|
18.9.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 329/41 |
Žaloba podaná dne 28. července 2023 – Norddeutsche Landesbank – Girozentrale v. SRB
(Věc T-476/23)
(2023/C 329/60)
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Žalobkyně: Norddeutsche Landesbank – Girozentrale (zástupci: J. Seitz a C. Marx, Rechtsanwälte)
Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
|
— |
zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 2. května 2023 (SRB/ES/2023/23), včetně jeho příslušných příloh, zejména přílohy I týkající se „Výsledků výpočtu, které jsou samostatně uvedeny v harmonizovaných přílohách (podle instituce) pro všechny instituce podléhající výpočtu příspěvků předem na rok 2023 “, v rozsahu, v němž mají význam ve vztahu k žalobkyni; |
|
— |
uložil žalovanému náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně následující žalobní důvody.
|
1. |
První žalobní důvod: Porušení práva být vyslechnut Žalovaný žalobkyni před přijetím napadeného rozhodnutí nevyslechl, čímž porušil čl. 41 odst. 1 a odst. 2 písm. a) Listiny základních práv Evropské unie (1). |
|
2. |
Druhý žalobní důvod: Nedostatek odůvodnění napadeného rozhodnutí Napadené rozhodnutí v rozporu s článkem 296 SFEU neobsahuje dostatečné odůvodnění; konkrétně chybí odůvodnění ve vztahu k jednotlivému případu, jakož i uvedení základních úvah v rámci proporcionality a prostoru pro uvážení. Kromě toho je výpočet ročního příspěvku nesrozumitelný, zejména z důvodu použití nejednotných pojmů a neuvedení významných dílčích kroků. Anonymizované údaje jiných institucí by nadále nebyly k dispozici, i když tím není dotčeno jejich obchodní tajemství. |
|
3. |
Třetí žalobní důvod: Porušení základního práva na účinnou soudní ochranu z důvodu nemožnosti přezkumu napadeného rozhodnutí Nedostatek odůvodnění napadeného rozhodnutí nezanedbatelným způsobem ztěžuje pro žalobkyni soudní přezkoumání. Žalovaný tím porušuje zejména zásadu kontradiktornosti, podle které musí mít účastníci řízení možnost vyjádřit se kontradiktorně jak ke skutkovým, tak k právním okolnostem, které jsou rozhodné pro výsledek řízení. |
|
4. |
Čtvrtý žalobní důvod: Uplatňování ukazovatele IS (Institutional Protection Scheme) je v rozporu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 (2), které musí být vykládáno ve světle právních předpisů vyšší právní síly. V rámci čl. 7 odst. 4 druhého pododstavce nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 měl žalovaný zohlednit skutečnost, že žalobkyně vlastní deriváty v převážné většině pro účely krytí a řízení rizik. Při použití ukazatele IPS nebyl respektován význam členství žalobkyně v institucionálním systému ochrany instituce Sparkassen-Finanzgruppe. Podle čl. 6 odst. 5 druhého pododstavce nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 měl žalovaný rovněž zohlednit nízkou pravděpodobnost řešení krize dotčené instituce, a tím využití Jednotného fondu pro řešení krizí a měl dodržet zásadu proporcionality. |
|
5. |
Pátý žalobní důvod: zohlednění celkové derivátové expozice v rámci ukazatele rizika „obchodní činnosti, podrozvahové expozice, deriváty, složitost a způsobilost k řešení krize“ by bylo v rozporu s právními předpisy, které mají vyšší právní sílu. Kromě toho měl žalovaný v souladu se zásadou orientace na rizikový profil zohlednit, s přihlédnutím k celkové derivátové expozici v rámci čl. 6 odst. 5 první věty písm. a), čl. 6 odst. 6 a čl. 7 odst. 4 první věty písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63, že v případě žalobkyně deriváty převážně nepatří do obchodního majetku a slouží výlučně pro účely zabezpečení. |
|
6. |
Šestý žalobní důvod: nezohlednění MREL (Minimum Requirements for own funds and Eligible liabilities) v rámci souboru ukazatelů rizik „riziková expozice“ je v rozporu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 Během posledního roku počátečního období žalovaný stále nezohlednil kvóty MREL institucí, i když to bylo možné. Žalovaný měl v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 zohlednit nadprůměrně vysokou kvótu MREL žalobkyně ve výši 51,54 %, která značně převýšila minimální kvótu ve výši 8 % stanovenou Jednotným výborem pro řešení krizí. |
|
7. |
Sedmý žalobní důvod: Použití multiplikátoru pro úpravu příspěvku podle rizikového profilu by bylo v rozporu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2015/63, které musí být vykládáno ve světle právních předpisů vyšší právní síly Žalovaný měl při stanovení multiplikátoru pro úpravu příspěvku v závislosti na rizikovém profilu zohlednit nízkou pravděpodobnost selhání a nadprůměrně vysokou kvótu MREL v souladu se zásadou orientace na rizikový profil a se základním právem na svobodu podnikání podle článku 16 Listiny. |
|
8. |
Osmý žalobní důvod (uplatněný podpůrně): Čl. 7 odst. 4 druhý pododstavec nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 porušuje předpis vyšší právní síly Stanovením vah pro ukazatel IPS porušuje čl. 7 odst. 4 druhá věta nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 obecnou zásadu rovnosti podle článku 20 Listiny, jakož i zásadu proporcionality, jelikož s institucemi podléhajícími témuž zajištění, a které tedy mají tutéž pravděpodobnost selhání, může být zacházeno odlišně. |
|
9. |
Devátý žalobní důvod: Mechanika zařazování do intervalů stanovená v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 je v rozporu s předpisy vyšší právní síly Zařazení do rizikových intervalů podle přílohy I kroku 2 nařízení v přenesené pravomoci vede ke zjevně nespravedlivým výsledkům, a je tedy v rozporu se zásadou orientace na rizikový profil a s obecnou zásadou rovného zacházení. Žalovaný měl k vzorci výpočtu pro zařazení do rizikových intervalů přidat manuální kontrolu, aby se tomu zabránilo. |
(1) Úř. věst. 2012, C 326, s. 391.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí (Úř. věst. 2015, L 11, s. 44).