst. 5 písm. b), den vynesení rozsudku,

- pokud jde o opatření uvedená v čl. 12 odst. 5 písm. b), která se týkají přijetí stanoviska k zařazení nebo změny vysvětlivek k nomenklatuře harmonizovaného systému Radou pro celní spolupráci, den jejich zveřejnění Komisí v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství.

3. Komise neprodleně oznámí data přijetí opatření a aktů uvedených v tomto článku celním orgánům.

KAPITOLA 5

Ustanovení o pozbytí platnosti závazných informací o sazebním zařazení zboží

Článek 13

Je-li závazná informace o sazebním zařazení zboží zrušena podle čl. 12 odst. 4 druhé věty kodexu nebo pozbude platnosti podle čl. 12 odst. 5 kodexu, uvědomí o tom celní orgány, které informaci vydaly, neprodleně Komisi.

Článek 14

1. Hodlá-li příjemce informace závaznou informaci o sazebním zařazení zboží, která pozbyla platnosti z důvodů uvedených v čl. 12 odst. 5 kodexu, používat po určitou dobu na základě odstavce 6 téhož článku, uvědomí o tom celní orgány a v případě potřeby jim poskytne veškeré podklady potřebné k prověření, zda jsou splněny příslušné podmínky.

2. Ve výjimečných případech, kdy Komise v souladu s čl. 12 odst. 7 posledním pododstavcem kodexu přijme opatření odchylná od odstavce 6 téhož článku nebo kdy podmínky uvedené v odstavci 1 týkající se možnosti nadále používat závaznou informaci o sazebním zařazení zboží nebyly splněny, vyrozumějí o tom celní orgány písemně příjemce informace.

KAPITOLA 6

Přechodná ustanovení

Článek 15

Závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané členskými státy před 1. lednem 1991 zůstávají v platnosti.

Závazné informace o sazebním zařazení vydané členskými státy na dobu delší než do dne 1. ledna 1997 však k tomuto datu pozbudou platnosti.

HLAVA III

ZVÝHODNĚNÉ SAZEBNÍ ZACHÁZENÍ UPLATŇOVANÉ NA ZÁKLADĚ POVAHY ZBOŽÍ

KAPITOLA 1

Zboží podléhající denaturaci

Článek 16

Zboží uvedené ve sloupci 3 bude zařazeno do podpoložek kombinované nomenklatury uvedených ve sloupci 2 následující tabulky s podmínkou, že zboží bylo denaturováno, a tím učiněno nevhodným pro lidskou spotřebu, některým z denaturačních prostředků uvedených ve sloupci 4 v množství, které je pro každý denaturační prostředek uvedeno ve sloupci 5 tabulky.

Poř. číslo | Kód KN | Popis zboží | Denaturační prostředky |

Název | Minimální množství (v g na 100 kg) denaturovaného výrobku |

(1) | (2) | (3) | (4) | (5) |

1 | 0408 | Ptačí vejce, bez skořápky, a žloutky, čerstvé, sušené, vařené ve vodě nebo v páře, lisované, zmrazené nebo jinak konzervované, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla:– Žloutky: | Terpentýnový líh/olej | 500 |

Levandulová esence | 100 |

Rozmarýnový olej | 150 |

Březový olej | 100 |

040811 | – – sušené: | Rybí moučka podpoložky 23012000 kombinované nomenklatury s charakteristickým zápachem a minimálním obsahem (vztaženo na sušinu): | |

62,5 % surového proteinu (bílkoviny) | |

6 % surových lipidů/ tuku | 5000 |

04081190 | – – – ostatní | | |

040819 | – – ostatní: | | |

04081990 | – – – ostatní | | |

040891 | – – sušené: | | |

04089190 | – – – ostatní | | |

040899 | – – ostatní: | | |

04089990 | – – – ostatní | | |

2 | 1106 | Mouka, krupice a prášek ze sušených luštěnin čísla 0713, ze sága nebo z kořenů nebo hlíz čísla 0714; mouka a krupice z produktů kapitoly 8: | Rybí tuk nebo olej z rybích jater, filtrovaný, nezbavený zápachu ani neodbarvený, bez přísad | 1000 |

110620 | – Mouka a krupice ze sága a z kořenů nebo hlíz čísla 0714: | Rybí moučka podpoložky 23012000 kombinované nomenklatury s charakteristickým zápachem a minimálním obsahem (vztaženo na sušinu): | |

11062010 | – – denaturovaná | 62,5 % surového proteinu (bílkoviny) | |

6 % surových lipidů/ tuku | 5000 |

Chemický název nebo popis | Triviální název | Barevný index |

Sodná sůl 4-sulfobenzoazorsorcinolu nebo 2,4-dithydroxyazobenzen-4-sulfonová kyselina (barva: žlutá) | Chrysoin S | 14270 |

Dvojsodná sůl 1-(4-sulfo-1-fenylazo)-4-aminobenzen-5-sulfonové kyseliny (barva: žlutá) | Rychlá žluť AB | 13015 |

Čtyřsodná sůl 1-(4-sulfo-1-naftylazo)-2-naftol-3,6,8-trisulfonové kyseliny (barva: červená) | Ponceau 6 R | 16290 |

Tetrabromfluorescein (barva: fluorescentní žlutá) | Eosin | 45380 |

Naftalen | Naftalen | — |

Mýdlový prášek | Mýdlový prášek | — |

Dvojchroman sodný nebo draselný (barva: žlutá) | Dvojchroman sodný nebo draselný | — |

Oxid železitý obsahující nejméně 50 % hmotnostních Fe203. Oxid železitý by měl mít tmavočervenou až hnědou barvu a být ve formě jemného prášku, z nějž nejméně 90 % propadne sítem o velikosti oka 0,10 mm. | Oxid železitý | — |

Chlornan sodný | Chlornan sodný | |

Název |

| |

3 | 250100 | Sůl (včetně stolní soli a denaturované soli) a čistý chlorid sodný, též ve vodném roztoku nebo obsahující prostředek proti spékání nebo prostředek pro dobrou tekutost; mořská voda: | | 6 |

– Kuchyňská sůl (včetně stolní soli a denaturované soli) a čistý chlorid sodný, též ve vodném roztoku nebo obsahující prostředek proti spékání nebo prostředek pro dobrou tekutost | | 6 |

– – ostatní: | | |

25010051 | – – – denaturovaná nebo pro průmyslové účely (včetně rafinované), jiná než na konzervaci a přípravu potravin určených k lidské spotřebě nebo pro zvířata | | 1 |

| 0,5 |

| 250 |

| 1000 |

| 30 |

| 250 |

| 3000 |

4 | 3502 | Albuminy (včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů, obsahujících více než 80 % hmotnostních syrovátkových proteinů v sušině), albumináty a jiné deriváty albuminu: | Rozmarýnový olej (pouze pro tekuté albuminy) Surový kafrový olej (pro tekuté i pevné albuminy) Bílý kafrový olej (pro tekuté i pevné albuminy) Acid sodný (pro tekuté i pevné albuminy) Diethanolamin (pro pevné albuminy) | 150200020001006000 |

350210 | – Vaječný albumin: | |

35021010 | – – nevhodný nebo učiněný nevhodným pro lidskou spotřebu | |

350290 | – ostatní: | |

– – Albuminy, jiné než vaječný albumin: | |

35029010 | – – – nevhodné nebo učiněné nevhodnými pro lidskou spotřebu | |

Článek 17

Denaturace musí být provedena takovým způsobem, aby směs denaturovaného produktu a denaturační přísady byla homogenní a aby její složky nebylo možno znovu od sebe oddělit hospodářsky účelným způsobem.

Článek 18

Odchylně od článku 16 může každý členský stát dočasně schválit použití denaturační přísady, která není uvedena ve sloupci 4 tabulky ve zmíněném článku.

V takovém případě o tom do 30 dnů uvědomí Komisi a uvede přesné údaje o složení denaturačního prostředku a o použitých množstvích. Komise bezodkladně uvědomí ostatní členské státy.

Otázka bude předložena výboru.

Pokud do 18 měsíců ode dne, kdy Komisí obdržela sdělení, nezaujme výbor stanovisko v tom smyslu, že daná denaturační přísada má být zahrnuta do sloupce 4 uvedené tabulky, používání tohoto denaturačního prostředku ve všech členských státech skončí uplynutím této lhůty.

Článek 19

Tato kapitola se použije, aniž je dotčena směrnice Rady 70/524/EHS [3].

KAPITOLA 2

Podmínky pro sazební zařazení určitého zboží jako osiva

Článek 20

Zboží uvedené ve sloupci 3 následující tabulky bude zařazeno do podpoložek kombinované nomenklatury uvedených ve sloupci 2 jen tehdy, splňuje-li podmínky stanovené v článcích 21 až 24.

Poř. číslo | Kód KN | Popis zboží |

1 | 0701 | Brambory, čerstvé nebo chlazené: |

07011000 | – sadbové |

2 | 0712 | Zelenina sušená, též rozřezaná na kousky nebo plátky, rozdrcená nebo v prášku, avšak jinak neupravovaná: |

071290 | – ostatní zelenina; zeleninové směsi: |

– – – Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata): |

07129011 | – – – Hybridy k setí |

3 | 1001 | Pšenice a sourež: |

100190 | – ostatní |

10019010 | – – Špalda k setí |

4 | 1005 | Kukuřice: |

100510 | – Osivo: |

– – hybridní: |

10051011 | – – – čtyřliniové hybridy a hybridy vrcholového křížení |

10051013 | – – – tříliniové hybridy |

10051015 | – – – jednoliniové hybridy |

10051019 | – – – ostatní |

5 | 1006 | Rýže: |

100610 | – Neloupaná rýže (rýže paddy): |

10061010 | – – k setí |

6 | 100700 | Zrna čiroku: |

10070010 | – hybridy k setí |

7 | 120100 | Sójové boby, též drcené: |

12010010 | – k setí |

8 | 1202 | Podzemnicová olejná, nepražená ani jinak tepelně neupravená, též loupaná nebo drcená: |

120210 | – neloupaná: |

12021010 | – – k setí |

9 | 120400 | Lněná semena, též drcená: |

12040010 | – k setí |

10 | 120500 | Semena řepky a řepice, též drcená: |

12060010 | – k setí |

11 | 120600 | Slunečnicová semena, též drcená: |

12060010 | – k setí |

12 | 1207 | Ostatní olejnatá semena a olejnaté plody, též drcené: |

120710 | – Palmové ořechy a jádra: |

12071010 | – – k setí |

13 | 120720 | – Bavlníková semena: |

12072010 | – – k setí |

14 | 120730 | – Skočcové boby: |

12073010 | – – k setí |

15 | 120740 | – Sezamová semena: |

12074010 | – – k setí |

16 | 120750 | – Hořčičná semena: |

12075010 | – – k setí |

17 | 120760 | – Světlicová semena: |

12076010 | – – k setí |

18 | 120791 | – – Maková semena: |

12079110 | – – – k setí |

19 | 120792 | – – Semena karité: |

12079210 | – – – k setí |

20 | 120799 | – – ostatní: |

12079910 | – – – k setí |

Článek 21

Sadbové brambory musí splňovat podmínky stanovené v článku 15 směrnice Rady 66/403/EHS [4].

Článek 22

Kukuřice cukrová, špalda, hybridní kukuřice, rýže a proso určené k setí musí splňovat podmínky stanovené v článku 16 směrnice Rady 66/402/EHS [5].

Článek 23

Olejnatá semena a olejnaté plody určené k setí musí splňovat podmínky stanovené v článku 15 směrnice Rady č. 69/208/EHS [6].

Článek 24

Kukuřice cukrová, špalda, hybridní kukuřice, rýže, prosné hybridy, olejnatá semena a olejnaté plody, na něž se nevztahují směrnice Rady 66/402/EHS a 69/208/EHS, budou zařazeny do podpoložek uvedených v článku 20 pouze v případě, jestliže dotyčná osoba prokáže věrohodně příslušným orgánům členských států, že toto zboží je skutečně určené k setí.

KAPITOLA 3

Podmínky pro sazební zařazení pláten a sít k prosévání jako nezhotovených

Článek 25

Nezhotovená plátna a síta k prosévání budou zařazena do podpoložky 59112000 kombinované nomenklatury jen tehdy, pokud budou označena takto:

Oba okraje tkaniny budou v pravidelných odstupech opatřeny značkami ve tvaru obdélníku s úhlopříčkami, jež nezasahují do lemu tkaniny a jsou umístěny tak, aby vzdálenost mezi dvěma sousedními značkami měřená mezi bližšími stranami obdélníků byla nejvýše 1 m, přičemž značky na jedné straně budou ke značkám na druhé straně posunuty vždy o polovinu vzdálenosti mezi značkami na protější straně (střed každé značky bude od středů dvou nejbližších značek na protější straně stejně vzdálen). Všechny značky budou umístěny tak, aby delší strana obdélníku byla rovnoběžná s osnovou tkaniny (viz tento náčrt).

+++++ TIFF +++++

Tloušťka stran obdélníku musí být 5 mm, tloušťka úhlopříček 7 mm. Rozměry čtyřúhelníku, měřeno od vnějšího okraje stran, činí nejméně 8 cm na délku a 5 cm na šířku.

Vytisknuté značky musí být jednobarevné a kontrastovat s barvou tkaniny. Potisk musí být nesmazatelný.

KAPITOLA 4

Zboží, u nějž se vyžaduje předložení osvědčení o pravosti, osvědčení o jakosti nebo jiného osvědčení

Článek 26

1. Zařazení zboží, které je uvedeno ve sloupci 3 následující tabulky, dováženého ze zemí uvedených ve sloupci 5 do podpoložek uvedených ve sloupci 2 je povoleno pouze po předložení osvědčení, která splňují požadavky uvedené v článcích 27 až 34.

Tato osvědčení uvedená vždy u pořadového čísla ve sloupci 4 tabulky, jsou obsažena v přílohách 2 až 8.

Osvědčení o pravosti se vztahují na hrozny, whisky, vodku a tabák, osvědčení o označení původu na víno, osvědčení o jakosti na dusičnan sodný.

2. Odchylně od odstavce 1 je možno pro vína Port, Madeira, Sherry a Sétubal muscatel kódů KN 22042141, 22042151, 22042941 a 22042951 předložit namísto osvědčení o označení původu schválený obchodní doklad, který bude vystaven a ověřen v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení Komise 986/89 [7].

3. Tabák však bude zařazen do kódů KN 24011010 až 24011049 a 24012010 až 24012049 bez předložení osvědčení o pravosti, je-li na základě předpisu Společenství v okamžiku propuštění do volného oběhu osvobozen od cla. Osvědčení o pravosti nesmí být pro uvedené druhy tabáku vydáváno ani přijímáno, pokud se v tomtéž bezprostředním spotřebitelském obalu nachází více druhů tabáku.

4. Zbožím uvedeným v tabulce pod pořadovým číslem 6 se pro účely tohoto článku rozumí:

a) tabákem (

"flue-cured"

) sušeným teplým vzduchem typu Virginia: tabák, který byl usušen v umělé atmosféře postupem, při němž je regulována teplota a ventilace a při kterém kouř a páry nepřicházejí do styku s tabákovými listy; zbarvení listů takto usušeného tabáku obvykle kolísá od citronově žlutého po tmavooranžové či červené. Jiné barvy či kombinace barev vznikají nejčastěji v důsledku nestejné zralosti nebo odlišných pěstebních a zpracovatelských postupů;

b) tabákem (

"light air-cured"

) sušeným přirozenou cirkulací vzduchu tabákem typu Burley, včetně hybridů Burley: tabák, který byl usušen za běžných atmosférických podmínek a který v případě použití pomocného zdroje tepla nebo cirkulace vzduchu není cítit po kouři a parách; zbarvení listů takto usušeného tabáku obvykle kolísá od světlehnědého po načervenalé. Jiné barvy či kombinace barev vznikají nejčastěji v důsledku nestejné zralosti nebo odlišných pěstebních a zpracovatelských postupů;

c) tabákem (

"light air cured"

) sušeným přirozenou cirkulací vzduchu typu Maryland: tabák, který byl usušen za běžných atmosférických podmínek a který v případě použití pomocného zdroje tepla nebo cirkulace vzduchu není cítit po kouři a parách; zbarvení listů takto usušeného tabáku obvykle kolísá od světležlutého po tmavé třešňově červené. Jiné barvy či kombinace barev vznikají nejčastěji v důsledku nestejné zralosti nebo odlišných pěstebních a zpracovatelských postupů;

d) tabákem (

"fire cured"

) sušeným otevřeným ohněm: tabák, který byl usušen v umělé atmosféře nad otevřeným ohněm ze dřeva a který částečně absorboval kouř. Listy takto usušeného tabáku jsou za běžných podmínek silnější než listy tabáku typu Burley, tabáku sušeného horkým vzduchem nebo tabáku typu Maryland ze stejného místa rostliny. Zbarvení takto usušeného tabáku obvykle kolísá od žlutavě hnědého po silně tmavohnědé. Jiné barvy či kombinace barev vznikají nejčastěji v důsledku nestejné zralosti nebo odlišných pěstebních a zpracovatelských postupů.

Poř. číslo | Kód KN | Popis zboží | Číslo přílohy | Vydávající subjekt |

Země vývozu | Název | | Místo vydání (sídlo) |

(1) | (2) | (3) | (4) | (5) | (6) | (6) | (7) |

1 | 0806 | Vinné hrozny, čerstvé nebo sušené: | 2 | Spojené státy americké | United States Department of Agriculture nebo pověřené pobočky | Washington DC |

080610 | – čerstvé: | | | | | |

– – Stolní hrozny | | | | | |

– – – od 1. listopadu do 14. července: | | | | | |

08061011 | – – – – odrůdy Empereur (Vitis vinifera cv) od 1. prosince do 31. ledna | | | | | |

2 | 2106 | Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté: | 3 | Švýcarsko | Union suisse du commerce de fromage SA/Schweizerische Käseunion AG/ Unione svizzera per il commercio del fromaggio SA | Bern |

210690 | – ostatní: | | |

21069010 | – – Sýrové fondue | | Rakousko | Österreichische Hartkäse Export GmbH | Innsbruck |

3 | 2204 | Víno z čerstvých hroznů, včetně alkoholizovaného vína; hroznový mošt, kromě hroznového moštu čísla 2009: | | | Název vína | | |

– ostatní vína; hroznový mošt, jehož kvašení bylo předem zabráněno nebo jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu | | | | | |

220421 | – – v nádobách o obsahu nejvýše 2 litry: | | | | | |

– – – ostatní: | | | | | |

– – – – o skutečném obsahu alkoholu v % objemových vyšším než 15 % objemových, avšak nejvýše 18 % objemových: | | | | | |

22042141 | – – – – – Tokajská vína (Aszu a Szamorodni) | 4 | Maďarsko | Tokajská vína (Aszu, Szamorodni) | Orszagos Borminosito Intezet Budapest II, Frenkel, Leo Utca I (Národní ústav pro stanovení jakosti vína) | Budapešť |

– – – – o skutečném obsahu alkoholu v % objemových vyšším než 15 % objemových, avšak nejvýše 18 % objemových: | | |

22042151 | – – – – – Tokajská vína (Aszu a Szamorodni) | | |

220429 | – – ostatní: | | |

– – – ostatní: | | |

– – – – o skutečném obsahu alkoholu v % objemových vyšším než 15 % objemových, avšak nejvýše 18 % objemových: | | |

22042945 | – – – – – Tokajská vína (Aszu a Szamorodni) | | |

– – – o skutečném obsahu alkoholu v % objemových vyšším než 15 % objemových, avšak nejvýše 18 % objemových:: | | |

22042955 | – – – – – Tokajská vína (Aszu a Szamorodni) | | |

4 | 2208 | Ethanol nedenaturovaný o obsahu alkoholu nižším než 80 % objemových; destiláty, likéry a jiné lihoviny; složené alkoholické přípravky používané k výrobě nápojů: | | Spojené státy americké | United States Department of the Treasury, Bureau of Alcohol, Tobacco and Firearms nebo pověřené pobočky | Washington DC |

220830 | – Whisky: | | | | | |

– – Whisky bourbon, v nádobách o obsahu: | 5 | | | | |

22083011 | – – – nejvýše 2 litry | | | | | |

22083019 | – – – vyšším než 2 litry | | | | | |

5 | 220890 | – ostatní: | | | | | |

– – vodka o skutečném obsahu alkoholu 45,5 % objemových, slivovice, hruškovice nebo třešňovice, v nádobách o obsahu: | 6 | Finsko | ALKO Limited | Salmisaarenranta, 7 00100 Helsinki 10 Finland |

– – – nejvýše 2 litry: | | | | |

22089031 | – – – – vodka | | | | | |

– – ostatní destiláty a ostatní lihoviny v nádobách o obsahu: | | | | | |

– – – nejvýše 2 litry | | | | | |

– – – Destiláty (vyjma likérů): | | | | | |

22089035 | – – – – – ostatní | | | | | |

6 | 2401 | Nezpracovaný tabák; tabákový odpad | 7 | Spojené státy americké | Tobacco Association of the United States nebo pověřené pobočky | Raleigh, North Carolina |

240110 | – Tabák neodřapíkovaný: |

– – Tabák typu Virginia, flue-cured, a tabák typu Burley, light-air-cured, včetně hybridů Burley; tabák typu Maryland, light-air-cured, a tabák fire-cured | Kanada | Directorate General Food Production and Inspection, Agriculture Branch, Canada nebo pověřené pobočky | | Ottawa |

24011010 | – – – Tabák typu Virginia, flue-cured | Direction générale de la production et de l'inspection, Section agriculture, Canada nebo pověřené pobočky | |

24011020 | – – – Tabák typu Burley, včetně hybridů Burley, light air-cured | | | | |

24011030 | – – – Tabák typu Maryland, light air-cured | Argentina | Cámara del Tabaco del Salta nebo pověřené pobočky | Salta |

– – – Tabák, fire-cured: | | Cámara del Tabaco del Jujuy nebo pověřené pobočky | San Salvador de Jujuy |

24011041 | – – – – Tabák typu Kentucky | |

24011049 | – – – – ostatní | | Cámara de Comercio Exterior de Misiones nebo pověřené pobočky | Posadas |

240120 | – Tabák částečně nebo úplně odřapíkovaný: | Bangladéš | Ministry of Agriculture, Department of Agriculture Extension, Cash Crop Division nebo pověřené pobočky | Dacca |

– – Tabák typu Virginia, flue-cured, a tabák typu Burley, light air-cured, včetně hybridů Burley; tabák typu Maryland, light air-cured, a tabák, fire-cured | Brazílie | Carteira de Comércio Exterior do Banco do Brasil nebo pověřené pobočky | Rio de Janeiro |

24012010 | – – – Tabák typu Virginia, flue-cured | Čína | Shanghai Import and Export Commodity Inspection Bureau of the People's Republic of China nebo pověřené pobočky | Shanghai |

24012020 | – – – Tabák typu Burley, včetně hybridů Burley, light air-cured |

24012030 | – – – Tabák typu Maryland, light air-cured | Shandong Import and Export Commodity Inspection Bureau of the People's Republic of China nebo pověřené pobočky | Qingdao |

– – – Tabák fire-cured: |

24012041 | – – – – Tabák typu Kentucky | Hubei Import and Export Commodity Inspection Bureau of the People's Republic of China nebo pověřené pobočky | Hankou |

24012049 | – – – – ostatní |

| | Guangdong Import and Export Commodity Inspection Bureau of the People's Republic of China nebo pověřené pobočky | Guangzhou |

| | Liaoning Import and Export Commodity Inspection Bureau of the People's Republic of China nebo pověřené pobočky | Dalian |

| | Yunnan Import and Export Commodity Inspection Bureau of the People's Republic of China nebo pověřené pobočky | Kunming |

| | Shenzhan Import and Export Commodity Inspection Bureau of the People's Republic of China nebo pověřené pobočky | Shenzan |

| | Hainan Import and Export Commodity Inspection Bureau of the People's Republic of China nebo pověřené pobočky | Hainan |

| | Kolumbie | Superintendencia de Industria y Comercio — División de Control de Normas y Calidades nebo pověřené pobočky | Bogota |

| | Kuba | Empresa Cubana del Tabaco "Cubatabaco" nebo pověřené pobočky | Havana |

| | Guatemala | Dirección de Comercio Interior y Exterior del Ministerio de Economía nebo pověřené pobočky | Guatemala City |

| | Indie | Tobacco Board nebo pověřené pobočky | Guntur |

| | Indonésie | Lembaga Tembakou nebo pověřené pobočky | |

| | Lembaga TembakouSumatra Utara | Medan |

| | Lembaga TembakouJava Tengah | Sala |

| | Lembaga TembakouJava Timur I | Surabaya |

| | Lembaga TembakouJava Timur II | Jembery |

| | Mexiko | Secretaria de Comercio nebo pověřené pobočky | Mexico City |

| | Filipíny | Philippine Virginia Tobacco Administration nebo pověřené pobočky | Quezon City |

| | Jižní Korea | Office of Korean Monopoly Corporation nebo pověřené pobočky | Sintanjin |

| | Srí Lanka | Department of Commerce nebo pověřené pobočky | Colombo |

| | Švýcarsko | Administration fédérale des Douanes, Section de l'imposition du tabac nebo pověřené pobočky | Bern |

| | Thajsko | Department of Foreign Trade, Ministry of Commerce nebo pověřené pobočky | Bangkok |

7 | 3102 | Minerální nebo chemická hnojiva dusíkatá: | 8 | Chile | Servicio Nacional de Geologia y Mineria | Santiago |

310250 | – Dusičnan sodný | | | | | |

31025010 | – – Přírodní dusičnan sodný | | | | | |

3105 | Minerální nebo chemická hnojiva obsahující dva nebo tři hnojivé prvky: dusík, fosfor nebo draslík; jiná hnojiva; výrobky této kapitoly, buď ve formě tablet nebo v podobných formách nebo v balení o celkové hmotnosti nejvýše 10 kg | | | | | |

310590 | – ostatní: | | | | | |

31059010 | – – Přírodní dusičnan sodnodraselný sestávající z přírodní směsi dusičnanu sodného a dusičnanu draselného (podíl dusičnanu draselného může být až 44 %), přičemž celkový obsah dusíku činí nejvýše 16,3 % hmotnostních v sušině | | | | | |

Článek 27

1. Osvědčení odpovídají vzorům obsaženým v přílohách uvedených ve sloupci 4 tabulky v článku 26. Jsou vytištěna a vyplňují se v některém z úředních jazyků Evropského hospodářského společenství a případně v úředním jazyce nebo jednom z úředních jazyků země vývozu.

2. Rozměry osvědčení jsou přibližně 210 × 297 mm.

Použije se tento papír:

- u zboží, které je v tabulce v článku 26 uvedeno pod pořadovým číslem 3, bílý papír bez dřevoviny klížený ke psaní o plošné hmotnosti mezi 55 a 65 g/m2.

Přední strana osvědčení musí být na pozadí opatřena růžovým gilošovaným vzorem, na němž je patrný jakýkoli pokus o padělání mechanickými nebo chemickými prostředky,

- u zboží, které je v tabulce v článku 26 uvedeno pod pořadovými čísly 4 a 5, bílý papír klížený ke psaní se žlutým okrajem o plošné hmotnosti nejméně 40 g/m2,

- u ostatního zboží uvedeného v tabulce bílý papír klížený ke psaní o plošné hmotnosti nejméně 40 g/m2.

3. U zboží, které je v tabulce v článku 26 uvedeno pod pořadovým číslem 3, může mít osvědčení vnější ozdobný okraj o šířce nejvýše 13 mm.

4. U zboží, které je v tabulce v článku 26 uvedeno pod pořadovým číslem 2, se osvědčení vyhotoví v jednom prvopisu a dvou kopiích. Prvopis má bílou barvu, první kopie růžovou a druhá kopie žlutou.

5. U zboží, které je v tabulce v článku 26 uvedeno pod pořadovým číslem 2, má každé osvědčení individuální pořadové číslo přidělené subjektem, který je vydal, za nímž se uvede kód státu vydávajícího subjektu.

Kopie osvědčení musí mít stejné číselné označení a kód státu jako prvopis.

6. Celní orgány členského státu, v němž je zboží předmětem celního prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu, mohou požadovat překlad osvědčení.

Článek 28

Osvědčení musí být vyplněno strojem nebo rukou. Ve druhém případě musí být vyplněno inkoustem ahůlkovým písmem.

Článek 29

1. Osvědčení nebo v případě dílčích dodávek zboží, které je v tabulce v článku 26 uvedeno pod pořadovými čísly 1, 6 a 7, jeho fotokopie podle článku 34 je nutno předložit celním orgánům členského státu dovozu spolu s dotyčným zbožím v těchto lhůtách, počítáno ode dne vydání osvědčení:

- dvou měsíců pro zboží uvedené v tabulce v článku 26 pod pořadovým číslem 2,

- tří měsíců pro zboží uvedené v tabulce pod pořadovými čísly 1, 3 a 4,

- šesti měsíců pro zboží uvedené v tabulce pod pořadovými čísly 5 a 7,

- dvaceti čtyř měsíců pro zboží uvedené v tabulce pod pořadovým číslem 6.

2. U zboží, které je v tabulce v článku 26 uvedeno pod pořadovým číslem 2,

- se první kopie osvědčení předloží příslušným orgánům spolu s prvopisem,

- druhou kopii osvědčení zašle vydávající subjekt přímo celním orgánům členského státu dovozu.

Článek 30

1. Osvědčení je platné pouze tehdy, je-li řádně potvrzeno vydávajícím subjektem uvedeným ve sloupci 6 tabulky v článku 26.

2. Za řádně potvrzené se považuje osvědčení uvádějící datum a místo vydání a opatřené otiskem razítka vydávajícího subjektu a podpisem osoby či osob oprávněných je podepsat.

Článek 31

1. Vydávající subjekt smí být v tabulce v článku 26 uveden pouze v případě,

a) je-li jako takový uznáván zemí vývozu;

b) zaváže-li se ověřovat údaje uvedené v osvědčeních;

c) zaváže-li se poskytovat Komisi a členským státům na jejich žádost veškeré informace potřebné k vyhodnocení údajů uvedených v osvědčeních.

2. Tabulka v článku 26 bude změněna v případě, že již není splněna podmínka uvedená v odst. 1 písm. a), nebo v případě, že vydávající subjekt neplní některý ze svých závazků.

Článek 32

Na fakturách přiložených k celním prohlášením s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu musí být uvedeno pořadové číslo nebo čísla daného osvědčení.

Článek 33

Země uvedené ve sloupci 5 tabulky v článku 26 zašlou Komisi vzory otisků razítek, která používá vydávající subjekt nebo vydávající subjekty a případně jejich pověřené pobočky. Komise tyto informace sdělí celním orgánům členských států.

Článek 34

Je-li zboží, které je v tabulce v článku 26 uvedeno pod pořadovými čísly 1, 6 a 7, dodáváno po částech, vyhotoví se pro každou část dodávky fotokopie původního osvědčení. Fotokopii i původní osvědčení je nutno předložit celnímu úřadu v místě, kde se zboží nachází.

Na každé fotokopii je uvedeno jméno a adresa příjemce dodávky, poznámka "Výpis platný pro. … kg" (číslicemi a písmeny) a datum a místo rozdělení dodávky. Tyto údaje musí být potvrzeny otiskem razítka celního úřadu a opatřeny podpisem příslušného celního úředníka. Rozdělení dodávky se zaznamená do prvopisu osvědčení, které si ponechá příslušný celního úřad.

HLAVA IV

PŮVOD ZBOŽÍ

KAPITOLA 1

Nepreferenční původ zboží

Oddíl 1

Opracování nebo zpracování udělující status původu

Článek 35

V této kapitole jsou pro textilie a textilní výrobky třídy XI kombinované nomenklatury a některé jiné netextilní výrobky stanoveny způsoby opracování nebo zpracování, u nichž se má za to, že splňují kritéria uvedená v článku 24 kodexu a danému výrobku udělují status původu v zemi, v níž bylo opracování nebo zpracování provedeno.

"Zemí" se podle kontextu rozumí buď třetí země, nebo Společenství.

Pododdíl 1

Textilie a textilní výrobky třídy XI kombinované nomenklatury

Článek 36

U textilií a textilních výrobků třídy XI kombinované nomenklatury se za opracování nebo zpracování, jež uděluje danému výrobku status původu v souladu s článkem 24 kodexu, považuje úplné zpracování ve smyslu článku 37.

Článek 37

Za úplné zpracování se považuje opracování nebo zpracování, v jehož důsledku jsou vyrobené nebo získané výrobky zařazeny do jiného čísla kombinované nomenklatury než jednotlivé nepůvodní materiály použité k jejich výrobě.

U výrobků uvedených v příloze 10 se však za úplné zpracování považují pouze jednotlivá zpracování uvedená pro každý vyrobený nebo získaný výrobek ve sloupci 3 zmíněné přílohy bez ohledu na to, zda dojde ke změně zařazení.

Způsoby uplatňování pravidel uvedených v příloze 10 jsou vysvětleny v úvodních poznámkách v příloze 9.

Článek 38

Pro účely předchozího článku se však za opracování nebo zpracování udělující výrobku status původu v žádném případě nepovažují tyto úkony bez ohledu na to, zda dojde ke změně zařazení:

a) úkony, jejichž účelem je uchování v nezměněném stavu výrobků během přepravy nebo skladování (větrání, rozprostírání, sušení, odstranění poškozených částí a obdobné úkony);

b) jednoduché úkony spočívající ve zbavování prachu, prosévání, výběru, třídění podle druhu či velikosti, sestavování (včetně skládání souprav výrobků), umývání, krájení;

c) i) výměna obalů, rozdělení nebo spojování nákladových kusů;

ii) prosté uložení do pytlů, beden, krabic, upevnění na podložky apod. a veškeré ostatní jednoduché balící úkony;

d) připevňování značek, štítků nebo obdobných rozlišovacích znaků na výrobky nebo jeho obaly;

e) jednoduché sestavování součástí výrobků na úplný výrobek;

f) kombinace dvou nebo více úkonů uvedených v písmenech a) až e).

Pododdíl 2

Jiné výrobky než textilie a textilní výrobky třídy XI kombinované nomenklatury

Článek 39

U vyrobených nebo získaných výrobků uvedených v příloze 11 se za opracování nebo zpracování, jež uděluje danému výrobku status původu v souladu s článkem 24 kodexu, považuje opracování nebo zpracování uvedené ve sloupci 3 zmíněné přílohy.

Způsoby uplatňování pravidel uvedených v příloze 11 jsou vysvětleny v úvodních poznámkách v příloze 9.

Pododdíl 3

Společná ustanovení pro veškeré výrobky

Článek 40

Je-li v seznamech obsažených v přílohách 10 a 11 uvedeno, že výrobku je udělen status původu, pokud hodnota použitých nepůvodních materiálů nepřesáhne určitý procentní podíl ceny ze závodu vyrobených nebo získaných výrobků, vypočte se tento podíl takto:

- "hodnotou" se rozumí celní hodnota použitých nepůvodních materiálů v době dovozu nebo, není-li tato hodnota známa a nelze ji zjistit, první prokazatelná cena zaplacená za tyto materiály v zemi zpracování,

- "cenou ze závodu" se rozumí cena ze závodu vyrobeného nebo získaného výrobku, snížená o veškeré vnitřní daně, které jsou nebo mohou být vráceny, je-li výrobek vyvezen,

- "hodnotou získanou v důsledku montážních operací" se rozumí zvýšení hodnoty vyplývající z vlastní montáže a jakýchkoli dalších dokončovacích prací či kontrol a případně z vmontování jakýchkoli součástek pocházejících ze země, kde tyto operace probíhají, včetně zisku a celkových nákladů vzniklých v dané zemi v důsledku těchto operací.

Oddíl 2

Prováděcí ustanovení pro náhradní díly

Článek 41

Má se za to, že podstatné náhradní díly určené pro jakýkoli stroj, přístroj, nástroj, zařízení nebo vozidlo propuštěné do volného oběhu nebo již dříve vyvezené mají stejný původ jako daný stroj, přístroj, nástroj, zařízení či vozidlo, pokud jsou splněny podmínky uvedené v tomto oddíle.

Článek 42

Domněnka uvedená v předchozím článku se uplatní pouze tehdy,

- pokud je nutná pro dovoz do země určení,

- pokud by použití uvedených podstatných náhradních dílů ve stroji, přístroji, nástroji, zařízení nebo vozidle při výrobě nebylo překážkou tomu, aby tento stroj, přístroj, nástroj, zařízení nebo vozidlo získaly status původu ve Společenství nebo v zemi výroby.

Článek 43

Pro účely článku 41 se rozumí:

a) "strojem, přístrojem, nástrojem, zařízením nebo vozidlem" zboží, které je uvedeno ve třídách XVI, XVII a XVIII kombinované nomenklatury;

b) "podstatnými náhradními díly" náhradní díly, které jsou současně

- náhradními díly, bez nichž nemůže být řádně zajištěna funkce zboží uvedeného v písmenu a) propuštěného do volného oběhu nebo vyvezeného již dříve,

- charakteristické pro toto zboží a

- určeny k běžné údržbě zboží nebo výměně poškozených nebo opotřebovaných dílů téhož druhu.

Článek 44

Je-li příslušným orgánům nebo pověřeným subjektům členských států podána žádost o vydání osvědčení o původu zboží pro podstatné náhradní díly ve smyslu článku 41, musí toto osvědčení a žádost o jeho vydání obsahovat v kolonce 6 (číslo položky, značky, čísla, počet a druh nákladových kusů, popis zboží) prohlášení žadatele, že zboží uvedené v žádosti je určeno k běžné údržbě již dříve vyvezeného stroje, přístroje, nástroje, zařízení nebo vozidla, a přesné určení daného stroje, přístroje, nástroje, zařízení nebo vozidla.

Je-li to možné, uvede žadatel rovněž odkaz na osvědčení o původu zboží (vydávající subjekt, číslo, datum vydání), na jehož základě byl vyvezen stroj, přístroj, nástroj, zařízení nebo vozidlo, pro jehož údržbu jsou náhradní díly určeny.

Článek 45

Je-li k propuštění podstatných náhradních dílů ve smyslu článku 41 do volného oběhu ve Společenství nutno prokázat jejich původ předložením osvědčení o původu zboží, musí toto osvědčení obsahovat náležitosti uvedené v článku 44.

Článek 46

K zajištění dodržování pravidel stanovených v tomto oddíle mohou příslušné orgány členských států požadovat předložení dodatečných dokladů, zejména

- faktury nebo její kopie vystavené na stroj, přístroj, nástroj, zařízení nebo vozidlo propuštěné do volného oběhu nebo již dříve vyvezené,

- smlouvu, její kopii nebo jiný doklad potvrzující, že se dodání uskutečňuje v rámci běžné údržby.

Oddíl 3

Prováděcí ustanovení k osvědčení o původu zboží

Pododdíl 1

Ustanovení o obecném osvědčení o původu zboží

Článek 47

Jestliže se při dovozu prokazuje nebo musí být prokázán původ zboží předložením osvědčení o původu zboží, musí osvědčení splňovat tyto požadavky:

a) musí být vydáno orgánem nebo jiným spolehlivým subjektem řádně pověřeným k provádění těchto úkonů vydávající zemí;

b) musí obsahovat veškeré údaje potřebné ke ztotožnění výrobku, jehož se týká, zejména

- počet, povahu, značky a čísla nákladových kusů,

- druh zboží,

- hrubou a čistou hmotnost zboží; tyto údaje však mohou být nahrazeny jinými údaji, například počtem kusů nebo objemem, pokud výrobek během dopravy podléhá značným změnám hmotnosti nebo jeho hmotnost nelze ověřit anebo v případě, že se takovéto jiné údaje běžně používají k jeho ztotožnění,

- jméno odesílatele;

c) jednoznačně prokazuje, že zboží, na které se vztahuje, pochází z určité země.

Článek 48

1. Osvědčení o původu zboží vydané příslušnými orgány nebo pověřenými subjekty členských států musí splňovat požadavky čl. 47 písm. a) a b).

2. Osvědčení o původu zboží a žádosti o jejich vydání musí být vyhotoveny na tiskopisech odpovídajících vzorům uvedeným v příloze 12.

3. Tato osvědčení o původu zboží prokazují, že dané zboží pochází ze Společenství.

Tato osvědčení však mohou potvrzovat i původ dotyčného zboží v určitém členském státě, pokud to potřeby vývozu vyžadují.

Jsou-li podmínky uvedené v článku 24 kodexu splněny pouze v důsledku kumulace operací uskutečněných v různých členských státech, může být pro dotyčné zboží vydáno v každém případě pouze osvědčení o původu zboží ve Společenství.

Článek 49

Osvědčení o původu zboží se vydávají na písemnou žádost žadatele.

Pokud to okolnosti odůvodňují, zejména jestliže žadatel vyváží zboží pravidelně, mohou se členské státy rozhodnout nevyžadovat podání žádosti pro každou takovouto operaci, je-li zajištěno dodržování předpisů o původu zboží.

Pokud to potřeby vývozu vyžadují, lze vydat kromě osvědčení o původu zboží jednu nebo více jeho dodatečných kopií.

Tyto kopie musí být vystaveny na tiskopisech odpovídajících vzoru uvedenému v příloze 12.

Článek 50

1. Tiskopis osvědčení o původu zboží musí mít rozměry 210 × 297 mm, přičemž přípustná odchylka je od – 5 mm do + 8 mm na délku. Použije se bílý papír bez dřevoviny klížený ke psaní o plošné hmotnosti nejméně 64 g/m2 nebo v případě, že bude použito papíru určeného pro leteckou poštu, 25 až 30 g/m2. Přední strana prvopisu osvědčení musí být na pozadí opatřena hnědým gilošovaným vzorem, na němž je patrný jakýkoli pokus o padělání mechanickými nebo chemickými prostředky.

2. Tiskopis žádosti musí být vytištěn v úředním jazyce nebo v jednom či více z úředních jazyků členského státu vývozu. Tiskopis osvědčení o původu zboží musí být vytištěn v jednom či více úředních jazycích Společenství nebo s ohledem na obchodní zvyklosti a potřeby v jakémkoli jiném jazyce.

3. Členské státy si mohou vyhradit právo tisknout tiskopisy osvědčení o původu zboží nebo jejich tisk svěřit schváleným tiskárnám. Ve druhém případě musí každé osvědčení obsahovat odkaz na toto schválení. Každý tiskopis osvědčení o původu zboží musí nést název a adresu tiskárny nebo značku umožňující její identifikaci. Tiskopis musí rovněž za účelem identifikace obsahovat pořadové číslo, vytištěné nebo ve formě otisku razítka.

Článek 51

Tiskopisy žádosti a osvědčení o původu zboží je nutno vyplnit strojem nebo ručně hůlkovým písmem v některém z úředních jazyků Společenství nebo s ohledem na obchodní zvyklosti a potřeby v jakémkoli jiném jazyce.

Článek 52

Každé osvědčení o původu zboží podle článku 48 musí nést pořadové číslo pro účely identifikace. Žádost o vydání osvědčení a všechny jeho kopie musí nést stejné pořadové číslo.

Kromě toho mohou příslušné orgány nebo pověřené subjekty členských států opatřit takovéto doklady registračním číslem.

Článek 53

Příslušné orgány členských států stanoví, jaké případné další údaje musí být v žádosti uvedeny. Množství doplňujících informací je třeba omezit na naprosté minimum.

Každý členský stát uvědomí Komisi o předpisech, které přijme v oblasti působnosti prvního odstavce. Komise tyto informace neprodleně sdělí ostatním členským státům.

Článek 54

Příslušné orgány nebo pověřené subjekty členských států, které vydaly osvědčení o původu zboží, uchovávají související žádosti po dobu nejméně dvou let.

Žádosti však lze uchovávat i ve formě kopií, pokud jim právní předpisy daného členského státu přikládají stejnou průkaznost.

Pododdíl 2

Zvláštní ustanovení o osvědčeních o původu zboží pro některé zemědělské produkty, na něž se vztahují zvláštní dovozní režimy

Článek 55

Články 56 až 65 stanoví podmínky použití osvědčení o původu zboží na zemědělské produkty pocházející ze třetích zemí, na něž se vztahují zvláštní nepreferenční dovozní režimy, pokud úprava těchto dovozních režimů odkazuje na následující ustanovení.

a) Osvědčení o původu zboží

Článek 56

1. Osvědčení o původu zboží pro zemědělské produkty pocházející ze třetích zemí, na něž se vztahují zvláštní nepreferenční dovozní režimy, se vydávají na tiskopisech odpovídajících vzoru uvedenému v příloze 13.

2. Pokud lze produkty, jichž se osvědčení týkají, považovat na základě předpisů platných ve Společenství za produkty pocházející ze třetích zemí, vydávají tato osvědčení příslušné státní orgány dotyčných třetích zemí (dále jen "vydávající orgány").

3. Tato osvědčení musí potvrzovat veškeré potřebné údaje stanovené v právních předpisech Společenství upravujících zvláštní dovozní režimy zmíněné v článku 55.

4. Aniž jsou dotčeny zvláštní předpisy o dovozních režimech zmíněných v článku 55, platí osvědčení o původu zboží deset měsíců ode dne vydání vydávajícími orgány.

Článek 57

1. Osvědčení o původu zboží vydaná podle tohoto pododdílu smí tvořit pouze jediné vyhotovení označené slovem "prvopis" umístěným vedle názvu dokladu.

Bude-li třeba vydat další vyhotovení, musí být vedle názvu dokladu označeny slovem "kopie".

2. Příslušné orgány ve Společenství přijmou jako platný doklad pouze prvopis osvědčení o původu zboží.

Článek 58

1. Tiskopis osvědčení o původu zboží musí mít rozměry 210 × 297 mm, přičemž přípustná odchylka je od – 5 mm do + 8 mm na délku. Použije se bílý papír bez dřevoviny klížený ke psaní o plošné hmotnosti nejméně 40 g/m2. Přední strana prvopisu osvědčení musí být na pozadí opatřena žlutým gilošovaným vzorem, na němž je patrný jakýkoli pokus o padělání mechanickými nebo chemickými prostředky.

2. Osvědčení musí být vytištěna a vyplněna v některém z úředních jazyků Společenství.

Článek 59

1. Tiskopis osvědčení musí být vyplněn strojem, pomocí počítačového zpracování dat nebo obdobným způsobem.

2. Zápisy v osvědčení o původu zboží nelze mazat ani přepisovat. Jakékoli změny se provedou škrtnutím nesprávného údaje a vepsáním případných správných údajů. Každou změnu provedenou tímto způsobem musí parafovat osoba, která ji provedla, a potvrdit vydávající orgán.

Článek 60

1. Osvědčení o původu zboží vydaná v souladu s články 56 až 59 musí v kolonce 5 obsahovat všechny doplňující údaje uvedené v čl. 56 odst. 3, které jsou popřípadě potřebné pro uplatnění zvláštních dovozních režimů, pro které byla vydána.

2. Nevyužitá místa v kolonkách 5, 6 a 7 se proškrtnou tak, aby do nich nebylo možno provést dodatečné zápisy.

Článek 61

Každé osvědčení o původu zboží musí být pro identifikaci opatřeno pořadovým číslem, které může být natištěné, otiskem razítka vydávajícího orgánu a podpisem oprávněné osoby nebo oprávněných osob.

Osvědčení o původu zboží se vydává při vývozu zboží, na něž se vztahuje, a vydávající orgán si ponechá jednu kopii od každého vydaného osvědčení o původu zboží.

Článek 62

Ve výjimečných případech mohou být tato osvědčení o původu zboží vydána po vývozu produktů, na něž se vztahují, jestliže nebyla vydána při vývozu v důsledku omylu, neúmyslného opomenutí nebo zvláštních okolností.

Vydávající orgány nemohou osvědčení podle článků 56 až 61 dodatečně vydat, dokud neověří, že údaje uvedené v žádosti vývozce souhlasí s údaji uvedenými v příslušné vývozní evidenci.

Osvědčení vydaná dodatečně musí v kolonce "Poznámky" obsahovat některý z těchto údajů:

- expedido a posteriori,

- udstedt efterfølgende,

- Nachträglich ausgestellt,

- Εκδοθέν εκ των υστέρων,

- Issued retrospectively,

- Délivré a posteriori,

- rilasciato a posteriori,

- afgegeven a posteriori,

- emitido a posteriori.

b) Správní spolupráce

Článek 63

1. Jestliže zvláštní dovozní režimy vztahující se na některé zemědělské produkty stanoví použití osvědčení o původu zboží uvedeného v článcích 56 až 62, závisí uplatnění tohoto dovozního režimu na zahájení postupu správní spolupráce, nestanoví-li úprava daného zvláštního dovozního režimu jinak.

K tomuto účelu sdělí dotčené třetí země Komisi Evropských společenství tyto údaje:

- názvy a adresy orgánů vydávajících osvědčení o původu zboží a vzory otisků razítek, která používají,

- názvy a adresy státních orgánů, které jsou pověřeny přijímat žádosti o dodatečné ověření osvědčení o původu zboží podle článku 64.

Komise veškeré tyto informace předá příslušným orgánům členských států.

2. Nepředloží-li dotyčná třetí země Komisi informace uvedené v odstavci 1, odepřou jí příslušné orgány ve Společenství přiznání výhod zvláštního dovozního režimu.

Článek 64

1. Dodatečné ověření osvědčení o původu zboží uvedených v článcích 56 až 62 se provádí odběrem vzorků, a to v případech, kdy vzniknou důvodné pochybnosti o pravosti dokladu nebo o správnosti údajů, které obsahuje.

V otázkách původu bude ověření provedeno na podnět celních orgánů.

Pro účely použití zemědělských předpisů mohou ověření případně provést jiné příslušné orgány.

2. V případech uvedených v odstavci 1 vrátí příslušné orgány ve Společenství osvědčení o původu zboží nebo jeho kopii státnímu orgánu určenému třetí zemí vývozu, který je k ověřování příslušný, a případně uvedou věcné nebo formální důvody pro jeho ověření. Pokud byla na dotyčný produkt vystavena faktura, přiloží k vrácenému osvědčení její prvopis nebo případně kopii a rovněž poskytnou veškeré získané informace nasvědčující tomu, že údaje uvedené v osvědčení nejsou správné nebo že osvědčení není pravé.

Jestliže se celní orgány ve Společenství rozhodnou pozastavit uplatňování zvláštního dovozního režimu u daného zboží až do výsledku ověření, rozhodnou o propuštění produktů s výhradou ochranných opatření, která považují za nezbytná.

Článek 65

1. O výsledcích dodatečného ověření musí být příslušné orgány ve Společenství informovány co nejdříve.

Z těchto výsledků musí být patrné, zda se osvědčení o původu zboží vrácená na základě článku 64 vztahují na skutečně vyvážené zboží a zda se na ně skutečně vztahuje daný zvláštní dovozní režim.

2. Neodpoví-li země vývozu na žádost o dodatečné ověření do šesti měsíců, odmítnou příslušné orgány ve Společenství uplatnit zvláštní dovozní režim s konečnou platností.

KAPITOLA 2

Preferenční původ zboží

Oddíl I

Systém všeobecných celních preferencí

Pododdíl I

Definice pojmu "původní výrobky"

Článek 66

Pro účely uplatňování předpisů o všeobecných celních preferencí poskytovaných Společenstvím na některé výrobky pocházející z rozvojových zemí se původními výrobky pocházejícími ze zemí, které mají na tyto preference nárok (dále jen "zvýhodněné země"), rozumějí tyto výrobky, pokud byly ve smyslu článku 75 dopraveny přímo do Společenství:

a) výrobky, které byly v dané zemi zcela získány nebo vyrobeny;

b) výrobky, které byly v této zemi vyrobeny s použitím jiných výrobků, než které jsou uvedeny v písmenu a), jestliže byly dostatečně zpracovány nebo přepracovány ve smyslu čl. 68 odst. 1.

Článek 67

1. Ve smyslu čl. 66 písm. a) se výrobky zcela vyrobenými nebo získanými ve zvýhodněné zemi rozumějí

a) nerostné produkty vytěžené v této zemi z půdy nebo mořského dna;

b) rostlinné produkty sklizené v této zemi;

c) živá zvířata narozená nebo vylíhnutá a odchovaná v této zemi;

d) produkty získané z živých zvířat chovaných v této zemi;

e) produkty lovu a rybolovu v této zemi;

f) produkty mořského rybolovu a jiné produkty vytěžené z moře plavidly této země;

g) výrobky vyrobené nebo získané na palubě výrobních plavidel z produktů uvedených v písmenu f);

h) vyřazené předměty sebrané v této zemi, jsou-li použitelné pouze k opětovnému získání surovin;

i) odpady a zbytky pocházející z výrobních operací provedených v této zemi;

j) produkty získané z mořského dna nebo z mořského podzemí ležícího mimo pobřežní vody, má-li tato země výhradní práva k využívání tohoto mořského dna nebo mořského podzemí;

k) výrobky vyrobené v této zemi výhradně z produktů uvedených v písmenech a) až j).

2. Pojem "plavidla této země" v odst. 1 písm. f) se vztahuje pouze na plavidla,

- která jsou registrována nebo přihlášena ve zvýhodněné zemi,

- která plují pod vlajkou zvýhodněné země,

- která alespoň z 50 % vlastní státní příslušníci zvýhodněné země nebo společnosti s ústředím ve zvýhodněné zemi a jejíž ředitel nebo ředitelé, předseda správní nebo dozorčí rady a většina členů těchto orgánů jsou státními příslušníky zvýhodněné země, a v případě osobních společností nebo společností s ručením omezeným navíc alespoň polovinu základního kapitálu vlastní zvýhodněná země, veřejnoprávní subjekty nebo státní příslušníci zvýhodněné země,

- jejichž velitel a důstojníci jsou výhradně státními příslušníky zvýhodněné země a

- jejichž posádku tvoří alespoň ze 75 % státní příslušníci zvýhodněné země.

3. Pojem "zvýhodněná země" zahrnuje rovněž pobřežní vody této země.

4. Zámořská plavidla včetně výrobných plavidel, na nichž se produkty rybolovu zpracovávají nebo přepracovávají, se považují za součást území zvýhodněné země, které náležejí, jestliže splňují požadavky odstavce 2.

Článek 68

1. Aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3, považují se pro účely čl. 66 písm. b) nepůvodní materiály za dostatečně zpracované nebo přepracované, je-li vyrobený nebo získaný výrobek zařazen do jiného čísla než jednotlivé nepůvodní materiály použité k jejich výrobě.

Příloha 14 obsahuje poznámky pro výrobky vyrobené z nepůvodních materiálů.

"Kapitolami" a "čísly" se v těchto ustanoveních rozumějí kapitoly a čísla (čtyřmístné kódy) nomenklatury harmonizovaného systému.

Výraz "zařazený" se vztahuje k zařazení určitého výrobku nebo materiálu do určitého čísla.

2. U výrobků uvedených ve sloupcích 1 a 2 seznamu v příloze 15 musí být místo podmínek uvedených v odstavci 1 splněny požadavky stanovené pro daný výrobek v sloupci 3.

a) "Hodnotou" v seznamu přílohy 15 se rozumí celní hodnota použitých nepůvodních materiálů v době dovozu nebo, není-li tato hodnota známa a nelze ji zjistit, první prokazatelná cena zaplacená za tyto materiály v dané zemi. Má-li být určena hodnota použitých původních materiálů, použije se toto písmeno přiměřeně.

b) "Cenou ze závodu" v seznamu přílohy 15 se rozumí cena zaplacená za vyrobený nebo získaný výrobek výrobci, v jehož podniku bylo provedeno poslední opracování nebo zpracování, pokud tato cena zahrnuje hodnotu všech použitých materiálů sníženou o veškeré vnitřní daně, které jsou nebo mohou být vráceny, je-li vyrobený nebo získaný výrobek vyvezen.

3. Pro účely čl. 66 písm. b) se však následující opracování nebo zpracování považují za nedostatečné k tomu, aby výrobku udělily status původu bez ohledu na to, zda dojde ke změně zařazení:

a) operace, jejichž účelem je uchování v nezměněném stavu výrobků během přepravy nebo skladování (větrání, rozprostření, sušení, chlazení, naložení do slaného nebo sirného nálevu nebo vody s přidáním jiných látek, odstranění poškozených částí a obdobné úkony);

b) jednoduché úkony spočívající ve zbavování prachu, prosévání, výběru, třídění (včetně skládání souprav výrobků), umývání, natírání, krájení;

c) i) výměna obalů, rozdělení nebo spojování zásilek;

ii) prosté plnění do lahví, baněk, uložení do pytlů, beden, krabic, upevnění na podložky apod. a veškeré ostatní jednoduché balící úkony;

d) připevňování značek, štítků nebo obdobných rozlišovacích znaků na výrobky nebo jejich obaly;

e) jednoduché mísení výrobků, též různého druhu, pokud jedna nebo více součástí směsi nesplňují podmínky stanovené v této hlavě, aby mohly být považovány za původní výrobek;

f) jednoduché sestavování součástí výrobků na úplný výrobek;

g) kombinace dvou nebo více úkonů uvedených v písmenech a) až f);

h) porážení zvířat.

Článek 69

Při určování, zda výrobek pochází ze zvýhodněné země, se nezjišťuje, zda elektrická energie, paliva, zařízení a vybavení, stroje nebo nástroje, které byly použity při výrobě, pocházejí ze třetích zemí.

Článek 70

1. Odchylně od článku 66 se při určování, zda je výrobek vyrobený ve zvýhodněné zemi, která je členem regionálního sdružení, původním výrobkem ve smyslu článku 66, považují výrobky pocházející z kterékoli jiné země daného regionálního sdružení použité při výrobě za výrobky pocházející ze země, v níž se daná výroba uskutečnila.

2. Země původu konečného výrobku se určuje podle článku 71.

3. Regionální kumulace se vztahuje na tři různá regionální sdružení zvýhodněných zemí, které využívají systém všeobecných celních preferencí:

a) Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN);

b) Středoamerický společný trh (CACM);

c) Andská skupina.

4. "Regionálním sdružením" se podle souvislosti rozumí ASEAN, CACM nebo Andská skupina.

Článek 71

1. Výrobky se statusem původu podle článku 70 pocházejí z té země regionálního sdružení, v níž bylo provedeno poslední opracování nebo zpracování, jestliže

- zde přidaná hodnota ve smyslu odstavce 3 je vyšší než nejvyšší celní hodnota použitých výrobků pocházejících z kterékoli jiné země regionálního sdružení,

- opracování nebo zpracování, které zde bylo provedeno, přesahuje rámec úkonů uvedených v čl. 68 odst. 3 a v případě textilních výrobků též rámec zpracovatelských operací uvedených v příloze 16.

2. Ve všech ostatních případech pochází výrobek z té země regionálního sdružení, na kterou připadá nejvyšší celní hodnota použitých výrobků pocházejících z ostatních zemích regionálního sdružení.

3. "Přidanou hodnotou" se rozumí cena ze závodu snížená o celní hodnotu všech začleněných výrobků pocházejících z některé jiné země regionálního sdružení.

Článek 72

1. Články 70 a 71 se použijí pouze tehdy, jestliže

a) je právní úprava obchodu mezi zeměmi regionálního sdružení s ohledem na regionální kumulaci totožná s ustanoveními tohoto oddílu;

b) se každá země regionálního sdružení zaváže, že bude dodržovat ustanovení tohoto oddílu nebo dbát na jejich dodržování a že zajistí nezbytnou správní spolupráci se Společenstvím i ostatními zeměmi regionálního sdružení, aby bylo zabezpečeno řádné vydávání osvědčení o původu zboží na tiskopise A a ověřování osvědčení o původu zboží na tiskopise A a tiskopisů APR.

O tomto závazku uvědomí Komisi sekretariát regionálního sdružení. Sekretariáty se rozumějí

- Generální sekretariát ASEAN,

- Stálý sekretariát Středoamerického společného trhu,

- Junta del Acuerdo de Cartagena.

