9.1.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 7/43


Žaloba podaná dne 9. listopadu 2022 – Giuffrida v. Úřad evropského veřejného žalobce

(Věc T-676/22)

(2023/C 7/53)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Carmela Giuffrida (Katánie, Itálie) (zástupce: S. Petillo, advokát)

Žalovaný: Úřad evropského veřejného žalobce

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí č. 038/2022 vydané dne 14. září 2022 a oznámené e-mailem ze dne 16. září 2022, kterým Úřad evropského veřejného žalobce bez odůvodnění odmítl jmenování pí Carmely Giuffridy do funkce evropské pověřené žalobkyně v Bari navržené podle čl. 17 odst. 2 nařízení o Úřadu evropského veřejného žalobce (1).

uložil povinnost nahradit škodu vzniklou C. Giuffridě z důvodu průtahů s ukončením řízení a z důvodu protiprávního odmítnutí jejího jmenování s následnou ujmou na její pověsti, a to ve výši 445,94 eura z důvodu majetkové škody a 50 000 eur z důvodu nemajetkové újmy na její pověsti, tedy v celkové výši 50 445,94 eura.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z nedostatku odůvodnění. Rozporuplné odůvodnění

Rozhodnutí o odmítnutí jmenování C. Giuffridy do funkce evropské pověřené žalobkyně u Úřadu evropského veřejného žalobce v Bari je patrně stiženo vadou spočívající v nedostatku odůvodnění, neboť žalobkyně vykonávala požadovanou funkci na národní úrovni po více než osm let v období od 30. září 1999 do 8. ledna 2008. Během celého tohoto období se při výkonu svých funkcí zabývala především trestnými činy poškozujícími evropské finanční zájmy.

Z motivačního dopisu, který žalobkyně zaslala k doplnění a upřesnění svého životopisu, vyplývá, že během výše uvedeného období byla členkou pracovní skupiny přidružené ke státnímu zastupitelství Katánie, jež se zabývala trestnými činy uvedenými v článku 640a, tj. podvody na úrovni Společenství, a tudíž všemi s nimi spojenými trestnými činy.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z nerovného zacházení

Žalobkyně tvrdí, že byla obětí nerovného zacházení oproti jiným italským kolegům přijatým do služby.

Zdůrazňuje, že sotva před rokem přijal Úřad evropského veřejného žalobce do služby na základě oznámení o přijímání italských pověřených evropských žalobců 15 soudních úředníků na základě jejich pouhého navržení Consiglio Superiore della Magistratura (CSM), aniž byli tito soudní úředníci pozváni k pohovoru.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející ze zneužití pravomoci

Žalobkyně namítá, že ačkoli byla navržena CSM, tj. orgánem, který zná celou kariéru C. Giuffridy, neboť má v držení její osobní složku, a který dotyčnou navrhl právě na základě této znalosti, kolegium evropských žalobců se zřeklo tohoto rozhodnutí, aniž si vyžádalo jakékoli informace od italských orgánů, v rozporu s čl. 1 odst. 2 rozhodnutí kolegia 013/2020, kterým se stanoví pravidla týkající se podmínek zaměstnání evropských pověřených žalobců.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející ze žádosti o náhradu majetkové škody a újmy na pověsti

marné očekávání konce řízení vedeného Úřadem evropského veřejného žalobce způsobilo žalobkyni značnou škodu jak po stránce profesní, tak po stránce soukromé.

Paní Giuffrida uvádí, že i kdyby Tribunál zrušil rozhodnutí o odmítnutí a byla by přijata do služby u Úřadu evropského veřejného žalobce, vznikla jí nenapravitelná újma. Průtahy s jejím přijetím do služby totiž znamenají ztrátu specifické odbornosti ve funkci pověřeného evropského žalobce oproti kolegům, kteří již byli přijati do služby, a tudíž i zpoždění nárůstu platu očekávaného každé tři roky.


(1)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. 2017, L 283, s. 1).