—

zrušil rozhodnutí výběrové komise výběrového řízení EPSO/AD/394/21-1(AD7) nezařadit žalobkyni na seznam úspěšných uchazečů, oznámené dne 18. října 2022;

—

zrušil rozhodnutí výběrové komise výběrového řízení EPSO/AD/394/21–1 (AD7), oznámené dne 2. prosince 2022, kterým byla zamítnuta žádost o přezkum rozhodnutí o jejím vyloučení ze seznamu úspěšných uchazečů;

—

zrušil rozhodnutí o zamítnutí stížnosti podané dne 1. března 2023, které bylo fiktivně vydané dne 1. července 2023, jelikož EPSO neodpověděl ve lhůtě čtyř měsíců v souladu s článkem 90 služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“); a uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vychází z porušení právních předpisů upravujících jazykový režim evropských orgánů. Porušení zásady rovnosti. Porušení článku 27 služebního řádu. Porušení povinnosti odůvodnění. Oznámení o výběrovém řízení, proti němuž žalobkyně vznáší námitku protiprávnosti, omezilo jazyky použitelné v průběhu zkoušek v hodnotícím centru na angličtinu a francouzštinu. To vedlo k porušení ustanovení týkajících se jazykového režimu v rámci Unie, který připisuje stejnou důstojnost všem 24 úředním jazykům. Došlo rovněž k porušení zásady rovného zacházení s uchazeči a článku 27 služebního řádu, neboť úroveň jazykových znalostí, rozdílná mezi všemi kandidáty, podmínila jejich výkon a hodnocení jejich schopností. Odůvodnění uvedené pro volbu jazykového režimu, které je v zásadě založeno na zájmu služby, není v souladu s požadavky na úplnost odůvodnění.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení zásady rovnosti, porušení oznámení o výběrovém řízení, porušení zásady řádné správy (vyplývající z práva na obhajobu), porušení povinnosti uvést odůvodnění, porušení povinnosti zohlednit životní podmínky uchazečů, porušení zásady týkající se respektování legitimních očekávání uchazečů. Z důvodu technických a organizačních problémů během zkoušek k předem stanovenému datu musela žalobkyně podruhé absolvovat případovou studii za podmínek, které se lišily od podmínek zaručených ostatním uchazečům o pracovní místo. To vedlo k porušení výše uvedených zásad.

3.

Třetí žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení, porušení služebního řádu, porušení oznámení o výběrovém řízení, porušení zásady rovnosti, porušení zásady rovnosti, pokud jde o stabilitu výběrové komise, překročení pravomoci a porušení zásady proporcionality.

Přidělení opravy písemných prací externím hodnotitelům, jakož i rozdělení na vícero komisí při ústních zkouškách vedlo k porušení uvedených zásad, zejména z důvodu neexistence předchozího ověření schopností externích hodnotitelů a jejich úrovně znalosti angličtiny a francouzštiny.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení, z porušení oznámení o výběrovém řízení, z porušení zásady rovnosti, včetně ve vztahu k porušení vlastních omezení, z porušení zásady řádné správy v souvislosti s tím, že uchazeči, kteří neuspěli v testech pozůstávajících z otázek s volitelnými odpověďmi (testy MCQ), byli připuštěni do hodnotícího centra a byli zařazeni do srovnávacího hodnocení zásluh.

Uchazeči, kteří v testech MCQ neuspěli, byli rovněž připuštěni ke zkouškám v hodnotícím centru, což vedlo k porušení výše uvedených zásad a pravidel.

5.

Pátý žalobní důvod vychází z porušení vlastního omezení, a tudíž z porušení zásady rovnosti, a z porušení zásady řádné správy v rozsahu, v němž zkoušky nezajistily odpovídající hodnocení schopnosti uchazečů ústně komunikovat.

6.

Šestý žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení, porušení povinnosti uvést odůvodnění, porušení služebního řádu úředníků, porušení zásady rovnosti, porušení oznámení o výběrovém řízení, překročení pravomoci v rámci pohovoru o odvětvových schopnostech a pohovoru o dovednostech, a to z důvodu významných výkyvů ve složení výběrové komise, která zkoušela uchazeče, a nedodržení povinnosti členů komise, včetně místopředsedkyně, zdržet se jednání.

7.

Sedmý žalobní důvod vychází z porušení článku 27 služebního řádu z důvodu zavedení systému výběru zaměstnanců založeného na kvótách, a nikoli na hodnocení schopností uchazeče. Z dokumentu zveřejněného na intranetové stránce Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) vyplývá, že kvóty na rezervním seznamu musí být vyhrazeny pro uchazeče určeným pro jiné orgány.