2. Komise uvědomí členské státy, jakmile jednotlivá regionální sdružení splní podmínky stanovené v odstavci 1.

Článek 73

Příslušenství, náhradní díly a nástroje dodávané spolu se strojem, přístrojem, nástrojem, zařízením nebo vozidlem se považují za jeden celek se strojem, přístrojem, nástrojem, zařízením nebo vozidlem, jestliže jsou součástí jejich běžného vybavení a jsou zahrnuty v ceně nebo nejsou fakturovány zvlášť.

Článek 74

Soupravy zboží ve smyslu všeobecného pravidla 3 harmonizovaného systému se považují za původní výrobky, jestliže jsou původními výrobky všechny součásti, z nichž se skládají. Soupravy výrobků, které se skládají z původních i nepůvodních součástí, se považují za původní výrobek jako celek, jestliže hodnota nepůvodních součástí netvoří více než 15 % ceny soupravy ze závodu.

Článek 75

1. Za dopravené do Společenství přímo ze zvýhodněné země vývozu se považují

a) výrobky, jejichž přeprava se uskutečňuje bez vstupu na území jiné země, s výjimkou jiné země téhož regionálního sdružení, použije-li se článek 70;

b) výrobky, jejichž přeprava se uskutečňuje přes území jiných zemí než zvýhodněné země vývozu nebo přes území jiných zemí než ostatních zemí téhož regionálního sdružení, použije-li se článek 70, též s překládkou nebo dočasným uskladněním v těchto zemích, pokud je přeprava přes tyto země opodstatněná zeměpisnými nebo dopravně technickými důvody a pokud výrobky

- zůstaly v zemi tranzitu nebo uskladnění pod celním dohledem,

- tam nebyly předmětem obchodu ani domácí spotřeby a

- tam nebyly podrobeny jiným operacím než případné vykládce nebo překládce anebo operacím, jejichž účelem je zachování jejich původního stavu;

c) výrobky, jejichž přeprava se uskutečňuje přes území Finska, Norska, Rakouska, Švédska nebo Švýcarska a byly následně zcela nebo částečně zpětně vyvezeny do Společenství, pokud

- v zemi tranzitu nebo uskladnění zůstaly pod celním dohledem a

- nebyly podrobeny jiným operacím než případné vykládce nebo překládce anebo operacím, jejichž účelem je zachování jejich původního stavu;

d) výrobky, jejichž přeprava se uskutečňuje potrubím přes území jiných zemí než přes území zvýhodněné země vývozu.

2. Splnění podmínek stanovených v odst. 1 písm. b) a c) se prokazuje tak, že se celním orgánům ve Společenství předloží

a) buď jeden tranzitní doklad vystavený ve zvýhodněné zemi vývozu, na jehož základě se uskutečňuje přeprava přes zemi tranzitu;

b) nebo potvrzení celních orgánů země tranzitu obsahující

- přesný popis zboží,

- data vykládky nebo překládky zboží nebo jeho vylodění nebo nalodění s určením použitých plavidel a

- osvědčení podmínek, v nichž se zboží nacházelo v zemi tranzitu;

c) anebo, nemohou-li být předloženy, jakékoli jiné dostačující doklady.

Článek 76

Podmínky pro nabytí statusu původu obsažené v tomto pododdíle musí být splněny ve zvýhodněné zemi nepřetržitě.

Jsou-li původní výrobky vyvezené ze zvýhodněné země do jiné země vráceny do zvýhodněné země, je třeba je považovat za nepůvodní, nelze-li příslušným orgánům věrohodně prokázat, že

- vrácené zboží je totožné s vyvezeným zbožím,

- bylo podrobeno případně pouze operacím nezbytným pro jeho uchování v nezměněném stavu po dobu pobytu v dané zemi.

Článek 77

1. Ve prospěch nejméně rozvinutých zemí zvýhodněných systémem všeobecných celních preferencí mohou být učiněny odchylky od těchto ustanovení, jestliže k tomu opravňuje rozvoj stávajících průmyslových odvětví nebo zahájení činnosti nových průmyslových odvětví. Nejméně rozvinuté země jsou uvedeny v nařízeních Rady a v rozhodnutích ESUO o uplatňování všeobecných celních preferencí v běžném roce.

K tomuto účelu podá dotyčná země Komisi Evropských společenství žádost o udělení odchylky a připojí podklady vypracované podle odstavce 3.

2. Při zkoumání žádostí se přihlíží zejména

a) k případům, kdy by uplatňování platných pravidel o prokazování původu značně omezilo schopnost průmyslových odvětví ve zvýhodněné zemi pokračovat ve svém vývozu do Společenství, a zejména k případům, kdy by uplatnění pravidel mohlo vést k ukončení činnosti;

b) ke zvláštním případům, kdy může být jednoznačně prokázáno, že by se v důsledku uplatňování pravidel o prokazování původu neuskutečnily významné investice do některého průmyslového odvětví a kdy by odchylka podpořila investiční program, jenž by postupně umožnil dodržování těchto pravidel;

c) k hospodářským a sociálním dopadům rozhodnutí, která mají být přijata, zejména s ohledem na stav zaměstnanosti.

3. Aby usnadnily zkoumání žádostí o udělení odchylky, předloží země, které je podávají, k jejich odůvodnění pokud možno úplné podklady, odpovídající zejména na tyto otázky:

- název konečného výrobku,

- druh a množství výrobků, které v ní byly zpracovány nebo přepracovány,

- výrobní postup,

- přidaná hodnota,

- počet zaměstnanců daného podniku,

- předpokládaný objem vývozu do Společenství,

- odůvodnění požadované doby platnosti,

- jiné poznámky.

Táž pravidla platí pro případné žádosti o prodloužení platnosti.

Pododdíl 2

Prokazování původu

a) Osvědčení o původu zboží na tiskopise A

Článek 78

1. Na původní výrobky ve smyslu tohoto oddílu se při dovozu do Společenství mohou vztahovat celní preference uvedené v článku 66 po předložení osvědčení o původu zboží na tiskopise A, jehož vzor je uveden v příloze 17, jestliže toto osvědčení vydaly celní orgány nebo jiné orgány veřejné moci zvýhodněné země a jestliže daná země

- sdělila Komisi Evropských společenství údaje požadované podle článku 93 a

- poskytuje Společenství správní pomoc tím, že umožňuje celním orgánům členských států ověřit pravost osvědčení a správnost údajů o skutečném původu dotyčných výrobků.

2. Osvědčení o původu zboží na tiskopise A smí být vydáno pouze v případě, že má sloužit k prokázání nároku na uplatnění celních preferencí uvedených v článku 66.

3. Osvědčení o původu zboží na tiskopise A se vydává pouze na základě písemné žádosti vývozce nebo jeho zmocněného zástupce.

4. Vývozce nebo jeho zástupce připojí k žádosti veškeré podklady potřebné k prokázání, že pro vyvážené výrobky může být vydáno osvědčení o původu zboží na tiskopise A.

5. Osvědčení vydává příslušný orgán veřejné moci zvýhodněné země, pokud vyvážené výrobky mohou být považovány za výrobky pocházející z této země ve smyslu pododdílu 1.

6. K přezkoumání, zda je splněna podmínka v odstavci 5, může příslušný orgán veřejné moci požadovat předložení všech podkladů nebo provádět veškeré kontroly, které považuje za účelné.

7. Příslušný orgán veřejné moci zvýhodněné země dbá na to, aby tiskopisy osvědčení o původu zboží a žádosti byly řádně vyplněny.

8. Vyplnění kolonky 2 osvědčení o původu zboží na tiskopise A není povinné. V důsledku toho musí být v kolonce 12 tohoto osvědčení nezbytně obsažen údaj "Evropské hospodářské společenství" nebo název některého členského státu. Je-li však uplatňován tranzitní režim uvedený v čl. 75 odst. 1 písm. c) a článku 80, musí v něm být místo toho v souladu s čl. 83 odst. 3 posledním pododstavcem obsažen název některé ze zemí zmíněných v článku 80.

9. Datum vydání osvědčení o původu zboží na tiskopise A se uvádí v kolonce 11. Podpis, jenž má být v této kolonce obsažen, je vyhrazen orgánu vydávajícímu osvědčení a musí být vlastnoruční.

10. Osvědčení o původu zboží na tiskopise A vydávají příslušné orgány zvýhodněné země vývozu při vývozu výrobků, na něž se osvědčení vztahuje. Je dostupné vývozci, jakmile se vývoz opravdu uskuteční nebo jakmile je zajištěn.

Článek 79

Protože osvědčení o původu zboží na tiskopise A slouží k prokázání nároku na uplatnění celních preferencí uvedených v článku 66, je příslušný orgán veřejné moci země vývozu povinen přijmout předpisy potřebné k ověření původu výrobků a správnosti ostatních údajů uvedených v osvědčení.

Článek 80

Na původní výrobky ve smyslu tohoto oddílu se při dovozu do Společenství se mohou vztahovat celní preference uvedené v článku 66 po předložení osvědčení o původu zboží na tiskopise A, jestliže toto osvědčení vydaly celní orgány Finska, Norska, Rakouska, Švédska nebo Švýcarska na základě osvědčení o původu zboží na tiskopise A vydaného příslušnými orgány zvýhodněné země vývozu, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v článku 75 a jestliže Finsko, Norsko, Rakousko, Švédsko nebo Švýcarsko poskytují Společenství pomoc tím, že umožňují celním orgánům členských států ověřit pravost a pravdivost vydaných osvědčení. Kontrolní postup stanovený v článku 95 se použije přiměřeně. Lhůta uvedená v čl. 95 odst. 3 prvním pododstavci se prodlužuje na osm měsíců.

Článek 81

1. Ve výjimečných případech může být osvědčení o původu zboží na tiskopise A vydáno po skutečném vývozu výrobků, jichž se týká, jestliže nebylo vydáno při vývozu v důsledku omylu, neúmyslného opomenutí nebo zvláštních okolností, za podmínky, že výrobky nebyly vyvezeny dříve, než byly Komisi Evropských společenství sděleny údaje požadované podle článku 93.

2. Příslušný orgán veřejné moci může vydat osvědčení o původu zboží dodatečně pouze v případě, že ověřil, že údaje uvedené v žádosti vývozce souhlasí s odpovídajícími vývozními doklady a že osvědčení o původu zboží na tiskopise A nebylo vydáno již při vývozu dotyčných výrobků.

3. V osvědčeních o původu zboží na tiskopise A vydaných dodatečně musí být v kolonce 4 obsažena poznámka

nebo

.

Článek 82

1. V případě krádeže, ztráty nebo zničení osvědčení o původu zboží na tiskopise A může vývozce požádat příslušný orgán veřejné moci o vystavení duplikátu na základě dokladů o vývozu, které má vývozce v držení. Duplikát osvědčení na tiskopise A musí v kolonce 4 obsahovat poznámku "duplicata" nebo "duplicate" a musí být opatřen datem vydání a pořadovým číslem prvopisu osvědčení.

2. Pro účely článku 85 nabývá duplikát platnosti dnem, kdy byl vydán prvopis osvědčení.

Článek 83

1. Jedno nebo více osvědčení o původu zboží na tiskopise A mohou být kdykoli nahrazena jedním nebo více osvědčeními o původu zboží na tiskopise A, jestliže je vydají celní orgány ve Společenství příslušné pro kontrolu výrobků.

2. Náhradní osvědčení vydané podle tohoto článku nebo článku 80 se považuje za konečné osvědčení o původu výrobků v něm uvedených. Náhradní osvědčení se vydává na základě písemné žádosti zpětného vývozce.

3. V náhradním osvědčení musí být v kolonce vpravo nahoře uveden název prostřednické země, v níž bylo náhradní osvědčení vydáno.

V kolonce 4 se uvede jedna z poznámek

nebo

a datum vydání původního osvědčení a jeho pořadové číslo.

V kolonce 1 se uvede jméno zpětného vývozce.

V kolonce 2 může být uvedeno jméno konečného příjemce.

Do kolonek 3 až 9 je nutno přenést veškeré údaje obsažené v původním osvědčení, které se vztahují se na zpětně vyvážené výrobky.

V kolonce 10 je nutno uvést odkaz na fakturu zpětného vývozce.

V kolonce 11 musí být uveden úřední záznam orgánu, který náhradní osvědčení vydal. Odpovědnost tohoto orgánu se týká pouze vydání náhradního osvědčení.

V kolonce 12 se uvedou místo původu a místo určení obsažené v původním osvědčení. Tuto kolonku podepisuje zpětný vývozce. Zpětný vývozce, který kolonku podepsal v dobré víře, neodpovídá za správnost údajů v původním osvědčení.

4. Celní úřad, který vydává náhradní osvědčení, zaznamená do původního osvědčení hmotnost, čísla a druh odesílaných nákladových kusů a pořadová čísla jednoho nebo více odpovídajících náhradních osvědčení. Původní osvědčení musí daný celní úřad uchovávat po dobu nejméně dvou let.

5. K náhradnímu osvědčení může být přiložena fotokopie původního osvědčení.

Článek 84

1. Aniž je dotčen odstavec 4, vyznačí se v kolonce 7 osvědčení o původu zboží na tiskopise A podle článku 78 odkaz na osvědčení o pravosti uvedené v čl. 1 odst. 4 nařízení Rady (EHS) č. 3833/90 [9].

2. Potvrzení uvedená v odstavci 1 sestávají z popisu výrobků podle odstavce 3 a dále z otisku razítka příslušného orgánu veřejné moci a vlastnoručního podpisu úředníka zmocněného osvědčovat pravost popisu zboží v kolonce 7.

3. Popis výrobků v odstavci 7 osvědčení o původu zboží zní, podle druhu výrobku,

- "tabac brut ou non fabriqué du type Virginia

nebo

,

- nebo

,

- nebo

,

- nebo

"spirits produced from grapes, called "Singani", in containers holding two litres or less"

4. Odchylně od odstavců 1 a 2, a aniž je dotčen odstavec 3, se nevyžaduje potvrzení správnosti popisu výrobků ve smyslu odstavce 3 v kolonce 7 osvědčení o původu zboží na tiskopise A příslušným orgánem, jestliže orgán příslušný k vydání osvědčení o původu zboží je zároveň orgánem veřejné moci příslušným k vydání osvědčení o pravosti.

Článek 85

1. Osvědčení o původu zboží na tiskopise A musí být ve lhůtě deseti měsíců ode dne vydání orgány veřejné moci zvýhodněné země vývozu předloženo celním orgánům členského státu dovozu, kterým byly výrobky předloženy.

2. Osvědčení o původu zboží na tiskopise A, která byla celním orgánům předložena po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1, mohou být přijata za účelem uplatnění celních preferencí uvedených v článku 66 pouze v případě, že lhůta nemohla být dodržena v důsledku zásahu vyšší moci nebo mimořádných okolností.

3. Celní orgány mohou rovněž přijmout osvědčení o původu zboží v případě, že jim byly dotyčné výrobky předloženy před uplynutím této lhůty.

Článek 86

1. Jsou-li výrobky ze zvýhodněné země zaslány na výstavu do jiné země a prodány za účelem dovozu do Společenství, uplatní se u nich celní preference uvedené v článku 66, jestliže splňují podmínky stanovené v tomto oddíle pro to, aby byly považovány za pocházející ze zvýhodněné země vývozu, a je-li celním orgánům věrohodně prokázáno, že

a) vývozce zaslal tyto výrobky přímo z území zvýhodněné země do země konání výstavy;

b) vývozce tyto výrobky prodal nebo přenechal příjemci ze Společenství;

c) výrobky byly do Společenství zaslány ve stavu, v jakém byly odeslány na výstavu;

d) výrobky nebyly od okamžiku, kdy byly odeslány na výstavu, použity k jinému účelu než k předvedení na této výstavě.

2. Celním orgánům se předloží osvědčení o původu zboží na tiskopise A obvyklým způsobem. Uvede se v něm název a adresa výstavy. V případě potřeby mohou být požadovány další doklady o druhu výrobků a o okolnostech, za kterých byly vystavovány.

3. Odstavec 1 se vztahuje na všechny výstavy, veletrhy a podobné veřejné akce obchodní, průmyslové, zemědělské nebo řemeslné, v jejichž průběhu výrobky zůstávají pod dohledem celních orgánů, s výjimkou výstav pořádaných soukromě v prodejnách nebo obchodních místnostech s úmyslem prodat zahraniční výrobky.

Článek 87

Osvědčení o původu zboží na tiskopise A se předkládá celním orgánům členského státu dovozu spolu s celním prohlášením. Dále mohou celní orgány požadovat, aby celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu bylo doplněno prohlášením dovozce o tom, že výrobky splňují podmínky pro uplatnění celních preferencí uvedených v článku 66.

Článek 88

Aniž je dotčen čl. 68 odst. 3, považuje se rozložený nebo nesestavený výrobek kapitol 84 a 85 harmonizovaného systému na žádost deklaranta za jediný výrobek, jestliže je dovážen po částech za podmínek stanovených celními orgány a jestliže je při dovozu první dílčí zásilky předloženo osvědčení o původu zboží na tiskopise A za celý výrobek.

b) Tiskopis APR

Článek 89

1. Aniž je dotčen článek 78, prokazuje se status původu ve smyslu tohoto oddílu u výrobků zasílaných poštou (včetně poštovních balíků) předložením tiskopisu APR, jehož vzor je uveden v příloze 18, pokud se jedná o zásilky obsahující výhradně původní výrobky, pokud jejich hodnota nepřesahuje 3000 ECU na jednu zásilku a pokud se správní pomoc uvedená v čl. 78 odst. 1 vztahuje rovněž na zmíněný tiskopis.

2. Tiskopis APR vyplňuje a podepisuje vývozce nebo jím zmocněný zástupce na odpovědnost vývozce. Podpis v kolonce 6 musí být vlastnoruční.

3. Tiskopis APR je nutno vystavit pro každou poštovní zásilku. Po vyplnění a podepsání jej vývozce v případě poštovního balíku připojí k průvodce. U listovních zásilek vloží vývozce tiskopis do zásilky.

4. Pokud bylo zboží obsažené v zásilce v zemi vývozu již kontrolováno z hlediska definice původu výrobku, může vývozce tuto okolnost uvést v kolonce 7 "Poznámky" tiskopisu APR.

5. Tato ustanovení nezprošťují vývozce povinnosti dbát na splnění všech ostatních formalit stanovených celními a poštovními předpisy.

6. Články 85 a 87 se na tiskopisy APR použijí přiměřeně.

c) Jiná ustanovení o prokazování původu

Článek 90

Výrobky, které jsou zasílány v drobných zásilkách soukromými osobami soukromým osobám nebo které se nacházejí v osobních zavazadlech cestujících, se považují za původní výrobky ve smyslu článku 66, na které se vztahují celní preference, aniž by bylo třeba předložit osvědčení o původu zboží na tiskopise A nebo vyplnit tiskopis APR, pokud se jedná o dovoz zcela neobchodní povahy, pokud dovozce prohlásil, že výrobky splňují všechny podmínky pro uplatnění tohoto článku, a pokud o pravdivosti tohoto prohlášení neexistují žádné pochybnosti.

Celková hodnota těchto výrobků nesmí u malých zásilek překročit 215 ECU a u výrobků nacházejících se v osobních zavazadlech cestujících 600 ECU.

Článek 91

1. Při uplatnění článku 70 se původ výrobků vyvážených z jedné země regionálního sdružení do jiné země téhož regionálního sdružení, aby zde bylo dále zpracováno nebo přepracováno nebo zpětně vyvezeno v nezměněném stavu, prokazuje předložením osvědčení o původu zboží na tiskopise A vydaného v první uvedené zemi nebo tiskopisu APR vystaveného v první uvedené zemi.

2. Orgány zvýhodněné země, kterým je podána žádost o vydání osvědčení o původu zboží na tiskopise A pro výrobky, při jejichž výrobě byl použit materiál pocházející z jiné země téhož regionálního sdružení, přihlédnou k osvědčení o původu zboží na tiskopise A vydanému příslušnými orgány této země nebo tiskopisu APR jimi vystavenému. Země původu zjištěná podle článku 71 se zapíše do kolonky 12 osvědčení o původu zboží na tiskopise A nebo kolonky 8 tiskopisu APR.

3. Takto vydaná osvědčení o původu zboží na tiskopise A musí v kolonce 4 obsahovat poznámku

nebo

.

Článek 92

Jsou-li zjištěny drobné rozpory mezi údaji uvedenými v osvědčení a údaji v podkladech, které byly celnímu úřadu předloženy za účelem splnění celních formalit při dovozu výrobku, nepozbývá tím osvědčení platnosti, je-li možné nesporně prokázat, že se osvědčení vztahuje na předložené výrobky.

Pododdíl 3

Způsoby správní spolupráce

Článek 93

1. Zvýhodněné země sdělí Komisi Evropských společenství názvy a adresy orgánů veřejné moci příslušných pro vydávání osvědčení o původu zboží na tiskopise A, vzory otisků razítek, která tyto orgány používají, a názvy a adresy orgánů veřejné moci příslušných k ověřování tiskopisů A a tiskopisů APR.

2. Zvýhodněné země sdělí Komisi Evropských společenství také názvy a adresy orgánů veřejné moci příslušných k vydávání osvědčení o pravosti podle článku 84 a vzory otisků razítek, která používají.

3. Komise tyto údaje sdělí celním orgánům členských států.

Článek 94

Při uplatňování předpisů o celních preferencích uvedených v článku 66 musí zvýhodněné země dodržovat ustanovení o vydávání osvědčení o původu zboží na tiskopise A, o podmínkách pro použití tiskopisů APR a o správní spolupráci nebo zajistit jejich dodržování.

Článek 95

1. Dodatečné ověření osvědčení o původu zboží na tiskopise A a tiskopisů APR se provádí namátkou anebo vždy v případech, kdy mají celní orgány odůvodněné pochybnosti o pravosti dokladu nebo o správnosti údajů o skutečném původu daných výrobků.

2. V případech uvedených v odstavci 1 vrátí celní orgány osvědčení o původu zboží na tiskopise A nebo tiskopis APR příslušnému orgánu veřejné moci zvýhodněné země, a případně uvedou věcné nebo formální důvody pro jeho ověření. Pokud byla vystavena faktura, přiloží k tiskopisu APR její prvopis nebo případně kopii. Celní orgány rovněž poskytnou veškeré získané informace nasvědčující tomu, že údaje uvedené v osvědčení nebo tiskopise nejsou správné.

Jestliže se dané orgány rozhodnou pozastavit uplatňování celních preferencí uvedených v článku 66 až do výsledku ověření, propustí výrobky dovozci, avšak stanoví ochranná opatření, která považují za potřebná.

3. Pokud byla podána žádost o dodatečné ověření podle odstavce 1, musí být ověření provedeno ve lhůtě šesti měsíců a jeho výsledky musí být sděleny celním orgánům ve Společenství. Z výsledků musí být zřejmé, zda se napadené osvědčení o původu zboží na tiskopise A nebo tiskopis APR vztahují na skutečně vyvezené výrobky a zda se na tyto výrobky mají uplatňovat celní preference uvedené v článku 66.

4. V případě osvědčení o původu zboží na tiskopise A vydaných podle článku 91 musí odpověď obsahovat údaje z osvědčení o původu zboží na tiskopise A nebo z tiskopisu APR, ke kterým bylo přihlédnuto.

5. Jestliže v případě odůvodněných pochybností po uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v odstavci 2 neobdrží celní orgány odpověď nebo jestliže odpověď obsahuje údaje, které nepostačují k rozhodnutí o pravosti daného dokladu nebo o skutečném původu výrobků, zašle se příslušnému orgánu druhé sdělení. Jestliže ve lhůtě čtyř měsíců od tohoto druhého sdělení nejsou celním orgánům sděleny výsledky ověření, o které požádaly, nebo jestliže výsledky neumožňují rozhodnout o pravosti daného dokladu nebo o skutečném původu výrobků, odmítnou příslušné orgány uplatnit všeobecné celní preference, s výjimkou zásahu vyšší moci nebo existence mimořádných okolností.

6. Pokud ověřovací postup nebo jiné dostupné informace dávají podnět k domněnce, že nejsou dodržována ustanovení tohoto oddílu, provede zvýhodněná země vývozu z vlastního podnětu nebo na žádost Společenství potřebná šetření nebo přijme vhodná opatření, aby tato šetření byla provedena s požadovanou naléhavostí, aby byly takové přestupky odhaleny a aby jim bylo možno předcházet; daná zvýhodněná země může k tomuto účelu Společenství požádat, aby se na těchto šetřeních podílelo.

7. Pro účely dodatečného ověření osvědčení o původu zboží na tiskopise A musí příslušný orgán veřejné moci zvýhodněné země uchovávat kopie osvědčení o původu zboží a případné související vývozní doklady alespoň po dobu dvou let.

Článek 96

Ustanovení čl. 75 odst. 1 písm. c) a článku 80 se použijí pouze v případě, že Rakousko, Finsko, Norsko, Švédsko a Švýcarsko uplatňují v rámci celních preferencí, jež poskytují určitým výrobkům pocházejícím z rozvojových zemí, předpisy obdobné uvedeným ustanovením.

Pododdíl 4

Závěrečné ustanovení

Článek 97

Aniž je dotčen článek 87, mohou být osvědčení o původu zboží na tiskopise A spolu s doklady prokazující přímou přepravu předložena ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy byla země nebo oblast uznána nebo opětovně uznána za zvýhodněnou zemi v systému všeobecných celních preferencí, pro výrobky uvedené v nařízeních Rady a v rozhodnutích ESUO pro daný rok, které jsou ve Společenství prováženy, dočasně uskladňovány nebo se nacházejí v režimu uskladňování v celním skladu, ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu.

Oddíl 2

Okupovaná území

Pododdíl 1

Definice pojmu "původní výrobky"

Článek 98

1. Pro účely uplatňování předpisů o celních preferencí poskytovaných Společenstvím na některé výrobky pocházející z okupovaných území se níže uvedenými výrobky rozumějí tyto výrobky, pokud byly ve smyslu článku 103 dopraveny přímo:

a) výrobky pocházející z okupovaných území:

i) výrobky, které byly na těchto územích zcela získány nebo vyrobeny;

ii) výrobky, které byly na těchto územích vyrobeny s použitím jiných výrobků než zcela získaných a vyrobených na těchto územích, jestliže byly dostatečně zpracovány nebo přepracovány ve smyslu článku 100. Tato podmínka se však nevztahuje na výrobky, které ve smyslu tohoto pododdílu pocházejí ze Společenství;

b) výrobky pocházející ze Společenství:

i) výrobky, které byly ve Společenství zcela získány nebo vyrobeny;

ii) výrobky, které byly ve Společenství vyrobeny s použitím jiných výrobků než zcela získaných a vyrobených ve Společenství, jestliže byly dostatečně zpracovány nebo přepracovány ve smyslu článku 100. Tato podmínka se však nevztahuje na výrobky, které ve smyslu tohoto pododdílu pocházejí z okupovaných území.

2. "Okupovanými územími" se rozumějí západní břeh Jordánu a pásmo Gazy okupované Izraelem.

Článek 99

Výrobky zcela vyrobenými nebo získanými na okupovaných územích se rozumějí

a) nerostné produkty vytěžené na těchto územích z půdy nebo mořského dna;

b) rostlinné produkty sklizené na těchto územích;

c) živá zvířata narozená nebo vylíhnutá a odchovaná na těchto územích;

d) produkty získané z živých zvířat chovaných na těchto územích;

e) produkty lovu a rybolovu na těchto územích;

f) vyřazené předměty sebrané na těchto územích, jsou-li použitelné pouze k opětovnému získání surovin;

g) odpady a zbytky pocházející z výrobních operací provedených na těchto územích;

h) produkty získané z mořského dna nebo z mořského podzemí ležícího mimo jejich pobřežní vody, má-li dané území výhradní práva k využívání tohoto mořského dna nebo mořského podzemí;

i) výrobky vyrobené nebo získané na těchto územích výhradně z produktů uvedených v písmenech a) až h).

Článek 100

1. Aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3, považují se pro účely čl. 98 odst. 1 písm. a) bodu ii) a písm. b) bodu ii) nepůvodní materiály za dostatečně zpracované nebo přepracované, je-li vyrobený nebo získaný výrobek zařazen do jiného čísla než jednotlivé nepůvodní materiály použité k jejich výrobě.

Použije se čl. 68 odst. 1 druhý, třetí a čtvrtý pododstavec.

2. U výrobků uvedených ve sloupcích 1 a 2 seznamu v příloze 19 musí být místo podmínek uvedených v odstavci 1 splněny požadavky stanovené pro daný výrobek v sloupci 3.

a) "Hodnotou" v seznamu přílohy 19 se rozumí celní hodnota použitých nepůvodních materiálů v době dovozu nebo, není-li tato hodnota známa a nelze ji zjistit, první prokazatelná cena zaplacená za tyto materiály na daném území.

Má-li být určena hodnota použitých původních materiálů, použije se předchozí pododstavec přiměřeně.

b) "Cenou ze závodu" v seznamu přílohy 19 se rozumí cena zaplacená výrobci, v jehož podniku bylo provedeno poslední opracování nebo zpracování, pokud tato cena zahrnuje hodnotu všech použitých materiálů sníženou o veškeré vnitřní daně, které jsou nebo mohou být vráceny, je-li vyrobený nebo získaný výrobek vyvezen.

3. Pro účely čl. 98 odst. 1 písm. a) bodu ii) a písm. b) bodu ii) se však operace uvedené v čl. 68 odst. 3 písm. a) až h) považují za nedostatečné k tomu, aby výrobku udělily status původu, bez ohledu na to, zda dojde ke změně zařazení.

Článek 101

Při určování, zda výrobek pochází z okupovaných území, se nezjišťuje, zda elektrická energie, paliva, zařízení a vybavení, stroje nebo nástroje, které byly použity při výrobě, jakož i materiály výrobky, které nejsou určeny k tomu, aby tvořily součást konečného složení výrobku, pocházejí ze třetích zemí.

Článek 102

Články 73 a 74 se použijí také na tento oddíl.

Článek 103

1. Za dopravené do Společenství přímo z okupovaných území a ze Společenství na okupovaná území se považují

a) výrobky, jejichž přeprava se uskutečňuje bez vstupu na jiné území;

b) výrobky, jejichž přeprava se uskutečňuje přes jiná území než okupovaná území nebo Společenství, též s překládkou nebo dočasným uskladněním, pokud je přeprava přes tato území opodstatněná zeměpisnými nebo dopravně technickými důvody a pokud tam výrobky

- nebyly předmětem domácí spotřeby a

- nebyly podrobeny jiným operacím než případné vykládce nebo překládce anebo operacím, jejichž účelem je zachování jejich původního stavu;

c) výrobky, jejichž přeprava se uskutečňuje potrubím přes jiná území než přes okupovaná území.

2. Splnění podmínek stanovených v odst. 1 písm. b) se prokazuje tak, že se celním orgánům ve Společenství nebo obchodním komorám na okupovaných územích předloží

a) buď jeden tranzitní doklad vystavený na okupovaných územích nebo ve Společenství, na jehož základě se uskutečňuje přeprava přes zemi tranzitu;

b) nebo potvrzení celních orgánů země tranzitu obsahující:

- přesný popis zboží,

- data vykládky nebo překládky zboží nebo jeho vylodění nebo nalodění s určením použitých plavidel a

- osvědčení podmínek, v nichž se zboží nacházelo v zemi tranzitu;

c) anebo, nemohou-li být předloženy, jakékoli jiné dostačující doklady.

Článek 104

Podmínky pro nabytí statusu původu obsažené v tomto pododdíle musí být splněny ve Společenství nebo na okupovaných územích nepřetržitě.

Jsou-li původní výrobky vyvezené ze Společenství nebo z okupovaných území do jiné země vráceny, je třeba je považovat za nepůvodní, nelze-li příslušným orgánům věrohodně prokázat, že

- vrácené zboží je totožné s vyvezeným zbožím a

- bylo podrobeno případně pouze operacím nezbytným pro jeho uchování v nezměněném stavu po dobu pobytu v dané zemi.

Pododdíl 2

Prokazování původu

a) Průvodní osvědčení EUR.1

Článek 105

Status původu výrobku ve smyslu tohoto oddílu se prokazuje předložením průvodního osvědčení EUR.1 podle vzoru uvedeného v příloze 21.

Článek 106

1. Průvodní osvědčení EUR.1 se vydává pouze na základě písemné žádosti vývozce nebo jeho zmocněného zástupce jednajícího na jeho odpovědnost. Žádost se podává na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze 21 a který se vyplní podle ustanovení tohoto pododdílu.

Žádosti o vydání průvodního osvědčení EUR.1 musí obchodní komory okupovaných území uchovávat alespoň po dobu dvou let.

2. Vývozce nebo jeho zástupce připojí k žádosti veškeré podklady potřebné k prokázání toho, že pro vyvážené výrobky může být vydáno průvodní osvědčení EUR.1.

Vývozce je povinen na žádost příslušných orgánů předložit veškeré další důkazy, které tyto orgány považují za potřebné, aby mohly ověřit správnost statusu původu výrobků, na které se mohou vztahovat preferenční zacházení, a souhlasit s veškerými kontrolami svého účetnictví a podmínek výroby těchto výrobků prováděnými uvedenými orgány.

3. Průvodní osvědčení EUR.1 smí být vydáno pouze v případě, že má sloužit k prokázání nároku na uplatnění celních preferencí uvedených v článku 98.

4. Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají obchodní komory okupovaných území nebo celní orgány členského státu vývozu, jestliže lze vyvážené zboží považovat za původní výrobky ve smyslu tohoto oddílu.

5. Protože průvodní osvědčení EUR.1 je průkazním dokladem pro uplatnění stanoveného preferenčního zacházení, musí obchodní komory okupovaných území nebo celní orgány členského státu vývozu přijmout veškerá opatření k ověření původu zboží a ke kontrole ostatních údajů uvedených v osvědčení.

6. Obchodní komory okupovaných území a celní orgány členského státu vývozu mohou za účelem ověření, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 4, požadovat předložení veškerých průkazních dokladů nebo provádět veškerá kontrolní opatření, která považují za nezbytná.

7. Obchodní komory okupovaných území a celní orgány členského státu vývozu dbají na řádné vyplnění tiskopisů uvedených v odstavci 1. Prověří zejména, zda jsou údaje v kolonce "Popis výrobku" uvedeny tak, aby byla vyloučena jakákoli možnost neoprávněných dodatků. Proto je nutné uvést popis výrobků bez vynechání řádků. Není-li kolonka zcela vyplněna, podtrhne se vodorovně poslední řádek a nepoužitá část se proškrtne.

8. V části průvodního osvědčení vyhrazené pro zápisy celních orgánů se uvede datum vydání osvědčení.

9. Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají obchodní komory okupovaných území nebo celní orgány členského státu vývozu při vývozu výrobků, na něž se osvědčení vztahuje. Je dostupné vývozci, jakmile se vývoz opravdu uskuteční nebo jakmile je zajištěn.

Článek 107

1. Ve výjimečných případech může být průvodní osvědčení EUR.1 vydáno po vývozu výrobků, na něž se vztahuje, jestliže nebylo vydáno při vývozu v důsledku omylu, neúmyslného opomenutí nebo zvláštních okolností.

2. V případech uvedených v odstavci 1 musí vývozce v žádosti

- uvést místo a den tranzitu zboží, na něž se průvodní osvědčení vztahuje,

- potvrdit, že při vývozu daných výrobků nebylo vydáno průvodní osvědčení EUR.1, včetně důvodů, které k tomu vedly.

3. Obchodní komory okupovaných území a celní orgány členského státu vývozu nemohou průvodní osvědčení EUR.1 dodatečně vydat, dokud neověří, že údaje uvedené v žádosti vývozce souhlasí s příslušnými podklady.

Osvědčení vydaná dodatečně musí obsahovat některou z těchto poznámek:

- expedido a posteriori,

- udstedt efterfølgende,

- Nachträglich ausgestellt,

- Εκδοθέν εκ των υστέρων,

- Issued retrospectively,

- Délivré a posteriori,

- rilasciato a posteriori,

- afgegeven a posteriori,

- emitido a posteriori.

4. Poznámky uvedené v odstavci 3 se zapíší do kolonky "Poznámky".

Článek 108

1. V případě krádeže, ztráty nebo zničení průvodního osvědčení EUR.1 může vývozce požádat obchodní komory okupovaných území nebo celní orgány členského státu vývozu, které osvědčení vydaly, o vystavení duplikátu na základě dokladů o vývozu, které má vývozce v držení.

2. Duplikát musí být opatřen jednou z těchto poznámek:

- DUPLICADO,

- DUPLIKAT,

- DUPLIKAT,

- ΑΝΤΙΓΡΑΦΟ,

- DUPLICATE,

- DUPLICATA,

- DUPLICATO,

- DUPLICAAT,

- SEGUNDA VIA.

3. Poznámky uvedené v odstavci 2 se zapíší do kolonky "Poznámky" průvodního osvědčení EUR.1.

4. Duplikát nese datum vydání prvopisu a nabývá platnosti dnem, kdy byl vydán prvopis osvědčení.

Článek 109

Jedno nebo více průvodních osvědčení EUR.1 mohou být kdykoli nahrazena jedním nebo více průvodními osvědčeními EUR.1, jestliže je vydá celní úřad ve Společenství, kde se zboží nachází.

Článek 110

1. Průvodní osvědčení EUR.1 musí být ve lhůtě pěti měsíců ode dne vydání obchodními komorami okupovaných území předloženo celním orgánům členského státu dovozu, kterým byly výrobky předloženy.

2. Průvodní osvědčení EUR.1, které bylo celním orgánům členského státu předloženo po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1, může být přijato za účelem uplatnění preferenčního zacházení pouze v případě, že lhůta nemohla být dodržena v důsledku zásahu vyšší moci nebo mimořádných okolností.

3. V ostatních případech mohou celní orgány členského státu dovozu přijmout průvodní osvědčení v případě, že jim byly dotyčné výrobky předloženy před uplynutím této lhůty.

Článek 111

1. Jsou-li výrobky z okupovaných území zaslány na výstavu do třetí země a po výstavě prodány za účelem dovozu do Společenství, uplatní se vůči nim celní preference uvedené v článku 98, jestliže splňují podmínky stanovené v tomto pododdíle pro to, aby byly považovány za pocházející z okupovaných území, a jestliže je celním orgánům věrohodně prokázáno, že

a) vývozce zaslal tyto výrobky z okupovaných území do země konání výstavy a vystavil je tam;

b) vývozce tyto výrobky prodal nebo přenechal příjemci ze Společenství;

c) výrobky byly do Společenství zaslány během konání výstavy nebo bezprostředně po ní ve stavu, v jakém byly odeslány na výstavu;

d) výrobky nebyly od okamžiku, kdy byly odeslány na výstavu, použity k jinému účelu než k předvedení na této výstavě.

2. Celním orgánům se předloží průvodní osvědčení EUR.1 obvyklým způsobem. Uvede se v něm název a adresa výstavy. V případě potřeby mohou být požadovány další doklady o druhu výrobků a o okolnostech, za kterých byly vystavovány.

3. Odstavec 1 se vztahuje na všechny výstavy, veletrhy a podobné veřejné akce obchodní, průmyslové, zemědělské nebo řemeslné, v jejichž průběhu výrobky zůstávají pod celním dohledem, s výjimkou výstav pořádaných soukromě v prodejnách nebo obchodních místnostech s úmyslem prodat zahraniční výrobky.

Článek 112

Průvodní osvědčení EUR.1 se předkládá celním orgánům členského státu dovozu způsobem stanoveným v tomto oddíle. Celní orgány si mohou vyžádat jeho překlad. Dále mohou požadovat, aby celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu bylo doplněno prohlášením dovozce o tom, že výrobky splňují podmínky pro uplatnění celních preferencí uvedených v článku 98.

Článek 113

Rozložený nebo nesestavený výrobek kapitol 84 a 85 harmonizovaného systému se na žádost deklaranta považuje za jediný výrobek, jestliže je dovážen po částech za podmínek stanovených celními orgány a jestliže je při dovozu první dílčí zásilky předloženo průvodní osvědčení EUR.1 za celý výrobek.

Článek 114

Celní orgány členského státu dovozu uchovávají průvodní osvědčení EUR.1 v souladu s platnými předpisy.

b) Tiskopis EUR.2

Článek 115

1. Aniž je dotčen článek 106, prokazuje se status původu ve smyslu tohoto oddílu předložením tiskopisu EUR.2, jehož vzor je uveden v příloze 22, pokud se jedná o zásilky obsahující výhradně původní výrobky a pokud jednotlivá hodnota zásilek nepřesahuje 2820 ECU na jednu zásilku.

2. Tiskopis EUR.2 vyplňuje a podepisuje vývozce nebo jeho zmocněný zástupce na odpovědnost vývozce.

3. Tiskopis EUR.2 je nutno vystavit pro každou poštovní zásilku.

4. Tato ustanovení nezprošťují vývozce povinnosti dbát na splnění všech ostatních formalit stanovených celními a poštovními předpisy.

5. Vývozce, který vystavil tiskopis EUR.2, předloží na žádost obchodních komor okupovaných území veškeré podklady týkající se použití tohoto tiskopisu.

Článek 116

Jsou-li zjištěny drobné nesrovnalosti mezi údaji uvedenými v průvodním osvědčení EUR.1 nebo v tiskopise EUR.2 a údaji v podkladech, které byly celnímu úřadu předloženy za účelem splnění celních formalit při dovozu výrobku, nepozbývá tím osvědčení platnosti, je-li nesporně prokázáno, že se průvodní osvědčení EUR.1 nebo tiskopis EUR.2 vztahuje na předložené zboží.

Článek 117

1. Tyto výrobky mohou být dováženy do Společenství jako původní výrobky ve smyslu tohoto oddílu bez předložení dokladů uvedených v článku 105 nebo v článku 115:

a) výrobky, které jsou zasílány v drobných zásilkách soukromými osobami soukromým osobám, není-li jejich hodnota vyšší než 200 ECU;

b) výrobky, které se nacházejí v osobních zavazadlech cestujících, není-li jejich hodnota vyšší než 565 ECU.

2. Tato ustanovení se použijí pouze v případě, že se jedná o dovoz zboží zcela neobchodní povahy, že dovozce prohlásil, že výrobky splňují podmínky pro uplatnění uvedených celních preferencí a že o pravdivosti tohoto prohlášení neexistují žádné pochybnosti.

Pododdíl 3

Způsoby správní spolupráce

Článek 118

Okupovaná území předají Komisi vzory otisků razítek, která používají obchodní komory, a adresy orgánů příslušných k vydávání průvodních osvědčení EUR.1 nebo vystavování tiskopisů EUR.2 a k jejich dodatečnému ověřování.

Komise tyto údaje sdělí celním orgánům členských států.

Článek 119

1. Dodatečné ověření průvodního osvědčení EUR.1 nebo tiskopisu EUR.2 se provádí namátkou anebo vždy v případech, kdy mají celní orgány odůvodněné pochybnosti o pravosti dokladu nebo o správnosti údajů o skutečném původu daných výrobků.

2. Za účelem řádného uplatňování pododdílu 1 poskytují okupovaná území Společenství správní pomoc tím, že umožňují celním orgánům členských států ověřit pravost průvodního osvědčení EUR.1 nebo tiskopisu EUR.2 a správnost údajů o skutečném původu dotyčných výrobků zboží.

3. V případech uvedených v odstavci 1 vrátí celní orgány členského státu nebo území dovozu průvodní osvědčení EUR.1 nebo tiskopis EUR.2 nebo kopii tohoto osvědčení nebo tiskopisu obchodním komorám okupovaných území nebo celním orgánům členského státu dovozu, a případně uvedou věcné nebo formální důvody pro jeho ověření.

Žádající orgány přiloží k původnímu osvědčení EUR.1 nebo k tiskopisu EUR.2 příslušné obchodní doklady nebo jejich kopie a poskytnou na podporu žádosti o dodatečné ověření veškeré získané doklady a informace nasvědčující tomu, že údaje uvedené v osvědčení nebo tiskopise nejsou správné.

Jestliže se celní orgány členského státu dovozu rozhodnout pozastavit uplatňování preferenčního zacházení až do výsledku ověření, propustí výrobky dovozci, avšak stanoví ochranná opatření, která považují za potřebná.

4. Výsledky dodatečného ověření musí být sděleny celnímu úřadu členského státu dovozu nebo obchodní komoře okupovaných území do šesti měsíců. Musí z nich být zřejmé, zda se doklady vrácené podle odstavce 3 vztahují na skutečně vyvezené výrobky a zda se na tyto výrobky mají uplatňovat preferenční zacházení.

Ustanovení čl. 95 odst. 5 se použijí přiměřeně na tento odstavec.

5. Pro účely dodatečného ověření průvodního osvědčení EUR.1 nebo tiskopisu EUR.2 musí obchodní komory okupovaných území nebo celní orgány členského státu vývozu uchovávat vývozní doklady nebo kopie osvědčení, které je nahrazují, alespoň po dobu dvou let.

Oddíl 3

Republika Bosna a Hercegovina, Chorvatská republika, Republika Slovinsko Bývalá jugoslávská republika Makedonie

Pododdíl 1

Definice pojmu "původní výrobky"

Článek 120

Pro účely uplatňování předpisů o celních preferencích poskytovaných Společenstvím na některé výrobky pocházející z Republiky Bosna a Hercegovina, Chorvatské republiky, Republiky Slovinsko a z území Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (dále jen "zvýhodněné republiky") se níže uvedenými výrobky rozumějí tyto výrobky, pokud byly ve smyslu článku 125 dopraveny přímo:

1. výrobky pocházejícími z některé zvýhodněné republiky:

a) výrobky, které byly v této republice zcela získány nebo vyrobeny;

b) výrobky, které byly v této republice vyrobeny s použitím jiných výrobků než zcela získaných a vyrobených v této republice, jestliže byly dostatečně zpracovány nebo přepracovány ve smyslu článku 122. Tato podmínka se však nevztahuje na výrobky, které ve smyslu tohoto pododdílu pocházejí ze Společenství, pokud byly v dané zvýhodněné republice zpracovány nebo přepracovány nad rámec nedostatečného opracování nebo zpracování ve smyslu čl. 122 odst. 3;

2. výrobky pocházejícími ze Společenství:

a) výrobky, které byly ve Společenství zcela získány nebo vyrobeny;

b) výrobky, které byly ve Společenství vyrobeny s použitím jiných výrobků než zcela získaných a vyrobených ve Společenství, jestliže byly dostatečně zpracovány nebo přepracovány ve smyslu článku 122. Tato podmínka se však nevztahuje na výrobky, které ve smyslu tohoto pododdílu pocházejí z některé zvýhodněné republiky, pokud byly ve Společenství zpracovány nebo přepracovány nad rámec nedostatečného opracování nebo zpracování ve smyslu čl. 122 odst. 3.

Článek 121

1. Výrobky zcela vyrobenými nebo získanými v dané zvýhodněné republice nebo ve Společenství se rozumějí výrobky uvedené v čl. 67 odst. 1 písm. a) až k).

2. Pojem "plavidla této země" v čl. 67 odst. 1 písm. f) se vztahuje pouze na plavidla,

- která jsou registrována nebo přihlášena v některém členském státě Společenství nebo v dané zvýhodněné republice,

- která plují pod vlajkou některého členského státu Společenství nebo dané zvýhodněné republiky,

- která alespoň z 50 % vlastní státní příslušníci některého členského státu Společenství nebo dané zvýhodněné republiky nebo společnosti s ústředím v některém členském státě Společenství nebo v dané zvýhodněné republice a jejíž ředitel nebo ředitelé, předseda správní nebo dozorčí rady a většina členů těchto orgánů jsou státními příslušníky některého členského státu Společenství nebo dané zvýhodněné republiky, a v případě osobních společností nebo společností s ručením omezeným navíc alespoň polovinu základního kapitálu vlastní některý členský stát Společenství nebo daná zvýhodněná republika, jejich veřejnoprávní subjekty nebo jejich státní příslušníci,

- jejichž velitel a důstojníci jsou výhradně státními příslušníky některého členského státu Společenství nebo dané zvýhodněné republiky a

- jejichž posádku tvoří alespoň ze 75 % státní příslušníci některého členského státu Společenství nebo dané zvýhodněné republiky.

3. Pojmy "Společenství" a "zvýhodněná republika" zahrnuje rovněž jejich pobřežní vody. Zámořská plavidla včetně výrobních plavidel, na nichž se produkty rybolovu zpracovávají nebo přepracovávají, se považují za součást území státu, kterému náležejí, jestliže splňují požadavky odstavce 2.

Článek 122

1. Aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3, považují se pro účely článku 120 nepůvodní materiály za dostatečně zpracované nebo přepracované, je-li vyrobený nebo získaný výrobek zařazen do jiného čísla než jednotlivé nepůvodní materiály použité k jejich výrobě.

Použije se čl. 68 odst. 1 druhý, třetí a čtvrtý pododstavec.

2. U výrobků uvedených ve sloupcích 1 a 2 seznamu v příloze 20 musí být místo podmínek uvedených v odstavci 1 splněny požadavky stanovené pro daný výrobek v sloupci 3.

a) Pokud se v seznamu přílohy 20 používá procentní pravidlo k určení statusu původu výrobku vyrobeného nebo získaného ve Společenství nebo ve zvýhodněné republice, musí hodnota přidaná v důsledku opracování nebo zpracování odpovídat ceně výrobku ze závodu vyrobeného nebo získaného po odečtení celní hodnoty materiálů ze třetích zemí dovezených do Společenství nebo do zvýhodněné republiky.

b) "Hodnotou" v seznamu přílohy 20 se rozumí celní hodnota použitých nepůvodních materiálů v době dovozu nebo, není-li tato hodnota známa a nelze ji zjistit, první prokazatelná cena zaplacená za tyto materiály na daném území.

Má-li být určena hodnota použitých původních materiálů, použije se předchozí pododstavec přiměřeně.

c) "Cenou ze závodu" v seznamu přílohy 20 se rozumí cena zaplacená výrobci, v jehož podniku bylo provedeno poslední opracování nebo zpracování, pokud tato cena zahrnuje hodnotu všech použitých materiálů sníženou o veškeré vnitřní daně, které jsou nebo mohou být vráceny, je-li vyrobený nebo získaný výrobek vyvezen.

3. Pro účely odstavců 1 a 2 se však operace uvedené v čl. 68 odst. 3 písm. a) až h) považují za nedostatečné k tomu, aby výrobku udělily status původu, bez ohledu na to, zda dojde ke změně zařazení.

Článek 123

Při určování, zda výrobek pochází z některé zvýhodněné republiky nebo ze Společenství, se nezjišťuje, zda elektrická energie, paliva, zařízení a vybavení, stroje nebo nástroje, které byly použity při výrobě, jakož i materiály a výrobky, které nejsou určeny k tomu, aby tvořily součást konečného složení výrobku, pocházejí ze třetích zemí.

Článek 124

Články 73 a 74 se použijí také na tento oddíl.

Článek 125

1. Celní preference uvedené v článku 120 se vztahují pouze na původní výrobky nebo materiály, které byly přepraveny mezi územím dané zvýhodněné republiky a územím Společenství bez vstupu na jiné území. Výrobky pocházející z dané zvýhodněné republiky nebo ze Společenství tvořící jedinou zásilku však mohou být přepravovány přes jiná území než území zvýhodněné republiky nebo Společenství, též s překládkou nebo dočasným uskladněním, jestliže v zemi tranzitu nebo dočasného uskladnění zůstaly pod celním dohledem a nebyly podrobeny jiným operacím než případné vykládce nebo překládce anebo operacím, jejichž účelem je zachování jejich původního stavu.

Přeprava výrobků pocházejících z dané zvýhodněné republiky nebo ze Společenství potrubím se může uskutečnit přes jiná území než přes území Společenství nebo zvýhodněné republiky.

2. Splnění podmínek stanovených v odstavci 1 se prokazuje tak, že se příslušným orgánům předloží

a) buď jeden tranzitní doklad vystavený v zemi nebo na území vývozu, na jehož základě se uskutečňuje přeprava přes zemi tranzitu;

b) nebo potvrzení celních orgánů země tranzitu obsahující:

- přesný popis zboží,

- data vykládky nebo překládky zboží nebo jeho vylodění nebo nalodění s určením použitých plavidel a

- osvědčení podmínek, v nichž se zboží nacházelo v zemi tranzitu;

c) anebo, nemohou-li být předloženy, jakékoli jiné dostačující doklady.

Článek 126

Podmínky pro nabytí statusu původu obsažené v tomto pododdíle musí být splněny ve Společenství nebo ve zvýhodněné republice nepřetržitě.

Jsou-li původní výrobky vyvezené ze Společenství nebo ze zvýhodněné republiky do jiné země vráceny, je třeba je považovat za nepůvodní, nelze-li příslušným orgánům věrohodně prokázat, že

- vrácené zboží je totožné s vyvezeným zbožím,

- bylo podrobeno případně pouze operacím nezbytným pro jeho uchování v nezměněném stavu po dobu pobytu v dané zemi.

Pododdíl 2

Prokazování původu

a) Průvodní osvědčení EUR.1

Článek 127

Status původu výrobku ve smyslu tohoto oddílu se prokazuje předložením průvodního osvědčení EUR.1 podle vzoru uvedeného v příloze 21.

Článek 128

1. Průvodní osvědčení EUR.1 se vydává pouze na základě písemné žádosti vývozce nebo jeho zmocněného zástupce jednajícího na jeho odpovědnost. Žádost se podává na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze 21 a který se vyplní podle ustanovení tohoto pododdílu.

Žádosti o vydání průvodního osvědčení EUR.1 musí celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky vývozu uchovávat alespoň po dobu dvou let.

2. Použije se čl. 106 odst. 2.

3. Průvodní osvědčení EUR.1 smí být vydáno pouze v případě, že má sloužit k prokázání nároku na uplatnění celních preferencí uvedených v článku 120.

4. Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky vývozu, jestliže lze vyvážené zboží považovat za původní výrobky ve smyslu tohoto oddílu.

5. Je-li zboží považováno za "původní zboží" ve smyslu čl. 120 odst. 1 písm. b) poslední věty nebo odst. 2 písm. b), vydává se průvodní osvědčení EUR.1 pouze na základě předložení dříve vydaného nebo vystaveného dokladu původu zboží. Tento doklad původu zboží musí celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky vývozu uchovávat alespoň po dobu dvou let.

6. Protože průvodní osvědčení EUR.1 je průkazním dokladem pro uplatnění celních preferencí uvedených v článku 120, musí celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky vývozu přijmout veškerá opatření k ověření původu zboží a ke kontrole ostatních údajů uvedených v osvědčení.

7. Celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky vývozu mohou za účelem ověření, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavcích 4 a 5, požadovat předložení veškerých průkazních dokladů nebo provádět veškerá kontrolní opatření, která považují za nezbytná.

8. Celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky vývozu dbají na řádné vyplnění tiskopisu uvedeného v článku 127. Prověří zejména, zda jsou údaje v kolonce "Popis výrobku" uvedeny tak, aby byla vyloučena jakákoli možnost neoprávněných dodatků. Proto je nutné uvést popis výrobků bez vynechání řádků. Není-li kolonka zcela vyplněna, podtrhne se vodorovně poslední řádek a nepoužitá část se proškrtne.

9. V části průvodního osvědčení vyhrazené pro zápisy celních orgánů se uvede datum vydání osvědčení.

10. Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky vývozu při vývozu výrobků, na něž se osvědčení vztahuje. Je dostupné vývozci, jakmile se vývoz opravdu uskuteční nebo jakmile je zajištěn.

11. V případě Republiky Bosna a Hercegovina a území Bývalé jugoslávské republiky Makedonie se "celními orgány" ve smyslu tohoto článku a článků následujících rozumí hospodářské komory, pokud v těchto republikách vykonávají dotyčné funkce.

Článek 129

Články 107 až 109 se použijí na tento oddíl.

Článek 130

1. Průvodní osvědčení EUR.1 musí být ve lhůtě pěti měsíců ode dne vydání celními orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky vývozu předloženo celním orgánům členského státu nebo zvýhodněné republiky dovozu, kterým byly výrobky předloženy.

2. Průvodní osvědčení EUR.1, které bylo celním orgánům členského státu nebo zvýhodněné republiky dovozu předloženo po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1, může být přijato za účelem uplatnění preferenčního zacházení pouze v případě, že lhůta nemohla být dodržena v důsledku zásahu vyšší moci nebo mimořádných okolností.

3. V ostatních případech mohou celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky dovozu přijmout průvodní osvědčení v případě, že jim byly dotyčné výrobky předloženy před uplynutím této lhůty.

Článek 131

1. Jsou-li výrobky ze Společenství nebo z některé zvýhodněné republiky zaslány na výstavu do třetí země a po výstavě prodány za účelem dovozu do Společenství, uplatní se vůči nim celní preference uvedené v článku 120, jestliže splňují podmínky stanovené v pododdíle 1 pro to, aby byly považovány za pocházející ze Společenství nebo ze zvýhodněné republiky, a je-li celním orgánům ve Společenství věrohodně prokázáno, že

a) vývozce zaslal tyto výrobky ze Společenství nebo ze zvýhodněné republiky do země konání výstavy a vystavil je tam;

b) vývozce tyto výrobky prodal nebo přenechal příjemci ze Společenství nebo ze zvýhodněné republiky;

c) výrobky byly do Společenství nebo do zvýhodněné republiky zaslány během konání výstavy nebo bezprostředně po ní ve stavu, v jakém byly odeslány na výstavu;

d) výrobky nebyly od okamžiku, kdy byly odeslány na výstavu, použity k jinému účelu než k předvedení na této výstavě.

2. Použije se čl. 111 odst. 2 a 3.

Článek 132

Průvodní osvědčení EUR.1 se předkládá celním orgánům členského státu nebo zvýhodněné republiky dovozu způsobem stanoveným právními předpisy tohoto členského státu nebo zvýhodněné republiky. Celní orgány si mohou vyžádat jeho překlad.

Dále mohou požadovat, aby dovozní celní prohlášení bylo doplněno prohlášením dovozce o tom, že výrobky splňují podmínky pro uplatnění celních preferencí uvedených v článku 120.

Článek 133

Aniž je dotčen čl. 122 odst. 3, považuje se rozložený nebo nesestavený výrobek kapitol 84 a 85 harmonizovaného systému na žádost deklaranta za jediný výrobek, jestliže je dovážen po částech za podmínek stanovených celními orgány a jestliže je při dovozu první dílčí zásilky předloženo průvodní osvědčení EUR.1 za celý výrobek.

Článek 134

Celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky dovozu uchovávají průvodní osvědčení EUR.1 v souladu s předpisy platnými ve Společenství nebo v této zvýhodněné republice.

b) Tiskopis EUR.2

Článek 135

1. Aniž je dotčen článek 127, prokazuje se status původu ve smyslu pododdílu 1 předložením tiskopisu EUR.2, jehož vzor je uveden v příloze 22, pokud se jedná o zásilky obsahující výhradně původní výrobky a pokud jednotlivá hodnota zásilek nepřesahuje 3000 ECU na jednu zásilku.

2. Tiskopis EUR.2 vyplňuje a podepisuje vývozce nebo jeho zmocněný zástupce na odpovědnost vývozce. Pokud bylo zboží obsažené v zásilce již v zemi vývozu zkontrolováno s ohledem na definici "původních výrobků", může vývozce na tuto skutečnost poukázat záznamem v kolonce "Poznámky" tiskopisu EUR.2.

3. Tiskopis EUR.2 je nutno vystavit pro každou poštovní zásilku.

4. Tato ustanovení nezprošťují vývozce povinnosti dbát na splnění všech ostatních formalit stanovených celními a poštovními předpisy.

5. Vývozce, který vystavil tiskopis EUR.2, předloží na žádost celních orgánů členského státu nebo zvýhodněné republiky dovozu veškeré podklady týkající se použití tohoto tiskopisu.

Článek 136

Tyto původní výrobky ve smyslu pododdílu 1 mohou být dováženy do Společenství s uplatněním celních preferencí uvedených v článku 120 bez předložení dokladů uvedených v článku 127 nebo v článku 135:

a) výrobky, které jsou zasílány v drobných zásilkách soukromými osobami soukromým osobám, není-li jejich hodnota vyšší než 215 ECU;

b) výrobky, které se nacházejí v osobních zavazadlech cestujících, není-li jejich hodnota vyšší než 600 ECU.

