—

zrušil prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2024/1690 ze dne 12. června 2024, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), vyplývající z šetření NACR/2021/002/PT a NAC/2021/009/PT, a to v rozsahu, v němž vylučuje z financování částku 2 914 440,05 eur (roky podání žádosti 2018 až 2021), týkající se výdajů vykázaných Portugalskou republikou v rámci opatření podpory na zvířata režimu dobrovolné podpory vázané na produkci podle hlavy IV kapitoly 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013;

—

uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

1.

První důvod vychází z nesprávného právního posouzení, kterého se dopustila Evropská komise nesprávným výkladem a uplatněním článku 30 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 ze dne 11. března 2014, zejména pokud jde o splnění kritérií způsobilosti ve spojení s dodržením retenčního období, když dospěla k závěru, že kritérium způsobilosti spočívající v retenčním období nepovažuje za splněné, pokud je zvíře dopraveno do zemědělského podniku až po začátku uvedeného období, jak jej vymezily portugalské orgány v souladu s článkem 53 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 ze dne 11. března 2014. Žalobkyně má za to, že článek 30 prvně uvedeného nařízení umožňuje nahrazení a nestanoví, že zvíře by mohlo být nahrazeno pouze pokud je přítomno v zemědělském podniku příjemce po celé období.

2.

Druhý důvod je založen na chybných faktických a právních předpokladech, jelikož Komise má za to, že kontrolní vzorek v Portugalsku ukázal závažná nesplnění povinností v letech podání žádosti 2017 a 2018, avšak v následných letech podání žádosti 2018 a 2019 nevzrostl, což je v rozporu s doporučením v pokynech GŘ AGRI obsažených v pracovním dokumentu se značkou DS/CDP/2015/02 (týkajícím se „ploch“). Žalobkyně má zaprvé za to, že samotná povaha dotčených opatření (opatření vztahující se na „plochy“ oproti opatřením vztahujícím se na „zvířata“) je dostatečně odlišná co do typu a míry pochybení nebo nesplnění povinností, které lze zjistit, takže není možné uplatnit obdobně obsah uvedeného pracovního dokumentu (WD) DS/CDP/2015/02, a zadruhé za to, že portugalská vláda má na základě článku 35 nařízení Komise (EU) č. 809/2014 ze dne 17. července 2014 určitý prostor pro uvážení, který jí umožňuje, aby v jeho rámci zvýšila odpovídajícím způsobem podíl kontrol na místě, a za tím účelem předložila metodiku, kterou použila k tomuto zvýšení podílu kontrol za účelem uplatnění opatření.