1)

Brání čl. 7 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (2) vnitrostátní judikatuře, podle níž v případě zjištění zneužívajícího ujednání ve smlouvě – zejména ve smlouvě o úvěru uzavřené se spotřebitelem – a z toho vyplývajícího prohlášení neplatnosti smlouvy – zejména smlouvy o úvěru – musí spotřebitel vrátit podnikateli celkovou nominální částku úvěru, kterou od něj obdržel na základě neplatné smlouvy, bez ohledu na výši splátek, které spotřebitel na základě této smlouvy uhradil, a bez ohledu na skutečnou výši zbylé dlužné částky, a podnikatel je oprávněn požadovat po spotřebiteli vrácení celkové nominální částky úvěru, kterou spotřebiteli na základě neplatné smlouvy vyplatil, bez ohledu na výši splátek, které spotřebitel na základě této smlouvy uhradil, a bez ohledu na skutečnou výši zbylé dlužné částky?

2)

Brání čl. 7 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS vnitrostátní judikatuře, podle níž musí vnitrostátní soud při rozhodování věci, v níž jde o vrácení plnění, které podnikatel vyplatil spotřebiteli na základě neplatné smlouvy o úvěru, přiznat podnikateli celou částku, kterou podnikatel vyplatil spotřebiteli na základě neplatné smlouvy o úvěru, bez ohledu na to, zda je spotřebitel nadále dlužníkem podnikatele, a bez ohledu na výši plnění, která spotřebitel vyplatil podnikateli na základě neplatné smlouvy o úvěru?

3)

Brání čl. 7 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS pravidlu vnitrostátního práva, podle něhož je vnitrostátní soud v případě uznání žaloby spotřebitelem ve věci zahájené na návrh podnikatele povinen z moci úřední nařídit předběžnou vykonatelnost rozsudku, kterým se nárok přiznává?