Ustanovení čl. 117 odst. 2 se použijí na tento oddíl.

Pododdíl 3

Způsoby správní spolupráce

Článek 137

Zvýhodněné republiky předají Komisi vzory používaných otisků razítek a adresy celních orgánů příslušných k vydávání průvodních osvědčení EUR.1 a k následnému ověřování těchto osvědčení nebo tiskopisů EUR.2. Komise tyto údaje předá celním orgánům členských států.

Článek 138

1. Dodatečné ověření průvodního osvědčení EUR.1 nebo tiskopisu EUR.2 se provádí namátkou anebo vždy v případech, kdy mají celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky dovozu odůvodněné pochybnosti o pravosti dokladu nebo o správnosti údajů o skutečném původu daných výrobků.

2. Za účelem řádného uplatňování těchto ustanovení si členské státy Společenství na jedné straně a zvýhodněné republiky na straně druhé poskytují navzájem správní pomoc prostřednictvím svých celních orgánů při ověřování pravosti průvodního osvědčení EUR.1 nebo tiskopisu EUR.2 a správnosti údajů o skutečném původu dotyčných výrobků zboží.

3. V případech uvedených v odstavci 1 vrátí celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky dovozu průvodní osvědčení EUR.1 nebo tiskopis EUR.2 nebo kopii tohoto osvědčení nebo tiskopisu celním orgánům státu dovozu, a případně uvedou věcné nebo formální důvody pro jeho ověření.

Žádající orgány přiloží k původnímu osvědčení EUR.1 nebo k tiskopisu EUR.2 fakturu nebo její kopii, pokud byla vystavena, poskytnou veškeré získané informace nasvědčující tomu, že údaje uvedené v osvědčení nebo tiskopise nejsou správné.

Jestliže se celní orgány členského státu dovozu rozhodnout pozastavit uplatňování celních preferencí uvedených v článku 120 až do výsledku ověření, propustí výrobky dovozci, avšak stanoví ochranná opatření, která považují za potřebná.

4. Výsledky dodatečného ověření musí být sděleny celnímu úřadu členského státu nebo zvýhodněné země dovozu nejpozději do šesti měsíců. Musí z nich být zřejmé, zda se průvodní osvědčení EUR.1 nebo tiskopis EUR.2 vztahují na skutečně vyvezené výrobky a zda se na tyto výrobky mají uplatňovat celní preference uvedené v článku 120.

Jestliže v případě odůvodněných pochybností neobdrží žádající orgány po uplynutí šestiměsíční lhůty ode dne žádosti odpověď nebo jestliže odpověď nepostačuje k rozhodnutí o pravosti daného dokladu nebo o skutečném původu výrobků, odmítnou tyto orgány uplatnit stanovené celní preference, s výjimkou zásahu vyšší moci nebo existence mimořádných okolností.

5. Pro účely dodatečného ověření průvodního osvědčení EUR.1 nebo tiskopisu EUR.2 musí celní orgány země vývozu uchovávat kopie osvědčení a související vývozní doklady alespoň po dobu dvou let.

Oddíl 4

Ceuta a Melilla

Článek 139

1. Pojem "Společenství" používaný v tomto oddíle nezahrnuje Ceutu a Melillu. Pojem "výrobky pocházející ze Společenství" nezahrnuje výrobky pocházející z těchto území.

2. Pododdíly 1 až 3 tohoto oddílu se s výhradou zvláštních podmínek stanovených v článku 140 použijí přiměřeně na výrobky pocházející z Ceuty a Melilly.

Článek 140

1. Namísto článku 120 se použijí následující odstavce a odkazy na uvedený článek se považují za odkazy na tento článek.

2. Níže uvedenými výrobky se rozumějí tyto výrobky, pokud byly ve smyslu článku 125 dopraveny přímo:

a) výrobky pocházejícími z Ceuty a Melilly:

i) výrobky, které byly v Ceutě a Melille zcela získány nebo vyrobeny;

ii) výrobky, které byly v Ceutě a Melille vyrobeny s použitím jiných výrobků než uvedených v bodě i), jestliže byly dostatečně zpracovány nebo přepracovány ve smyslu článku 122. Tato podmínka se však nevztahuje na výrobky, které ve smyslu pododdílu 1 pocházejí ze Společenství nebo z některé zvýhodněné republiky, pokud byly v Ceutě a Melille zpracovány nebo přepracovány nad rámec nedostatečného opracování nebo zpracování ve smyslu čl. 122 odst. 3;

b) výrobky pocházejícími ze zvýhodněné republiky:

i) výrobky, které byly v této zvýhodněné republice zcela získány nebo vyrobeny;

ii) výrobky, které byly v této zvýhodněné republice vyrobeny s použitím jiných výrobků než uvedených v bodě i), jestliže byly dostatečně zpracovány nebo přepracovány ve smyslu článku 122. Tato podmínka se však nevztahuje na výrobky, které ve smyslu pododdílu 1 pocházejí z Ceuty a Melilly nebo ze Společenství, pokud byly zpracovány nebo přepracovány nad rámec nedostatečného opracování nebo zpracování ve smyslu čl. 122 odst. 3.

3. Ceuta a Melilla se považují za jediné území.

4. Výrobce nebo jeho zmocněný zástupce je povinen uvést do kolonky 2 průvodního osvědčení EUR.1 jméno dotyčné zvýhodněné republiky a poznámku "Ceuta a Melilla".

V kolonce 4 průvodního osvědčení EUR.1 dále musí být v případě výrobků pocházejících z Ceuty a Melilly zaznamenán status původu.

5. Španělské celní orgány zajistí uplatňování těchto ustanovení v Ceutě a Melille.

HLAVA V

CELNÍ HODNOTA

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 141

1. Pro účely použití článků 28 až 36 kodexu a této hlavy přihlížejí členské státy k ustanovením obsaženým v příloze 23.

Ustanovení uvedená v prvním sloupci přílohy 23 se použijí v souladu s vysvětlivkami uvedenými v druhém sloupci.

2. Je-li při určování celní hodnoty třeba přihlížet k všeobecně uznávaným účetním zásadám, použijí se ustanovení přílohy 24.

Článek 142

1. Ve smyslu této hlavy se rozumí

a) "dohodou" dohoda o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT), sjednaná v rámci mnohostranných obchodních jednání v letech 1973 až 1979, uvedená v čl. 31 odst. 1 první odrážce kodexu;

b) "vyrobeným zbožím" také zboží vypěstované, vytěžené či jinak vyprodukované;

c) "stejným zbožím" zboží vyrobené v téže zemi, které je stejné ve všech ohledech, včetně fyzických znaků, jakosti a vzhledu. Drobné rozdíly nevylučují, aby zboží, které jinak odpovídá vymezení, bylo považováno za stejné;

d) "podobným zbožím" zboží vyrobené v téže zemi, které, přestože není stejné ve všech ohledech, má obdobné vlastnosti a obdobné materiálové složení, které mu umožňuje plnit stejné funkce a být obchodně zaměnitelné; při stanovení, zda lze zboží považovat za podobné, se kromě jiného přihlíží k jakosti zboží, jeho pověsti a existenci ochranné známky;

e) "zbožím téže povahy nebo téhož druhu" zboží, které patří do skupiny nebo řady zboží vyráběného určitým průmyslem nebo průmyslovým odvětvím; tento pojem zahrnuje také stejné nebo podobné zboží.

2. Výrazy "stejné zboží" a "podobné zboží" se nevztahují na zboží, které obsahuje techniku, vývoj, uměleckou práci, design a plány a nákresy, pro které nebyla provedena úprava podle čl. 32 odst. 1 písm. b) bodu iv) kodexu, protože tyto práce byly provedeny ve Společenství.

Článek 143

1. Pro účely čl. 29 odst. 1 písm. d) a čl. 30 odst. 2 písm. c) kodexu se za osoby ve spojení považují pouze osoby,

a) z nichž jedna je členem vedení nebo správní rady podniku druhé osoby a naopak;

b) které jsou právně uznanými obchodními společníky;

c) které jsou vůči sobě v zaměstnaneckém poměru;

d) z nichž jedna přímo nebo nepřímo drží, kontroluje nebo vlastní nejméně 5 % vydaných akcií nebo podílů s hlasovacími právy obou osob;

e) z nichž jedna přímo nebo nepřímo kontroluje druhou;

f) jež obě přímo nebo nepřímo kontroluje třetí osoba;

g) jež společně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu;

h) které jsou členy jedné rodiny. Osoby se považují za členy jedné rodiny pouze tehdy, jsou-li k sobě v některém z těchto příbuzenských poměrů:

- manželé,

- rodiče a děti,

- sourozenci (i nevlastní),

- prarodiče a vnuci,

- strýc nebo teta a synovec nebo neteř,

- tchán nebo tchyně a zeť nebo snacha,

- švagři a švagrové.

2. Pro účely této hlavy se osoby, které jsou spolu ve spojení tak, že jedna z nich je výhradním zástupcem, prodejcem nebo koncesionářem druhé, se nezávisle na použitém označení považují za osoby ve spojení pouze tehdy, jestliže se na ně vztahuje některé z kritérií uvedených v odstavci 1.

Článek 144

1. Pokud se podle článku 29 kodexu určuje celní hodnota zboží, za něž cena v okamžiku rozhodném pro určení celní hodnoty dosud nebyla zaplacena, považuje se za základ pro určení celní hodnoty zásadně cena, jež má být v daném okamžiku zaplacena.

2. Komise a členské státy konzultují v rámci výboru použití odstavce 1.

Článek 145

Je-li zboží navržené v celním prohlášení na propuštění do volného oběhu součástí větší zásilky obsahující stejné zboží nabyté v rámci jedné obchodní operace, tvoří cenu, která byla nebo má být skutečně zaplacena ve smyslu čl. 29 odst. 1 kodexu, část celkové ceny, která odpovídá poměru zboží uvedeného v celním prohlášení k celkovému množství nabytého zboží.

Poměrné rozdělení ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena, se provede i v případě částečné ztráty nebo poškození zboží, jehož hodnota má být určena, před jeho propuštěním do volného oběhu.

Článek 146

Jestliže cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena ve smyslu čl. 29 odst. 1 kodexu, zahrnuje částku vnitřní daně vybrané na dané zboží v zemi původu nebo vývozu, nezahrnuje se tato částka do celní hodnoty, je-li příslušným celním orgánům náležitě prokázáno, že zboží bylo nebo je osvobozeno od této daně a toto osvobození je ku prospěchu kupujícímu.

Článek 147

1. Pro účely článku 29 kodexu se skutečnost, že prodávané zboží je v celním prohlášení navrženo na propuštění do volného oběhu, považuje za důkaz prokazující, že bylo prodáno na vývoz na celní území Společenství. To se vztahuje i na další prodeje před určením celní hodnoty zboží, přičemž každá cena vyplývající z takových prodejů může být, aniž jsou dotčeny články 178 až 181, vzata za základ pro určení celní hodnoty.

2. Je-li však zboží mezi prodejem a propuštěním do volného oběhu použito ve třetí zemi, není uplatnění hodnoty transakce povinné.

3. Kupující nemusí splnit žádné podmínky kromě toho, že je smluvní stranou kupní smlouvy.

Článek 148

Je-li podle čl. 29 odst. 1 písm. b) zjištěno, že prodej nebo cena jsou podrobeny podmínkám nebo plněním, jejichž hodnotu lze určit ve vztahu ke zboží, které má být hodnoceno, považuje se tato hodnota za přímou platbu kupujícího prodávajícímu a části ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena, jestliže podmínka nebo plnění nesouvisí s

a) činností podle čl. 29 odst. 3 písm. b) kodexu nebo

b) položky, které se podle článku 32 kodexu přičítají k ceně, která byla nebo má být skutečně zaplacena.

Článek 149

1. Pro účely čl. 29 odst. 3 písm. b) kodexu se "činnostmi spojenými s uváděním zboží na trh" rozumí veškeré činnosti spojené s reklamou na toto zboží a podporou jeho prodeje, jakož i činnosti spojené se zárukami na toto zboží.

2. Tyto činnosti, které provádí kupující, se považují jako činnosti prováděné na jeho účet i tehdy, pokud je provádí na základě svého smluvního závazku vůči prodávajícímu.

Článek 150

1. Pro účely čl. 30 odst. 2 písm. a) kodexu (hodnota transakce u stejného zboží) se celní hodnota určuje na základě hodnoty transakce u stejného zboží prodávaného pro vývoz na stejné obchodní úrovni v zásadně stejném množství jako hodnocené zboží. Neexistují-li takové prodeje, použije se hodnota transakce u stejného zboží prodávaného na jiné obchodní úrovni a/nebo v jiném množství, upravená s ohledem na rozdíly vyplývající z obchodní úrovně a/nebo z množství, pokud lze tyto opravy bez ohledu na to, zda vedou ke zvýšení nebo snížení hodnoty transakce, provést na základě předložených skutečností, které jasně prokazují správnost a přesnost úpravy.

2. Jestliže hodnota transakce zahrnuje náklady ve smyslu čl. 32 odst. 1 písm. e) kodexu, upraví se s ohledem na významné rozdíly mezi těmito náklady u dováženého a stejného zboží vyplývajícími ze vzdáleností a způsobů přepravy.

3. Jestliže se podle tohoto článku určí více než jedna hodnota transakce u stejného zboží, použije se k určení celní hodnoty dováženého zboží nejnižší z těchto hodnot.

4. Pro účely tohoto článku se hodnota transakce u zboží, které vyrobila jiná osoba, použije pouze v případě, že nelze určit podle odstavce 1 hodnotu transakce u stejného zboží, které vyrobila táž osoba, která vyrobila hodnocené zboží.

5. "Hodnotou transakce dováženého stejného zboží" pro účely tohoto článku se rozumí celní hodnota, která již byla určena podle článku 29 kodexu a která obsahuje úpravy podle odstavců 1 písm. b) a 2 tohoto článku.

Článek 151

1. Pro účely čl. 30 odst. 2 písm. b) kodexu (hodnota transakce u podobného zboží) se celní hodnota určuje na základě hodnoty transakce u podobného zboží prodávaného pro vývoz na stejné obchodní úrovni v zásadně stejném množství jako hodnocené zboží. Neexistují-li takové prodeje, použije se hodnota transakce u podobného zboží prodávaného na jiné obchodní úrovni a/nebo v jiném množství, upravená s ohledem na rozdíly vyplývající z obchodní úrovně a/nebo z množství, pokud lze tyto opravy bez ohledu na to, zda vedou ke zvýšení nebo snížení hodnoty transakce, provést na základě předložených skutečností, které jasně prokazují správnost a přesnost úpravy.

2. Jestliže hodnota transakce zahrnuje náklady ve smyslu čl. 32 odst. 1 písm. e) kodexu, upraví se s ohledem na významné rozdíly mezi těmito náklady u dováženého a podobného zboží vyplývajícími ze vzdáleností a způsobů přepravy.

3. Jestliže podle tohoto článku určí více než jedna hodnota transakce u podobného zboží, použije se k určení celní hodnoty dováženého zboží nejnižší z těchto hodnot.

4. Pro účely tohoto článku se hodnota transakce u zboží, které vyrobila jiná osoba, použije pouze v případě, že nelze určit podle odstavce 1 hodnotu transakce u podobného zboží, které vyrobila táž osoba, která vyrobila hodnocené zboží.

5. "Hodnotou transakce dováženého podobného zboží" pro účely tohoto článku se rozumí celní hodnota, která již byla určena podle článku 29 kodexu a která obsahuje úpravy podle odstavců 1 písm. b) a 2 tohoto článku.

Článek 152

1. a) Je-li dovážené zboží nebo stejné nebo podobné dovážené zboží prodáváno ve Společenství v nezměněném stavu, určuje se jeho celní hodnota podle čl. 30 odst. 2 písm. c) kodexu na základě jednotkové ceny, za kterou se dovážené zboží nebo stejné nebo podobné zboží v době dovozu hodnoceného zboží nebo přibližně v této době prodává v největším úhrnném množství osobám, které nejsou ve spojení s prodávajícími, a od této částky se odečtou:

i) provize obecně placené nebo smluvené nebo zisk a všeobecné výdaje (včetně přímých a nepřímých daní z uvádění daného zboží na trh) obecně užívané ve Společenství, které se týkají prodeje dováženého zboží téže povahy nebo téhož druhu;

ii) obvyklé přepravní a pojišťovací náklady vzniklé ve Společenství;

iii) dovozní clo a jiné dávky, které mají být zaplaceny při dovozu nebo prodeji zboží ve Společenství.

b) Pokud se ani dovážené zboží ani stejné nebo podobné zboží v době dovozu hodnoceného zboží nebo přibližně v této době neprodává, určuje se celní hodnota dováženého zboží postupem podle tohoto článku, s výhradou čl. 1 písm. a), na základě jednotkové ceny, za kterou bylo dovážené zboží nebo dovážené stejné nebo podobné zboží co nejdříve po dovozu daného zboží, nejpozději však do 90 dnů po dovozu, prodáváno ve Společenství v nezměněném stavu.

2. Neprodává-li se dovážené zboží ani stejné nebo podobné dovážené zboží ve Společenství v nezměněném stavu, určuje se celní hodnota dováženého zboží na žádost dovozce na základě jednotkové ceny, za kterou se dovážené zboží prodává po dalším opracování nebo zpracování v největším úhrnném množství osobám usazeným ve Společenství, které nejsou ve spojení s prodávajícími, s přihlédnutím k hodnotě přidané v důsledku opracování nebo zpracování a po odpočtech podle odst. 1 písm. a).

3. Pro účely tohoto článku se "jednotkovou cenou, za kterou se dovážené zboží prodává v nejvyšším úhrnném množství," rozumí cena, za kterou byl prodán nejvyšší počet jednotek při prodeji osobám, které nejsou ve spojení s prodávajícími, na první obchodní úrovni po dovozu, na které se tyto prodeje uskuteční.

4. K prodeji ve Společenství osobě, která přímo nebo nepřímo zdarma nebo za sníženou cenu poskytuje zboží nebo služby uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. b) kodexu, které jsou použity při výrobě nebo prodeji dováženého zboží k vývozu, se při určování jednotkové ceny podle tohoto článku nepřihlíží.

5. Pro účely odst. 1 písm. b) se "dobou co nejdříve po dovozu" rozumí den, kdy je dovážené zboží nebo stejné nebo podobné dovážené zboží prodáváno v množství dostatečném pro určení jednotkové ceny.

Článek 153

1. Pro účely čl. 30 odst. 2 písm. d) kodexu (vypočtená hodnota) nesmí celní orgány vyžadovat od osoby, která není usazena ve Společenství, ani ji zavazovat k tomu, aby pro určování vypočtené hodnoty předkládala k prověření účty nebo jiné podklady nebo k nim umožňovala přístup. Údaje, které poskytl producent zboží za účelem určení celní hodnoty podle tohoto článku, však mohou celní orgány členského státu se souhlasem producenta ověřit v zemi, která není členem Společenství, jestliže o tom tyto orgány uvědomí orgány dané země s dostatečným předstihem a zmíněné orgány se šetřením souhlasí.

2. Do ceny nebo hodnoty materiálu a výroby podle čl. 30 odst. 2 písm. d) první odrážky kodexu se zahrnují náklady uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. a) bodech ii) a iii) kodexu.

Dále se do těchto nákladů zahrnuje vhodně rozvržená hodnota všeho zboží nebo služeb uvedených v čl. 32 odst. 1 písm. b) kodexu, které jsou poskytovány kupujícímu přímo nebo nepřímo v souvislosti s výrobou dováženého zboží. Hodnota služeb uvedených v čl. 32 odst. 1 písm. b) bodě iv) kodexu poskytnutých ve Společenství se do hodnoty zahrne pouze v případě, že byly producentovi účtovány.

3. Pokud se k určení vypočtené hodnoty použijí jiné informace, než které byly poskytnuty producentem nebo jeho jménem, sdělí celní orgán deklarantovi, pokud o to požádá, s výhradou článku 15 kodexu, původ těchto informací, použité údaje a výpočty, které z nich vycházejí.

4. "Všeobecné výdaje" uvedené v čl. 30 odst. 2 písm. d) druhé odrážce kodexu zahrnují přímé a nepřímé náklady na výrobu zboží pro vývoz a jeho uvádění na trh, které nebyly do celní hodnoty zahrnuty podle první odrážky uvedeného písmene.

Článek 154

Jestliže se pro dovoz užívají opakovaně obaly uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. a) bodě ii) kodexu, rozdělí se náklady na ně vynaložené na žádost deklaranta přiměřeně podle všeobecně uznávaných účetních zásad.

Článek 155

Pro účely čl. 32 odst. 1 písm. b) bodu iv) kodexu se náklady na výzkum a předběžné nákresy designu do celní hodnoty nezahrnují.

Článek 156

Ustanovení čl. 33 písm. c) kodexu se použije přiměřeně, je-li celní hodnota určena jinak než na základě hodnoty transakce.

KAPITOLA 2

Licenční poplatky

Článek 157

1. Pro účely čl. 32 odst. 1 písm. c) kodexu se "licenčními poplatky" rozumějí zejména platby, které je nutno zaplatit za využití práv týkajících se

- výroby dováženého zboží (zejména patenty, užitné a průmyslové vzory a výrobní "know-how") nebo

- prodeje zboží dováženého za účelem vývozu (zejména ochranné známky, užitné vzory) nebo

- použití nebo dalšího prodeje dováženého zboží (zejména autorská práva, výrobní postupy neoddělitelně obsažené v dováženém zboží).

2. Nezávisle na případech uvedených v čl. 32 odst. 5 kodexu smí být v případech, kdy se celní hodnota určuje podle článku 29 kodexu, licenční poplatky přičteny k ceně, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dovážené zboží, pouze pokud:

- se platba týká hodnoceného zboží a

- je podmínkou pro prodej tohoto zboží.

Článek 158

1. Je-li dovážené zboží pouze složkou nebo součástí zboží, které bylo vyrobeno ve Společenství, může být cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dovážené zboží, upravena pouze tehdy, jestliže se licenční poplatky týkají daného zboží.

2. Jestliže se zboží dováží nesestavené nebo je před dalším prodejem podrobeno menším úpravám, například zředění nebo zabalení, není tím vyloučeno, aby se licenční poplatky vztahovaly na dovážené zboží.

3. Jestliže se licenční poplatky vztahují částečně na dovážené zboží a částečně na jiné složky nebo součásti, které byly po dovozu ke zboží připojeny, nebo na služby poskytnuté po dovozu, provede se přiměřené rozvržení nákladů pouze na základě objektivních a měřitelných údajů v souladu s vysvětlivkami k čl. 32 odst. 2 kodexu uvedenými v příloze 23.

Článek 159

Licenční poplatky za poskytnutí práva použít ochrannou známku se přičtou k ceně, která byla nebo má být za zboží skutečně zaplacena, pouze tehdy, jestliže

- se licenční poplatky týkají zboží, které bylo po dovozu v nezměněném stavu opět prodáno nebo bylo podrobeno menším úpravám po dovozu,

- se toto zboží prodává s ochrannou známkou, za niž se platí licenční poplatky, připevněnou před dovozem nebo po něm, a

- kupující si nemůže zboží obstarat u jiného dodavatele, který není s prodávajícím ve spojení.

Článek 160

Jestliže kupující platí licenční poplatky třetí osobě, považují se podmínky čl. 157 odst. 2 za splněné pouze v případě, že prodávající nebo osoba, která je s ním ve spojení, platbu této třetí osobě od kupujícího vyžaduje.

Článek 161

Jestliže výpočet licenčních poplatků vychází z ceny dováženého zboží, má se, pokud se neprokáže opak, za to, že se platba licenčních poplatků týká daného zboží.

Licenční poplatky se však mohou týkat hodnoceného zboží i v případě, že se vypočítávají nezávisle na ceně dováženého zboží.

Článek 162

Pro účely čl. 32 odst. 1 písm. c) kodexu se nepřihlíží k zemi, v níž má příjemce licenčních poplatků své sídlo.

KAPITOLA 3

Místo, kde zboží vstupuje na celní území Společenství

Článek 163

1. Pro účely čl. 32 odst. 1 písm. e) a čl. 33 písm. a) kodexu se za místo vstupu na celní území Společenství považuje

a) u zboží přepravovaného po moři přístav vykládky nebo překládky, pokud přeložení potvrdí celní orgány přístavu;

b) u zboží přepravovaného bez překládky nejdříve po moři a pak vnitrozemskou vodní dopravou první přístav v ústí nebo na toku řeky či kanálu, kde může být zboží vyloženo, je-li celnímu úřadu doloženo, že náklady na cestu až k přístavu vykládky jsou vyšší než náklady na cestu do prvního vhodného přístavu;

c) u zboží přepravovaného po železnici, vnitrozemskou vodní dopravou nebo silniční dopravou místo prvního celního úřadu;

d) u zboží přepravovaného jiným způsobem místo, na kterém překračuje hranice celního území Společenství.

2. Celní hodnota zboží, které je po svém vstupu na celní území Společenství přepravováno do jiné části tohoto území přes území Rakouska, Švýcarska, Maďarska, České republiky, Slovenska nebo Jugoslávie ve složení k 1. lednu 1991, se určuje na základě místa prvního vstupu zboží na celní území Společenství, je-li zboží dopravováno přímo přes území Rakouska, Švýcarska, Maďarska, České republiky, Slovenska nebo Jugoslávie v uvedeném smyslu a tranzit přes tyto země odpovídá obvyklé dopravní cestě na místo určení.

3. Celní hodnota zboží, které je po vstupu na celní území Společenství dopravováno po moři na místo určení v jiné části Společenství, se určuje na základě místa prvního vstupu zboží na celní území Společenství, je-li dopravováno přímo po obvyklé dopravní cestě na místo určení.

4. Odstavce 2 a 3 se vztahují i na vykládku nebo překládku zboží a na dočasné přerušení přepravy na území Rakouska, Švýcarska, Maďarska, České republiky, Slovenska nebo Jugoslávie ve složení uvedeném v odstavci 2, pokud k nim dojde z přepravních důvodů.

5. U zboží, které je po vstupu na celní území Společenství bezprostředně dopravováno z jednoho francouzského zámořského departementu do jiné části celního území Společenství nebo naopak, je rozhodným místem vstupu místo uvedené v odstavcích 1 a 2 nacházející se v té části celního území Společenství, ze které bylo zboží dopraveno, pokud zde bylo vyloženo nebo přeloženo a tuto skutečnost potvrdily celní orgány.

6. Jestliže nejsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 5, je rozhodným místem vstupu místo uvedené v odstavci 1 nacházející se v té části celního území Společenství, ve které se nachází místo určení zboží.

KAPITOLA 4

Náklady na dopravu

Článek 164

Pro účely čl. 32 odst. 1 písm. e) a čl. 33 písm. a) kodexu platí tato pravidla:

a) Je-li zboží přepravováno stejným druhem dopravy až na místo, které leží za místem vstupu na celní území Společenství, stanoví se náklady na dopravu s ohledem na poměr vzdáleností tras mimo celní území Společenství a uvnitř něj, není-li celním orgánům na základě použití obecně závazných přepravních sazeb doloženo, jaké náklady vznikly za přepravu zboží až na místo vstupu na celní území Společenství.

b) Je-li zboží fakturováno za jednotnou cenu s dodáním na místo určení, která odpovídá ceně na místo vstupu, neodečítají se od této ceny náklady na dopravu uvnitř Společenství. Odečtení je však možné, je-li celním orgánům prokázáno, že cena s dodáním na hranici je nižší než jednotná cena s dodáním na místo určení.

c) Je-li doprava prováděna zdarma nebo si ji zajišťuje kupující, zahrnují se do celní hodnoty náklady na dopravu na místo vstupu vypočtené podle sazeb obvykle používaných pro stejný druh dopravy.

Článek 165

1. Poštovné za zboží přepravované v poštovním styku až na místo určení se zahrnuje do celní hodnoty v celkové výši; výjimkou jsou dodatečné poštovní poplatky, které byly případně vybrány za úkony provedené v zemi dovozu.

2. Při určování celní hodnoty zasílaného zboží, které nemá obchodní povahu, se však poštovné do hodnoty uváděné v prohlášení nezahrnuje.

3. Odstavce 1 a 2 se nevztahují na zboží přepravované poštovními expresními kurýrními službami nazvanými "EMS – Datapost" (v Dánsku "EMS – Jetpost", v Německu "EMS – Kurierpostsendungen", v Itálii "CAI-Post").

Článek 166

Náklady na leteckou dopravu, které se zahrnují do celní hodnoty zboží, se určují podle pravidel a procentních podílů uvedených v příloze 25.

KAPITOLA 5

Hodnocení nosičů dat určených pro použití v zařízení na počítačové zpracování dat

Článek 167

1. Bez ohledu na články 29 až 33 kodexu, přihlíží se při určování celní hodnoty dovážených nosičů dat určených pro použití v zařízení na počítačové zpracování dat, které obsahují data a programové pokyny, pouze k ceně nebo hodnotě samotného nosiče. Celní hodnota dovážených nosičů dat, které obsahují data a programové pokyny, proto nezahrnuje cenu nebo hodnotu dat nebo programových pokynů, je-li tato cena nebo hodnota odlišena od ceny nebo hodnoty daného nosiče.

2. Pro účely tohoto článku se za

a) "nosiče dat" nepovažují integrované obvody, polovodiče a podobná zařízení, která tyto obvody nebo zařízení obsahují;

b) "data a programové pokyny" nepovažují záznamy zvuku, kinematografické záznamy ani videozáznamy.

KAPITOLA 6

Směnné kurzy

Článek 168

Pro účely článků 169 až 172 se rozumí:

a) "zaznamenaným kurzem"

- poslední zaznamenaný prodejní kurz v obchodním styku na jednom nebo více nejreprezentativnějších devizových trzích daného členského státu nebo

- jinak definovaný takto zaznamenaný směnný kurz stanovený členským státem jako "zaznamenaný kurz", pokud odráží co nejpřesněji aktuální hodnotu dané měny v obchodním styku;

b) "uveřejněným" daný na vědomost veřejnosti způsobem, který daný členský stát určí;

c) "měnou" každá měnová jednotka, která se užívá jako platební prostředek mezi měnovými orgány nebo na mezinárodním trhu.

Článek 169

1. Jsou-li skutečnosti, které slouží k určování celní hodnoty zboží, vyjádřeny v jiné měně než v měně členského státu, v níž se celní hodnota určuje, použije se při určování této hodnoty v měně daného členského státu směnný kurz zaznamenaný v předposlední středu kalendářního měsíce, který je řádně zveřejněn téhož nebo následujícího dne.

2. Kurz zaznamenaný v předposlední středu kalendářního měsíce se používá po celý následující kalendářní měsíc, není-li nahrazen kurzem uvedeným v článku 171.

3. Jestliže v předposlední středu uvedenou v odstavci 1 není zaznamenán žádný kurz nebo jestliže není týž nebo následující den zveřejněn, považuje se za kurz zaznamenaný v uvedenou středu poslední zaznamenaný kurz pro danou měnu zveřejněný v předchozích čtrnácti dnech.

Článek 170

Nelze-li směnný kurz určit podle článku 169, stanoví směnný kurz, který se použije pro účely článku 35 kodexu, dotyčný členský stát; tento kurz musí odrážet co nejpřesněji aktuální hodnotu dané měny.

Článek 171

1. Jestliže se kurz zaznamenaný v poslední středu kalendářního měsíce, zveřejněný téhož nebo následujícího dne, liší nejméně o 5 % od kurzu, který byl určen podle článku 169 pro použití v následujícím kalendářním měsíci, nahradí uvedený kurz od první středy tohoto následujícího kalendářního měsíce jakožto kurz, který se použije pro účely článku 35 kodexu.

2. Jestliže se kurz zaznamenaný v libovolnou středu v období uvedeném v předchozích ustanoveních, zveřejněný téhož nebo následujícího dne, liší nejméně o 5 % od kurzu používaného podle této kapitoly, nahradí uvedený kurz od následující středy jakožto kurz, který se použije pro účely článku 35 kodexu. Tento náhradní kurz zůstává v platnosti do konce běžného kalendářního měsíce, není-li nahrazen jiným kurzem stanoveným podle první věty tohoto odstavce.

3. Jestliže v některém členském státě ve středu není zaznamenán žádný směnný kurz nebo jestliže není tentýž nebo následující den zveřejněn, považuje se za kurz zaznamenaný v danou středu pro dotyčnou měnu kurz zaznamenaný a zveřejněný v co nejkratším čase před uvedenou středou.

Článek 172

Jestliže příslušné celní orgány členského státu povolí deklarantovi, aby určité údaje v celním prohlášení se žádostí o propuštění zboží do volného oběhu předložil dodatečně ve formě pravidelného celního prohlášení, může v povolení na základě žádosti deklaranta stanovit jednotný kurz pro přepočet skutečností, které slouží k určení celní hodnoty, vyjádřených v jiné měně než v měně dotyčného členského státu. V tomto případě se použije směnný kurz zaznamenaný postupem podle této kapitoly, který se používá v první den období, na něž se pravidelné celní prohlášení vztahuje.

KAPITOLA 7

Zjednodušený postup k určení celní hodnoty některého zboží podléhajícího zkáze

Článek 173

1. K určení celní hodnoty zboží uvedeného v klasifikaci obsažené v příloze 26 stanoví Komise pro každou položku této klasifikace jednotkovou hodnotu vyjádřenou v měnách členských států na 100 kg čisté hmotnosti.

Jednotkové hodnoty se používají vždy po 14 dnů, počínaje pátkem.

2. Jednotkové hodnoty se vypočítají na základě těchto skutečností, které členské státy poskytnou Komisi pro každou položku klasifikace:

a) průměrná jednotková cena s dodáním na hranici bez cla, vyjádřená v měně dotyčného členského státu na 100 kg čisté hmotnosti, vypočtená na základě ceny za nepoškozené zásilky zboží v obchodních střediscích uvedených v příloze 27 v referenčním období podle čl. 174 odst. 1;

b) množství propuštěná v kalendářním roce do volného oběhu, na něž bylo uloženo dovozní clo.

3. Průměrná jednotková cena s dodáním na hranici bez cla se vypočte na základě hrubých výnosů z prodejů mezi dovozci a velkoobchodníky. V obchodních střediscích Londýn, Milán a Rungis se hrubý výnos vypočte s ohledem na obchodní úroveň, na níž se zboží v těchto střediscích nejčastěji prodává.

Z takto vypočtené částky se odečtou

- prodejní zisk ve výši 15 % pro obchodní střediska Londýn, Milán a Rungis a ve výši 8 % pro jiná obchodní střediska,

- náklady na dopravu a pojištění uvnitř celního území,

- paušální částka ve výši 5 ECU na úhradu ostatních nákladů, které se nezahrnují do celní hodnoty.

Tato paušální částka se přepočítává na měny členských států podle posledního přepočítacího koeficientu stanoveného podle článku 18 kodexu,

- dovozní clo a jiné dávky, které se nezahrnují do celní hodnoty.

4. Členské státy mohou pro náklady vynaložené na dopravu a pojištění uvedené v odstavci 3 stanovit paušální částky. Tyto paušální částky a postupy pro jejich výpočet sdělí neprodleně Komisi.

Článek 174

1. Referenční období rozhodné pro výpočet průměrných jednotkových cen podle čl. 173 odst. 2 písm. a) činí 14 dnů a končí ve čtvrtek, který předchází týdnu, v němž se stanoví nové jednotkové hodnoty.

2. Členské státy oznámí průměrné jednotkové ceny nejpozději do 12 hodin v pondělí v týdnu, v němž se stanoví jednotkové hodnoty podle článku 173. Není-li tento den pracovním, oznámí je v pracovní den bezprostředně předcházející.

3. Všechny členské státy oznámí Komisi nejpozději do 15. června následujícího roku zboží propuštěné během kalendářního roku do volného oběhu podle jednotlivých položek klasifikace.

Článek 175

1. Jednotkové hodnoty podle čl. 173 odst. 1 stanoví Komise každé druhé úterý na základě váženého průměru průměrných jednotkových cen podle čl. 173 odst. 2 písm. a) s ohledem na množství podle čl. 173 odst. 2 písm. b).

2. K určení váženého průměru se každá průměrná jednotková cena podle čl. 173 odst. 2 písm. a) přepočte na ECU; vychází se vždy z posledních přepočítacích koeficientů, které stanovila Komise v týdnu, který předchází týdnu, v němž se zjišťují jednotkové hodnoty, a které byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropských společenství. Tytéž přepočítací koeficienty se použijí na přepočet takto stanovených jednotkových hodnot do měn jednotlivých členských států.

3. Naposledy zveřejněné jednotkové hodnoty platí, dokud nejsou zveřejněny nové jednotkové hodnoty. V případě silného kolísání cen v jednom nebo ve více členských státech, například v důsledku přerušení plynulého dovozu některého produktu, však mohou být stanoveny nové jednotkové hodnoty na základě cen používaných v okamžiku stanovení těchto hodnot.

Článek 176

1. Za poškozené se považují zásilky zboží, které v okamžiku rozhodném pro určení jejich celní hodnoty obsahují alespoň 5 % produktů nevhodných pro lidskou spotřebu v nezměněném stavu nebo jejichž hodnota se vzhledem k průměrné tržní ceně za bezvadné zboží snížila alespoň o 20 %.

2. Poškozené zásilky se hodnotí

- buď po vytřídění použitím jednotkových hodnot na bezvadnou část zásilky, přičemž poškozená část se zničí pod celním dohledem,

- nebo použitím jednotkových hodnot stanovených pro bezvadné produkty po odečtení procentního podílu, který odpovídá procentní sazbě škody zjištěné soudním znalcem a uznané celními orgány, od hmotnosti dovážené zásilky,

- nebo použitím jednotkových hodnot stanovených pro nepoškozené produkty s odečtením procentního podílu, který odpovídá procentní sazbě škody zjištěné soudním znalcem a uznané celními orgány.

Článek 177

1. Pokud zúčastněná osoba v celním prohlášení uvede nebo nechá uvést celní hodnotu dováženého zboží na základě jednotkových hodnot stanovených podle této kapitoly, zavazuje se tím, že v pro dotyčné zboží v běžném kalendářním roce použije zjednodušený postup.

2. Pokud zúčastněná osoba později požádá pro jeden nebo více druhů dováženého zboží o použití jiných metod, než je zjednodušený postup, jsou celní orgány dotyčného členského státu oprávněny jí oznámit, že je vyloučena z provádění zjednodušeného postupu pro toto zboží až do konce běžného kalendářního roku; toto vyloučení může být prodlouženo až do konce následujícího kalendářního roku. O vyloučení uvědomí členský stát neprodleně Komisi, která o něm neprodleně uvědomí celní orgány ostatních členských států.

KAPITOLA 8

Prohlášení o údajích a poskytnutí podkladů k nim

Článek 178

1. Pokud se celní hodnota určuje podle článků 28 až 36 kodexu, přiloží se k celnímu prohlášení pro dovážené zboží prohlášení o údajích o celní hodnotě (prohlášení o celní hodnotě). Prohlášení o celní hodnotě se podává na tiskopise D.V.1 podle vzoru uvedeného v příloze 28, případně doplněném jedním nebo více tiskopisy D.V.1 BIS podle vzoru uvedeného v příloze 29.

2. Zejména se předpokládá, že prohlášení o celní hodnotě podle odstavce 1 smí učinit pouze osoba s bydlištěm nebo pracovištěm na celním území Společenství, která má k dispozici všechny skutečnosti týkající se prohlášení.

3. Celní orgány mohou upustit od požadování prohlášení o celní hodnotě podle odstavce 1, jestliže celní hodnotu dotyčného zboží nelze zjistit podle článku 29 kodexu. V těchto případech osoba uvedená v odstavci 2 poskytne nebo nechá poskytnout celním orgánům veškeré informace, které po ní požadují pro určení celní hodnoty podle jiného článku kodexu; informace poskytne celním orgánům způsobem za podmínek, které tyto orgány stanoví.

4. Aniž jsou dotčeno případné použití trestněprávních předpisů, přijímá osoba uvedená v odstavci 2 podáním prohlášení o celní hodnotě podle odstavce 1 celnímu úřadu odpovědnost za:

- správnost a úplnost údajů uvedených v prohlášení,

- pravost podkladů přiložených k těmto údajům a

- poskytnutí všech dodatečných informací a podkladů potřebných pro určení celní hodnoty zboží.

5. Tento článek se nevztahuje na zboží, jehož celní hodnota se určuje zjednodušeným postupem podle článků 173 až 177.

Článek 179

1. Celní orgány mohou, pokud to není nezbytné pro řádné ukládání dovozních cel, zcela nebo zčásti upustit od vyžadování prohlášení podle čl. 178 odst. 1,

a) jestliže celní hodnota jedné zásilky dováženého zboží nepřesahuje 5000 ECU, pokud se nejedná o část zásilky nebo o opakované zásilky téhož odesílatele témuž příjemci nebo

b) jestliže se jedná o dovoz neobchodní povahy nebo

c) jestliže předložení dotyčných údajů není nezbytné pro použití celního sazebníku Evropských společenství nebo jestliže se cla stanovená v uvedeném sazebníku neukládají na základě zvláštních celních předpisů.

2. Částka v ECU uvedená v odst. 1 písm. a) se přepočte podle článku 18 kodexu. Celní orgány mohou částku vzniklou přepočtem zaokrouhlit směrem nahoru nebo dolů.

Celní orgány mohou zachovat protihodnotu částky stanovené v ECU v národní měně, jestliže by při roční úpravě podle článku 18 kodexu přepočet nové částky před zaokrouhlením podle tohoto článku vedl k tomu, že by se protihodnota v národní měně změnila o méně než 5 % anebo by se snížila.

3. U zboží, které stejný prodávající dodává pravidelně za stejných obchodních podmínek stejnému prodávajícímu, mohou celní orgány upustit od požadování, aby údaje podle čl. 178 odst. 1 byly plně poskytovány s každým celním prohlášením, vyžadují to však při každé změně okolností a nejméně jednou za tři roky.

4. Zproštění povinnosti přiznané podle tohoto článku může být zrušeno a předložení D.V.1 může být požadováno, jestliže se zjistí, že nebyla splněna nebo již netrvá podmínka pro její poskytnutí.

Článek 180

Jestliže se použije počítačové zpracování dat nebo jestliže se pro dotyčné zboží podává obecné, pravidelné nebo souhrnné celní prohlášení, mohou členské státy povolit odchylky ve formě poskytování údajů nezbytných k určení celní hodnoty.

Článek 181

1. Osoba uvedená v čl. 178 odst. 2 předloží celním orgánům jedno vyhotovení faktury, z niž vychází v prohlášení o celní hodnotě dováženého zboží. Jestliže se prohlášení o celní hodnotě podává písemně, ponechají si toto vyhotovení celní orgány.

2. Je-li při písemném prohlášení o celní hodnotě faktura na dovážené zboží vystavena na osobu, která je usazena v jiném členském státě než v tom, kde je podáváno prohlášení o celní hodnotě, předloží osoba podávající prohlášení o celní hodnotě celním orgánům druhé vyhotovení této faktury. Jedno z vyhotovení si ponechají celní orgány, druhé opatří otiskem svého úředního razítka a jednacím číslem prohlášení u daného celního úřadu a vrátí je deklarantovi, aby je předal osobě, na jejíž jméno je faktura vystavena.

3. Celní orgány mohou úpravu podle odstavce 2 předepsat také pro případy, kdy osoba, na niž je vystavena faktura, je usazena v členském státě, v němž je prohlášení o celní hodnotě podáváno.

HLAVA VI

VSTUP ZBOŽÍ NA CELNÍ ÚZEMÍ SPOLEČENSTVÍ

KAPITOLA 1

Prohlídka zboží a odběr vzorků zúčastněnou osobou

Článek 182

1. Povolení prohlédnout zboží podle článku 42 kodexu se uděluje osobě, která je oprávněna přidělit zboží celně schválené určení, na základě ústní žádosti, pokud celní orgán s ohledem na okolnosti nepovažuje za potřebné, aby byla žádost podána písemně.

Odběr vzorků se povoluje pouze na základě písemné žádosti zúčastněné osoby.

2. Písemné žádosti podle odst. 1 musí zúčastněná osoba podepsat a podat u příslušných celních orgánů. Žádosti musí obsahovat tyto údaje:

- jméno a adresu žadatele,

- místo, na němž se zboží nachází,

- číslo souhrnného celního prohlášení, pokud již bylo podáno a pokud do něj celní úřad tyto údaje nezapisuje sám, nebo odkaz na předchozí celní režim, anebo údaje nezbytné k identifikaci dopravního prostředku, na němž se zboží nachází,

- všechny ostatní údaje nutné ke ztotožnění zboží.

Celní úřad udělí povolení na základě žádosti zúčastněné osoby. Pokud se žádost týká odběru vzorků, uvede celní úřad množství zboží, které může být odebráno.

3. Předběžnou prohlídku zboží a odběr vzorků je třeba provádět podle pokynů celního úřadu pro daný případ a pod jeho dohledem.

Vybalení, vážení, opětovné zabalení a ostatní manipulace se zbožím se uskutečňuje na náklady a nebezpečí zúčastněné osoby. Tato osoba hradí rovněž případné náklady na provedení rozboru.

4. Odebrané vzorky musí splnit formality, aby mohlo být zboží přiděleno celně schválené určení. Pokud při prohlídce vzorků dojde k jejich poškození, zničení nebo nenapravitelné ztrátě zboží, nevzniká celní dluh. Ustanovení čl. 182 odst. 5 kodexu se použije také na odpady a zbytky.

KAPITOLA 2

Souhrnné celní prohlášení

Článek 183

1. Souhrnné celní prohlášení podepisuje osoba, která je podává.

2. Souhrnné celní prohlášení potvrdí celní orgány a uschovají je, aby mohlo být prověřeno, zda bylo danému zboží přiděleno celně schválené určení ve lhůtách stanovených v článku 49 kodexu.

3. Pokud bylo zboží před předložením celním orgánům přepravováno v tranzitním režimu, je souhrnným celním prohlášením doklad o tranzitu určený pro celní úřad určení.

4. Celní orgány mohou povolit, aby souhrnné celní prohlášení bylo vyhotoveno pomocí počítačového zpracování dat. V tomto případě se pravidla uvedená v odstavci 2 přizpůsobí přiměřeně.

Článek 184

1. Až do doby, kdy je zboží přiděleno celně schválené určení, je osoba uvedená v čl. 183 odst. 1 povinna znovu předložit celním orgánům na jejich vyžádání v nezměněném stavu zboží, na něž podává souhrnné celní prohlášení a které dosud nebylo vyloženo z dopravního prostředku, na němž se nachází.

2. Po vyložení zboží přechází povinnost znovu předložit zboží celním orgánům na jejich vyžádání na každou osobu, která je má v držení pro účely přepravy nebo skladování.

KAPITOLA 3

Dočasné uskladnění

Článek 185

1. Místa ve smyslu čl. 51 odst. 1 kodexu, schválená celními orgány pro skladování dočasně uskladněného zboží, se označují jako "dočasné sklady".

2. Pokud celní orgány nespravují dočasné sklady samy, mohou k zajištění používání celních předpisů vyžadovat, aby

a) byl dočasný sklad zavřen na dva klíče, z nichž jeden mají v držení uvedené celní orgány;

b) osoba, která dočasný sklad provozuje, vedla skladovou evidenci, která umožní sledovat pohyb zboží.

Článek 186

Uskladnění zboží v dočasném skladu se uskutečňuje na podkladě souhrnného celního prohlášení. Celní orgány však mohou požadovat, aby bylo podáno zvláštní celní prohlášení na tiskopise, jehož vzor samy určí.

Článek 187

Aniž je dotčen článek 56 kodexu a předpisy o prodeji zboží celními orgány, má povinnost dodržovat opatření, která přijaly celní orgány podle čl. 53 odst. 1 kodexu, a hradit vzniklé náklady osoba, která podala souhrnné celní prohlášení, a nebylo-li toto prohlášení dosud podáno, osoby uvedené v čl. 44 odst. 2 kodexu.

Článek 188

Pokud celní orgány rozhodnou o prodeji zboží podle článku 53 kodexu, provedou jej podle postupů platných v jednotlivých členských státech.

KAPITOLA 4

Zvláštní ustanovení o zboží přepravovaném námořní nebo leteckou dopravou

Oddíl 1

Obecné ustanovení

Článek 189

Jestliže zboží dovážené ze třetí země vstupuje na celní území Společenství námořní nebo vzdušnou cestou a pak se na podkladě téhož přepravního dokladu stejným způsobem bez překládky dopravuje do jiného přístavu nebo na jiné letiště Společenství, předkládá se zboží podle článku 40 kodexu celním orgánům teprve v přístavu nebo na letišti, v kterém se vykládá nebo překládá.

Oddíl 2

Zvláštní ustanovení o palubních zavazadlech a zavazadlech cestujících přepravovaných v zavazadlovém prostoru

Článek 190

Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

a) letištěm Společenství jakékoli letiště na celním území Společenství;

b) mezinárodním letištěm Společenství jakékoli letiště Společenství, na němž se na základě povolení příslušnými orgány uskutečňuje letecký styk s třetími zeměmi;

c) letem uvnitř Společenství let mezi dvěma letišti Společenství bez mezipřistání, který nezačíná ani nekončí na letišti, které není letištěm Společenství;

d) přístavem Společenství jakýkoli přístav na celním území Společenství;

e) námořní linkou uvnitř Společenství přemístění plavidla, které zajišťuje pravidelné spojení mezi dvěma nebo více určitými přístavy Společenství, mezi dvěma takovými přístavy bez jakéhokoli mezipřistání;

f) rekreační lodí soukromá loď určená k cestám, jejichž trasu libovolně určují cestující;

g) rekreačním nebo obchodním letadlem soukromé letadlo určené k cestám, jejichž trasu libovolně určují cestující;

h) zavazadlem jakýkoli předmět, který prováží osoba libovolným způsobem během cesty.

Článek 191

Pro účely tohoto oddílu se zavazadlo v leteckém provozu považuje za

- "zavazadlo přepravované v zavazadlovém prostoru", jestliže po odbavení na letišti odeslání není přístupné osobě, která je podala, ani během letu, ani při případném mezipřistání ve smyslu čl. 192 bodů 1 a 2 a čl. 194 bodů 1 a 2;

- "palubní zavazadlo", jestliže si je osoba bere s sebou do kabiny letadla.

Článek 192

Kontroly a formality

1. pro palubní zavazadla a zavazadla přepravovaná v zavazadlovém prostoru, jež náležejí osobám cestujícím letadlem, které přilétá z letiště, které se nenachází na území Společenství, a po mezipřistání na letišti Společenství pokračuje na další letiště Společenství, se provádějí na posledně uvedeném letišti, pokud se jedná o mezinárodní letiště Společenství; v tomto případě se na zavazadla vztahují předpisy platné pro zavazadla osob přilétajících ze třetích zemí, pokud osoba nemůže příslušným orgánům prokázat, že zboží, které prováží, je zbožím Společenství;

2. pro palubní zavazadla a zavazadla přepravovaná v zavazadlových prostorech, která náležejí osobám cestujícím letadlem, jenž provádí mezipřistání na letišti Společenství a dále pokračuje na letiště, které není letištěm Společenství, se provádějí na odletovém letišti, pokud se jedná o mezinárodní letiště Společenství; v tomto případě může být kontrola palubního zavazadla provedena také na letišti Společenství, v němž se uskuteční mezipřistání, aby se zjistilo, zda zboží, které obsahuje, splňuje požadavky volného pohybu zboží uvnitř Společenství;

3. pro zavazadla osob na jednom a téže plavidlu při námořní plavbě, která se skládá z na sebe navazujících úseků, které začínají, mají mezipřistání nebo končí v přístavu, který není přístavem Společenství, se provádějí v přístavu, ve kterém jsou tato zavazadla nakládána nebo vykládána.

Článek 193

Kontroly a formality pro zavazadla osob nacházejících se na palubách

1. rekreačních lodí se provádějí nezávisle na místě odjezdu nebo určení těchto lodí v každém přístavu Společenství;

2. rekreačních nebo obchodních letadel se provádějí

- při letech z letiště, které není letištěm Společenství, na prvním letišti přijetí, které musí být mezinárodním letištěm Společenství, jestliže letadlo má po mezipřistání pokračovat v letu na jiné letiště Společenství,

- při letech z letiště Společenství na posledním mezinárodním letišti Společenství, jestliže má letadlo po mezipřistání pokračovat v letu na letiště, které není letištěm Společenství.

Článek 194

1. Pokud jsou zavazadla přepravována na letiště Společenství na palubě letadla přilétajícího z letiště, které není letištěm Společenství, a mají být na tomto letišti Společenství přeložena na letadlo, které provádí let uvnitř Společenství,

- provádějí se kontroly a formality pro zavazadla přepravovaná v zavazadlovém prostoru na příletovém letišti letu uvnitř Společenství, je-li to mezinárodní letiště Společenství,

- provádí se kontrola palubních zavazadel na prvním mezinárodním letišti Společenství; dodatečně lze palubní zavazadla na příletovém letišti letu uvnitř Společenství kontrolovat pouze v případě, že se to ukáže nutným na základě kontroly zavazadel přepravovaných v zavazadlovém prostoru,

- mohou být zavazadla přepravovaná v zavazadlovém prostoru kontrolována na prvním letišti Společenství jen výjimečně a pouze v případě, že se to ukáže nutným na základě kontroly palubních zavazadel.

2. Pokud jsou zavazadla na letišti Společenství nakládána do letadla, jež provádí let uvnitř Společenství, a pokud tato zavazadla mají být na jiném letišti Společenství přeložena do letadla, jehož místem určení je letiště, které není letištěm Společenství,

- provádějí se kontroly a formality pro zavazadla přepravovaná v zavazadlovém prostoru na odletovém letišti letu uvnitř Společenství, je-li to mezinárodní letiště Společenství,

- provádí se kontrola palubních zavazadel na posledním mezinárodním letišti Společenství; kontrola palubních zavazadel již na odletovém letišti letu uvnitř Společenství může být provedena pouze v případě, že se to ukáže nutným na základě kontroly zavazadel přepravovaných v zavazadlovém prostoru,

- mohou být zavazadla přepravovaná v zavazadlovém prostoru kontrolována na posledním letišti Společenství jen výjimečně a pouze v případě, že se to ukáže nutným na základě kontroly palubních zavazadel.

3. Kontroly a formality pro zavazadla, která se dopravují na letiště Společenství na palubě linkového nebo charterového letadla z letiště, které není letištěm Společenství, a která jsou překládána do rekreačního nebo obchodního letadla, které provádí let uvnitř Společenství, se provádějí na příletovém letišti pravidelného nebo charterového letu.

4. Kontroly a formality pro zavazadla, která jsou na letišti Společenství překládána do rekreačního nebo obchodního letadla, které provádí let uvnitř Společenství, aby byla na jiném letišti Společenství přeložena do linkového nebo charterového letadla, jehož místem určení je letiště, které není letištěm Společenství, se provádějí na odletovém letišti linkového nebo charterového letadla.

5. Členské státy mohou na mezinárodních letištích Společenství, v nichž se překládají zavazadla přepravovaná v zavazadlovém prostoru, kontrolovat zavazadla,

- která se dopravují z letiště, které není letištěm Společenství, a překládají na mezinárodním letišti Společenství do letadla, jehož cílem je mezinárodní letiště na území téhož státu,

- která jsou na mezinárodním letišti překládána do letadla, aby byla na jiném mezinárodním letišti ležícím na území téhož členského státu přeložena do letadla, jehož místem určení je letiště, které není letištěm Společenství.

Článek 195

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění,

- aby při příletu nebo příjezdu osob nemohly být z palubního zavazadla, které není uvedeno v čl. 1 nařízení Rady (EHS) č. 3925/91 [10], odstraněny žádné předměty před jeho kontrolou,

- aby při odletu nebo odjezdu osob nemohly být z palubních zavazadel, která nejsou uvedena v čl. 1 nařízení Rady (EHS) č. 3925/91, odstraněny žádné předměty po jejich kontrole,

- aby při příletu nebo příjezdu osob bylo vhodným způsobem zabráněno tomu, aby byly ze zavazadla přepravovaného v zavazadlovém prostoru, které není uvedeno v čl. 1 nařízení Rady (EHS) č. 3925/91, odstraněny předměty před jeho kontrolou,

- aby při odletu nebo odjezdu osoby bylo vhodným způsobem zabráněno tomu, aby byly ze zavazadla přepravovaného v zavazadlovém prostoru, které není uvedeno v čl. 1 nařízení Rady (EHS) č. 3925/91, odstraněny předměty před jeho kontrolou.

Článek 196

Zavazadla přepravovaná v zavazadlovém prostoru podaná na letišti Společenství se na tomto letišti označí visačkou. Vzor visačky a její technické provedení jsou uvedeny v příloze 30.

Článek 197

Členské státy sdělí Komisi seznam letišť, která odpovídají definici mezinárodního letiště Společenství podle čl. 190 písm. b). Komise zveřejní tento seznam v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství.

HLAVA VII

CELNÍ PROHLÁŠENÍ – BĚŽNÝ POSTUP

KAPITOLA 1

Písemné celní prohlášení

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 198

1. Jestliže se celní prohlášení týká více položek zboží, považují se údaje uvedené ke každé položce zboží za samostatné celní prohlášení.

2. Za jediné zboží se považují podstatné součásti průmyslových zařízení, které spadají pod jediný kód kombinované nomenklatury.

Článek 199

Aniž je dotčeno případné použití trestněprávních předpisů, má se za to, že podáním celního prohlášení podepsaného deklarantem nebo jeho zástupcem celnímu úřadu vzniká v souladu s platnými předpisy odpovědnost za

- správnost údajů uvedených v celním prohlášení,

- pravost přiložených dokladů

a

- dodržení všech povinností v souvislosti s propuštěním dotyčného zboží do daného celního režimu.

Článek 200

Není-li stanoveno jinak nebo nepotřebuje-li je zúčastněná osoba pro další operace, ponechávají si doklady přiložené k celnímu prohlášení celní orgány. V takovém případě přijmou celní orgány všechna potřebná opatření, aby doklady mohly být následně použity pouze pro množství a hodnoty zboží, na něž se vztahují.

Článek 201

1. Celní prohlášení se podává celnímu úřadu, jemuž se předkládá zboží. Celní prohlášení může být podáno, jakmile bylo zboží předloženo.

2. Celní orgány mohou povolit, aby bylo celní prohlášení podáno dříve, než je deklarant schopen předložit zboží. V tomto případě mohou celní orgány stanovit pro předložení zboží lhůtu určenou podle okolností. Není-li zboží předloženo ve stanovené lhůtě, považuje se celní prohlášení za nepodané.

3. Jestliže bylo celní prohlášení podáno dříve, než bylo zboží, k němuž se vztahuje, dopraveno k celnímu úřadu nebo na jiné místo určené celními orgány, může být toto celní prohlášení přijato teprve po předložení zboží k celnímu řízení.

Článek 202

1. Celní prohlášení musí být příslušnému celnímu úřadu podáno v jeho úředních hodinách.

Celní orgány však mohou na žádost deklaranta a na jeho náklady povolit, aby celní prohlášení bylo podáno mimo úřední hodiny.

2. Za rovnocenné podání celního prohlášení celnímu úřadu se považuje jeho předání úředníkům tohoto úřadu na jiném místě, které k tomuto účelu stanoví dohody mezi celními orgány a zúčastněnou osobou.

Článek 203

Na celním prohlášení se vyznačí datum jeho přijetí.

Článek 204

Celní orgán může povolit nebo vyžadovat, aby opravy podle článku 65 kodexu byly provedeny podáním nového celního prohlášení, které nahradí původní celní prohlášení. V tomto případě je rozhodným okamžikem pro stanovení cla, které je případně nutno uložit, a pro dodržení ostatních předpisů upravujících daný celní režim den přijetí původního celního prohlášení.

Oddíl 2

Tiskopisy pro celní prohlášení

Článek 205

1. Úředním vzorem pro písemné celní prohlášení v rámci běžného postupu za účelem propuštění zboží do některého celního režimu nebo pro jeho zpětný vývoz podle čl. 182 odst. 3 kodexu je jednotný správní doklad.

2. Podle předpisů daného celního režimu mohou být k tomuto účelu použity též jiné tiskopisy.

3. Odstavci 1 a 2 nejsou dotčeny

- zproštění povinnosti podat písemné celní prohlášení stanovené v článcích 225 až 236 pro propuštění do volného oběhu, vývoz nebo dočasné použití,

- možnost, aby členské státy zprostily povinnosti předložit tiskopis uvedený v odst. 1, jestliže se použijí zvláštní ustanovení článků 237 a 238 o poštovních zásilkách (dopisy a poštovní balíky),

- možnost použít zvláštní tiskopisy, aby se v určitých případech usnadnilo podávání celního prohlášení, pokud to celní orgány povolí,

- možnost, aby členské státy zprostily povinnosti předložit tiskopis podle odstavce 1 v případě, že správní orgány dvou nebo více členských států uzavřely nebo uzavřou dohody nebo ujednání o dalším zjednodušení formalit v celém obchodu mezi těmito členskými státy nebo v jeho části,

- možnost, aby zúčastněné osoby u zásilek obsahujících více druhů zboží použily ke splnění formalit tranzitního režimu Společenství ložné listy,

- možnost, aby celní prohlášení pro dovoz, tranzit nebo vývoz a doklady, kterými se prokazuje původ ve Společenství u zboží, které nebylo přepravováno v režimu vnitřního tranzitu Společenství, bylo vyhotoveno pomocí veřejných nebo soukromých systémů počítačového zpracování dat nebo případně na čistém bílém papíře za podmínek, které stanoví členské státy,

- možnost, aby členské státy při použití systému počítačového zpracování dat pro vyřízení celních prohlášení stanovily, že jednotný správní doklad vyhotovený tímto systémem představuje celní prohlášení podle odstavce 1.

4. Pokud se pro splnění formalit používají veřejné nebo soukromé systémy počítačového zpracování dat, které také jednotný správní doklad vytvářejí, mohou celní orgány stanovit, že

- se vlastnoruční podpis nahrazuje jiným technickým identifikačním postupem, který může být založen na použití kódů a který má stejný právní účinek jako vlastnoruční podpis. Tato funkce se povolí pouze tehdy, když jsou splněny technické a správní předpoklady stanovené příslušnými orgány,

- místo ručního nebo mechanického otisku razítka celního úřadu a podpisu příslušného úředníka byly takto vyhotovené jednotné správní doklady ověřovány přímo těmito systémy.

5. Jestliže některý předpis Společenství odkazuje na celní prohlášení s návrhem na vývoz nebo zpětný vývoz, dovoz nebo propuštění do jiného celního režimu, nesmějí členské státy vyžadovat žádné jiné správní doklady než ty, které

- byly výslovně zavedeny právními předpisy Společenství nebo je tyto právní předpisy stanoví,

- jsou vyžadovány na základě mezinárodních dohod, které jsou slučitelné se Smlouvou,

- musí hospodářské subjekty předložit se žádostí o získání určité výhody nebo zvláštního zacházení,

- jsou vyžadovány, při dodržení ustanovení Smlouvy, k provádění jednotlivých právních úprav, které by nemohly být použity, jestliže se užije pouze doklad uvedený v odst. 1.

Článek 206

V potřebném rozsahu se tiskopis jednotného správního dokladu použije během přechodného období, stanoveného v aktu o přistoupení Španělska a Portugalska pro obchod mezi Společenstvím ve stavu k 31. prosinci 1985 a Španělskem nebo Portugalskem a obchod mezi těmito dvěma členskými státy, případně také na zboží, pro něž ještě nebyla plně odstraněna cla a poplatky s rovnocenným účinkem nebo na něž se vztahují jiná opatření stanovená v aktu o přistoupení.

V případech uvedených v prvním pododstavci se zničí vyhotovení č. 2 nebo případně vyhotovení č. 7 tiskopisů používaných v obchodu se Španělskem a Portugalskem nebo mezi těmito dvěma členskými státy.

Tento tiskopis se rovněž použije v obchodu se zbožím Společenství mezi částmi celního území Společenství, na něž se vztahuje směrnice Rady 77/388/EHS [11], a částmi tohoto území, na něž se uvedená směrnice nevztahuje, a v obchodu mezi částmi tohoto území, na něž se uvedená směrnice nevztahuje.

Článek 207

Aniž je dotčen čl. 205 odst. 3, mohou celní správy členských států obecně upustit od vyžadování některých výtisků jednotného správního dokladu určeného pro jejich orgány za účelem splnění formalit při dovozu a vývozu, pokud lze dané údaje získat z jiných podkladů.

Článek 208

1. Jednotný správní doklad se používá v sadách obsahujících počet výtisků potřebný ke splnění formalit týkajících se celního režimu, do nějž má být zboží propuštěno.

2. Pokud se zboží před propuštěním do tranzitního režimu Společenství nebo společného tranzitního režimu nachází v jiném celního režimu nebo je do něj propuštěno následně, může se použít sada obsahující počet výtisků potřebný pro tranzitní režim a pro předchozí nebo následující celní režim.

3. Sady uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou výňatky z

- úplného souboru osmi výtisků podle vzoru v příloze 31 nebo

- dvou za sebou jdoucích souborů čtyř výtisků podle vzoru v příloze 32, zejména v případě jejich vyhotovení pomocí počítačového zpracování dat za účelem vyřízení celních prohlášení.

4. Aniž jsou dotčeny čl. 205 odst. 3, články 222 až 224 a články 254 až 289 mohou být tiskopisy jednotného správního dokladu případně doplněny jedním nebo více dalšími tiskopisy, které se používají v sadách obsahujících výtisky, které jsou potřebné pro splnění formalit týkajících se celního režimu, do nějž má být zboží propuštěno; tyto sady mohou být případně doplněny výtisky, které jsou potřebné pro splnění formalit týkajících se předchozího nebo následujícího celního režimu.

Tyto sady jsou výňatky z

- úplného souboru osmi výtisků podle vzoru v příloze 33 nebo

- dvou za sebou jdoucích souborů čtyř výtisků podle vzoru v příloze 34.

Doplňkové listy jsou nedílnou součástí jednotného správního dokladu, k němuž se vztahují.

5. Odchylně od odstavce 4 mohou celní orgány stanovit, že doplňkové listy se nesmějí používat, jestliže byl jednotný správní doklad vyhotoven pomocí počítačového zpracování dat.

Článek 209

1. Použije-li se čl. 208 odst. 2, odpovídá každá zúčastněná osoba pouze za údaje, které se vztahují k režimu, o jehož uplatnění požádala jako deklarant, hlavní povinný nebo zástupce některého z nich.

2. V případech uvedených v odstavci 1 je zúčastněná osoba, která používá jednotný správní doklad vystavený v předchozím celním režimu, povinna před podáním svého celního prohlášení prověřit správnost stávajících údajů a jejich platnost pro dané zboží a požadovaný režim a v potřebném rozsahu je doplnit.

V uvedených případech musí zúčastněná osoba všechny zjištěné rozdíly mezi daným zbožím a uvedenými údaji sdělit celnímu úřadu, jemuž bylo podáno celní prohlášení. V těchto případech deklarant vyhotoví své celní prohlášení na nových výtiscích jednotného správního dokladu.

Článek 210

Pokud se jednotný správní doklad používá pro více celních režimů následujících po sobě, přesvědčí se celní orgány, že údaje uvedené v celních prohlášeních týkajících se jednotlivých režimů navzájem souhlasí.

Článek 211

Jednotný správní doklad musí být vyhotoven v některém z úředních jazyků Společenství přijímaném celními orgány členského státu, v němž jsou plněny formality.

V případě potřeby mohou celní orgány členského státu určení vyžadovat, aby deklarant nebo jeho zástupce v tomto členském státě předložil překlad celního prohlášení do úředního jazyka nebo do některého z úředních jazyků daného členského státu. Překlad nahrazuje odpovídající údaje v celním prohlášení.

Odchylně od předchozího odstavce je nutno celní prohlášení vyhotovit v úředním jazyce nebo v některém z úředních jazyků členského státu určení vždy, jestliže se v tomto členském státě celní prohlášení podává na tiskopisech, které se liší od tiskopisů celního prohlášení podaného původně celnímu úřadu členského státu odeslání.

Článek 212

1. Jednotný správní doklad je nutno vyplnit s ohledem na vysvětlivky uvedené v příloze 37 a případně na další pravidla stanovená jinými předpisy Společenství.

2. Celní orgány zajistí, aby uživatelé měli přímý přístup k vysvětlivkám uvedeným v odstavci 1.

3. Celní správy každého členského státu v případě potřeby vysvětlivky doplní.

Článek 213

Kódy, které je nutno použít k vyplnění tiskopisu uvedeného v čl. 205 odst. 1, jsou uvedeny v příloze 38.

Článek 214

Vyžadují-li předpisy použití dalších výtisků tiskopisu uvedeného v čl. 205 odst. 1, může deklarant k tomuto účelu použít v potřebném rozsahu doplňková vyhotovení nebo fotokopie tiskopisu.

Doplňková vyhotovení nebo fotokopie musí deklarant podepsat a předložit příslušným celním orgánům, který je opatří úředním záznamem za stejných podmínek jako jednotný správní doklad. Celní orgány je uznávají za rovnocenné prvopisům, pokud jejich totožnost a čitelnost považují za uspokojivou.

Článek 215

1. Tiskopis uvedený v čl. 205 odst. 1 je tištěn na samopropisovacím papíru klížený ke psaní o plošné hmotnosti alespoň 40 g/m2. Papír musí být dostatečně neprůsvitný, aby údaje zapsané na jedné straně neovlivňovaly čitelnost údajů na straně druhé, a nesmí se při běžném používání trhat ani mačkat.

Pro všechny výtisky se používá bílý papír. Na výtiscích pro tranzitní režim Společenství (1, 4, 5 a 7) však mají kolonky 1 (první a třetí dílčí kolonka), 2, 3, 4, 5, 6, 8, 15, 17, 18, 19, 21, 25, 27, 31, 32, 33 (první dílčí kolonka vlevo), 35, 38, 40, 44, 50, 51, 52, 53, 55 a 56 zelený podtisk.

Tiskopisy jsou tištěny zeleným tiskem.

2. Rozměry kolonek vycházejí vodorovně z desetiny palce a svisle ze šestiny palce. Rozměry dílčích kolonek vycházejí vodorovně z desetiny palce.

3. Výtisky jednotlivých tiskopisů se označí barevně takto:

a) tiskopisy podle vzorů v přílohách 31 a 33:

- výtisky 1, 2, 3 a 5 nesou na pravém okraji průběžný červený, zelený, žlutý, případně modrý pruh,

- výtisky 4, 6, 7 a 8 nesou na pravém okraji přerušovaný modrý, červený, zelený, případně žlutý pruh;

b) tiskopisy podle vzorů v přílohách 32 a 34:

- výtisky 1/6, 2/7, 3/8 a 4/5 nesou na pravém okraji průběžný a vpravo od něj přerušovaný červený, zelený, žlutý, případně modrý pruh.

Pruhy jsou přibližně 3 mm široké. Přerušovaný pruh se skládá z řady čtverců o rozměru 3 mm, mezi nimiž je volný prostor též o rozměru 3 mm.

4. Výtisky, na nichž musí být údaje tiskopisů uvedených v přílohách 31 a 33 patrné v průpisu, jsou uvedeny v příloze 35.

Výtisky, na nichž musí být údaje tiskopisů uvedených v přílohách 32 a 34 patrné v průpisu, jsou uvedeny v příloze 36.

5. Tiskopisy mají rozměry 210 × 297 mm, přičemž přípustná odchylka je od – 5 do + 8 mm na délku.

6. Celní správy členských států mohou vyžadovat, aby tiskopisy obsahovaly název a adresu tiskárny nebo značku umožňující její identifikaci. Kromě toho mohou tisk tiskopisů podmínit předchozím technickým schválením.

Oddíl 3

Údaje požadované pro navrhovaný celní režim

Článek 216

1. Maximální seznam kolonek, které mohou být vyplněny v celním prohlášení s návrhem na propuštění zboží do určitého celního režimu při použití jednotného správního dokladu, je obsažen v příloze 37.

2. Příloha 37 obsahuje rovněž minimální seznam kolonek, které je nutno vyplnit v celním prohlášení s návrhem na propuštění zboží do určitého celního režimu.

Článek 217

Údaje, které je nutno uvést při použití některého z tiskopisů uvedených v čl. 205 odst. 2, vyplývají z daného tiskopisu a případně jsou doplněny předpisy pro daný celní režim.

Oddíl 4

Doklady přikládané k celnímu prohlášení

Článek 218

1. K celnímu prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu se přikládají

a) faktura, na jejímž základě se podává prohlášení o celní hodnotě zboží podle článku 181;

b) prohlášení o údajích pro výpočet celní hodnoty zboží, na které se vztahuje celní prohlášení, podle článku 178, pokud je uvedený článek vyžaduje;

c) doklady nezbytné k uplatnění systému preferenčního sazebního zacházení nebo jiného opatření odchylného od obecné právní úpravy, které se vztahuje na zboží uvedené v celním prohlášení;

d) všechny ostatní doklady nezbytné podle předpisů upravujících propuštění zboží, na které se vztahuje celní prohlášení, do volného oběhu.

2. Celní orgány mohou při podání celního prohlášení vyžadovat, aby byly předloženy také přepravní doklady a případně doklady o předchozím celním režimu.

Pokud se zboží předkládá celním orgánům ve více nákladových kusech, může celní úřad dále vyžadovat předložení seznamu nákladových kusů nebo obdobného dokladu, který uvádí obsah každého nákladového kusu.

3. Jestliže však jde o zboží, u nějž lze výši dovozního cla zjistit podle článku 81 kodexu, nemusí být doklady uvedené v odst. 1 písm. b) a c) vyžadovány.

Dále nemusí být pro zboží, které je osvobozeno od dovozního cla, vyžadovány doklady podle odst. 1 písm. a), b) a c), jestliže je celní orgány nepovažují za nezbytné pro použití ustanovení o propuštění dotyčného zboží do volného oběhu.

Článek 219

1. K tranzitnímu prohlášení se přikládá přepravní doklad. Celní úřad výstupu může zprostit povinnosti předložit tento doklad při plnění celních formalit. Přepravní doklad však musí být během přepravy předložen celním orgánům nebo jakýmkoli jiným pověřeným orgánům na jejich vyžádání.

2. Aniž jsou dotčena případná uplatnitelná zjednodušení, předkládá se celní doklad o vývozu, odeslání nebo zpětném vývozu zboží z celního území Společenství nebo jakýkoli jiný doklad s rovnocenným účinkem celnímu úřadu výstupu spolu s příslušným tranzitním prohlášením.

3. Celní orgány mohou případně vyžadovat, aby byly předloženy doklady o předchozím celním režimu.

Článek 220

1. K celnímu prohlášení s návrhem na propuštění zboží do celního režimu s hospodářským účinkem, s výjimkou režimu pasivního zušlechťovacího styku, se přikládají

a) doklady uvedené v čl. 218 odst. 1, pokud se zboží nepropouští do režimu uskladňování v celním skladu ve skladu jiném než typu D;

b) povolení dotyčného celního režimu nebo, v případech uvedených v čl. 556 odst. 1 druhém pododstavci, kopie žádosti o povolení, pokud se zboží nepropouští do režimu uskladňování v celním skladu nebo pokud se nepoužije čl. 568 odst. 3, čl. 656 odst. 3 nebo čl. 695 odst. 3.

2. K celnímu prohlášení s návrhem na propuštění do režimu pasivního zušlechťovacího styku se přikládají

a) doklady uvedené v článku 221;

b) povolení celního režimu nebo, v případech uvedených v čl. 751 odst. 1 druhém pododstavci, kopie žádosti o povolení, pokud se nepoužije čl. 760 odst. 2.

3. Ustanovení čl. 218 odst. 2 se použijí na celní prohlášení s návrhem na propuštění do každého celního režimu s hospodářským účinkem.

4. Celní orgány mohou povolit, aby doklady uvedené v odst. 1 písm. b) a v odst. 2 písm. b) nebyly přikládány, ale pouze uchovávány dostupné celním orgánům.

Článek 221

1. K celnímu prohlášení pro vývoz nebo pro zpětný vývoz se přikládají všechny doklady nezbytné ke správnému uložení vývozního cla a použití předpisů o vývozu nebo zpětném vývozu dotyčného zboží.

2. Ustanovení čl. 218 odst. 2 se použijí na celní prohlášení pro vývoz a pro zpětný vývoz.

KAPITOLA 2

Celní prohlášení vyhotovené pomocí počítačového zpracování dat

Článek 222

1. Celní orgány mohou deklarantovi povolit, aby údaje písemného celního prohlášení uvedené v příloze 37 zcela nebo zčásti nahradil tím, že předá celnímu orgánu k tomuto účelu určenému údaje předepsané pro písemné celní prohlášení v kódované podobě nebo v jakékoli jiné podobě stanovené uvedenými orgány tak, aby mohly být zpracovány pomocí počítačového zpracování dat.

2. Podmínky pro předávání údajů uvedených v odstavci 1 stanoví celní orgány.

Článek 223

Celní orgány mohou povolit zejména tyto formy použití počítačového zpracování dat:

- mohou požadovat, aby údaje nutné ke splnění dotyčných formalit byly vloženy do jejich systémů počítačového zpracování dat pro zpracovávání celních prohlášení, aniž by dotyčné celní orgány vyžadovaly podání písemného celního prohlášení,

- mohou stanovit, že celní prohlášení ve smyslu čl. 205 odst. 1 může být podáno v podobě vložení údajů do systému počítačového zpracování dat, pokud není vystaven žádný písemný doklad, který slouží jako celní prohlášení.

Článek 224

1. Pokud se ke splnění formalit použijí veřejné nebo soukromé systémy počítačového zpracování dat, mohou celní orgány na základě žádosti zúčastněným osobám povolit, aby nahradily vlastnoruční podpis srovnatelným technickým identifikačním postupem, která může být založen na použití kódů a který má stejné právní účinky jako vlastnoruční podpis.

2. Celní orgány mohou povolit, aby zúčastněné osoby vyhotovily a předaly všechny nebo některé doklady uvedené v článcích 218 až 221 pomocí počítačového zpracování dat.

3. Zjednodušení stanovená v odstavcích 1 a 2 se povolí pouze v případě, že jsou splněny technické a správní požadavky celních orgánů.

KAPITOLA 3

Ústní celní prohlášení a jiné formy projevů vůle

Oddíl 1

Ústní celní prohlášení

Článek 225

Celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu lze podat ústně

a) pro zboží neobchodní povahy,

- které se nachází v osobních zavazadlech cestujících nebo

- které je zasíláno soukromým osobám nebo

- v ostatních případech nepatrného hospodářského významu, pokud to celní orgány povolí;

b) pro zboží obchodní povahy, jestliže

- celková hodnota jedné zásilky jednoho deklaranta nepřesahuje statistickou prahovou hodnotu stanovenou podle platných právních předpisů Společenství,

- zásilka není součástí pravidelné řady obdobných zásilek a

- zboží nepřepravuje nezávislý dopravce jako součást větší dopravní operace obchodní povahy;

c) pro zboží uvedené v článku 229, je-li jako vrácené zboží osvobozeno od dovozního cla;

d) pro zboží uvedené v čl. 230 písm. b) a c).

Článek 226

Vývozní celní prohlášení lze podat ústně

a) pro zboží neobchodní povahy,

- které se nachází v osobních zavazadlech cestujících nebo

- které je zasíláno soukromým osobám;

b) pro zboží uvedené v čl. 225 písm. b);

c) pro zboží uvedené v čl. 231 písm. b) a c);

d) v ostatních případech nepatrného hospodářského významu, pokud to celní orgány povolí.

Článek 227

1. Celní orgány mohou stanovit, že články 225 a 226 se nepoužijí, jestliže osoba, která zboží předkládá k celnímu řízení, jedná jako profesionální celní zástupce na cizí účet.

2. Pokud mají celní orgány pochybnosti o správnosti nebo úplnosti prohlášených údajů, mohou požadovat podání písemného celního prohlášení.

Článek 228

Jestliže zboží, k němuž bylo podáno ústní celní prohlášení podle článků 225 nebo 226, podléhá dovoznímu nebo vývoznímu clu, vydají celní orgány zúčastněné osobě potvrzení o zaplacení dlužného cla.

Článek 229

1. Celní prohlášení s návrhem na propuštění do režimu dočasného použití lze za podmínek stanovených v článku 696 podat ústně

a) - pro zvířata a příslušenství uvedené v článku 685,

- pro obaly uvedené v článku 679,

- pro zařízení pro výrobu a přenos rozhlasových a televizních programů a vozidla zvlášť upravená pro přenos rozhlasových a televizních programů a jejich vybavení dovážené veřejnými nebo soukromými subjekty usazenými mimo celní území Společenství, kterým celní orgány, jež udělují povolení k tomuto režimu, povolily dovoz tohoto zařízení nebo vozidel,

- pro nástroje a zařízení, které potřebují lékaři k poskytnutí pomoci nemocným očekávajícím transplantaci orgánu na základě čl. 671 odst. 2 písm. c);

b) pro zboží uvedené v článku 232;

c) pro jiné zboží, pokud to celní orgány povolí.

2. Ke zboží uvedenému v odstavci 1 lze podat ústní celní prohlášení pro zpětný vývoz také při ukončení režimu dočasného použití.

Oddíl 2

Celní prohlášení podané jinými formami projevu vůle

Článek 230

Nebyly-li předmětem písemného nebo ústního celního prohlášení, má se za to, že celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu bylo podáno projevem vůle ve smyslu článku 233

a) pro zboží neobchodní povahy, které se nachází v osobních zavazadlech cestujících a které je osvobozeno od cla podle kapitoly I hlavy XI nařízení Rady EHS č. 918/83 [12] nebo jako vrácené zboží;

b) pro zboží, které je osvobozeno od cla podle kapitoly I hlav IX a X nařízení Rady EHS č. 918/83;

c) pro dopravní prostředky, které jsou osvobozeny od cla jako vrácené zboží;

d) pro zboží, které se dováží v rámci hospodářsky nevýznamného pohybu zboží a které je zproštěno povinnosti být předloženo celnímu úřadu podle čl. 38 odst. 4 kodexu, za předpokladu, že nepodléhá clu.

Článek 231

Nebyly-li předmětem písemného nebo ústního celního prohlášení, má se za to, že vývozní celní prohlášení bylo podáno projevem vůle ve smyslu čl. 233 písm. b)

a) pro zboží neobchodní povahy nepodléhající vývoznímu clu, které se nachází v osobních zavazadlech cestujících;

b) pro dopravní prostředky registrované na celním území Společenství, pokud jsou určeny ke zpětnému dovozu;

c) pro zboží uvedené v kapitole II nařízení Rady EHS č. 918/83;

d) pro jiné zboží nepatrného hospodářského významu, pokud to celní orgány povolí.

Článek 232

1. Nebyly-li předmětem písemného nebo ústního celního prohlášení, má se za to, že celní prohlášení s návrhem na propuštění do režimu dočasného použití bylo v souladu s články 698 a 735 podáno projevem vůle ve smyslu článku 233

a) pro předměty osobní potřeby cestujících a zboží dovážené ke sportovním účelům uvedené v článku 684;

b) pro dopravní prostředky uvedené v článcích 718 až 725.

2. Nebylo-li zboží uvedené v odstavci 1 předmětem písemného nebo ústního celního prohlášení, má se za to, že celní prohlášení pro zpětný vývoz bylo podáno při ukončení režimu dočasného použití projevem vůle ve smyslu článku 233.

Článek 233

Ve smyslu článků 230 až 232 lze projev vůle platný jako celní prohlášení učinit těmito způsoby:

a) při dopravě zboží k celnímu úřadu nebo na jiné místo určené nebo schválené podle čl. 38 odst. 1 písm. a) kodexu

- použitím zeleného východu nebo východu označeného "nic k proclení", pokud na daném celnímu úřadu používají oddělené kontrolní východy,

- minutím celního úřadu bez oddělených kontrolních východů, aniž by bylo spontánně podáno celní prohlášení,

- připevněním návěsky nebo nálepky "nic k proclení" na přední ochranné sklo osobních vozidel, pokud tuto možnost stanoví vnitrostátní právní předpisy.

b) v případě zproštění povinnosti předložit zboží k celnímu řízení na základě prováděcích předpisů k čl. 38 odst. 4 kodexu při vývozu podle článku 231 a v případech uvedených v čl. 232 odst. 2

- prostým překročení hranice celního území Společenství.

Článek 234

1. Jsou-li splněny podmínky článků 230 až 232, má se za to, že dotyčné zboží bylo předloženo celnímu úřadu ve smyslu článku 63 kodexu, celní prohlášení bylo přijato a zboží bylo propuštěno, pokud došlo k projevu vůle podle článku 233.

2. Jestliže se při kontrole zjistí, že byl učiněn projev vůle ve smyslu článku 233, aniž dovážené nebo vyvážené zboží splňovalo podmínky článků 230 až 232, považuje se toto zboží za zboží, které vstoupilo nebo bylo vyvezeno protiprávně.

Oddíl 3

Společná ustanovení k oddílům 1 a 2

Článek 235

Články 225 až 232 se nevztahují na zboží, pro které je stanoveno poskytnutí vývozních náhrad nebo jiných částek nebo navrácení cla nebo je o ně žádáno, ani na zboží, které podléhá zákazům nebo omezením nebo jiným zvláštním formalitám.

Článek 236

Pro účely oddílů 1 a 2 se "cestujícím" rozumí:

A) při dovozu

1. osoba, která dočasně vstupuje na celní území Společenství a nemá zde své obvyklé bydliště a

2. osoba, která se po dočasném pobytu ve třetí zemi vrací na celní území Společenství, kde má své obvyklé bydliště;

B) při vývozu

1. osoba, která dočasně opouští celní území Společenství, kde má své obvyklé bydliště a

2. osoba, která po dočasném pobytu na celním území Společenství, kde nemá své obvyklé bydliště, toto území opět opouští.

Oddíl 4

Poštovní styk

Článek 237

1. V poštovním styku se má za to, že pro následující zboží bylo podáno celní prohlášení

A) s návrhem na propuštění do volného oběhu

a) v okamžiku vstupu na celní území Společenství:

- pohlednice a dopisy obsahující výlučně osobní sdělení,

- slepecká pošta,

- tiskoviny nepodléhající dovoznímu clu a

- jiné poštovní zásilky (dopisy a poštovní balíky), které jsou zproštěny povinnosti předložení k celnímu řízení na základě prováděcích předpisů k čl. 38 odst. 4 kodexu;

b) v okamžiku předložení k celnímu řízení:

- poštovní zásilky neuvedené v písmenu a) (dopisy a poštovní balíky), jestliže jsou dopravovány na základě celního prohlášení C1 a/nebo C2/CP3;

B) k vývozu:

a) poštovní zásilky (dopisy a poštovní balíky), které nepodléhají vývoznímu clu, v okamžiku převzetí poštovními orgány;

b) poštovní zásilky (dopisy a poštovní balíky) podléhající vývoznímu clu, jestliže jsou dopravovány na základě celního prohlášení C1 a/nebo C2/CP3, v okamžiku předložení k celnímu řízení.

2. Za deklaranta a případně dlužníka se v případech uvedených v odst. 1 písm. A) považuje příjemce, v případech uvedených v písmenu B) odesílatel. Celní orgány mohou stanovit, že se za deklaranta a případně za dlužníka považuje poštovní správa.

3. Pro účely odstavce 1 se zboží osvobozené od cla považuje za předložené k celnímu řízení podle článku 63 kodexu, celní prohlášení jako přijaté a zboží jako propuštěné

a) při dovozu okamžikem doručení zboží příjemci;

b) při vývozu okamžikem převzetí zboží poštovními orgány.

4. Je-li poštovní zásilka (dopisy nebo poštovní balíky), která nebyla zproštěna povinnosti předložení k celnímu řízení na základě prováděcích předpisů k čl. 38 odst. 4 kodexu, předložena k celnímu řízení bez celního prohlášení C1 nebo C2/CP3 nebo je-li toto prohlášení neúplné, určí celní orgány formu, jakou má být celní prohlášení podáno nebo doplněno.

Článek 238

Článek 237 se nevztahuje na

- poštovní zásilky (dopisy a poštovní balíky), které obsahují zboží obchodní povahy, jehož celková hodnota přesahuje statistickou prahovou hodnotu stanovenou platnými předpisy Společenství; celní orgány mohou stanovit vyšší hodnoty,

- poštovní zásilky (dopisy a poštovní balíky), které obsahují zboží obchodní povahy a které jsou součástí pravidelné řady obdobných zásilek,

- případy, kdy je celní prohlášení podáno písemně, ústně nebo pomocí počítačového zpracování dat,

- poštovní zásilky (dopisy a poštovní balíky) uvedené v čl. 235.

HLAVA VIII

KONTROLA ZBOŽÍ, ZJIŠTĚNÍ A JINÁ OPATŘENÍ CELNÍHO ÚŘADU

Článek 239

1. Kontrola zboží se provádí na místě určeném k tomuto účelu v době k tomu stanovené celními orgány.

2. Celní orgány však mohou na žádost deklaranta povolit provedení kontroly zboží na jiném místě nebo v jiné době než uvedené v odst. 1.

Vzniklé náklady hradí deklarant.

Článek 240

1. Jestliže se celní orgány rozhodnou provést kontrolu zboží, sdělí to deklarantovi nebo jeho zástupci.

2. Jestliže se celní orgány rozhodnou provést kontrolu pouze části zboží uvedeného v celním prohlášení, sdělí deklarantovi nebo jeho zástupci, o které zboží se jedná, aniž by tento mohl proti výběru cokoli namítat.

Článek 241

1. Deklarant nebo osoba, kterou určí, aby byla přítomna kontrole zboží, poskytuje celním orgánům součinnost potřebnou k usnadnění jejich úkolu. Jestliže poskytnutá součinnost celním orgánům nedostačuje, mohou od deklaranta vyžadovat, aby určil jinou osobu, která jim je schopna požadovanou součinnost poskytnout.

2. Pokud deklarant odmítne být přítomen kontrole zboží nebo určit osobu, která je schopna poskytnout celním orgánům součinnost, kterou považují za potřebnou, stanoví mu celní orgány lhůtu pro splnění požadavku, nedomnívají-li se, že lze od kontroly upustit.

Jestliže po uplynutí lhůty deklarant nevyhoví výzvě celních orgánů, provedou tyto orgány podle čl. 75 písm. a) kodexu kontrolu zboží z úřední povinnosti na náklady a nebezpečí deklaranta, a pokud to považují za potřebné, přizvou znalce nebo jinou osobu jmenovanou podle platných předpisů.

3. Zjištění celních orgánů při kontrole zboží provedená za podmínek odstavce 2 mají stejné právní účinky, jako by kontrola byla provedena za přítomnosti deklaranta.

4. Celní orgány mohou místo opatření uvedených v odstavcích 2 a 3 považovat celní prohlášení za neplatné, je-li nepochybné, že deklarantovo odmítnutí být přítomen při celní prohlídce zboží nebo určit osobu schopnou poskytnout jim potřebnou součinnost nebrání, ani se nesnaží bránit tomu, aby celní orgány zjistily porušení předpisů o propuštění dotyčného zboží do daného celního režimu ani aby byl použit čl. 66 odst. 1 nebo čl. 80 odst. 2 kodexu.

Článek 242

1. Jestliže se celní orgány rozhodnou odebrat vzorky, vyrozumějí o tom deklaranta nebo jeho zástupce.

2. Vzorky odebírají celní orgány samy. Mohou však vyžadovat, aby je pod jejich dohledem odebral deklarant nebo jím určená osoba.

Vzorky se odebírají metodami stanovenými k tomuto účelu platnými předpisy.

3. Vzorky lze odebírat pouze v množstvích, která jsou nezbytná k provedení rozboru nebo hloubkové kontroly, včetně případného srovnávacího rozboru.

Článek 243

1. Deklarant nebo osoba, kterou určí, aby byla přítomna odběru vzorků, poskytuje celním orgánům součinnost potřebnou k usnadnění odběru.

2. Pokud deklarant odmítne být přítomen odběru vzorků nebo určit osobu k tomuto účelu nebo pokud neposkytne celním orgánům součinnost potřebnou k usnadnění odběru, použije se čl. 241 odst. 1, 2 a 3.

Článek 244

Pokud celní orgány odeberou vzorky pro rozbor nebo hloubkovou kontrolu, propustí deklarantovi dotyčné zboží dříve, než jsou k dispozici výsledky rozboru nebo kontroly, pokud tomu jinak nic nebrání a pokud v případě, kdy vznikl nebo by mohl vzniknout celní dluh, již bylo dotyčné clo zaúčtováno a zaplaceno nebo zajištěno.

Článek 245

1. Množství zboží, které celní orgány odebraly jako vzorky, se neodečítá od množství zboží uvedeného v celním prohlášení.

2. Podává-li deklarant vývozní celní prohlášení nebo celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do režimu pasivního zušlechťovacího styku, je, pokud to okolnosti umožňují, oprávněn nahradit množství, která byla odebrána jako vzorky, stejným zbožím, aby byla zásilka opět úplná.

Článek 246

1. Nejsou-li odebrané vzorky během rozboru nebo hloubkové kontroly zničeny nebo znehodnoceny, vrátí se deklarantovi na jeho žádost a jeho náklady, jakmile se jejich uchovávání celními orgány stane bezpředmětné, zejména po vyčerpání všech opravných prostředků, které jsou deklarantovi dostupné proti rozhodnutí, které celní orgány přijaly na základě výsledků rozboru nebo hloubkové kontroly.

2. Vzorky, o jejichž vrácení deklarant nepožádá, se buď zničí, nebo je celní orgány uchovávají. Ve výjimečných případech však mohou celní orgány požadovat, aby zúčastněná osoba zbylé vzorky převzala.

Článek 247

1. Pokud celní orgány ověří celní prohlášení a přiložené doklady nebo provedou kontrolu zboží, uvedou předmět a výsledek ověření nebo kontroly alespoň na tom výtisku celního prohlášení nebo přiloženého dokladu, které si ponechávají. V případě, že byla provedena částečná kontrola zboží, se uvedou rovněž podrobnosti o šarži zboží, která byla kontrolována.

Celní orgány uvedou též případnou nepřítomnost deklaranta nebo jeho zástupce při provádění kontroly.

2. Jestliže výsledek ověření celního prohlášení a přiložených dokladů nebo kontroly zboží nesouhlasí s podaným celním prohlášením, uvedou celní orgány alespoň na tom výtisku celního prohlášení nebo přiloženého dokladu, které si ponechávají, údaje, ke kterým je třeba přihlédnout při vyměření cla na dané zboží a případně při výpočtu náhrad a ostatních částek vyplácených při vývozu, a rovněž při použití ostatních ustanovení týkajících se celního režimu, do nějž se zboží propouští.

3. Zjištění celních orgánů musejí případně rovněž uvádět opatření přijatá za účelem ztotožnění zboží.Zjištění musejí být dále opatřena datem a jménem úředníka, který je zapsal.

4. Celní orgány nemusejí uvádět žádné poznámky na celním prohlášení ani přiloženém dokladu podle odstavce 1, jestliže neověřují celní prohlášení ani neprovádějí kontrolu zboží.

Článek 248

1. Při propuštění zboží deklarantovi se zaúčtuje dovozní clo na základě údajů uvedených v celním prohlášení. Domnívají-li se celní orgány, že kontroly, které provedly, mohou vést ke stanovení vyšší částky cla, než je částka stanovená na základě údajů uvedených v celním prohlášení, vyžadují navíc poskytnutí dostatečné jistoty pro pokrytí rozdílu mezi částkou vyplývající z údajů uvedených v celním prohlášení a částkou, která může být pro zboží nakonec vyměřena. Deklarant však může namísto poskytnutí jistoty požádat o okamžité zaúčtování částky cla, která může být pro zboží nakonec vyměřena.

2. Jestliže celní orgány na základě kontrol, které provedly, stanoví jinou částku cla, než která vyplývá z údajů uvedených v celním prohlášení, zaúčtuje se při propuštění zboží takto stanovená částka.

3. Mají-li celní orgány pochybnosti, zda mají být uplatněny zákazy nebo omezení, a mohou tuto otázku zodpovědět teprve po obdržení výsledku kontrol, které provedly, nemůže být dotyčné zboží propuštěno.

Článek 249

1. Formu, jakou se zboží propouští deklarantovi, určí celní orgány s ohledem na místo, kde se zboží nachází, a na zvláštní způsoby, kterými nad ním vykonávají dohled.

2. Je-li podáváno písemné celní prohlášení, uvede se propuštění zboží deklarantovi a jeho datum v celním prohlášení nebo případně na přiloženém dokladu a jedna jeho kopie se předá deklarantovi.

Článek 250

1. Nelze-li zboží propustit deklarantovi z jednoho z důvodů uvedených v čl. 75 písm. a) druhé nebo třetí odrážce kodexu, stanoví celní orgány deklarantovi lhůtu k odstranění překážek propuštění zboží.

2. Pokud deklarant v případech uvedených v čl. 75 písm. a) druhé odrážce kodexu nepředloží požadované doklady ve lhůtě stanovené podle odstavce 1, považuje se dotyčné celní prohlášení za bezpředmětné a celní úřad zruší jeho platnost. Použije se čl. 66 odst. 3 kodexu.

3. Jestliže deklarant v případech uvedených v čl. 75 písm. a) třetí odrážce kodexu, aniž je dotčeno případné použití čl. 66 odst. 1 prvního pododstavce nebo článku 182 kodexu, nezaplatí dlužné clo ve lhůtě stanovené podle odstavce 1 ani na tuto částku neposkytne jistotu, mohou celní orgány zahájit předběžné formality pro prodej zboží. V takovém případě, jestliže překážky propuštění zboží nejsou mezitím odstraněny, se zboží prodá, případně formou nucené dražby, pokud to umožňují právní předpisyčlenského státu, o jehož celní orgány se jedná. Celní orgány o tom vyrozumějí deklaranta.

Celní orgány mohou zboží na náklady a nebezpečí deklaranta umístit na zvláštní místo pod celním dohledem.

Článek 251

Odchylně od čl. 66 odst. 2 kodexu může být platnost celního prohlášení zrušena po propuštění zboží za těchto podmínek:

1. Jestliže se prokáže, že zboží bylo v celním prohlášení omylem navrženo do celního režimu, který obsahuje povinnost zaplatit dovozní clo, namísto propuštění do jiného celního režimu, zruší celní orgány platnost celního prohlášení, je-li příslušná žádost podána ve lhůtě tří měsíců od přijetí celního prohlášení a pokud

- zboží nebylo použito jinak, než stanoví celní režim, do kterého mělo být propuštěno,

- zboží bylo v celním prohlášení navrženo k propuštění do jiného celního režimu, pro který splnilo všechny požadované podmínky a

- zboží bylo okamžitě navrženo k propuštění do celního režimu, pro který bylo skutečně určeno.

Celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do tohoto jiného celního režimu nabývá účinku ke dni přijetí zrušeného celního prohlášení.

Ve výjimečných odůvodněných případech může celní úřad povolit prodloužení uvedené lhůty.

2. Je-li zboží v celním prohlášení navrženo pro vývoz nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku, zruší se platnost celního prohlášení, jestliže

a) deklarant s ohledem na zboží, které buď podléhá dovoznímu clu, nebo které je předmětem žádosti o vrácení dovozního cla, poskytnutí vývozních náhrad nebo jiných částek nebo které při vývozu podléhá zvláštním opatřením,

- prokáže celnímu úřadu vývozu, že zboží neopustilo celní území Společenství,

- opět předloží uvedenému úřadu všechny výtisky celního prohlášení a všechny ostatní doklady, které obdržel po přijetí celního prohlášení,

- případně celnímu úřadu vývozu prokáže, že náhrady a jiné částky poskytnuté na základě vývozního celního prohlášení na dotyčné zboží byly vráceny nebo že příslušná úřední místa přijala potřebná opatření, aby tyto částky nebyly vyplaceny a

- případně podle platných předpisů splní ostatní povinnosti, které může celní úřad vývozu vyžadovat pro nápravu situace tohoto zboží.

Zrušení platnosti celního prohlášení má rovněž za následek zrušení odpočtů provedených na vývozní licence nebo osvědčení o stanovení sazby náhrady předem předložené v souvislosti s celním prohlášením.

Musí-li být zboží navrhované v celním prohlášení pro vývoz vyvezeno z celního území Společenství v určité lhůtě a tato lhůta není dodržena, platnost celního prohlášení se zruší;

b) s ohledem na jiné zboží je celní úřad vývozu informován postupem podle článku 796 o tom, že zboží uvedené v celním prohlášení neopustilo celní území Společenství.

3. Jestliže zpětný vývoz zboží vyžaduje podání celního prohlášení, použije se bod 2 přiměřeně.

4. Bylo-li zboží Společenství propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu podle čl. 98 odst. 1 písm. b) kodexu, lze požádat o zrušení platnosti daného celního prohlášení a toto zrušení provést, pouze pokud byla přijata opatření stanovená ve zvláštní právní úpravě pro případ nedodržení stanoveného určení.

Jestliže po uplynutí lhůty stanovené pro setrvání uvedeného zboží v režimu uskladňování v celním skladu nebyla podána žádost, aby tomuto zboží bylo poskytnuto zacházení podle zvláštní právní úpravy, přijmou celní orgány opatření, která tato úprava stanoví.

Článek 252

Jestliže celní orgány rozhodnou o prodeji zboží podle článku 75 kodexu, použije se článek 188.

HLAVA IX

ZJEDNODUŠENÉ POSTUPY

KAPITOLA 1

Definice

Článek 253

1. Postup neúplného celního prohlášení umožňuje celním orgánům, aby v řádně odůvodněných případech přijaly celní prohlášení, které neobsahuje všechny údaje požadované pro celní daný režim nebo ke kterému nejsou přiloženy všechny nezbytné doklady.

2. Postup zjednodušeného celního prohlášení umožňuje propuštění zboží do daného celního režimu po podání zjednodušeného celního prohlášení a s následným podáním doplňkového celního prohlášení, které může být obecné, pravidelné nebo souhrnné.

3. Místní celní řízení umožňuje, aby zboží bylo propuštěno do daného celního režimu v prostorách zúčastněné osoby nebo na jiném místě určeném nebo schváleném celními orgány.

KAPITOLA 2

Celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného obÉhu

Oddíl 1

Neúplné celní prohlášení

Článek 254

Celní orgány mohou na žádost deklaranta přijmout celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu, v nichž chybí některé z údajů uvedených v příloze 37, jestliže obsahují alespoň údaje v kolonce 1 (první a druhý pododdíl), 14, 21, 31, 37, 40 a 54 jednotného správního dokladu a

- popis zboží natolik přesný, aby celní orgány mohly okamžitě a nepochybně zjistit, do kterého čísla nebo položky kombinované nomenklatury zboží patří,

- u zboží podléhajícího valorickému clu jeho celní hodnotu nebo, jestliže deklarant tuto hodnotu nemůže uvést, předběžný údaj o hodnotě, kterou celní orgány považují za přijatelnou zejména s ohledem na údaje, jež jsou deklarantovi dostupné,

- veškeré ostatní údaje, které jsou považovány za nezbytné ke ztotožnění zboží, k použití předpisů o propuštění zboží do volného oběhu a ke stanovení výše jistoty, jejímž poskytnutím může být propuštění zboží deklarantovi podmíněno.

Článek 255

1. K celním prohlášením, která mohou celní orgány na žádost deklaranta přijmout, přestože k nim nejsou přiloženy některé požadované doklady, musí být přiloženy alespoň ty doklady, jejichž předložení je nezbytné k propuštění zboží do volného oběhu.

2. Odchylně od odstavce 1 může být celní prohlášení, ke kterému není přiložen jeden nebo více dokladů, jejichž předložení je nezbytné k propuštění zboží do volného oběhu, přijato, je-li ke spokojenosti celních orgánů prokázáno, že

a) daný podklad existuje a je platný;

b) doklad nemohl být přiložen k celnímu prohlášení z důvodů, které nezávisí na vůli deklaranta a

c) každé prodlení při přijímání celního prohlášení by zabránilo propuštění zboží do volného oběhu nebo by mělo za následek uplatnění vyšší sazby cla.

Chybějící doklady musí být v každém případě v celním prohlášení vyznačeny.

Článek 256

1. Lhůta, kterou celní orgány stanoví deklarantovi pro sdělení údajů nebo předložení dokladů chybějících při přijetí celního prohlášení, nesmí přesahovat jeden měsíc ode dne přijetí celního prohlášení.

Jestliže se jedná o doklad, na jehož předložení závisí uplatnění sníženého nebo nulového dovozního cla, může být na žádost deklaranta poskytnuta dodatečná lhůta pro předložení těchto dokladů, pokud existují dostatečné důvody pro předpoklad, že zboží, na něž se neúplné celní prohlášení vztahuje, může být skutečně dovezeno se sníženým nebo nulovým dovozním clem. Dodatečná lhůta nesmí přesahovat tři měsíce.

Jestliže se chybějící údaje nebo doklady týkají celní hodnoty, může celní úřad v případech, v nichž to považuje za nezbytné, stanovit delší lhůty nebo prodloužit lhůty již stanovené. Při celkové době trvání lhůt je třeba přihlížet k platným lhůtám pro promlčení.

2. Jestliže se snížené nebo nulové dovozní clo vztahuje pouze na zboží propuštěného do volného oběhu v rámci celních kvót nebo celního stropu, lze odpočet povolených množství provést až v okamžiku skutečného předložení dokladů, na nichž závisí uplatnění sníženého nebo nulového dovozního cla; tyto doklady musí být předloženy v každém případě

- v případě celního stropu před opětovným zavedením běžné sazby dovozního cla prostřednictvím opatření Společenství,

- v případě celní kvóty před dosažením stanovených množství.

3. S výhradou odstavců 1 a 2, může být doklad, na jehož předložení závisí uložení sníženého nebo nulového dovozního cla, předložen po uplynutí období, pro které bylo stanoveno toto snížené nebo nulové dovozní clo, pokud bylo celní prohlášení týkající se dotyčného zboží přijato před tímto datem.

Článek 257

1. Přijetí neúplného celního prohlášení celním úřadem nesmí vést k tomu, že zboží nebude propuštěno nebo se jeho propuštění opozdí, jestliže tomu jinak nic nebrání. Aniž je dotčen článek 248, propouští se zboží za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 5.

2. Jestliže dodatečné předložení dokladů nebo sdělení údajů chybějících při přijetí celního prohlášení neovlivňuje částku cla, které má být uloženo na zboží, jehož se celní prohlášení týká, zaúčtují celní orgány neprodleně výši cla zjištěnou obvyklým způsobem.

3. Jestliže celní prohlášení obsahuje předběžný údaj o hodnotě podle článku 254, celní orgány

- neprodleně zaúčtují částku cla vypočtenou na základě tohoto údaje a

- případně vyžadují poskytnutí jistoty ve výši rozdílu mezi touto částkou a částkou, která může být pro zboží nakonec vyměřena.

4. Pokud může dodatečné předložení dokladů nebo sdělení údajů chybějících při přijetí celního prohlášení v jiných případech, než které jsou uvedeny v odstavci 3, ovlivnit výši cla, které by mělo být uloženo na zboží, jehož se celní prohlášení týká, postupují celní orgány takto:

a) jestliže může dodatečné sdělení chybějících údajů nebo předložení dokladů vést k uplatnění snížené sazby cla,

- neprodleně zaúčtují částku cla vypočtenou podle této snížené sazby a

- vyžadují poskytnutí jistoty ve výši rozdílu mezi touto částkou a částkou, která by byla vypočtena při použití běžné celní sazby;

b) jestliže může dodatečné sdělení chybějících údajů nebo předložení dokladů vést k úplnému osvobození od cla, požadují poskytnutí jistoty pro clo případně uložené na základě výpočtu s použitím běžné celní sazby.

5. Aniž jsou dotčeny pozdější změny, zejména v důsledku konečného stanovení celní hodnoty, může deklarant namísto poskytnutí jistoty požádat o okamžité zaúčtování,

- v případě použití odst. 3 druhé odrážky nebo odst. 4 písm. a) druhé odrážky částky cla, která může být pro zboží nakonec vyměřena,

- v případě použití odst. 4 písm. b) cla vypočteného s použitím běžné celní sazby.

Článek 258

Pokud deklarant ve lhůtě stanovené podle článku 256 nedodá údaje nezbytné pro konečné stanovení celní hodnoty nebo nesdělí chybějící údaje nebo nepředloží doklady, zaúčtují celní orgány neprodleně jako clo, které se ukládá na dotyčné zboží, částku jistoty poskytnuté podle čl. 257 odst. 3 druhé odrážky nebo odst. 4 písm. a) druhé odrážky a písm. b).

Článek 259

Neúplné celní prohlášení, které bylo přijato podle článků 254 až 257, může deklarant buď sám doplnit, nebo se souhlasem celního úřadu nahradit novým celním prohlášením, které odpovídá požadavkům článku 62 kodexu.

V obou případech je okamžikem rozhodným pro stanovení případně dlužného cla a pro použití ostatních ustanovení o propuštění zboží do volného oběhu okamžik přijetí neúplného celního prohlášení.

Oddíl 2

Zjednodušené celní prohlášení

Článek 260

1. Deklarantovi se na písemnou žádost, která obsahuje všechny potřebné údaje, povolí, aby za podmínek a podle pravidel uvedených v článcích 261 a 262 podal při předložení zboží k celnímu řízení celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu ve zjednodušené formě.

2. Zjednodušené celní prohlášení může mít formu:

- neúplného celního prohlášení vyhotoveného na tiskopise jednotného správního dokladu nebo

- jiného správního nebo obchodního dokladu s připojením žádosti o propuštění zboží do volného oběhu.

Toto celní prohlášení musí obsahovat údaje nezbytné ke ztotožnění zboží.

3. Pokud to okolnosti umožňují, mohou celní orgány povolit, aby žádost o propuštění zboží do volného oběhu podle odst. 2 druhé odrážky byla nahrazena obecnou žádostí, která se vztahuje na všechna propuštění zboží do volného oběhu provedená v určitém období. Odkaz na povolení udělené na základě této obecné žádosti se uvádí na obchodní nebo správní doklad, který je předkládán podle odstavce 1.

4. Ke zjednodušenému celnímu prohlášení se přiloží všechny doklady, na jejichž předložení případně závisí propuštění zboží do volného oběhu. Použije se čl. 255 odst. 2.

5. Tímto článkem není dotčen článek 278.

Článek 261

1. Žádost deklaranta podle článku 260 se schválí, pokud je zajištěna účinná kontrola dodržování zákazů nebo omezení dovozu a ostatních předpisů o propuštění zboží do volného oběhu.

2. Žádost se zásadně zamítne, jestliže žadatel

- se dopustil závažného nebo opakovaného porušení celních předpisů,

- žádá o propuštění zboží do volného oběhu pouze příležitostně.

Žádost může být zamítnuta, jestliže žadatel jedná z pověření jiné osoby, která žádá o propuštění zboží do volného oběhu pouze příležitostně.

3. Aniž je dotčen článek 9 kodexu, může být povolení odňato, jestliže nastane některý z případů uvedených v odstavci 2.

Článek 262

1. Povolení podle článku 260

- určí celní úřad nebo celní úřady, které jsou příslušné k přijímání zjednodušeného celního prohlášení,

- stanoví formu a obsah zjednodušeného celního prohlášení,

- vymezí zboží, na které se vztahuje, a údaje, které musí být ve zjednodušeném celním prohlášení uvedeny ke ztotožnění zboží;

- uvede bližší údaje o jistotě, kterou musí zúčastněná osoba poskytnout k zajištění celního dluhu, který by mohl vzniknout.

Povolení dále stanoví formu a obsah doplňkových celních prohlášení a lhůty, ve kterých je celní prohlášení třeba podávat celním orgánům k tomu určeným.

2. Celní orgány mohou zprostit povinnosti předložit doplňkové celní prohlášení, jestliže se zjednodušené celní prohlášení vztahuje na zboží, jehož hodnota je nižší než statistická prahová hodnota stanovená v platných předpisech Společenství a jestliže zjednodušené celní prohlášení obsahuje všechny údaje potřebné k propuštění zboží do volného oběhu.

Oddíl 3

Místní celní řízení

Článek 263

Místní celní řízení se povolí za podmínek a podle pravidel uvedených v článcích 264, 265 a 266 každé osobě, která si přeje provést propuštění zboží do volného oběhu ve svých prostorách nebo na jiném místě uvedeném v článku 253 a která za tímto účelem podá celním orgánům písemnou žádost, která obsahuje všechny údaje nutné pro udělení povolení

- pro zboží nacházející se v tranzitním režimu Společenství nebo společném tranzitním režimu, pro něž bylo uvedené osobě povoleno zjednodušení formalit u celního úřadu určení podle článků 406 až 409,

- pro zboží, které bylo předtím propuštěno do režimu s hospodářským účinkem, aniž je dotčen článek 278,

- pro zboží, které bylo po předložení k celnímu řízení podle článku 40 kodexu dopraveno do dotyčných prostor nebo na dotyčná místa v jiném tranzitním režimu, než které jsou uvedeny v první odrážce,

- pro zboží, které vstoupilo na celní území Společenství jako zboží zproštěné povinnosti být předloženo k celnímu řízení podle čl. 41 písm. b) kodexu.

Článek 264

1. Povolení podle článku 263 se udělí,

- jestliže záznamy žadatele umožňují celním orgánům účinnou kontrolu, zejména následnou,

- jestliže může být zajištěna účinná kontrola dodržování zákazů a omezení dovozu a ostatních předpisů o propuštění zboží do volného oběhu.

2. Povolení bude zásadně odmítnuto, jestliže žadatel

- se dopustil závažného nebo opakovaného porušení celních předpisů,

- žádá o propuštění zboží do volného oběhu pouze příležitostně.

Článek 265

1. Aniž je dotčen článek 9 kodexu, mohou celní orgány upustit od odnětí povolení, jestliže

- držitel povolení splní své povinnosti ve lhůtě případně stanovené celními orgány, nebo

- nedostatek nemá žádný skutečný účinek na řádný průběh režimu.

2. Povolení se zásadně zruší, jestliže nastane případ uvedený v čl. 264 odst. 2 první odrážce.

3. Povolení může být odňato, jestliže nastane případ uvedený v čl. 264 odst. 2 druhé odrážce.

Článek 266

1. Aby se celní orgány mohly přesvědčit o řádném průběhu místního celního řízení, je držitel povolení uvedeného v článku 263 povinen ihned po dopravení zboží na místo k tomu určené

a) sdělit příchod zboží celním orgánům formou a způsobem jimi stanovenými, aby dosáhl jeho propuštění;

b) zapsat zboží do svých záznamů. Zápis může být nahrazen jakoukoli jinou formalitou stanovenou celními orgány, která skýtá obdobnou záruku. Zápis musí být datován a musí obsahovat údaje nezbytné ke ztotožnění zboží;

c) mít pro celní orgány k dispozici veškeré doklady, na jejichž předložení případně závisí použití předpisů o propuštění zboží do volného oběhu.

2. Pokud není dotčena kontrola řádného průběhu řízení, mohou celní orgány

a) držiteli povolení povolit, aby sdělení podle odst. 1 písm. a) učinil již bezprostředně před příchodem zboží;

b) za zvláštních okolností odůvodněných druhem zboží a rychlým sledem dovozů zprostit držitele povolení povinnosti sdělit příslušnému celnímu úřadu každý příchod zboží, pokud mu poskytne veškeré údaje, které tento úřad považuje za potřebné, aby mohl případně uplatnit právo provést kontrolu zboží.

Zápis zboží do záznamů zúčastněné osoby se považuje za jeho propuštění.

Článek 267

Povolení podle článku 263 upravuje pravidla pro průběh řízení, zejména

- zboží, na něž se vztahuje,

- formu povinností uvedených v článku 266 a údaj o jistotě, kterou má zúčastněná osoba poskytnout,

- okamžik, kdy je zboží propuštěno,

- lhůtu, v níž musí být příslušnému celnímu úřadu k tomu určenému podáno doplňkové celní prohlášení,

- podmínky, za nichž může být pro zboží případně podáno obecné, pravidelné nebo souhrnné celní prohlášení.

KAPITOLA 3

celní prohlášení s návrhem na propuštění do režimu s hospodářským účinkem

Oddíl 1

Propuštění do režimu s hospodářským účinkem

Pododdíl 1

Propuštění do režimu uskladňování v celním skladu

A. Neúplné celní prohlášení

Článek 268

1. Celní úřad příslušný pro propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu může na žádost deklaranta přijmout celní prohlášení s návrhem na propuštění do tohoto režimu, v nichž chybí některé z údajů uvedených v příloze 37, jestliže obsahují alespoň údaje nezbytné ke ztotožnění zboží a množství zboží, na které se celní prohlášení vztahuje.

2. Články 255, 256 a 259 se použijí přiměřeně.

3. Tento článek se nevztahuje na celní prohlášení s návrhem na propuštění zemědělských produktů Společenství uvedených v článcích 529 až 534 do tohoto režimu.

B. Zjednodušené celní prohlášení

Článek 269

1. Zúčastněné osobě se na žádost povolí, aby za podmínek a podle pravidel uvedených v článku 270 podala při předložení zboží k celnímu řízení celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do tohoto režimu ve zjednodušené formě.

Zjednodušené celní prohlášení může mít formu:

- neúplného celního prohlášení ve smyslu článku 268 nebo

- jiného správního nebo obchodního dokladu s připojením žádosti o propuštění zboží do tohoto režimu.

Toto celní prohlášení musí obsahovat údaje uvedené v čl. 268 odst. 1.

2. Jestliže se tento postup použije pro sklad typu D, musí zjednodušené celní prohlášení obsahovat také údaje nezbytné ke ztotožnění zboží natolik přesné, aby bylo možné zboží okamžitě a nepochybně sazebně zařadit, a jeho celní hodnotu.

3. Postup podle odstavce 1 se nevztahuje na sklady typu B a F ani na propuštění zemědělských produktů Společenství uvedených v článcích 529 až 534 do tohoto režimu bez ohledu na typ skladu.

Článek 270

1. Žádost uvedená v čl. 269 odst. 1 musí být podána písemně a obsahovat všechny údaje potřebné pro vydání povolení.

Jestliže to okolnosti dovolují, může být žádost podle čl. 269 odst. 1 nahrazena obecnou žádostí, která se vztahuje na všechny postupy provedené v určitém období.

V tom případě je nutno podat globální žádost podle článků 497 až 502 spolu se žádostí o povolení provozovat celní sklad nebo v případě, že povolení již bylo vydáno, se žádostí o změnu původního povolení celnímu orgánu, který povolil použití tohoto režimu.

2. Povolení uvedené v čl. 269 odst. 1 se zúčastněné osobě udělí, je-li zajištěno řádné provádění celního režimu.

3. Povolení se zásadně zamítne, jestliže

- zúčastněná osoba neskýtá záruky nezbytné pro řádné provádění celního režimu,

- zúčastněná osoba propouští zboží do tohoto režimu pouze příležitostně,

- se zúčastněná osoba dopustila závažného nebo opakovaného porušení celních předpisů.

4. Aniž je dotčen článek 9 kodexu, může být povolení odňato, jestliže nastane některý z případů uvedených v odstavci 3.

Článek 271

Povolení podle čl. 269 odst. 1 upravuje pravidla pro průběh celního režimu a stanoví

- celní úřad nebo celní úřady příslušné pro propuštění zboží do tohoto režimu,

- formu a obsah zjednodušených celních prohlášení.

Doplňkové celní prohlášení se nemusí podávat.

C. Místní celní řízení

Článek 272

1. Místní celní řízení se povolí za podmínek a podle pravidel uvedených v odstavci 2 a článcích 273 a 274.

2. Ustanovení čl. 269 odst. 2 a článku 270 se použijí přiměřeně.

Článek 273

1. Aby se celní orgány mohly přesvědčit o řádném průběhu místního celního řízení, je držitel povolení povinen po dopravení zboží na místo k tomu určené

a) sdělit příchod zboží kontrolnímu úřadu formou jím stanovenou;

b) zaznamenat zboží do své skladové evidence;

c) mít pro kontrolní úřad k dispozici veškeré doklady týkající se propuštění zboží do tohoto režimu.

Záznam uvedený v písmenu b) musí obsahovat alespoň údaje používané v běžném obchodním styku k označení zboží a jeho množství.

2. Použije se čl. 266 odst. 2.

Článek 274

Povolení uvedené v čl. 272 odst. 1 upravuje pravidla pro průběh řízení, zejména

- zboží, na něž se vztahuje,

- formu povinností uvedených v článku 273,

- okamžik, kdy je zboží propuštěno deklarantovi.

Doplňkové celní prohlášení se nemusí podávat.

Pododdíl 2

Propuštění do režimu aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem nebo dočasného použití.

A. Neúplné celní prohlášení

Článek 275

1. Celní úřad příslušný k propuštění zboží do jiného celního režimu s hospodářským účinkem, než je uskladňování v celním skladu a aktivní zušlechťovací styk, může na žádost deklaranta přijmout celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do tohoto režimu, v nichž chybí některé z údajů uvedených v příloze 37 nebo k němuž nejsou přiloženy některé doklady uvedené v článku 220, jestliže obsahují alespoň údaje uvedené v kolonkách 14, 21, 31, 37, 40 a 54 jednotného správního dokladu a v kolonce 44 odkaz na povolení nebo

- v případech, kdy se použije čl. 556 odst. 1 druhý pododstavec, odkaz na žádost nebo

- na údaje stanovené v čl. 568 odst. 3, čl. 656 odst. 3 nebo čl. 695 odst. 3, pokud mohou být zapsány v této kolonce a pokud se použije zjednodušený postup pro vydání tohoto povolení.

2. Články 255, 256 a 259 se použijí přiměřeně.

3. V případě propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku (v systému navracení) se přiměřeně použijí rovněž články 257 a 258.

B. Zjednodušené celní prohlášení a místní celní řízení

Článek 276

Články 260 až 267 a článek 270 se použijí přiměřeně na zboží navržené v celním prohlášení do celního režimu s hospodářským účinkem uvedeného v tomto pododdílu.

Pododdíl 3

Zboží navržené v celním prohlášení do režimu pasivního zušlechťovacího styku

Článek 277

Ustanovení článků 279 až 289 vztahující se na zboží navržené v celním prohlášení pro vývoz se použijí přiměřeně na zboží navržené v celním prohlášení pro vývoz v režimu pasivního zušlechťovacího styku.

Oddíl 2

Vyřízení celního režimu s hospodářským účinkem

Článek 278

1. Při vyřizování celního režimu s hospodářským účinkem, s výjimkou pasivního zušlechťovacího styku a uskladňování v celním skladu, lze použít zjednodušené postupy stanovené pro propuštění zboží do volného oběhu, vývoz nebo zpětný vývoz. V případě zpětného vývozu se použijí články 279 až 289 přiměřeně.

2. Při propuštění zboží do volného oběhu pro režim pasivního zušlechťovacího styku lze použít zjednodušené postupy podle článků 254 až 267.

3. Při vyřizování režimu uskladňování v celním skladu lze použít zjednodušené postupy stanovené pro propuštění zboží do volného oběhu, vývoz a zpětný vývoz.

Avšak

a) pro zboží propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu typu F nelze použít žádné zjednodušené postupy;

b) pro zboží propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu typu B lze použít pouze postupy neúplného celního prohlášení a zjednodušeného celního prohlášení;

c) povolení pro sklad typu D automaticky zahrnuje použití místního celního řízení pro propuštění zboží do volného oběhu.

Jestliže si však zúčastněná osoba přeje použít údaje pro vyměření poplatku, které není možné ověřit bez fyzické kontroly zboží, nelze tento postup použít. V tomto případě mohou být použity jiné postupy zahrnující předložení zboží k celnímu řízení;

d) pro zemědělské produkty Společenství propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu podle článků 529 až 534 nelze použít žádné zjednodušené postupy.

KAPITOLA 4

Vývozní celní prohlášení

Článek 279

Formality, které je nutno splnit u celního úřadu vývozu podle článku 792, mohou být zjednodušeny podle této kapitoly.

Na tuto kapitolu se použijí články 793 a 796.

Oddíl 1

Neúplné celní prohlášení

Článek 280

1. Celní úřad může na žádost deklaranta přijmout vývozní celní prohlášení, v nichž chybí některé z údajů uvedených v příloze 37, jestliže obsahují alespoň údaje v kolonkách 1 (první pododdíl), 2, 14, 17, 31, 33, 38, 44 a 54 jednotného správního dokladu a

- u zboží, které podléhá vývoznímu clu nebo na které se vztahuje jiné opatření stanovené v rámci společné zemědělské politiky, všechny údaje, které umožňují správné uložení cla nebo provádění uvedených opatření,

- veškeré ostatní údaje, které jsou považovány za nezbytné ke ztotožnění zboží, k použití předpisů o vývozu a ke stanovení výše jistoty, jejímž poskytnutím může být vývoz zboží podmíněn.

2. Celní orgány mohou deklaranta zprostit povinnosti vyplnit kolonky 17 a 33, jestliže prohlásí, že vývoz dotyčného zboží nepodléhá žádným zákazům ani omezením, jestliže o tom celní orgány nemají žádné pochybnosti a jestliže popis zboží umožňuje okamžitě a nepochybně zboží sazebně zařadit.

3. Výtisk 3 musí v kolonce 44 obsahovat jednu z těchto poznámek:

- Exportación simplificada,

- Forenklet udførsel,

- Vereinfachte Ausfuhr,

- Απλουστευμένη εξαγωγή,

- Simplified exportation,

- Exportation simplifée,

- Esportazione semplificata,

- Vereenvoudigde uitvoer,

- Exportação simplificada.

4. Články 255 až 259 se přiměřeně použijí na vývozní celní prohlášení.

Článek 281

Použije-li se článek 789, lze doplňkové nebo náhradní celní prohlášení podat celnímu úřadu příslušnému pro místo, kde je usazen vývozce. Je-li subdodavatel usazen v jiném členském státě než vývozce, lze tuto možnost využít jen v případě, že správní orgány dotyčných členských států uzavřou odpovídající dohody.

Na neúplném celním prohlášení musí být uvedeno, u kterého celního úřadu bude podáno doplňkové nebo náhradní vývozní celní prohlášení. Celní úřad, kterému se podává neúplné celní prohlášení, zašle výtisky 1 a 2 celnímu úřadu, kterému se podává doplňkové nebo náhradní vývozní celní prohlášení.

Oddíl 2

Zjednodušené celní prohlášení

Článek 282

1. Deklarantovi se na písemnou žádost, která obsahuje všechny údaje nezbytné k udělení povolení, povolí, aby za podmínek a podle pravidel uvedených v článcích 261 a 262 použitých přiměřeně podal při předložení zboží k celnímu řízení vývozní celní prohlášení ve zjednodušené formě.

2. Aniž je dotčen článek 288, skládá se zjednodušené celní prohlášení z neúplně vyplněného jednotného správního dokladu, který obsahuje alespoň údaje nezbytné ke ztotožnění zboží. Ustanovení čl. 280 odst. 3 a 4 se použijí přiměřeně.

Oddíl 3

Místní celní řízení

Článek 283

Místní celní řízení se udělí za podmínek a podle pravidel uvedených v článku 284 každé osobě (dále jen "schválený vývozce"), která si přeje provést vývozní formality ve svých prostorách nebo na jiném místě určeném nebo schváleném celními orgány.

Článek 284

Články 264 a 265 se použijí přiměřeně.

Článek 285

1. Aby se celní orgány mohly přesvědčit o řádném průběhu místního celního řízení, je schválený vývozce povinen před odchodem zboží z míst uvedených v článku 283

a) sdělit odchod zboží celním orgánům formou a způsobem jimi stanovenými, aby dosáhl jeho propuštění;

b) zapsat zboží do svých záznamů. Zápis může být nahrazen jakoukoli jinou formalitou stanovenou celními orgány, která skýtá obdobnou záruku. Zápis musí obsahovat datum a údaje nezbytné ke ztotožnění zboží;

c) mít pro celní orgány k dispozici veškeré doklady, na jejichž předložení případně závisí použití předpisů o vývozu.

2. Za zvláštních okolností odůvodněných druhem zboží a rychlým sledem vývozů mohou celní orgány zprostit schváleného vývozce povinnosti sdělit příslušnému celnímu úřadu každý odchod zboží, pokud mu poskytne veškeré údaje, které tento úřad považuje za potřebné, aby mohl případně uplatnit právo provést kontrolu zboží.

Zápis zboží do záznamů schváleného vývozce se považuje za jeho propuštění.

Článek 286

1. Pro účely kontroly se skutečnost, že zboží skutečně opustilo celní území Společenství, prokazuje výtiskem 3 jednotného správního dokladu.

Povolení stanoví, že výtisk 3 jednotného správního dokladu musí být předem potvrzen.

2. Potvrzení předem se provede

a) otiskem služebního razítka příslušného celního úřadu a podpisem úředníka tohoto celního orgánu v kolonce A nebo

b) otiskem zvláštního razítka schváleného vývozce podle vzoru uvedeného v příloze 62.

Tento otisk může být na tiskopisech předtištěn, jestliže jejich tisk provádí tiskárna schválená k tomuto účelu.

3. Před odchodem zboží musí schválený vývozce

- splnit formality uvedené v článku 285,

- opatřit výtisk 3 jednotného správního dokladu odkazem na zápis do záznamů a datum tohoto zápisu.

4. Výtisk 3 vyplněný podle odstavce 2 obsahuje v kolonce 44

- číslo povolení a název celního úřadu, který je vydal,

- některou z poznámek uvedených v čl. 280 odst. 3

Článek 287

1. Povolení podle článku 283 upravuje pravidla pro průběh řízení, zejména

- zboží, na něž se vztahuje,

- formu povinností uvedených v článku 285,

- okamžik, kdy je zboží propuštěno,

- obsah výtisku 3 a způsoby jeho potvrzování,

- pravidla pro vyhotovení a lhůtu pro podání doplňkového celního prohlášení.

2. Povolení zahrnuje závazek schváleného vývozce, že přijme všechna opatření potřebná pro bezpečné uchovávání zvláštního razítka a tiskopisů opatřených otiskem úředního razítka celního úřadu vývozu nebo otiskem zvláštního razítka.

Oddíl 4

Společná ustanovení pro oddíly 2 a 3

Článek 288

1. Členské státy mohou povolit použití určitého obchodního nebo správního dokladu nebo jakéhokoli jiného nosiče dat namísto jednotného správního dokladu, jestliže celý vývoz probíhá na území téhož členského státu nebo jestliže tuto možnost stanoví dohody správních orgánů dotyčných členských států.

2. Doklady nebo nosiče dat uvedené v odstavci 1 musí obsahovat údaje nezbytné ke ztotožnění zboží a některou z poznámek uvedených v čl. 280 odst. 3 a musí být provázeny žádostí o vývoz.

Pokud to okolnosti umožňují, mohou celní orgány povolit, aby tato žádost byla nahrazena obecnou žádostí, která se vztahuje na všechen vývoz zboží provedený v určitém období. Odkaz na povolení udělené na základě této obecné žádosti se uvádí na obchodní nebo správní doklad nebo na jiný nosič dat.

3. Obchodní nebo správní doklad prokazuje skutečnost, že zboží opustilo celní území Společenství, stejně jako výtisk 3 jednotného správního dokladu. Při použití jiných nosičů dat stanoví podrobnosti potvrzení výstupu z celního území Společenství případně dohoda mezi správními orgány dotyčných členských států.

Článek 289

Jestliže celý vývoz probíhá na území jednoho členského státu, může tento členský stát kromě postupu uvedeného v oddílech 2 a 3 a s ohledem na politiky Společenství stanovit další zjednodušení.

ČÁST II

CELNĚ SCHVÁLENÉ URČENÍ

HLAVA I

PROPUŠTĚNÍ DO VOLNÉHO OBĚHU

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 290

1. Je-li zboží Společenství vyváženo s použitím karnetu ATA podle článku 797, může být propuštěno do volného oběhu na podkladě karnetu ATA.

2. V tomto případě provede celní úřad, u kterého se zboží propouští do volného oběhu, tyto formality:

a) ověří údaje v kolonkách A až G útržkového listu pro zpětný dovoz;

b) vyplní kmenový list a kolonku H útržkového listu pro zpětný dovoz;

c) ponechá si útržkový list pro zpětný dovoz.

3. Pokud se formality k ukončení dočasného vývozu zboží Společenství vyřizují u jiného celního úřadu, než u kterého zboží vstupuje na celní území Společenství, dopravuje se zboží mezitímto celním úřadem a celním úřadem, kde se vyřizují tyto formality, bez dalších formalit.

KAPITOLA 2

Poskytnutí zvýhodněného sazebního zacházení určitému zboží na základě jeho zvláštního použití

Oddíl 1

Zboží jiné než jateční koně

Článek 291

1. K poskytnutí zvýhodněného sazebního zacházení zboží propouštěnému do volného oběhu na základě jeho zvláštního použití musí být osobě, která zboží dováží nebo nechává dovážet za účelem propuštění do volného oběhu, vydáno písemné povolení.

2. Povolení vydávají na základě písemné žádosti zúčastněné osoby celní orgány členského státu, v němž je zboží navrženo v celním prohlášení k propuštění do volného oběhu.

3. Jde-li o zboží uvedeno v příloze 39, musí žádost obsahovat zejména tyto údaje:

a) stručný popis zařízení, která jsou určena pro předepsané zpracování;

b) druh zamýšleného zpracování;

c) druh a množství zboží, které má být zpracováno;

d) v případě použití doplňkových poznámek 4 písm. n) a 5 ke kapitole 27 kombinované nomenklatury také druh a množství vyrobeného zboží a jeho popis pro sazební zařazení.

4. Zúčastněná osoba musí celním orgánům uspokojivě umožnit sledovat zboží v průběhu zpracování v podniku nebo jeho provozovnách.

Článek 292

1. Celní orgány mohou omezit dobu platnosti povolení podle článku 291.

2. V případě odnětí povolení je držitel povinen ihned zaplatit za zboží, které dosud nedosáhlo předepsaného zvláštního použití, částku dovozního cla stanovenou podle článku 208 kodexu.

Článek 293

Držitel povolení je povinen

a) dosáhnout u zboží předepsaného zvláštního použití;

b) vést účetnictví, které umožní celním orgánům provádět kontroly skutečného použití dotyčného zboží ke předepsanému zvláštnímu použití, které považují za potřebné, a účetní knihy uchovávat.

Článek 294

1. Veškeré zboží musí před uplynutím lhůty jednoho roku od přijetí celního prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu celními orgány dosáhnout předepsaného zvláštního použití.

2. U zboží uvedeného v příloze 40 části II se lhůta uvedená v odst. 1 prodlužuje na pět let.

3. Lhůty podle odstavců 1 a 2 mohou celní orgány prodloužit, jestliže zboží nedosáhlo zvláštního použití v důsledku náhodné události nebo zásahu vyšší moci nebo v důsledku potřeb vyplývajících z technického procesu opracování nebo zpracování zboží.

4. Odstavce 1 a 3 se vztahují na zboží uvedené v příloze 39, pokud doplňkové poznámky 4 písm. n) a 5 ke kapitole 27 kombinované nomenklatury nestanoví jinak.

Článek 295

1. Má se za to, že zboží dosáhlo daného zvláštního použití,

1. u zboží, které muže být použito pouze jednou, jestliže veškeré množství dosáhne ve stanovených lhůtách předepsaného zvláštního použití;

2. u zboží, které může být použito opakovaně, dva roky po prvním dosažení předepsaného použití; datum prvního dosažení předepsaného použití se zaznamenává do účetnictví uvedeného v čl. 293 písm. b); za rozhodný se však považuje

a) u zboží uvedeného v příloze 40 části I, které zasílají letecké dopravní společnosti k údržbě nebo k opravě svých letadel na základě výměnné dohody nebo pro vlastní potřebu během letu, okamžik jejich prvního dosažení předepsaného použití;

b) u částí nákladních vozidel pro montážní průmysl okamžik převedení těchto vozidel ve prospěch jiných osob;

c) u zboží uvedeného v příloze 40 části I, které je určeno ke stavbě, údržbě, opravě nebo přestavbě nebo vybavení určitých letadel, okamžik převedení letadla ve prospěch jiné osoby než držitele povolení nebo okamžik předání majiteli, zejména po provedení údržby, opravy nebo přestavby;

d) u zboží uvedeného v příloze 40 části I, které je určeno ke stavbě, údržbě, opravě nebo přestavbě nebo vybavení určitých plavidel, vrtných nebo těžebních plošin, okamžik převedení plavidla nebo vrtné nebo těžební plošiny ve prospěch jiné osoby než držitele povolení nebo okamžik předání majiteli, zejména po provedení údržby, opravy nebo přestavby;

e) u zboží uvedeného v příloze 40 části II bezprostředně dodaného na palubu a určeného pro vybavení, okamžik tohoto dodání;

f) u civilních letadel okamžik jejich zápisu do veřejného rejstříku.

2. Má se za to, že odpad a zbytky vzniklé při zpracování přepracování a ztráty na základě přirozeného úbytku dosáhly daného zvláštního použití.

Článek 296

1. Jestliže držitel povolení prokáže, že je to nezbytné, mohou celní orgány povolit skladování zboží uvedeného v tomto oddíle společně s jiným zbožím stejného druhu, jakosti a technických a fyzikálních charakteristik.

V případě tohoto skladování se tento oddíl vztahuje na množství zboží, které odpovídá množství zboží propuštěného do volného oběhu podle tohoto oddílu.

2. Odchylně od odstavce 1 mohou celní orgány povolit skladování zboží uvedeného v příloze 39 propuštěného do volného oběhu podle tohoto oddílu společně s jiným zbožím této přílohy nebo se surovými ropnými frakcemi podpoložky 27090000 kombinované nomenklatury.

3. Smíšené skladování zboží uvedeného v odstavci 2 se zbožím, které není stejného druhu, jakosti a technických a fyzikálních charakteristik, může být povoleno pouze tehdy, je-li veškerá směs určena ke zpracování některým z postupů uvedených v doplňkových poznámkách 4 a 5 ke kapitole 27 kombinované nomenklatury.

Článek 297

1. Je-li zboží převedeno uvnitř Společenství, musí být jeho nabyvatel držitelem povolení vydaného podle článku 291.

2. Odchylně od článku 294 musí veškeré zboží dosáhnout předepsaného zvláštního použití před uplynutím lhůty jednoho roku ode dne převedení; tato lhůta však může být prodloužena za podmínek stanovených v čl. 294 odst. 3.

Článek 298

1. Odeslání zboží uvedeného v článku 297 z jednoho členského státu do druhého se uskutečňuje na podkladě kontrolního výtisku T5 podle článků 471 až 495, s výhradou procesních pravidel stanovených v odstavcích 2 až 8.

2. Odesílatel vystaví kontrolní výtisk T5 v prvopise a v pěti kopiích. Kopie jsou průběžně očíslovány.

Kontrolní výtisk T5 musí obsahovat tyto údaje:

- v kolonce A "celní úřad odeslání" příslušný celní úřad členského státu odeslání,

- v kolonce 2 jméno nebo obchodní firmu a úplnou adresu odesílatele,

- v kolonce 8 jméno nebo obchodní firmu a úplnou adresu přijemce,

- v kolonce "Důležité upozornění" (pod kolonkou 14 "Deklarant/zástupce") se mezi obě stávající odrážky připojí další ve znění "– v případě zboží odesílaného v režimu zvláštního určení výše uvedenému přijemci",

- v kolonce 31 popis zboží ve stavu v okamžiku odeslání a počet kusů a v kolonce 33 odpovídající kód kombinované nomenklatury,

- v kolonce 38 čistá hmotnost zboží,

- v kolonce 103 vlastní množství zboží uvedené slovy,

- v kolonce 104 se zaškrtne údaj "Jiné (upřesněte)" a připojí některá z těchto poznámek:

- DESTINO ESPECIAL: MERCANCÍAS QUE DEBEN PONERSE A DISPOSICIÓN DEL CESIONARIO [REGLAMENTO (CEE) No 2454/93, ARTÍCULO 298],

- SÆRLIGT ANVENDELSESFORMÅL: SKAL STILLES TIL RÅDIGHED FOR ERHVERVEREN (FORORDNING (EØF) Nr. 2454/93, ARTIKEL 298),

- BESONDERE VERWENDUNG: WAREN SIND DEM ÜBERNEHMER ZUR VERFÜGUNG ZU STELLEN (ARTIKEL 298 DER VERORDNUNG (EWG) Nr. 2454/93),

- ΕΙΔΙΚΟΣ ΠΡΟΟΡΙΣΜΟΣ: ΕΜΠΟΡΕΥΜΑΤΑ ΠΟΥ ΠΡΕΠΕΙ ΝΑ ΤΕΘΟΥΝ ΣΤΗ ΔΙΑΘΕΣΗ ΤΟΥ ΕΚΔΟΧΕΑ [ΚΑΝΟΝΙΣΜΟΣ (ΕΟΚ) αριθ. 2454/93, ΑΡΘΡΟ 298],

- END-USE: GOODS TO BE PLACED AT THE DISPOSAL OF THE TRANSFEREE (REGULATION (EEC) No 2454/93, ARTICLE 298),

- DESTINATION PARTICULIÈRE: MARCHANDISES À METTRE À LA DISPOSITION DU CESSIONNAIRE [RÈGLEMENT (CEE) No 2454/93, ARTICLE 298],

- DESTINAZIONE PARTICOLARE: MERCI DA METTERE A DISPOSIZIONE DEL CESSIONARIO [REGOLAMENTO (CEE) N. 2454/93, ARTICOLO 298],

- BIJZONDERE BESTEMMING: GOEDEREN TER BESCHIKKING TE STELLEN VAN DE CESSIONARIS (VERORDENING (EEG) Nr. 2454/93, ARTIKEL 298),

- DESTINO ESPECIAL: MERCADORIAS A PÔR À DISPOSIÇÃO DO CESSIONÁRIO [REGULAMENTO (CEE) N.o 2454/93, ARTIGO 298.o];

- v kolonce 106

a) jestliže se zboží po propuštění do volného oběhu podrobilo opracování nebo zpracování, popis zboží ve stavu v okamžiku propuštění do volného oběhu a odpovídající kód kombinované nomenklatury;

b) registrační číslo a datum podání celního prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu a název a adresa daného celního úřadu,

- v kolonce E na rubové straně "Pro účely členského státu odeslání"

- příslušný celní úřad členského státu určení,

- datum odeslání zboží.

3. Odesílatel si ponechá první kopii pro své účetnictví ve smyslu čl. 293 písm. b) a druhou a třetí kopii předloží před odesláním zboží příslušnému celnímu úřadu členského státu odeslání za podmínek, které tento úřad stanoví. Prvopis a čtvrtou a pátou kopii zašle se zbožím příjemci. Zmíněný celní úřad si ponechá druhou kopii a třetí předá příslušnému celnímu úřadu členského státu určení.

4. Ihned po obdržení zboží zapíše příjemce zboží do svého účetnictví ve smyslu čl. 293 písm. b) a přiloží k němu prvopis, čtvrtou kopii pak neprodleně předloží příslušnému celnímu úřadu členského státu určení za podmínek, které tento úřad stanoví, a sdělí mu datum příchodu zboží. Jestliže zboží přebývá, chybí, bylo zaměněno nebo došlo k jiným nesrovnalostem, uvědomí o tom neprodleně zmíněný celní úřad. Dále zašle pátou kopii odesílateli.

5. Okamžikem uvedeným v odstavci 4 přecházejí povinnosti podle této kapitoly z odesílatele na příjemce.

6. Zboží zasílané postupem stanoveným v tomto článku se nepředkládá celnímu úřadu odeslání ani určení.

7. Tento článek se vztahuje také na zboží, které se přepravuje mezi dvěma místy ležícími ve Společenství přes území zemí ESVO a je z některé této země opět odesíláno.

8. Celní orgány členského státu odeslání a určení provádějí pravidelné kontroly u odesílatele a příjemce. Ti jsou povinni poskytnout při této kontrole potřebnou součinnost a sdělovat požadované informace.

Článek 299

1. Odchylně od článku 298 se vystavení kontrolního výtisku T5 nevyžaduje, jestliže materiál k údržbě nebo k opravě letadel zasílají na základě výměnných dohod nebo pro vlastní potřebu letecké společnosti provozující mezinárodní leteckou dopravu.

V tomto případě se přeprava uskutečňuje na podkladě leteckého nákladního listu nebo rovnocenného dokladu za podmínek uvedených v čl. 298 odst. 6.

2. Letecký nákladní list nebo rovnocenný doklad musí obsahovat alespoň tyto údaje:

a) jméno odesílající letecké společnosti;

b) název letiště odeslání;

c) jméno letecké společnosti určení;

d) název letiště určení;

e) označení materiálu;

f) počet kusů.

Údaje podle prvního pododstavce mohou být uvedeny i v podobě kódu nebo odkazu na přiložený doklad.

3. Letecký nákladní list nebo rovnocenný doklad musí na přední straně obsahovat některou z těchto poznámek napsanou hůlkovým písmem:

- DESTINO ESPECIAL,

- SÆRLIGT ANVENDELSESFORMÅL,

- BESONDERE VERWENDUNG,

- ΕΙΔΙΚΟΣ ΠΡΟΟΡΙΣΜΟΣ,

- END-USE,

- DESTINATION PARTICULIÈRE,

- DESTINAZIONE PARTICOLARE,

- BIJZONDERE BESTEMMING,

- DESTINO ESPECIAL.

4. Každá letecká společnost odeslání nebo určení má ve všech členských státech, v nichž materiál uvedený v odstavci 1 odesílá nebo přijímá, k dispozici účetnictví stanovené v čl. 293 písm. b) ke kontrole příslušnými celními orgány.

5. Odesílající letecká společnost si ponechá jedno vyhotovení leteckého nákladního listu pro své účetnictví a další vyhotovení uschová podle pokynů celních orgánů členského státu odeslání k dispozici pro příslušný celní úřad.

Letecká společnost určení si ponechá jedno vyhotovení leteckého nákladního listu pro své účetnictví a další vyhotovení uschová podle pokynů celních orgánů členského státu určení k dispozici pro příslušný celní úřad.

6. Nepoškozený materiál musí být předán letecké společnosti určení na místě, které schválily celní orgány členského státu, v němž má sídlo, spolu s vyhotoveními leteckých nákladních listů nebo rovnocenných dokladů. Kromě toho je nutno tento materiál zapsat do účetnictví podle čl. 293 písm. b).

Předání zboží, vyhotovení leteckých nákladních listů nebo rovnocenných dokladů a zápis do účetnictví podle prvního pododstavce se musí uskutečnit do pěti dnů od odletu letadla, které materiál přepravuje.

7. Povinnosti vyplývající z tohoto článku přecházejí z odesílající letecké společnosti na leteckou společnost určení okamžikem, kdy jí byl předán nepoškozený materiál spolu s vyhotoveními leteckého nákladního listu nebo rovnocenného dokladu.

Článek 300

Každé převedení zboží uvnitř členského státu musí být oznámeno celním orgánům. Celní orgány stanoví formu, lhůtu a ostatní podmínky pro toto oznámení. Oznámení musí obsahovat datum převedení zboží.

Tímto dnem přecházejí na přebírajícího povinnosti vyplývající z tohoto oddílu, pokud jde o převedené zboží.

Článek 301

1. Na žádost držitele povolení vydaného podle článku 291 schválí celní orgány za podmínek, které stanoví, místa (dále jen "pozemní operační základny"), na nichž lze zboží uvedené v příloze 40 části II oddílu B skladovat nebo jakýmkoli způsobem zpracovávat.

2. Aniž je dotčen článek 298, nevztahují se žádné jiné formality než zápis do účetnictví podle čl. 293 písm. b) na pohyby zboží uvedeného v odstavci 1 mezi

a) pozemní operační základnou a plošinami uvnitř pobřežních vod i mimo ně;

b) případně pozemní operační základnou a místem nakládky výrobků určených pro plošiny a mezi místem vykládky zboží pocházejícího z plošiny a pozemní operační základnou;

c) místem nakládky a plošinami uvnitř pobřežních vod i mimo ně, je-li zboží určené pro plošinu naloženo, aniž by prošlo pozemní operační základnou;

d) různými plošinami uvnitř pobřežních vod i mimo ně.

Článek 302

1. Použití zboží k jinému určení, než které bylo předepsáno pro poskytnutí zvýhodněného sazebního zacházení podle článku 291, povolí celní orgány pouze tehdy, jestliže držitel povolení celním orgánům prokáže, že zboží nemohlo dosáhnout předepsaného zvláštního použití z důvodů, které souvisejí s jeho osobou nebo se zbožím samotným.

2. Odchylně od odstavce 1 povolí celní orgány použití zboží uvedeného v příloze 40 částech I a II k jinému použití, než které bylo předepsáno pro poskytnutí zvýhodněného sazebního zacházení, jestliže k tomu podle jejich názoru opravňují hospodářské důvody.

3. Podmínkou povolení změny určení podle odstavců 1 a 2 je, že držitel povolení zaplatí částku dovozního cla stanovenou podle článku 208 kodexu.

Článek 303

1. Vývoz zboží z celního území Společenství nebo jeho zničení pod celním dohledem povolí celní orgány pouze tehdy, jestliže držitel povolení těmto orgánům prokáže, že zboží nemohlo dosáhnout předepsaného zvláštního použití z důvodů, které souvisejí s jeho osobou nebo se zbožím samotným.

Je-li povolen vývoz zboží z celního území Společenství, považuje se toto zboží od okamžiku přijetí vývozního celního prohlášení za zboží, které není zbožím Společenství.

Při vývozu zemědělských produktů se v kolonce 44 jednotného správního dokladu zapíše velkými tiskacími písmeny některá z těchto poznámek:

- DESTINO ESPECIAL: MERCANCÍAS PREVISTAS PARA LA EXPORTACIÓN [REGLAMENTO (CEE) No 2454/93, ARTÍCULO 303]: APLICACIÓN DE LOS MONTANTES COMPENSATORIOS MONETARIOS Y RESTITUCIONES AGRARIAS EXCLUIDA,

- SÆRLIGT ANVENDELSESFORMÅL: VARER BESTEMT TIL UDFØRSEL I (FORORDNING (EØF) Nr. 2454/93, ARTIKEL 303): ANVENDELSE AF MONETÆRE UDLIGNINGSBELØB OG LANDBRUGSRESTITUTIONER ER UDELUKKET,

- BESONDERE VERWENDUNG: ZUR AUSFUHR VORGESEHENE WAREN (ARTIKEL 303 DER VERORDNUNG (EWG) Nr. 2454/93): ANWENDUNG DER WÄHRUNGSAUSGLEICHSBETRÄGE UND LANDWIRTSCHAFTLICHEN AUSFUHRERSTATTUNGEN AUSGESCHLOSSEN,

- ΕΙΔΙΚΟΣ ΠΡΟΟΡΙΣΜΟΣ: ΕΜΠΟΡΕΥΜΑΤΑ ΠΟΥ ΠΡΟΟΡΙΖΟΝΤΑΙ ΓΙΑ ΕΞΑΓΩΓΗ [ΚΑΝΟΝΙΣΜΟΣ (ΕΟΚ) αριθ. 2454/93, ΑΡΘΡΟ 303]: ΑΠΟΚΛΕΙΕΤΑΙ Η ΕΦΑΡΜΟΓΗ ΤΩΝ ΝΟΜΙΣΜΑΤΙΚΩΝ ΕΞΙΣΩΤΙΚΩΝ ΠΟΣΩΝ ΚΑΙ ΤΩΝ ΓΕΩΡΓΙΚΩΝ ΕΠΙΣΤΡΟΦΩΝ,

- END-USE: GOODS DESTINED FOR EXPORTATION (REGULATION (EEC) No 2454/93, ARTICLE 303). MONETARY COMPENSATORY AMOUNTS AND AGRICULTURAL REFUNDS NOT APPLICABLE,

- DESTINATION PARTICULIÈRE: MARCHANDISES PRÉVUES POUR L'EXPORTATION [RÈGLEMENT (CEE) No 2454/93, ARTICLE 303]: APPLICATION DES MONTANTS COMPENSATOIRES MONÉTAIRES ET RESTITUTIONS AGRICOLES EXCLUE,

- DESTINAZIONE PARTICOLARE: MERCI PREVISTE PER L'ESPORTAZIONE [REGOLAMENTO (CEE) N. 2454/93, ARTICOLO 303]: APPLICAZIONE DEI MONTANTI COMPENSATORI MONETARI E RESTITUZIONI AGRICOLE ESCLUSA,

- BIJZONDERE BESTEMMING: VOOR UITVOER BESTEMDE GOEDEREN (VERORDENING (EEG) Nr. 2454/93, ARTIKEL 303): TOEKENNING VAN MONETAIRE COMPENSERENDE BEDRAGEN EN LANDBOUWRESTITUTIES UITGESLOTEN,

- DESTINO ESPECIAL: MERCADORIAS PREVISTAS PARA A EXPORTAÇÃO [REGULAMENTO (CEE) N.o 2454/93, ARTIGO 303.o]: APLICAÇÃO DOS MONTANTES COMPENSATÓRIOS MONETARIOS E RESTITUIÇÕES AGRÍCOLAS EXCLUÍDA.

2. Odchylně od odstavce 1 povolí celní orgány vývoz zboží uvedeného v příloze 40 částech I a II z celního území Společenství, pokud k tomu opravňují hospodářské důvody.

3. Odstavec 1 se nevztahuje na zboží, které je skladováno jako směs ve smyslu čl. 296 odst. 3, s výjimkou případů, kdy je vyvezena nebo zničena celá směs.

Článek 304

1. Zboží určené k určitému zvláštnímu použití, na něž by dovozní clo uplatněné v rámci ustanovení o zvláštním použití nebylo nižší než clo uplatněné bez použití těchto ustanovení, se zařadí do podpoložky kombinované nomenklatury vztahující se tomuto zvláštnímu použití a tento oddíl se nepoužije.

2. Ustanovení tohoto oddílu se nevztahují na zboží uvedené v příloze 41.

Oddíl 2

Jateční koně

Článek 305

1. Propuštění jatečních koní podpoložky 01011910 kombinované nomenklatury do volného oběhu závisí na splnění těchto podmínek:

a) je poskytnuto zajištění částky celního dluhu, který by mohl vzniknout podle článku 208 kodexu;

b) každý kůň je v okamžiku propuštění do volného oběhu označen zřetelně čitelnou značkou způsobem uspokojivým pro příslušné orgány, provedenou odstraněním srsti z levého ramene pomocí nůžek či jinak a označením písmenem "X" určujícím, že je určen k porážce, a číslem umožňujícím zjištění totožnosti koně od okamžiku propuštění do volného oběhu až do jeho porážky.

2. Označení se uvede v celním prohlášení s návrhem na propuštění koní do volného oběhu. Kopie tohoto prohlášení, která koně provází, musí být doručena orgánu uvedenému v čl. 308 odst. 1.

3. Závazky deklaranta upravuje článek 293.

Článek 306

1. Po propuštění do volného oběhu musí být koně dopraveni přímo dopravními prostředky, které řádně uzavřel celní úřad, aniž jsou dotčeny vnitrostátní předpisy o porušení a obnově závěr, na jatka schválená celními orgány, a zde být poraženi.

2. Při příjezdu na jatka musí být celní závěry z dopravního prostředku odstraněny a vykládka koní provedena za přítomnosti celních orgánů.

3. Odstavce 1 a 2 se však nepoužijí, jestliže se celní úřad, který koně propustil, nachází na jatkách a koně bezprostředně převezme orgán uvedený v čl. 308 odst. 1.

Jestliže se celní úřad, který propustil koně do volného oběhu, nachází v bezprostřední blízkosti jatek, mohou celní orgány nahradit celní závěry vhodnými kontrolními opatřeními, která zajistí přímou dopravu koní na jatka a jejich převzetí orgánem uvedeným v čl. 308 odst. 1.

Článek 307

Jestliže při příjezdu na jatka nelze zjistit totožnost koně nebo jestliže nebyl vzat v úvahu článek 306, uvědomí příslušný orgán neprodleně příslušný celní úřad, který přijme potřebná opatření.

Článek 308

1. Porážka koní se prokazuje buď osvědčením, které vydal příslušný orgán, nebo potvrzením kopie celního prohlášení podle čl. 305 odst. 2 provedeném tímto orgánem, z nějž musí vyplývat, že poražení koně jsou tíž, kteří byli na základě tohoto celního prohlášení propuštěni do volného oběhu.

2. Porážku koní prokazuje celnímu úřadu, kterému bylo celní prohlášení podáno, do třiceti dnů od přijetí celního prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu buď přímo orgán uvedený v odstavci 1, nebo deklarant podle rozhodnutí každého členského státu.

HLAVA II

REŽIM TRANZITU

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 309

Pro účely této hlavy se rozumí:

a) dopravními prostředky zejména:

- silniční vozidla, přívěsy, návěsy,

- kolejová vozidla,

- plavidla,

- letadla,

- kontejnery ve smyslu čl. 670 písm. g);

b) celním úřadem odeslání:

celní úřad, u nějž začíná tranzitní režim Společenství;

c) celním úřadem tranzitu:

- celní úřad výstupu z celního území Společenství, jestliže zásilka opouští toto celní území v tranzitním režimu Společenství přes hranice mezi členským státem a třetí zemí,

- celní úřad vstupu na celní území Společenství, jestliže zboží přichází v tranzitním režimu Společenství přes území třetí země;

d) celním úřadem určení:

celní úřad, u nějž musí být zboží přepravované v tranzitním režimu Společenství znovu předloženo k ukončení tohoto režimu;

e) celním úřadem záruky:

celní úřad, u nějž se poskytuje globální nebo paušální záruka.

KAPITOLA 2

Oblast působnosti

Článek 310

1. Zboží Společenství,

- které splnilo vývozní celní formality s ohledem na poskytnutínáhrad při vývozu do třetích zemí v rámci společné zemědělské politiky,

nebo

- u nějž je vrácení nebo prominutí dovozního cla podmíněno tím, že bude zpětně vyvezeno z celního území Společenství, umístěno do celního skladu, svobodného pásma nebo svobodného skladu nebo propuštěno do jiného celního režimu než volného oběhu,

nebo

- které bylo v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení propuštěno do volného oběhu a má být zpětně vyvezeno jako zušlechtěné výrobky, jestliže na ně může být podána žádost o vrácení nebo prominutí cla podle článku 128 kodexu a jestliže zúčastněná osoba má v úmyslu tuto žádost podat,

nebo

- na které se vztahují vývozní dávky nebo cla a u kterého byly splněny celní formality pro vývoz do třetích zemí v rámci společné zemědělské politiky,

nebo

- které pochází z intervenčních zásob, podléhá kontrole použití nebo místa určení a u kterého byly splněny celní formality pro vývoz do třetích zemí v rámci společné zemědělské politiky,

se přepravuje v režimu vnitřního tranzitu Společenství podle čl. 91 odst. 1 písm. b) kodexu.

2. Zboží uvedené v odstavci 1, které neopustilo celní území Společenství, se považuje za zboží Společenství, je-li prokázáno, že byla zrušena vývozní celní prohlášení a celní formality v souladu s opatřeními, která vyžadují, aby zboží opustilo celní území Společenství, a případně zrušeny i účinky těchto formalit.

Článek 311

Aniž je dotčen čl. 310 odst. 1, zboží Společenství

a) dopravované mezi dvěma místy na celním území Společenství přes území jednoho nebo více zemí ESVO;

b) dopravované v rámci metod správní spolupráce určených, aby během přechodného období zajistily v obchodu mezi Společenství ve svém složení k 31. prosinci 1985 na straně jedné a Španělskem a Portugalskem na straně druhé a v obchodu mezi těmito dvěma členskými státy volný pohyb zboží, na něž se ještě nevztahuje úplné odstranění cel nebo jiná opatření stanovená v aktu o přistoupení;

c) - z jedné části celního území Společenství, na niž se vztahuje směrnice 77/388/EHS, na místo určení v jiné části celního území Společenství, na niž se uvedená směrnice nevztahuje,

nebo

- z jedné části celního území Společenství, na niž se nevztahuje směrnice Rady 77/388/EHS, na místo určení v jiné části celního území Společenství, na niž se uvedená směrnice vztahuje,

nebo

- z jedné části celního území Společenství, na niž se nevztahuje směrnice Rady 77/388/EHS, na místo určení v jiné části celního území Společenství, na niž se uvedená směrnice rovněž nevztahuje,

se přepravuje v režimu vnitřního tranzitu Společenství

Článek 312

Přeprava zboží, na něž se vztahuje tranzitní režim Společenství, mezi dvěma místy na celním území Společenství přes území třetí země, která není zemí ESVO, se může uskutečnit v tranzitním režimu Společenství, jestliže se přeprava přes území třetí země uskutečňuje na podkladě jediného přepravního dokladu vystaveného v některém členském státě; v tom případě se účinky zmíněného režimu na území třetí země přerušují.

KAPITOLA 3

Status zboží Společenství

Článek 313

1. S výhradou výjimek uvedených v odstavci 2 se všechno zboží přepravované z jednoho místa uvnitř celního území Společenství na jiné místo uvnitř tohoto území považuje za zboží Společenství, není-li prokázáno, že není zbožím Společenství.

2. Toto zboží se nepovažuje za zboží Společenství, není-li způsobem podle článků 314 až 323 řádně prokázáno, že má status Společenství:

a) zboží přepravované na podkladě některého z dokladů uvedených v čl. 163 odst. 2 písm. b) až e) kodexu;

b) zboží přepravované mezi dvěma místy na celním území Společenství přes území třetí země;

c) zboží přepravované:

- letecky z letiště v třetí zemi na letiště na celním území Společenství,

- námořní cestou z přístavu v třetí zemi do přístavu na celním území Společenství,

- námořní cestou ze svobodného pásma, které se nachází v přístavu na celním území Společenství, kde bylo vyloženo nebo přeloženo, do jiného přístavu na témže celním území, není-li potvrzením celních orgánů v lodních dokladech prokázáno, že plavidlo připlouvá z části přístavu, která není součástí svobodného pásma;

d) zboží zasílané z poštovního úřadu na celním území Společenství, je-li opatřeno celními závěrami nebo průvodními doklady a visačkou podle vzoru uvedeného v příloze 42. Celní orgány odesílajícího členského státu jsou povinny připevnit nebo nechat připevnit tuto visačku na závěry nebo průvodní doklady, jestliže se jedná o zboží, které není zbožím Společenství;

e) zboží přepravované námořní cestou z přístavu na celním území Společenství do jiného přístavu na tomto celním území, jestliže se přeprava uskutečňuje:

- na palubě plavidla připlouvajícího ze třetí země, kde na ně bylo naloženo zboží, s mezipřistáním v jednom nebo více přístavech Společenství, nebo

- na palubě plavidla, které bylo v některém přístavu Společenství naloženo zbožím s místem určení ve třetí zemi, do níž směřuje, s mezipřistáním v jednom nebo více přístavech Společenství, nebo

- na palubě plavidla, které při plavbě z přístavu odeslání ve Společenství do přístavu určení ve Společenství provedlo mezipřistání v jednom nebo více přístavech třetích zemí, nebo

- na palubě plavidla plujícího přímo do svobodného pásma, nebo

- na palubě plavidla, která provedlo mezipřistání v přístavu, v němž se nachází svobodné pásmo, není-li potvrzením celních orgánů v lodních dokladech prokázáno, že plavidlo připlouvá z části přístavu, která není součástí svobodného pásma.

3. a) Aniž je dotčen článek 170 kodexu, je velitel plavidla nebo jeho zástupce povinen uvědomit celní orgány přístavu, kde se zboží vykládá, o vplutí plavidla a uvést, z jakého přístavu plavidlo s původním nákladem vyplulo a ve kterých přístavech provedlo nebo mělo provést mezipřistání, než dosáhlo přístavu určení Společenství. Na vyžádání předloží velitel plavidla doklady, například lodní deník, aby potvrdil uvedené údaje.

Nepovažují-li celní orgány poskytnuté údaje za věrohodné, považuje se všechno zboží dopravované na palubě plavidla za zboží, které není zbožím Společenství, není-li status zboží Společenství prokázán podle článků 314 až 323.

b) Ke splnění svých závazků podle písmene a) může velitel plavidla nebo jeho zástupce předložit celním orgánům v přístavu Společenství, v němž se zboží vykládá, kopii sdělení, potvrzeného celními orgány z přístavu odeslání nacházejícího se na celním území Společenství, které uvádí přístav určení a všechny ostatní přístavy, ve kterých může plavidlo provést mezipřistání.

Sdělení se předkládá povinně, jestliže plavidlo dopravuje zboží uvedené v čl. 91 odst. 1 kodexu.

c) Celní orgány přístavu určení mohou upustit od uplatňování písmen a) a b) u plavidel,

- u nichž zejména na základě přírodních podmínek a zeměpisného rámce námořního spojení, které zajišťují, neexistuje pochybnost o tom, že provádějí přepravu výhradně mezi přístavy Společenství, aniž by vplouvaly do mezipřístavů třetích zemí,

- která používají lodní společnosti, jimž je povoleno využívat zjednodušený postup podle čl. 448 odst. 1.

Článek 314

1. V případech uvedených v čl. 313 odst. 2 písm. a) až c) a e) se status zboží Společenství prokazuje předložením některého dokladu uvedeného v článcích 315 až 318 nebo postupy stanovenými v článcích 319 až 323.

2. Doklady nebo postupy zmíněné v odstavci 1 nelze použít pro zboží,

a) které je určeno k vývozu;

nebo

b) které je uvedeno v čl. 310 odst. 1 první odrážce;

nebo

c) které je zabaleno v obalech, které nepocházejí ze Společenství;

nebo

d) které nejsou dopravovány přímo z jednoho členského státu do druhého.

Za zboží přímo dopravované z jednoho členského státu do druhého se považuje zboží,

- které při své dopravě nevstoupilo na území třetí země,

- které při své dopravě vstoupilo na území jedné nebo více třetích zemí, jestliže se jeho přeprava těmito zeměmi uskutečňuje na podkladě jediného přepravního dokladu vystaveného v některém členském státě.

Článek 315

1. Status zboží Společenství se za níže uvedených podmínek prokazuje předložením dokladu T2L.

2. Doklad T2L se vystavuje na tiskopise, kterým je výtisk 4 nebo 4/5 vzoru uvedeného v přílohách 31 a 32.

Tento tiskopis je případně doplněn jedním nebo více tiskopisy, kterými jsou listy 4 nebo 4/5 vzoru uvedeného v přílohách 33 a 34.

Jestliže členské státy nepovolují použití doplňkových listů v případě, že celní prohlášení bylo zpracováno pomocí počítačového zpracování dat, doplní se tento tiskopis jedním nebo více tiskopisy výtisku 4 nebo 4/5 vzoru uvedeného v přílohách 31 a 32.

3. Zúčastněná osoba zapíše značku "T2L" do pravého pododdílu kolonky 1 tiskopisu a případně značku "T2L bis" do pravého pododdílu kolonky 1 všech použitých doplňkových listů.

4. Pokud musí být pro zásilku, která se skládá z více než jednoho druhu zboží, vystaven doklad T2L, mohou být údaje o zboží uvedeny v jednom nebo ve více ložných listech ve smyslu čl. 341 odst. 2 a čl. 344 odst. 2, místo aby byly zapsány do kolonky 31 "Nákladové kusy a popis zboží", 32 "Pořadové číslo položky", 35 "Hrubá hmotnost (kg)" a případně 33 "Zbožový kód", 38 "Čistá hmotnost (kg)" nebo 44 "Zvláštní záznamy/Předložené doklady/Osvědčení a povolení" tiskopisu použitého k vystavení dokladu T2L.

Jestliže se používají ložné listy, dotyčné kolonky tiskopisu použitého k vystavení dokladu T2L se proškrtnou.

5. Značka "T2L" se zapíše do horní části kolonky uvedené v čl. 342 písm. b); spodní část je určena pro úřední záznamy celních orgánů podle čl. 316 odst. 2 písm. b).

Sloupec "Země odeslání/vývozu" ložného listu nemusí být vyplněn.

6. Ložný list musí být předložen ve stejném počtu vyhotovení jako doklad T2L, k němuž náleží.

7. Pokud se k jednomu dokladu T2L přikládá více ložných listů, opatří je zúčastněná osoba pořadovými čísly; počet přiložených ložných listů se uvede v kolonce 4 "Ložné listy" tiskopisu použitého k vystavení dokladu T2L.

Článek 316

1. Nestanoví-li článek 394 jinak, vystavuje se doklad T2L v jednom vyhotovení.

2. Na žádost zúčastněné osoby opatří celní orgány členského státu odeslání doklad T2L a případně doplňkový list nebo doplňkové listy T2L bis úředním záznamem. Záznam musí obsahovat tyto údaje, které se podle možnosti zapisují do kolonky C ("Celní úřad odeslání") těchto dokladů:

a) na dokladu T2L název a otisk razítka celního úřadu odeslání, podpis příslušného úředníka, datum úředního záznamu a buď registrační číslo, nebo číslo prohlášení o odeslání, pokud se toto prohlášení podává;

b) na doplňkovém listě T2L bis číslo dokladu T2L. Toto číslo se uvádí pomocí otisku razítka, který obsahuje také název celního úřadu odeslání, anebo ručně. V tomto případě je nutno připojit otisk úředního razítka celního úřadu.

Tyto doklady se vrátí zúčastněné osobě, jakmile jsou splněny nutné formality pro zaslání zboží do členského státu určení.

Článek 317

1. Aniž jsou dotčeny články 315 a 316, prokazuje se status zboží Společenství za následujících podmínek předložením faktury nebo přepravního dokladu na toto zboží.

2. Na faktuře nebo přepravním dokladu uvedeném v odstavci 1 musí být uvedeno alespoň jméno a přesná adresa odesílatele nebo deklaranta, jestliže není odesílatelem, počet, druh, znaky a čísla nákladových kusů, popis zboží, hrubá hmotnost v kilogramech a případně identifikační čísla kontejnerů.

Deklarant na uvedeném dokladu zřetelně uvede značku "T2L" a k ní připojí vlastnoruční podpis.

3. Fakturu nebo přepravní doklad deklarant řádně vyplní a podepíše a na jeho žádost ji celní orgány členského státu odeslání opatří úředním záznamem. Záznam obsahuje název a otisk razítka celního úřadu odeslání, podpis příslušného úředníka, datum a buď registrační číslo, nebo číslo prohlášení o odeslání, pokud se toto prohlášení podává.

4. Pokud celková hodnota zboží Společenství uvedená na faktuře nebo přepravním dokladu, který byl vystaven a podepsán podle odstavce 2 nebo čl. 224 odst. 1, nepřesahuje 10000 ECU, je deklarant zproštěn povinnosti předkládat tuto fakturu nebo doklad celním orgánům členského státu odeslání k úřednímu záznamu.

V tomto případě se na faktuře nebo přepravním dokladu kromě údajů uvedených v odstavci 2 uvede celní úřad členského státu odeslání.

5. Tento článek se použije pouze tehdy, jestliže se faktura nebo přepravní doklad týkají výhradně zboží Společenství.

Článek 318

Jestliže se doklad, kterým se prokazuje status zboží Společenství, vystavuje dodatečně, je opatřen některou z těchto poznámek v červené barvě:

- Expedido a posteriori,

- Udstedt efterfølgende,

- Nachträglich ausgestellt,

- Εκδοθέν εκ των υστέρων,

- Issued retroactively,

- Délivré a posteriori,

- Rilasciato a posteriori,

- Achteraf afgegeven,

- Emitido a posteriori.

Článek 319

1. Při dopravě zboží na podkladě karnetu TIR nebo ATA může deklarant, s výhradou čl. 314 odst. 2 k prokázání statusu zboží Společenství, uvést značku "T2L" a svůj podpis zřetelně do kolonky vyhrazené pro popis zboží ve všech dotyčných listech použitého karnetu, dříve než jej předloží celnímu úřadu odeslání k úřednímu záznamu. Značka "T2L" musí být na všech oddílech, v nichž byla uvedena, potvrzena otiskem úředního razítka celního úřadu odeslání a podpisem příslušného úředníka.

2. Pokud se karnet TIR nebo karnet ATA vztahuje na zboží Společenství i na zboží, které není zbožím Společenství, musí být oba druhy zboží uvedeny samostatně a značka "T2L" se uvede tak, aby se jednoznačně vztahovala pouze na zboží Společenství.

Článek 320

Je-li nutno prokázat status zboží Společenství u motorového silničního vozidla evidovaného v některém členském státě, považuje se toto vozidlo za zboží Společenství,

a) je-li doprovázeno poznávací značkou a technickým průkazem a podrobnosti o jeho evidenci, jak vyplývají z technického průkazu a případně státní poznávací značky, nepochybně prokazují, že se jedná o zboží Společenství;

b) v ostatních případech podle pravidel uvedených v článcích 315 až 323.

Článek 321

Je-li nutno prokázat status zboží Společenství u nákladního vagónu, který vlastní železniční společnost některého členského státu, považuje se tento nákladní vagón za zboží Společenství,

a) jestliže číselný kód na něm vyznačený a značka majitele nepochybně prokazují, že se jedná o zboží Společenství;

b) v ostatních případech po předložení některého z dokladů uvedených v článcích 315 až 318.

Článek 322

1. Je-li nutno prokázat status zboží Společenství u obalů používaných pro přepravu zboží ve vnitřním obchodu Společenství, které prokazatelně patří osobě usazené v některém členském státě a které se z jiného členského státu vracejí po použití prázdné, považují se tyto obaly za zboží Společenství,

a) jestliže jsou v celním prohlášení uvedeny jako zboží Společenství a o správnosti tohoto prohlášení nejsou žádné pochybnosti;

b) v ostatních případech podle pravidel uvedených v článcích 315 až 323.

2. Zjednodušení podle odstavce 1 je povoleno pro kontejnery, obaly, palety a podobně, s výjimkou kontejnerů ve smyslu článku 670.

Článek 323

Je-li nutno prokázat status zboží Společenství u zboží, které dovážejí cestující nebo které se nachází v jejich cestovních zavazadlech, považuje se toto zboží, pokud není určeno k obchodním účelům, za zboží Společenství,

a) jestliže jsou v celním prohlášení uvedeny jako zboží Společenství a o správnosti tohoto prohlášení nejsou žádné pochybnosti;

b) v ostatních případech podle pravidel uvedených v článcích 315 až 322.

Článek 324

Celní správy členských států si poskytují vzájemnou správní pomoc při ověřování pravosti a správnosti dokladů a řádného plnění postupů, jimiž se podle této kapitoly prokazuje status zboží Společenství.

Článek 325

V rámci metod správní spolupráce podle čl. 10 odst. 2 prvního pododstavce Smlouvy se zavádí potvrzení T2M. Potvrzením se prokazuje, že produkty rybolovu ulovené plavidly členských států, které se dovážejí na celní území Společenství v nezměněném stavu nebo po zpracování na palubě plavidel členských států způsobem, který je nevylučuje ze zařazení do kapitoly KN 3 nebo do čísel KN 1504nebo 2301, splňují podmínky uvedené v čl. 9 odst. 2 Smlouvy.

Článek 326

Na produkty rybolovu nebo produkty zpracované na palubě uvedené v článku 325 musí být vystaveno potvrzení T2M podle článků 329 až 333, jestliže

a) je plavidlo, jímž byly uloveny a případně zpracovány, přepravuje přímo do jiného členského státu, než jehož státní příslušnost plavidlo má;

b) jsou úlovky na palubě plavidla některého členského státu, na které byly přeloženy z plavidla uvedeného v písmenu a), dále zpracovávány a získané produkty jsou přepravovány přímo na celní území Společenství;

c) úlovky nebo zpracované produkty přepravuje jiné plavidlo některého členského státu než uvedené v písmenech a) a b), na které byly přeloženy, přímo na celní území Společenství;

d) je některé z plavidel uvedených v písmenech a), b) a c) přepravuje přímo do země nebo na území mimo Společenství a odtud jsou dál přepravovány na celní území Společenství.

Článek 327

1. Tiskopis, na kterém se vystavuje potvrzení T2M, musí odpovídat vzoru uvedenému v příloze 43.

2. Pro prvopis se použije papír bez dřevoviny klížený ke psaní o plošné hmotnosti nejméně 55 g/m2. Obě strany musí být na pozadí opatřeny zeleným gilošovaným vzorem, na němž je patrný jakýkoli pokus o padělání mechanickými nebo chemickými prostředky.

3. Tiskopis T2M má rozměry 210 × 297 mm, přičemž přípustná odchylka je do – 5 mm do + 8 mm na délku.

4. Tiskopis musí být vytištěn v některém z úředních jazyků Společenství určeném příslušnými orgány členského státu, jehož státní příslušnost má rybářské plavidlo.

5. Potvrzení T2M sestávají z karnetu o deseti tiskopisech a každý tiskopis se skládá z oddělitelného prvopisu a neoddělitelné kopie získané průpisem. Strana 2 obalu karnetu obsahuje vysvětlivky uvedené v příloze 44.

6. Každý tiskopis T2M nese identifikační pořadové číslo. Toto číslo je stejné pro prvopis a jeho kopii.

7. Členské státy si mohou tisk a sestavování karnetů tiskopisů T2M vyhradit nebo je svěřit schváleným tiskárnám. V tomto případě musí být na straně 1 obalu každého karnetu a na prvopise každého tiskopisu uveden odkaz na toto schválení. Zmíněná strana 1 a prvopis každého tiskopisu musí dále uvádět jméno a adresu tiskárny nebo značku umožňující její identifikaci.

8. Tiskopis T2M musí být vyplněn v některém úředním jazyce Společenství buď strojopisem, nebo čitelně rukou; v tomto případě musí být vyplněn inkoustem a hůlkovým písmem. Nesmí obsahovat výmazy ani přepisy. Změny je třeba provádět škrtnutím nesprávných a případně doplněním nezbytných údajů. Každou takto provedenou opravu musí potvrdit osoba, která podepsala prohlášení obsahující změnu.

Článek 328

Karnety tiskopisů T2M vydávají na žádost majitele plavidla nebo jeho zástupce celní orgány registračního nebo domovského přístavu rybářského plavidla. Učiní tak teprve tehdy, když majitel plavidla nebo jeho zástupce vyplní kolonky 1 a 2 všech prvopisů a kopií tiskopisů, které karnet obsahuje, v jazyce tiskopisu. Při vydávání karnetu vyplní uvedené orgány kolonku 3 všech prvopisů a kopií tiskopisů nacházejících se v karnetu.

Článek 329

Velitel plavidla, které provádí rybolov, vyplní na prvopise a kopii jednoho z tiskopisů obsažených v karnetu kolonky 4, 5 a 8

a) při každé vykládce úlovku v jiném členském státě, než ve kterém má plavidlo státní příslušnost;

b) při každé překládce úlovku na jiné plavidlo některého členského státu;

c) při každé vykládce úlovku v zemi nebo na území mimo celní území Společenství.

Článek 330

Pokud jsou úlovky na palubě plavidla, jímž byly uloveny, podrobeny zpracování, na jehož základě je zpracované produkty třeba zařadit do čísel KN 1504nebo 2301, vyplní velitel uvedeného plavidla kolonky 4 až 8 prvopisu a kopie dotyčného potvrzení T2M a uvede druh zpracování do lodního deníku.

Článek 331

Při překládce úlovků uvedených v čl. 329 písm. b) nebo produktů zpracovaných na palubě uvedených v článku 330, se vyplní v prvopise a kopii potvrzení T2M také kolonka 9 a prohlášení o překládce podepíší oba zúčastnění velitelé plavidel. Prvopis potvrzení T2M převezme velitel plavidla, na které byly přeloženy úlovky nebo produkty zpracované na palubě, a překládka se zapíše do lodních deníků obou plavidel.

Článek 332

Jestliže se zpracování uvedené v článku 330 uskutečňuje po překládce úlovků na palubu jiného plavidla některého členského státu, vyplní velitel tohoto plavidla kolonky 6, 7 a 10 prvopisu potvrzení T2M, který obdržel při přeložení, a zapíše druh zpracování do lodního deníku.

Článek 333

V případě další překládky úlovků uvedených v čl. 329 písm. b) nebo produktů zpracovaných na palubě uvedených v článku 330 nebo v případě překládky produktů zpracovaných na palubě uvedených v článku 332 se v prvopise potvrzení T2M vyplní také kolonku 11 a prohlášení o překládce podepíší oba zúčastnění velitelé plavidel.

Prvopis potvrzení T2M převezme velitel plavidla, na které byly přeloženy úlovky nebo produkty zpracované na palubě, a překládka se zaznamená do lodních deníků obou plavidel.

Článek 334

1. Prvopis potvrzení T2M, vystavený za podmínek stanovených v článku 329 a případně článcích 330 až 333, se předloží celnímu úřadu, u kterého jsou úlovky nebo produkty zpracované na palubě uvedené v článku 325, na něž se potvrzení vztahuje, navrhovány v celním prohlášení k propuštění do některého celního režimu. Uvedené orgány mohou požadovat překlad potvrzení. Dále mohou k ověření údajů uvedených v potvrzení T2M vyžadovat předložení veškerých souvisejících dokladů, zejména lodních dokladů plavidla uvedených v čl. 326 písm. a), b) a c).

2. Jestliže byly úlovky nebo produkty zpracované na palubě uvedené v článku 325, na něž se potvrzení T2M vztahuje, vyloženy v zemi nebo na území mimo Společenství, platí tento doklad pouze ve spojení s potvrzením vystaveným příslušnými celními orgány této země nebo území.

Z potvrzení musí vyplývat,

a) že úlovky nebo produkty zpracované na palubě, na něž se uvedený doklad vztahuje, zůstaly celou dobu svého setrvání v dané zemi nebo území pod celním dohledem a nebyly zde podrobeny žádné jiné manipulaci, než potřebné pro zachování jejich dobrého stavu;

b) den příchodu a odchodu úlovku nebo produktů zpracovaných na palubě a přesné označení dopravního prostředku, který byl použit pro další odeslání do Společenství.

Pokud toto potvrzení není k dispozici, mohou celní orgány členského státu, na jehož území úlovky nebo produkty zpracované na palubě vstupují, přijmout jiné doklady uznané za rovnocenné.

Článek 335

1. Pokud byly úlovky nebo produkty zpracované na palubě uvedené v článku 325 dopraveny do země nebo na území mimo celní území Společenství a mají-li být po částech dopravovány dále do Společenství, uchovává velitel plavidla nebo jeho zástupce v dané zemi nebo území prvopis potvrzení T2M, které bylo vystaveno podle článku 329 a případně podle článků 330 až 333. Kopie potvrzení T2M se neprodleně zašle celnímu úřadu registračního nebo domovského přístavu rybářského plavidla.

2. Na každou dílčí zásilku vystaví velitel plavidla nebo jeho zástupce výpis z potvrzení T2M, který odebere z karnetu vydaného podle článku 328.

Každý výpis obsahuje odkaz na původní potvrzení T2M a v kolonce 4 údaj o druhu a množství zboží, které je předmětem dílčí zásilky.

V každém výpise musí být zřetelně uvedena některá z těchto poznámek:

- Extracto,

- Udskrift,

- Auszug,

- Απόσπασμα,

- Extract,

- Extrait,

- Estratto,

- Uittreksel,

- Extracto.

3. Pro každou dílčí zásilku se předloží celnímu orgánu členského státu, u nějž se zboží, které je předmětem dílčí zásilky, navrhuje k propuštění do určitého celního režimu, prvopis výpisu T2M spolu s potvrzením uvedeným v čl. 334 odst. 2.

4. Celní úřad uvedený v odstavci 3 zašle celnímu úřadu registračního nebo domovského přístavu rybářského plavidla neprodleně kopii výpisu T2M opatřenou jeho úředním záznamem. Tato kopie musí dále obsahovat odkaz na celní prohlášení týkající se celního režimu, do nějž je zboží propuštěno.

5. Původní potvrzení T2M je nutno uchovávat do doby, než je všem výrobkům v něm uvedeným přiděleno celně schválené určení.

Velitel plavidla nebo jeho zástupce uvede v kolonce "Poznámky" původního potvrzení T2M pro každé určení nebo použití zboží počet a druh nákladových kusů, hrubou hmotnost (v kg) a celně schválené určení zboží. Je-li určením zboží přeprava dílčí zásilky do Společenství ve smyslu odstavce 2, uvede se rovněž číslo a datum vystavení odpovídajícího výpisu. Jakmile je všem výrobkům uvedeným v původním potvrzení T2M přiděleno celně schválené určení, zašle se prvopis neprodleně celnímu úřadu registračního nebo domovského přístavu rybářského plavidla.

6. K zajištění případně splatného cla a jiných dávek, povolují celní orgány celního úřadu uvedeného v odstavci 3 proclení produktů rybolovu jako zboží Společenství pouze po poskytnutí zajištění. Po souhlasu celního úřadu registračního nebo domovského rybářského plavidla se zajištění uvolní. Souhlas musí být udělen nejpozději jeden měsíc po obdržení prvopisu potvrzení T2M uvedeného v odstavci 5.

Článek 336

K obalům, které jsou případně předloženy spolu s úlovky nebo zpracovanými produkty uvedenými v článku 325, na které se potvrzení T2M vztahuje, se přistupuje jako ke zboží Společenství pouze tehdy, je-li celním orgánům prokázáno, že tyto obaly jsou zbožím Společenství.

Článek 337

Při každém návratu rybářského plavidla do registračního nebo domovského přístavu je majitel plavidla nebo jeho zástupce povinen předložit karnet s tiskopisy T2M, pokud je od vyplutí plavidla použil, celnímu úřadu, který jej vydal, ke kontrole kopií.

Majitel plavidla nebo jeho zástupce musí karnet dále předložit vždy na vyžádání celních orgánů.

Karnet se majiteli po každé kontrole vrátí, dokud nejsou spotřebovány všechny tiskopisy, které obsahuje.

Článek 338

Jestliže plavidlo, na něž se vztahuje karnet uvedený v článku 327, přestane splňovat podmínky, aby mohly být produkty rybolovu v jiných členských státech považovány za zboží Společenství, a karnet s tiskopisy T2M vydaný pro toto plavidlo ještě není beze zbytku spotřebován, musí být neprodleně vrácen celnímu úřadu, který jej vydal.

Článek 339

K zajištění řádného uplatňování článků 325 až 340 si poskytují správní orgány členských států vzájemnou správní pomoc při ověřování pravosti potvrzení T2M a správnosti údajů v nich uvedených.

Článek 340

1. Pro účely článků 325 a 326 se plavidla, které jsou v Ceutě nebo Melille registrovány v rejstříku místně příslušných orgánů ("registros de base") nepovažují za plavidla členských států.

2. Celní orgány registračního nebo domovského přístavu rybářského plavidla, které je v Ceutě nebo Melille trvale registrováno v rejstříku místně příslušného orgánu ("registros de base"), nesmějí pro takové plavidlo vydávat karnety s tiskopisy T2M.

3. Ustanovení čl. 334 odst. 2 se použijí, jestliže úlovky nebo zpracované produkty uvedené v článku 326, na něž se potvrzení T2M vztahuje, byly vyloženy v přístavu Ceuty nebo Melilly a přeloženy za účelem přepravy na celní území Společenství. Tyto výrobky je nutno v průběhu jejich nakládky, skladování nebo překládky prostorově oddělit od zboží s jiným určením.

KAPITOLA 4

Režim vnějšího tranzitu Společenství

Oddíl 1

Režim

Článek 341

1. Pokud má být zboží dopravováno v režimu vnějšího tranzitu Společenství, musí být pro ně za podmínek stanovených v tomto oddílu vystaveno prohlášení T1. Prohlášení T1 je celní prohlášení na tiskopise podle vzoru uvedeného v přílohách 31 až 34, které se vyplňuje podle vysvětlivek uvedených v přílohách 37 a 38.

2. Za podmínek uvedených v článcích 343 až 345 a 383 smějí být pro popis zboží jako části celního prohlášení pro tranzit Společenství použity ložné listy podle vzoru uvedeného v příloze 45. Použitím ložných listů nejsou dotčeny povinnosti týkající se formalit při jakémkoli režimu vývozu nebo odeslání nebo při režimu v členském státě určení a při používání odpovídajících tiskopisů.

Ložným listem se rozumí každý obchodní doklad, který splňuje podmínky článků 342 až 345, článku 383 a článků 386 až 388.

Článek 342

Ložné listy obsahují:

a) nadpis "Ložný list";

b) pole o rozměrech 70 × 55 mm, rozdělené na horní část o rozměrech 70 × 15 mm k zápisu značky "T" a údajů uvedených v čl. 346 odst. 1 a dolní část o rozměrech 70 × 40 mm k zápisu údajů uvedených v čl. 345 odst. 3;

c) sloupce v tomto pořadí s těmito nadpisy:

- Pořadové číslo,

- Značky, čísla, počet a druh nákladových kusů, popis zboží,

- Země odeslání / vývozu,

- Hrubá hmotnost (kg),

- Vyhrazeno pro úřední záznamy.

Zúčastněné osoby mohou šířku sloupců přizpůsobit svým potřebám. Odstavec s nadpisem "Vyhrazeno pro úřední záznamy" však musí být alespoň 30 mm široký. Kromě toho mohou zúčastněné osoby volně použít jiná volná místa než uvedená v písmenech a) až c).

Článek 343

1. Jako ložný list lze použít pouze přední stranu tiskopisu.

2. Každá položka zboží uvedená v ložném listu musí být označena pořadovým číslem.

3. K jednotlivým položkám zboží je nutno případně rovněž uvést zvláštní záznamy stanovené v právních předpisech Společenství, zejména v rámci společné zemědělské politiky, a údaje o předložených dokumentech, osvědčeních a povoleních.

4. Poslední zápis se bezprostředně vodorovně podtrhne a nevyužitá místa se proškrtnou, aby nemohla být použita pro další zápisy.

Článek 344

1. Celní orgány každého členského státu mohou jako ložné listy ve smyslu čl. 341 odst. 2 povolit listy, které nesplňují všechny podmínky čl. 341 odst. 2 druhého pododstavce a článku 342.

Tyto listy lze použít pouze tehdy, jestliže

a) je vystavily podniky, jejichž obchodní záznamy se zakládají na integrovaném systému počítačového zpracování dat;

b) jsou vytvořeny a vyplněny takovým způsobem, že je celní orgány mohou bez potíží využít;

c) obsahují pro každou položku zboží údaje o počtu, druzích, značkách a číslech nákladových kusů, popis zboží, zemi odeslání nebo vývozu a hrubou hmotnost v kilogramech.

2. Jako ložné listy podle odstavce 1 mohou být povoleny také listy s popisem zboží, které byly vystaveny za účelem splnění formalit při odeslání nebo vývozu, i když je vystavily podniky, jejichž obchodní záznamy se nezakládají na integrovaném systému počítačového zpracování dat.

3. Celní orgány každého členského státu mohou povolit, aby podniky, jejichž obchodní záznamy se zakládají na integrovaném systému počítačového zpracování dat a kterým bylo podle odstavců 1 a 2 povoleno používání listů podle zvláštního vzoru, používaly tyto listy pro tranzitní režim Společenství, které se týkají pouze jednoho druhu zboží, pokud to vyžadují programy počítačového zpracování dat těchto podniků.

Článek 345

1. Pokud hlavní povinný využije možnost použít pro zásilku, která obsahuje více druhů zboží, ložné listy, proškrtnou se kolonky 15 "Země odeslání/vývozu", 33 "Zbožový kód", 35 "Hrubá hmotnost (kg)", 38 "Čistá hmotnost (kg)" a případně 44 "Zvláštní záznamy/Předložené doklady/Osvědčení a povolení" tiskopisu používaného pro tranzitní režim Společenství; kolonka 31 "Nákladové kusy a popis zboží" tohoto tiskopisu se nesmí použít pro uvedení znaků, čísel, počtu a druhu nákladových kusů a popisu zboží. Tento tiskopis nesmí být doplněn doplňkovými listy.

2. Ložný list se předkládá ve stejném počtu vyhotovení jako tiskopis používaný pro tranzitní režim Společenství, k němuž se vztahuje.

3. Při registraci celního prohlášení se ložné listy opatří stejným registračním číslem jako tiskopis používaný pro tranzitní režim Společenství, k němuž se vztahují. Toto číslo se zapíše buď pomocí otisku razítka s názvem celního úřadu výstupu, nebo ručně. V tomto případě je třeba připojit otisk úředního razítka celního úřadu.

Kromě toho může být připojen podpis úředníka celního úřadu výstupu.

4. Jestliže se k témuž tiskopisu používanému pro tranzitní režim Společenství přikládá více ložných listů, musí je hlavní povinný opatřit pořadovými čísly. Počet přiložených listů se vyznačí v kolonce 4 "Ložné listy" uvedeného tiskopisu.

5. Celní prohlášení, které se podává na tiskopise jednotného správního dokladu se značkou "T1" nebo se značkou "T2" v pravém pododdíle kolonky 1 a k němuž se přikládá jeden nebo více ložných listů, se považuje podle povahy věci za celní prohlášení pro režim vnějšího tranzitu Společenství ve smyslu čl. 341 odst. 1 nebo za celní prohlášení pro režim vnitřního tranzitu Společenství ve smyslu článku 381.

Článek 346

1. Má-li být zboží přepravováno v režimu vnějšího tranzitu Společenství, uvede hlavní povinný v pravém pododdílu kolonky 1 použitého tiskopisu značku "T1". Při použití doplňkových listů uvede hlavní povinný v pravém pododdílu kolonky 1 použitého doplňkového listu značku "T1 bis".

Jestliže členské státy nepovolují použití doplňkových listů, pokud bylo celní prohlášení zpracováno pomocí počítačového zpracování dat, doplní se celní prohlášení pro tranzitní režim Společenství jedním nebo více tiskopisy podle vzoru uvedeného v přílohách 31 a 32. V tomto případě se v pravém pododdílu kolonky 1 dotyčných tiskopisů uvede značka "T1 bis".

2. Celní prohlášení T1 podepíše hlavní povinný a podá je celnímu úřadu odeslání alespoň ve třech vyhotoveních.

3. Pokud tranzitní režim Společenství navazuje v členském státě odeslání na jiný celní režim, uvede v prohlášení T1 odkaz na tento režim nebo na příslušné celní doklady.

Článek 347

1. Pro nakládku zboží u více celních úřadů odeslání a vykládku u více celních úřadů určení lze použít týž dopravní prostředek.

2. V jednom prohlášení T1 smí být uvedeno pouze zboží, které bylo naloženo nebo má být naloženo na jediný dopravní prostředek a které je určeno k dopravení z téhož celního úřadu odeslání k témuž celnímu úřadu určení.

Pro účely prvního pododstavce se tyto dopravní prostředky považují za jediný dopravní prostředek, pokud se jimi přepravuje zboží, které má být dopravováno společně:

a) silniční vozidlo s jedním nebo více přívěsy nebo návěsy;

b) souprava železničních vozidel nebo vagónů;

c) plavidla, která tvoří jeden celek;

d) kontejnery, které byly naloženy na jeden dopravní prostředek ve smyslu tohoto článku.

Článek 348

1. Celní úřad odeslání přijme prohlášení T1 a zaregistruje je, stanoví lhůtu, ve které má být zboží předloženo celnímu úřadu určení, a zajistí totožnost zboží způsobem, který považuje za nezbytný.

2. Celní úřad odeslání opatří prohlášení T1 příslušnými údaji, ponechá si vyhotovení pro něj určené a ostatní vyhotovení předá hlavnímu povinnému nebo jeho zástupci.

Článek 349

1. Totožnost zboží se zajišťuje zpravidla přiložením celní závěry.

2. Celní závěra může být ve formě:

a) prostorové závěry, jestliže dopravní prostředek byl již schválen podle jiných předpisů nebo jestliže byl uznán celním úřadem odeslání za bezpečně uzavřené;

b) v ostatních případech závěry nákladových kusů.

3. Za bezpečně uzavíratelné lze uznat dopravní prostředky,

a) na nichž mohou být závěry jednoduše a účinně připevněny;

b) které jsou postaveny tak, že žádné zboží nemůže být odebráno ani přidáno, aniž by to zanechalo zjevné stopy násilného otevření nebo aniž by byla poškozena závěra;

c) které neobsahují žádné skryté prostory, v nichž by bylo možné zboží zatajit;

d) jejichž nákladové prostory jsou snadno přístupné pro kontrolu celními orgány.

4. Celní úřad odeslání může zprostit povinnosti použít celní závěru, lze-li totožnost zboží určit popisem v prohlášení T1 nebo v průvodních dokladech s ohledem na případná jiná opatření ke ztotožnění zboží.

Článek 350

1. Vyhotovení prohlášení T1, které celní úřad odeslání předal hlavnímu povinnému nebo jeho zástupci, musí provázet zboží v průběhu celé přepravy.

2. Vyhotovení prohlášení T1 je nutno celním orgánům předložit kdykoli na jejich vyžádání.

Článek 351

Každý členský stát sdělí Komisi seznam celních úřadů příslušných pro provádění tranzitního režimu Společenství a jejich úřední hodiny.

Komise sdělí tyto údaje ostatním členským státům.

Článek 352

1. Zásilka a vyhotovení prohlášení T1 se předkládají každému celnímu úřadu tranzitu.

2. Dopravce předá každému celnímu úřadu tranzitu potvrzení o přestupu hranice vyhotovené podle vzoru v příloze 46.

3. Celní úřady tranzitu provádějí prohlídku zboží jen tehdy, mají-li podezření na nesrovnalosti, které by mohly vést k zneužití celního režimu.

4. Pokud se přeprava uskutečňuje přes jiný celní úřad tranzitu, než který je uveden v prohlášení T1, zašle tento celní úřad potvrzení o přestupu hranice neprodleně celnímu úřadu tranzitu uvedenému v prohlášení T1.

Článek 353

Pokud se zboží nakládá nebo vykládá u celních orgánů tranzitu, předloží se jim vyhotovení prohlášení T1 předaná jedním nebo více celními úřady odeslání.

Článek 354

1. Zboží uvedené v prohlášení T1 může být přeloženo na jiný dopravní prostředek bez podání nového celního prohlášení pod dohledem celních orgánů členského státu, na jehož území se má překládka uskutečnit. Celní orgány to v takovém případě vyznačí v prohlášení T1.

2. Celní orgány mohou za podmínek, které stanoví, povolit překládku bez dohledu. Tuto překládku musí dopravce vyznačit v prohlášení T1 a uvědomit celní orgány členského státu, v němž se překládka uskutečnila, aby ji úředně potvrdily.

Článek 355

1. Je-li závěra během přepravy poškozena z příčiny nezávisející na vůli dopravce, požádá dopravce neprodleně celní orgány v členském státě, v němž se dopravní prostředek nachází, aby o tom sepsaly protokol. Je-li to možné, připevní celní orgány nové závěry.

2. Při nehodách, které si vyžádají překládku zboží na jiný dopravní prostředek, se použije článek 354.

3. Pokud bezprostředně hrozící nebezpečí donutí dopravce k okamžité částečné nebo úplné vykládce zboží, může dopravce jednat na vlastní odpovědnost. Tuto okolnost vyznačí v prohlášení T1. Odstavec 1 se použije přiměřeně.

4. Pokud dopravce nemůže na základě nehody nebo jiné události nastalé během přepravy dodržet lhůtu podle článku 348, uvědomí o tom co nejrychleji celní orgán uvedený v odstavci 1. Ten tuto skutečnost vyznačí v prohlášení T1.

Článek 356

1. Celním orgánům určení se předkládá zboží a prohlášení T1.

2. Celní orgán určení vyznačí na vyhotoveních prohlášení T1 výsledek své kontroly, zašle jedno vyhotovení neprodleně celnímu úřadu odeslání a druhé vyhotovení si ponechá.

3. Tranzitní režim Společenství může být ukončen i u jiného celního úřadu, než který je uveden v prohlášení T1. Tento celní úřad se tím stává celním úřadem určení.

4. Lhůta stanovená celním úřadem odeslání, během níž má být zboží předloženo celnímu úřadu určení, je závazná pro celní orgány zemí, jejichž územím je zboží v tranzitním režimu Společenství přepravováno, a tyto orgány ji nesmí měnit.

5. Je-li zboží předloženo celnímu úřadu určení po uplynutí lhůty stanovené celním úřadem odeslání, považuje se lhůta za dodrženou, je-li celnímu úřadu určení věrohodně prokázáno, že nedodržení lhůty bylo způsobeno okolnostmi, jež nelze přičítat dopravci nebo hlavnímu povinnému.

Článek 357

1. Osoba, která celnímu úřadu určení předkládá doklad o tranzitním režimu Společenství a zásilku, na niž se vztahuje, může na žádost obdržet stvrzenku.

2. Tiskopis stvrzenky, kterou se prokazuje, že byly celnímu úřadu určení předloženy doklad o tranzitním režimu Společenství a zásilka, na niž se vztahuje, musí odpovídat vzoru uvedenému v příloze 47. Pokud však jde o doklad o tranzitním režimu Společenství, lze stvrzenku vystavit podle vzoru na rubové straně zpětného listu.

3. Stvrzenku nejprve vyplní zúčastněná osoba. Kromě části vyhrazené celnímu úřadu určení smí obsahovat i jiné údaje týkající se zásilky, avšak závaznost záznamů celního úřadu určení se omezuje na údaje, které jsou obsaženy ve zmíněné části.

Článek 358

Každý členský stát může určit jeden nebo více ústředních orgánů, kterým příslušné celní úřady členských států určení zasílají doklady. Členské státy, které tyto úřady určí, o tom uvědomí Komisi a uvedou druh dokladů, které jim mají být zasílány. Komise o tom uvědomí ostatní členské státy.

Oddíl 2

Poskytnutí jistoty

Pododdíl 1

Obecná ustanovení

Článek 359

1. Zajištění podle čl. 94 odst. 1 kodexu je platné v celém Společenství.

2. Zajištění může být poskytnuto globálně za více operací tranzitu Společenství nebo pro každou operaci jednotlivě.

3. Nestanoví-li čl. 373 odst. 2 jinak, spočívá zajištění ve společném a nerozdílném ručení třetí fyzické nebo právnické osoby, která splňuje podmínky stanovené v článku 195 kodexu.

4. Záruční listina pro ručení uvedené v odstavci 3 musí odpovídat

- vzoru v příloze 48, jestliže jde o globální záruku,

- vzoru v příloze 49, jestliže jde o individuální záruku,

- vzoru v příloze 50, jestliže jde o paušální záruku.

5. Vyžadují-li to vnitrostátní právní a správní předpisy nebo obchodní zvyklosti, může každý členský stát povolit, aby byla záruční listina vyhotovena v jiné formě, je-li tím dosaženo stejných právních účinků jako v případě záruční listiny podle vzoru.

Pododdíl 2

Globální záruka

Článek 360

Pokud operace režimu vnějšího tranzitu Společenství týkající se zboží dováženého na celní území Společenství ze třetích zemí, o němž bylo nebo má být provedeno zvláštní sdělení, zejména podle nařízení Rady (EHS) č. 1468/81 [13], představují mimořádné riziko podvodů, přijmou celní správy členských států po dohodě s Komisí vhodná opatření, aby dočasně zakázaly použití globální záruky.

Rozhodnutí celní správy členského státu zakázat použití globální záruky se vztahuje také na celní správy všech ostatních členských států.

Celní správy členských států se vzájemně průběžně informují o přijatých rozhodnutích podle tohoto článku a sdělují je také Komisi.

Po uplynutí šesti měsíců Komise rozhodne, zda musí být přijatá opatření zachována.

Článek 361

Aniž je dotčen článek 360, stanoví se výše globálního záruky takto:

1. Globální záruka se stanoví postupem podle bodu 4 ve výši alespoň 30 % cla a ostatních dávek, které mají být zaplaceny.

2. Globální záruka se stanoví postupem podle bodu 4 na částku rovnou celkové výši cla a ostatních dávek, které mají být zaplaceny, jestliže se vztahuje na operace režimu vnějšího tranzitu Společenství týkající se zboží, které

- se dováží na celní území Společenství,

- je uvedeno v seznamu v příloze 53 a

- bylo předmětem zvláštního sdělení Komise o tranzitních operacích představujících zvýšené riziko podvodů, zejména podle nařízení Rady (EHS) č. 1468/81.

Celní orgány členských států však mohou globální záruku stanovit na 50 % cla a ostatních dávek, které mají být zaplaceny, pro osoby,

- jež jsou usazeny v členském státě, v němž se záruka poskytuje,

- které nevyužívají tranzitní režim Společenství pouze příležitostně,

- jejichž finanční situace jim umožňuje splácet své závazky a

- které se nedopustily žádného závažného porušení celních ani daňových předpisů.

V případech podle tohoto pododstavce vyznačí celní úřad, který přijímá záruku, v kolonce 7 osvědčení o záruce podle čl. 362 odst. 3 některou z těchto poznámek:

- aplicación del punto 2 del artículo 361 del Reglamento (CEE) no 2454/93,

- anvendelse af artikel 361, nr. 2, i forordning (EØF) nr. 2454/93,

- Anwendung von Artikel 361 Nummer 2 der Verordnung (EWG) Nr. 2454/93,

- Εφαρμογή του άρθρου 361 σημείο 2 δεύτερο εδάφιο του κανονισμού (ΕΟΚ) αριθ. 2454/93,

- application of Article 361 (2) of Regulation (EEC) No 2454/93,

- application de l'article 361 point 2 du règlement (CEE) no 2454/93,

- applicazione dell'articolo 361, punto 2 del regolamento (CEE) n. 2454/93,

- toepassing van artikel 361, punt 2, van Verordening (EEG) nr. 2454/93,

- aplicação do ponto 2 do artigo 361.o do Regulamento (CEE) n.o 2454/93.

3. Jestliže se prohlášení pro tranzitní režim Společenství týká kromě zboží, na které se vztahuje bod 2, ještě jiného zboží, použijí se předpisy o výši globální záruky tak, jako by obě kategorie zboží byly obsaženy v různých celních prohlášeních.

Ke zboží některé z kategorií, jehož množství nebo hodnota jsou nevýznamné, se však nepřihlíží.

4. Za účelem uplatňování tohoto článku provede celní úřad, který přijímá zajištění odhad

- uskutečněných zásilek za období jednoho týdne,

- cel a ostatních poplatků, které mají být zaplaceny, s ohledem na nejvyšší daňové zatížení používané v jedné z dotyčných zemí.

Tento odhad provede na základě obchodních a účetních dokladů zúčastněné osoby, které se vztahují k přepravu zboží v minulém roce, a výsledná částka se dělí 52.

U zúčastněných osob, které zahájily svou činnost teprve nedávno, provede celní úřad záruky spolu se zúčastněnou osobou odhad množství, hodnot a daňového zatížení pro zboží, které bude přepraveno v daném období, na základě dostupných údajů. Extrapolací stanoví celní úřad záruky hodnotu a předpokládané daňové zatížení pro zboží, které bude přepravováno v období jednoho týdne.

Celní úřad záruky každoročně přezkoumává výši globální záruky, zejména na základě informací získaných od celních úřadů odeslání, a případně ji upravuje.

Článek 362

1. Globální záruka se poskytuje u celního úřadu záruky.

2. Celní úřad záruky stanoví výši ručení, přijímá prohlášení o záruce a uděluje hlavnímu povinnému povolení, aby v rámci záruky provedl jakoukoli operaci tranzitu Společenství, bez ohledu na celní úřad odeslání.

3. Každé osobě, které je uděleno povolení předem, je za podmínek stanovených v článcích 363 až 366 vydáno osvědčení o záruce v jednom nebo více vyhotoveních na tiskopise podle vzoru uvedeného v příloze 51.

4. V každém prohlášení T1 je nutno uvést odkaz na toto osvědčení.

5. Celní úřad záruky může povolení udělené předem zrušit, pokud již nejsou splněny podmínky, za kterých bylo uděleno.

Článek 363

1. Na rubové straně osvědčení o záruce určí hlavní povinný na vlastní odpovědnost při jeho vydání nebo kdykoli později během jeho platnosti osoby, které jsou oprávněny jeho jménem podepisovat celní prohlášení pro tranzitní režim Společenství. Určení spočívá v uvedení jména a příjmení oprávněné osoby a jejího podpisového vzoru. Každý nový zápis oprávněné osoby potvrdí hlavní povinný svým podpisem. Záleží na hlavním povinném, zda proškrtne kolonky, která nehodlá použít.

2. Hlavní povinný může kdykoli zrušit zápis jména oprávněné osoby na rubové straně osvědčení.

Článek 364

Každá osoba, která je zapsána na rubovou stranu osvědčení o záruce předloženého některému celnímu úřadu odeslání, se považuje za oprávněného zástupce hlavního povinného.

Článek 365

Platnost osvědčení o záruce nesmí být delší než dva roky. Celní úřad záruky ji však může jednou prodloužit, a to nejvýše o dva roky.

Článek 366

V případě zrušení záruky je hlavní povinný povinen neprodleně vrátit celnímu úřadu záruky veškerá platná osvědčení o záruce, která mu byla vydána.

Členské státy sdělí Komisi identifikační znaky platných osvědčení, která nebyla vrácena. Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

Pododdíl 3

Paušální záruka

Článek 367

1. Každý členský stát může povolit, aby ručitel bez ohledu na to, kdo je hlavním povinným, poskytl na jedno celní prohlášení jeden záruční doklad na paušální částku 7000 ECU a zajišťující zaplacení dlužného cla a případných ostatních dávek ve vztahu ke každé operaci tranzitu Společenství prováděné na jeho odpovědnost. Článek 368 tím není dotčen.

2. Paušální záruka se skládá u celního úřadu záruky.

Článek 368

1. S výjimkou případů uvedených v odstavcích 2 a 3 nesmí celní úřad odeslání vyžadovat vyšší záruku, než je paušální částka ve výši 7000 ECU na jedno celní prohlášení pro tranzit Společenství, bez ohledu na to, jaká je výše cla a ostatních dávek týkajících se zboží, na které se celní prohlášení vztahuje.

2. Jestliže za zvláštních okolností představuje přeprava určitého zboží zvýšené riziko a paušální záruka ve výši 7000 ECU je proto nedostatečná, vyžaduje celní úřad odeslání vyšší záruku ve výši určitého násobku 7000 ECU nezbytného k zajištění cla za veškeré odesílané zboží.

3. Při přepravě zboží, které je uvedeno v seznamu v příloze 52, se paušální záruka zvyšuje, je-li množství přepravovaného zboží vyšší než množství odpovídající paušální částce 7000 ECU.

V těchto případech činí paušální částka záruky určitý násobek 7000 ECU nezbytný k zajištění pro množství odesílaného zboží.

4. V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 předá hlavní povinný celnímu úřadu odeslání potřebný počet záručních dokladů paušální záruky znějících na 7000 ECU.

Článek 369

1. Jestliže se prohlášení pro tranzitní režim Společenství týká kromě zboží uvedeného v seznamu v příloze 52 ještě jiného zboží, použijí se předpisy o paušální záruce tak, jako by obě kategorie zboží byly obsaženy v různých celních prohlášeních.

2. Odchylně od odstavce 1 se nepřihlíží ke zboží některé z kategorií, jehož množství nebo hodnota jsou nevýznamné.

Článek 370

1. Přijetím závazku ručitele celním úřadem záruky se ručitel opravňuje za podmínek stanovených v záruční listině vydávat požadované záruční doklady paušální záruky osobám, které hodlají jako hlavní povinný provádět operaci tranzitu Společenství od celního úřadu odeslání, který si zvolí.

2. Tiskopis pro záruční doklad paušální záruky musí odpovídat vzoru uvedenému v příloze 54. Údaje na rubové straně vzoru však mohou být umístěny také v horní části přední strany před údajem o vystaviteli, přičemž ostatní údaje zůstávají nezměněny.

3. Ručitel ručí za každý záruční doklad paušální záruky do výše 7000 ECU.

4. Aniž jsou dotčeny články 368 až 371, může hlavní povinný na základě každého záručního dokladu paušální záruky provádět operaci tranzitu Společenství. Doklad předá celnímu úřadu odeslání, a ten jej uschová.

Článek 371

Ručitel může vystavit záruční doklady paušální záruky, které

- se nevztahují na operaci tranzitu Společenství, která se týká zboží uvedeného v příloze 52 a

- mohou být pro jiné zboží, než je uvedeno v první odrážce, použity nejvýše v počtu sedmi záručních dokladů na dopravní prostředek ve smyslu čl. 347 odst. 2.

K tomuto účelu uvede ručitel na záruční doklady paušální záruky, které vystaví, úhlopříčně velkými písmeny některou z těchto poznámek:

- VALIDEZ LIMITADA; APLICACIÓN DEL ARTÍCULO 371 DEL REGLAMENTO (CEE) No 2454/93,

- BEGRÆNSET GYLDIGHED — ARTIKEL 371, I FORORDNING (EØF) Nr. 2454/93,

- BESCHRÄNKTE GELTUNG — ARTIKEL 371 DER VERORDNUNG (EWG) Nr. 2454/93,

- ΠΕΡΙΟΡΙΣΜΕΝΗ ΙΣΧΥΣ: ΕΦΑΡΜΟΓΗ ΤΟΥ ΑΡΘΡΟΥ 371 ΤΟΥ ΚΑΝΟΝΙΣΜΟΥ (ΕΟΚ) αριθ. 2454/93,

- LIMITED VALIDITY — APPLICATION OF ARTICLE 371 OF REGULATION (EEC) No 2454/93,

- VALIDITÉ LIMITÉE — APPLICATION DE L'ARTICLE 371 DU RÈGLEMENT (CEE) No 2454/93,

- VALIDITÀ LIMITATA — APPLICAZIONE DELL'ARTICOLO 371 DEL REGOLAMENTO (CEE) N. 2454/93,

- BEPERKTE GELDIGHEID — TOEPASSING VAN ARTIKEL 371 VAN VERORDENING (EEG) Nr. 2454/93,

- VALIDADE LIMITADA; APLICAÇÃO DO ARTIGO 371.o DO REGULAMENTO (CEE) N.o 2454/93.

Článek 372

V případě zrušení záruky uvědomí členský stát, o jehož celníúřad záruky se jedná, neprodleně ostatní členské státy.

Pododdíl 4

Individuální zajištění

Článek 373

1. Individuální zajištění za jednu operaci tranzitu Společenství se poskytuje u celního úřadu odeslání. Celní úřad odeslání určí jeho výši.

2. Individuální zajištění podle odstavce 1 může být poskytnuto složením hotovosti u celního úřadu odeslání. V takovém případě se zajištění uvolní, jakmile je u celního úřadu odeslání vyřízeno prohlášení T1.

Pododdíl 5

Společná ustanovení k pododdílům 1 až 4

Článek 374

Kromě případů uvedených v čl. 199 odst. 1 kodexu je ručitel zproštěn svých závazků po uplynutí lhůty dvanácti měsíců ode dne registrace prohlášení T1, jestliže jej celní orgán členského státu odeslání nevyrozumí, že prohlášení T1 nebylo vyřízeno.

Jestliže ručitele celní orgány ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci vyrozumí, že prohlášení T1 nebylo vyřízeno, musí mu rovněž oznámit, že je nebo může být povinen zaplatit částky, za něž ručí s ohledem na danou operaci tranzitu Společenství. Toto oznámení musí ručitel obdržet nejpozději tři roky ode dne registrace prohlášení T1. Jestliže ručitel neobdrží oznámení ve výše uvedené lhůtě, je zproštěn svých závazků.

Pododdíl 6

Zproštění povinnosti poskytnout jistotu

Článek 375

1. Písemný závazek, který přijímá zúčastněná osoba podle čl. 95 odst. 2 písm. e) kodexu, aby byla zproštěna povinnosti poskytnout jistotu pro operace tranzitu Společenství, musí odpovídat vzoru v příloze 55.

2. Vyžadují-li to vnitrostátní, právní a správní předpisy nebo obchodní zvyklosti, může každý členský stát povolit, aby zúčastněná osoba přijala závazek v jiné formě, je-li tím dosaženo stejných právních účinků jako v případě závazku podle vzoru.

Článek 376

1. Podle čl. 95 odst. 3 kodexu se zproštění povinnosti poskytnout jistotu nevztahuje na zboží,

a) jehož celková hodnota na jednu zásilku je vyšší než 100000 ECU;

nebo

b) které je uvedeno v seznamu v příloze 56 jako zboží, které představuje zvýšené riziko.

2. Zproštění povinnosti poskytnout jistotu nelze použít v případech, kdy je podle článku 360 zakázáno používat globální záruku.

Článek 377

1. Je-li uplatňováno zproštění povinnosti poskytnout jistotu, musí být v odpovídajícím prohlášení T1 uveden odkaz na osvědčení podle čl. 95 odst. 4 kodexu.

2. Tiskopis osvědčení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu musí odpovídat vzoru uvedenému v příloze 57.

3. Na rubové straně osvědčení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu určí hlavní povinný na vlastní odpovědnost při jeho vydání nebo kdykoli později během jeho platnosti osoby, které jsou oprávněny jeho jménem podepisovat celní prohlášení pro tranzitní režim Společenství. Určení spočívá v uvedení jména a příjmení oprávněné osoby a jejího podpisového vzoru. Každý nový zápis oprávněné osoby potvrdí hlavní povinný svým podpisem. Záleží na hlavním povinném, zda proškrtne kolonky, která nehodlá použít.

Hlavní povinný může kdykoli zrušit zápis jména oprávněné osoby na rubové straně osvědčení.

4. Každá osoba, která je zapsána na rubovou stranu osvědčení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu předloženého některému celnímu úřadu odeslání, se považuje za oprávněného zástupce hlavního povinného.

5. Platnost osvědčení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu nesmí být delší než dva roky. Orgány, které zproštění povinnosti přiznají, ji však mohou jednou prodloužit, a to nejvýše o dva roky.

6. V případě zrušení zproštění povinnosti poskytnout jistotu je hlavní povinný povinen neprodleně vrátit orgánům, které povolení udělily, veškerá platná osvědčení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu, která mu byla vydána.

Členské státy sdělí Komisi identifikační znaky platných osvědčení, která nebyla vrácena. Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

Oddíl 3

Nesrovnalosti a prokázání řádného provedení operace

Článek 378

1. Aniž je dotčen článek 215 kodexu, jestliže zásilka nebyla předložena celnímu úřadu určení a jestliže nelze zjistit místo porušení předpisů nebo nesrovnalostí, považuje se toto porušení předpisů nebo nesrovnalosti za spáchané

- v členském státě, o jehož celní úřad odeslání se jedná,

nebo

- v členském státě, o jehož celní úřad tranzitu se jedná při vstupu do Společenství a kterému bylo odevzdáno potvrzení o přestupu hranice,

není-li ve lhůtě stanovené v čl. 379 odst. 2 celním orgánům věrohodně prokázáno řádné provedení operace nebo místo, na kterém byly porušení předpisů nebo nesrovnalosti skutečně spáchány.

2. Jestliže se porušení předpisů nebo nesrovnalosti při neexistenci takového důkazu považují za spáchané v členském státě odeslání nebo v členském státě vstupu ve smyslu odst. 1 druhé odrážky, uloží tento členský stát cla a jiné dávky týkající se daného zboží podle předpisů Společenství nebo podle vnitrostátních předpisů.

3. Jestliže se před uplynutím lhůty tří let ode dne registrace prohlášení T1 zjistí členský stát, ve kterém byly spáchány porušení předpisů nebo nesrovnalosti, uloží tento členský stát cla a ostatní poplatky (s výjimkou těch, které se ukládají podle odstavce 2 jako vlastní příjmy Společenství) týkající se daného zboží podle předpisů Společenství nebo podle vnitrostátních předpisů. Jakmile se prokáže zaplacení těchto cel a ostatních dávek, vrátí se původně uložená cla a ostatní poplatky (s výjimkou těch, která byly uloženy jako vlastní příjmy Společenství).

4. Záruka, která se vztahuje na uskutečněnou tranzitní operaci, se uvolní teprve po uplynutí uvedené tříleté lhůty nebo případně po zaplacení cla nebo jiných dávek platných v členském státě, v němž byly porušení předpisů nebo nesrovnalosti skutečně spáchány.

Členské státy přijmou opatření potřebná k zamezení porušování předpisů a nesrovnalostí a k jejich účinnému trestání.

Článek 379

1. Jestliže zásilka nebyla předložena celnímu úřadu určení a jestliže nelze zjistit místo porušení předpisů nebo nesrovnalosti, oznámí to celní úřad odeslání hlavnímu povinnému co nejdříve, nejpozději však před uplynutím jedenácti měsíců ode dne registrace prohlášení pro tranzitní režim Společenství.

2. V oznámení podle odstavce 1 musí být uvedena zejména lhůta, ve které je celnímu úřadu odeslání třeba věrohodně prokázat řádné provedení tranzitní operace nebo skutečné místo porušení předpisů nebo nesrovnalostí. Tato lhůta činí tři měsíce ode dne oznámení podle odstavce 1. Není-li tento důkaz předložen, uloží příslušný členský stát po uplynutí lhůty odpovídající clo a ostatní dávky. Jestliže tento členský stát není členským státem, v němž se nachází celní úřad odeslání, sdělí tyto skutečnosti neprodleně uvedenému členskému státu.

Článek 380

Řádné provedení tranzitní operace ve smyslu čl. 378 odst. 1 se příslušným orgánům věrohodně prokazuje zejména

a) předložením dokladu potvrzeného celními orgány, z nějž vyplývá, že dotyčné zboží bylo předloženo celnímu úřadu určení nebo v případech uvedených v článku 406 schválenému příjemci. Tento doklad musí obsahovat údaje nezbytné ke ztotožnění zboží;

nebo

b) předložením celního dokladu o propuštění pro domácí spotřebu vystaveného ve třetí zemi nebo opisu nebo fotokopie tohoto dokladu; opis nebo fotokopie musí ověřit buď subjekt, který vydal prvopis dokladu, orgán dotyčné třetí země nebo orgán členského státu. Tento doklad musí obsahovat údaje nezbytné ke ztotožnění zboží.

KAPITOLA 5

Režim vnitřního tranzitu Společenství

Článek 381

1. Pokud má být zboží dopravováno v režimu vnitřního tranzitu Společenství, musí být pro ně vystaveno prohlášení T2. Prohlášení T2 je celní prohlášení na tiskopise podle vzoru uvedeného v přílohách 31 až 34, který se vyplňuje podle vysvětlivek uvedených v příloze 37.

2. Na režim vnitřního tranzitu Společenství se použije kapitola 4 přiměřeně.

KAPITOLA 6

Společná ustanovení ke kapitolám 4 a 5

Článek 382

1. Jestliže zásilky obsahují zboží, které má být přepravováno v režimu vnějšího tranzitu Společenství, a zároveň zboží, které má být přepravováno v režimu vnitřního tranzitu Společenství, mohou být k témuž tiskopisu celního prohlášení pro tranzitní režim Společenství připojeny doplňkové listy označené "T1 bis" nebo "T2 bis".

V tomto případě se v uvedeném tiskopise v pravém pododdílu kolonky 1 uvede značka "T"; volný prostor za značkou "T" se proškrtne; dále se proškrtnou kolonky 32 "Pořadové číslo položky", 33 "Zbožový kód", 35 "Hrubá hmotnost (kg)", 38 "Čistá hmotnost (kg)" a případně 44 "Zvláštní záznamy/Předložené doklady/Osvědčení a povolení". Pořadová čísla doplňkových listů se značkou "T1 bis" a doplňkových listů se značkou "T2 bis" se uvedou v kolonce 31 "Nákladové kusy a popis zboží" tiskopisu použitého pro celní prohlášení pro tranzitní režim Společenství.

2. Jestliže v pravém pododdílu kolonky 1 použitého tiskopisu nebyla uvedena některá ze značek "T1", "T1 bis" nebo "T2", "T2 bis", nebo jde-li o zásilky, které obsahují zboží, které má být přepravováno v režimu vnějšího tranzitu Společenství, a zároveň zboží, které má být přepravováno v režimu vnitřního tranzitu Společenství a nebyl dodržen odstavec 1 a článek 383, považuje se zboží přepravované na podkladě takových dokladů za zboží přepravované v režimu vnějšího tranzitu Společenství. Pro uložení vývozního cla nebo uplatnění vývozních opatření stanovených v rámci společné obchodní politiky se však toto zboží považuje za zboží přepravované v režimu vnitřního tranzitu Společenství.

Článek 383

Jestliže zásilky obsahují zboží, které má být přepravováno v režimu vnitřního tranzitu Společenství, a zároveň zboží, které má být přepravováno v režimu vnějšího tranzitu Společenství, je nutno vystavit samostatné ložné listy, které mohou být připojeny k témuž tiskopisu celního prohlášení pro tranzitní režim Společenství.

V tomto případě se v uvedeném tiskopise v pravém pododdílu kolonky 1 uvede značka "T"; volný prostor za značkou "T" se proškrtne; dále se proškrtnou kolonky 15 "Země odeslání/vývozu", 32 "Pořadové číslo položky", 33 "Zbožový kód", 35 "Hrubá hmotnost (kg)", 38 "Čistá hmotnost (kg)" a případně 44 "Zvláštní záznamy/Předložené doklady/Osvědčení a povolení". Pořadová čísla ložných listů týkající se každé z obou kategorií zboží se uvedou v kolonce 31 "Nákladové kusy a popis zboží" použitého tiskopisu.

Článek 384

V případě potřeby se celní orgány členských států vzájemně informují o zjištěních, písemnostech, zprávách, protokolech a informacích, které se vztahují na přepravu v tranzitním režimu Společenství, a na nesrovnalosti a porušení tohoto režimu.

Článek 385

Tranzitní celní prohlášení a doklady musí být vystaveny v některém z úředních jazyků Společenství, který schvalují celní orgány členského státu odeslání. To se však nevztahuje na záruční doklady paušálního ručení.

V případě potřeby mohou celní orgány jiného členského státu, ve kterém musí být celní prohlášení nebo doklady předloženy, vyžadovat jejich překlad do úředního jazyka nebo do jednoho z úředních jazyků tohoto členského státu.

Úřední jazyk, který se má použít pro osvědčení o záruce, stanoví celní orgány členského státu, o jejichž celní úřad záruky se jedná.

Úřední jazyk, který se má použít pro osvědčení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu, stanoví celní orgány členského státu, v němž je toto povolení uděleno.

Článek 386

1. Na tiskopisy ložných listů, potvrzení o přestupu hranice a stvrzenek se použije bílý papír bez dřevoviny klížený ke psaní o plošné hmotnosti nejméně 40 g/m2, který musí být tak pevný, že se při běžném používání netrhá ani nemačká.

2. Na tiskopisy záručních dokladů paušální záruky se použije bílý papír bez dřevoviny klížený ke psaní o plošné hmotnosti nejméně 55 g/m2. Papír musí být na pozadí opatřen růžovým gilošovaným vzorem, na němž je patrný jakýkoli pokus o padělání mechanickými nebo chemickými prostředky.

3. Na tiskopisy osvědčení o záruce a osvědčení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu se použije bílý papír bez dřevoviny klížený ke psaní o plošné hmotnosti nejméně 100 g/m2. Papír musí být z obou stran na pozadí opatřen gilošovaným vzorem, na němž je patrný jakýkoli pokus o padělání mechanickými nebo chemickými prostředky. Vzor je

- v případě osvědčení o záruce zelený,

- v případě osvědčení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu světle modrý.

4. Papír používaný podle odstavců 1, 2 a 3 je bílý, s výjimkou papíru pro ložné listy uvedené v čl. 341 odst. 2, v jejichž případě je volba barvy papíru ponechána na zúčastněné osobě.

Článek 387

Tiskopisy mají rozměry

a) 210 × 297 mm u ložných listů, přičemž přípustná odchylka je do – 5 mm a do + 8 mm na délku;

b) 210 × 148 mm u potvrzení o přestupu hranice, osvědčení o záruce a osvědčení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu;

c) 148 × 105 mm u stvrzenek a záručních dokladů paušální záruky.

Článek 388

1. Tiskopisy záručních dokladů paušální záruky musí obsahovat jméno a adresu tiskárny nebo značku umožňující její identifikaci. Záruční doklady paušální záruky jsou kromě toho opatřeny identifikačním pořadovým číslem.

2. Tisk tiskopisů osvědčení o záruce a osvědčení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu provádějí nebo zajišťují členské státy. Každé osvědčení musí být opatřeno identifikačním pořadovým číslem.

3. Tiskopisy osvědčení o záruce, osvědčení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu a záručních dokladů paušální záruky musí být vyplněny buď strojopisem, nebo mechanografickým či podobným postupem.

4. Tiskopisy ložných listů, potvrzení o přestupu hranice a stvrzenek mohou být vyplněny buď strojopisem, nebo mechanografickým či podobným postupem, nebo čitelně rukou, inkoustem a hůlkovým písmem.

5. Tiskopisy nesmějí obsahovat výmazy ani přepisy. Změny je třeba provádět škrtnutím nesprávných a případně doplněním nezbytných údajů. Každá takto provedená oprava musí být podepsána osobou, která ji provedla, a výslovně potvrzena celním orgánem.

KAPITOLA 7

Zjednodušující opatření

Oddíl 1

Zjednodušený postup pro vydávání dokladu, kterým se prokazuje status zboží Společenství

Článek 389

Aniž je dotčen čl. 317 odst. 4, mohou celní orgány každého členského státu povolit kterékoli osobě (dále jen "schválený odesílatel"), která splňuje podmínky článku 390 a která hodlá prokazovat status zboží Společenství předložením dokladu T2L podle čl. 315 odst. 1 nebo některým z dokladů uvedených v článku 317 (dále jen "obchodní doklady"), použití tohoto dokladu, aniž by bylo nutno jej předkládat celním orgánům členského státu odeslání k záznamu.

Článek 390

1. Povolení podle článku 389 se uděluje pouze osobám,

a) které odesílají zboží pravidelně;

b) jejichž záznamy umožňují celním orgánům kontrolovat dané operace a

c) které se nedopustily žádného závažného nebo opakovaného porušení celních ani daňových předpisů.

2. Celní orgány mohou povolení odejmout, jestliže schválený odesílatel již nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1 nebo nedodržuje pravidla stanovená v tomto oddílu nebo v povolení.

Článek 391

1. V povolení, které udělují celní orgány, se zejména stanoví

a) celní úřad příslušný pro předběžné potvrzení tiskopisů používaných vystavování dotyčných dokladů podle čl. 392 odst. 1 písm. a);

b) způsoby, jimiž má schválený odesílatel prokazovat řádné použití těchto tiskopisů.

2. Celní orgány stanoví, v jaké lhůtě a jakým způsobem uvědomí schválený odesílatel příslušný celní úřad, aby tento úřad mohl případně před odesláním zboží provést jeho kontrolu.

Článek 392

1. Povolení stanoví, že kolonka C "Celní úřad odeslání" na přední straně tiskopisů použitých pro vystavení dokladu T2L a případně doplňkových listů T2L bis nebo na přední straně daných obchodních dokladů

a) se předem opatří otiskem razítka celního úřadu uvedeného v čl. 391 odst. 1 písm. a) a podpisem úředníka tohoto celního úřadu,

nebo

b) opatří schválený odesílatel otiskem zvláštního kovového razítka schváleného celními orgány, které odpovídá vzoru uvedenému v příloze 62, přičemž tento otisk může být na tiskopisy předtištěn, jestliže tisk provádí tiskárna k tomu schválená.

2. Schválený odesílatel tiskopis vyplní a podepíše nejpozději v okamžiku odeslání zboží. Uvede dále v kolonce tranzitního dokladu T2L vyhrazeném pro kontrolu celního úřadu odeslání nebo na dobře viditelném místě použitého obchodního dokladu název příslušného celní úřadu, datum vystavení a některou z těchto poznámek:

- Procedimiento simplificado,

- Forenklet fremgangsmåde,

- Vereinfachtes Verfahren,

- Απλουστευμένη διδικασία,

- Simplified procedure,

- Procédure simplifée,

- Procedura semplificata,

- Vereenvoudigde regeling,

- Procedimento simplificado.

3. Vyplněný tiskopis doplněný údaji podle odstavce 2 a podepsaný schváleným odesílatelem se považuje za doklad prokazující, že dané zboží je zbožím Společenství.

Článek 393

1. Celní orgány mohou schválenému odesílateli povolit, aby doklady T2L nebo použité obchodní doklady opatřené otiskem zvláštního razítka uvedeného v příloze 62 vytvořené pomocí počítačového zpracování dat nepodepisoval. Toto povolení se udělí za podmínky, že se schválený odesílatel celním orgánům předem písemně zaváže, že přijímá odpovědnost za právní důsledky vystavení všech dokladů T2L nebo obchodních dokladů opatřených otiskem zvláštního razítka.

2. Doklady T2L nebo obchodní doklady vystavené podle odstavce 1 musí být namísto podpisu schváleného odesílatele opatřeny některou z těchto poznámek:

- Dispensa de firma,

- Fritaget for underskrift,

- Freistellung von der Unterschriftsleistung,

- Δεν απαιτείται υπογραφή,

- Signature waived,

- Dispense de signature,

- Dispensa dalla firma,

- Van ondertekening vrijgesteld,

- Dispensada a assinatura.

Článek 394

Schválený odesílatel je povinen vyhotovit kopii všech dokladů T2L nebo obchodních dokladů vystavených podle tohoto oddílu. Celní orgány stanoví postupy, kterými se tato kopie předkládá ke kontrolním účelům a uchovává alespoň dva roky.

Článek 395

1. Schválený odesílatel je povinen

a) dodržovat všechny podmínky stanovené v tomto oddílu a v povolení;

b) přijmout všechna potřebná opatření, aby bezpečně uchovával zvláštní razítko nebo tiskopisy opatřené otiskem razítka celního úřadu uvedeného v čl. 391 odst. 1 písm. a) nebo zvláštního razítka.

2. Zneužije-li kdokoli tiskopisy k vystavení dokladů T2L nebo obchodních dokladů, které jsou předem opatřeny otiskem razítka celního úřadu uvedeného v čl. 391 odst. 1 písm. a) nebo zvláštního razítka, odpovídá schválený odesílatel, aniž jsou dotčena trestněprávní opatření, za zaplacení dlužného cla a ostatních dávek uložených v členském státě v důsledku tohoto zneužití, pokud neprokáže celním orgánům, které jej schválily, že přijal opatření uvedená v odst. 1 písm. b).

Článek 396

Celní orgány členského státu odeslání mohou určité kategorie zboží a určité pohyby zboží vyloučit z působnosti tohoto oddílu.

Oddíl 2

Zjednodušení tranzitních formalit u celních úřadů odeslání a určení

Článek 397

Pokud se zboží přepravuje v tranzitním režimu Společenství, zjednodušují se související formality podle tohoto oddílu.

Na zboží, na které se vztahují články 463 až 470, však tento oddíl nelze použít.

Pododdíl 1

Formality u celního úřadu odeslání

Článek 398

Celní orgány každého členského státu mohou kterékoli osobě, která splňuje podmínky stanovené v článku 399 a která hodlá přepravovat zboží v tranzitním režimu Společenství (dále jen "schválený odesílatel"), povolit, aby celnímu úřadu odeslání nepředkládala zboží ani nepodávala celní prohlášení pro toto zboží.

Článek 399

1. Povolení podle článku 398 se uděluje pouze osobám,

a) které odesílají zboží pravidelně;

b) jejichž záznamy umožňují celním orgánům kontrolovat dané operace;

c) které poskytly globální záruku, jestliže to vyžadují předpisy o tranzitním režimu Společenství a

d) které se nedopustily žádného závažného nebo opakovaného porušení celních ani daňových předpisů.

2. Celní orgány mohou povolení odejmout, jestliže schválený odesílatel již nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1 nebo nedodržuje pravidla stanovená v tomto pododdílu nebo v povolení.

Článek 400

V povolení, které udělují celní orgány, se zejména stanoví

a) jeden nebo více celních úřadů, které jsou jako celní úřady odeslání příslušné pro uskutečňované zásilky;

b) lhůta a ostatní pravidla, podle kterých schválený odesílatel oznamuje zamýšlené odeslání zásilek celnímu úřadu odeslání, aby tento úřad mohl případně před odesláním zboží provést jeho kontrolu;

c) lhůta, ve které musí být zboží předloženo celnímu úřadu určení;

d) opatření, která je nutno přijmout ke ztotožnění zboží. Příslušné celní orgány mohou stanovit, že dopravní prostředky nebo nákladové kusy musí schválený odesílatel opatřit zvláštními závěrami, jejichž vzor schvalují celní orgány.

Článek 401

1. Povolení stanoví, že kolonka vyhrazená pro celní úřad odeslání na přední straně tiskopisu celního prohlášení pro tranzitní režim Společenství

a) se předem opatří otiskem razítka celního úřadu odeslání a podpisem úředníka tohoto celního úřadu;

nebo

b) opatří schválený odesílatel otiskem zvláštního kovového razítka schváleného celními orgány, které odpovídá vzoru uvedenému v příloze 62, avšak tento otisk může být na tiskopisy předtištěn, jestliže tisk provádí tiskárna k tomu schválená.

Schválený odesílatel musí v této kolonce uvést datum odeslání zboží a opatřit tranzitní prohlášení číslem podle pravidel stanovených v povolení.

2. Celní orgány mohou předepsat použití tiskopisů, které jsou opatřeny rozlišovacím znakem.

Článek 402

1. Nejpozději v okamžiku odeslání zboží uvede schválený odesílatel v řádně vyplněném celním prohlášení pro tranzitní režim Společenství na přední straně výtisků 1 a 4 v kolonce "Kontrola celním úřadem odeslání" lhůtu pro předložení zboží celnímu úřadu určení, opatření přijatá ke ztotožnění zboží a některou z těchto poznámek:

- Procedimiento simplificado,

- Forenklet fremgangsmåde,

- Vereinfachtes Verfahren,

- Απλουστευμένη διαδικασία,

- Simplified procedure,

- Procédure simplifiée,

- Procedura semplificata,

- Vereenvoudigde regeling,

- Procedimento simplificado.

2. Po odeslání se výtisk 1 neprodleně zašle celnímu úřadu odeslání. Celní orgány mohou v povolení stanovit, že se výtisk 1 zašle celnímu úřadu odeslání, jakmile je celní prohlášení pro tranzitní režim Společenství vyplněno. Ostatní výtisky provázejí zboží podle článků 341 až 380.

3. Jestliže celní orgány členského státu odeslání provádějí při odeslání zásilky kontrolu, zaznamenají to v kolonce "Kontrola celním úřadem odeslání" na přední straně výtisků 1 a 4 celního prohlášení pro tranzitní režim Společenství.

Článek 403

Řádně vyplněné celní prohlášení pro tranzitní režim Společenství s údaji podle čl. 402 odst. 1 se podle povahy věci považuje za doklad pro režim vnějšího nebo vnitřního tranzitu Společenství a schválený odesílatel, který je podepsal, se stává hlavním povinným.

Článek 404

1. Celní orgány mohou schválenému odesílateli povolit, aby celní prohlášení pro tranzitní režim Společenství opatřené otiskem zvláštního razítka uvedeného v příloze 62 vytvořené pomocí počítačového zpracování dat nepodepisoval. Toto povolení se udělí za podmínky, že se schválený odesílatel celním orgánům předem písemně zaváže, že bude hlavním povinným u všech operací tranzitu Společenství, které budou provedeny na podkladě dokladu o tranzitním režimu Společenství s otiskem zvláštního razítka.

2. Doklady o tranzitním režimu Společenství vystavené podle odstavce 1 musí být v kolonce vyhrazeném pro podpis schváleného odesílatele opatřeny některou z těchto poznámek:

- Dispensa de firma,

- Fritaget for underskrift,

- Freistellung von der Unterschriftsleistung,

- Δεν απαιτείται υπογραφή,

- Signature waived,

- Dispense de signature,

- Dispensa dalla firma,

- Van ondertekening vrijgesteld,

- Dispensada a assinatura.

Článek 405

1. Schválený odesílatel je povinen

a) dodržovat všechny podmínky stanovené v tomto oddílu a v povolení a

b) přijmout všechna potřebná opatření, aby bezpečně uchovával zvláštní razítko nebo tiskopisy opatřené otiskem razítka celního úřadu nebo zvláštního razítka.

2. Zneužije-li kdokoli tiskopisy, které jsou předem opatřeny otiskem razítka celního úřadu nebo zvláštního razítka, odpovídá schválený odesílatel, aniž jsou dotčena trestněprávní opatření, za zaplacení dlužného cla a ostatních dávek uložených v členském státě na přepravované zboží provázené těmito tiskopisy, pokud neprokáže celním orgánům, které jej schválily, že přijal opatření uvedená v odst. 1 písm. b).

Pododdíl 2

Formality u celního úřadu určení

Článek 406

1. Celní orgány každého členského státu mohou povolit, aby zboží přepravované v tranzitním režimu Společenství nebylo předkládáno celnímu úřadu určení, jestliže je určeno osobě, která splňuje podmínky stanovené v článku 407 (dále jen "schválený příjemce") a které předem udělily povolení celní orgány členského státu, o jehož celní úřad určení se jedná.

2. V případech podle odstavce 1 splní hlavní povinný své povinnosti podle čl. 96 odst. 1 písm. a) kodexu, jakmile předá vyhotovení dokladu o tranzitním režimu Společenství, která provázela zásilku, a zboží v nezměněném stavu schválenému příjemci ve stanovené lhůtě v jeho prostorách nebo na místě určeném v povolení, jestliže byla dodržena opatření ke ztotožnění zboží.

3. Pro každou zásilku, která mu je předána za podmínek uvedených v odstavci 2, vystaví schválený příjemce na žádost dopravce stvrzenku, v níž uvede, že mu byly doklad i zboží předány.

Článek 407

1. Povolení podle článku 406 se uděluje pouze osobám,

a) které pravidelně přijímají zásilky v tranzitním režimu Společenství;

b) jejichž záznamy umožňují celním orgánům kontrolovat dané operace;

c) které se nedopustily žádného závažného nebo opakovaného porušení celních ani daňových předpisů.

2. Celní orgány mohou povolení odejmout, jestliže schválený příjemce již nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1 nebo nedodržuje pravidla stanovená v tomto pododdílu nebo v povolení.

Článek 408

1. V povolení, které udělují celní orgány, se zejména stanoví

a) jeden nebo více celních úřadů, které jsou jako celní úřady určení příslušné pro zásilky, které obdrží schválený příjemce;

b) lhůta a ostatní pravidla, podle kterých schválený příjemce oznamuje zamýšlený příchod zásilek celnímu úřadu určení, aby tento úřad mohl případně při příchodu zboží provést jeho kontrolu.

2. Aniž je dotčen článek 410, určí celní orgány v povolení, zda může schválený příjemce nakládat s obdrženým zbožím bez zásahu celního úřadu určení.

Článek 409

1. Pokud jde o zásilky, které došly do jeho prostor nebo na místo určené v povolení, je schválený příjemce povinen

a) neprodleně oznámit celnímu úřadu určení postupy stanovenými v povolení, že zboží případně přebývá, chybí, bylo zaměněno nebo došlo k jiným nesrovnalostem, například porušení závěr;

b) předat celnímu úřadu určení neprodleně vyhotovení dokladu o tranzitním režimu Společenství, která provázela zásilku, a zároveň mu sdělit datum příchodu a stav případně přiložených závěr.

2. Celní úřad určení opatří tato vyhotovení dokladu o tranzitním režimu Společenství předepsanými záznamy.

Pododdíl 3

Jiná ustanovení

Článek 410

Celní orgány členského státu odeslání nebo určení mohou pro určité kategorie zboží vyloučit použití zjednodušených postupů uvedených v článcích 398 a 406.

Článek 411

1. Jestliže se zproštění povinnosti podání celního prohlášení pro tranzitní režim Společenství celnímu úřadu odeslání vztahuje na zboží, které se přepravuje na podkladě nákladního listu CIM nebo předávacího listu TR podle článků 413 až 442, určí celní orgány, jaká opatření jsou potřebná k zajištění, že listy 1, 2 a 3 nákladního listu CIM nebo jeden z listů 2, 3A a 3B předávacího listu TR budou opatřeny značkou "T1" nebo "T2".

2. Je-li zboží přepravované podle článků 413 až 442 určeno schválenému příjemci, mohou celní orgány odchylně od čl. 406 odst. 2 a 409 odst. 1 písm. b) stanovit, že listy 2 a 3 nákladního listu CIM nebo listy 1, 2 a 3A předávacího listu TR předloží celnímu úřadu určení železniční společnost nebo dopravní podnik.

Oddíl 3

Zjednodušení formalit pro přepravu zboží po železnici

Pododdíl 1

Obecná ustanovení pro přepravu po železnici

Článek 412

Článek 352 se nevztahuje na přepravu zboží po železnici.

Je-li podle čl. 352 odst. 2 nutné předat potvrzení o přestupu hranice, považují se za tento doklad záznamy železniční společnosti.

Článek 413

Jestliže se zboží přepravuje v tranzitním režimu Společenství, zjednodušují se související formality pro přepravu zboží, kterou provádějí železniční společnosti na podkladě "nákladního listu CIM a expresní zásilky" (dále jen "nákladní list CIM"), podle článků 414 až 425, 441 a 442.

Článek 414

Nákladní list CIM nahrazuje

a) u zboží, které se přepravuje v režimu vnějšího tranzitu Společenství, celní prohlášení nebo prohlášení T1;

b) pro zboží, které se přepravuje v režimu vnitřního tranzitu Společenství, celní prohlášení nebo prohlášení T2.

Článek 415

Železniční společnost každého členského státu uchovává své záznamy v ústřední účtárně nebo ústředních účtárnách k dispozici pro celní orgány své země, aby mohla být prováděna kontrola.

Článek 416

1. Železniční společnost, která převezme zboží k přepravě na podkladě nákladního listu CIM nahrazujícího celní prohlášení nebo prohlášení T1 nebo T2, se stává pro tuto operaci hlavním povinným.

2. Železniční společnost členského státu, přes jehož území zásilka vstoupila na celní území Společenství, se stává hlavním povinným pro operace týkající se zboží, které přijala k přepravě železniční společnost třetí země.

Článek 417

Železniční společnosti zajistí, aby při přepravě prováděné v tranzitním režimu Společenství byly použity nálepky s piktogramem, jehož vzor obsahuje příloha 58.

Jedná-li se o uzavřené náklady, lepí se nálepky na nákladní list CIM a na příslušný vagón a v ostatních případech na nákladový kus nebo nákladové kusy.

Článek 418

Dojde-li ke změně přepravní smlouvy, která má za následek, že

- přeprava, která měla končit mimo celní území Společenství, končí uvnitř celního území Společenství,

- přeprava, která měla končit uvnitř celního území Společenství, končí mimo celní území Společenství,

smějí železniční společnosti plnit změněnou přepravní smlouvu pouze s předchozím souhlasem celního úřadu odeslání.

Ve všech ostatních případech smějí železniční společnosti změněnou přepravní smlouvu plnit; o provedených změnách neprodleně uvědomí celní úřad odeslání.

Článek 419

1. Jestliže přeprava v tranzitním režimu Společenství začíná na celním území Společenství a zde má také končit, předkládá se nákladní list CIM celnímu úřadu odeslání.

2. Celní úřad odeslání zřetelně zaznamená v kolonce vyhrazeném pro úřední záznamy listů 1, 2 a 3 nákladního listu CIM:

- značku "T1", jestliže se zboží přepravuje v režimu vnějšího tranzitu Společenství,

- značky "T2", "T2ES" nebo "T2PT" podle povahy věci, jestliže se zboží přepravuje v režimu vnitřního tranzitu Společenství podle čl. 311 písm. b) nebo podle článku 165 kodexu.

Značka "T2", "T2ES" nebo "T2PT" se potvrdí otiskem razítka celního úřadu odeslání.

3. Všechny listy nákladního listu CIM se vrátí zúčastněné osobě.

4. Zboží uvedené v čl. 311 písm. a) se za podmínek stanovených členským státem na celou dobu přepravy ze stanice odeslání až do stanice určení na celním území Společenství propouští do režimu vnitřního tranzitu Společenství, aniž by se celnímu úřadu odeslání předkládal nákladní list CIM pro toto zboží a aniž by musely být použity nálepky podle článku 417. Zproštění povinnosti předložit doklad se však nevztahuje na nákladní listy CIM pro zboží, na které se vztahují články 463 až 470.

5. Pro zboží uvedené v odstavci 2 plní celní úřad, do jehož územní působnosti spadá stanice určení, úlohu celního úřadu určení. Je-li se však zboží na některé jiné stanici propuštěno do volného oběhu nebo jiného celního režimu, přebírá úlohu celního úřadu určení celní úřad, do jehož územní působnosti tato stanice spadá.

Pro zboží uvedené v čl. 311 písm. a) není nutné u celního úřadu určení plnit žádné formality.

6. K provádění kontroly podle článku 415 musí železniční společnosti v zemi určení, pokud jde o tranzitní operace podle odstavce 4, uchovávat všechny nákladní listy CIM k dispozici pro celní orgány, případně způsoby určenými vzájemnou dohodou s těmito orgány.

7. Pokud se zboží Společenství přepravuje po železnici z místa v některém členském státě na místo v jiném členském státě přes území třetí země, která není zemí ESVO, použije se režim vnitřního tranzitu Společenství. V tomto případě se použijí přiměřeně odstavec 4, odst. 5 druhý pododstavec a odstavec 6.

Článek 420

S ohledem na opatření ke ztotožnění zboží, které přijímají železniční společnosti, nepřikládá celní úřad odeslání na dopravní prostředky ani nákladové kusy zpravidla žádné celní závěry.

Článek 421

1. V případech uvedených v čl. 419 odst. 5 prvním pododstavci předkládá železniční společnost členskému státu, o jehož celní úřad určení se jedná, listy 2 a 3 nákladního listu CIM.

2. Celní úřad určení opatří list 2 úředním záznamem, vrátí jej neprodleně železniční společnosti a ponechá si list 3.

Článek 422

1. Jestliže přeprava začíná uvnitř celního území Společenství a má končit mimo celní území Společenství, použijí se články 419 a 420.

2. Celní úřad, do jehož územní působnosti spadá pohraniční stanice, přes kterou zásilka opouští celní území Společenství, plní úlohu celního úřadu určení.

3. U celního úřadu určení není nutné plnit žádné formality.

Článek 423

1. Jestliže přeprava začíná mimo celní území Společenství a má končit uvnitř celního území Společenství, plní celní úřad, do jehož územní působnosti spadá pohraniční stanice, přes kterou zásilka vstupuje na celní území Společenství, úlohu celního úřadu odeslání.

U celního úřadu odeslání není nutné plnit žádné formality.

2. Celní úřad, do jehož územní působnosti spadá stanice určení, plní úlohu celního úřadu určení. Jestliže se však zboží propouští do volného oběhu nebo do jiného celního režimu na mezilehlé stanici, stává se celní úřad, v jehož územním obvodu se tato stanice nachází, celním úřadem určení.

U celního úřadu určení je nutné splnit formality uvedené v článku 421.

Článek 424

1. Jestliže přeprava začíná mimo celní území Společenství a má také mimo ně končit, plní úlohu celního úřadu odeslání a celního úřadu určení celní úřady uvedené podle případu v čl. 423 odst. 1 a čl. 422 odst. 2.

2. U celního úřadu odeslání nebo určení není nutné plnit žádné formality.

Článek 425

Zboží, které se přepravuje způsobem uvedeným v čl. 423 odst. 1 nebo čl. 424 odst. 1, se považuje za přepravované v režimu vnitřního tranzitu Společenství, není-li u tohoto zboží prokázán status zboží Společenství podle článků 313 až 340.

Pododdíl 2

Ustanovení o přepravě zboží ve velkokapacitních kontejnerech

Článek 426

Jestliže se zboží přepravuje v tranzitním režimu Společenství, zjednodušují se související formality pro přepravu zboží ve velkokapacitních kontejnerech, kterou provádějí železniční společnosti prostřednictvím dopravních podniků na podkladě předávacího listu, který se pro účely této hlavy označuje jako "předávací list TR", podle článků 427 až 442. Tato přeprava může zahrnovat i přepravu zásilek, kterou dopravní podnik provádí jinými druhy přepravy, než je doprava po železnici, v zemi odeslání do stanice odeslání nacházející se v této zemi a v zemi určení ze stanice určení nacházející se v této zemi, a námořní přepravu prováděnou mezi uvedenými stanicemi.

Článek 427

Pro účely článků 424 až 442 se rozumí:

1. "dopravním podnikem" podnik ve formě obchodní společnosti založený železničními společnostmi, které jsou jeho společníky, aby vykonával přepravu zboží ve velkokapacitních kontejnerech na podkladě předávacího listu TR;

2. "velkokapacitním kontejnerem" přepravní jednotka ve smyslu čl. 670 písm. g), která

- je zkonstruována tak, aby na ni mohly být účinně přiloženy celní závěry, vyžaduje-li se přiložení celních závěr podle článku 435,

- která má takové rozměry, že její plocha vymezená čtyřmi vnějšími rohy dna činí alespoň 7 m2;

3. "předávacím listem TR" doklad vystavený při uzavření přepravní smlouvy, na jehož základě přepravuje dopravní podnik jeden nebo více velkokapacitních kontejnerů v mezinárodní dopravě od odesílatele příjemci. Předávací list TR musí mít v pravém horním rohu identifikační pořadové číslo. Číslo se skládá z osmi číslic, před kterými jsou umístěna písmena TR.

Předávací list TR se skládá z těchto listů v pořadí podle číslování:

— 1: list pro generální ředitelství dopravního podniku,

— 2: list pro zástupce dopravního podniku ve stanici určení,

— 3A: list pro celní orgány,

— 3B: list pro příjemce,

— 4: list pro generální ředitelství dopravního podniku,

— 5: list pro zástupce dopravního podniku ve stanici odeslání,

— 6: list pro odesílatele.

Všechny listy předávacího listu TR s výjimkou listu 3A jsou opatřeny na pravé straně zeleným okrajem o šířce přibližně 4 cm.

4. "soupisem velkokapacitních kontejnerů" (dále jen "soupis"): doklad připojený k předávacímu listu TR, který je jeho nedílnou součástí a na jehož základě může být přepravováno více velkokapacitních kontejnerů z téže stanice odeslání do téže stanice určení, ve kterých se provádějí celní formality.

Soupis se vystavuje ve stejném počtu vyhotovení jako předávací list TR, k němuž se vztahuje.

Počet soupisů se vyznačí v kolonce v pravém horním rohu předávacího listu TR vyhrazeném pro uvedení počtu soupisů.

Kromě toho se do pravého horního rohu každého soupisu zapíše pořadové číslo odpovídajícího předávacího listu TR.

Článek 428

Předávací list TR použitý dopravním podnikem nahrazuje

a) u zboží, které se přepravuje v režimu vnějšího tranzitu Společenství, celní prohlášení nebo prohlášení T1;

b) u zboží, které se přepravuje v režimu vnitřního tranzitu Společenství, celní prohlášení nebo prohlášení T2.

Článek 429

1. V každém členském státě uchovává dopravní podnik své záznamy, vedené jeho zástupcem nebo zástupci v tomto členském státě, ve své ústřední účtárně nebo ústředních účtárnách nebo v ústřední účtárně nebo ústředních účtárnách svých zástupců k dispozici pro celní orgány, aby mohla být prováděna kontrola.

2. Dopravní podnik nebo jeho zástupce či zástupci v daném členském státě předloží celním orgánům na jejich vyžádání co nejdříve všechny podklady, účetní záznamy nebo údaje, které se týkají provedených nebo prováděných zásilek a o nichž se tyto orgány domnívají, že by se s nimi měly seznámit.

3. Pokud předávací listy TR nahrazují podle článku 428 celní prohlášení nebo prohlášení T1 nebo T2, uvědomí dopravní podnik nebo jeho zástupce nebo zástupci v daném členském státě

a) celní úřad určení o předávacích listech TR, jejichž list 1 obdrželi, avšak nebyl opatřen záznamem celních orgánů;

b) celní úřad odeslání o předávacích listech TR, jejichž list 1 nebyl dopravnímu podniku vrácen a u něhož nemohl zjistit, zda byla daná zásilka řádně předložena celnímu úřadu určení nebo zda zásilka v případech uvedených v článku 437 opustila celní území Společenství na místo určení ve třetí zemi.

Článek 430

1. V případě přeprav uvedených v článku 426, které provádí dopravní podnik v členském státě, se hlavním povinným stává železniční společnost tohoto členského státu.

2. V případech přeprav uvedených v článku 426, které provádí dopravní podnik ve třetí zemí, se hlavním povinným stává železniční společnost členského státu, přes jehož území zásilka vstoupila na celní území Společenství.

Článek 431

Jestliže musí být splněny celní formality v průběhu přepravy do stanice odeslání, která není prováděna po železnici, nebo v průběhu přepravy ze stanice určení, která není prováděna po železnici, smí se na podkladě předávacího listu TR přepravovat pouze jeden velkokapacitní kontejner.

Článek 432

Dopravní podnik zajistí, aby při přepravě prováděné v tranzitním režimu Společenství byly použity nálepky s piktogramem, jehož vzor obsahuje příloha 58. Nálepky se přilepují na předávací list TR a na velkokapacitní kontejner nebo velkokapacitní kontejnery.

Článek 433

Dojde-li ke změně přepravní smlouvy, která má za následek, že

- přeprava, která měla končit mimo celní území Společenství, končí uvnitř celního území Společenství,

- přeprava, která měla končit uvnitř celního území Společenství, končí mimo celní území Společenství,

smí dopravní podnik plnit změněnou přepravní smlouvu pouze s předchozím souhlasem celního úřadu odeslání.

Ve všech ostatních případech smí dopravní podnik změněnou přepravní smlouvu plnit; o provedených změnách neprodleně uvědomí celní úřad odeslání.

Článek 434

1. Jestliže přeprava v tranzitním režimu Společenství začíná na celním území Společenství a zde má také končit, předkládá se předávací list TR celnímu úřadu odeslání.

2. Celní úřad odeslání zřetelně zaznamená v kolonce vyhrazeném pro úřední záznamy listů 2, 3A a 3B předávacího listu TR

- značku "T1", jestliže se zboží přepravuje v režimu vnějšího tranzitu Společenství,

- značky "T2", "T2ES" nebo "T2PT" podle povahy věci, jestliže se zboží přepravuje v režimu vnitřního tranzitu Společenství podle čl. 311 písm. b) nebo podle článku 165 kodexu,

- značku "T2", "T2ES" nebo "T2PT" potvrdí otiskem razítka celní úřad odeslání.

3. Jestliže se předávací list TR vztahuje současně na velkokapacitní kontejnery se zbožím, které se přepravuje v režimu vnitřního tranzitu Společenství, a na velkokapacitní kontejnery se zbožím, které se přepravuje v režimu vnějšího tranzitu Společenství podle čl. 311 písm. b) a podle článku 165 kodexu, uvede celní úřad odeslání v kolonkách vyhrazených pro úřední záznamy listů 2, 3A a 3B předávacího listu TR samostatné záznamy pro velkokapacitní kontejnery podle kategorie zboží, které obsahují, a uvede pro dotyčné velkokapacitní kontejnery značku "T1" nebo případně "T2", "T2ES" nebo "T2PT".

4. Jestliže se v případě uvedeném v odstavci 3 používají soupisy, je nutno pro každou kategorii velkokapacitních kontejnerů sestavit samostatný soupis a v kolonkách listů 2, 3A a 3B předávacího listu TR vyhrazených pro úřední záznamy se uvede jako odkaz na tyto soupisy jejich pořadové číslo. Kromě pořadového čísla soupisu se podle kategorie kontejnerů, na kterou se vztahuje, uvede značka "T1", "T2", "T2ES" nebo "T2PT".

5. Všechny listy předávacího listu se vrátí zúčastněné osobě.

6. Zboží uvedené v čl. 311 písm. a) se za podmínek stanovených členským státem na celou dobu přepravy propouští do režimu vnitřního tranzitu Společenství, aniž by se celnímu úřadu odeslání předkládal předávací list TR pro toto zboží a aniž by musely být použity nálepky podle článku 432. Zproštění povinnosti předložit doklad se však nevztahuje na předávací listy TR pro zboží, na které se vztahují články 463 až 470.

7. Pro zboží uvedené v odstavci 2 se předávací list TR předkládá celnímu úřadu určení, u kterého je zboží v celním prohlášení navrhováno k propuštění do volného oběhu nebo do jiného celního režimu.

Pro zboží uvedené v čl. 311 písm. a) není nutné u celního úřadu určení plnit žádné formality.

8. K provádění kontroly podle článku 429 musí dopravní podnik v zemi určení, pokud jde o tranzitní operace podle odstavce 6, uchovávat všechny předávací listy TR k dispozici pro celní orgány, případně způsoby určenými vzájemnou dohodou s těmito orgány.

9. Pokud se zboží Společenství přepravuje po železnici z místa v některém členském státě na místo v jiném členském státě přes území třetí země, která není zemí ESVO, použije se režim vnitřního tranzitu Společenství. V tomto případě se použijí přiměřeně odstavec 6, odst. 7 druhý pododstavec a odstavec 8.

Článek 435

Zboží se ztotožňuje podle článku 349. S ohledem na opatření ke ztotožnění zboží, které přijímají železniční společnosti, však nepřikládá celní úřad odeslání na dopravní prostředky ani kontejnery zpravidla žádné celní závěry. Pokud se použijí celní závěry, uvede se tato skutečnost v kolonce listů 3A a 3B předávacího listu TR vyhrazeném pro úřední záznamy.

Článek 436

1. V případech uvedených v čl. 434 odst. 7 prvním pododstavci předkládá dopravní podnik celnímu úřadu určení listy 1, 2 a 3A předávacího listu TR.

2. Celní úřad určení opatří listy 1 a 2 úředním záznamem, vrátí je neprodleně dopravnímu podniku a ponechá si list 3A.

Článek 437

1. Jestliže přeprava začíná uvnitř celního území Společenství a má končit mimo celní území Společenství, použijí se čl. 434 odst. 1 až 5 a článek 435.

2. Celní úřad, do jehož územní působnosti spadá pohraniční stanice, přes kterou zásilka opouští celní území Společenství, plní úlohu celního úřadu určení.

3. U celního úřadu určení není nutné plnit žádné formality.

Článek 438

1. Jestliže přeprava začíná mimo celní území Společenství a má končit uvnitř celního území Společenství, plní celní úřad, do jehož územní působnosti spadá pohraniční stanice, přes kterou zásilka vstupuje na celní území Společenství, úlohu celního úřadu odeslání. U celního úřadu odeslání není nutné plnit žádné formality.

2. Celní úřad, kterému je zboží předloženo, plní úlohu celního úřadu určení.

U celního úřadu určení je nutné splnit formality uvedené v článku 436.

Článek 439

1. Jestliže přeprava začíná mimo celní území Společenství a má také mimo ně končit, plní úlohu celního úřadu odeslání a celního úřadu určení celní úřady uvedené v čl. 438 odst. 1 a čl. 437 odst. 2.

2. U celního úřadu odeslání nebo určení není nutné plnit žádné formality.

Článek 440

Zboží, které se přepravuje způsobem uvedeným v čl. 438 odst. 1 nebo čl. 439 odst. 1, se považuje za přepravované v režimu vnitřního tranzitu Společenství, není-li u tohoto zboží prokázán status zboží Společenství podle článků 313 až 340.

Pododdíl 3

Jiná ustanovení

Článek 441

1. Ustanovení čl. 341 odst. 2 druhého pododstavce a článků 342 až 344 se vztahují na ložné listy, které se případně přikládají k nákladnímu listu CIM nebo předávacímu listu TR. Jejich počet se uvede v kolonce vyhrazeném pro uvedení příloh nákladního listu CIM nebo předávacího listu TR.

V ložných listech musí být navíc zaznamenáno číslo vagonu, na nějž se vztahuje nákladní list CIM, nebo případně číslo kontejneru, v němž se zboží nachází.

2. Jestliže přeprava, která se týká jak zboží přepravovaného v režimu vnitřního tranzitu Společenství, tak zboží přepravovaného v režimu vnějšího tranzitu Společenství, začíná na celním území Společenství, musí být použity samostatné ložné listy; při přepravě ve velkokapacitních kontejnerech na podkladě předávacího listu TR musí být použity samostatné ložné listy pro každý kontejner, v němž se nacházejí obě kategorie zboží.

Pořadová čísla ložných listů, které se vztahují na každou z obou kategorií zboží, musí být podle případu uvedena v kolonce nákladního listu CIM nebo předávacího listu TR vyhrazeném pro popis zboží.

3. V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 jsou ložné listy, které se přikládají k nákladnímu listu CIM nebo předávacímu listu TR s ohledem na postupy podle článků 413 až 442, nedílnou součástí uvedených dokladů a mají stejné právní účinky.

Prvopisy těchto ložných listů musí být opatřeny úředním záznamem stanice odeslání.

Pododdíl 4

Oblast působnosti běžných a zjednodušených postupů

Článek 442

1. Jestliže se zboží přepravuje v tranzitním režimu Společenství, nevylučují články 412 až 441 použití postupů stanovených v článcích 341 až 380. Použijí se však články 415 a 417 nebo 429 a 432.

2. V případech uvedených v odstavci 1 se při vyplňování nákladního listu CIM nebo předávacího listu TR uvede v kolonce těchto dokladů vyhrazeném pro uvedení příloh zřetelně odkaz na použitý doklad nebo doklady pro tranzitní režim Společenství. Odkaz musí uvádět druh dokladu, vystavující celní úřad, datum a registrační číslo každého použitého dokladu.

List 2 nákladního listu CIM nebo listy 1 a 2 předávacího listu TR musí být dále opatřeny úředním záznamem železniční společnosti, jejíž stanice je poslední stanicí, jíž se týká operace tranzitu Společenství. Tato společnost provede svůj záznam, jakmile se přesvědčí, že se doprava zboží provádí na podkladě jednoho nebo více uvedených dokladů o tranzitním režimu Společenství.

3. Jestliže se operace tranzitu Společenství uskutečňuje podle článků 426 až 440 na podkladě předávacího listu TR, nepoužijí se odstavce 1 a 2 ani články 412 až 425 na nákladní list CIM, který se při této operaci používá. V nákladním listu CIM se v kolonce vyhrazeném pro uvedení příloh zřetelně uvede odkaz na předávací list TR. Odkaz musí obsahovat slova "předávací list TR", za kterými následuje pořadové číslo.

KAPITOLA 8

Zvláštní ustanovení pro ručité druhy dopravy

Oddíl 1

Letecká doprava

Článek 443

Tranzitní režim Společenství je pro zboží přepravované letecky povinný pouze v případě, že se nakládá nebo překládá na letišti Společenství.

Článek 444

1. Je-li podle článku 443 pro zboží, které se přepravuje letecky z letiště Společenství, povinný tranzitní režim Společenství, považuje se letecký manifest, jehož obsah odpovídá vzoru obsaženému v dodatku 3 k příloze 9 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, za celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do tranzitního režimu Společenství.

2. Týká-li se přeprava jak zboží, které má být přepravováno v režimu vnějšího tranzitu Společenství, tak zboží, které má být přepravováno v režimu vnitřního tranzitu Společenství, musí být toto zboží uvedeno v samostatných leteckých manifestech.

3. Letecké manifesty uvedené v odstavcích 1 a 2 opatří letecká společnost úředním záznamem s datem a podpisem, který je označí jako celní prohlášení pro tranzitní režim Společenství a ve kterém určí celní status zboží v něm uvedeného. Letecké manifesty takto doplněné a podepsané nahrazují prohlášení T1 nebo případně T2.

Letecké manifesty uvedené v odstavcích 1 a 2 musí obsahovat:

- název letecké společnosti, která přepravuje zboží,

- číslo letu,

- datum letu,

- jméno letiště nakládky (letiště odeslání) a vykládky (letiště určení);

a dále pro každou zásilku uvedenou v leteckém manifestu:

- číslo leteckého nákladního listu (air waybill),

- počet nákladových kusů,

- všeobecný popis zboží nebo případně údaj "consolidated", případně ve zkrácené formě ("sběrný náklad"),

- hrubá hmotnost.

4. Letecká společnost, která přepravuje zboží na podkladě leteckých manifestů podle odstavců 1 až 3, se pro tuto přepravu stává hlavním povinným.

5. Není-li letecká společnost schváleným odesílatelem ve smyslu článku 398, předkládají se letecké manifesty uvedené v odstavcích 1 až 3 celním orgánům na letišti odeslání ve dvojím vyhotovení, ty je opatří úředním záznamem a jedno vyhotovení si ponechají.

Tyto orgány si mohou ke kontrolním účelům vyžádat předložení všech leteckých nákladních listů, které se týkají zásilek uvedených v leteckých manifestech.

6. Letecká společnost, která přepravuje zboží, uvědomí celní orgány letiště určení neprodleně o názvu jednoho nebo více letišť odeslání.

Celní orgány letiště určení mohou upustit od vyžadování této informace u leteckých společností, u nichž zejména na základě povahy a zeměpisného rámce leteckého spojení, které zajišťují, neexistuje pochybnost o letišti nebo letištích odeslání.

7. Jedno vyhotovení leteckých manifestů uvedených v odstavcích 1 až 5 se předkládá celním orgánům letiště určení. Ty si vyhotovení těchto manifestů ponechají.

8. Aniž je dotčen odstavec 7, mohou celní orgány letiště určení ke kontrolním účelům vyžadovat předložení leteckých manifestů, které se vztahují na všechno zboží vyložené na daném letišti.

Tyto orgány si mohou rovněž ke kontrolním účelům vyžádat předložení všech leteckých nákladních listů, které se týkají zásilek uvedených v leteckých manifestech.

9. Celní orgány letiště určení zasílají každý měsíc celním orgánům každého letiště odeslání seznam leteckých manifestů uvedených v odstavcích 1 až 3 sestavený leteckými společnostmi, které jim byly předloženy v předchozím měsíci. Seznam musí ověřit celní orgány letiště určení.

U každého leteckého manifestu v tomto seznamu se uvede:

- číslo manifestu,

- název (nebo jeho zkratka) letecké společnosti, která zboží přepravila,

- číslo letu,

- datum letu.

Celní orgány mohou dvoustrannými nebo mnohostrannými ujednáními za podmínek, které stanoví, povolit, aby letecké společnosti sdělovaly údaje celním orgánům letiště odeslání v souladu s prvním pododstavcem samy. O povolení uvědomí celní orgány ostatních členských států.

Pokud jsou zjištěny nesrovnalosti v údajích v leteckých manifestech uvedených v seznamu, uvědomí o tom celní úřad určení celní úřad odeslání a uvede zejména letecké nákladní listy pro zboží, kterého se tato zjištění týkají.

10. Místo použití leteckého manifestu uvedeného v odstavci 1 mohou celní orgány členských států na žádost zúčastněné letecké společnosti dvoustrannými nebo mnohostrannými ujednáními povolit zjednodušený postup pro tranzitní režim Společenství, při kterém se využijí zařízení na přenos dat používaná v dotyčných leteckých společnostech.

11. a) U mezinárodních leteckých společností, které jsou usazeny na celním území Společenství nebo tam mají regionální zastoupení a které

- k předávání informací mezi letištěm odeslání a letištěm určení používají systémy přenosu dat a

- splňují podmínky uvedené v písmenu b),

se tranzitní režim uvedený v odstavcích 1 až 9 na jejich žádost zjednoduší.

Celní orgány členského státu, v němž je letecká společnost usazena, uvědomí po obdržení žádosti celní orgány členských států, na jejichž území se nacházejí letiště odeslání a letiště určení, mezi nimiž funguje systém přenosu dat.

Neobdrží-li celní orgány do 60 dnů ode dne uvědomění žádné námitky, povolí s výhradou čl. 97 odst. 2 písm. a) kodexu zjednodušený postup uvedený v písmenu c).

Toto povolení se vztahuje na všechny dotyčné členské státy, avšak pouze na tranzitní operace, které se uskutečňují mezi letišti uvedenými v povolení.

b) Zjednodušený postup podle písmene c) se povolí pouze leteckým společnostem, které

- provozují významný počet letů uvnitř Společenství,

- pravidelně odesílají a přijímají zboží,

- vedou písemné nebo elektronické záznamy, které umožňují celním orgánům kontrolovat jejich operace na místech odeslání a určení,

- které se nedopustily žádného závažného nebo opakovaného porušení celních ani daňových předpisů,

- které umožní celním orgánům přístup ke všem svým záznamům,

- které prohlásí, že celním orgánům plně odpovídají za dodržování svých povinností a za spolupráci při řešení všech porušení předpisů a nesrovnalostí.

c) Zjednodušený postup se provádí takto:

- letecká společnost eviduje celní status všech zásilek ve svých obchodních záznamech,

- letecký manifest vystavený na letišti odeslání, předaný systémem přenosu dat, se považuje za manifest předložený na letišti určení,

- letecká společnost uvádí u každé položky v leteckém manifestu odpovídající celní status pomocí značek T1, T2, TE (odpovídá T2ES), TP (odpovídá T2PT) nebo C (odpovídá T2L),

- tranzitní režim Společenství se považuje za ukončený, jakmile mají celní orgány letiště určení k dispozici letecký manifest vytvořený systémem přenosu dat a jakmile jim bylo dané zboží předloženo,

- vyhotovení leteckého manifestu vytvořeného systémem přenosu dat se předkládá celním úřadům na letištích odeslání a určení na jejich žádost,

- celní orgány na letišti odeslání provádějí na základě analýzy rizika následné systémové kontroly,

- celní orgány na letišti určení provádějí na základě analýzy rizika systémové kontroly a v případě potřeby sdělují údaje obsažené v leteckých manifestech, které obdržely v systému přenosu dat, za účelem ověření celním orgánům na letišti odeslání,

- letecká společnost odpovídá za identifikaci všech porušení předpisů a nesrovnalostí, které byly zjištěny na letišti určení, a jejich oznámení celním orgánům,

- celní orgány na letišti určení oznamují v přiměřené lhůtě všechna porušení předpisů a nesrovnalosti celním orgánům na letišti odeslání,

- zjištěná porušení předpisů a nesrovnalosti mohou být vyřešeny postupy dohodnutými mezi leteckými společnostmi a mezi celními orgány na letištích odeslání a určení.

Článek 445

Je-li tranzitní režim Společenství podle článku 443 povinný pro zboží, které je přepravováno letecky z letiště Společenství, nevylučuje článek 444, aby kterákoli zúčastněná osoba použila postup pro tranzitní režim Společenství podle článků 341 až 380. V takovém případě se postup uvedený v článku 444 nepoužije.

Oddíl 2

Námořní doprava

Článek 446

Tranzitní režim Společenství je pro zboží přepravované námořní dopravou povinný pouze v případě, že se nakládá nebo překládá v přístavu Společenství.

Článek 447

Tranzitní režim Společenství se nepoužije, je-li zboží uvedené v čl. 91 odst. 1 kodexu nakládáno v přístavu na celním území Společenství na plavidlo

- k vývozu do třetí země, aniž by bylo vykládáno nebo překládáno v jiném přístavu na celním území Společenství,

- k přepravě do svobodného pásma v některém přístavu; v tomto případě je povinné použití sdělení podle čl. 313 odst. 3 písm. b).

Článek 448

1. Je-li podle článku 446 pro zboží, které se přepravuje námořní dopravou z přístavu Společenství, povinný tranzitní režim Společenství, mohou celní orgány členského státu na žádost zúčastněných lodních společností za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 10 zjednodušit postupy tranzitního režimu Společenství tím, že povolí, aby byl manifest týkající se daného zboží používán jako celní prohlášení nebo doklad o tranzitním režimu Společenství.

2. Celní orgány členského státu, v němž je lodní společnost usazena, uvědomí po obdržení žádosti celní orgány členských států, na jejichž území se nacházejí zamýšlený přístav odeslání a zamýšlený přístav určení.

Neobdrží-li celní orgány do 60 dnů ode dne uvědomění žádné námitky, udělí celní orgány lodní společnosti povolení. Toto povolení platí ve všech dotčených členských státech jako dvoustranné nebo mnohostranné ujednání ve smyslu čl. 97 odst. 2 písm. a) kodexu.

Neexistuje-li toto povolení, použije se postup pro tranzitní režim Společenství uvedený v článcích 341 až 380.

Tento článek nevylučuje, aby kterákoli zúčastněná osoba, včetně lodních společností, jimž bylo uděleno toto povolení, použila postup pro tranzitní režim Společenství podle článků 341 až 380.

3. Povolení uvedené v odstavci 1 se uděluje pouze lodním společnostem,

- jejichž záznamy umožňují celním orgánům kontrolovat dané operace,

- které se nedopustily žádného závažného nebo opakovaného porušení celních ani daňových předpisů,

- které používají manifesty,

- jež obsahují alespoň název a přesnou adresu lodní společnosti, jméno plavidla, místo nakládky, místo vykládky, odkaz na konosament a pro každou zásilku počet, druh, označení a čísla nákladových kusů, popis zboží, hrubou hmotnost v kilogramech a případně identifikační čísla kontejnerů,

- jež mohou celní orgány bez obtíží kontrolovat a využívat,

- jež lze řádně vyplněné a podepsané předkládat celním orgánům před vyplutím dotyčného plavidla.

4. Povolení uvedené v odstavci 1 stanoví, že týká-li se přeprava jak zboží, které má být přepravováno v režimu vnějšího tranzitu Společenství, tak zboží, které má být přepravováno v režimu vnitřního tranzitu Společenství, musí být toto zboží uvedeno v samostatných manifestech.

5. Manifesty uvedené v odstavcích 1 a 3 opatří lodní společnost úředním záznamem s datem a podpisem, který je označí jako celní prohlášení pro tranzitní režim Společenství a ve kterém určí celní status zboží v něm uvedeného. Manifesty takto doplněné a podepsané nahrazují prohlášení T1 nebo případně T2.

6. Lodní společnost, která přepravuje zboží na podkladě manifestů podle odstavců 1 až 4, se pro tuto přepravu stává hlavním povinným.

7. Není-li lodní společnost schváleným odesílatelem ve smyslu článku 398, předkládají se manifesty uvedené v odstavcích 1 až 4 celním orgánům přístavu odeslání ve dvojím vyhotovení, ty je opatří úředním záznamem a jedno vyhotovení si ponechají.

8. Manifesty uvedené v odstavcích 1 až 4 se předkládají celním orgánům přístavu určení k provedení úředního záznamu. Ty si ponechají jedno vyhotovení manifestu, aby mohly zboží případně umístit pod celní dohled.

9. Aniž je dotčen odstavec 8, mohou si celní orgány přístavu určení vyžádat ke kontrolním účelům předložení manifestů a konosamentů, které se vztahují na všechno zboží vyložené v daném přístavu.

10. Celní orgány přístavu určení zasílají každý měsíc celním orgánům každého přístavu odeslání seznam manifestů uvedených v odstavcích 1 až 4 sestavený lodními společnostmi, které jim byly předloženy v předchozím měsíci. Seznam musí ověřit celní orgány přístavu určení.

U každého manifestu v tomto seznamu se uvede:

- číslo manifestu,

- název (nebo jeho zkratka) lodní společnosti, která zboží přepravila,

- datum námořní přepravy.

Pokud jsou zjištěny nesrovnalosti týkající se údajů v manifestech, jež jsou uvedeny v seznamu, uvědomí o tom celní úřad určení celní úřad odeslání a uvede zejména konosamenty pro zboží, kterého se tato zjištění týkají.

11. a) U mezinárodních lodních společností, které jsou usazeny na celním území Společenství nebo tam mají regionální zastoupení a které splňují podmínky uvedené v písmenu b), může být tranzitní režim uvedený v odstavcích 1 až 10 na jejich žádost dále zjednodušen.

Celní orgány členského státu, v němž je lodní společnost usazena, uvědomí po obdržení žádosti celní orgány členských států, na jejichž území se nacházejí přístav odeslání a přístav určení.

Neobdrží-li celní orgány do 60 dnů ode dne uvědomění žádné námitky, povolí s výhradou čl. 97 odst. 2 písm. a) kodexu zjednodušený postup uvedený v písmenu c).

Toto povolení se vztahuje na všechny dotyčné členské státy, avšak pouze na tranzitní operace, který se uskutečňují mezi přístavy uvedenými v povolení.

b) Zjednodušený postup podle písmene c) se povolí pouze lodním společnostem, které

- jsou oprávněny používat manifesty podle tohoto článku,

- provozují významný počet pravidelných plaveb na uznávaných linkách uvnitř Společenství,

- pravidelně odesílají a přijímají zboží,

- které prohlásí, že celním orgánům plně odpovídají za dodržování svých povinností a za spolupráci při řešení všech porušení předpisů a nesrovnalostí.

c) Zjednodušený postup se provádí takto:

- lodní společnost eviduje celní status všech zásilek ve svých obchodních záznamech a v kopiích manifestů,

- lodní společnost může použít jediný manifest pro všechno přepravované zboží; v tom případě uvede u každé položky v manifestu odpovídající celní status pomocí značek T1, T2, TE (odpovídá T2ES), TP (odpovídá T2PT) nebo C (odpovídá T2L),

- tranzitní režim Společenství se považuje za ukončený, jakmile mají celní orgány přístavu určení k dispozici manifest a jakmile jim bylo dané zboží předloženo,

- celní orgány v přístavu odeslání provádějí na základě analýzy rizika následné systémové kontroly,

- celní orgány v přístavu určení provádějí na základě analýzy rizika systémové kontroly a v případě potřeby sdělují údaje obsažené v manifestech za účelem ověření celním orgánům v přístavu odeslání,

- lodní společnost odpovídá za identifikaci všech porušení předpisů a nesrovnalostí, které byly zjištěny v přístavu určení, a jejich oznámení celním orgánům,

- celní orgány přístavu určení oznamují v přiměřené lhůtě všechna porušení předpisů a nesrovnalosti celním orgánům v přístavu odeslání.

Článek 449

Odchylně od článku 446 se zboží, které bylo naloženo nebo přeloženo ve svobodném pásmu v přístavu na celním území Společenství, považuje za naložené nebo přeložené v přístavu třetí země, není-li pomocí úředního záznamu celních orgánů v dokladech plavidla prokázáno, že loď připlouvá z části přístavu, která není součástí svobodného pásma.

Oddíl 3

Přeprava potrubím

Článek 450

1. Jestliže se má použít tranzitní režim Společenství, je pro dopravu zboží potrubím nutné splnit související formality podle odstavců 2 až 6.

2. Zboží přepravované potrubím se považuje za propuštěné do tranzitního režimu Společenství

- od okamžiku vstupu na celní území Společenství, jestliže na ně zboží vstoupilo potrubím,

- od okamžiku vložení do potrubí, jestliže se zboží již nacházelo na celním území Společenství.

Status tohoto zboží jako zboží Společenství se případně prokazuje podle článků 313 až 340.

3. Hlavním povinným při dopravě zboží uvedeného v odstavci 2 se stává provozovatel potrubí usazený v členském státě, na jehož území zboží vstupuje na celní území Společenství nebo v němž doprava začíná.

4. Pro účely čl. 96 odst. 2 kodexu se provozovatel potrubí usazený v členském státě, přes jehož území je zboží potrubím dopravováno, považuje za dopravce.

5. Tranzitní režim Společenství se považuje za ukončený okamžikem, kdy zboží přepravované potrubím dosáhne zařízení nebo rozvodných sítí příjemce a je zapsáno do jeho záznamů.

6. Provozovatelé provádějící dopravu zboží potrubím jsou povinni vést záznamy a předkládat své obchodní doklady celním orgánům k provedení veškerých kontrol, které tyto celní orgány považují za potřebné provádět v rámci operací tranzitu Společenství uvedených v odstavcích 2 až 4.

KAPITOLA 9

Doprava zboží na podkladě karnetu tir nebo karnetu ATA

Oddíl 1

Společná ustanovení

Článek 451

1. Jestliže se podle čl. 91 odst. 2 písm. b) a c) a čl. 163 odst. 2 písm b) kodexu dopravuje zboží mezi dvěma místy nacházejícími se na celním území Společenství

- v režimu mezinárodní dopravy zboží na podkladě karnetu TIR (Úmluva TIR),

- na podkladě karnetu ATA (Úmluva ATA),

považuje se celní území Společenství, pokud jde o podrobnosti použití karnetu TIR nebo ATA pro tuto dopravu, za jediné území.

2. Při použití karnetu ATA jako tranzitního dokladu se "tranzitem" rozumí doprava zboží od jednoho celního úřadu na celním území Společenství k jinému celnímu úřadu na tomto území.

Článek 452

Jestliže se doprava zboží mezi dvěma místy na celním území Společenství uskutečňuje částečně přes území třetí země, provedou se kontroly a formality pro postup použití karnetu TIR nebo pro postup použití karnetu ATA na místě, kde zboží dočasně opouští celní území Společenství, a na místě, kde na toto území opět vstupuje.

Článek 453

1. Jestliže se zboží dopravuje na celní území Společenství na podkladě karnetu TIR nebo ATA, považuje se za zboží, které není zbožím Společenství, není-li jeho status zboží Společenství prokázán.

2. Status zboží Společenství u zboží uvedeného v odstavci 1 se prokazuje postupem podle článků 314 až 324.

Článek 454

1. Tímto článkem není dotčena platnost zvláštních opatření vyplývajících z Úmluvy TIR a Úmluvy ATA týkajících se odpovědnosti záručních sdružení při použití karnetu TIR nebo ATA.

2. Jestliže se během přepravy na podkladě karnetu TIR nebo tranzitem na podkladě karnetu ATA nebo v souvislosti s nimi zjistí, že v určitém členském státě byly spáchány porušení předpisů nebo nesrovnalosti, uloží tento členský stát clo a ostatní dávky, které se případně za dané zboží vybírají podle předpisů Společenství nebo vnitrostátních předpisů, aniž jsou dotčena trestněprávní opatření.

3. Jestliže nelze zjistit, na kterém území byly porušení předpisů nebo nesrovnalosti spáchány, považují se za spáchané v členském státě, v němž byly zjištěny, není-li celním orgánům ve lhůtě podle čl. 455 odst. 1 uspokojivě prokázáno řádné provedení režimu nebo místo, na kterém byly porušení předpisů nebo nesrovnalosti skutečně spáchány.

Neexistuje-li takový důkaz a porušení předpisů a nesrovnalosti se považují za spáchané v členském státě, v němž byly zjištěny, uloží tento členský stát clo a jiné dávky, které se za dané zboží vybírají podle předpisů Společenství nebo vnitrostátních předpisů.

Jestliže se později zjistí členský stát, ve kterém došlo k porušení předpisů nebo nesrovnalostem, vrátí členský stát, který clo a dávky původně uložil, tomuto členskému státu clo a dávky, kterým zboží v uvedeném členském státě podléhá, s výjimkou těch, které byly uloženy podle druhého pododstavce jako vlastní příjmy Společenství. V tomto případě se vrátí případný přeplatek osobě, která clo a dávky původně zaplatila.

Je-li výše cla a jiných dávek, které byly původně uloženy a vráceny v členském státě, v němž byly zaplaceny, nižší než výše cla a jiných dávek dlužných v členském státě, v němž skutečně došlo k porušení předpisů nebo nesrovnalostem, vybere tento členský stát rozdíl podle předpisů Společenství nebo vnitrostátních předpisů.

Celní správy členských států přijmou opatření nezbytná k zabránění porušování předpisů a páchání nesrovnalostí a k jejich účinnému postihu.

Článek 455

1. Jestliže se během dopravy uskutečňované na podkladě karnetu TIR nebo tranzitu na podkladě karnetu ATA nebo v souvislosti s nimi zjistí, že došlo k porušení předpisů nebo nesrovnalostem, sdělí celní orgány tuto skutečnost držiteli karnetu TIR nebo karnetu ATA a záručnímu sdružení ve lhůtě stanovené v čl. 11 odst. 1 Úmluvy TIR nebo v čl. 6 odst. 4 Úmluvy ATA.

2. Důkaz o řádném uskutečnění přepravy na podkladě karnetu TIR nebo tranzitu na podkladě karnetu ATA ve smyslu čl. 454 odst. 3 prvního pododstavce je nutno předložit ve lhůtě uvedené v čl. 11 odst. 2 Úmluvy TIR nebo v čl. 7 odst. 1 a 2 Úmluvy ATA.

3. Uspokojivý důkaz může být celním orgánům předložen zejména

a) předložením dokladu potvrzeného celními orgány, z nějž vyplývá, že dané zboží bylo předloženo celnímu úřadu určení. Tento doklad musí obsahovat údaje nezbytné ke ztotožnění zboží; nebo

b) předložením celního dokladu o propuštění pro domácí spotřebu vystaveného ve třetí zemi nebo opisu nebo fotokopie tohoto dokladu; opis nebo fotokopii musí ověřit buď subjekt, který potvrdil prvopis dokladu, orgán dotyčné třetí země nebo orgán členského státu. Tento doklad musí obsahovat údaje nezbytné ke ztotožnění zboží; nebo

c) v případě Úmluvy ATA důkazními prostředky uvedenými v článku 8 Úmluvy.

Oddíl 2

Ustanovení o postupu použití karnetu TIR

Článek 456

Ve smyslu čl. 1 písm. h) Úmluvy TIR se "pohraničním celním úřadem" rozumí celní úřad, přes který se na celní území dováží nebo z tohoto území vyváží silniční vozidlo, jízdní souprava nebo kontejner tak, jak jsou definovány v Úmluvě TIR, v rámci dopravy uskutečněné na podkladě karnetu TIR.

Článek 457

Jestliže zásilka vstoupila na celní území Společenství nebo začíná dopravu u celního úřadu odeslání na celním území Společenství, odpovídá záruční sdružení podle čl. 8 odst. 4 Úmluvy TIR celním orgánům každého členského státu, přes jehož území se zboží na podkladě karnetu TIR dopravuje až do místa výstupu z celního území Společenství nebo až do místa určení nacházejícího se na tomto celním území.

Oddíl 3

Ustanovení o postupu použití karnetu ATA

Článek 458

1. Celní orgány určí v každém členském státě ústřední úřad ke koordinaci opatření pro případy porušení předpisů nebo nesrovnalostí týkajících se karnetů ATA.

Tyto orgány sdělí Komisi název a úplnou adresu těchto úřadů. Seznam ústředních úřadů se zveřejní v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství.

2. Pro účely stanovení členského státu příslušného k uložení cla a ostatních dávek se za členský stát, v němž byly zjištěno porušení předpisů nebo nesrovnalosti spáchané v průběhu tranzitní operace uskutečňované na podkladě karnetu ATA ve smyslu čl. 454 odst. 3 druhého pododstavce, považuje členský stát, v němž bylo zboží opět nalezeno, a nebylo-li zboží opět nalezeno, členský stát, jehož ústřední úřad vlastní poslední kontrolní útržek.

Článek 459

1. Jestliže celní orgány členského státu zjistí vznik celního dluhu, podá co nejdříve záručnímu sdružení, se kterým je tento členský stát ve spojení, odpovídající reklamaci. Vznikl-li celní dluh proto, že zboží propouštěné na podkladě karnetu ATA nebylo vyvezeno zpět nebo nebylo řádně odbaveno ve lhůtě stanovené podle Úmluvy ATA, podává se reklamace nejdříve tři měsíce po skončení platnosti karnetu.

2. Reklamující ústřední úřad zašle současně co nejdříve ústřednímu úřadu, do jehož působnosti spadá celní úřad dočasného použití, sdělení podle vzoru v příloze 59.

Ke sdělení přiloží kopii nevyřízeného útržku, pokud jej má k dispozici. Sdělení lze dále použít vždy, když to ústřední úřad považuje za potřebné.

Článek 460

1. Výše cla a dávek, jichž se týká reklamace podle článku 459, se vypočte pomocí celního výměru podle vzoru uvedeného v příloze 60, který se vyplní podle pokynů přiložených ke vzoru tiskopisu celního výměru.

Celní výměr může být doručen také po reklamaci ve lhůtě, která smí činit nejvýše tři měsíce od reklamace a v žádném případě více než šest měsíců od zahájení řízení o uložení cla nebo dávek celními orgány.

2. Podle článku 461 a za podmínek v něm uvedených, jestliže celní správa zašle celní výměr záručnímu sdružení, se kterým je ve spojení, nejsou ostatní záruční sdružení ve Společenství zproštěny případné platby cla a ostatních dávek, jestliže se zjistí, že k porušení předpisů nebo nesrovnalostem došlo v jiném členském státě, než ve kterém bylo původně zahájeno řízení o uložení cla nebo dávek.

3. Celní výměr se vystavuje ve dvou nebo třech vyhotoveních. První vyhotovení je určeno záručnímu sdružení, s nímž je ve spojení celní orgán členského státu, v němž je reklamace podávána. Druhé vyhotovení si ponechává ústřední celní úřad, který celní výměr vydal. Třetí vyhotovení tento úřad případně zašle ústřednímu úřadu, do jehož působnosti spadá celní úřad dočasného použití.

Článek 461

1. Jestliže se zjistí, že k porušení předpisů nebo nesrovnalostem došlo v jiném členském státě, než ve kterém bylo původně zahájeno řízení o uložení cla nebo dávek, zastaví ústřední úřad prvního členského státu toto řízení.

2. Po zastavení řízení předá tento ústřední úřad ústřednímu úřadu druhého členského státu všechny podklady, které má k dispozici, a vrátí záručnímu sdružení, s nímž je ve spojení, případně již uložené nebo zaplacené clo a dávky.

Řízení se však zastaví pouze tehdy, jestliže ústřední celní úřad prvního členského státu obdrží od ústředního úřadu druhého členského státu prohlášení o převzetí řízení, z nějž zejména vyplývá, že ve druhém členském státě již byla podána reklamace podle zásad Úmluvy ATA. Prohlášení o převzetí řízení se vystaví podle vzoru uvedeného v příloze 61.

3. Ústřední úřad členského státu, v němž došlo k porušení předpisů nebo k nesrovnalostem, převezme řízení a uloží případně záručnímu sdružení, s nímž je ve spojení, dlužné částky cla a jiných dávek na základě sazeb platných v členském státě, v němž se tento úřad nachází.

4. Převzetí řízení se musí uskutečnit ve lhůtě jednoho roku od skončení platnosti karnetu, jestliže platba podle čl. 7 odst. 2 a 3 Úmluvy ATA nebyla s konečnou platností provedena. V případě překročení této lhůty se použijí čl. 454 odst. 3 třetí a čtvrtý pododstavec.

KAPITOLA 10

Doprava zboží na podkladě tiskopisu 302

Článek 462

1. Jestliže se zboží dopravuje podle čl. 91 odst. 2 písm. e) a čl. 163 odst. 2 písm. e) kodexu mezi dvěma místy na celním území Společenství na podkladě tiskopisu 302, který upravuje Úmluva mezi účastníky Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil, podepsaná v Londýně dne 19. června 1951, považuje se celní území Společenství pro účely použití tohoto tiskopisu k dopravě zboží za jediné území.

2. Jestliže se doprava zboží mezi dvěma místy na celním území Společenství podle odstavce 1 uskutečňuje částečně přes území třetí země, provedou se kontroly a formality pro postup použití tiskopisu 302 na místě, kde zboží dočasně opouští celní území Společenství, a na místě, kde na toto území opět vstupuje.

3. Jestliže se během přepravy na podkladě tiskopisu 302 v souvislosti s ní zjistí, že v určitém členském státě došlo k porušení předpisů nebo nesrovnalostem, uloží tento členský stát clo a ostatní dávky, které se případně vybírají podle předpisů Společenství nebo vnitrostátních předpisů, aniž jsou dotčena trestněprávní opatření.

4. Ustanovení čl. 454 odst. 3 se použijí přiměřeně.

KAPITOLA 11

Použití dokladů o tranzitním režimu Společenství pro účely uplatňování opatření při vývozu určitého zboží

Článek 463

1. V této kapitole se stanoví podmínky pro zboží, které je na celním území Společenství přepravováno v tranzitním režimu Společenství nebo v jiném tranzitním režimu a jehož vývoz ze Společenství je zakázán nebo podléhá omezením, clu nebo jiným dávkám.

2. Tyto podmínky platí však pouze tehdy, pokud to výslovně stanoví předpisy o zákazech, omezeních a clu nebo jiných dávkách a aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení, která tyto předpisy mohou obsahovat.

Článek 464

Jestliže se zboží uvedené v čl. 463 odst. 1 propouští do tranzitního režimu Společenství, uvede hlavní povinný v kolonce "popis zboží" prohlášení pro tranzitní režim Společenství některou z těchto poznámek:

- Salida de la Communidad sometida a restricciones,

- Udpassage fra Fællesskabet undergivet restriktioner,

- Ausgang aus der Gemeinschaft — Beschränkungen unterworfen,

- Έξοδος από την Κοινότητα υποκείμενη σε περιορισμούς,

- Export from the Community subject to restrictions,

- Sortie de la Communauté soumise à des restrictions,

- Uscita dalla Comunità assoggettata a restrizioni,

- Verlaten van de Gemeenschap aan beperkingen onderworpen,

- Saída da Comunidade sujeita a restrições,

- Salida de la Comunidad sujeta a pago de derechos,

- Udpassage fra Fællesskabet betinget af afgiftsbetaling,

- Ausgang aus der Gemeinschaft — Abgabenerhebungen unterworfen,

- Έξοδος από την Κοινότητα υποκείμενη σε επιθάρυνση,

- Export from the Community subject to duty,

- Sortie de la Communauté soumise à imposition,

- Uscita dalla Comunità assoggettata a tassazione,

- Verlaten van de Gemeenschap aan belastingheffing onderworpen,

- Saída da Comunidade sujeita a pagamento de imposições.

Článek 465

1. Jestliže se zboží uvedené v čl. 463 odst. 1 propouští do jiného tranzitního režimu, než je tranzitní režim Společenství, vydá celní úřad, u kterého se plní potřebné formality, kontrolní výtisk T5 podle článku 472. Zúčastněná osoba uvede v kolonce 104 tohoto kontrolního výtisku podle povahy věci některou z poznámek uvedených v článku 464.

2. Celní úřad uvedený v odstavci 1 zapíše podle povahy věci v celním dokladu, na jehož podkladě se zboží přepravuje, některou z poznámek uvedených v článku 464.

Článek 466

Články 464 a 465 se nepoužijí, je-li celnímu úřadu, u kterého se plní vývozní formality, při navržení zboží v celním prohlášení k vývozu z celního území Společenství prokázáno, že byl uskutečněn správní akt osvobozující toto zboží od omezení, že bylo zaplaceno dlužné vývozní clo, daně nebo dávky nebo že dané zboží může s ohledem na povahu věci opustit celní území Společenství bez dalších formalit.

Článek 467

1. Jestliže předpisy uvedené v čl. 463 odst. 2 stanoví zajištění celního dluhu, zajištění se poskytne, pokud zboží uvedené v čl. 463 odst. 1 podle údajů v celních dokladech během své přepravy mezi dvěma místy na celním území Společenství opustí na přechodnou dobu toto území jinak než vzdušnou cestou.

2. Zajištění se poskytuje u celního úřadu, u nějž se plní formality pro odeslání zboží, nebo u jiného subjektu, který k tomu určí členský stát, o jehož celní úřad se jedná, přičemž podrobnosti určí celní orgány tohoto členského státu. Jestliže se jedná o předpisy, které zřizují daň nebo jinou dávku, nemusí být zajištění poskytnuto, jestliže se doprava uskutečňuje v tranzitním režimu Společenství a bylo poskytnuto jiné zajištění než hotovostní nebo jestliže je uděleno zproštění povinnosti poskytnout jistotu s ohledem na osobu hlavního povinného.

Článek 468

1. Článek 465 se vztahuje také na zboží uvedené v čl. 463 odst. 1, které se dopravuje mezi dvěma místy na celním území Společenství přes území země ESVO a které se z jedné z těchto zemí odesílá do další země.

Odchylně od článku 468 provází v těchto případech prvopis kontrolního výtisku T5 zboží až k příslušnému celnímu úřadu členského státu určení.

Celní úřad odeslání stanoví lhůtu, ve které musí zboží opět vstoupit na celní území Společenství.

2. Jestliže předpisy uvedené v čl. 463 odst. 2 stanoví zajištění celního dluhu, je nutno zajištění odchylně od článku 467 poskytnout ve všech případech uvedených v odstavci 1.

Článek 469

Není-li zboží propuštěno do volného oběhu bezprostředně po příchodu na celní úřad určení, musí tento úřad přijmout potřebná opatření, aby zajistil uplatňování předpisů uvedených v čl. 463 odst. 2, které se na zboží vztahují.

Článek 470

Jestliže zboží uvedené v čl. 463 odst. 1, které se přepravuje za podmínek stanovených v článku 467, také letecky, nevstoupí zpět na celní území Společenství ve stanovené lhůtě, považuje se za zboží protiprávně vyvezené z členského státu, z nějž bylo odesláno, do třetí země, pokud se neprokáže, že bylo zničeno v důsledku zásahu vyšší moci nebo náhodné události.

KAPITOLA 12

Ustanovení o dokladech, které se používají při uplatňování opatření Společenství, jež zahrnují kontrolu použití nebo místa určení zboží

Článek 471

Pro účely této kapitoly se rozumí

a) "příslušnými orgány"

celní orgán nebo každý jiný orgán, který je pověřen uplatňováním této kapitoly;

b) "úřadem"

celní úřad nebo subjekt na místní úrovni, který je pověřen uplatňováním této kapitoly.

Článek 472

1. Jestliže uplatňování některého opatření Společenství v oblasti dovozu, vývozu nebo oběhu zboží závisí na důkazu, že dotyčné zboží dosáhlo použití nebo místa určení stanoveného nebo předepsaného tímto opatřením, provádí se tento důkaz předložením kontrolního výtisku T5. Kontrolním výtiskem T5 se rozumí kontrolní vyhotovení vystavené na tiskopise T5, které je za podmínek uvedených v článku 478 případně doplněno jedním nebo dvěma doplňkovými listy T5 bis nebo za podmínek uvedených v článcích 479 a 480 jedním nebo více ložnými listy T5.

Není vyloučeno použít současně více kontrolních výtisků T5 k rozdílným účelům, pokud použití každého z nich stanoví opatření Společenství.

2. Osoba, která podepíše kontrolní výtisk T5 ve smyslu odstavce 1, je povinna zajistit, aby zboží v něm uvedené dosáhlo deklarovaného použití nebo místa určení.

Článek 473

Tiskopisy, na nichž se vystavuje kontrolní výtisk T5, musí odpovídat vzorům uvedeným v přílohách 63, 64 a 65. Tyto tiskopisy se vyplňují s ohledem na vysvětlivky uvedené v příloze 66 a případně s ohledem na doplňující údaje stanovené v jiných předpisech Společenství. Každý členský stát vysvětlivky doplní podle své potřeby. Kontrolní výtisk T5 se vystavuje a používá v souladu s články 476 až 485.

Článek 474

1. Použije se papír světle modré barvy klížený ke psaní o plošné hmotnosti alespoň 40 g/m2. Papír musí být dostatečně neprůsvitný, aby údaje zapsané na jedné straně neovlivňovaly čitelnost údajů na straně druhé, a nesmí se při běžném používání trhat ani mačkat.

2. Tiskopisy mají rozměry

a) 210 × 297 mm u tiskopisu T5 (příloha 63) a doplňkového listu T5 bis (příloha 64), přičemž přípustná odchylka je do – 5 mm a do + 8 mm na délku;

b) 297 × 420 mm u ložných listů T5 (příloha 65), přičemž přípustná odchylka je od – 5 mm do + 8 mm na délku.

3. Jednotlivá vyhotovení tiskopisů se označí barevně takto:

- prvopis má na pravém okraji průběžný černý pruh,

- tento pruh je přibližně 3 mm široký

4. Adresa, na kterou se tiskopisy vracejí, a upozornění na přední straně tiskopisů mohou být vytištěny červeně.

Článek 475

Příslušné orgány členských států mohou vyžadovat, aby tiskopisy kontrolního výtisku T5 obsahovaly název a adresu tiskárny nebo značku umožňující její identifikaci. Kromě toho mohou tisk tiskopisů podmínit předchozím technickým schválením.

Článek 476

Kontrolní výtisk T5 musí být vyhotoven v některém z úředních jazyků Společenství, který je přijatelný pro příslušné orgány členského státu odeslání.

V případě potřeby mohou příslušné orgány jiného členského státu, ve kterém musí být doklad předložen, vyžadovat jeho překlad do úředního jazyka nebo do jednoho z úředních jazyků tohoto členského státu.

Článek 477

1. Kontrolní výtisk T5 musí být vyplněn buď strojopisem, nebo mechanografickým či podobným postupem. Může být vyplněn i čitelně rukou, inkoustem a hůlkovým písmem.

Tiskopisy nesmějí obsahovat výmazy ani přepisy. Změny je třeba provádět škrtnutím nesprávných a případně doplněním nezbytných údajů. Každá takto provedená oprava musí být podepsána osobou, která ji provedla, a výslovně potvrzena příslušnými orgány.

2. Kontrolní výtisk T5 může být zhotoven a vyplněn také reprodukčním postupem, jsou-li přesně dodrženy ustanovení o vzorech tiskopisů, papíru, rozměrech, použitém jazyce, čitelnosti, zákazu vymazávání a přepisování a provádění změn.

Článek 478

1. Příslušné orgány každého členského státu mohou povolit, aby podniky usazené na jejich území doplňovaly kontrolní výtisk T5 jedním nebo více doplňkovými listy T5 bis, jestliže se všechny tiskopisy vztahují pouze na jednu zásilku zboží, která byla naložena na jeden dopravní prostředek a která je určena stejnému příjemci a ke stejnému použití nebo na stejné místo určení.

2. Počet doplňkových listů T5 bis se uvede v kolonce 3 kontrolního výtisku T5, který doplňují. Registrační číslo kontrolního výtisku T5 se zaznamená do kolonky každého doplňkového listu T5 bis vyhrazeného pro tento údaj. Celkový počet nákladových kusů uvedených v kontrolním výtisku T5 a na doplňkovém listu nebo doplňkových listech T5 bis se uvede v kolonce 6 kontrolního výtisku T5.

Článek 479

1. Příslušné orgány každého členského státu mohou povolit, aby podniky usazené na jejich území doplňovaly kontrolní výtisk T5 jedním nebo více ložnými listy T5, které obsahují údaje uváděné jinak v kolonkách 31, 33, 35, 38, 100, 103 a 105 kontrolního výtisku T5, pokud se všechny tiskopisy vztahují pouze na jednu zásilku zboží, která byla naložena na jeden dopravní prostředek a která je určena stejnému příjemci a ke stejnému použití nebo na stejné místo určení.

2. Jako ložný list T5 lze použít pouze přední stranu tiskopisu. Každá položka zboží uvedeného v ložném listu T5 musí být opatřena pořadovým číslem; veškeré údaje stanovené v nadpisech jednotlivých kolonek listu musí být vyplněny.

Poslední zápis se bezprostředně vodorovně podtrhne a nevyužitá místa se proškrtnou, aby nemohla být použita pro další zápisy. Celkový počet nákladových kusů uvedených v ložných listech a celková hrubá a čistá hmotnost se uvede do příslušných kolonek ve spodní části sloupců.

3. Jestliže se používají ložné listy T5, proškrtnou se kolonky 31, 33, 35, 38, 100, 103 a 105 kontrolního výtisku T5, k němuž se připojují; doplňkové listy T5 bis nesmějí být připojeny.

4. Počet použitých ložných listů T5 se uvede v kolonce 4 kontrolního výtisku T5. Registrační číslo kontrolního výtisku T5 se uvede v kolonce vyhrazeném pro registraci každého ložného listu T5. Celkový počet nákladových kusů uvedených v ložných listech se uvede v kolonce 6 kontrolního výtisku T5.

Článek 480

1. V povolení podle čl. 479 odst. 1 může být stanoveno, aby podniky, jejichž obchodní záznamy se zakládají na integrovaném systému počítačového zpracování dat, používaly takto vystavené ložné listy T5, které sice obsahují všechny údaje podle vzoru uvedeného v příloze 65, avšak nesplňují všechny podmínky uvedené v článcích 473 až 475 a 477 a podmínku opatřit každou položku ložného listu pořadovým číslem uvedenou v čl. 479 odst. 2.

Tyto ložné listy však musí být vytvořeny a vyplněny tak, aby je příslušné úřady mohly bez potíží využívat.

2. Povolení se udělí pouze podnikům poskytujícím veškeré záruky, které příslušné orgány považují za vhodné.

3. Lze rovněž povolit, aby jako ložné listy podle čl. 479 odst. 1 byly používány seznamy s popisem zboží, které jsou vyhotoveny pro účely splnění formalit pro vývoz nebo odeslání, i pokud tyto seznamy sestavuje podnik, jehož obchodní záznamy se nezakládají na integrovaném systému počítačového zpracování dat.

4. Držitel povolení ručí za každé zneužití ložných listů, které vystavil, třetími osobami.

Článek 481

1. Kontrolní výtisk T5 a případně doplňkové listy T5 bis nebo ložné listy T5 vystaví zúčastněná osoba v prvopise a alespoň jedné kopii. Zúčastněná osoba musí každý doklad jednotlivě podepsat.

2. Kontrolní výtisk T5 a případně doplňkové listy T5 bis nebo ložné listy T5 musí obsahovat všechny údaje, které vyžadují ustanovení o kontrolních opatřeních Společenství, pokud jde o popis zboží a zvláštní záznamy.

3. Jestliže se zboží nepropouští do tranzitního režimu Společenství, musí kontrolní výtisk T5 obsahovat rovněž odkaz na doklad použitý při dotyčném tranzitním režimu. Není-li zboží dopravováno v tranzitním režimu, musí kontrolní výtisk T5 obsahovat některou z těchto poznámek:

- mercancías fuera del procedimiento de tránsito,

- ingen forsendelsesprocedure,

- nicht im Versandverfahren befindliche Waren,

- είτε σε μνεία "Εμπορεύματα εκτός διαδικασίας διαμετακόμισης",

- goods not covered by a transit procedure,

- marchandises hors procédure de transit,

- merci non vincolate ad una procedura di transito,

- goederen niet geplaatst onder een regeling voor douanevervoer,

- mercadorias não abrangidas por um procedimento de trânsito.

4. Doklad o tranzitním režimu Společenství nebo doklad pro použitý tranzitní režim musí obsahovat odkaz na jeden nebo více vystavených kontrolních výtisků T5.

Článek 482

1. Jestliže se zboží dopravuje v tranzitním režimu Společenství nebo v jiném tranzitním režimu, vystaví kontrolní výtisk T5 úřad odeslání.

Úřad odeslání si ponechá jednu kopii kontrolního výtisku T5. Prvopis kontrolního vyhotovení T5 provází zboží alespoň k místu, kde je provedena kontrola použití nebo místa určení, za stejných podmínek jako doklad vystavený pro použitý tranzitní režim.

2. Jestliže se zboží, které podléhá kontrole použití nebo místa určení, nedopravuje v tranzitním režimu, vystaví kontrolní výtisk T5 příslušné orgány členského státu odeslání. Tyto si ponechají kopii kontrolního výtisku T5.

Kontrolní výtisk T5 musí být opatřen některou z poznámek uvedenou v čl. 481 odst. 3.

3. Příslušné orgány členského státu odeslání opatří kontrolní výtisk T5 a případně jeden nebo více doplňkových listů T5 bis nebo ložné listy T5 úředním záznamem. Úřední záznam musí obsahovat následující údaje, které se dle možností zapíší do kolonky A (úřad odeslání) těchto dokladů:

a) na kontrolním výtisku T5 název a otisk razítka úřadu odeslání, podpis příslušné osoby, datum záznamu a registrační číslo, které může být na tiskopis předtištěno;

b) na doplňkovém listu T5 bis nebo ložném listu T5 číslo uvedené na kontrolním výtisku T5. Toto číslo se vyznačí buď otiskem razítka, který obsahuje název úřadu odeslání, nebo rukou. V tom případě je nutno připojit otisk úředního razítka úřadu.

Prvopisy se předají zúčastněné osobě, jakmile jsou splněny nutné správní formality.

4. Zboží a prvopisy kontrolních výtisků T5 musí zúčastněná osoba předložit úřadu určení.

Článek 483

1. Úřad určení provádí kontrolu stanoveného nebo předepsaného použití nebo místa určení nebo zajišťuje její provádění na svou odpovědnost.

2. Úřad určení musí zaznamenávat, případně prostřednictvím uchování kopie, údaje uvedené v kontrolních výtiscích T5 a o výsledcích provedených kontrol.

3. Aniž je dotčen článek 485, zašle se prvopis kontrolního výtisku T5, řádně opatřený úředním záznamem úřadu určení, po vyřízení všech potřebných formalit neprodleně na adresu uvedenou v kolonce "Vrátit".

Článek 484

Osoba, která úřadu určení předkládá kontrolní výtisk T5 a zásilku, k níž se vztahuje, může na žádost obdržet stvrzenku vystavenou na tiskopise podle vzoru uvedeného v příloze 47.

Stvrzenka nemůže nahradit kontrolní výtisk T5.

Článek 485

1. Příslušné orgány členských států povolí rozdělení zásilky provázené kontrolním výtiskem T5 a tohoto kontrolního výtisku T5 před ukončením režimu, pro který byl tento výtisk vystaven. Rozdělené zásilky mohou být dále děleny.

2. Uplatněním odstavce 1 nejsou dotčena opatření Společenství týkající se výrobků pocházející z intervenčních zásob, které podléhají kontrole použití a/nebo místa určení a které jsou před dosažením svého zvláštního použití nebo místa určení zpracovávány v jiném členském státě.

3. Rozdělení podle odstavce 1 se provádí za podmínek stanovených v odstavcích 4 až 7. Členské státy se mohou od těchto podmínek odchýlit, jestliže má celá rozdělená zásilka dosáhnout navrhovaného určení v členském státě, v němž byla rozdělena.

4. Úřad, u kterého se rozdělení provádí, vystaví s použitím tiskopisu kontrolního výtisku T5 pro každou část rozdělené zásilky podle článku 481 výpis z kontrolního výtisku T5.

Každý výpis musí obsahovat kromě jiných údajů zvláštní údaje, které byly uvedeny v kolonkách 100, 104, 105, 106 a 107 původního kontrolního výtisku T5, a dále čistá hmotnost a množství dotyčného zboží. V kolonce 106 každého výpisu se uvedou registrační čísla, datum, úřad, který vystavil původní kontrolní výtisk T5, a země, ve které byl původní kontrolní výtisk T5 vystaven; k tomu se použije některá z těchto poznámek:

- Extracto del ejemplar de control: …

(número, fecha, oficina y país de expedición)

- Udskrift af kontroleksemplar: …

(nummer, dato, udstedelsessted og land)

- Auszug aus dem Kontrollexemplar: …

(Nummer, Datum, ausstellende Stelle und Ausstellungsland)

- Απόσπασμα του αντιτύπου ελέγχου: …

(αριθμός, ημερομηνία, γραφείο και χώρα εκδόσεως)

- Extract of control copy: …

(Number, date, office and country of issue)

- Extrait de l'exemplaire de contrôle: …

(numéro, date, bureau et pays de délivrance)

- Estratto dell'esemplare di controllo: …

(numéro, data, ufficio e paese di emissione)

- Uittreksel uit controle-exemplaar: …

(nummer, datum, kantoor en land van afgifte)

- Extracto do exemplar de controlo: …

(número, data, estância, país de emissão)

5. Úřad, u kterého se provádí rozdělení zásilky, o tom provede záznam na původním kontrolním výtisku T5. K tomuto účelu uvede v kolonce "Kontrola použití nebo místa určení" některou z těchto poznámek:

- … (número) extractos expedidos — copias adjuntas,

- … (antal) udstedte udskrifter — kopier vedføjet,

- … (Anzahl) Auszüge ausgestellt — Durchschriften liegen bei,

- … (αριθμός) εκδοθέντα αποσπάσματα — συνημμένα αντίγραφα,

- … (number) extracts issued — copies attached,

- … (nombre) extraits délivrés — copies ci-jointes,

- … (numéro) estratti rilasciati — copie allegate,

- … (aantal) uittreksels afgegeven — kopieën bijgevoegd,

- … (quantidade) extractos emitidos — cópias juntas

Původní kontrolní výtisk T5 se neprodleně spolu s kopiemi vystavených výpisů vrátí na adresu uvedenou v kolonce "Vrátit".

6. Prvopisy výpisů z kontrolního výtisku T5 provázejí dílčí zásilky, případně spolu s dokladem pro použitý celní režim.

7. Příslušné orgány členského státu určení provádějí kontroly stanoveného nebo předepsaného použití nebo místa určení dílčích zásilek nebo zajišťují jejich provádění. Výpisy opatřené záznamem podle čl. 483 odst. 3 zašlou na adresu uvedenou v kolonce "Vrátit".

8. Při dalším rozdělení podle odstavce 1 se použijí odstavce 2 až 7 přiměřeně.

Článek 486

1. Kontrolní výtisk T5 může být vystaven dodatečně, pokud

- opomenutí podání žádosti o jeho vystavení nebo jeho nevystavení v okamžiku odeslání zboží nezavinila zúčastněná osoba nebo pokud zúčastněná osoba může příslušným orgánům uspokojivě prokázat, že toto opomenutí nevzniklo z důvodu běžné nedbalosti,

- zúčastněná osoba prokáže, že se kontrolní výtisk T5 vztahuje na zboží, pro které byly splněny všechny správní formality,

- zúčastněná osoba předloží podklady potřebné pro vystavení uvedeného dokladu,

- příslušným orgánům je uspokojivě prokázáno, že vystavení kontrolního výtisku T5 dodatečně nepovede k získání neoprávněných finančních výhod na základě případně použitého tranzitního režimu, celního statusu zboží a jeho použití nebo místa určení.

2. Je-li kontrolního výtisku T5 vystavován dodatečně, musí být opatřen některou z těchto poznámek v červené barvě:

- Expedido a posteriori,

- Udstedt efterfølgende,

- Nachträglich ausgestellt,

- Εκδοθέν εκ των υστέρων,

- Issued retroactively,

- Délivré a posteriori,

- Rilasciato a posteriori,

- Achteraf afgegeven,

- Emitido a posteriori.

Zúčastněná osoba musí navíc zapsat do kontrolního výtisku T5 totožnost dopravního prostředku, kterým se zboží dopravovalo, datum odeslání a případně datum předložení zboží úřadu určení.

3. Kontrolní výtisk T5 vystavený dodatečně může úřad určení opatřit úředním záznamem, pouze pokud zjistí, že zboží uvedené v tomto dokladu dosáhlo stanoveného nebo předepsaného použití nebo místa určení v rámci opatření Společenství v oblasti dovozu zboží, jeho vývozu nebo jeho přepravy na celním území Společenství.

4. Při ztrátě prvopisu mohou být vystaveny duplikáty kontrolního výtisku T5, výpisu z kontrolního výtisku T5, doplňkových listů T5 bis a ložných listů T5. Duplikát musí obsahovat nápis "DUPLIKÁT" hůlkovým písmem v červené barvě, otisk razítka úřadu, který jej vystavil, a podpis příslušného úředníka.

Článek 487

Jestliže ustanovení týkající se opatření Společenství nestanoví jinak, může každý členský stát odchylně od článku 472 stanovit, že skutečnost, že zboží dosáhlo stanoveného nebo předepsaného použití nebo místa určení, se prokazuje v souladu s vnitrostátními postupy, pokud zboží neopustí území tohoto členského státu dříve, než dosáhne stanoveného nebo předepsaného použití nebo místa určení.

Článek 488

Příslušné orgány každého členského státu mohou osobě nebo osobám, které splňují podmínky stanovené v článku 489 a které chtějí dopravovat zboží, pro které je nutno vystavit kontrolní výtisk T5 (dále jen "schválený odesílatel"), v rámci své působnosti povolit, aby celnímu úřadu výstupu nepředkládaly ani zboží, ani související kontrolní výtisk T5.

Článek 489

1. Povolení podle článku 488 se uděluje pouze osobám,

a) které odesílají zboží pravidelně;

b) jejichž záznamy umožňují příslušným orgánům kontrolovat dané operace;

c) které poskytly globální záruku, jestliže to vyžadují předpisy o vystavování kontrolního výtisku T5;

d) které se nedopustily žádného závažného nebo opakovaného porušení celních ani daňových předpisů.

2. Příslušné orgány přijmou vhodná opatření pro poskytování zajištění podle odst. 1 písm. c).

Článek 490

V povolení, které udělují příslušné orgány, se zejména stanoví

a) jeden nebo více úřadů, které jsou jako úřady odeslání příslušné pro uskutečňované zásilky;

b) lhůta a ostatní pravidla, podle kterých schválený odesílatel oznamuje zamýšlené odeslání zásilek úřadu odeslání, aby tento úřad mohl případně před odesláním zboží provést jeho kontrolu;

c) lhůta, ve které musí být zboží předloženo úřadu určení, tato lhůta se stanoví podle přepravních podmínek;

d) opatření, která je nutno přijmout ke ztotožnění zboží. Příslušné orgány mohou stanovit, že dopravní prostředky nebo nákladové kusy musí schválený odesílatel opatřit zvláštními závěrami, jejichž vzor schvalují příslušné orgány.

Článek 491

1. Povolení stanoví, že kolonka "Úřad odeslání" na přední straně kontrolního výtisku T5

a) se předem opatří otiskem razítka úřadu odeslání a podpisem úředníka tohoto úřadu,

nebo

b) opatří schválený odesílatel otiskem zvláštního kovového razítka schváleného celními orgány, které odpovídá vzoru uvedenému v příloze 62, avšak tento otisk může být na tiskopisy předtištěn, jestliže tisk provádí tiskárna k tomu schválená.

Schválený odesílatel musí v této kolonce uvést datum odeslání a opatřit tranzitní prohlášení číslem podle pravidel stanovených v povolení.

2. Celní orgány mohou předepsat použití tiskopisů, které jsou opatřeny rozlišovacím znakem.

Článek 492

1. Nejpozději v okamžiku odeslání zboží uvede schválený odesílatel v řádně vyplněném kontrolním výtisku T5 na přední straně v kolonce "Kontrola zboží úřadem odeslání" lhůtu pro předložení zboží úřadu určení, důkazy požadované členským státem odeslání ohledně vývozního dokladu, opatření přijatá ke ztotožnění zboží a některou z těchto poznámek:

- Procedimiento simplificado,

- Forenklet fremgangsmåde,

- Vereinfachtes Verfahren,

- Απλουστευμένη διαδικασία,

- Simplified procedure,

- Procédure simplifée,

- Procedura semplificata,

- Vereenvoudigde regeling,

- Procedimento simplificado.

2. Po odeslání zašle schválený odesílatel kopii kontrolního výtisku T5 spolu se všemi podklady, na jejichž základě bylo vystaveno, neprodleně úřadu odeslání.

3. Jestliže úřad odeslání provádí při odeslání zásilky kontrolu, zaznamená to v kolonce "Kontrola zboží úřadem odeslání" na přední straně kontrolního výtisku T5.

4. Řádně vyplněný kontrolní výtisk T5, obsahující údaj podle odstavce 1 a podepsaný schváleným odesílatelem, se považuje za vystavený úřadem odeslání, který jej opatřil předem otiskem razítka podle čl. 491 odst. 1 písm. a) nebo jehož název obsahuje otisk zvláštního razítka podle čl. 491 odst. 1 písm. b), pro účely prokazování skutečnosti, že dané zboží dosáhlo stanoveného použití nebo místa určení.

Článek 493

1. Schválený odesílatel je povinen

a) dodržovat všechny podmínky stanovené v této kapitole a v povolení;

b) přijmout všechna potřebná opatření, aby bezpečně uchovával zvláštní razítko nebo tiskopisy opatřené otiskem razítka úřadu odeslání nebo zvláštního razítka.

2. Schválený odesílatel nese veškeré důsledky, zejména finanční, které vyplývají z chyb, opomenutí nebo jiných nedostatků při vystavování kontrolního výtisku T5 nebo ke kterým dojde v průběhu postupů, které má provádět podle povolení uvedeného v článku 488.

3. Zneužije-li kdokoli kontrolní výtisky T5, které jsou předem opatřeny otiskem razítka úřadu odeslání nebo zvláštního razítka, odpovídá schválený odesílatel, aniž jsou dotčena trestněprávní opatření, za zaplacení dlužného cla a ostatních dávek uložených v členském státě, které nebyly zaplaceny, a za náhradu finančních výhod, které byly získány na základě zneužití uvedeného výtisku, pokud neprokáže příslušným orgánům, které jej schválily, že přijal opatření uvedená v odst. 1 písm. b).

Článek 494

1. Příslušné orgány mohou schválenému odesílateli povolit, aby kontrolní výtisky T5 opatřené otiskem zvláštního razítka uvedeného v příloze 62 vytvořené pomocí počítačového zpracování dat nepodepisoval. Toto povolení se udělí za podmínky, že se schválený odesílatel, aniž jsou dotčena trestněprávní opatření, příslušným orgánům předem písemně zaváže, že se zaručuje za zaplacení dlužného cla a ostatních dávek uložených v členském státě, které nebyly zaplaceny, a za náhradu finančních výhod, které byly získány na základě zneužití použití kontrolních výtisků T5 opatřených otiskem zvláštního razítka.

2. Kontrolní výtisky T5 vystavené podle odstavce 1 musí být v kolonce vyhrazeném pro podpis schváleného odesílatele opatřeny některou z těchto poznámek:

- Dispensa de firma,

- Fritaget for underskrift,

- Freistellung von der Unterschriftsleistung,

- Δεν απαιτείται υπογραφή,

- Signature waived,

- Dispense de signature,

- Dispensa dalla firma,

- Van ondertekening vrijgesteld,

- Dispensada a assinatura.

Článek 495

Tiskopisy uvedené v přílohách I, II a III nařízení Komise (EHS) č. 2823/87 [14], které byly používány před vstupem tohoto nařízení v platnost, mohou být dále používány do vyčerpání zásob, nejpozději však do 31. prosince 1995.

HLAVA III

CELNÍ REŽIMY S HOSPODÁŘSKÝM ÚČINKEM

KAPITOLA 1 Obecná ustanovení

Oddíl 1

Definice

Článek 496

Pro účely této hlavy se rozumí:

a) celním úřadem vykonávajícím dohled celní úřad uvedený v povolení, který celní orgány členského státu, který povolení udělil, zmocní ke kontrole režimu;

b) celním úřadem, který propouští zboží do celního režimu celní úřad nebo celní úřady uvedené v povolení, které celní orgány členského státu, který povolení udělil, zmocní k přijímání celních prohlášení s návrhem na propuštění zboží do jednoho nebo více celních režimů;

c) celním úřadem, který ukončuje celní režim celní úřad nebo celní úřady uvedené v povolení, které celní orgány členského státu, který povolení udělil, zmocní k přijímání celních prohlášení, které zboží po jeho propuštění do celního režimu s hospodářským účinkem přidělují celně schválené určení.

Oddíl 2

Povolení režimu – běžný postup

Článek 497

1. Aniž je dotčen odstavec 3 a články 568, 656, 695 a 760, podává se žádost o povolení celního režimu s hospodářským účinkem, včetně povolení provozovat celní sklad nebo použít režim uskladňování v celním skladu, (dále jen "žádost") písemně.

Žádost odpovídá příslušnému vzoru uvedenému v příloze 67. Žadatel ve své žádosti uvádí veškeré údaje k jednotlivým bodům použitého vzoru v přílohách 67/A až 67/E s přihlédnutím k vysvětlivkám. Znění vysvětlivek nemusí být v žádosti uvedeno. Žádost musí být opatřena datem a podpisem.

Jestliže se příslušné celní orgány domnívají, že údaje v žádosti nejsou dostatečné, nevylučuje tento odstavec, aby si celní orgány vyžádaly poskytnutí dalších údajů potřebných k uplatňování předpisů z jiných oblastí, než na které se vztahuje tato hlava.

2. K žádosti se připojí prvopisy nebo kopie všech uvedených podkladů nebo dokladů k požadovaným údajům, jejichž předložení je potřebné pro její přezkoumání. K žádosti mohou být přiloženy také doplňující listy, je-li některé údaje nutné podrobněji rozvést. Všechny podklady, doklady nebo doplňující listy přiložené k žádosti jsou její součástí. Počet příloh je nutno uvést v žádosti.

3. Celní orgány mohou v jednotlivých případech povolit, aby držitel povolení žádající o prodloužení platnosti nebo změnu svého povolení mohl podat jednoduchou písemnou žádost, která obsahuje zejména odkaz na předchozí povolení a případně údaje potřebné k provedení jeho změny.

4. S výhradou zjednodušeného postupu podle článků 568, 656, 695 a 760 jsou žádosti, které nesplňují podmínky stanovené v tomto článku a které nejsou předloženy v souladu s články 509, 555, 651, 691 a 750, nepřípustné.

Článek 498

Podání žádosti podepsané žadatelem se považuje za projev vůle zúčastněné osoby použít požadovaný celní režim s hospodářským účinkem, a aniž jsou dotčeny případné sankční předpisy, považuje se podání žádosti v souladu s předpisy členských států za závazek, pokud jde o

- správnost údajů uvedených v žádosti,

- pravost připojených podkladů a

- dodržování všech povinností souvisejících s požadovaným celním režimem s hospodářským účinkem.

Článek 499

1. Než celní orgány, které jsou k tomu příslušné, udělí povolení, ověří, zda jsou splněny všechny podmínky pro jeho udělení.

2. Povolení se neudělí, je-li žádost nepřípustná podle čl. 497 odst. 4.

Článek 500

1. Aniž jsou dotčeny články 568, 656, 695 a 760, vystavují se povolení podle článku 85 kodexu, včetně povolení provozovat celní sklad nebo použít režim uskladňování v celním skladu, podle vzoru a podle ustanovení uvedených v přílohách 68/A až 68/E. Povolení musí být opatřeno datem a podpisem.

2. O udělení povolení se vyrozumí žadatel.

3. Aniž jsou dotčeny možné odchylky stanovené v čl. 556 odst. 1 a čl. 751 odst. 1, nabývá povolení účinnosti dnem vydání.

4. Povolení se může vztahovat podle případu na jedno nebo více propuštění do daného režimu.

5. Odchylně od odstavce 1, jde-li o prodloužení platnosti nebo o změnu již uděleného povolení, mohou celní orgány v jednotlivých případech na základě žádosti podle čl. 497 odst. 3 v rozhodnutí uvést údaje, která se mají být změněny, s odkazem na měněné povolení, nebo mohou udělit nové povolení.

Článek 501

1. Celní orgány žádost zamítnou, není-li splněna některá z podmínek pro udělení povolení.

2. Rozhodnutí o zamítnutí žádosti se vyhotoví písemně a sdělí žadateli podle čl. 6 odst. 3 kodexu.

Článek 502

1. Celní orgány uchovávají žádosti a jejich přílohy společně s kopií případně vydaného povolení.

2. V případě udělení povolení činí lhůta pro uchovávání žádostí a příloh alespoň tři roky po ukončení kalendářního roku, v němž povolení pozbylo platnosti, a v případě povolení provozovat celní sklad nebo použít režim uskladňování v celním skladu po konci roku, v němž bylo povolení odňato nebo zrušeno.

3. V případě zamítnutí žádosti nebo odnětí nebo zrušení povolení se žádost a případně udělené povolení nebo rozhodnutí o zamítnutí žádosti se všemi přílohami uchovávají alespoň tři roky po ukončení kalendářního roku, v němž byla žádost zamítnuta nebo povolení odňato nebo zrušeno.

KAPITOLA 2 Uskladňování v celním skladu

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Pododdíl 1

Definice a typy celních skladů

Článek 503

Pro účely této kapitoly se rozumí:

a) zemědělskými produkty zboží, na které se vztahují nařízení uvedená v článku 1 nařízení Rady (EHS) č. 565/80 [15]. Za zemědělské produkty se považuje i zboží, na které se vztahují nařízení Rady (EHS) č. 3033/80 [16] (zboží vyrobené zpracováním zemědělských produktů) a (EHS) č. 3035/80 [17] (zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, které není uvedeno v příloze II Smlouvy);

b) zálohou platba částky odpovídající vývozní náhradě před vývozem zboží, jestliže tuto platbu stanoví nařízení Rady (EHS) č. 565/80;

c) předfinancovaným zbožím všechno zboží určené k vývozu v nezměněném stavu, na něž je vyplácena záloha, bez ohledu na to, jak je podle režimu Společenství umožňujícího vyplácení zálohy nazýváno;

d) základními předfinancovanými výrobky všechny produkty určené k vývozu po zpracování, na něž je vyplácena záloha, pokud jejich zpracování překračuje rámec manipulace ve smyslu článku 532;

e) zpracovanými výrobky všechny výrobky nebo zboží, které vznikly zpracováním základního předfinancovaného výrobku, bez ohledu na to, jak jsou podle režimu Společenství umožňujícího vyplácení zálohy nazývány.

Článek 504

1. Aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3, označují se celní sklady, v nichž se zboží skladuje v režimu uskladňování v celním skladu, pro rozlišení takto:

- "sklad typu A": veřejný celní sklad podle čl. 99 druhého pododstavce první věty kodexu, za který odpovídá skladovatel;

- "sklad typu B": veřejný celní sklad podle čl. 99 druhého pododstavce první věty kodexu, za který odpovídá ukladatel ve smyslu čl. 102 odst. 1 kodexu postupem podle čl. 105 druhého pododstavce kodexu;

- "sklad typu C": soukromý celní sklad podle čl. 99 druhého pododstavce druhé věty kodexu, kde skladovatel je zároveň ukladatelem, avšak nemusí být nutně také majitelem zboží;

- "sklad typu D": soukromý celní sklad podle čl. 99 druhého pododstavce druhé věty kodexu, kde skladovatel je zároveň ukladatelem, avšak nemusí být nutně také majitelem zboží, přičemž se uplatňuje postup podle čl. 112 odst. 3 kodexu.

2. Režim uskladňování v celním skladu, kdy se jedná o soukromý sklad podle čl. 99 druhého pododstavce druhé věty kodexu a skladovatel je zároveň ukladatelem, avšak nemusí být nutně také majitelem zboží, se použije také na skladování zboží ve skladovacích zařízení držitele povolení podle čl. 98 odst. 3 kodexu. Tento sklad se označuje jako "sklad typu E".

3. Jestliže uskladňování v celním skladu provozují v podobě veřejného skladu podle čl. 99 druhého pododstavce první věty kodexu celní orgány, označuje se tento sklad jako "sklad typu F".

4. Jednotlivé typy celních skladů uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 nesmějí být umístěny společně ve stejných prostorech nebo na stejném místě.

Pododdíl 2

Umístění celního skladu

Článek 505

1. S výjimkou skladů typu E a F tvoří celní sklad prostor nebo jiné vymezené místo, které je schváleno celními orgány.

2. Jestliže se celní orgány rozhodnou provozovat celní sklad typu F, označí prostor nebo vymezené místo, které slouží jako celní sklad. Toto rozhodnutí se uveřejní formou používanou v daném členském státě pro zveřejňování právních a správních předpisů.

3. Místo, které celní orgány schválí podle článku 185 jako "dočasný sklad" nebo které spravují celní orgány, může být zároveň schváleno také jako celní sklad typu A, B, C nebo D nebo provozováno jako sklad typu F.

Článek 506

Celní sklady typů A, C, D a E mohou být rovněž schváleny jako předzásobovací sklady podle článku 38 nařízení Komise (EHS) č. 3665/87 [18].

Pododdíl 3

Obchodněpolitická opatření

Článek 507

Jestliže právní předpisy Společenství stanoví obchodněpolitická opatření

a) týkající se propouštění zboží do volného oběhu, nepoužijí se na propouštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu a po celou dobu jeho skladování;

b) týkající se vstupu zboží na celní území Společenství, použijí se na propuštění zboží, které není zbožím Společenství, do režimu uskladňování v celním skladu;

c) týkající se vývozu zboží, použijí se na vývoz zboží Společenství po propuštění do režimu uskladňování v celním skladu z celního území Společenství.

Oddíl 2

Udělování povolení

Článek 508

Tento oddíl se vztahuje na všechny typy celních skladů, s výjimkou skladů typu F.

Článek 509

Žádost o povolení provozovat celní sklad se podává podle článku 497 a přílohy 67/A celním orgánům, které k tomu určí členský stát, na jehož území se nacházejí místa schválená jako celní sklady, a v případě skladů typu E se žádost podává celním orgánům, které k tomu určí členský stát, v němž je vedeno hlavní účetnictví skladovatele.

Článek 510

1. Povolení může být uděleno pouze tehdy, jestliže žadatel prokáže, že zřízení celního skladu je hospodářskou potřebou a že sklad je určen zejména ke skladování zboží, aniž je vyloučena možnost provádět v tomto skladu běžné manipulace, zušlechťování nebo přepracování pod celním dohledem podle článků 106 a 109 kodexu, jestliže tyto činnosti v poměru ke skladování zboží nepřevažují.

2. Ve smyslu článku 86 kodexu se při kontrole přiměřenosti správních opatření spojených s dohledem a kontrolou skladu a hospodářských potřeb skladování přihlédne zejména také k typu skladu a k postupům, které zde mohou být použity.

Článek 511

1. Povolení vydávají celní orgány, které tím pověří členský stát, v němž byla podána žádost podle článku 509.

Povolení nabývá účinnosti dnem vydání nebo k pozdějšímu datu, pokud tak stanoví. Jestliže však ve výjimečných případech celní orgány sdělí souhlas s udělením povolení žadateli o zřízení soukromého celního skladu jinou písemnou formou než použitím tiskopisu uvedeného v příloze 68/A, nabývá povolení účinnosti dnem tohoto oznámení. Kopie oznámení se přiloží k povolení a stává se jeho nedílnou součástí.

2. Aniž jsou dotčeny předpisy o zrušení, odnětí a změnách povolení, uděluje se povolení na dobu neurčitou.

3. V povolení se zejména uvede, který celní úřad je příslušný vykonávat dohled nad celním skladem. Může případně obsahovat podmínku, že zboží, které představuje nebezpečí nebo které by mohlo znehodnotit ostatní zboží nebo které z jiných důvodů vyžaduje skladování ve zvláštních zařízeních, je nutno skladovat ve speciálně vybavených prostorách.

Jedná-li se o soukromý sklad, může být kromě toho uvedeno, které kategorie zboží se zde smějí skladovat.

4. Jestliže zúčastněná osoba požádá, aby mohla předložit zboží a celní prohlášení pro propuštění do určitého celního režimu u jiného celního úřadu, než je celní úřad vykonávající dohled, a jestliže tím není ohrožen řádný průběh operací, mohou celní orgány zmocnit jeden nebo více celních úřadů, aby vykonávaly funkci celních úřadů, které propouštějí zboží do celního režimu.

Jestliže se daný celní režim týká více členských států, zašlou celní orgány, které povolení udělí, jeho kopii ostatním dotčeným celním orgánům.

Článek 512

1. Podmínka hospodářské potřeby uskladňování v celním skladu podle čl. 510 odst. 1 se již nepovažuje za splněnou, jestliže držitel povolení písemně požádá o jeho odnětí.

2. Povolení může být rovněž odňato, jestliže celní orgány dospějí k názoru, že celní sklad není nebo již není využíván v míře, která by opravňovala jeho zachování.

Oddíl 3

Propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu

Článek 513

1. Zboží určené k propuštění do režimu uskladňování v celním skladu a příslušné celní prohlášení s návrhem na propuštění do celního režimu se předkládají celnímu úřadu vykonávajícímu dohled nebo při použití čl. 511 odst. 4 některému celnímu úřadu uvedenému v povolení, který propouští zboží do celního režimu.

2. Při použití čl. 511 odst. 4 druhého pododstavce zašle celní úřad, který propouští zboží do celního režimu, kopii nebo duplikát celního prohlášení podle odstavce 1 nebo kopii správního nebo obchodního dokladu sloužícího k propuštění do celního režimu celnímu úřadu vykonávajícímu dohled, jakmile povolí propuštění. Jméno a adresa tohoto celního úřadu se uvede v kolonce 44 celního prohlášení nebo použitého správního nebo obchodního dokladu.

Celní úřad, který propouští zboží do celního režimu, může celní úřad vykonávající dohled požádat, aby jej uvědomil o příchodu zboží, jestliže to považuje za nezbytné.

Ustanovení o režimu uskladňování v celním skladu se na zboží vztahují ode dne přijetí celního prohlášení pro propuštění do celního režimu celním úřadem, který propouští zboží do celního režimu, a toto celní prohlášení se použije rovněž pro dopravu, která se má uskutečnit co nejrychleji, a pro vstup zboží do celního skladu bez předložení celnímu úřadu vykonávajícímu dohled.

Tento postup se nevztahuje na sklady typu B.

3. Postup uvedený v odstavci 2 lze použít také bez podání žádosti zúčastněných osob z důvodů souvisejících se správní organizací celních úřadů, zejména v souvislosti s použitím počítačového zpracování dat.

Pododdíl 1

Běžný postup

Článek 514

Celní prohlášení podle článku 513 se podává podle článků 198 až 252.

Pododdíl 2

Zjednodušený postup

Článek 515

Zjednodušené postupy podle článku 76 kodexu lze použít za podmínek stanovených v článcích 268 až 274.

Článek 516

Postupy uvedené v článcích 514 a 515 se vztahují také na propuštění zboží nacházejícího se v dočasném uskladnění podle čl. 505 odst. 3 do režimu uskladňování v celním skladu.

Oddíl 4

Provoz celního skladu a průběh režimu uskladňování v celním skladu

Pododdíl 1

Evidence zboží

Článek 517

1. V skladech typu A, C, D a E určí celní orgány skladovatele jako osobu povinnou vést evidenci ve smyslu článku 105 kodexu.

Evidence skladovaného zboží musí být přístupná celnímu úřadu vykonávajícímu dohled, aby mu umožnila provádění kontrol.

2. V případě skladu typu B uchovává celní úřad vykonávající dohled celní prohlášení s návrhem na propuštění do režimu uskladňování v celním skladu a správní doklady použité k tomuto účelu s cílem kontrolovat jejich vyřízení. Evidence zboží se nevede.

Aniž jsou dotčeny ostatní předpisy Společenství o uchovávání celních dokladů, může celní úřad vykonávající dohled v rámci své správní organizace stanovit lhůty pro uchovávání celních prohlášení ve svých prostorách. Tyto lhůty mohou být prodlouženy.

Jestliže zboží, na něž se celní prohlášení vztahuje, nedosáhlo do uplynutí této lhůty celně schváleného určení, požádá celní úřad vykonávající dohled, aby dané zboží dosáhlo tohoto určení nebo aby původní celní prohlášení nebo doklad s návrhem na propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu bylo nahrazeno novým celním prohlášením, které bude obsahovat všechny údaje uvedené v původním celním prohlášení nebo dokladu.

3. V případě skladů typu F musí záznamy celních úřadů obsahovat všechny údaje uvedené článku 520. Tyto záznamy nahrazují evidenci zboží ve smyslu článku 105 kodexu.

Článek 518

Aniž je dotčen čl. 517 odst. 3, nevede celní úřad vykonávající dohled evidenci skladovaného zboží.

Může vést pro vlastní správní účely seznam všech přijatých celních prohlášení.

Článek 519

Jestliže obchodní nebo daňové účetnictví zúčastněné osoby obsahuje všechny údaje, které jsou s ohledem na typ skladu a postupy pro propouštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu a pro ukončení tohoto režimu potřebné ke kontrole, a tyto údaje lze využít pro účely kontroly, schválí celní orgány toto účetnictví jako evidenci zboží ve smyslu článku 105 kodexu.

Článek 520

1. Evidence zboží ve smyslu článku 105 kodexu musí obsahovat všechny údaje potřebné pro řádné provádění a kontrolu režimu uskladňování v celním skladu.

Zejména musí obsahovat

a) všechny údaje, které jsou uvedeny v kolonkách 1, 31, 37 a 38 celního prohlášení s návrhem na propuštění do celního režimu;

b) odkaz na celní prohlášení, na jejichž základě zboží dosáhlo celně schváleného určení ukončujícího režim uskladňování v celním skladu;

c) datum a odkazy na ostatní celní doklady a všechny ostatní podklady, které se týkají propuštění do režimu uskladňování v celním skladu nebo k ukončení tohoto režimu;

d) údaje nezbytné ke sledování zboží, zejména ke zjištění, kde se zboží nachází, včetně údajů o případném převozu zboží z jednoho celního skladu do druhého bez ukončení režimu uskladňování v celním skladu;

e) údaje o společném skladování zboží podle článku 524;

f) všechny ostatní údaje, které jsou případně potřebné ke ztotožnění zboží;

g) údaje o obvyklých formách manipulace, jimž se zboží podrobilo;

h) údaje o tom, že zboží dočasně opustilo celní sklad.

2. Evidence zboží skladu typu D musí kromě údajů podle odstavce 1 obsahovat také údaje uvedené na minimálním senamu v příloze 37.

3. Evidence zboží musí kdykoli zachycovat současný stav skladovaného zboží, které se ještě nachází v režimu uskladňování v celním skladu. Majitel skladu musí ve lhůtách určených celními orgány předkládat celnímu úřadu vykonávajícímu dohled výkaz stavu skladovaného zboží.

4. V případě použití čl. 112 odst. 2 kodexu musí evidence vykazovat celní hodnotu zboží před manipulací.

5. V případě použití zjednodušených postupů (při propuštění do režimu uskladňování v celním skladu nebo ukončení tohoto režimu) se tento článek použije přiměřeně.

Článek 521

1. Zápis zboží, které bylo ve skladu typu A, C nebo D propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu, do evidence podle článku 107 kodexu se musí uskutečnit v okamžiku skutečného vstupu zboží do celního skladu na základě údajů přijatých nebo uznaných celním úřadem vykonávajícím dohled nebo celním úřadem, který propouští zboží do celního režimu, v souladu s čl. 513 odst. 2.

2. Jde-li o propuštění do režimu uskladňování v celním skladu typu E, musí se zápis do evidence zboží podle odstavce 1 uskutečnit v okamžiku příchodu zboží do skladovacích prostor držitele povolení.

3. Jestliže celní sklad slouží současně jako dočasný sklad podle čl. 505 odst. 3, musí se zápis do evidence zboží podle odstavce 1 uskutečnit

- při použití místního celního řízení podle článku 272 pro přechod z dočasného uskladnění do režimu uskladňování v celním skladu před uplynutím lhůty podle článku 49 kodexu,

- v ostatních případech v okamžiku propuštění zboží na základě podání celního prohlášení s návrhem na propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu.

4. Zápis údajů o ukončení režimu uskladňování v celním skladu do evidence zboží se musí uskutečnit

- při použití některého zjednodušeného postupu nejpozději v okamžiku výstupu zboží z celního skladu,

- v ostatních případech v okamžiku propuštění zboží na základě podání celního prohlášení k určitému celně schválenému určení.

Pododdíl 2

Obvyklé formy manipulace

Článek 522

1. Aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3, jsou obvyklé formy manipulace, jimž se může podrobit zboží, které není zbožím Společenství, uvedeny v příloze 69.

2. Pokud by v důsledku manipulace došlo u zboží ke zvýhodnění z hlediska dovozního cla ve srovnání se stejným zbožím před manipulací, může být manipulace povolena pouze v případě, že současně s žádostí o povolení obvyklé formy manipulace je podána žádost uvedená v čl. 112 odst. 2 kodexu.

V tomto případě není žádost, aby se přihlédlo k výhodnějším faktorům pro vyměření cla v skladu typu D podle čl. 112 odst. 3 kodexu, přípustná.

3. Pokud by v důsledku manipulace došlo k tomu, že by na zboží bylo nutno uložit vyšší dovozní clo než na totéž zboží před manipulací, musí zúčastněná osoba upustit od podání žádosti podle čl. 112 odst. 2 kodexu.

V tomto případě se musí skladovatel skladu typu D vzdát všech výhod, které by pro něj mělo přihlédnutí k faktorům pro vyměření cla, které by byly přijaty nebo uznány pro zboží podrobené manipulaci v době jeho propuštění do režimu uskladňování v celním skladu.

4. Je-li zboží propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu navrhováno v celním prohlášení na propuštění do jiného celního režimu než volného oběhu a použije-li se odstavec 2, uvede se v kolonce 31 celního prohlášení k tomuto určení některá z těchto poznámek:

- Mercancías MU,

- SB varer,

- UB-Waren,

- Εμπορεύματα ΣΕ,

- UFH goods,

- Marchandises MU,

- Merci MU,

- GB-goederen,

- Mercadorias MU.

Tato poznámka se uvádí ve všech dokladech pro celní režim, do kterého je zboží následně propuštěno, nebo pro dočasné uskladnění, do kterého je zboží následně umístěno.

5. Je-li zboží, na něž se vztahuje odstavec 2, propuštěno do volného oběhu nebo do jiného celního režimu, který by mohl vést ke vzniku celního dluhu, použije se informační list INF 8. Vystaví se v prvopise a jedné kopii na tiskopise podle vzoru a podle ustanovení uvedených v příloze 70.

Celní orgány, kterým se podává celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu nebo do jiného celního režimu, který by mohl vést ke vzniku celního dluhu, si vyžádají pomocí informačního listu INF 8, který potvrdí, aby celní úřad vykonávající dohled nad celním skladem, kde byly prováděny obvyklé formy manipulace, uvedl druh, celní hodnotu a množství zboží uvedeného v celním prohlášení, ze kterých by se vycházelo, kdyby se dané zboží nepodrobilo dotyčné manipulaci.

Prvopis informačního listu INF 8 se zasílá celnímu úřadu vykonávajícímu dohled nad svobodným pásmem nebo svobodným skladem; kopii informačního listu INF 8 si ponechají celní orgány, které provedly potvrzení v kolonce 14 tiskopisu. Celní úřad vykonávající dohled nad celním skladem poskytne informace požadované v kolonkách 11, 12 a 13, provede úřední záznam v kolonce 15 a odešle prvopis informačního listu INF 8 zpět celnímu úřadu uvedenému v kolonce 4.

6. Deklarant může požádat, aby byl informační list INF 8 vystaven v okamžiku podání celního prohlášení podle odstavce 4.

V tomto případě poskytne celní úřad vykonávající dohled nad celním skladem informace požadované v kolonkách 11, 12 a 13, provede úřední záznam v kolonce 15 a vrátí prvopis informačního listu INF 8 deklarantovi.

Článek 523

1. Zúčastněná osoba musí v každém jednotlivém případě písemně požádat celní úřad vykonávající dohled o povolení provést obvyklé formy manipulace před jejich provedením.

2. Žádost o povolení obvyklé formy manipulace musí obsahovat všechny údaje, které jsou potřebné pro uplatňování ustanovení o režimu uskladňování v celním skladu, zejména čl. 522 odst. 2 a 3.

Pokud celní úřad vykonávající dohled žádost schválí, udělí povolení a opatří žádost příslušným úředním záznamem a otiskem svého úředního razítka. Článek 502 se použije přiměřeně.

3. Aniž je dotčen článek 522, může být v povolení provozovat celní sklad nebo, v případě skladů typu E, v povolení použít režim uskladňování v celním skladu uvedeno, jaké obvyklé formy manipulace se předpokládají v rámci tohoto režimu. Žádost podle odstavce 1 v tomto případě nahrazuje informování celního úřadu vykonávajícího dohled o zamýšlené manipulaci, jež se provádí ve formě úřadem stanovené.

Pododdíl 3

Společné skladování zboží s rozdílným celním statusem

Článek 524

1. Celní úřad vykonávající dohled povolí, aby bylo zboží Společenství, s výjimkou zboží uvedeného v čl. 98 odst. 1 písm. b) kodexu, skladováno spolu se zbožím, které není zbožím Společenství, v témže skladovacím zařízení, pokud tím není dotčeno řádné provádění operací.

2. Jestliže by společné skladování ve smyslu odstavce 1 vedlo k tomu, že by nebylo možné kdykoli zjistit celní status každého jednotlivého zboží, smí být společné skladování povoleno pouze tehdy, jestliže se jedná o rovnocenné zboží.

Za rovnocenné se považuje zboží, které spadá do stejné podpoložky kombinované nomenklatury, má stejnou obchodní jakost a vykazuje stejné technické charakteristiky.

Pododdíl 4

Dočasné opuštění celního skladu

Článek 525

1. Aby mohlo zboží dočasně opustit celní sklad, musí zúčastněná osoba pro každý jednotlivý případ písemně požádat celní úřad vykonávající dohled o povolení dříve, než zboží opustí prostor celního skladu.

2. Žádost o povolení přechodného opuštění celního skladu musí obsahovat všechny údaje, které jsou potřebné pro uplatňování ustanovení o režimu uskladňování v celním skladu. Pokud celní úřad vykonávající dohled žádost schválí, udělí povolení a opatří žádost příslušným úředním záznamem a otiskem svého úředního razítka.

Článek 502 se použije přiměřeně.

3. V povolení provozovat celní sklad může být uvedeno, že je přípustné, aby zboží dočasně opouštělo celní sklad. Žádost podle odstavce 1 v tomto případě nahrazuje informování celního úřadu vykonávajícího dohled o zamýšleném přechodném opuštění celního skladu, jež se provádí ve formě úřadem stanovené.

4. Pokud se zboží, které dočasně opustilo celní sklad, podrobilo obvyklým formám manipulace, použijí se články 522 a 523.

Pododdíl 5

Převoz zboží z jednoho celního skladu do druhého bez ukončení režimu uskladňování v celním skladu

Článek 526

1. Převoz zboží z jednoho celního skladu do druhého bez ukončení režimu uskladňování v celním skladu se uskutečňuje na podkladě tiskopisu vyhotoveného podle vzoru uvedeného v článku 205 postupem podle přílohy 71.

2. Zjednodušený postup uvedený v příloze 72 se použije,

- jestliže lze v celním skladu, z nějž se zboží odesílá, použít místní celní řízení podle čl. 253 odst. 3 pro propuštění do volného oběhu nebo ke zpětnému vývozu a v celním skladu, v němž má být zboží uskladněno, lze použít místní celní řízení pro propuštění do režimu uskladňování v celním skladu podle článku 272,

nebo

- jestliže za oba sklady odpovídá táž osoba,

nebo

- jestliže existuje propojení evidence zboží těchto skladů pomocí počítačového zpracování dat.

3. Odpovědnost za převážené zboží přechází na skladovatele celního skladu, kam je zboží umisťováno, okamžikem příchodu zboží do nového skladu a s jeho zápisem do odpovídající evidence zboží.

4. Jestliže se zboží, které se má převážet, podrobilo běžným formám manipulace a jestliže se použije čl. 522 odst. 2, uvede se na dokladu uvedeném v článku 1 druh, celní hodnota a množství převáženého zboží, ze kterých by se vycházelo v případě vzniku celního dluhu, pokud by se dané zboží nepodrobilo uvedené manipulaci.

Ustanovení čl. 522 odst. 4, 5 a 6 se případně použijí i na toto zboží.

5. Zboží propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu nelze převážet do jiného celního skladu bez ukončení celního režimu, je-li některý z uvedených skladů skladem typu B.

Pododdíl 6

Evidence zboží

Článek 27

Jestliže to celní úřad vykonávající dohled považuje za potřebné pro řádný provoz celního skladu, může vyžadovat pravidelné nebo nepravidelné provádění evidence veškerého zboží propuštěného do režimu uskladňování v celním skladu nebo jeho části.

Oddíl 5

Ukončení režimu uskladňování v celním skladu

Článek 528

1. V případě společného skladování rovnocenného zboží ve smyslu čl. 524 odst. 2 se zboží uvedené v celním prohlášení pro určité celně schválené určení považuje podle volby zúčastněné osoby za zboží Společenství nebo za zboží, které není zbožím Společenství.

Uplatnění prvního pododstavce však nesmí vést k tomu, aby byl daný celní status přidělen většímu množství zboží, než je množství zboží s tímto statusem, které se skutečně nachází v celním skladě v okamžiku výstupu zboží navrženého v celním prohlášení pro dané celně schválené určení.

2. V případě úplného zničení nebo nenapravitelné ztráty zboží se podíl zničeného nebo ztraceného zboží, které se nacházelo v režimu uskladňování v celním skladu, určuje podle poměru ke zboží stejného druhu propuštěného do režimu uskladňování v celním skladu, které se v okamžiku zničení nebo ztráty nacházelo v prostorách celního skladu, neprokáže-li skladovatel skutečné množství zničeného nebo ztraceného zboží, které se nacházelo v režimu uskladňování v celním skladu.

Oddíl 6

Zvláštní ustanovení o zemědělských produktech, které jsou zbožím Společenství

Článek 529

Oddíly 1 až 5 se s výjimkou článků 522 a 524 použijí na předfinancované zboží, které bylo propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu podle čl. 98 odst. 1 písm. b) kodexu.

Článek 530

1. Celní prohlášení podle čl. 513 odst. 1 týkající se předfinancovaného zboží se podává na tiskopise uvedeném v článku 205.

2. "Platební prohlášení" podle čl. 25 odst. 1 nařízení Komise (EHS) č. 3665/87 se podává na jednom vyhotovení dokladu uvedeného v odstavci 1.

3. K celnímu prohlášení je nutno předložit všechny doklady, jejichž předložení je potřebné pro propuštění předfinancovaného zboží do režimu uskladňování v celním skladu, zejména vývozní licence a osvědčení o stanovení sazby náhrady předem podle nařízení Komise (EHS) č. 3719/88 [19].

Článek 531

1. Aniž je dotčen odstavec 2, může být celní prohlášení s návrhem na propuštění předfinancovaného zboží do režimu uskladňování v celním skladu podle článku 530 přijato teprve po složení záruky podle článku 6 nařízení Rady (EHS) č. 565/80 a čl. 31 odst. 1 a 2 nařízení Komise (EHS) č. 3665/87. Použije se nařízení Komise (EHS) č. 2220/85 [20].

2. Celní orgány mohou povolit, aby byla záruka podle odstavce 1 za podmínek stanovených v čl. 31 odst. 3 nařízení Komise (EHS) č. 3665/87 zaplacena až po přijetí celního prohlášení s návrhem na propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu.

Článek 532

Aniž je dotčeno nařízení Komise (EHS) č. 815/89 [21] o barveném ječmeni, může být předfinancované zboží propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu podrobeno formám manipulace stanoveným v čl. 28 odst. 4 nařízení Komise (EHS) č. 3665/87, které jsou uvedeny v seznamu v příloze 73.

Článek 533

1. Režim uskladňování v celním skladu se ukončuje přijetím vývozního celního prohlášení.

2. Po přijetí vývozního celního prohlášení zůstává zboží pod celním dohledem až do okamžiku, kdy opustí celní území Společenství.

Během této doby může být zboží skladováno v prostorách celního skladu bez propuštění do režimu uskladňování v celním skladu.

3. Uplatňování tohoto článku celním úřadem vykonávajícím dohled nebrání kontrole, kterou provádějí příslušné orgány v rámci uplatňování společné zemědělské politiky.

Článek 534

1. Vývozní celní prohlášení pro předfinancované zboží propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu se podává na tiskopise uvedeném v článku 205.

2. K celnímu prohlášení je nutno předložit všechny doklady uvedené v článku 221, zejména vývozní licence a osvědčení o stanovení sazby náhrady předem podle nařízení Komise (EHS) č. 3719/88.

3. Datum výstupu zboží z celního území Společenství se zapíše na rubovou stranu dokladu uvedeného v odstavci 1.

Je-li zboží, pro něž bylo přijato vývozní celní prohlášení, před výstupem z celního území Společenství dopravováno přes část tohoto území, použijí se po